MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky VÝVOJ TRHU AGLOMEROVANÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI DŘEVA Diplomová práce BRNO 2013 Bc. JANA BESEDOVÁ

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vývoj trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:...... podpis studenta

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Daliboru Šafaříkovi za jeho odborné vedení, rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. Dále bych chtěla velice poděkovat celé své rodině, která mě po celou dobu studia velmi podporovala a motivovala, abych došla k zdárnému cíly. Zvláště pak mé mamince Zdeňce Besedové, která s ochotou a cennými radami pomohla při tvorbě této práce. Nemalý dík patří i mému partnerovi a přátelům za jejich morální podporu a trpělivost během celého studia a především při tvorbě této diplomové práce.

Jméno autora: Vedoucí práce: Název práce: Bc. Jana Besedová Ing. Dalibor Šafařík Vývoj trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva Abstrakt Tato diplomová práce řeší analýzu vývoje trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v České republice od roku 2004 do roku 2011 na základě dat dostupných z odborných publikací, článků, firemních materiálů a vlastních zjištění. Je zde kladen důraz na statistická hodnocení vztahů vývoje tržních cen vybraných aglomerovaných materiálů v závislosti na vstupních materiálech, zj. V. jakostní třídě (jehličnaté) dříví. Součástí práce je vyhodnocení analýzy a jsou stanoveny faktory ovlivňující cenový vývoj aglomerovaných materiálů na bázi dřeva ve sledovaném období. Klíčová slova: dřevotřískové desky, dřevovláknité desky, MDF, OSB, aglomerované materiály, cena, analýza, vývoj, trh The author's name: Title of thesis: Bc. Jana Besedová Market development of agglomerated wood-based panels Abstract This diploma thesis deals with the analysis of market trends agglomerated wood-based panels in the Czech Republic from 2004 to 2011 based on data available from professional publications, articles, company materials and own findings. There is an emphasis on statistical evaluation of relations of market prices of selected sintered materials depending on the input materials, particular V. quality class (coniferous) wood. Part of this work the analysis and evaluation are established determinants of price development agglomerated wood-based panels in the period. Keywords: particle board, fibreboard, MDF, OSB, wood-based panels, price, analysis, development, market

OBSAH 1. Úvod... - 7-2. Cíl práce... - 9-3. Aglomerované materiály... - 10-3.1 Obor aglomerovaných materiálů... - 10-3.1.1 Mezinárodní nomenklatura ekonomických činností CZ_NACE... - 11-3.2 Velkoplošné aglomerované materiály na bázi dřeva... - 11-3.2.1 Dřevotřískové desky (DTD)... - 12-3.2.2 Desky z orientovaných plochých třísek (OSB)... - 12-3.2.3 Dřevovláknité desky se střední hustotou (MDF)... - 13-3.3 Nákladové položky výroby aglomerovaných materiálů... - 13-3.3.1 Dřevní hmota... - 14-3.3.2 Lepidla a chemické složky... - 16-3.3.3 Energie... - 17-3.3.4 Ostatní náklady... - 17-3.4 Hlavní výrobci aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v ČR... - 18-3.4.1 Dřevozpracující družstvo Lukavec... - 18-3.4.2 Kronospan CR, spol. s r.o. (Jihlava)... - 18-3.4.3 Kronospan OSB, spol. s r.o. (Jihlava)... - 19-3.4.4 Grena, a.s. (Veselí nad Lužnicí)... - 19-4. Trh... - 20-4.1 Cena... - 20-4.2 Cenová politika... - 21-4.3 Nabídka a poptávka... - 21-4.3.1 Funkce poptávky... - 21-4.3.2 Funkce nabídky... - 22 -

4.4 Způsoby odbytu... - 23-4.5 Mezinárodní obchod... - 24-4.5.1 Doložky INCOTERMS... - 25-4.5.2 INCOTERMS 2000... - 26-4.5.3 INCOTERMS 2010... - 27-4.6 Zahraniční obchod aglomerovaných materiálů ČR... - 28-4.6.1 Bilance zahraničního dřevotřískových desek obchodu... - 29-4.6.2 Bilance zahraničního obchodu MDF desek... - 30-5. Vývoj trhu aglomerovaných materiálů... - 31-5.1 Trendy ve vývoji aglomerovaných materiálů od roku 1960... - 31-5.1.1 Dřevovláknité desky... - 31-5.1.2 Dřevotřískové desky... - 32-5.2 Světový vývoj trhu aglomerovaných materiálů v letech 2004-2011... - 33-5.2.1 Rok 2004... - 33-5.2.2 Rok 2005... - 33-5.2.3 Rok 2006... - 34-5.2.4 Rok 2007... - 35-5.2.5 Rok 2008... - 36-5.2.6 Rok 2009... - 37-5.2.7 Rok 2010... - 37-5.2.8 Rok 2011... - 38-6. Metodika... - 40-6.1 Časová řada... - 40-6.1.1 Elementární charakteristika časových řad... - 41-6.1.2 Vyrovnání časové řady... - 42-6.2 Korelace časových řad... - 43-6.2.1 Reziduum (náhodná složka)... - 44 -

6.2.2 Koeficient determinace... - 44-6.3 Zaokrouhlování výpočtů... - 44-7. Výsledky... - 45-7.1 Elementární charakteristika časových řad... - 45-7.1.1 Dřevotřískové desky... - 45-7.1.2 OSB desky... - 47-7.1.3 MDF desky... - 48-7.1.4 V. jakostní třída (jehličnaté)... - 49-7.2 Korelační koeficient empirických, vymodelovaných hodnot a reziduí... - 50-7.2.1 Dřevotřískové desky - GRENA... - 51-7.2.2 Dřevotřískové desky - KRONOSPAN... - 52-7.2.3 Dřevotřískové deky - DDL... - 54-7.2.4 OSB desky - KRONOSPAN OSB... - 56-7.2.5 MDF desky - DDL... - 57-7.2.6 V. jakostní třída (jehličnaté)... - 60-8. Diskuze... - 61-9. Závěr... - 66 - Summary... - 68 - Literatura... - 70 - Seznam zkratek... - 76 - Seznam tabulek... - 78 - Seznam obrázků... - 79 - Seznam příloh... - 80 -

