STŘEDOVĚKÁ LITERATURA Dr. Hana Melounová
Raná středověká literatura - vychází z křesťanství, z přesvědčení o závislosti člověka na boží vůli - nejvýznamnější knihou Bible - převážně latinská Centra středověké vzdělanosti kláštery Knihy vznikají v tzv. sciptoriích (dílny středověkých knižních umělců). Donátor osoba, která si objednala knihu, iluminátor knihu ilustroval (iniciály, miniaturní obrázky), skriptor (písař) Knihy podoba kodexu (ne svitek), psány na pergamen (vydělaná oslí, jehněčí a telecí kůže) husím brkem, palimpsest pergamen, ze kterého byl vyškrabán původní text a byl znovu použit, od 14. st. pergamen vytlačován papírem - lit. žánry: - duchovní epika (legendy vyprávění o životě svatých) - duchovní lyrika (žalmy, písně, modlitby) - náboženská dramata (mystérie pašijové hry, miracula zázračné hry)
Středověké skriptorium
Iluminátor a písař
Iniciály
- do literatury pronikají národní jazyky - laicizuje se (zesvětšťuje) Žánry: 1. Hrdinská epika Vrcholný středověk - ideál středověkého šlechtice, oslava jeho ctností věrnost králi, šíření a obhajoba křesťanství, úcta k ženě, povinnost ochraňovat chudé, vdovy, sirotky, statečnost - později dobrodružství, exotika (vliv křížových výprav) Píseň o Rolandovi (Francie, 11. st.) Píseň o Cidovi (Španělsko, 12. st.) Tristan a Izolda (Francie, 12. st.), vychází z keltských pověstí Píseň o Nibelunzích (Německo, 13. st.) Slovo o pluku Igorově (Rusko, 12. st.) Alexandreida (Francie, Německo, 12. a 13. st.), Alexandr Makedonský zobrazen jako ideální středověký rytíř a vojevůdce
2. Dvorská lyrika - vniká v jižní Francii, milostná poezie, rytíř usiluje o přízeň vznešené paní, které chce sloužit, láska není naplněna žena je většinou vdaná za jiného - autoři a interpreti básníci z povolání, obvykle chudí rytíři, putovali od hradu k hradu, nevyjadřují osobní prožitek, trubadúři, žakéři, truvéři Francie, minesängři Německo
Česká středověká literatura Znaky Literatura vzniklá na našem území psaná staroslověnsky, latinsky, česky Převládá verš nad prózou Převládají náboženská témata Není kladen důraz na námětovou původnost důležité je zpracování tématu Památky se často zachovaly pouze ve zlomcích nebo opisech Často neznámý autor Často neznáme přesný název díla - označujeme podle místa vzniku nebo nálezu (Hradecký rukopis), podle domnělého autora (Kristiánova legenda), incipitem první slova drobnějších skladeb (Vítaj, králu všemohúcí)
Raný středověk Staroslověnské období (9. st.) Počátky literatury na našem území jsou spojeny s šířením křesťanství. 863 na pozvání knížete Rostislava přicházejí na Velkou Moravu věrozvěstové Konstantin a Metoděj Šíří křesťanství jazykem lidu srozumitelným staroslověnštinou (základem slovanské nářečí z okolí města Soluň), přeložili do ní náboženské a bohoslužebné texty, sestavili písmo hlaholici (z řecké abecedy), později zjednodušena na cyrilici základ azbuky. R. 869 odcházejí do Říma, aby obhájili své učení proti trojjazyčníkům (pouze latina, řečtina, hebrejština jsou bohoslužebné jazyky), Konstantin vstupuje do kláštera jméno Cyril, Metoděj se vrací na Velkou Moravu. Proglas - veršovaná předmluva k překladu evangelií, autoři K. a M., obhajoba staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka Panonské legendy: Život Konstantinův - autorem asi Metoděj, životopis, obrana staroslovenštiny, Život Metodějův - autor asi M. žák, jednodušší
Hlaholice Konstantin a Metoděj
Hlaholice Cyrilice - Proglas
Zápas staroslověnštiny s latinou (10. st.) 885 smrt Metoděje, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy, část odchází do Čech 10. st. staroslověnština a latina existují vedle sebe, v 11. st. vítězí latina Sázavský klášter (zal. 1032) poslední útočiště staroslověnštiny, 1. opat Prokop Staroslověnské legendy o sv. Václavovi a sv. Ludmile Latinské legendy stejné téma, nejvýznamnější Kristiánova legenda (konec 10. st.) Život a utrpení svatého Václava a svaté Ludmily, babičky jeho
