OBSAH Obsah...1 1. Závěr a doporučení dalšího postupu...2 2. Návrh nejvýhodnějšího scénáře rozvoje energetické infrastruktury...4 CZT... 5 Zemní plyn... 5 Elektrická energie... 5 Propan, dřevo (biomasa), LTO... 6 3. Návrh harmonogramu realizace, rizika, financování...7 Rizika... 7 Návrh způsobu financování... 8 4. Návrh opatření...9 4.1 Návrh opatření bez investic... 9 4.2 Návrh opatření s malými investicemi (do 100 tis.kč na 1 MW instalovaného výkonu)... 9 4.3 Návrh opatření s velkými investicemi... 9 4.4 Návrh veřejně prospěšných staveb... 9 5. Ekonomické a finanční rozbory...11 6. Nástroje pro prosazování energetické politiky města Chomutova...11 6.1 Energetický management města... 11 6.2 Hlavní cíle energetického managementu města... 11 6.3 Výchozí předpoklady ideového návrhu na vznik energetického managementu města... 12 6.4 Návrh funkční struktury... 12 6.5 Návrh náplně činnosti odboru rozvoje v oblasti energetického managementu... 14 1
1. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Hlavním cílem územního energetického dokumentu města Chomutov bylo na základě analýzy současného stavu energetického hospodářství ve městě a na základě prognózy vnějších a místních podmínek, doporučit dlouhodobě nejvhodnější způsob zásobování města energiemi a palivy pro otop a přípravu teplé užitkové vody, který by podpořil trvale udržitelný rozvoj města. Energetický dokument je jeden z podkladů Územního plánu, po schválení Územního plánu se stává závazným podkladem pro rozhodování odborů Městského úřadu. V prvé části práce byla provedena analýza a prognóza vnějších a místních podmínek, které do jisté míry determinují další rozvoj energetické infrastruktury města. V příloze hlavní zprávy je zpracována Analýza výměníkové stanice VS 57 - bilance výkonů a ztrát, která může být vodítkem k posuzování rekonstrukce velkých výměníkových stanice tepla. Cílem bylo porovnání centrálního a decentrálního způsobu vytápění na případě objektů dnes napojených na sekundární okruh vytápění a TUV (teplá užitková voda) z VS 57. Posouzení prokázalo dlouhodobou výhodnost menších výměníkových stanic s minimálním rozsahem sekundárních rozvodů a rozvodů TUV. Dodávka tepla z CZT a centralizovaný resp. decentralizovaný způsob výroby tepla předpokládá nastolení nedeformovaného tržního prostředí. Dále byly v práci analyzovány další možné způsoby výroby a dodávky tepla a na základě těchto analýz byla sestavena základní obecná pravidla pro výběr paliv, energií a způsobu jejich užití tak, jak jsou uvedena dále. Doporučení postupu při uplatňování dostupných způsobů výroby a dodávky tepla v Chomutově Na základě provedených výpočtů a analýz, které byly zpracovány s výše uvedenými předpoklady, doporučujeme při výběru paliv, energií a způsobů jejich užití při výrobě a dodávce tepla uplatnit následující obecný postup výběru: 1. Přednostně se uplatňují síťové druhy energií teplo z CZT a zemní plyn. 2. Přednostně se uplatňuje centralizovaný způsob výroby tepla před individuálním. 1. Pokud by došlo uplatněním kogenerace v tepelném zdroji ke snížení nákladů na teplo, je oprávněný důvod na prosazení realizace kogenerace. 2. Pokud je v místě dostupné **CZT, přednostně se použije tento způsob výroby a dodávky tepla. 3. Pokud v místě není dostupné CZT, přednostně se použije zemní plyn. 4. Pokud v místě není dostupné ani CZT, ani zemní plyn, použijí se pro výrobu a dodávku tepla ušlechtilá paliva a energie popř. alternativní zdroje Vysvětlivky: **Dostupnost je zde chápána ve významu technické a ekonomické proveditelnosti. Obecný postup výběru pak město konfrontuje s místními aktuálními podmínkami. Tyto podmínky představují především dnes nepostižitelnou skutečnost, jejíž význam mohou zvrátit obecně přijatá pravidla výběru. Jedná se především o: Aktuální dosažitelnost investičních prostředků Aktuální technické a ekonomické možnosti správce sítí U nově zastavovaných