1. ÚVOD Ze dřeva lze vyrobit ledacos. Jen ne stromy. JAN SOBOTKA český matematik, 1862-1931 Dřevo a velkoplošné materiály na bázi dřeva byly a jsou jedním z nejpoužívanějších materiálů v nábytkářském průmyslu. Avšak v posledních letech se díky výrobě velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva stávají i významným prvkem pro stavebnictví. Díky výrazné mechanizaci při zpracování suroviny vhodné na výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva (různé mobilní soupravy na přibližování a štěpkování dřeva vhodného pro výrobu) se zvýšila dostupnost hlavní suroviny dřeva pro finální výrobce těchto aglomerovaných materiálů. Různou defragmentací dřevěné suroviny bylo docíleno rozšíření spektra vyráběných velkoplošných materiálů na bázi dřeva z několika málo druhů v minulosti (dřevotřískové desky, překližované materiály, cementovláknité desky apod.) na širokou nabídkovou paletu materiálů vyhovující všem požadavkům moderního nábytkářského a stavebního průmyslu. Vzhledem k tomu, že dřevo je jeden z mála trvale obnovitelných surovinových zdrojů, je další vývoj a následná výroba nových dokonalejších aglomerovaných materiálů na bázi dřeva jednou z cest kam směřovat nejen nábytkářský, ale především část stavebního průmyslu. Vždyť mezi roubenkou a tovární halou postavenou z materiálů na bázi dřeva není rozdíl v použité surovině, ale ve způsobu jejího zpracování. A rozdíl v množství použité základní suroviny, tedy dřeva, na stavbu jednoho či druhého není díky použitým moderním bezodpadovým zpracovatelským technologiím zase až tak markantní. Také nábytkářský průmysl zaznamenává nebývalý technologický pokrok díky novým aglomerovaným materiálům na bázi dřeva. Odstraněním některých negativních vlastností dřeva a s vývojem nových aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se objevují čím dál tím častěji odvážnější designová řešení nábytku, která byla dříve vyhrazena pouze pro kov. - 7 -

A tak se stává dřevo a materiály na bázi dřeva jedním z klíčových materiálů budoucnosti. Postupné vyčerpávání přírodních zdrojů směřuje lidstvo na rozvoj materiálů na bázi trvale obnovitelných zdrojů surovin. Biomasa jako nerozšířenější a nejsnáze celosvětově dostupný organický zdroj nám bude sloužit i v obě, kdy budou ostatní suroviny vyčerpány. Do té doby se jistě najde způsob, jak nahradit množství anorganických komponentů potřebných v současnosti ke zdárné výrobě velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. - 8 -

2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je vytvoření analýzy a popisu vývoje trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v České republice za období od roku 2004 do roku 2011. Je zde kladen důraz na identifikaci závislosti vývoje cen vybraných materiálů na V. jakostní třídě (jehličnaté) dříví. Pro lepší pochopení problematiky práce obsahuje teoretické minimum o vybraných aglomerovaných materiálech na bázi dřeva, a to konkrétně dřevotřískové desky, MDF a OSB desky, které se v České republice vyrábí. Dále pak práce obsahuje přehled výrobců těchto materiálů na českém trhu, charakteristiku oboru a faktory, které se podílejí na tvorbě cen. Cena je na našem území rozhodujícím kupním faktorem pro zákazníky díky nedostatečné vrstvě kupujících, kteří by byli zaměření především na kvalitní zpracování nábytku. Metodické zpracování vyhodnocení trhu s aglomerovanými materiály na českém trhu v období 2004-2011 spočívá ve zjištění faktorů ovlivňující nejvíc tvorbu cen. Metody, které byly použity v této diplomové práci, jsou blíže popsány v metodické části práce. Výstupem této diplomové práce je posouzení vývoje cen aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, vlivu klíčových nákladů ovlivňující jejich cenu a posouzení možností zvýšeného odbytu v nábytkářském průmyslu. - 9 -

3. AGLOMEROVANÉ MATERIÁLY Pod pojmem aglomerované materiály se rozumí výrobky z dřevní nebo jiné lignocelulosové hmoty, která se získá dezagregací rostlinného materiálu, a její rekonstituci na plošné či tvarové výrobky. Důvodem prudkého rozvoje aglomerovaných materiálů bylo především nalezení uplatnění jak ve výrobě nábytku, tak i ve stavebnictví. V dnešní době se vlastnosti a konstrukce dřevotřískových a dřevovláknitých desek řídí účelem jejich použití 1 3.1 Obor aglomerovaných materiálů Výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je rozvinutým oborem, který rozšiřuje podstatným způsobem využití výchozí základní suroviny, jako jsou dřevěné částice (piliny, třísky, vlákna) a jiné lignocelulozové materiály. Výroba deskových materiálů představuje zhruba desetiprocentní podíl z dřevařského průmyslu. Dřevní materiál lze díky vyspělým technologiím zpracovávat takovým způsobem, že výrobci mohou nabídnout širokou škálu výrobků. Výrobci jsou schopni přizpůsobit a nabídnout různé formáty, mechanické vlastnosti, povrchové úpravy v různých kvalitách i cenách. V tomto oboru jsou možné stále nové a překvapivé možnosti díky velkému inovačnímu potenciálu. Obor výroby aglomerovaných materiálů se od 90. let 20. století výrazně změnil. Mezi nejvýznamnější faktor patří globalizace, uvolnění obchodních bariér a rychlé tempo technologického vývoje a rozvoje. Po vstupu České republiky do Evropské unie se vytváří pro podnikatelské subjekty nové podnikatelské prostředí díky globalizačním a integračním procesům. V tomto novém podnikatelském prostředí se odráží řada změn pozitivního i negativního charakteru. Tyto faktory vymezují chování všech podnikatelských subjektů. 1 HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva.část 1. Aglomerované materiály. Skriptum. Brno: MZLU v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3-10 -

Konkurenční výhody získaly podniky, které se zeměmi EU a ostatními zeměmi světa obchodovaly před vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. 2 3.1.1 Mezinárodní nomenklatura ekonomických činností CZ_NACE Současný dřevařský průmysl je odvětvově zařazen v národohospodářském pojetí pod Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (jako součást průmyslu zpracovatelského). Podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (Mezinárodní nomenklatura ekonomických činností) je dřevozpracující průmysl zařazen do sekce C - Zpracovatelský průmysl. Do roku 2008 byl dřevozpracující průmysl zařazen v systému OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností)do sekce D - Zpracovatelský průmysl, oddíl 20 - Výroba dřevařských výrobků: - 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva, - 20.2 Výroba aglomerovaných výrobků, - 20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská, - 20.4 Výroba dřevěných obalů, - 20.5 Výroba ostatní, z korku, proutí a slámy. Systém OKEČ byl od 1.1.2008 nahrazen kvalifikací CZ-NACE. Dřevozpracující průmysl byl zařazen do CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Tento oddíl zahrnuje: - 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva, - 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku. 3 3.2 Velkoplošné aglomerované materiály na bázi dřeva Aglomerované materiály jsou materiály vyrobené spojením drobných dřevěných částic (piliny, třísky, vlákna) a jiných lignocelulózových materiálů. Jsou pojeny vlastní lepivostí nebo organickým pojivem za působení tlaku, tepla a vlhkosti. Mezi aglomerované materiály se nezahrnují materiály masivní ani překližované. 2 SVOBODA, E. Strategické rozhodování podnikového managementu v oblasti zahraničního obchodu. In DOSKOČIL, R.Management, Economics and Business Development in the New European Conditions. Brno: CERM, 2008, s. 108. ISBN 978-80-7204-582-2 3 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Klasifikace ekonomických činností [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace) - 11 -

