Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Návrh konstrukčního řešení recepčního pultu Bakalářská práce Součástí je příloha k Bakalářské práci Vedoucí práce Ing. Eliška Máchová Vypracoval Šmíd Libor Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Návrh konstrukčního řešení recepčního pultu vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:... podpis

Poděkování Rád bych poděkoval především mé vedoucí práce paní Ing. Elišce Máchové a panu Ing. Zdeňkovi Holoušovi, Ph.D. za jejich cenné zkušenosti, rady a připomínky a celkový přístup. Dále bych rád poděkoval i panu Ing. Janu Opitzovi, bez kterého by tato práce nevznikla, a panu Ing. Luďkovi Jeklovi, za jejich praktické zkušenosti při navrhování, rady a hlavně ochotu se mnou jednat ohledně návrhu recepčního pultu. V neposlední řadě patří mé díky také rodině, přátelům a přítelkyni za podporu, rady a nápady. Děkuji.

Abstrakt Jméno autora: Šmíd Libor Název bakalářské práce: Návrh konstrukčního řešení recepčního pultu Jako téma této práce byl zvolen projekt recepčního pultu prvotně navrhovaného pro firmu Ing. Jan Opitz. První část práce je zaměřena na teoretická východiska pro tvorbu recepčního pultu a na rešerše řešení současných recepčních pultů. Zaměřena je primárně na konstrukční řešení. Dále tato práce pojednává o použitých materiálech a celkovém uspořádání pultu. A to z hlediska antropometrie i ergonomie. V další částí práce následují požadavky od zadavatele a samotné řešení recepčního pultu. Jeho součástí je konstrukční výkres, kusovník a vizualizace návrhu. Samozřejmostí je i ekonomické zhodnocení, protože nejen kvalita, ale i cena rozhoduje o konečném stavu. Klíčová slova: antropometrie, ergonomie, konstrukce, recepční pult, veřejný interiér

Abstract Name of the author: Šmíd Libor Name of the bachelor work: Proposal of the constructional solution of the reception desk As theme of this work was chosen project of the reception desk initially designed for company of the Ing. Jan Opitz. First part of the work is focused at the theoretical way out for the creation of reception desk and search of solution of the current reception desks. Work is primary focused at constructional solution. Next this work is dealing with used materials and total disposition of the desk. And it in term of anthropometry even ergonomy. At next part of the work is following requests from submitter and solely solution of the reception desk. Its part is constructional mechanical drawing, bill of materials and visualization of the proposal. Obviousness is even economic assessment because nor quality neither price decide about final aspect. Key words: anthropometry, ergonomy of the construction, reception desk, public interior

Obsah 1. Úvod... 9 2. Cíl a postup práce... 10 2.1 Cíl práce... 10 2.2 Postup práce... 10 3. Teoretická východiska... 12 3.1 Antropometrie a ergonomie... 12 3.1.1 Stojící vs. sedící osoba... 13 3.1.2 Rozměry pracovní desky... 15 3.1.3 Rozměry místa určeného pro nohy... 16 3.1.4 Rozměry okolo pracovního místa... 17 3.1.5 Ergonomie práce s počítačem... 19 3.2 Konstrukční materiál v nábytkářství... 21 3.2.1 Masivní dřevo... 21 3.2.2 Aglomerované materiály... 23 3.2.2.1 Dřevotřískové desky... 24 3.2.2.2 OSB desky... 25 3.2.2.3 Dřevovláknité desky... 25 3.2.3 Překližované materiály... 26 3.2.3.1 Překližky a lamely... 27 3.2.3.2 Laťovky... 27 3.2.3.3 Třívrstvé desky (BIOdesky)... 28 3.2.3.4 Voštinové desky... 29 3.2.4 Kompaktní desky... 29 3.2.5 Sklo... 30 3.3 Konstrukční spoje... 33 3.3.1 Pevné spoje... 33

3.3.2 Demontovatelné spoje... 37 3.4 Světlo a osvětlení... 39 3.4.1 Přirozené osvětlení... 39 3.4.1.1 Osvětlovací systémy... 40 3.4.2 Umělé osvětlení... 41 3.4.2.1 Druhy umělého osvětlení... 41 3.4.2.2 Parametry umělé osvětlení... 42 3.4.2.3 Zdroje umělého osvětlení... 42 3.5 Stavebně-technická východiska... 47 4. Ukázky stávajících konstrukčních řešení a jejich zhodnocení... 48 4.1 Realizované... 48 4.2 Z internetu... 53 5. Předložené požadavky, vlastní východiska a vlastní řešení... 55 5.1 Požadavky od zadavate... 56 5.2 Vlastní konstrukční řešení recepčního pultu... 60 5.3 Vizualizace výsledného řešení... 67 6. Ekonomické zhodnocení... 69 7. Diskuze... 72 8. Závěr... 74 9. Summary... 75 10. Seznam příloh... 76 11. Seznam obrázků a tabulek... 77 12. Seznam literatury... 81