území časový faktor výstavby Aktuální stav životního prostředí v místě realizace S uplatněním výše uvedených principů byla zpracována rajonizace území ve spolupráci s jednotlivými výrobními a distribučními společnostmi. Rajonizace jednak definuje území, která jsou svou geografickou polohou, charakterem odběru a historickými okolnostmi doporučena pro přednostní zásobování zemním plynem z individuálních zdrojů (plošná plynofikace) nebo pro přednostní zásobování teplem z CZT. Tyto oblasti nebo jejich části by měly být zaneseny do závazné části územního plánu, eventuálně regulačního plánu dotčeného území. Užití jedné z těchto energií na území určeném pro druhou energii by mělo být umožněno pouze na základě výjimky (využití zemního plynu pro technologické účely, není-li možné jiné řešení). 2
U oblastí, kde nebude možné z hlediska města zapracování do závazné části územního plánu doporučujeme ponechat možnost rozhodnutí až na dobu realizace záměru výstavby nebo rekonstrukce s tím, že pro rozhodovací proces jsou dána jednoznačná pravidla výběru (viz. Výše uvedená obecná pravidla pro výběr). Tento postup při realizaci rajonizace území jednak zaručuje koncepčně správná rozhodnutí a umožňuje zároveň pružně reagovat na aktuální situaci v době rozhodovacího procesu, kterou nelze předem předvídat. Doporučujeme dále vytvoření energetického managementu města, který bude odpovědný za realizaci záměrů města v této oblasti a za úzkou spolupráci s distribučními společnostmi a spotřebiteli. 3
2. NÁVRH NEJVÝHODNĚJŠÍHO SCÉNÁŘE ROZVOJE ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY Cílem energetického generelu je zajistit nejenom spolehlivé, ale i hospodárné a ekologické zásobování řešeného území energiemi. Dnes tak častý souběh tří síťových energií (elektřina, plyn, centralizované teplo) zvyšuje jejich jednotkové ceny o náklady na provoz rozvodných sítí. Důsledky velkorysého zainvestování pocítí spotřebitelé po narovnání cen energií. Energetický dokument si klade za cíl vést další kroky města racionálním směrem. Vyhodnocením stávajícího stavu a výhledu v oblasti energií bude umožněno zvýšení efektivity nejenom po technické stránce, ale i zefektivnění vynakládání prostředků do uvedené oblasti. V konečném důsledku napomůže i účelnému uspořádání vztahů k provozovanému majetku. Dále navrženou nejvýhodnější koncepci však nelze brát jako dogma, ale je třeba ji průběžně podle reálného vývoje aktualizovat. Struktura rozvodných síti, které na území města vznikaly a dnes jsou provozovány, umožňuje rozhodování u dalším vývoji mezi základními energetickými zdroji tepla: Zemní plyn (ZP) Centralizované zásobován teplem (CZT) Varianta A (preference CZT) počítá s rozšířením zásobovaného území z CZT a to o : novou zástavbu přechod vybraných dnešních spotřebitelů ZP na CZT Varianta B (konzervativní) uvažuje s rozdělením nových lokalit na zásobování ZP a CZT bez velkých investic, s max.využitím rezervy ve stávajících energetických zařízeních. Varianta C (preference ZP) předpokládá soustavu CZT bez rozvoje a investic, noví odběratelé tepla budou své potřeby zajišťovat pomocí ZP. Vzhledem k tomu, že jsou všechny varianty srovnatelné, doporučujeme VARIANTU A, dosahuje nejnižších měrných nákladů na zajištění tepla pro otop a TUV v lokalitě jak pro dodavatele, tak pro konečného spotřebitele ponechává rovnováhu čistoty ovzduší města a jeho okolí. Pro okrajové městské části lze zajistit zdroj tepla z těchto energetických systémů: propan, dřevo, LTO, uhlí. 4