Aglomerované materiály zásadně ovlivnily celkové využití dřevní hmoty, včetně dříve obtížně využitelných nejdrobnějších částic, tj. pilin a hoblin. Díky aglomerovaným materiálům výrazně stouplo průmyslové využití dřeva a téměř byl odbourán pojem dřevní odpad - pojem v šedesátých letech ještě velmi často používaný. Nové materiály v průběhu jejich vývoje měly, a i dnes mají, některé nepříznivé vlastnosti, např. vyšší hmotnost, nižší mechanické vlastnosti než masiv, nepřirozený vzhled, většinou je nelze používat v exteriéru apod. V praxi ale silně převážily kladné vlastnosti aglomerovaných materiálů a již zmíněná možnost zpracovat jinde obtížně zpracovatelné tenké dřevo a dřevěný odpad. Dalšími přednostmi desek jsou velkoplošnost, konstantní tloušťka, je odstraněn anizotropní charakter dřeva, materiál je bez vad, povrch je hladký, lze na něj lepit dýhy a folie nebo jej potiskovat barvou nebo dezénem dřeva. Mezi přednosti patří i možnost vyrábět širokou škálu druhů pro různá použití a tvarové výlisky. 4 3.2.1 Dřevotřískové desky (DTD) Díky zavedení výroby dřevotřískových desek se rozšířila možnost využívání zbytkového dřeva a částic, které byly dříve využívány jen pro energetické účely. V dnešní době jsou dřevotřískové desky nejvíce vyráběným a nejrozšířenějším aglomerovaným materiálem. Dřevotřískové desky jsou aglomerovaný materiál, který je vyroben z dřevěných třísek pojených syntetickým lepidlem. Dřevotřískové desky se používají v nábytkářském průmyslu pro kostry čalouněného nábytku, dále pro kuchyňský, kancelářský a koupelnový nábytek. 3.2.2 Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) Myšlenkou k zavedení výroby těchto velkoplošných materiálů byla snaha vyrobit materiál, který by měl obdobné vlastnosti jako překližka, avšak k jeho výrobě by byly použity drobnější a levnější částice než celé dýhy. Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) jsou desky, které jsou vyrobeny slisováním dřevních částic (ploché třísky), které jsou uspořádány do vrstev. V každé 4 BÖHM, M., REISNER, J., BOMBA, J. Materiály na bázi dřeva [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. ISBN 978-80-213-2251-6. Dostupné z WWW: <http://drevene-materialy.fld.czu.cz> - 12 -

vrstvě jsou třísky orientovány do jednoho směru vždy kolmo k předchozí vrstvě. Obvykle se tyto desky vyrábějí třívrstvé. Díky této orientaci se dosahuje vysokých hodnot pevnosti a dochází k omezení anizotropních vlastností dřeva a rozměrových změn. OSB desky se nejčastěji používají ve stavebnictví jako konstrukční materiál stěn, střech a podlah u dřevostaveb, dále jako obalový materiál, kostry čalouněného nábytku apod. 3.2.3 Dřevovláknité desky se střední hustotou (MDF) Dřevovláknité desky se vyrábějí ve velké škále tloušťek a tvrdostí s různými úpravami povrchu. Tyto desky se vyrábějí z rozvlákněných dřevních zbytků, které jsou pak lisovány rozdílným tlakem, a to buď za použití lepidla, nebo bez jeho přidání. Takto mohou vzniknout desky s jemnou strukturou, které mohou být podle stupě slisování vláknitých částic měkké, polotvrdé nebo tvrdé. V České republice se vyrábějí pouze středně tvrdé vláknité desky. Měkké a tvrdé dřevovláknité desky se do České republiky pouze importují. MDF desky (Medium Density Fibreboard) jsou dřevovláknité desky vyráběné suchým způsobem za působení teploty a tlaku s přídavkem syntetické pryskyřice. Mají homogenní strukturu, a proto najdou využití tam, kde nevyhovují běžné typy dřevotřískových desek. Používají se nejčastěji ve výrobě nábytku, na dílce s tvarově profilovanými boky nebo na dílce s reliéfovanými plochami. 56 3.3 Nákladové položky výroby aglomerovaných materiálů Dle Studie konkurence, kterou pro Klast českých nábytkářů zpracovala firma APICON, s.r.o, je průměrné rozložení nákladových položek na výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva dle následujícího schématu. 5 ŠTEFKA, V. Kompozitné drevné materiály : Technológia aglomerovaných materiálov. Časť II. 2. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2002. 205 s. ISBN 80-228-1136 6 HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva.část 1. Aglomerované materiály. Skriptum. Brno: MZLU v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3-13 -

Obrázek 3.1 Průměrné rozložení nákladových položek Zdroj: KLASTR ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ, Studie konkurence, upravenou autorem 3.3.1 Dřevní hmota Dřevní surovina, kterou lze obnovovat pomocí umělé nebo přirozené obnovy, je základem pro dřevozpracující průmysl. Tento průmysl využije velké množství dřevní suroviny, proto je zde dostupnost za konkurenční náklady jedním z nejklíčovějších faktorů. Poptávka po dřevní hmotě je ovlivněna i dotační politikou pro využívání dřeva a jeho odpadu po opracování jako zdroj energie (k výrobě elektřiny, topení). Nabídka a cena je závislá na tržní rovnováze mezi primárními a sekundárními zdroji (například mezi majiteli lesů, těžařskými společnostmi a provozy pilařských firem). Obchodování s dřevní hmotou se uskutečňuje podle dřevin, jakostních tříd, eventuálně zavedeného označení sortimentů. Kvalitativní znaky pro rozlišování jakostních tříd jsou zejména šířka letokruhů, točivost, sukovitost, trhliny, kruhová odlupčivost, křivost, napadení houbami, hmyzem a barva. Pro výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je určena V. jakostní třída. 7 7 BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. - 14 -

Tabulka 3.1 Jakostní třídění jehličnatého dříví JAKOSTNÍ TŘÍDA ÚČEL POUŽITÍ KVALITA I. II. III. IV. V. Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek a jiné speciální výřezy Kulatina pro pilařské zpracování Dříví pro výrobu sloupů, dřevoviny, dolovin Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny a desek aglomerovaného dřeva dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele A B C D sloupy dřevovina dolovina tyčovina dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních VI. Palivové dříví tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele Zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008, upraveno autorem Tabulka 3.2 Jakostní třídění listnatého dříví JAKOSTNÍ TŘÍDA ÚČEL POUŽITÍ KVALITA I. II. III. Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek a jiné speciální výřezy Kulatina pro pilařské zpracování dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele A B C D IV. Tyčovina dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele V. Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny a desek aglomerovaného dřeva dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních VI. Palivové dříví tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele Zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008, upraveno autorem - 15 -

