Školní rok 1937-38. Inspektor státních škol nár. : Fr. Věšín,v.r.

1 Obsah Školní rok 1937-38... 2 Školní rok 1938-39... 7 Školní rok 1939-40... 12 Školní rok 1945-46... 18 Školní rok 1946 47... 24 Školní rok 1947 48... 30 Školní rok 1948 49... 36 Školní rok 1949 50... 45 Školní rok 1950 51... 52 Školní rok 1951 52... 60 Školní rok 1952 53... 66 Školní rok 1953 54... 71

2 Školní rok 1937-38 Státní měšťanská škola s čsl. jazykem vyučovacím ve Šlapanově, pol. okr. Něm. Brod, v dozorčím obvodu inspektorátu státních škol národních v Jihlavě byla zřízena ministerstvem školství výnosem ze dne 29. července 1937, č. 106592/37-I/3. Přípis o zřízení školy zní : Inspektorát státních škol národních v Jihlavě dne 4. srpna 1937 Čís. 3077/37 Věc: Šlapanov, okr. Německý Brod, Zřízení státní měšťanské školy S čsl. jazykem vyučovacím. Ředitelství státní měšťanské školy s čsl. jazykem vyučovacím ve Šlapanově Se souhlasem ministerstva financí zřídilo ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 29. července 1937, čís. 106592/37-I/3 ve Šlapanově, okres Německý Brod, státní měšťanskou školu s vyučovacím jazykem československým ve smyslu ustanovení 5, zákona ze dne 3. dubna 1919 a 2 zákona z 9. dubna 1920, čís. 292 Sb. z.a s. Při škole té systemizovalo místo definitivního ředitele školy a tři místa definitivních odborných učitelů (učitelek). Inspektor státních škol nár. : Fr. Věšín,v.r. Ředitelské místo bylo zatímně propůjčeno ode dne 1. září 1937 def. odbor. uč. Jos. Votrubovi, který byl výn. Ministerstva škol. a n.o. ze dne 21. 8. 1937č. 111662/37-I/4 zproštěn dnem 31. srpna 1937 školní služby při 2. státní měšť. škole s čsl. jaz. vyuč. v Jihlavě a oznámil nastoupení místa zat. ředitele měšťanské školy ve Šlapanově přípisem školy č. 1 dne 30. srpna 1937. Výnosem min. šk. a n.o. ze dne 12. srpna 1937 čj. 111660/37-I/3 objednán školní nábytek = vnitřní zařízení pro 1. třídu u f. František Beneš, výroba nábytku v Kutné Hoře s dodací lhůtou do 30. srpna 1937 za celkovou částku 6765 Kč, slovy šesttisícsedmsetšedesátpět Kč. Dodávka do 30. 8. nedošla a tudíž počalo se vyučovati v budově německé školy v 1. třídě české obecné školy dne 1. září 1937. Jakmile bude dodáno zařízení, přemístí se měšťanská škola do najmutých místností soukromého domu čp. 10 ve Šlapanově. Výnosem min. šk. a n.o. ze dne 23. srpna čj. 69210/37-I/4 ustanovena byla při zdejší škole výpom. učitelkou pí. Blažena Lašková, bývalá učitelka v Německé Vyskytné, která místo nastoupila 1. září 1937. Do školy bylo zapsáno a dostavilo se v prvý den vyučovací 14 chlapců a 7 dívek. Vyučování zahájeno bylo zapěním státní hymny. Byla zkontrolována data zapsaných žáků a žákyň. Děti byly poučeny o významu měšťanské školy a seznámeny se školním řádem. S díkem kvitována účinná pomoc správce státní obecné školy s českoslov. jaz. vyuč. p. Zdeňka Teplého, který ochotně půjčil ředitelství potřebné tiskopisy, které byly po došlé objednávce vráceny, ale i jinak byl v prvních zařizovacích pracech velmi nápomocen.

3 Vyučování náboženství řím.katol. se uvázal místní farář p. děkan Josef Hypš, který se však během září této povinnosti vzdal a místo něho se jal vyučovati kaplan p. Jan Pacík. Dívčím ručním pracem s naukou o dom. hospodářství vyučuje učitelka p. Emanuela Moravcová. Nemožno nevzpomenouti řídícího učitele zdejší německé školy p. Vitouše, rodilého Čecha, majícího za manželku Češku a vychovávajícího svoji rodinu česky a v duchu českém. I on uvítal zřízení české měšťanské školy ve Šlapanově s radostí. Dne 14. září 1937 stihla národ a republiku v časných hodinách nejsmutnější zpráva: Tomáš G. Masaryk skonal v Lánech v 3 hod. 29 min. ve věku 87 let 6 měsíců a 7 dní. S úzkostí očekával každý Čech a věrný občan státu od 2. září, kdy náhle milovaný a do té chvíle svěží presidenst Osvoboditel onemocněl, zprávy o zdravotním stavu pro nás nesmrtelného pacienta. Po přechodném zlepšení dostavila se, čemu nikdo nechtěl nikdy věřiti, smrt. President Osvoboditel zemřel tělesně, ale duch jeho bude mezi námi žíti na věky. Výstižně to za nás slíbil nad jeho rakví v den pohřbu dne 21. září jeho žák, spolupracovník, přítel a nástupce, president republiky dr. Eduard Beneš na Hradě : Presidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme. Z pokolení na pokolení žehnáno bude předrahé a nesmrtelné jméno presidenta Osvoboditele, Tomáše Masaryka. Předseda vlády prohlásil: Nemáme-li Masaryka, tím vyšší bude napětí všech sil veškerého našeho lidu, neboť máme železnou vůli zůstat na svých posicích tím politickým a mravním činitelem, jakým znal a hodnotil nás svět skrze Tomáše Garrigua Masaryka. Nikdy se této své povinnosti nezpronevěříme. A předseda poslanecké sněmovny: V síních obou sněmoven v mrtvý, ale věčný kámen vryta jsou slova zákona : T. G. Masaryk zasloužil se o stát.! Dejž Bůh, aby budoucími dějinami bylo prokázáno, že také národ zasloužil se o svůj stát v duchu svého prvního velikého a nesmrtelného presidenta Osvoboditele. A jako lneme upřímnou láskou k Husovi, Komenskému, Havlíčkovi a ke všem těm velikánům našich dějin, tak učme své děti s nevýslovnou láskou, úctou a vážností pohlížeti k Masarykovi, jenž dovedl náš národ k nejslavnějšímu vítězství a největšímu štěstí. Úmrtí místního faráře Dne 13. listopadu 1937 zemřel bývalý učitel řím. katol. náboženství na zdejší škole místní farář a děkan p. Josef Hypš ve věku 68 let. Jeho pohřbu zúčastnilo se učitelstvo se škol. dětmi v úterý 16. listopadu v 10. hod. dop. Inspekce Dne 30. listopadu navštívil a prohlédl naši školu pan okresní školní inspektor Fr. Věšín. Byl přítomen při vyučování na škole měšťanské (řed. Votruba, uč. Lašková) při přírodovědě, češtině a němčině, na škole obecné (říd. uč. Zd. Teplý) a na škole mateřské (uč. R. Havlíková) Prohlédl si úřední agendu, pak staveniště budoucí školní budovy. Uč. Lašková, zkouška způsob. Učitelka zdejší školy Bl. Lašková podrobila se 9. a 10. listopadu 1937 zkoušce způsobilosti pro obecné školy, kterou vykonala s prospěchem před zkušební komisí v Chrudimi a byla dnem 1. února 1938 jmenována zatímní učitelkou při zdejší škole. Dar Les. Družstva Štoky