CZT CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Na základě provedených analýz a prognózy možného rozvoje tepelného hospodářství, byla vytipována území technicky a ekonomicky vhodná pro zásobování teplem ze soustav CZT. Pro případný přechod z jiného způsobu vytápění a přípravy TUV na primární horkovodní systém nebo sekundární teplovodní soustavu jsou navrženy objekty bydlení ve čtyřech lokalitách. Na celkovou bilanci potřeby tepla v CZT tato změna nemá vážný vliv, protože k celkovému výkonu soustavy jde o případný nárůst 5-7%. Vznik nových městských primárních rozvodů pro obytné domy a malé domovní výměníkové stanice tepla jsou ve výhledu navrženy v celé soustavě, která může tímto řešením ušetřit konečnému spotřebiteli více jak 10% z celkové roční spotřeby tepla. Případná změna systému výroby tepla pro TUV má i vliv na způsob financování této přeměny. Realizace výměníkových stanic pro výrobu TUV v jednotlivých objektech je nově pořízená investice, která změní způsob výroby tepla a využívá nového technologického zařízení. Stávající technologické zařízení (výměníky, potrubí, regulace) nemusí být na konci své životnosti a je potřebné se s touto situací účetně vyrovnat. Dnešní trh s deskovými výměníky tepla, regulační technikou, čerpadly s možností plynule měnit otáčky v závislosti na změně požadavků odběratelů tepla, progresivními materiály potrubí a jejich kvalitní izolací je připraven řešit cílenou činnost při rozhodovacím procesu změny výroby tepla pro otop a TUV. Výběr předávacích výměníkových stanic tepla, které jsou vhodné pro přestavbu na dvoutrubkový systém musí být podroben nejen technickému, ale hlavně ekonomickému rozboru. Konečný spotřebitel musí mít povědomí o velikosti úspor tepla, které se změnou systému výroby a přestavbou jsou spojené. Snížení ztrát při výrobě a dopravě tepla pro výrobu TUV musí být vyváženo mírou nových investic v okruhu předávací výměníkové stanice tepla. Konečný spotřebitel by neměl mít na úkor přestavby výměníkové stanice neúměrně zvýšené platby za teplo. Zkušenosti ze snížení ztrát ve výrobě a dodávce tepla konečnému spotřebiteli při přechodu ze čtyřtrubkové soustavy na dvoutrubkovou jsou velice příznivé, někdy až alarmující. Snížením ztrát v rozvodných systémech a zmenšením časové konstanty výroby a spotřeby tepla dochází dodavatel tepla i ke snižování výkonů instalovaných tepelných zařízení. Podrobné analýzy provozu výměníkových stanic dokazují i velkou vůli v dimenzování výkonů jednotlivých výměníků tepla a s tím je spojená i použitá výkonová řada regulační a měřící techniky. Nejen chování odběratelů tepla má vliv na spotřebu tepla, ale jak je vidět i použité prvky technologie výroby mohou rozhodujícím způsobem ovlivňovat cenu tepla u konečného spotřebitele. Dodávka tepla nekončí na patě domu, ale u konečného spotřebitele uživatele bytu. Majitel domu odpovídá za funkčnost domovních rozvodů tepla stoupaček pro otop a TUV, včetně cirkulačního potrubí. Rekonstrukce těchto rozvodných systémů se dnes realizuje pomocí horizontálních rozvodů tepla - tj. středová stoupačka schodišťovou šachtou a topná smyčka do každého bytu s měřením spotřeby tepla. Náklady na rekonstrukci stávajících vertikálních rozvodů a realizace investice do horizontálních rozvodů jsou finančně stejně náročné. Zemní plyn Užití zemního plynu v individuálních zdrojích - plošná plynofikace, se realizovala v místech s relativně malou hustotou tepelného konzumu, nebo tam, kde vlivem deformovaných cen nastal odklon od zásobování teplem z CZT. Využití zemního plynu se uvažuje v místech, kde není dnes realizováno zařízení CZT, nebo není z technického hlediska možné teplo z tohoto zdroje bez náročných investic dovést. Elektrická energie Základní elektrizace, která je dána zákonem č. 222/1994 Sb., zaručuje dostupnost elektřiny pro všechny odběratele a je průběžně udržována, či plánovitě rozvíjena podle aktuálních potřeb. Případné zvýšené potřeby elektřiny pro výrobní účely podnikatelských aktivit budou řešeny v rámci zajištění energetické základny tomuto subjektu. Rajonizace počítá s elektřinou jako s doplňkovou energií pro otop. 5