1. Úvod První dojem hraje u většiny lidí velmi důležitou roli. Ne jinak je tomu i v podnikání. Pokud chce být firma úspěšná, musí jako první zaujmout a přesvědčit potenciální zákazníky, aby využili právě jejich služeb. Firma se musí aktivně zajímat o potřeby lidí, jejich požadavky a přání. Dále se firma musí správně reprezentovat před možným zákazníkem a přesvědčit ho o svých kvalitách. To lze například reklamou v rádiu, v televizi, na sociálních sítích nebo internetu obecně. Dále pomocí reklamních ploch tzv. billboardů, vysokými referencemi a v neposlední řadě i vlastním vzhledem firmy. Zde nastupuje nejdůležitější prvek firmy, a to recepce. Recepce vytváří prvotní kontakt mezi možným zákazníkem a firmou. Recepce musí toho daného člověka zaujmout a musí se v ní cítit dobře. Pokud se mu nebude nějakým způsobem líbit či se v ní nebude cítit dobře, jeho prvotní dojem bude spíše negativní. A negativní první dojem se napravuje velice špatně. Recepce reprezentuje danou firmu, vytváří nebo má posilovat dobrou pověst firmy, ale zároveň musí podávat informace o firmě a službách, které firma poskytuje. Proto by recepce měla být stylizována to určitého stylu firmy, který bude jasně říkat, co daná firma dělá, nebo na co se orientuje. Déle by měla poskytovat potřebné pohodlí pro lidi, kteří přijdou do dané firmy. Firma si samozřejmě může najmout nejlepší architekty a designéry, aby jejich recepce působila co nejlépe. Může použít nejnovější materiály a nejnovější trendy v oblasti interiérů a nábytku. Tím se ale splní pouze část z celku, který je potřeba k správné prezentaci. Neméně důležitou částí je i samotná/samotný recepční. Pokud je nespokojená/ný recepční, budou nespokojeni i zákazníci. Jednou z věcí, kterou lze zpříjemnit práci recepční/mu, je přizpůsobení recepčního pultu danému člověku. Pokud se správně optimalizuje recepční pult pro potřeby daného člověka, jeho práce se zefektivní a zpříjemní. Dále se předejde zdravotním potížím a daný člověk bude mnohem více spokojený. 9

2. Cíl a postup práce 2.1 Cíl práce Cílem práce je vytvořit konstrukční řešení recepčního pultu. Řešení musí odpovídat, v první řadě, požadavkům zadavatele, pro něhož je tento návrh řešen. Dále musí konstrukční řešení odpovídat antropometrickým a ergonomickým požadavkům a bezpečnostním a hygienickým normám, které souvisejí s provozem ve veřejném interiéru. V neposlední řadě musí návrh splňovat požadovanou kvalitu použitých materiálů a ekonomické podmínky, které byly stanoveny zadavatelem. 2.2 Postup práce Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí: 1) Teoretická východiska 2) Ukázky stávajících konstrukčních řešení recepčních pultů a jejich zhodnocení. 3) Předložené požadavky zadané zadavatelem, vlastní východiska a konstrukční řešení. 4) Ekonomické zhodnocení. 1) Teoretická východiska V této části jsou popsána teoretická východiska, která jsou potřebná pro správné navrhování a tvorbu nábytkového vybavení, v tomto případě recepčních pultů. Jsou tu popsány podmínky, kterými je nutné se řídi a zároveň možné komplikace, kterých je potřeba se vyhnout, případně je odstranit. 2) Ukázky stávajících konstrukčních řešení a jejich zhodnocení Tato část obsahuje ukázky konstrukčních řešení, které jsou v současné době používané pro navrhování a tvorbu recepčních pultů na tuzemském trhu. U každé ukázky je uveden jeho popis. V pár případech si majitel nepřál zmiňovat jméno, u nich je pak napsán jen obecný popis. 10

3) Předložené požadavky, vlastní východiska a vlastní řešení. V předposlední části práce jsou uvedeny požadavky od zadavatele, kterými se bude návrh řídit. Je zde popis požadovaného návrhu, jeho rozměry, určení, požadované materiály a přibližná cena. Nakonec je uvedeno vlastní řešení ve formě výkresů, kusovníků a vizualizace konečného řešení. 4) Ekonomické zhodnocení V poslední části je uvedeno ekonomické zhodnocení návrhu. Ekonomické zhodnocení bude na úrovni přímých materiálových nákladů. Nakonec je uvedena celková cena výrobku v přímých materiálových nákladech bez DPH a její srovnání s předpokládanou cenou. 11

3. Teoretická východiska U navrhování recepčních pultů existují různé faktory, které je nutné dodržovat. Tyto faktory vycházejí z místa, kde bude pult používán, z podmínek, za jakých bude používán a kým a ze spousty dalších podmínek. Při nezohlednění těchto faktorů je vysoká pravděpodobnost, že návrh bude nevhodný, nerealizovatelný a v nejhorším případě i nebezpečný. Norma ČSN 91 0100 říká, že nábytek, musí být konstruován tak, aby při jeho obvyklém používání v interiéru nedošlo k jeho poškození a v důsledku této vady k poranění osob. Dále také říká, že nábytek a jeho součásti svými ergonomickými parametry, konstrukcí ani funkcí nesmí být při běžném užívání příčinou poranění uživatele nebo přítomných osob. Taktéž materiál, konstrukční spoje a kování musí být vhodně zvoleny, aby zajistili bezvadnou funkci a životnost výrobku při dlouhodobém používání. 3.1 Antropometrie a ergonomie U navrhování nábytkového vybavení je vždy nejlepší vycházet z rozměrů lidského těla (Dlabal, 1976). Při řešení návrhu na zakázku od uživatele je nejjednodušší dohodnout se s daným člověkem, jeho míry si změřit a upravit návrh přímo jeho požadavkům. U návrhu nábytkového vybavení, u kterého není jisté, pro koho je určen, nebo bude sloužit více lidem, je zapotřebí vycházet s tabulek antropometrického měření (Obr. 1) a optimalizovat rozměry tak, aby je mohlo využívat co nejvíce lidí. Obr. 1 Antropometrické údaje (Král, 1994) 12