4 Lesní družstvo darovalo zdejší škole 1000,- Kč na pomůcky: zakoupeno za 300,- Kč tělocvičné náčiní, rýsovadla, rýs. prkna a příložníky, pro uč. práce dívčí a dom. nauky loutka a jiné. Za dar poděkováno - dar vyúčtován. Totéž družstvo věnovalo škole 300,- Kč na stravovací akci 4/r38. Všechny děti dostávají v lednu, únoru a březnu teplé svařené mléko. Vánoční nadílka Dne 21. prosince po skončeném vyučování shromáždily se děti všech 3 škol v místnosti mateřské školy k vánoční besídce. Za přítomnosti rodičů po pěkném programu byly všechny podarovány sáčky s ovocem, ořechy a cukrovím. Potřebné děti dostaly šaty, prádlo, punčochy, rukavice, jež byly opatřeny z darů věcných i peněžitých. Na to přispěly: Nár. jednota Pošumavská odbor v Libni, odbor ve Frydnavě, Šlapanově, Něm. Brodě. Onemocnění a úmrtí říd. uč. Zd. Teplého Ve vánočních prázdninách onemocněl chřipkou p. říd. uč Zd. Teplý. Již nenastoupil službu pro těžkou anginu, 27. ledna 1938 byl převezen do německobrodské nemocnice, kde zemřel 7. února. Pohřeb konal se ve čtvrtek z Husova sboru na nový hřbitov za hojné účasti učitelstva z celého obvodu v čele s p. inspektorem Fr. Věšínem. Tento promluvil nad hrobem za školní úřad, za učitelstvo okresu říd. učitel Pravda, za Nár. jedn. Pošumavskou přednosta stanice šlapanovské Rad. Prokop, za Okresní péči říd. uč. Rýdlo, za učitelský okrsek něm. Vyskytenský, kde dříve Zd. Teplý působil v Hlávkově, říd. uč. Švec, po něm za Hlávkov p. Böhm a konečně za šlapanovské učitelstvo, děti, rodiče a pozůstalé ředitel J. Votruba. Praktikantka Mil. Sýkorová V měsíci lednu 1938 vedl za onemocnělého říd. uč. Zd. Teplého správu obecné školy řed. Jos. Votruba, který si vyžádal u p. inspektora učit. praktikantku Miladu Sýkorovou z obecné školy v Dobroníně. Tato zde působila od poloviny ledna až do úmrtí říd. uč. na obecné škole do 10. února, kdy se opět vrátila do Dobronína. Výp. učitel St. Sykáček Týž den převzal správu školy a vyučování výp. učitel Stan. Sykáček, který byl zproštěn dnem 31. ledna služby v Tanvaldě a dnem 1. února ustanoven ve Šlapanově. Výp. uč. Bl. Lašková Dnem 1. února 1938 byla ustanovena dosud výpom. učitelka Bl. Lašková zatímní učitelkou resp. učit. čekatelkou na měšťanské škole zdejší výn. min. šk. a nár. osv. ze 7/1 1938 č. 187423/37-I/4. Uzavření školy-slintavka Dne 11. května 1938 zjistil okresní zvěrolékař dr. Sobek z Něm. Brodu slintavku a kulhavku v hospodářství starosty obce p. Steidla č. 34 (proti budově něm. školy), učinil nejpřísnější opatření, aby tato dobytčí nemoc nešířila se dále. Na základě toho byly téhož dne odpol. uzavřeny školy, kostel, hostince. Ředitel školy oznámil to ihned inspektorátu, který vzal uzavření školy na vědomí s podotknutím, aby bylo zařízeno náhradní vyučování po skončení choroby. Postiženému hospodáři zahynuly 3 kusy dobytka. Mezitím vyskytla se táž nemoc i v blízkém Smilově, kde také byla uzavřena škola. V celém okrese něm. brodském byly zakázány schůze, slavnosti, vůbec jakékoliv shromáždění. Odpadla tudiž i slavnost dětského dne, kterou projektovaly školy ve prospěch nákupu školních potřeb pro chudé žáky. Škoda! Dne 20. května zjistil okr. zvěrolékař další případ téže dobytčí choroby v hospodářství

5 p. Mat. Heuschneidra ve Šlapanově čp. 17. Tím se prodlouží uzavření škol. Do poloviny června rozšířila se dobytčí nákaza již na 20 hospodářských usedlostí v obci. Požár Dne 2. června z náhlé nepatrné bouřky uhodilo do stodoly rolníka a hostinského p. Neupaertla. Ve stodole bylo ustájeno přechodně 21 kusů hovězího dobytka po dobu přestavby stájí. Za požáru ve 4 hod. odpol. 17 kusů uhořelo, 4 kusy se podařilo vyvésti. Obecní volby odloženy Obecní volby, vypsané na 12. června, musely býti pro velký rozsah dobytčí nákazy odloženy ve Šlapanově. Všude jinde konaly se se značným úspěchem českých stran. Školská výstava v Jihlavě Školská výstava v Jihlavě k jubileu 20letí republiky byla obeslána ředitelstvím školy třemi zvětšenými fotografiemi (školy měšťanské, obecné a mateřské), které obstarala pí uč. Lašková. Dobrodinec školy Pan J. Vávra z Prahy daroval již v srpnu 1937 při založení školy naší škole 120 Kč (jednostodvacet), za kterýžto obnos byla zakoupena 4 rýsovadla. Dne 10. června 1938 došla na příkaz téhož od Noviny tisk. podniků, zásilka 26 nových hodnotných knih, které byly zapsány a zařazeny jednak do knihovny žákovské pod č. Ž59 až 72, jednak do knihovny učitelské pod č. U/C. Vykolejení vlaku Dne 24. května 1937 (v úterý) vykolejil vlak (osobní), který vyjíždí z Brodu k Jihlavě v 10 hod. 25 min. poblíže zastávky Frydnavy Dvě lokomotivy a několik vozů se převrhlo, jiné se vzpříčily. Více osob bylo zraněno, ale nikdo mrtev. Převzetí správy obecné školy Dnem 30. června byl vyvázán ze školní služby výpom. učitel a správce obecné školy Stanislav Sykáček, od něhož převzal správu obecné školy ředitel měšť. školy a připojil ji dle návrhu inspektorátu ke škole měšťanské. Počátek a konec škol. roku Prvý školní rok st. měšť. školy s čsl. jaz. vyuč. v místě zahájený 1. září 1937 měl skončiti dle výnosu min. šk. a n.o. 22. června 1938. Jelikož 12. května byla škola pro slintavku uzavřena a do konce škol. roku se nevyučovalo, bylo zavedeno náhradní vyučování na návrh školy výn. min. šk. a n.o. v srpnu. Dětem byla vydána vysvědčení za II. pololetí 30. srpna 1938. Školní slavnost projektovaná na červen 1938 pro vypuknutí dobytčí nákazy se nekonala. Změn v učitelském sboru měšť. šk. nebylo. Jen za řím. kat. faráře převzal vyuč. náboženství administrátor Jan Pacík. Správu obecné školy vedl ředitel dvakráte za nemoci říd. uč. Zd. Teplého a po jeho úmrtí než nastoupil nový správce školy St. Sykáček, který po svém zproštění správu obecné školy řediteli protokolárně 30. června 1938 zase předal. Místní šk. výbor nezměněn. Školní obvod : Do školy chodily dětí ze Šlapanova (5), Pfaffendorfu (2), Šachotína (4), Věžnice (1), Smilova (2), Kloprun (2), a Frydnavy (4) Než bylo dodáno šk. zařízení, učila se I. tř. měšť. školy ve třídě obecné školy do 30. září, od 1. října v najmuté místnosti domu č. 10 p. Fr. Altrichtra.