Propan, dřevo (biomasa), LTO Rozvoj zásobování teplem pomocí dalších energetických zdrojů je dán nedostupností CZT, nebo zemního plynu. Řešené katastrální území pro navržené energetické zdroje je v okrajových částech města, ale může být použito i v jiných částech řešené lokality. Tab 2-1 Doporučené použití zdrojů energie var.a Č.lokality Název Zdroj CZT Zdroj PLYN 1 Centrum x 2 N.Spořice x 3 Filipovy rybníky x 4 Fúgnerova x 5 El.Krásnohorské x 6 Lipská, Alešova x 10 Zátiší západ x 11 Třešňovka x 12 Zátiší východ x 13 Sady Březenecká x 13 Sady Březenecká x 14 Strážiště východ x 41 Lipská, Nad Vodárnou x 42 Lužická x 43 El.Krásnohorské x 51 Historické centrum, hotel x 53 B.Němcové x 54 Zborovská x 55 Hálkova x 56 Libušina x 57 Vinohrady, pod svahem x 60 Podkrušnohorský park x 61 Lipská, Alešova x 65 Lipská, u stadionu x 68 Zahradní x 80 Zimní stadion x 82 Bezručovo údolí x 84 N.Spořice x 101 Ctiborova x 102 Za Kloboukárnou x 103 Dvůr Anna x 105 Dvůr Anna-Na Moráni x 107 Dvůr Anna x 108 U Větrného mlýna x 109 Za Nemocnicí x 110 Spořice, prostor Železáren x 111 Nové Spořice x 112 Na Pastvinách x 113 U Černovic x 122 Březenec, Pod Cihelnou X Pozn.: Název Dvůr Anna je dnes používán pro Severní pole - průmyslová zóna. 6
3. NÁVRH HARMONOGRAMU REALIZACE, RIZIKA, FINANCOVÁNÍ Uplatnění doporučeného užití energií na území města je dlouhodobý proces, který je závislý na řadě faktorů. Relativně snadnější bude uplatnění rajonizace v rozvojových územích, která nejsou zatížena žádnou zástavbou a infrastrukturou. Tam je časový horizont uplatnění dán dobou přípravy území pro investice. Ve stávajícím území se mohou principy rajonizace uplatňovat průběžně v rámci rekonstrukcí jednotlivých objektů nebo v době dožití stávajících sítí a nutnosti jejich výměny. V současné době jsou zdrojem tepla pro lokality Chomutov a Jirkov zdroje ČEZ a.s. elektrárny Prunéřov. Při procesu privatizace ČEZ a.s. může dojít k situaci, kdy bude nutné zajistit dodávku tepla pro zmíněné lokality z jiného zdroje tepla. Tento stav je zařazen mezi potenciální rizika, která mohou ve sledované lokalitě nastat. Pro posouzení míry rizika jsou sestavené výchozí podmínky návrhu řešení s cílovým rokem 2020. Rizika Privatizace Ekologie Odpojování-připojování odběratelů (neregulovaná cena tepla a ostatních energií) Životnost Předpoklad nezbytných úprav ve zdroji, výchozí podmínky: Dodržení ceny tepla konečnému spotřebiteli Dodržení limitů ekologické zátěže v zásobované lokalitě Životnost systému stávající zdroj EPRU(Prunéřov) Rekonstrukce výrobní technologie Čerpací stanice Potrubní most Ekologie místní zdroj ACTHERM Zdroj kotelna Zdroj strojovna Zdroj rozvodna Zdroj-čerpací stanice Vývody Úprava primárních rozvodů Ekologie obnovený zdroj EKY(Komořany) Zdroj-čerpací stanice Tepelný napáječ Ekologie Míra rizika byla s potenciálními dodavateli tepla v průběhu zpracování práce Energetický dokument města Chomutov projednána. 7
Návrh způsobu financování Financování energetické infrastruktury města by měly především zajišťovat výrobní a distribuční společnosti podnikající na území města. Samozřejmě, že podmínkou pro tento způsob financování jsou nedeformované ceny energií, které zajistí investujícím společnostem návratnost vynaložených prostředků. V současné době a v krátkodobém výhledu však tyto podmínky nebudou pravděpodobně splněny a pro financování energetické infrastruktury se budou muset hledat další zdroje a ty vhodně kombinovat se standardním postupem. Tak jako tomu bylo doposud, nabízí se možnost použít městského rozpočtu pro spolufinancování energetické infrastruktury. Při tomto způsobu účasti města by však předem měly být vyjasněny okolnosti budoucího provozu energetických zařízení a vlastnických vztahů (např.smlouva o budoucím odkoupení). Pro investování do energetické infrastruktury je také možné použít státních programů podpor, poskytovaných buď v rámci programů České energetické agentury nebo v rámci programů Státního fondu životního prostředí. Mimo státních podpor je možné získat podpory od zahraničních státních nebo mezinárodních