Obrázek 3.2 Cenový vývoj V. třídy jehličnatého dřeva za období 2004-2011 Zdroj: ČSÚ, zpracováno autorem 3.3.2 Lepidla a chemické složky Lepidla jsou další významnou položkou. Výrobci materiálů, které jsou potřeba k výrobě aglomerovaných materiálů, jsou opět při tvorbě cen výrobků závislí na cenovém vývoji na ropných trzích a na tržní rovnováze. Pro výrobu aglomerovaných materiálů se používají lepidla na bázi syntetických pryskyřic (formaldehyd, melamin, polyuretan). Obrázek 3.3 Cenový vývoj ropy v období 1989-2009 Zdroj: ZAPLATÍLEK, J. Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh - 16 -

3.3.3 Energie Výrobní závody aglomerovaných materiálů jsou velkými spotřebiteli energie. Část energie si závod může vyrobit sám při investování například do instalace kogenerační jednotky. Ovšem i to nepokryje celkovou spotřebu elektrické energie, proto jsou firmy závislé na dodávání elektrické energie od externích poskytovatelů. Obrázek 3.4 Cenový vývoj elektrické energie v období 2004-2011 Zdroj: ERÚ, zpracováno autorem 3.3.4 Ostatní náklady Logistické a dopravní náklady zásadně ovlivňují další restrukturalizace podniků na výrobu aglomerovaných materiálů a jejich investiční rozhodování. Obor je charakterizován vysokou investiční náročností s potřebou kvalitní údržby a průběžných modernizací. Náklady na distribuci jsou důležité pro konkurenceschopné nabídky, proto je regionální výroba na místě důležitým předpokladem pro uplatnění produkce. Osobní náklady jsou výzvou pro management podniků. Dalšími významnými faktory jsou různé právní předpisy, technické normy, certifikace, celní bariéry, dotační politika, environmentální a udržitelné certifikace apod. - 17 -

3.4 Hlavní výrobci aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v České republice 3.4.1 Dřevozpracující družstvo Lukavec Dřevozpracující družstvo vzniklo v roce 1953 na místě zrušené pily Horáckých dřevařských závodů Jihlava. V roce 1960 byla v Lukavci uvedena do provozu první linka na výrobu dřevotřískových desek v Československu. V roce 1989 uzavřelo družstvo smlouvu na nákup linky na výrobu středně tvrdých dřevovláknitých desek (MDF), která zahájila výrobu až po překonání problémů s financováním v roce 1992. V dnešní době se družstvo specializuje na výrobu sortimentů pro nábytkové dílce z laminovaných dřevotřísek a MDF desek v různých jakostech. Dále se zabývá výrobou dřevotřískových a MDF desek surových, odýhovaných či laminovaných, řeziva surového až po hoblované. Dřevozpracující družstvo Lukavec se pohybuje na evropském trhu, kde působí velké nadnárodní firmy Kronospan, Egger, Sonae, Pflederer a další. Dřevozpracující družstvo exportuje více jak 50% své produkce do evropských zemí. 8 3.4.2 Kronospan CR, spol. s r.o. (Jihlava) Firma Kornospan byla založena roku 1897 ve městě Lungetz poblíž Salzburgu jako rodinná firma. V dnešní době je Kronospan největší firma specializovaná na výrobu dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Dosahuje výborných výsledků, které těží z výrobní orientace a široké řady produktů, které jsou vzájemně distribuovány mezi jednotlivými regiony. Firma má své pobočky v mnoha zemích světa jako je Německo, Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Velká Británie, Čína, Turecko a podobně. Kronospan v České republice působí ve dvou výrobních závodech. V roce 1957 se v Jihlavě začalo s výrobou dřevotřískových desek, jako v jednom z prvních závodů v Evropě. V roce 1978 zde byla instalována největší linka v tehdejším Československu na výrobu dřevotřískových desek, což vytvořilo základ závodu v době, kdy s Jihlavskými dřevařskými závody začala kooperovat skupina Kronospan. Od roku 1994 započal rozvoj závodu Kronospan v Jihlavě. 8 Dřevozpracující družstvo Lukavec [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z WWW: <www.ddl.cz> - 18 -

Kronospan v Jihlavě v současné době vyrábí dřevotřískové desky surové, dřevotřískové desky laminované a pracovní desky. Vlastní produktová řada Kronospanu Jihlava je rozšířena o produkty sesterských společností jako jsou například dřevovláknité desky, dýhované dřevotřískové desky a další materiály nejen pro výrobce nábytkových dílců a nábytku. 3.4.3 Kronospan OSB, spol. s r.o. (Jihlava) V roce 2004 bylo rozhodnuto o založení nové společnosti Kronospan OSB na výrobu OSB desek díky rozhodnutí vedení společnosti o umístění nové investice v areálu Kronospan Jihlava. Stavební práce nové výroby začaly v roce 2004 a v červnu roku 2005 byla vyrobena první deska OSB SUPERFINISH v České republice. Linka byla v roce 2008 přetransformována na výrobu desek OSB SUPERFINISH ECO, které jsou zdravotně nezávadné díky použití polyuretanových lepidel. 9 3.4.4 Grena, a.s. (Veselí nad Lužnicí) Akciová společnost Grena (dříve Lužan Veselí nad Lužnicí, a.s. zaniklý roku 1995) byla založena v roce 1941 jako závod na prvotní zpracování lnu a výrobu pazdeřových desek. V roce 1997 se společnost rozhodla ukončit výrobu prvotního zpracování lnu a zaměřila se na výrobu desek z dřevní hmoty. Společnost Grena jako jediná vyráběla na našem území do roku 2010 dřevotřískové desky menších rozměrů, které byly dodávány na trh v různých tloušťkách. K 31. březnu 2011 společnost fakticky ukončila výrobu dřevotřískových desek a začala se soustředit na výrobu desek z expandovaného Vermikulitu, nábytkové dílce, WPC (Wood Plastic Composite) materiál pro venkovní plochy a ploty a na MDF desky s vysokým leskem. 10 9 Kronospan Jihlava [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z WWW: <www.kronospan.cz> 10 Grena a.s. [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z WWW: <www.grena.cz> - 19 -