6 Postupná II. třída bude zřízena 1. září 1938. Sem ustanoven týmž dnem uč. Josef Kalfus výn. min. šk. a n.o. Spojením obecné školy s měšť. školou nebylo místo správce školy po odchodu St. Sykáčka obsazeno a zat. učitelem obecné školy ustanoven výn. min. šk. a n.o. Josef Luksch, dosavadní zat. správce školy v Bartoušově. Všechny školní děti jsou z poměrů sociálně slabých. Proto všem dětem půjčeny byly učebnice koupené z dotace a dostávaly žákovské potřeby : sešity, kreslenky, tužky apod. Veškeré pomůcky byly zakoupeny z dotace a jejich seznam uveden v inv. deníku a dílčích inventářích. Zábavná žákovská knihovna obsahuje 72 knih, učitelská svazků. Na počátku školního roku 1937/38 bylo zapsáno 14 chlapců a 6 dívek, celkem 20 dětí. Během šk. roku se odstěhoval 1 žák, přistěhoval také 1 žák, takže koncem škol. roku zůstal počet nezměněn. Z těchto dětí 4 vystoupily po dokonané školní povinnosti (2 z nich propadly), 2 nově zapsány z jiných škol. Do II. tř. zapsáno 18 dětí, do I. tř. 30 dětí (18 chlapců a 12 dívek) pro příští školní rok. Dle národnosti bylo 17 dětí z rodin českých, 3 z manž. smíš., dle náboženství 18 řím.katol., 2 náb. čsl.. Návštěva školy 95,4 %, zameškáno 4,6 %. Normativní výnosy došly, byly zapsány a zařazeny.: 1) Rež. a otopové zálohy, jich náhrady použití a odvod zbytků úprava dokladů Z/36 2) Zkoušky učit. způsobilosti předkládání zpráv, dodržování lhůt Z/39 3) Přestávky za vyučování (šk. a vyuč. řád.) R/10 4) Osnovy branné výchovy B-0/29 5) Zkušební řád pro uč. zkoušky. Doba rozhodná pro připuštění ke zkoušce Z/37 6) Osvobození od poštovného P-O/31 7) Zkoušky odrostlých osob pís. práce Z/38 8) Účtování výplatného Ú/22 9) Výkaz o pedagogických zařízeních V-P/52 10) Úprava vyuč. náboženství. Směrnice N24 11) Placení vedl. poplatků uživateli naturálních a bezplatných služebních bytů P/53 12) Používání škol. tělocvičen spolkům P54 Dův.: 1) Zasílání zpráv voj. rázu 2) ustanovení britských pozorovatelů 3) Něm. dipl. interv. proti písním na kancléře Hitlera Poznámka: Provdáním se změnila uč. Bl. Lašková příjmení. Provdala se za bank. úředníka Ant. Červenku a podepisuje se Bl. Červenková-Lašková. Sňatek 17/7/1938

7 Školní rok 1938-39 Zahájení : Škol. rok 1938/39 byl zahájen na spojené škole obecné a měšťanské 1. září 1938. Na jednotřídní škole obecné dostavilo se k zahájení vyučování 12 chlapců a 8 dívek = 20 dětí. Na měšť. škole I. tř. 18 chlapců a 14 dívek = 32 dětí, II. tř. 12 chlapců a 7 dívek = 19 dětí. Učitelský sbor: Na obecné škole ustanoven zal. učitelem a přeložen sem z Bartoušova Josef Luksch výn. min. šk. a n.o. z 8/6 1938 č. 78419/38-I/4. Na škole měšťanské Josef Kalfus výn. min. šk. a n.o. z 18. června 1938 dnem 1. září 1938 přeložen z Liběchova okr. Dubá, kde vyvázán 31. 8. 1938. Umístění školy Jednotřídní obecná škola umístěna v domě p. Fr. Altrichtra,pop.č. 10, kde je místo pro 20 dětí. Měšťanská škola umístěna v budově něm. obecné školy: I. tř. v 1. posch. v dosavadní třídě české školy obecné, II. tř. v přízemí, kde byla dosud kancelář (kabinet) školy. Ředitelna přestěhována zatímně na faru do chodby před čes. školu mateřskou, když dosud nebylo možno vhodné místnosti ve Šlapanově najíti pro vzdorný odpor místního německého obyvatelstva. Vyučování náboženství Vyučování náboženství řím. katol. obstará nově ustanovený farář Fr. Fitz, nábož. čsl. učitel náboženství Fr. Řehák z Něm. Brodu. Přiškolení: Do české obecné školy chodí děti ze Šlapanova, Pfafferndorfu a Šachotína. Do české měšťanské školy chodí děti ze Šlapanova, Pfaffendorfu, Šachotína, Smilova, Kloprun (u Hochtanova), Frydnavy, Bartoušova, Dlouhé Vsi, Věžnice a konečně z Kamenné, odkud dosud chodily děti do měšťanské školy v Dobroníně. Řeč presidenta republiky Dne 10. září 1938 večer promluvil rozhlasem president dr. E. Beneš státnickou řeč československy a německy, řeč určenou pro všechny obyvatele státu i pro zahraničí. Řeč klidnou a uklidňující, dávající naději a pevnou víru v mír a pokojné spolužití národů. Řeč byla vysvětlena žactvu. Řeč kancléře Ad. Hitlera Dne 12. září na norimberském sjezdu promluvil německý kancléř neslýchanou řeč proti našemu presidentu, našemu státu a našemu národu. Nová vláda Dne 22. září promluvil znovu president republiky dr. E. Beneš rozhlasem : Nebojme se! a oznámil, že jest jmenována nová vláda. Ve 22 hodiny hlasatel oznámil členy její. Je to vláda složená z odborníků za předsednictví arm. gen. Jana Syrového. Ministrem školství jmenován sekční šéf E. Schubert.

8 Mobilizace Dne 23. září v 22.15 hod. byla vyhlášena mobilizace po nárocích, které uplatňoval něm. říš. kancléř Hitler na naše území. Řed. Jos. Votruba předal správu škol ve Šlapanově uč. Jos. Kalfusovi a dle mobilizačního určení nastoupil vojenskou službu v Jihlavě. Rozvrh hodin byl pozměněn a ve Šlapanově vyučovalo se poměrně normálně. Dne 4. října demobilizoval ředitel a 5. října ujal se opět vedení škol po bolestném pro nás zákroku spřátelených a spojeneckých velmocí, kdy jsme bez boje byli donuceni vydati Německu pohraniční území. Nová vláda Dne 5. 10. byla jmenována opět nová vláda, v jejímž čele je opět arm. gen. Jan Syrový, vedením min. škol. a n.o. byl pověřen dr. Bukovský. Odpoledne 5. 10. v 17 hod. oznámil předseda vlády rozhlasem, že president republiky dr. Ed. Beneš skládá úřad. Bolno bylo všem. Večer v 19 hodin rozhlasem promluvil president ke všem občanům na rozloučenou. Nabádal nás ke svornosti a práci. I jako občan chce pomáhati. Ubytování vojska Dne 8. října procházelo Šlapanovem vojsko směrem k Přibyslavě. Část se ho ubytovala v místě i ve škole. Vyučování bylo přerušeno. V neděli 9. 10. vojsko odešlo a 10. října se opět dle rozvrhu vyučovalo. Úmrtí žákyně Dne 18. října zemřela na těžkou srdeční vadu žákyně obecné školy Alžběta Červená, osmiletá. Pohřeb se konal ve čtvrtek 20/10 a zúčastnily se ho školní děti obou českých škol. Nad hrobem promluvil ředitel. Zemětřesení V úterý 8. listopad 1938 ve 4 hod 13 min ráno bylo pocítěno velmi zřetelně v širokém okolí zemětřesení. Byly patrny 3 otřesy. Věra Doubková Dne 11. prosince nastoupila na zdejší měšťanské škole místo uč. prakt. ruč. pr. Věra Doubková, nar. 2. 9. 1912 v Potštejně v Čechách. Přišla z okupovaného území z České Lípy, kde v téže hodnosti působila od 1. 9. 1938. Odb. školu pro žen. povolání absolvovala v Plzni, učit. ústav dom. nauk v Žatci. Vysvědčení z 28/6 1935,č5 s vyznamenáním. Vánoce 1938 Vánoční prázdniny byly mimořádně prodlouženy pro všeobecnou uhelnou kalamitu výn. čj. 179.297/38-II/2 do 7. ledna 1939. Odchod provd. zaměstnankyň Dle vládn. nař. z 21/12 1938 č. 379 Sb. z. a.n. podaly provdané učitelky Bl. Červenková-Lašková z měšťan. a uč. Růž. Havlíková-Vostrá z mateřské školy ohlášení, že se vzdávají služby a zprošťovacím dekretem byly zproštěny dnem 31. ledna 1939, při čemž jim minist. škol. a n.o.vyslovilo dík. Učitelka žen. ruč. pr. a dom. nauk Em. Moravcová-Růžková podala prohlášení, že jiných příjmů nemá a zůstala ve službě.