3.1.1 Stojící vs. sedící osoba U recepčního pultu je potřeba vyřešit výškový rozdíl mezi sedící obsluhující osobou a osobou stojící před pultem. Sedící osoba potřebuje mít uzpůsobený pult pro práci, tj. psaní na počítači, psaní v ruce, vyhledávání atd. Stojící osoba však pouze přichází s nějakou žádostí, s nějakým požadavkem na obsluhující osobu. Jedinou jeho činností může být nutnost nějakého podpisu. Proto i pro stojící osobu musí být uzpůsoben pult pro psaní, v tomto případě vstoje. Je jasné, že stojící osoba bude mít potřebu vyšší plochy pro psaní než osoba sedící. Tento problém se dá vyřešit rozdělením pultu na dvě části. První část bude přední panel pultu, který bude mít výšku optimální pro psaní vstoje. Král (1998) uvádí, že optimální výška pro práci vstoje se dá odhadnout podle vzorce: X v 0,6 ( cm) kde: X = pracovní výška v = výška člověka Král (1998) dále uvádí, že obecně platí, že výška X činí 60 % výšky postavy. Proto se ve vzorci výška člověka násobí hodnotou 0,6. Ale také říká, že u různých pracovišť, např. kuchyňská linka, se hodnoty musí mírně upravit. Obr. 2 Základní tělesné rozměry člověka (Král, 1994) 13

Druhá část pultu bude pultová deska uzpůsobená pro sedící osobu. Zde se vychází z rozměrů optimálních pro pracovní stoly, kde je uvedeno, že pohyb rukou při práci má být v horizontální rovině, která se nachází přibližně 50 mm níže, než je výška lokte (Král, 1998). Zároveň ale Král (1994) uvádí, že hodnota optimální výšky pro pracovní stůl je 740 ± 20 mm. Obr. 3 Výška pracovních ploch při práci vsedě (Král, 1994) V případě, že má pult tyto 2 části a přední panel pultu je uzpůsoben na psaní pro stojící osobu, vzniká zde další problém. Tím je uzpůsobit výšku předního panelu pultu na takovou hodnotu, aby sedící osobě přední panel pultu nebránil a měla dostatečný výhled. V tabulkách se uvádí jako nejmenší hodnota výšky očí od země pro ženu 1090 mm (Král, 1998). Jelikož není jasné, pro jak vysokou osobu je pult určen, měla by tato hodnota být maximální možná. Při dodržení tohoto rozměru bude pohodlná komunikace přes přední panel pultu pro každou osobu. Samozřejmě hodnoty v tabulkách jsou pouze orientační (průměrné) a nelze jednu hodnotu vztahovat pro všechny osoby. V případě nutnost, se hodnoty mohou upravit pomocí výškově nastavitelné židle, která zajistí pohodlnější a ergonomické sezení, a v kombinaci s podnožkou, optimální výšku sezení i pro osoby menšího vzrůstu (Gilbertová, Matoušek, 2002). Ne vždy je nutné vytvářet přední panel pultu. V některých situacích to dokonce není možné nebo žádoucí. Takovým příkladem může být například přepážka na poště. Nejedná se přímo o recepční pult, ale také zde dochází ke kontaktu sedící obsluhující 14

osoby a osoby stojící. Zde je žádoucí, aby pracovní plocha obou osob byla na stejné úrovni kvůli uspořádání přepážky, podávacímu žlábku a lepší komunikaci. Z toho důvodu je za přepážkou vytvořeno pódium. Pódium překonává výškový rozdíl mezi sedící a stojící osobou. Z předchozího odstavce vyplývá, že minimální hodnota výšky očí u žen vsedě je 1090 mm. V tomto případě se ovšem hledá průměrná hodnota pro optimální výšku pódia. Král (1998) uvádí, že nejvyšší hodnota výšky očí u sedícího muže je 1350 mm a nejnižší hodnota u sedící ženy je již zmíněných 1090 mm. Optimální hodnota by se měla pohybovat někde mezi těmito hodnotami. Král (1994) dále uvádí, že hodnota výšky očí stojícího muže je 1640 mm a ženy 1540 mm. Pokud se vezme střední hodnota výšky očí sedící osoby, tj. 1220 mm, a střední hodnota výšky očí stojící osoby, tj. 1590 mm, je jasné, že rozdíl mezi sedící a stojící osobou je cca 300 mm. To je tedy výsledná hodnota výšky pódia. 3.1.2 Rozměry pracovní desky Další, asi nejdůležitější, věc u navrhování pultu je pracovní plocha a její rozměry. V předchozích odstavcích je zmíněno, že optimální výška desky pracovního stolu je 740 ± 20 mm. Tyto hodnoty platí v případě, kdy je stůl využíván primárně k psaní na papír nebo k podobné ruční práci. Král (1994) ovšem také uvádí, že stůl určený pro psaní na psacím stroji má mít výšku pracovní plochy 660 ± 20 mm. V dnešní době se psací stroj už téměř nevyskytuje a nahradil ho všudypřítomný počítač. Proto je důležité optimalizovat rozměry pracovní desky pro práci na počítači. Pokud se vezme hodnota výšky pracovního stolu (740 ± 20 mm) a hodnota výšky stolu pro psaní na psacím stroji (660 ± 20 mm) a udělá se z těchto hodnot průměr, vyjde hodnota 700 ± 20 mm. Tato hodnota by měla být optimální pro výšku stolu určeného pro psaní na počítači. S tímto tvrzením souhlasí Matoušek, Baumruk (2000) i Dlabal (1976), který umístil výšku pracovní desky mezi hodnoty 700 750 mm. Dlabal (1976) dále doplňuje, že optimální výška židle, při této výšce pracovní desky, je kolem 420 440 mm a s tím související rozpětí, mezi pracovní deskou a sedací plochou, které činí 240 320 mm. Správná výška pracovní desky ale není jediná věc, která se musí správně nastavit. Další věcí, kterou je potřeba zjistit, je rozměr pracovní desky. Zde, jako i v předchozích odstavcích, se vychází z rozměrů lidského těla (Dlabal, 1976). 15