4. TRH Trh je systém, podle kterého se určují pravidla stanovování ceny mezi prodávajícím a kupujícím. Je to místo střetávání nabídky a poptávky, které patří k faktorům cenové tvorby prvního řádu, a kde dochází k tvorbě tržní ceny a obratům. Mezi tržní subjekty se řadí obyvatelstvo, podniky, stát a banky. Struktura trhu se rozděluje z hlediska teritoriálního (trh regionu, kraje, státu, zahraniční trh apod.), časového (určitý segment v určitém roce), věcného (trh zboží, trh práce) a komoditního (jednotlivé druhy zboží a služeb). 11 4.1 Cena Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu zboží. Cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky, se nazývá rovnovážnou cenou. Tento stav rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou je velmi výjimečný, jelikož zde dochází k neustálému střetávání nabídky a poptávky. Představy kupujících a prodávajících se o objemu realizované produkce a o ceně liší. Cena, která vzniká na trhu nabídky a poptávky, se nazývá tržní cenou. 12 Proces tvorby cen se projevuje v cenových rozdílech, které existují u určitého výrobku se zřetelem k prostoru, času, kvalitě, způsobu použití, způsobu dodání na trh, stupni přípravy pro trh, stupni zpracování, rozsahu a stupni státního vlivu. Je-li cena vytvořena na trhu, kde se nachází více kupujících a prodávajících, hovoří se o konkurenční ceně. Jejím opakem je monopolní cena, kdy se na poli trhu nachází jenom jeden prodávající vybraného zboží. Vztah hodnoty a ceny není vztahem rovnosti. Od hodnoty se cena zpravidla odlišuje vlivem mnoha cenotvorných činitelů, ke kterým patří hlavně nabídka a poptávka. 13 11 KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. Vyd. 2. nezměněné. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 257 s. ISBN 80-715-7998-X. 12 MACÁKOVÁ, L., et al. Mikroekonomie : základní kurs. Slaný : Melandrium, 2003. 276 s. ISBN 80-86175-38-3. 13 KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. Vyd. 2. nezměněné. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 257 s. ISBN 80-715-7998-X. - 20 -

4.2 Cenová politika Pod tímto pojmem se rozumí všechna opatření, která přímo či nepřímo ovlivňují cenu. Přímá opatření spočívají v obratovém rabatu a o nepřímá opatření se jedná například v případě pozdržení nabídek při očekávaném zvyšování cen. Jako součást cenové politiky lze zahrnout i sezónní kolísání cen. Nejdůležitější činitelé, podle kterých může podnik sám určit cenu, jsou: - poměr nabídky a poptávky, - formy trhu a chování trhu, - stav informovanosti a preference účastníků trhu, - cenová pružnost poptávky, - náklady. Mezi opatření, kterými disponuje cenová politika, patří zejména: - nepřímé ovlivnění ceny (přizpůsobení množství nabízeného zboží poptávce), - pozorování tržních cen (chování konkurence), - preferenční opatření, - zvláštní opatření cenové politiky (diferenciace cen apod.). 14 4.3 Nabídka a poptávka 4.3.1 Funkce poptávky Mezi výší ceny a požadovaným množstvím výrobku existuje jednoznačný vztah, který lze charakterizovat tak, že čím je vyšší cena, tím je spotřeba nižší a naopak. Pro pokles požadovaného množství při stoupajících cenách může být důvodem rostoucí cena určitého zboží, což mívá za následek nahrazení jiným cenově dostupnějším zbožím. Příčiny, které způsobí paralelní posun poptávky vpravo nahoru lze charakterizovat jako zdražení konkurenčních výrobků, očekávané zvýšení ceny dotyčného zboží, zvýšení příjmů domácností, zvýšení počtu obyvatelstva. Opoziční důvody vyvolají opačný posun křivky. 14 BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. - 21 -

Obrázek 4.1 Posuny křivky poptávky Zdroj: BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím 4.3.2 Funkce nabídky Typický průběh křivky nabídky je rostoucí, jestliže je průběh křivky zakřivený, pak je z toho patrné, že se stoupajícími cenami nějakého zboží přebývá také nabízené zboží. Důvodem tohoto jevu je zvyšování zisku u dosavadních nabízejících a zvyšováním cen mohou vstoupit na trh noví nabízející. Důvody, které mohou způsobit paralelní posun křivky vpravo nahoru, jsou nově přicházející nabízející na trh, racionalizační opatření, snížení nákladů, které je podmíněno poklesem cen výrobních faktorů či snižování cen u jiného zboží. Protikladné důvody vyvolají posun křivky opačným směrem. 15 Obrázek 4.2 Posuny křivky nabídky Zdroj: BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím 15 BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. - 22 -

4.4 Způsoby odbytu Zhodnocení podnikových výkonů se uskutečňuje přímým nebo nepřímým způsobem. Rozdíl mezi způsoby prodeje je zřejmý z následujícího schématu. ZPŮSOBY ODBYTU PŘÍMÉ NEPŘÍMÉ VANÉ CENTRALIZO- DECENTRALI- ZOVANÉ OBCHODNÍK OBCHODNÍ ZPROSTŘEDKO- VATEL KOMISIONÁŘ OBCHODNÍ ZÁSTUPCE OBCHODNÍ MAKLÉŘ Obrázek 4.3 Způsoby odbytu Zdroj: BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím, upraveno autorem Při přímém odbytu se zboží prodá tomu, kdo ho spotřebuje. Při nepřímém odbytu jsou mezi výrobce a spotřebitele zapojeny obchodní firmy. 16 Jako nejlepší se jeví organizace prodeje kombinovaná s obchodním centrem zaměřeným na velké průmyslové zákazníky, obchodními zastoupeními ve vybraných zemích a sítí smluvních partnerů pro drobnější klientelu. V obchodní oblasti je třeba usilovat o širokou produktovou nabídkovou základnu, rozvíjet distribuční kanály a pracovat na posilování značky, pružnějším reagování na požadavky zákazníka, zrychlování distribuce a především nabízet neustále nové inovativní výrobky. 16 BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. - 23 -

Dalším možným a efektivním způsobem globálního prodeje, v rámci holdingu v segmentu velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, je možnost veškerý velkoobchod, maloobchod, logistiku spolu s veškerými službami obchodníkům, malým a středním podnikům svěřit do rukou dceřiné společnosti. Struktura odbytu v různých regionech se liší, a proto je potřeba přistupovat ke každému trhu odlišně. Holdingy mají většinou obchodní zastoupení v celé řadě zemí a ve vybraných regionech klíčových pro prodej aglomerovaných materiálů na bázi dřeva řadu smluvních partnerů. Pro všechny hlavní výrobce však platí snažit se v maximální míře o co největší diferenciaci a o to být tím, kdo určuje cenu na trhu (costleadership). Diferenciace musí probíhat nejen na úrovni nabídky produktů, ale i ve službách zákazníkům a inovacích podle konkrétních potřeb trhu. Předpokladem je regionální prezentace na trhu v logisticky únosných vzdálenostech vzhledem k vzrůstajícím nákladům na dopravu. Ve vlastním zájmu výrobců velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je: - nabízet dlouhodobě nejnižší cenu v konkrétním teritoriu, - sdílet nejlepší praktiky mezi teritorii, - just in time dodávky, - schopnost pružně a v krátkém čase objemově a sortimentně uspokojit požadavky výrobců nábytku - podporovat inovace a vývoj v oblasti nábytku tak, aby se zvyšoval podíl jejích produktů na následné výrobě - nabízet pro různé regiony a oblasti spotřeby specifická řešení. V obchodě zvítězí výrobci s komplexní nabídkou služeb a výrobků maximálně přizpůsobených požadavkům zákazníka, s inovovanými materiály a s levnou výrobou. 17 4.5 Mezinárodní obchod Mezinárodní obchod je část oběhu zboží, která představuje směnu se zahraničím. Jeho hlavním úkolem je spojovat vnitřní hospodářství státu se světovou ekonomikou. Hlavní rozdíl mezi mezinárodním obchodem a vnitřním obchodem je ten, že jsou k platbám používány různé měny, různá regulační opatření jako jsou cla, devizové regulace a 17 KLASTR ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ. Studie konkurence: Plošné materiály se zaměřením na DTD a MDF. Brno, 2010. - 24 -