Latinské období (11. 13. st.) Legendy o sv. Vojtěchovi, Prokopu, Václavovi Homiliáře soubory kázání Kroniky chronologiké zachycení historických událostí Kosmas Chronica Boemorum (Kronika česká) Autor: Kosmas kanovník svatovítské kapituly, vzdělaný, zcestovalý Jazyk: bohatá latina, citáty z Bible, antické literatury, české výrazy (bohemismy) Forma: próza, prokládána verši Obsah: české dějiny od nejstarších dob do Kosmovy smrti (1125), není zcela objektivní nezmiňuje se o staroslověnštině, Sázavském klášteře, 3 části: Bájné vyprávění starců (pověsti o praotci Čechovi, dívčí válce, založení Prahy ) Věrné vyprávění starců (vyprávění současníků) Co sám viděl a slyšel
Význam: nejvýznamnější památka latinské literatury na našem území, první vylíčení českých dějin, zdroj pro další autory (tzv. Dalimil, A. Jirásek, I. Olbracht, V. Vančura) Pokračovatelé Kosmovi: Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský, Vincentius, Jarloch
Počátky literatury psané česky Glosy první česká slova v latinských textech, vpisky, interlineární (mezi řádky), marginální (za okrajem), v Kosmově kronice, latinském slovníku Mater verborum První česká věta v zakládající listině litoměřické kapituly (poč. 13. st.), týká se darování pozemku Duchovní písně: Hospodine, pomiluj ny (konec 10. st.), staroslověnské prvky, zpívána při slavnostních příležitostech Svatý Václave, vévodo České země (12. st.), původně 3 sloky, dnes 9, svatováclavský chorál, nejznámější česká duchovní píseň
Glosa chrami - Mater verborum
Vrcholný středověk (14. st.) Rozvoj česky psané literatury (1. pol. 14. st.) - období vlády posledních Přemyslovců, roste význam šlechty, do literatury pronikají světská témata, roste význam česky psané literatury 2 linie: - směřující k výlučnosti (pro nejvzdělanější čtenáře) - směřující k demokratizaci (pro širší okruh čtenářů) 1. latinská literatura Legendy o sv. Prokopu, sv. Anežce Kroniky: Petr Žitavský Chronicon Aulae Regiae (Zbraslavská kronika) Jindřich Řezbář Chronicon domus Sarensis (Kronika Žďárského kláštera), spojuje osud kláštera s historií celé země 2. česká literatura a/duchovní lyrika Kunhutina modlitba, Spor duše s tělem, duchovní písně Buoh všemohúcí, Jezu Kriste, ščedrý kněže
b/ světská epika - v tomto období nejvýznamnější Alexandreida (přelom 13. st. a 14. st.) - určena pro nejvzdělanější čtenáře, zachovaly se pouze zlomky (3 000 veršů, asi 1/3) Autor: neznámý, asi vyšší šlechtic Žánr: rytířský epos Jazyk: bohatá čeština Forma: pravidelný verš, narušen gnómickým trojverším (gnóma poučení) Téma: není původní, vychází z latinské a německé předlohy, život Alexandra Makedonského, zobrazen jako ideál středověkého panovníka a šlechtice, jeho osud od narození až do předčasné smrti, zamyšlení nad pomíjivostí slávy, téma uzpůsobeno českým poměrům (podobnost s osudem Přemysla Otakara II., panoši s českými jmény)
Kronika tak řečeného Dalimila (1310 1314) - pro širší okruh čtenářů Autor: neznámý, pravděpodobně nižší šlechtic, ne Dalimil (omyl ze 17. st.) Žánr: veršovaná kronika Forma: nepravidelný verš Jazyk: jednodušší čeština Téma: dějiny české země od rozchodu národů po zmatení jazyků až do nástupu Jana Lucemburského na český trůn, čerpá z Kosmovy kroniky, pověstí, klášterních zápisků, není spolehlivým historickým pramenem, vlastenecká, protiněmecká, velmi oblíbená
Dalimilova kronika