9 Pololetí Dne 31. ledna 1939 byla rozdána vysvědčení za 1. pololetí šk. r. 1938/39. Pololetní prázdno potrvá do 5. února 1939 dle výn. z 12/1 39,č. 17/39-II/1. Nastoupení nových učitelských sil Výn. z 14.2.1939, čj 24375/39-I/7 byla ustanovena výp. uč. Marie Týčová na mateřskou školu, dosavad v Tuchomyšli u Ústí n/l insp. Teplice. Výn. z 20.2.1939 čj. 23807/39-I/4 byla ustanovena výp. uč. Rudolfa Vavřinová na měšťanskou školu, dosavad v Šilperku insp. Šumperk na Mor. Obě učitelky nastoupily službu po pololetních prázdninách. Revolta, uzavření škol Dne 13. března 1939 kolem 7 hodiny ráno obsadili ordneři školní budovy, nepustili ani učitelstvo ani žactvo dovnitř. Přítomný již učitel obecné školy Jos. Luksch byl z učebny vykázán. Ředitele nepustili ani do kanceláře. Místnosti byly uzamčeny a ordneři zaručili pořádek. Ředitel telefonoval z nádraží situaci okr. škol. inspektoru stát. nár. škol v Jihlavě a okresnímu úřadu v Něm. Brodě. Dětem dal ten den volno. Zatím shromáždilo se mnoho místních lidí před školou a když přijela četnická asistence z Něm. Brodu a Polné, bylo sjednáno, že české školy, ač jsou proti vůli místního něm. obyvatelstva, budou příštího dne otevřeny. Byla uzavřena i něm. škola, která rovněž bude zase otevřena až na 1. tř. do doby než bude přemístěn něm. říd. uč. p. Osk. Vitouš. To sjednali zástupci Němců se zástupcem okres. úřadu. Dne 14. března vstoupil ředitel s dětmi nikým nerušen do školní budovy, ale ihned byl s dětmi rychle se dostavivšími ordnery vykázán. Venku před budovou zatím shromážděné množství obyvatelstva skandovalo různá hesla.četnictvo bylo zde bezmocné. Ředitel vyjednával s vedoucími Němců, kteří mu zajistili osobní bezpečnost, ale sdělili, že české školy nebudou otevřeny. Proto byly děti poslány na neurčito domů. Učitelstvo zůstalo zatím v místě. Pak bylo řediteli dovoleno vyříditi běžnou agendu v kanceláři a vzíti odtud osobní a služební výkazy učitelstva. Na to odjel do Jihlavy, když se zavázal, že přijede i příští dny. V Jihlavě téhož dne sdělil spád událostí p. inspektorovi, který podotkl, aby učitelstvo zůstalo na místech. Téhož dne musel opustiti něm. školu i říd. uč. této školy Osk. Vitouš s rodinou. Ve středu 15/3 hned na nádraží ve Šlapanově byl nucen ředitel oznámit písemně inspektorátu úřední zprávu, že školy zůstanou uzavřeny, což na spisu potvrdil zást. Němců. Téhož dne bylo odzbrojeno četnictvo (7 mužů) a pod dozor hackenkreuzlerů postaven i provoz na nádraží, protože týž den obsazovalo říšské vojsko celou naši zemi, drahou republiku. I pošta byla převzata do něm. správy. Štíty se státními znaky na českých školách byly strženy, český nápis začerněn. Všude hlášen postup něm. armády přes krajně nepříznivé počasí od podnělí 13. 3. nepřetržitě hustě sněží, spousty sněhu zavinilo nehodu něm. vojenských obrněných vozů, které zůstaly trčeti před Šlapanovem. V okolních obcích byly české školy rovněž uzavřeny. Dne 17. března 1939 oznámil mi učitel místní něm. školy pan Fr. Pawlisch v přítomnosti předsedy míst. šk. rady něm. p. Heuschnedera, že je zmocněn Arbeitsambtem v Jihlavě, jehož zástupci přijedou později, převzíti zařízení, inventář, knihovny, palivo a klíče. Dne 17. a 18. 3. po převzetí dle inventáře odb. sepsány byly protokoly a od nejcennějších do nejmenších věci vše předáno za přítomnosti z české strany ředitele J. Luksche, uč. čes. ob. školy, z německé strany uč. Pawlische, učky Laurichové a předsedy M. Heuschneidera. V pondělí 20/3 1939 přijeli zást. Orbeitsatu odb.uč. kan. insp. Bereiter a 1 profesor, v jejichž přítomnosti byly protokoly podepsány. Když ředitel předal i klíč od ředitelny, kde zaujal místo uč. Pawlisch, mohl do ředitelny jen v přítomnosti tohoto, jinak musel se zdržovati na nádraží nebo na poště. Přesto denně dojížděl z Jihlavy do Šlapánova. Ve svém

10 bytě v Jihlavě má jen pokladní deník, pokl. hotovost a knížku pošt. spořitelny, dále inventární deník a služební výkazy učitelů. Protektorát Toto vše se sběhlo po spádu událostí : Prohlášení se Slovenska za samostatný stát 14/3 1939 pod ochranou Německa, jízdou přes. E. Háchy a zahr. min. Chvalkovského k říš. kancl. Hitlerovi do Berlína, kde odevzdali země české pod ochranu říše něm., vyhlášení protektorátu, obsazení naší vlasti něm. vojskem 15. 3. 1939, příjezd Hitlerův na Hrad pražský, návrat presidentův do Prahy obsazené říš. vojskem. Obsazení škol vojskem Školní místnosti i v Šlapanově byly zabrány něm. vojskem a tím znemožněna jakákoliv školní činnost. Do konce šk. r. 1938/39 se již na českých školách v Šlapanově nevyučovalo. Místní činitelé to nedovolili.většina dětí přešla do okolních českých škol, některé přešly do německé školy, kde počalo vyučování 19. dubna 1939. Zproštění výp. uč. Dle dekretu z 2/6 1939,č 72784/39-I/4, int. insp. stát. nár. škol v Jihlavě z 13/6 1939, č.3529/39 byla zproštěna výp. uč. Rudolfa Vavřinová služby na zdejší měšť. škole dnem 30/6 1939. Dle dekretu z 2/6 1939, č72784/39-i/4, int. insp. stát. nár. škol v Jihlavě z 13/6 1939 č.3539/39 byla zproštěna výp. uč. Marie Týčová služby na zdejší mateřské škole dnem 30/9 1939. Obě podaly si žádost o nové ustanovení ve šk. r. 1939/40. Školník Jindřich Sobotka a opatrovnice Marie Marková nedostávají odměny od 1. 4. 1939. Výn. ministerstva škol. a nár. o. z 7/7 1939 č. 72815/39-I/4 byl ředitel jmenován ředitelem II. státní měšť. chlapecké školy v Jihlavě a správu škol ve Šlapanově odevzdal dle výn. okres. škol. výboru v Něm. Brodě z 3/7 1939, č. 456/39 st. def. učiteli Josefu Kalusovi. Učitelstvo o této změně bylo vyrozuměno. Změna učitelky Def. učitelka žen. ruč. prací a dom. nauk Emanuela Moravcová-Růžková byla dle oznámení inspektorátu stát. národních škol v Jihlavě z 9/5 1939, č. 2920/39 ustanovena ke své žádosti zatímní učitelkou na škol. okresu kutnohorském výn. zemské školní rady v Praze a přidělena do Podvek. Týmž výn. inspektorátu pověřena zdejší učit. praktikantka Věra Doubková obstaráním vyučování žen. ruč. pracím zdejšího obvodu, tj. na čes. školách v Šlapanově, Smilově, Věžnici a Nových Dvorech. Přemístění měšťanské školy do Pohledu Šlapanovská česká státní měšťanská škola měla býti k návrhu ředitelství školy prozatímně umístěna v Pohledu, protože ve Šlapanově nebylo možno již počítati vůbec se znovuzahájením vyučování. Pohled s okolím návrh uvítal a vyslal počátkem července 1939 deputaci přímo do Prahy k ministerstvu školství a nár. osvěty. Na přání zástupců míst. školní rady v Pohledu doprovázel deputaci také def. říd. učitel v Bartoušově Karel Macků, který tlumočil žádost rodičů dítek z okolních obcí za umístění měšť. školy v Pohledu. Posledně jmenovaný provedl předběžná šetření o žactvu a o umístění školy, zapsal v Pohledu a okolí pro I až III. třídu 92 žáků. Mšano návrh přijalo a přemístění státní měšť. školy ze Šlapanova výnosem č.