kvóty. Uplatňují se zde komparativní výhody, které jsou dány rozdílem výrobních nákladů mezi jednotlivými státy, které pramení z jejich odlišné nákladové struktury. Zahraniční obchodní transakce jsou oproti tuzemským prováděny na větší vzdálenosti a tím vznikají zvýšené nároky na komunikaci a dopravu. Účastníci obchodu se většinou neznají, jsou ze států s různými právními ustanoveními, kde se platí jinou měnou, mluví jiným jazykem, jsou zde jiné obchodní zvyklosti. Tyto rozdílnosti činí zahraniční obchod komplikovanější a rizikovější. 18 4.5.1 Doložky INCOTERMS Praxe mezinárodního obchodu vytvořila určité doložky, které smluvní strany činí součástí svých závazkových smluv. Nejpoužívanějšími a zároveň nejznámějšími jsou doložky INCOTERMS (Mezinárodní obchodní pravidla), upravující otázku tzv. dodací parity. Jejich pomocí se snižují nejistoty, které vznikají při zahraničním obchodování. Dodací parita (nebo dodací podmínka) vyjadřuje povinnosti smluvních stran v souvislosti s dodávkou a převzetím zboží. Jde o součást vztahů mezi prodávajícím a kupujícím a z toho vyplývající stanovení: - způsobu a místa dodání zboží odběrateli, - místa a okamžiku přechodu úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží, - místa a okamžiku přechodu rizik, - povinnosti smluvních stran při zajišťování dopravy, opatření průvodních dokladů, zabezpečení pojištění, kontroly, celního odbavení. 19 Dodací podmínka ovlivňuje podstatným způsobem výši ceny. Má tedy vliv na stanovení kupní ceny, protože určuje, jakou část nákladů oběhu spojených s dodávkou zboží hradí prodávající a jakou část kupující. Obecně platí, že čím je delší dodací podmínka, tedy čím větší část nákladů oběhu hradí prodávající, tím vyšší ceny může docílit. 20 18 BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. 19 SVATOŠ, M. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. 20 MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., REBUFFAT, M., a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha: HZ Editio, 2000. 238 s. ISBN 80-86009-34-3. - 25 -

strany. 21 Soubor mezinárodních vykládkových pravidel INCOTERMS je připravován a Doložky INCOTERMS nejsou žádnou mezinárodní smlouvou a neplatí jako mezinárodní obchodní zvyklosti. Jsou závazné až na základě ujednání smluvních stran; teprve potom se stávají součástí konkrétní kupní smlouvy a zavazují obě smluvní vydáván Mezinárodní obchodní komorou (ICC) v Paříži. Poprvé byla tato mezinárodní vykládková pravidla publikována v roce 1936, další změny a dodatky přišly v letech 1953, 1967, 1976, 1990, 2000 a 2010. Vydáním nové verze pravidel starší verze nezanikají. Proto je vždy třeba uvádět rok vydání, kterým se strany kupní smlouvy hodlají řídit. Nejčastěji se samozřejmě používá poslední verze. 22 4.5.2 INCOTERMS 2000 Doložky INCOTERMS 2000 obsahují celkem třináct doložek, které člení do čtyř skupin podle počátečního písmena jednotlivých doložek - E (ex), F (free), C (cost, carriage), D (delivered). Skupina E (doložka odebrání) - EXW ze závodu ( ujednané místo) Skupina F (hlavní přepravné neplaceno) - FCA vyplaceně dopravci ( ujednané místo) - FAS vyplaceně k boku lodi ( ujednaný přístav nalodění) - FOB vyplaceně loď ( ujednaný přístav nalodění) Skupina C (hlavní přepravné placeno) - CFR náklady a přepravné ( ujednaný přístav určení) - CIF náklady, pojištění a přepravné ( ujednaný přístav určení) - CPT přeprava placena do ( ujednané místo určení) - CIP přeprava a pojištění platby do ( ujednané místo určení) 21 SVATOŠ, M. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. 22 MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SATO, A, a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha: Grada Publishing, 2003. 230 s. ISBN 80-247-0686-5. - 26 -

Skupina D (doložky dodání) - DAF s dodáním na hranici ( ujednané místo) - DES s dodáním z lodi ( ujednaný přístav určení) - DEQ s dodáním z nábřeží ( ujednaný přístav určení) - DDU s dodáním clo neplaceno ( ujednané místo určení) - DDP s dodáním clo placeno ( ujednané místo určení) Jednotlivé doložky jsou rozpracovány do deseti bodů, které specifikují v zrcadlovém podání práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího ve všech fázích, kterými každá zahraničněobchodní transakce prochází. 23 4.5.3 INCOTERMS 2010 S účinností od 1. ledna 2011 vstoupila v platnost další inovovaná verze pravidel INCOTERMS 2010. Úpravy zohledňují jak trendy ve vývoji mezinárodního podnikatelského prostředí (liberalizace mezinárodního obchodu, zvyšující se podíl zón volného obchodu, využívání moderních komunikačních technologií, zavádění přísnějších bezpečnostních opatření v souvislosti se zvýšenými riziky teroristických útoků, vývoj dopravních systémů), tak požadavky podnikatelské praxe (zjednodušení a lepší srozumitelnost doložek). Nejedná se o změny radikální, ale o změny, které vycházejí z potřeb praxe a měly by přispět k větší standardizaci obchodních metod. Nová pravidla obsahují jedenáct doložek řazených do dvou velkých skupin podle způsobu přepravy, nikoli podle počátečních písmen doložek. Verze INCOTERMS 2010 tedy již nepoužívá členění do skupin E, F, C a D. Vypuštěny byly položky DAF, DES, DEQ a DDU, které si byly obsahově podobné. Tyto doložky byly nahrazeny doložkami DAT (s dodáním do terminálu) a DAP (s dodáním do určitého místa). Povinnosti prodávajícího a kupujícího zůstaly zrcadlově rozčleněny do deseti skupin. Kromě dodací parity EXW (ze závodu) je ve všech paritách věnování pozornost problematice mezinárodní přepravy, zejména pak dopravním dokumentům. Sedm dodacích parit je vhodných pro všechny druhy přeprav (EXW, FCA, CPT, CIP, DAT, 23 SVATOŠ, M. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. - 27 -