Minimální šířka pracovní desky odpovídá rozpětí loktů, která takto umožňuje pohodlnější psaní (Dlabal, 1976). Minimální hloubka pracovní desky se určuje hodnotou 600 mm. Je to z důvodu, aby se na stůl vešly potřebné pomůcky pro práci (Dlabal, 1976). Hloubka stolu se také určuje podle rozměrů lidského těla, přesněji podle dosahu rukou. Dosah ruky při práci vsedě, směrem dopředu, je kolem 500 mm (Dlabal, 1976). Směrem do strany (strana se určuje podle ruky, která se měří) je dosah ruky kolem 700 mm (Dlabal, 1976). Tyto hodnoty značí dosah ruky v sedu, kdy není potřeba změnit polohu těla. Při větším či menším předklonu (podle výšky daného člověka) se dosah ruky mění, a to na 750 mm pro dosah ruky dopředu a na 950 mm pro dosah ruky do strany (Dlabal, 1976). Obr. 4 Dosah ruky při práci vsedě (Dlabal, 1976) Podle těchto rozměrů je možné odvodit potřebné a optimální rozměry pro pracovní desku. Optimální hloubkou pracovní desky je tedy 750 mm. Při tomto rozměru lze na pracovní desku umístit všechny potřebné pomůcky pro práci a zároveň pohodlně pracovat. Optimální šířkou pracovní desky je rozměr 950 * 2 mm. Jak je zmíněno výše, 950 mm je dosah jedné ruky při předklonu, při součtu obou rukou tedy dostaneme 1900 mm. 3.1.3 Rozměry místa určeného pro nohy Všechny rozměry uvedené v předchozím odstavci, tj. rozměry pracovní desky, se vztahují pouze na osobu, která sedí staticky na jednom místě, a od tohoto místa se počítají rozměry dosahu. Je třeba si uvědomit, že sedící osoba nikdy nebude sedět staticky na jednom místě, ale bude se dynamicky pohybovat. 16

V jakém rozsahu se bude daná osoba pohybovat, závisí na rozměru místa určeného pro nohy. Podle Dlabala (1976) je šířka nohou kolem 400 mm a šířka sedací plochy židle kolem 450 mm. Dále uvádí, že při těchto rozměrech je žádoucí minimální šířka volného místa pro nohy 650 mm. Obr. 5 Určený prostor pro nohy (Dlabal, 1976) Stejný rozměr šířky prostoru pro nohy uvádí Dlabal (1976) i u pracovního stolu s úložným prostorem. Jedná se ovšem o minimální hodnoty. Aby bylo sezení a následná práce pohodlné, je potřeba zvětšit šířku prostoru pro nohy. Při použití rozměru určeného pro 2 osoby sedící vedle sebe, tj. minimálně 980 mm a optimálně 1100 1200 mm, vznikne pohodlný prostor pro pohyb nohou jedné sedící osoby (Dlabal, 1976). A při použití vhodné židle, tj. kancelářské židle, dokáže jedna osoba pohodlně obsluhovat i prostor, který by jinak byl moc široký. 3.1.4 Rozměry okolo pracovního místa Při navrhování recepčního pultu je potřeba brát ohled i na rozměry místa, kde bude pult umístěn. Kolem pultu musí být dostatečný prostor. Před pultem musí být prostor na tolik velký, aby procházející osoby mohly pohodlně obcházet osoby stojící u pultu. Za pultem taktéž musí být dostatek místa, např. pro odsunutí židle a pohodlné postavení, případně pro průchod další osoby za zády osoby sedící. Dlabal (1976) říká, že prostor mezi stolem a stěnou musí být minimálně 750 mm, aby se dala židle odsunout a pohodlně se dalo postavit. 17

Obr. 6 Rozměry potřebné pro odsunutí židle (Dlabal, 1976) Pokud je za stolem umístěn nějaký úložný nábytek, obvykle nižší skříňka, musí se prostor mezi stolem a úložným nábytkem zvětšit, a to na 800 mm (Dlabal, 1976). Obr. 7 Prostor mezi stolem a nábytkem (Dlabal, 1976) Tato velikost je uzpůsobená pro osobu, která se sklání nebo klečí u skříňky. V případě, že za sedící osobou má být prostor k pohybu dalších osob, musí se prostor opět zvětšit. Dlabal (1976) uvádí minimální hodnotu prostoru mezi opěradlem židle a stěnou, pro osobu stojící za židlí, 250 mm. Dále ale říká, že optimální hodnota pro pohyb mezi židlí a stěnou je 550 mm. 18