organizací, ale také od tuzemských firem. Pro financování energetické infrastruktury je samozřejmě možné použít standardních metod, jako úvěr, emise obligací, financování třetí stranou, leasing. Tato řešení však vyžadují zvážit ekonomickou proveditelnost investice. Při financování úsporných opatření se nabízí jedna z nově používaných metod financování, EPC (Energy Performance Contracting). Cílem a podstatou je snížení provozních nákladů, zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovního prostředí a omezení negativních vlivů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Financování je založeno na principu využití uspořených provozních nákladů pro splácení dluhové služby, včetně umoření úvěru vůči poskytovateli služby EPC. Projekt uskutečněný metodou EPC nevyžaduje od zákazníka žádný vlastní kapitál a omezuje rizika na minimum. V zásadě musí platit, že dosažené finanční úspory budou vyšší, než pořizovací cena projektu, včetně finančních nákladů. 8
4. NÁVRH OPATŘENÍ 4.1 Návrh opatření bez investic Potřebu výstavby nových rozvodných zařízení bude realizovat majitel (provozovatel) těchto zařízení s tím, že zhodnotí vloženou investici např. při napojování odběratelů na svá zařízení. Jedná se o výstavbu: primární přípojky CZT k odběrnému místu případná výstavba výměníkové stanice tepla rozvody ZP přípojky ZP k odběrnému místu (domovní přípojky) rozvody el.energie a distribuční trafostanice přípojky el. energie k přípojnému místu Dosažení potřebné hustoty energetických sítí a jejich cílené využívání může podpořit další opatření, které bude prosazovat a kontrolovat jejich dodržování státní správa: organizační spolupráce s energetickými podniky na přípravě území pro výstavbu legislativní dodržení schváleného územního plánu včetně části energetického generelu, podpora městské vyhlášky technická dodržení technologického postupu výstavby a provozu staveb (státní stavební dohled) Pozn.: nutná stálá konzultace s vývojem právních předpisů v části energetika, občanský, obchodní a stavební zákon atd. 4.2 Návrh opatření s malými investicemi (do 100 tis.kč na 1 MW instalovaného výkonu) V navržených rozvojových plochách mohou být pro potřebu podpory výstavby RD připraveny komunikace, kanalizace a přípojky pro konečného odběratele. V případě sestavení pořadí a priority pozemků, které by mohly být postupně investičně podporovány městským rozpočtem, lze předpokládat během 15 let tuto potřebu investic do infrastruktury: 4.3 Návrh opatření s velkými investicemi Prosazování doporučené varianty a ochota města k vyšším investicím do rozvoje tohoto energetického systému, umožní realizaci plynovodů a horkovodů a výměníkových stanic i tam, kde může dnešní společnost s udělenou autorizací na toto území v hodnocení podnikatelského záměru výstavby nových sítí váhat nad výstavbou z důvodů nízké efektivnosti stavby, nebo případné ztráty z provozu takové stavby. Velké investice mohou zajistit změnu chování spotřebitelů tepla. 4.4 Návrh veřejně prospěšných staveb Veřejně prospěšnými stavbami v rámci Energetického dokumentu lokality se dle Stavebního zákona č.83/98 Sb. 108 jedná o: (1)Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen vyvlastnit ). (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace, b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany, 9
c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace, d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě, e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zajišťuje stav životního prostředí, f) účely vymezené zvláštními zákony (3)Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2písm.a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace. Veřejně-právní projednání staveb veřejně prospěšných podléhá stejnému legislativnímu postupu jako jiné stavby. V případě, že dojde ke kolizi osobního a veřejného zájmu při přípravě a realizaci stavby, lze ze zákona č.83/98 Sb. použít příslušný paragraf, který umožní vzniklou situaci řešit. Označení stavby za veřejně prospěšnou již v zahájení přípravných a projektových pracích předem signalizuje možnost využití paragrafu o vyvlastnění. Veřejně prospěšnou stavbou mohou být v rámci Energetického dokumentu: elektrické rozvodné soustavy a jejich technologická zařízení rozvody zemního plynu a jejich technologická zařízení rozvody centralizovaného zásobování teplem a jejich technologická zařízení. 10