11 97.863/39-I/2 ze dne 26. července 1939 do Pohledu povolilo. Zároveň pověřilo správou této školy v Pohledu dosavadního říd. učitele Karla Macků z Bartoušova, který má zkoušku z I. odboru a němčiny pro měšť. školy. Když nově ustanovený měl převzíti inventář školy ve Šlapanově (který byl uložen v něm. škole) od dosavadního správce školy Jos. Kalfuse, bylo oběma v tom zabráněno místními Němci, kteří nechtěli vydati klíče od uzamčených čes. škol, které měli u sebe od březnových demonstrací t.r. Prohlásili, že se ze Šlapanova nesmí nic odvážeti do té doby, než dá k tomu svolení pan Oberlandrat v Něm. Brodě. Správce školy s panem okres. hejtmanem žádali za vydání tohoto povolení. Pan Oberlandrat s přemístěním šlapanovské státní měšťanské školy do Pohledu nesouhlasil a prohlásil, že tak bude možno učiniti teprve po rozhodnutí pana říšského protektora v Praze. Přemístění měšťanské školy do Pohledu bylo později definitivně zamítnuto. Přemístění šlapanovských škol do Termesiv Po jednání pana okres. inspektora J. V. Flosa na počátku škol. roku s panem Oberlandratem v Něm. Brodě dosaženo toho, že české státní školy šlapanovské možno přemístiti do českých obcí: Českého Šicndorfu neb Termesiv. Poněvadž do Termesiv mohou docházeti žáci z Bartoušova, Frýdnavy děti to z bývalého obvodu šlapanovských škol, a protože získáno okamžitě v Termesivech vhodné dočasné umístění pro školy, bylo rozhodnuto požádati Mšano, aby šlapanovské školy byly umístěny v této obci. Při osobní návštěvě podepsaného v Mšano bylo mu dáno svolení k okamžitému převzetí škol. inventáře ze Šlapanova do Termesiv a výnosem Mšano ze dne 9. září 1939, čj. 111536/39-I/2 povoleno umístění všech šlapanovských škol (mateřská, obecná a měšťanská) v Termesivech. Zapsal: Karel Macků, z. ředitel

12 Školní rok 1939-40 Počátek škol. roku, vyučování a zápis Školní rok 1939/40 započal letos na národních školách dne 2. září 1939. Na školách v Termesivech nebylo ještě s vyučováním započato, protože bylo třeba nejdříve převésti školní zařízení ze Šlapanova. Pro rozšíření obrny v některých krajích Čech bylo zastaveno výnosem Mšano č. 115.389/39- I/1 ze dne 13. 9. 1939 vyučování na měšť. školách do 9. 10. 1939, na školách obecných a mateřských do 16. 10. 1939 a tak s vyučováním na zdejších školách se začalo rovněž až v uvedených dnech. K návštěvě školy se přihlásilo při zápisu dne 24. září 1939: do školy mateřské : 10 chlapců, 8 dívek, celkem 18 do školy obecné: 29 chlapců, 23 dívek, celkem 52 do I. tř. měšť. školy : 10 chlapců, 13 dívek, celkem 23 do II. tř. měšť. školy: 10 chlapců, 10 dívek, celkem 20 do II. tř. měšť. školy: 10 chlapců, 4 dívky, celkem 14 úhrnem na měšť. šk. : 30 chlapců, 27 dívek, všech 57 II. třída postup. obec. školy Vzhledem k tomu, že bylo zapsáno do obecné školy 52 žáků, žádalo ředit. školy za zřízení druhé třídy postupné, které povoleno výnosem Mšano ze dne 10. 10. 1939, č. 130.253/39-I/2 od 1. října 1939. Zároveň schváleno umístění II. třídy ve dvoře Juliánově u Termesiv a systemisováno druhé zat. místo učitelské. III. třída postup. měšťan. školy Počátkem škol. roku 1939/40 byla automaticky otevřena prvým rokem třetí postupná třída měšťan. školy. Zařízení do třídy bylo opatřeno z inventáře uzavřených škol z Kamenné a Nových Dvorů. Umístění škol Učebna I. třídy obecné školy byla umístěna v obecním domě v Termesivech, čp. 17 (místnost dána obcí k dispozici prohlášením ze dne 31. 8. 1939), II. třída obecná ve dvoře Juliánově (získána za 400,- K ročně prohlášením Hospodář., nájemního, staveb. a byt. družstva v Praze II, Hybernská ul. č. 9 ze dne 12. října 1939), I. třída měšť. školy v domě pí. Aloisie Bouchnerové, čp. 15 (prohlášením ze dne 31. srpna 1939 za 1.800,- K ročně), II. a III. třída měšť. umístěna ve statku pana Frant. Lišky, čp. 10 (prohláš. ze dne 31. 8. 1939 za roč. nájemné 1.500,- K) a škola mateřská u p. Frant. Neubauera, čp. 11 (prohl. ze dne 31. 8. 1939 za roční nájemné 1.200,- K). Kromě uvedených místností získán v domě, čp. 12 v Termesivech (Al. Polívkové) malý kabinet na pomůcky za roční nájemné 500,- K (prohlášení ze dne 1. října 1939) a pro úřadovnu ředitele školy od obce Termesivy zdarma místnost býv. obecní knihovny v hasičském skladišti (prohláš. obce Termesivy ze dne 1. října 1939). Umístění I. třídy obecné, I.,II., III. třídy měšťan. školy a školy mateřské schváleno výnosem Mšano ze dne 9. 9. 1939, čís. 111536/39-I/2, umístění II. tř. obecné, kabinetu a ředitelny výnosem Mšano ze dne 3. 11. 1939, čj. 137.301/39-I/2. Umístění škol si vyžádalo velmi nákladné adaptace, které provedla f. Jos. Nedbal z Něm. Brodu.

13 Stěhování škol zařízení z uzavř. škol Když bylo povoleno umístění šlapanovských škol v Termesivech, byl ze Šlapanova odvezen inventář školy obecné, mateř. a měšťanské. Němci ve Šlapanově žádali u p. Oberlandrata o ponechání některých předmětů školního zařízení a proto nedovolili všechno odvézti. Po intervencích pana okres. škol. insp. J. V. Flosa a spr. školy K. Macků u zástupce pana Oberlandrata v Něm. Brodě bylo sjednáno, že zůstane ve Šlapanově polovina žádaného inventáře. Celkem byly zachráněny téměř všechny inventární předměty (kromě těch, jež zůstaly Němcům 27 nových lavic, 1 stůl, 2 věšáky, 1 globus, 2 skříně a těch, jež byly ztraceny při demonstracích v březnu 1939 a při přestěhovávání inventářů poslední dobou ve Šlapanově). Tyto se musely shledávati po domech a po půdě něm. školy, neboť Němci použili místností českých tříd již od 15. srpna 1939 pro vlastní školní potřebu. Kromě inventářů šlapanovských škol odvezl řed. K. Macků též školní zařízení uzavřených škol v Kamenné, Nových Dvorech a v Bartoušově. Inventární předměty byly uskladněny po přestěhování v Termesivech. Učitelstvo Od 1. září 1939 ustanoven odbor. učitelem dosavad. def. říd. učitel Karel Macků z Bartoušova, který pověřen zároveň správou měšťanské školy v Pohledu, kamž původně měla šlapanovská měšťan. škola býti přeložena (dekret Mšano ze dne 4. září 1939, čj. 144.648/39- I/4), po přeložení do Termesiv byl ustanoven jmenovaný na tuto školu, jejímž vedením byl znova pověřen dekretem Mšano, číslo 144.648/39-I/4 ze dne 22. listopadu 1939. Karel Macků nar. se 28. 7. 1907 v Lipolci, okr. Dačice, kde navštěvoval ně. a čes. obecnou školu, studoval na stát. reálce v Telči a na učit. ústavě v Modré, kde složil v r. 1928 zkoušky uč. dospělosti. Zkoušky uč. způs. pro obec. školy vykonal v Soběslavi a zkoušky pro měšť. školy v Českých Budějovicích. Působil na státních menšinových školách na Jindřichohradecku, pak v Jilemníku a v Bartoušově na Německobrodsku. Konal vojenskou službu a je poručíkem v záloze býv. čsl. armády. Dekretem Mšano č. 77.627/39 I/4 ze dne 13. září 1939 ustanoven na měšť. škole výp. uč. Jan Krystek, který posledně působil ve Vranové Lhotě, okr. Litovel. Z téhož místa sem ustanoven na školu obecnou výp. uč. Josef Spáčil (výnos Mšano ze dne 13.9. 1939,čj. 77.626/39-I/4). Dále ustanovena na školu měšťanskou výp. učitelka Bedřiška Kolářová z Nového Jičína (výn. Mšano ze dne 13. 9. 1939, čj. 104.549/39-I/4). Tato byla dnem 10. října 1939 opět školní služby v Termesivech zproštěna a ustanovena na měšť. školu chlapeckou ve Slavkově u Brna. Od 15. října 1939 přidělen na měšť. školu výn. Mšano ze dne 15. 10. 1939 čj. 144.593/39-I/4 Josef Vičar, výp. učitel a správce uzavř. školy obecné ve Studénce (okr. N. Brod). Na škole mateřské vyučuje Marie Týčová z Prahy (ustan. výp. uč. mateř. školy v Termesivech výnosem Mšano ze dne 18. 9. 1939, čj. 75.836/39-I/4), dívčím ruč. prac. Věra Doubková učit. prakt. dom. n. (jako před prázdninami ve Šlapanově). Poslední ustanovena od 1. listopadu 1939 výp. učitelkou dom. n. výnosem Mšano ze dne 27. 10. 1939. čj. 114.041/39- I/4. Na nově zřízenou II. tř. obecnou ustanoven def. uč. podle 4 Josef Luksch býv. učitel ve Šlapanově, t.č. správce uzavř. školy v Pávově (ustanoven k vlast. žádosti od 1. 9. 1939 výn. Mšano ze dne 23. 10. 1939, čj. 126.155/39-I/4). Vyučování náboženství Náboženství řím. katol. vyučuje na obecné a měšť. škole Ludmila Jakubcová, náboženství čsl. Vinc. Rohlíček, oba učit. náboženství v Něm. Brodě.