Stejně to lze uplatnit i pro prostor před pultem. Osoba stojící u pultu zabírá prostor do hloubky přibližně 250 mm (Dlabal, 1976). A procházející osoba potřebuje, mezi stojícím člověkem a stěnou, prostor přibližně 550 mm (Dlabal, 1976). Obr. 8 Prostor pro průchod za sedící osobou (Dlabal, 1976) Pro určení potřebných rozměrů po stranách pultu se vychází z typu pultu (ve tvaru L, rovný, do oblouku, atp.) a věcí umístěných okolo pultu. 3.1.5 Ergonomie práce s počítačem V dnešní moderní době prostupují počítače téměř do všech pracovních odvětví a využívají se pro všechny druhy práce. Ať už se jedná o kancelářské práce nebo výrobu, kde počítačové systémy začínají nahrazovat pracovní sílu. Stále jsou však počítače závislé na lidské práci, jako je seřizování, programování anebo jednoduše ovládání. Od chvíle, kdy nastalo masivní rozšiřování počítačů a stali se neodmyslitelnou součástí práce i života, začali se vyskytovat nejrůznější úvahy o tom, jak správně používat počítačové systémy, aby nedocházelo k poškozování zdraví uživatelů a práce se více zefektivnila. Stejně jako u práce vsedě, je potřeba brát v úvahu rozměry lidského těla. Na obrázku (obr. 9) níže je vidět, které rozměry nejvíce ovlivňují práci s počítačem. 19

Obr 9. Osm tělesných znaků (rozměrů), ke kterým je nutno přihlížet (Matoušek, Baumruk, 2000) A výška dolního okraje lopatky (tvar a rozměry zádové opěry sedadla) B výška očí vsedě (umístění monitoru) C výška ramene vsedě D výška lokte nad sedadlem (výška klávesnice na stole) E tloušťka stehna F výška hýždí G výška spodní části stolu H délka stehna 20

3.2 Konstrukční materiál v nábytkářství Každý materiál je jiný a podléhá jiným, vlastním zákonitostem. Proto je znalost materiálů, jejich kladných a záporných vlastností, nezbytným předpokladem při navrhování konstrukce nábytkového vybavení. V současné době je na trhu velmi pestrá nabídka materiálů použitelných (používaných) v nábytkářském průmyslu. Každý výrobce má snahu využívat kladné vlastnosti materiálů a zároveň eliminovat vlastnosti negativní. Proto jsou vedle tradičních materiálů, jako je dřevo, na trhu také materiály na bázi dřeva, kovové, plastové a skleněné materiály, případně jejich kombinace a spoustu dalších materiálů. Ačkoliv je nepřeberné množství materiálů, které lze použít v nábytkářství, autor se bude převážně zabývat dřevěnými materiály a materiály na bázi dřeva. Pouze okrajově zmíní některé ostatní materiály. 3.2.1 Masivní dřevo Do této kategorie se řadí veškeré výrobky nebo jejich části, které jsou zhotoveny z kmene stromu, eventuálně z větví, aniž by bylo na struktuře dřevo něco mechanicky nebo chemicky měněno (Nutsch, 2003). Masivní dřevo se rozlišuje, podle typu výrobku, který přichází do obchodu, na: 1. prkna Prkna mají šířku větší nebo rovnu dvojnásobku tloušťky a tloušťku do 40 mm. Obr. 10 Prkno - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014) 21

2. fošny Fošny mají šířku větší nebo rovnu dvojnásobku tloušťky a tloušťku 40 100 mm. Obr. 11 Fošna - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014) 3. lišty Lišty mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez do 10 cm 2. Obr. 12 Lišta - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014) 22

4. latě Latě mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez 10 až 25 cm 2. Obr. 13 Lať - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014) 5. hranoly, hranolky Hranoly mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez nad 100 cm 2. Hranolky mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez 25 až 100 cm 2. (Nutsch, 2003) Obr. 14 Hranol - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014) 3.2.2 Aglomerované materiály Jak už název napovídá, jedná se o materiály, které vznikají spojováním dřevěných třísek/vláken do jednoho pevného celku. Aglomerované materiály vznikly jako snaha eliminovat negativní vlastnosti dřeva, především jeho rozměrovou nestálost. 23

3.2.2.1 Dřevotřískové desky Jedná se o deskový materiál z dřevěných třísek, které se na sebe vrství a, s použitím syntetických lepidel, pevně spojí za působení tepla a tlaku (Nutsch, 2003). V dnešní době se jedná o nejpoužívanější materiál při výrobě nábytkového vybavení. Výrobou se dělí na dva druhy: 1. Plošně lisované Desky vzniklé vrstvením dřevěných třísek vodorovně k ploše desky. Mohou být surové nebo opláštěné. Obr. 15 Dřevotřískové desky plošně lisované (Nutsch, 2003) Použití Korpusy nábytkových systémů, skříňové dveře a dvířka, podhledy a mnoho dalších. 2. Výtlačně lisované Desky vzniklé vrstvením dřevěných třísek svisle k ploše desky. Musí být vždy opláštěné. Obr. 16 Dřevotřískové desky výtlačně lisované (Nutsch, 2003) 24

Použití V nábytkářském průmyslu nemá žádné využití. Nejvíce se používají na protipožární dveře, případně na obklady stěn (Nutsch, 2003). 3.2.2.2 OSB desky Desky s dlouhými orientovanými třískami vzniklé vrstvením těchto třísek vodorovně k ploše desky. Dlouhé orientované třísky jsou pouze ve vnějších vrstvách desek. Jádro je stejné jako u plošně lisovaných dřevotřískových desek. Díky dlouhým třískám na povrchu mají vyšší ohybovou pevnost. Obr. 17 Speciální dřevotřísková deska OSB (http://www.stolarskepotreby.cz/obrazky-soubory/239-283cdc.jpg, dne 1. 4. 2014) Použití: Korpusy nábytku, vnitřní výstavba (Nutsch, 2003). 3.2.2.3 Dřevovláknité desky Dřevovláknité desky, které jsou vyrobeny z lignocelulózových vláken při použití tepla nebo tlaku (Holouš, Máchová, 2013). Dle výroby je lze rozdělit na 2 typy. 1. Desky vyrobené mokrým způsobem Vyrobeny z vláken, které mají vyšší vlhkost než 20 % (Holouš, Máchová, 2013). 2. Desky vyrobené suchým způsobem 25