Literatura za vlády Karla IV. (2. pol. 14. st.) Období hospodářského a kulturního rozvoje, Praha centrum světové říše, kulturní styky s celou Evropou 1344 povýšení pražského biskupství na arcibiskupství 1348 založení pražské univerzity Karel IV. Vita Caroli (Život Karlův) vlastní životopis, psán latinsky, přeložen do češtiny Převažuje česky psaná literatura, prohlubuje se její diferenciace Legenda o svatém Prokopu pro širší čtenářský okruh, jednoduchá čeština, vlastenectví, život sv. Prokopa od narození do smrti, zdůrazňuje jeho chudobu a vzorný život v klášteře Život svaté Kateřiny pro nejvzdělanější čtenáře, bohatý jazyk vrchol staročeštiny, exotické téma, spojuje mystiku s erotikou, krásu s krutostí Mastičkář zlomek velikonoční hry, scéna ze středověkého trhu, 3 Marie nakupují masti pro balzamování mrtvého Kristova těla, obhroublý jazyk, zesměšnění Bible, kritika šarlatánství
Satiry kritizují nedostatky společnosti prostřednictvím zesměšnění, vrchol demokratické linie literatury Satiry Hradeckého rukopisu - neznámí autoři, patrně i měšťané, kritika světských nedostatků i církve Desatero kazanie božie veršované kázání, námětem jsou přestupky proti jednotlivým přikázáním, 3 příklady hříšníků, hřeší všichni, autor jim hrozí peklem Satiry o řemeslnících a konšelích 7 drobných satir, kritika okrádání zákazníků, opilství, bití žen, hry v kostky Žákovská (vagantská poezie) poezie - autoři univerzitní studenti, vtip, ironie Píseň veselé chudiny o studentské bídě Podkoní a žák satira ze středověké krčmy, spor panského sluhy a univerzitního studenta o to, kdo se má lépe, konči rvačkou Svár vody s vínem co lepší a pro život prospěšnější, řeší opilý mistr obojí je dobré, když je správná míra a vhodné okolnosti
Literatura doby husitské a předhusitské (konec 14. pol. 15. st.) - reaguje na rostoucí rozpory ve společnosti a na poměry v církvi (snaha o získání bohatství a světské moci), vychází z Bible, žádá návrat k původním křesťanským ideálům - čeština, prostá forma, jednoduchý jazyk Žánry: - kázání - kroniky - traktáty (učená pojednání, převážně o náboženských otázkách) - duchovní písně Husovi předchůdci - většinou kazatelé, svým působení připravili podmínky pro vystoupení J. Husa Matěj z Janova - univerzitní mistr, autor latinských traktátů, neměly širší ohlas Konrád Waldhauser německý kazatel, v Praze na pozvání Karla IV., kázal německy a latinsky, působil hlavně na měšťany a studenty, chtěl napravit společnost shora Jan Milíč z Kroměříže český kazatel, radikální, vzdal se majetku, vliv na chudinu, pro něj zbudována Betlémská kaple
Tomáš Štítný ze Štítného jihočeský zeman, jeho dílo není původní volné překlady, kompilace, psal srozumitelně o složitých náboženských otázkách, na příkladech vysvětloval náboženské pojmy Knížky o obecných věcech křesťanských sborník traktátů o zásadách křesťanského života Tomáš Štítný ze Štítného Betlémská kaple
Mistr Jan Hus (1370 1415) - spojuje učenecký a lidový proticírkevní proud, předchůdce evropské reformace, ovlivněn názory anglického reformátora Johna Wicllifa, kněz, univerzitní mistr, rektor univerzity, zasloužil se o přijetí Kutnohorského dekretu (1409), kazatel v Betlémské kapli, upálen v Kostnici De ecclesia (O církvi) latinsky, nejdůležitější spis, kritika papeže, hlavou církve je Kristus, příslušníkem církve ten, kdo nehřeší, lid nemá poslouchat špatné kněze Knížky o svatokupectví kritika prodávání odpustků, kupování kněžských hodností, vybírání poplatků za církevní úkony, bohatství církve, nemravného života kněží Výklad Viery, Desatera a Páteře úvahy o morálce, vychází ze základů křesťanství Listy z Kostnice dopisy, nahrazovaly kázání
Jan Hus
Literatura období husitských válek Ktož jsú boží bojovníci husitský chorál Žižkův vojenský řád vojenská taktika, přísná kázeň Vavřinec z Březové Husitská kronika latinsky Literatura doby polipanské - po r. 1434 Petr Chelčický - zeman, odsuzoval násilí (i husitské války), hlásal pokoru, chudobu, odpůrce vyššího vzdělání, z jeho názoru vychází Jednota bratrská (založena r. 1457) O trojím lidu traktát, kritizuje rozdělení společnosti na stavy, podle Bible jsou si všichni rovni Sieť viery pravé traktát, alegorie síť (církev) se trhá množstvím ryb (hříšníků), nejhorší jsou 2 velryby (papež a císař)