14 Místní školní výbor, ustavení Dne 19. října 1939 byl v Termesivech ustaven místní školní výbor, jehož členové složili dne 19. listopadu 1939 do rukou pana okres. škol. inspektora J. V. Flosa předepsaný slib. Zvoleni byli : předsedou Jan Blažek, čp. 33, místopředsedou Josef Jirák, čp. 19, jednatelem Jan Krystek, výp. uč., pokladníkem Frant. Vacek, čp. 42, členy Karel Macků, z. ředitel, Josef Luksch, uč. (za školu obecnou), Frant. Mejstřík, čp. 46, Karel Zachariáš, čp. 55, Antonín Blažek, čp. 39, Josef Jelínek, čp. 51. Funkční období míst. šk. výboru se končí dne 18. října 1943. Rodič. sdružení, ustavení Dne 15. října 1939 konala se schůze rodičů a ustavena rodič. sdružení při zdejších školách. Předsedou byl zvolen pan František Mejstřík z Termesiv, čp. 46. Zkoušky uč. způsobilosti Ve dnech 6. a7. listopadu 1939 vykonali s dobrým úspěchem výp. učitelé Jan Krystek a Josef Spáčil zkoušku učit. způsobilosti pro šk. obecné v Olomouci. Žákovská besídka Žactvo termesivských škol uspořádalo v neděli dne 26. listopadu 1939 první dětskou besídku s velmi bohatým a pestrým programem. Podnik tento byl četně navštíven a dobře se vydařil. Čistý výtěžek byl věnován škole k zakoupení učebnic pro chudé žactvo. Vánoční nadílka Pro žactvo škol v Termesivech byla uspořádána vánoční nadílka. Poděleno bylo celkem chudých žáků obuví, látkou na šaty neb na kabát aj. Na nadílku k žádosti ředitelství školy přispěli tito dárci : Dámský odbor Nár. Matice (N.J.P) v Něm. Brodě látkou, obuví a pomůckami pro děti z českých menšinových obcí, okres. péče o mládež v Něm. Brodě šatstvem a obuví, Lesní úřad ze Zámku Žďár na Moravě 300,- K, Spořitelna v Něm. Brodě 100,- K, Okres. záložna hospodářská tamtéž 100,- K, Správa pivovaru tamtéž 30,- K. Všem ušlechtilým dárcům bylo za dary ihned poděkováno. Nadílka byla rozdělena žactvu za přítomnosti pí. Cikhartové, předsedkyně N.J.P. v Něm. Brodě, pana předsedy rodič. sdružení v Termesivech, pana starosty obce Termesiv, ředitele školy a učitelského sboru. Inspekce Ve dnech 11. a 13. prosince vykonal pan okres. školní inspektor Jindřich V. Flos inspekci na zdejší měšťanské, obecné a mateřské škole. Byl přítomen vyučování u všech členů učitel. sboru, prohlédl práce žactva a všecky úřední knihy ředitele školy a třídních učitelů. Inspekci zakončil poradou. Změna učitele řím. kat. náboženství Od 8. ledna 1940 vyučuje na zdejších školách římskokatolickému náboženství katechetka Marie Klikarová z Německého Brodu. (místo Lud. Jakubcové). Stravovací akce Dnem 8. ledna 1940 bylo započato s vyvařováním polévek pro přespolní a chudé žactvo zdejších škol a otevřena stravovací stanice v Termesivech. Vaření polévek bylo svěřeno školnici pí. Marii Sobotkové. Denně se stravuje kolem 100 dětí za podpory okres. péče o mládež v Něm. Brodě a v Něm. Šicndorfu.

15 Učitelský sbor, doplnění Výnosem Mšano čj 160.796/39-I/4 ze dne 16. 12. 1939 byl ustanoven výpomocným učitelem při zdejší měšťanské škole od 6. prosince 1939 Jan Hiblbauer, dosavadní praktikant (učit.) ve Střížově, okr. Chotěboř. Narodil se dne 21. 8. 1915 ve Střížově, kde navštěvoval obec. školu, školu měšťanskou a střední absolvoval v Chotěboři, po čemž se vzdělával od r. 1936 37 na stát. pedag. akademii v Praze, kde nabyl vysvědčení učit. dospělosti.konal 18 měsíců pres. vojenskou službu u býv. čsl. armády pěš. pl. 47 a dosáhl po absolvování školy pro důstojníky v záloze hodnosti četaře asp. pěchoty v zál. Dnem 1. října 1940 byl ustanoven při zdejší obecné a měšťanské škole učitelským praktikantem Jaroslav Krátký, kand. učitelství z Něm. Brodu (výn. Mšano č. 22.714/40-I/4 z 21. 2. 1940). Jmenovaný se narodil v Jihlavě, kde studoval I. V. třídu ref. reál. gymnázia, po čemž absolvoval učit. ústav v Kutné Hoře a tam získal vysvědčení učit. dospělosti (v červnu 1938). Na příkaz ministerstva školství a nár. osvěty přidělil okres. šk. výbor v Něm. Brodě výnosem č. 1286 z 27. 3. 1940 od 1. dubna 1940 na zdejší obecnou a měšťanskou školu k vypomáhání při vyučování dívčích ručních prací dosavadní výp. učitelku mateř. školy v Bartoušově Jaroslavu Bernatovou-Honovou. Pololetní prázdniny, prodloužení Pololetní prázdniny byly letos pro velké mrazy prodlouženy (výnosem Mšano č. 14564-I-1 z 3. 2. 1940 a čís. 22.314/40-I/1 z 16. 2. 1940) na všech školách do 3. března 1940 včetně. Pravidelné vyučování v II. pololetí bylo zahájeno 4. 3. 1940. Divadelní představení ve prospěch školy Mladé Nár. souručenství ze Střížova u Chotěboře sehrálo za vedení učitele Jana Hiblbauera v neděli dne 25. února 1940 ve prospěch chudých dětí zdejších škol veselohru Bož. Rajské-Smolíkové Zlatý liják. Čistý zisk z podniku K 614,- byl věnován škole na žákovské potřeby. I. výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava Dne 15. března 1940 byl žactvu připomenut význam zřízení Protektorátu Čechy a Morava podle výnosu ministerstva šk. a n.o. ze dne 12. 3. 1940, čj. 32166/40-I/1 za přítomnosti všech členů učit. sboru. Zkouška způsobilosti pro ob. školy Ve dnech 1. až 3. dubna 1940 vykonal s úspěchem zkoušku způsobilosti pro obecné školy výpom. učitel Josef Vičar před zkušební komisí v Olomouci. 51. narozeniny Vůdce Adolfa Hitlera 51. narozeniny Vůdce a říšského kancléře bylo vzpomenuto na zdejší škole dne 19. 4. 1940 v poslední dopolední hodině vyučovací proslovem k žactvu podle výn. Mšano č. 48.856/40-I/1 ze dne 16. dubna 1940. V den výročí narozenin Vůdce dne 20. dubna 1940 bylo na škole prázdno. Návštěva filmu Lucerna Zdejší žactvo měšťanské školy a II. třídy obecné školy navštívilo dne 18. dubna 1940 ve 14. hodin odpoledne za doprovodu učitelstva český velkofilm Lucerna (podle A. Jiráska) v biu Sokol v Něm. Brodě.