Vyrobeny z vláken, které mají vlhkost nižší jak 20 %. Při výrobě se využívá syntetické lepidlo společně s využitím tepla a tlaku. (Holouš, Máchová, 2013) Tímto způsobem jsou vyráběny polotvrdé desky (MDF) a vysoce zhuštěné vláknité desky (HDF). Obr. 18 MDF deska (http://www.ghzcham.cz/img/?f=kat0011408.jpg&w=900, dne 1. 4. 2014) Obr. 19 HDF desky (http://www.drevotrust.cz/cms_fotogalerie/rubriky/vel ky/98.jpg, dne 1. 4. 2014) Použití MDF = pro části nábytku, které se frézují, např.: kuchyňská dvířka, pracovní desky stolů apod. HDF = na záda skříní/skříněk a na dna zásuvek. 3.2.3 Překližované materiály Tento materiál vzniká překřížením a slepením jednotlivých vrstev. Překližovaný materiál se dělí dle druhu lepení na: 1. Vnitřní Lepení je odolné proti vlhkosti v interiéru a snáší krátkodobé působení studené nebo vlažné vody. 2. Vnější Lepený spoj vykazuje odolnost proti horké vodě a částečně proti povětrnostním vlivům. (Nutsch, 2003) 26

3.2.3.1 Překližky a lamely Při výrobě překližek se na sebe lepí překřížené vrstvy dýh. Překližky jsou minimálně třívrstvé a musí mít lichý počet listů dýh. Lamely vznikají slepením listů dýh ve stejném směru vláken. Obr. 20 Typy překližky a lamela (Nutsch, 2003) Použití výplň rámů. Lze je používat pro velké rovné plochy, pro záda skříní, dna zásuvek nebo jako 3.2.3.2 Laťovky Zpravidla se laťovky skládají ze tří vrstev, a to z tlusté střední vrstvy z masivu a z nalepených vnějších překližovaných dýh, jejichž vlákna probíhají kolmo ke střední vrstvě (Nutsch, 2003). Také mohou být překližované dýhy nahrazeny tenkou dřevotřískovou deskou (Nutsch, 2003). 27

Obr. 21 Možné druhy laťovek (Nutsch, 2003) Použití Na namáhaný skříňový nábytek, police a knihovny. 3.2.3.3 Třívrstvé desky (BIOdesky) U třívrstvých desek se lepí tři téměř stejně tlusté vrstvy dřeva kolmo na sebe. Všechny vrstvy jsou zpravidla ze stejné dřeviny. (Nutsch, 2003) Obr. 22 Třívrstvá deska (Nutsch, 2003) 28

Použití Pro masivní nábytek, dvířka kuchyňských dvířek a stolové desky. 3.2.3.4 Voštinové desky Jedná se o sendvičovou konstrukci, která se skládá ze tří vrstev, a to dvou nosných ploch tvořených dřevotřískovou nebo tvrdou dřevovláknitou deskou a výplní tvořenou kartonovým papírem ve tvaru šestiúhelníků. Tato výplň je vložena do rámu, který je tvořen z dřevotřískové desky nebo masivního, především jehličnatého dřeva (SM). (Holouš, Máchová, 2013) Obr. 23 Voštinová deska vrstvy (http://www.hobbycentrum-krejci.cz/img/image/385, dne 23. 03. 2014) Použití Nahrazení masivního dřeva, podpůrné desky a pracovní desky stolů. 3.2.4 Kompaktní desky Kompaktní desky jsou kompaktně vrstvené materiály. Mají vícevrstvou konstrukci a skládají se z melaminovou pryskyřicí impregnovaných dekorových papírů a několika fenolovou pryskyřicí impregnovaných jádrových vrstev. (EGGER CZ, 2013) 29

Do určité tloušťky je možné probarvené jádro. Desky mají uzavřené jádro a vyznačují se vysokou odolností proti mechanickému namáhání, dobrou opracovatelností, odolností vůči vodě a jiným kapalinám a vysokou životností. Dají se konstrukčně opracovávat stejně jako masivní materiál. Obr. 24 Kompaktní deska složení (EGGER CZ, 2013) Použití Pro vysoce namáhaný nábytek nebo vysoce kvalitní nábytek a interiérovou výstavbu. (EGGER CZ, 2013) 3.2.5 Sklo Čirá, barevná a ornamentní skla Čirá skla jsou základním typem skel, která vznikají roztavením křemenného písku se směsí alkalických uhličitanů. Ochlazením vznikne amorfní (beztvará) stejnorodá průhledná látka. (Navrátil, 2005, dostupné z http://projektysipvz.gytool.cz/projektysipvz/default.aspx?uid=155) Barevné sklo je tvořeno čirým sklem a z jedné strany hladce naneseným vysoce kvalitním lakem. Je odolné proti poškrábání a proti agresivním čisticím prostředkům. (dostupné z http://www.alfaglass.cz/druhy-skla) Ornamentní skla jsou průsvitná skla. Z jedné strany je ornament, který je vytvořen pomocí žhavého pásu skla, který je protažen mezi dvěma kovovými válci. Motiv a struktura určují stupeň průsvitnosti skla. (http://www.alfaglass.cz/druhy-skla) 30