DAP, DDP). Čtyři dodací parity je vhodné použít pouze pro námořní nebo říční přepravu (FAS, FOB, CFR, CIF). 24 Rozdělení INCOTERMS 2010: 1. pravidla pro jakýkoliv druh dopravy - EXW ze závodu (uveďte místo) - FCA vyplaceně dopravci (uveďte místo) - CPT přeprava placena do (uveďte místo určení) - CIP přeprava a pojištění platby do (uveďte místo určení) - DAT s dodáním do terminálu (uveďte přístavní terminál nebo místo určení) - DAP s dodáním do určitého místa (uveďte místo určení) - DDP s dodáním clo placeno (uveďte místo určení) 2. pravidla pro námořní a vnitrozemskou říční dopravu - FAS vyplaceně k boku lodi (uveďte přístav nalodění) - FOB vyplaceně loď (uveďte přístav nalodění) - CFR náklady a přepravné (uveďte přístav určení) - CIF náklady, pojištění a přepravné (uveďte přístav určení) 25 4.6 Zahraniční obchod aglomerovaných materiálů ČR Pro průmysl aglomerovaných materiálů v České republice jsou rozhodující především trhy Evropské unie (EU-27) a Společenstva nezávislých států. Největší dovozy dřevotřískových desek (ČSÚ - kód 63422) do České republiky se v letech 2004 až 2011 realizovaly z Rakouska, Německa, Polska a Nizozemí. Největší vývozy dřevotřískových desek se ve sledovaném období uskutečnily do zemí Německa, Maďarska, Polska, Rakouska, Itálie, Slovenska, dále také na Ukrajinu a do Ruska a Kazachstánu. Výsledky statistického zjišťování zahraničního obchodu MDF desek jsou publikované pod kódem 63454 pouze za období 2007 až 2011. Hodnoty do roku 2007 24 PEPRNÝ, A., STEJSKAL, L. Mezinárodní obchod. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 148 s. ISBN 978-80-7375-541-6. 25 New Incoterms effective January 1, 2011. In: [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW: <http://www2.miq.com/cms/resource_library/files/7f52c8f0b02d4aff/incoterms_2010.pdf> - 28 -

ČSÚ neuvádí. Největší dovozy MDF desek do České republiky se za období 2007-2011 realizovaly z Německa, Rakouska, Belgie, Polska, Rumunska, Maďarska. Největší vývozy byly realizovány na Slovensko, do Švédska, Polska, Slovinska, Litvy. 26 4.6.1 Bilance zahraničního dřevotřískových desek obchodu Dle FAOSTAT jsou dřevotřískové desky a OSB desky zahrnuty pod jeden kód 1648 a jejich bilance je znázorněna v grafu 4.3. Podrobné údaje, které byly podkladem ke zkonstruování grafu 4.3, jsou uvedeny v přílohách diplomové práce (Příloha 1 a 2). Obrázek 4.4 Bilance zahraničního obchodu dřevotřískových desek Zdroj: FAOSTAT, zpracováno autorem Do roku 2007 zaznamenával zahraniční obchod s dřevotřískovými a OSB deskami zvyšování vždy oproti předcházejícím rokům, a to jak ve vývozu, tak i v dovozu. V roce 2008 došlo k výraznému propadu poptávky na trhu. Od roku 2009, kdy hodnoty zahraničního obchodu za sledované období klesly na nejnižší mez, se opět postupně zvyšují. V případě dřevotřískových desek a OSB desek se projevuje aktivní (kladná) obchodní bilance v celém sledovaném období 2004-2011, což znamená vyšší export než import. 26 ČSÚ: Databáze zahraničního obchodu [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z WWW: <http://apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo> - 29 -

4.6.2 Bilance zahraničního obchodu MDF desek Dle FAOSTAT jsou MDF desky zahrnuty pod kód 1646 a jejich bilance je znázorněna v grafu 4.4. Podrobné údaje, které byly podkladem ke zkonstruování grafu 4.4, jsou uvedeny v přílohách diplomové práce (Příloha č. 1 - Zahraniční obchod). Obrázek 4.5 Bilance zahraničního obchodu MDF desek Zdroj: FAOSTAT, zpracováno autorem V letech 2004 až 2005 vykazoval zahraniční obchod MDF desek aktivní obchodní bilanci. V roce 2006 vykázal zahraniční obchod pasivní (zápornou) obchodní bilanci bez snížení produkce tohoto materiálu. V roce 2007 došlo k mírnému převisu exportu nad importem, který je od roku 2008 vystřídán vysokým importem na úkor exportu MDF desek, spolu se snižováním produkce. - 30 -

5. VÝVOJ TRHU AGLOMEROVANÝCH MATERIÁLŮ V této kapitole jsou popsány trendy ve vývoji aglomerovaných materiálů na bázi dřeva od roku 1960-2000 - 2020. Dále je zde popsán celosvětový vývoj těchto matriálů ve sledovaném období 2004 až 2011. 5.1 Trendy ve vývoji aglomerovaných materiálů od roku 1960 Výrobci aglomerovaných materiálů na bázi dřeva jsou sdruženi v organizaci European Panel Federation (EPF). Ta byla založena 1. ledna 1999 a sdružuje výrobce dřevotřískových desek a dřevovláknitých desek z 25 států Evropy, kteří celkem v roce 2011 vyprodukovali více než 30,8 milionů m 3 dřevotřískových desek, 11,5 milionů m 3 MDF desek a kolem 3,6 milionů m 3 OSB desek. EPF tak převzala úkoly FESYP (The European Federation of Associations of the Particleboard Manufacturers - založena roku 1958), Euro MDF Board (The European Federation of MDF Manufacturers - založena v roce 1986) a Feropa (The European Federation of Fibreboard Manufacturers - založena roku 1955). Asociace EPF shromažďuje a sjednocuje informace o vývoji na trhu, zajišťuje výzkum, testování a vývoj. Dále také například spolupracuje při hodnocení vlivu na životní prostředí a při vytváření norem. 27 5.1.1 Dřevovláknité desky V šedesátých letech 20. století produkce dřevotřískových desek překračovala jen mírně spotřebu. To mělo za následek občasný export desek mimo Evropu. V Západní Evropě přesahovala produkce spotřebu jen v některých obdobích. Východní Evropa byla vždy malým exportérem, jelikož její výrobní kapacity nepřevyšovaly spotřebu. V zemích Společenstva nezávislých států byla produkce se spotřebou většinou v rovnováze. Trh s dřevovláknitými deskami do roku 2000 výrazně rostl. V roce 1961 se pohybovala produkce a spotřeba kolem 2 milionů m 3, v roce 2000 to bylo již kolem 12 milionů m 3. Produkce a spotřeba se v Evropě v dnešní době koncentruje v zemích Západní Evropy. Uprostřed 80. let započala masová produkce středně tvrdých 27 EPF.European Panel Federation [online]. 2012 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z WWW: <http://epf.webolucio.hu/> - 31 -