16 Besídka k oslavě matek O Dni matek dne 19. května 1940 odpoledne byla uspořádána dětská besídka s bohatým a pestrým programem. Byla velmi četně navštívena. Výtěžek byl věnován ve prospěch chudého žactva. Konec školního roku a zápis Škol. rok 1939/40 byl ukončen dne 28. 6. 1940 rozdáním škol. zpráv a vysvědčení. Žactvo upozorněno ředitelem školy a třídními učiteli na slušné chování o prázdninách. Zápis na příští školní rok 1940/41 byl proveden koncem června 1940. Zapsáno bylo: do I. tř. obecné 20 žáků do II. tř. obecné 28 žáků, celkem 48 do I. tř. měšť. 26 žáků do II. tř. měšť. 22 žáků do III. tř. měšť. 17 žáků, celkem 65 Do jednoráz. uč. kursu, o jehož zřízení zažádáno, bylo zapsáno 22 žáků, do školy mateřské 17 dětí. Zápis ukončen dne 2. července 1940. Zapsal Karel Macků, z. ředitel

Od školního roku 1940-41 do konce školního roku 1944-45 jest kronika vedena ve zvláštní kronice obecné a měšťanské školy v Termesivech 17

18 Školní rok 1945-46 Od okupace k osvobození Obecná a měšťanská škola ve Šlapánově byla ve Šlapánově do 15. března 1939. Průběh německé revolty od 13. března 1939, uzavření školy a její přemístění do Termesiv vyličuje školní kronika na str. 24-30. Jako dodatek k těmto záznamům uvádím ještě zápis ve školní kronice obecné školy ve Šlapánově, který napsal řídící učitel této školy Josef Lukeš, učitel na šlapánovské škole v r. 1939 : Škola byla zabrána ráno 13. března 1939 ordnery. Škola byla uzavřena a učitelé museli odejít. Nikdo nevěděl, co se děje a na naši otázku, proč tak činí, odpovídali, že se to co nejdříve dovíme. V 9 hodin ráno byly ozdobeny všechny domy, věž kostela i triangulační bod na vrchu Hochtánově odpornými hakenkreuzy. Nastalo běsnění. Muži pili u Nimrichtrů, ženy, děti a báby vyšly na náves a skandovaně řvaly to, co je heuleinovci naučili: Tschechen heraus.. Nikdo z Čechů se nesměl objeviti, četníci byli uzavřeni na četnické stanici, posila, která sem byla z Havlíčkova Brodu poslána, odzbrojena a zavřena. Učitelstvo muselo odejet, protože hrozilo nebezpečí života. Všichni muži, děti i některé mladší dívky byli ozbrojeni a hlídkovali okolo vesnice. Mládež vedl německý učitel ze Štoků Braun, ordnery Frant. Nimrichter, vrchní dohled měl Holschneider. Odpoledne vyjely alegorické vozy, které znázorňovaly jednání Němců s Chamberlainem a okleštění republiky, ukazovaly německého nadčlověka, který dobude celý svět a ostatní národy se mu budou kořit, protože čistá nordická rasa je předurčena za vedení Tührera dát lidstvu nový řád. Opravdu smutné dni, kdy oko každého uvědomělého Čecha slzelo a hrozná tíseň svírala jeho hruď. Toto všechno se zde dálo ještě před 15. březnem, kdy Němci svou propagandou řvali do světa, jak Češi Němce utiskují, jak jim vypalují baráky, przní ženy a ohrožují je na životě. Pak přišel 15. březen a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Asi ke konci dubna vyzval obecní úřad správu školy, aby protokolárně inventář i školu předala, později ke konci května nám Němci některé věci vrátili, ježto je nemohli potřebovat : knihovny a obrazy, nějaké lavice, staré skříně. Tyto věci se pak na počátku září 1939 převezly do Termesiv, kam byla zdejší škola přeložena, dík nadměrnému úsilí pana inspektora Polínka z min. školství. Z Termesiv do Šlapánova Nadešel 5. květen 1945 a s ním i doba našeho osvobození. Po květnovém převratu obecná a měšťanská škola dokončila školní rok v Termesivech a o prázdninách bylo rozhodnuto, že se bývalé školy šlapanovské vrátí na své původní místo. Přestěhování prováděl zat. správce školy v Termesivech Josef Lukeš. Posílal z Termesiv do jednotlivých škol v okolí pomůcky a zařízení, odkud co pocházelo a školu v Termesivech tak likvidoval. Ze Šlapánova přijely povozy a za vedení pana Fortina ze Šlapánova odvezly z Termesiv školní nábytek, úřední knihy a školní pomůcky. Věci byly složeny prozatímně v bývalém hostinci proti Obecnímu domu a v kovárně vedle Obecního domu. Rozdělení školy na obecnou a měšťanskou, umístění školy Poněvadž správa školy obecné byla oddělena od správy měšťanské školy, bylo rozděleno i zařízení školy a pomůcky. Obecná škola byla umístěna ve staré bývalé německé škole, škola mateřská v bývalé německé školce a měšťanská škola v domě č. 58, jenž patřil SS Sturmbahnführerovi Braunovi. Adaptace tohoto domu byla svěřena staviteli Fikarovi z Havlíčkova Brodu. V 1. patře upravoval 3 učebny, sborovnu a úřadovnu a kabinet. V přízemí se připravovala místnost