Obr. 25 Ornamentální sklo (http://www.otherm.cz/souboryeditor/delta%20copy.jpg, dne 07. 04. 2014) Bezpečnostní lepená skla Sklo je tvořeno ze dvou či více skleněných tabulí a jedné či více folií z polyvinylbutyralu (PVB). Vyznačují se mimořádnou pevností, přilnavostí i pružností. (dostupné z http://www.alfaglass.cz/druhy-skla) Obr. 26 Detail prasklého bezpečnostního skla (http://www.alfaglass.cz/druhy-skla, dne 07. 04. 2014) Použití Vhodné do exteriéru i interiéru, výplně dveří i celé dveře, okna, přepážky atp. 31

Tvrzená (kalená) skla Tvrzené neboli kalené (ESG) sklo je sklo se zvýšenou mechanickou a termickou odolností. Ta se dosahuje zahřátím skla a následným prudkým ochlazením. Tento proces se nazývá kalení a jeho výsledkem je tvrzené sklo. Kalit se dají téměř všechny typy skel, před kalením se musí sklo finálně opracovat, další opracování po zakalení není možné. (dostupné z http://www.vvsklo.cz/cs/tvrzene-sklo) Obr. 27 Detail rozbitého tvrzeného skla (http://www.vvsklo.cz/cs/tvrzene-sklo, dne 07. 04. 2014) Použití Všude tam, kde je požadavek na vyšší nároky na bezpečnost. Celoskleněné dveře, nábytkové a interiérové sklo, sklo před krby atd. 32

3.3 Konstrukční spoje Výběr správných konstrukčních spojů je stejně důležitý jako výběr samotného materiálu. Pro různé materiály se hodí různé spoje, které ovlivňují pevnost výrobku a také vymezují použití výrobku. Existují různé druhy spojů a lze je dělit podle různých kategorií. Nejzákladnější rozdělení je dle rozebiratelnosti, kdy se spoje dělí na pevné a demontovatelné. V této práci jsou uvedeny příklady spojů, především rohových vazeb, které se nejčastěji vyskytují u nábytku s úložným prostorem. 3.3.1 Pevné spoje Tyto spoje jsou lepené a vytvářejí pevné, nerozebíratelné spojení dvou materiálů k sobě pomocí vlastního materiálu nebo vložením pomocného materiálu. Jejich rozdělení znamená znehodnocení materiálu a většinou nemožnost obnovení spoje. Obr. 28 Spojení na vlastní pera (Nutsch, 2003) Obr. 29 Lepení a zvětšení tupé spáry (Nutsch, 2003) 33

Obr. 30 Spojení na vlastní pero a drážku (Nutsch, 2003) Obr. 31 Sbíjená rohová spojení (Nutsch, 2003) Obr. 32 Rohová spojení na pokos s vloženým perem a lamelou (Nutsch, 2003) Obr. 33 Svlakové spoje (Nutsch, 2003) 34

Obr. 34 Strojně vyrobené ozuby (Nutsch, 2003) Obr. 35 Další možné typy ozubů (Nutsch, 2003) Obr. 36 Spojení na kolíky (Nutsch, 2003) Obr. 37 Folding systém a na pokos lepené spoje (Nutsch, 2003) 35

Obr. 38 Rohové spoje rámové konstrukce (Nutsch, 2003) Obr. 39 Rohové spoje rámové konstrukce II (Nutsch, 2003) Obr. 40 Rohové spoje rámové konstrukce III (Nutsch, 2003) Obr. 41 Kolíkové spoje rámové konstrukce (Nutsch, 2003) 36

3.3.2 Demontovatelné spoje Tyto spoje jsou realizovány pomocí kování a vytvářejí rozebíratelné spojení bez poškození materiálu a snížení pevnosti a funkčnosti výrobku. U demontovatelných spojů se dále rozlišuje, jak časté rozebírání snesou. Například spojení pomocí šroubu a válečkové matice (Obr. 39 obr. 2.2-20) je možné rozebírat opakovaně, ale například spojení pomocí konfirmatu (Obr. 39 obr. 2.2-21) lze většinou pouze jednou. Demontovatelné spoje se využívají především u nábytku, u kterého je předpoklad častějšího stěhování. Dále se využívají u spojování jednotlivých výrobků k sobě. Obr. 42 Systém 32 otvory s roztečí 32 mm (Nutsch, 2003) Obr. 43 Možné demontovatelné spoje (Nutsch, 2003) 37

Obr. 44 Možná rohová spojení (Nutsch, 2003) Obr. 45 Možná rohová spojení II (Nutsch, 2003) Obr. 46 Možná rohová spojení III (Nutsch, 2003) Obr. 47 Spojení pomocí excentru a kolíku (Nutsch, 2003) 38