5. EKONOMICKÉ A FINANČNÍ ROZBORY Při financování úsporných opatření se nabízí jedna z nově používaných metod financování, EPC (Energy Performance Contracting). Cílem a podstatou je snížení provozních nákladů, zvýšení produktivity práce, zlepšení pracovního prostředí a omezení negativních vlivů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Financování je založeno na principu využití uspořených provozních nákladů pro splácení dluhové služby včetně umoření úvěru vůči poskytovateli služby EPC. Projekt uskutečněný metodou EPC nevyžaduje od zákazníka žádný vlastní kapitál a omezuje rizika na minimum. V zásadě musí platit, že dosažené finanční úspory budou vyšší, než pořizovací cena projektu včetně finančních nákladů. 6. NÁSTROJE PRO PROSAZOVÁNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY MĚSTA CHOMUTOVA 6.1 Energetický management města Současné legislativní prostředí České republiky vytváří rozpačité podmínky pro uplatňování energetického managementu samosprávných celků. V platnosti je zákon č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci včetně navazujících vyhlášek. Tento zákon však řeší především otázky výroby a distribuce a nezabývá se otázkou spotřeby energií. Tuto otázku bude řešit další z připravované řady energetických zákonů, již zmíněný zákon o hospodaření s energií. Harmonogram projednávání a předpokládaný termín přijetí zákona však dnes není dodržován. 6.2 Hlavní cíle energetického managementu města Energetický management města by měl působit ve dvou úrovních. Základní úrovní by měl být vnitřní energetický management, který by především zajišťoval efektivní využívání energií v objektech a zařízeních v majetku města (snížení spotřeby energií, snížení nákladů). Hlavním cílem vnitřního energetického managementu by mělo být řízení a kontrola hospodaření s energiemi v budovách a zařízeních ve vlastnictví města a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem. Řízením energetické spotřeby v budovách lze prokazatelně uspořit 10-20% energie. Toto množství energie představuje samozřejmě i uspořené prostředky městského rozpočtu. Nadstavbou nad vnitřním řízením energetiky by mělo být řízení energetického hospodářství města jako celku - energetický management města, tedy od strany spotřeby přes distribuci až k výrobě. Energetický management by se měl stát gestorem energetické koncepce města podložené územním energetickým dokumentem jako závazné součásti územně plánovací dokumentace. Prostřednictvím energetického managementu území lze dosáhnout: snížení cestnosti při zásobování energiemi jednotlivých území snížení distribučních energetických ztrát snížení investičních nákladů na zabezpečení energetické potřeby využití již vložených investičních prostředků efektivní využití vkládaných investičních prostředků a zrychlení jejich návratnosti pro investora a pro dodavatele energie snížení provozních nákladů snížení počtu lokálních topenišť a tím snížení energetické a ekologické zátěže území vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj (sustainable development). Úlohou energetického managementu je především: tvorba a realizace úsporných energetických programů tvorba a užití investičních rotačních fondů pro podporu úsporných energetických programů tvorba podpůrných a restriktivních opatření z hlediska regionální energetické politiky kontrola energetického procesu v území koordinace záměrů jednotlivých energetických subjektů v území. 11