dřevovláknitých desek (MDF), které se staly jedním nejdynamičtěji se šířícím produktem. Tento nárůst způsobil nárůst v celé kategorii dřevovláknitých desek. Nárůst celoevropské produkce i spotřeby dřevovláknitých desek se předpokládá okolo 3%. Proto dle těchto předpokladů by produkce a spotřeba v roce 2020 měla být skoro až dvojnásobná oproti roku 2000 (a to při největším dosavadním podílu MDF na celkové produkci dřevovláknitých desek. 28 5.1.2 Dřevotřískové desky Západní Evropa se řadí na místo největšího producenta a spotřebitele. V 60. letech 20. století představovala prakticky 100% trhu, ale do konce 20. století její podíl na trhu klesl až na 75%. V posledních letech začala produkce převyšovat spotřebu. Trh dřevotřískových desek vzrostl z 3 milionů m 3 v roce 1960 na 42 milionů m 3 v roce 2000. Díky tomuto je trh s dřevotřískovými deskami nejrozsáhlejším segmentem trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. V Západní Evropě trh dřevotřískových desek roste bez větších dlouhodobých výkyvů poměrně vysokým tempem. Ve Východní Evropě trh roste rovnoměrně, také poměrně vysokým tempem. V zemích Společenstva nezávislých států, po dramatickém propadu až na čtvrtinu produkce a spotřeby v roce 1989, je vývoj trhu od roku 1996 rovnoměrný. V Evropě je očekáván nárůst meziroční produkce i spotřeby ze 42 milionů m 3 v roce 2000 na 67 milionů m 3. Bude-li produkce a spotřeba v Západní i Východní Evropě vyrovnaná, bude zdrojem exportu mimo evropské země nadprodukce v zemích Společenstva nezávislých států. 29 28 SIMANOV, V. Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva. Lesnická práce. 2006. sv. 85, č. 5, s. 252--253. ISSN 0322-9254. 29 SIMANOV, V. Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva. Lesnická práce. 2006. sv. 85, č. 5, s. 252--253. ISSN 0322-9254. - 32 -

5.2 Světový vývoj trhu aglomerovaných materiálů v letech 2004-2011 5.2.1 Rok 2004 Průmysl dřevotřískových desek zaznamenal v Evropě v roce 2004 velký vzestup, ale čelil obtížnému startu v roce 2005. Spotřeba MDF v Evropě v roce 2004 zrychlila téměř o 10%, díky laminátovým podlahám, které byly klíčovou hnací silou. OSB výroba se v Evropě neustále rozšiřovala díky vysoké poptávce po tomto materiálu ze Severní Ameriky. Ruský dřevařský průmysl vyrábějící dřevotřískové desky a MDF desky rychle zvyšoval své kapacity a po několik následujících let měl pro něj být hlavní cíl restrukturalizace v odvětví. Ceny v Evropě trvale rostly a ceny v Severní Americe mírně klesly, ale i tak byly vysoko nad úrovní cen let minulých. Silný trh s bydlením měl v Severní Americe za následek 100% naplnění kapacit na výrobu překližovaných materiálů. Zvýšení dovozu skříňového nábytku a nábytku jako celku mělo za následek snížení poptávky po dřevotřískových deskách ve Spojených státech amerických. Produkce OSB se v roce 2004 zvýšila o 3% a dosáhla tak rekordního objemu 23 100 000 m 3. Silná poptávka po tomto materiálu měla za následek naplánování výstavby osmi nových výrobních závodů do roku 2008. 30 5.2.2 Rok 2005 Příznivý vývoj poptávky na trhu bytové výstavby a s tím související vývoj poptávky v segmentu truhlářských výrobků a nábytku měl pozitivní vliv na vývoj průmyslu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v roce 2005 v celém regionu UNECE (Evropské hospodářské komisi OSN). Výroba a spotřeba materiálů na bázi dřeva se v tomto roce zvyšovala, ovšem optimismus výrobců byl zmírňován rostoucími výrobními náklady. V roce 2005 se evropský průmysl na výrobu velkoplošných materiálů orientoval především na export, naopak zvyšující se ruská produkce našla 30 NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2004-2005 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2005[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: <http://www.unece.org/fileadmin/dam/timber/docs/ fpama/2005/2005_fpamr.pdf> - 33 -

uplatnění v roce 2005 na domácím trhu. Evropský průmysl na výrobu aglomerovaných materiálů se začal potýkat s problémy dodávek dřeva v důsledku zvýšené poptávky po vstupním materiálu, který začal být využíván pro výrobu energie. V Severní Americe poklesla výroba dřevotřískových desek, což bylo přičítáno zvýšené konkurenci v oblasti nákupu vstupních surovin a jejich dodávek. Mezi roky 2006 až 2008 se v roce 2005 v Severní Americe očekávalo zvýšení produkce OSB až o 16%, ale prognóza vývoje poptávky by naopak mohla oslabit ceny a zisky. Výrobci velkoplošných materiálů, díky nepovzbudivé prognóze vývoje poptávky v bydlení, začínají hledat odbyt pro své výrobky i v jiných nebytových a průmyslových segmentech trhu. Vysoký import do Spojených států amerických, zejména čínský, narušil poptávku po dřevotřískových deskách a MDF deskách v domácím nábytkářském průmyslu, což mělo za následek snížení výroby velkoplošných materiálů. 31 5.2.3 Rok 2006 Trh s výrobou velkoplošných materiálů v Evropě posílil díky stavební činnosti a oživení nábytkářského sektoru. Ruský trh výroby velkoplošných materiálů dále rostl, ovšem severoamerické trhy začaly v roce 2006 stagnovat. Výrobci velkoplošných materiálů čelili zvýšení cen vstupních surovin (dřevní hmota, pryskyřice, energie), ačkoli tento dopad byl v Evropě tlumen vyššími cenami finálních výrobků. V Severní Americe se naopak ziskovost firem vyrábějících velkoplošné materiály snížila díky nižším cenám výrobků. Ve světle nástupu trendu obnovitelných zdrojů v Evropské unii se stávalo cílem využití dřevního odpadu pro energetické účely. Evropští výrobci, kteří byli závislí na dovozu dřeva z Ruska, byli znepokojeni rostoucí vývozní daní kulatiny. Výrobci překližek v Severní Americe a Evropě se stále potýkali s rostoucím dovozem, zejména z Číny. Regulační omezení na emise formaldehydu byly v roce 2006 zvýšeny v Kalifornii, což mělo významný dopad v USA na výrobu dřevotřískových desek a MDF desek. Od října 2007 byly ve Spojených státech amerických zavedeny řídící předpisy na omezování emisí ve velkoplošných materiálech, což způsobilo zvýšení nákladů. Vzhledem k poklesu poptávky v nábytkářském průmyslu se začali 31 NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2005-2006 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2006[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/dam/timber/docs/ fpama/2006/fpamr2006.pdf> - 34 -