19 bývalé pošty na školní kuchyň. Na dvoře stavěl stavitel Fikar z kůlny záchody. Přízemí zůstalo vyhrazeno obchodu a bytu, poněvadž se tam nedala učebna zřídit. Později se do obchodu přistěhoval obchodník Fr. Procházka z Věžnic. Chybějící 1 učebna se zřizovala ve škole obecné. Osídlení Čechy Podle dekretu pana presidenta republiky o konfiskaci majetku Němců, Maďarů a kolaborantů byly majetky Němců zajištěny, Němci vystěhováni do sběrných táborů nebo na práci u rolníků a Šlapánov a okolní obce byly po staletích zplna osazeny českým obyvatelstvem. Učitelstvo Ředitelem měšťanské školy byl jmenován výn. zemské školní rady v Praze č. IIF117/5 z 13. 9. 1945 Josef Kuna, odborný učitel v.v., naposled na měšťanské škole dívčí v Havlíčkově Brodě. Narodil se 8. 2. 1903 v Malčíně v okrese čáslavském. Chodil do obecné školy v Radostíně, do gymnásia v Havlíčkově Brodě, kde r. 1922 maturoval. Potom studoval na právnické fakultě Karlovy university, přešel na speciální kurs při učitelském ústavě v Praze, kde složil učitelskou dospělost. Začal učiti na státní škole v Bartoušově, potom učil na obecných školách v okrese havlíčkobrodském, humpoleckém a chotěbořském. Na měšťanských školách učil v Lipnici, Dobroníně, Jihlavě a Havlíčkově Brodě. V březnu 1942 byl suspendován s okamžitou platností pro podezření z neloyálního postoje vůči německé říši. Pak byl pracovně nasazen jako pomocný dělník v továrně Letov III v Praze. Po květnové revoluci ihned 9. května nastoupil službu a byl přikázán do Šlapánova. Jan Mutl, det. učitel podle 4 UZ, byl jmenován výn. zemské školní rady v Praze č. IIF176/25 z 14. 1. 1946. Narodil se 21. září 1916 ve Vráži, okres Písek. Vychodil obecnou školu v Bělčicích, měšťanskou v Blatné a učitelský ústav v Příbrami. Od r. 1937 působil na školách v pohraničí na okresích Teplice-Šanov a Ústí nad Labem. Od r. 1939 učil na školách ve Svatém Kříži, v Úsobí, Lipnici a Dolní Krupé. Za okupace pracoval též jako dělník na letišti v Havlíčkově Brodě. Bedřiška Mutlová, det. učitelka 4 UZ, jmenována do Šlapánova výn. zemské školní rady v Praze č. IIF2363 z 13.12.1945. Narodila se 15. 3. 1916 v Linci. Školu obecnou, měšťanskou a učitelský ústav vychodila v Brně. Od r. 1936 působila na školách v Lipnici, v Branišově, Úsobí a Havlíčkově Brodě Antonie Pipková, det. učitelka podle 4 UZ, byla do Šlapánova jmenována výnosem zemské školní rady č. 96 z 16. 1. 1946. Narodila se v 2. 11. 1917 Jiříkově, pol. okrese Čáslav. Do obecné školy chodila v Jiříkově, do měšťanské v Habrech a do učitelského ústavu v Čáslavi. Od 1. 10. 1937 působila na školách v Pardubicích, Kuněticích, Havlíčkově Brodě a Lípě. Marie Koukolíková, narozená 5. 8. 1918 v Kamenném Újezdě, okres Stříbro, vychodila obecnou školu v Kamenném Újezdě, měšťanskou v Nýřanech a učitelský ústav v Plzni. R. 1938 nastoupila na měšťanské škole ve Falknově nad Ohří, od r. 1939 působila v Havlíčkově Brodě a v Okrouhlici. Marie Koukolíková, det. učitelka podle 4 UZ byla jmenována na měšťanskou školu ve Šlapánově výnosem zemské školní rady v Praze č. IIF- 1404/6 z 29. 11. 1945. Marie Slanařová, učitelka domácích nauk službu nenastoupila.

20 Počet žactva Po předběžném zápise 19. srpna byl vykonán zápis 1. a 2. září s tímto výsledkem : ve II. třídě zapsáno 15 chlapců, 17 dívek, celkem 32 žáků ve II. třídě 8 chlapců, 13 dívek, celkem 21 žáků ve IV. třídě 11 chlapců, 17 dívek, celkem 28 žáků v jednor. n. kurse 6 chlapců, 5 dívek, celkem 11 žáků Celkem na začátku šk. r. 1945/46 bylo zapsáno 92 žáků (40 chlapců a 52 dívek). Výročí úmrtního dne presidenta Osvoboditele 14. září na paměť úmrtí presidenta Osvoboditele byla uspořádána pietní školní oslava v sále Obecního domu za účasti všeho žactva ze Šlapánova a v přítomnosti pana předsedy MNV Kaválka s tímto programem : Byla přednesena báseň Jaroslava Seiferta : To kalné ráno žákyní Moravcovou, všichni žáci zapěli hymny a ředitel Josef Kuna měl proslov o významu presidenta T. G. Masaryka pro náš národ a stát. Vojenská služba, Jan Mutl 1.října nastoupil učitel Jan Mutl vojenskou službu. Náhradu za něho jsme nedostali, a byli jsme nuceni přizpůsobiti rozvrh hodin. Ludmila Dvořáková, výp. uč. dom. n. K 1. říjnu byla ustanovena na zdejší škole výpomocná učitelka domácích nauk Ludmila Dvořáková, absolventka rodinné školy v Humpolci. Volba Dr. E. Beneše presidentem 14. října byli zvoleni poslanci prozatímního Národního shromáždění a ve slavnostním zasedání 28. října ve staré poslanecké sněmovně v Rudolfinu zvolili presidentem republiky Dr. Eduarda Beneše. 28. říjen V sobotu 27. října 1945 uspořádala naše škola se školou obecnou a mateřskou společnou oslavu 28. října. Konala se ve vyzdobeném sále Obecního domu v 10 hod. dopoledne. Oslavy se zúčastnilo i občanstvo a MNV. V projevu řed. J. Kuny bylo vysvětleno, jak došlo k 28. říjnu 1918, význam dobyté svobody a odpovědnost všech za její udržení. Bylo vzpomenuto obětí v obou světových válkách i v obou revolucích a zásluh dvou vůdčích osobností v obou revolucích T. G. Masaryka a E. Beneše a pomoci spojenců. Byly předneseny též básně, hromadné recitace, národní písně a hymny. Oslava ruské říjnové revoluce Výročí ruské říjnové revoluce vzpomnělo žactvo a učitelstvo obecné a měšťanské školy ve Šlapánově 6. listopadu v Obecním domě. O významu 7. listopadu 1917 pro národ ruský a pro vítězství nad Německem v r. 1945 promluvil řed. Josef Kuna. Byla přednesena báseň Seifertova Moskva, zahrány ruské skladby a zazpívány hymny československé a sovětská. Kolaudace záchodu 7. listopadu byla provedena kolaudace nově vystaveného záchodu na dvoře měšťanské školy.

21 Rodičovské sdružení 11. listopadu ustavilo se Rodičovské sdružení měšťanské školy a jejími funkcionáři byli zvoleni: Alois Titz předsedou, Růžena Semerádová ze Šlapánova místopředsedkyní, Josef Kuna jednatelem, členy výboru: Josef Milichovský z Oblačné, Josef Hron a Josef Čížek ze Svobodné, Jan Vomela ze Smilova, Ladislav Dolní z Kamenné, Jindřiška Doležalová ze Šachotína a Marie Koukolíková za učitelstvo. Zkoušky učitelstva Učitelka B. Mutlová a A. Pipková se podrobily zkoušce způsobilosti pro měšťanské školy z I. odboru druhé části v Brně a Hradci Králové a to s úspěchem. Pojištění Žactvo i učitelstvo je pojištěno u Pražské městské živelní pojišťovny. Vzpomínka na 17. 11. 1939 Dne 17. listopadu byl konán manifestační projev u příležitosti světového sjezdu studentstva v Praze. Projev přednesla učitelka M. Koukolíková. Ostatní program obstarali žáci: básně, národní písně, česká beseda. Projev se konal v Obecním domě za účasti členů MNV a občanstva, byl zakončen hymnami. Inspekce Dne 4. 12. 1945 vykonal na zdejší škole inspekci pan inspektor K. Kočí z Havlíčkova Brodu. Mikulášská nadílka Rodičovské sdružení s obecnou a měšťanskou školou ve Šlapánově za pomoci Svazu české mládeže uspořádalo Mikulášskou nadílku 8. prosince všem dětem. Veselý program obstarali si žáci sami. Vyučování náboženství Náboženství řím. katolickému vyučuje laická katechetka Emilie Plešingrová z Červeného Kříže. Československému náboženství vyučuje paní Jiřina Váňová z Havlíčkova Brodu. Svobodné slovo z 16. 11. 1945 Založení Rodičovského sdružení ve Šlapánově bylo komentováno ve Svobodném slově 16. listopadu 1945. Nové rodičovské sdružení při měšťanské škole ve Šlapánově. Šlapánov. (mk) Ve Šlapánově u Havl. Brodu se konala ustavující schůze rodičovského sdružení při měšťanské škole, zřízené zde teprve počátkem nynějšího školního roku. Řed. měšť. školy J. Kuna ocenil v úvodním proslovu zásluhy spojeneckých armád o naše osvobození a v dalším nastínil úkoly rodičovského sdružení, jakož i nově zřízené měšťanské školy. Předsedou byl zvolen zaměstnanec ČSD Alois Titz, místopř. choť přednosty poštovního úřadu R. Semerádová, jednatelem řed. Josef Kuna a pokladníkem rolník K. Brož. V závěru pojednáno o různých aktuálních záležitostech, hlavně o nutnosti zřízení nové budovy pro měšťanskou školu. Na dobrovolných příspěvcích bylo ve prospěch rodičovského sdružení složeno 5 435 K. Kromě rodičů dětí zúčastnil se schůze také celý učitelský sbor měšťanky. (opis výstřižku z novin)