S energetikou úzce souvisí i řada dalších oblastí, kterými by se měl energetický management při své činnosti zabývat. Spektrum těchto činností je patrné ze schéma na následující stránce. Toto schéma znázorňuje jednotlivé fáze energetického plánování a zároveň i jejich náplň. Při sestavování energetického plánu města by měly být známy odpovědi na následující otázky: 1. Jak a odkud je město zásobováno energiemi? Jsou zdroje těchto energií diverzifikovány? Jsou spolehlivé? Jsou slučitelné se životním prostředím? 2. Jak město používá energie? Jaké jsou ekologické a ekonomické dopady na město a jeho obyvatele? 3. Je současný způsob užití energií slučitelný s ostatními místními zájmy (kvalita ovzduší, doprava apod.) Je obdobný jako v jiných městech? 4. Jaké jsou ve městě příležitosti pro zlepšení energetické efektivnosti a jaké jsou možnosti náhrady dovážených paliv a energií místními obnovitelnými zdroji? 5. Existují příležitosti ekonomického rozvoje užití obnovitelných zdrojů? Jestliže ano, jaké druhy a o jakém potenciálu? Pro identifikaci příležitostí pro zlepšení energetické efektivnosti, uvádíme jako příklad následující tabulku: Konečná spotřeba Příležitosti ke zlepšení energetické efektivnosti BUDOVY Zlepšení tepelně-technických vlastností - bytová zástavba Užití účinných energetických zařízení - vytápění, větrání, klimatizace, osvětlení - komerční zástavba Užití účinných řídících systémů budov - úřady a instituce Ustavení a vyškolení odpovědných pracovníků - energetiků budov Užití ostatních poznatků a technologií při snižování energetické náročnosti Vzdělávání široké veřejnosti v uvědomování si energetické spotřeby a jejích souvislostí PRŮMYSL Modernizace technologických procesů Recyklace průmyslových odpadů Využití odpadního tepla z technologických procesů ZEMĚDĚLSTVÍ Snížení spotřeby pohonných hmot Využití vedlejších zemědělských produktů pro energetické účely 6.3 Výchozí předpoklady ideového návrhu na vznik energetického managementu města stav současné legislativy členy energetického managementu by měli být výlučně odborní pracovníci města energetický management se musí nenásilně začlenit do stávající organizační struktury města a musí být v souladu se současnou legislativou energetický management by měl co nejvíce využít stávající organizační struktury města energetický management musí svou činností městu uspořit peněžní prostředky vynakládané na energie, tyto prostředky by měly pokrýt jednak činnost energetického managementu a jednak být zdrojem pro městský energetický fond vznikem energetického managementu by nemělo dojít k rozšíření aparátu města. 6.4 Návrh funkční struktury Nejvýhodnějším organizačním řešením, které vychází z výše uvedených předpokladů, je vytvoření energetického managementu města jako orgánu složeného z odborníků z řad městské rady, jejichž technickým zázemím by byl odbor rozvoje města. 12
V odboru rozvoje města by došlo k vyčlenění (pověření) jednoho odborného pracovníka, který by plnil úkoly týkající se řízení a kontroly (vnitřní energeticky management) a koncepce a rozvoje (vnější energetický management). Pro zajištění specializovaných a odborných úkolů by se uzavíraly buď krátkodobé (na konkrétní činnost) či dlouhodobé (na průběžnou servisní činnost) smlouvy s konzultačními, inženýrskými či jinými odbornými organizacemi. Vzhledem k tomu, že je energetický management navržen jako odborná komise Města v rámci jeho organizační struktury, jsou jeho funkční mechanismy dány zákonem o obcích a ostatními souvisejícími předpisy. Návrhy energetického managementu jsou tedy předkládány k projednání podle důležitosti buď Radě města nebo Zastupitelstvu. Návrhy týkající se energetických společností a klíčových spotřebitelů budou s těmito subjekty společně projednány před projednáváním v orgánech města a budou vyzváni k podání připomínek k návrhům. Cílem je zajistit aktivní přístup energetických společností a spotřebitelů k problematice řízení energetického hospodářství a předejít problémům vzniklým vydáním rozhodnutí, která nebyla konzultována s dotčenými subjekty. Na následujícím schématu je znázorněno zjednodušené schéma vyjadřující vazby energetického odboru (energetického managementu města) k orgánům města a ostatním subjektům. 13
SCHÉMA ŘÍZENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA CHOMUTOVA Rozhodovací a schvalovací orgány Rada města Zastupitelstvo Výkonný orgán ENERGETICKÝ MANAGEMENT = ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ROZVOJE MĚSTA Poradní orgány Stálý poradní subjekt (CITYPLAN s.r.o.) správce analytického modelu GEMIS aktualizace energetické databáze odborné konzultace Příležitostné poradní subjekty - vysoké školy - ministerstva - ostatní 6.5 Návrh náplně činnosti odboru rozvoje v oblasti energetického managementu Postavení a základní úloha odboru: Odbor rozvoje je kromě jiného odborem pro oblast energetiky a energetického hospodářství a zároveň plní s ohledem na energetiku výkonnou funkci energetického managementu města. Na území města zajišťuje harmonický rozvoj energetické infrastruktury tak, aby byl dosažen trvale udržitelný rozvoj. Zároveň řídí a kontroluje efektivní hospodaření s energiemi v budovách a zařízeních v majetku města a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem. 14
Jeho hlavní činnosti v této oblasti se člení na: a) řízení a kontrolu energetického hospodářství v majetku města b) koncepční a rozvojové úkoly energetického hospodářství jako celku. Úkoly v samostatné působnosti, které jsou energetickému managementu a odboru rozvoje města trvale svěřeny: zabezpečuje řízení energetického hospodářství zabezpečuje rozvojové záměry v energetické infrastruktuře města jako podklad pro přípravu investiční výstavby v souladu s územním plánem města zabezpečuje zpracování střednědobých a dlouhodobých koncepčních záměrů v oblasti energetické infrastruktury zabezpečuje minimalizaci dopadů energetiky na životní prostředí zabezpečuje efektivní využívání energií v budovách a zařízeních v majetku města a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných městem podává návrhy na využití vládních dotačních programů v oblasti energetiky a zajišťuje realizaci těchto programů vyjadřuje se ke koncepčním a výhledovým záměrům majícím vztah k energetickému hospodářství města na území města koordinuje působení jednotlivých energetických společností zajišťuje podklady pro aktualizaci energetického geografického informačního systému zajišťuje aktualizaci energetické databáze GIS a spolupracuje se státními organizacemi působícími v oblasti energetického hospodářství zajišťuje informovanost veřejnosti a vzdělávání Vztah k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím a zařízením města: Po odborné stránce vede metodicky energetiky těchto organizací a správců zařízení města. Provádí kontrolní činnost na úseku hospodaření s energií u těchto subjektů. Podpůrné nástroje pro činnost energetického managementu města Pro výkon energetického managementu města jsou kromě odbornosti odpovědných pracovníků velmi důležité podpůrné nástroje pro výkon této funkce. Jedná se především o nástroje koncepčního a operativního charakteru, které pomáhají při rozhodovacím procesu. Mezi základní koncepční nástroje patří územní energetický dokument a energetický model území, mezi operativní nástroje pak energetická databáze území a různé druhy software (např. pro výpočet tepelných ztrát budov apod.) Energetický informační systém a energetická databáze Energetický informační systém by měl být součástí geografického informačního systému města (GISM) a měl by sloužit jako zdroj aktuálních informací o energetickém systému města pro: účely řízení města veřejnost účely aktualizace energetické databáze analytického modelu energetického systému města. 15