3.4 Světlo a osvětlení Lidé už od pradávna vědí, že světlo je základem života. Navozuje celkovou pohodu a má vliv na zdraví. Dostatečné světlo motivuje člověka k činnosti, k práci, povzbuzuje náladu a vytváří příjemnou atmosféru. Naopak nedostatkem světla se pracovní činnost utlumuje a snižuje se výkonnost. Nedostat světla má také velký vliv na bezpečnost - zvyšuje riziko chyb v práci a pracovních úrazů. (Přibáňová, Lajčíková, 2003, dostupné z http://www.tzb-info.cz/1303-umele-osvetleni-vnitrniho-prostredi) Vnitřní prostředí by vždy mělo být osvětleno světlem denním, to je nezastupitelné, poté světlem umělým případně oběma současně. Pokud se využívá osvětlení přirozené i umělé, mluvíme pak o osvětlení sdruženém. Umělé osvětlení slouží k vytvoření světelného klimatu v době, kdy denní osvětlení není dostatečné (stmívání, velká oblačnost) nebo je nelze využít (noc, prostory bez oken a světlíků). Osvětlení umělými zdroji světla musí respektovat parametry světla a vytvořit podmínky pro zrakovou pohodu, která ve značné míře ovlivňuje pracovní výkon. (Přibáňová, Lajčíková, 2003) 3.4.1 Přirozené osvětlení Slunce, jako zdánlivě pohyblivý zdroj světla s neustále proměnlivou intenzitou světla v závislosti na úhlu dopadu a oblačnosti, vytváří podmínky, které se často projevují ztemněním interiéru nebo zastíněním jeho částí. Protože je slunce dynamický zdroj světla, denní osvětlení je velmi obtížné předpovídat. V praxi se často stává, že fasáda blokuje prostup slunečního záření a zanechává interiér osvětlovaný pouze umělým světlem. (Köster, 2010) Protože denní světlo ovlivňuje náladu člověka, jeho pracovní výkonnost a spoustu dalších věcí, je nutné zajistit dostatečné množství denního světla. Množstvím denního světla se rozumí celkový světelný tok vstupující konstrukcemi osvětlovacích otvorů do osvětlovaného prostoru zesílený mnohonásobnými odrazy ve vnitřním prostoru. Požadované množství světla musí zabezpečit dimenze osvětlovacích otvorů a vlastnosti osvětlovaného prostoru. (Rybár, et al., 2002) 39

3.4.1.1 Osvětlovací systémy 1) Boční osvětlení Osvětlovací otvory jsou osazeny v obvodové stěně osvětlovacího prostoru. Světlo dopadá na většinu vodorovné srovnávací roviny převážně z boku pod úhlem menším než 45. Osvětlenost vodorovné srovnávací roviny klesá se vzdáleností od osvětlovacích otvorů. Vertikální složka osvětlenosti je relativně vysoká, ve větší vzdálenosti od osvětlovacích otvorů může být vyšší než složka horizontální. Osvětlovací otvory umožňují výhled do exteriéru při přibližně vodorovném směru pohledu. Boční osvětlení může být: - jednostranné - vícestranné dvoustranné mnohostranné - sekundární (Rybár, et al., 2002) 2) Horní osvětlení Osvětlovací otvory jsou umístěny ve stropě osvětlovacího prostoru. Světlo dopadá na většinu vodorovné srovnávací roviny převážně shora. Rovnoměrnost osvětlení srovnávací roviny je závislá na velikosti a vzájemné vzdálenosti světlíků a může kolísat ve značném rozsahu. Vertikální složka osvětlenosti je většinou nízká. Výhled do exteriéru je značně omezen. (Rybár, et al., 2002) 3) Kombinované osvětlení Systém, který má některé vlastnosti bočního i horního osvětlení. Je možné sem zařadit i způsoby osvětlení, které se nedají přiřadit k bočnímu nebo hornímu osvětlení. (Rybár, et al., 2002) 40

Obr. 48 Příklady horních osvětlovacích otvorů (Rybár, et al., 2002) 3.4.2 Umělé osvětlení Charakteristickou vlastností umělého světla je jeho relativní stálost v čase. Výhodou je, že ho můžeme různě upravovat a využívat podle potřeby daného prostoru. Nevýhodou je odlišnost spektrálního složení od denního světla a tím vliv na vnímání barev. (Přibáňová, Lajčíková, 2003) 3.4.2.1 Druhy umělého osvětlení - celkové - odstupňované - místní - kombinované - nouzové a náhradní 41

V našich podmínkách je většinou užíváno celkové osvětlení. S tím se však vystačí pouze v některých obytných a pobytových prostorech. Na pracovištích se většinou vyskytuje osvětlení sdružené, kdy umělé světlo doplňuje přirozené osvětlení. Každý typ osvětlení má své výhody a nevýhody. Proto by se při návrhu osvětlení pracoviště vždy mělo vycházet se znalostí práce, která bude na daném místě vykonávána. (Přibáňová, Lajčíková, 2003) Přibáňová a Lajčíková (2003) dělí celkové osvětlení na: - přímé = všechno světlo od zdroje dopadá na pracovní plochu nebo podlahu - polopřímé = část světla od zdroje dopadá na stěny a strop - smíšené = světelný tok je rozptýlen do prostoru všemi směry - nepřímé = všechno světlo od zdroje dopadá na strop a prostor je osvětlován pouze odrazem světla Přibáňová a Lajčíková (2003) uvádějí, že pro lidský zrak i celkovou pohodu člověka je nejlepší využívat polopřímé osvětlení. 3.4.2.2 Parametry umělé osvětlení Pobytové místnosti (místnosti nebo prostory, určené k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby) určené pro trvalý pobyt osob je stanoven minimální hygienický limit pro umělé osvětlení daný celkovou osvětleností 200 lx (Přibáňová, Lajčíková, 2003). Přednostně se musí využívat je-li to možné přímé denní osvětlení (Přibáňová, Lajčíková, 2003). Neufert (2000) uvádí, že pro vstupní haly, kanceláře a zasedací sály je obecně využíváno osvětlení do 500 lx, v závislosti na druhu činnosti. S tím souhlasí i Habel, et al. (1995), kteří doplňují, že tyto hodnoty jsou nižší než doporučené hodnoty v západoevropských vyspělých zemích (300 1000 lx a více). Dále říkají, že při vyšších hodnotách osvětlení je třeba věnovat pozornost omezení oslnění, jak přímého, tak nepřímého. 3.4.2.3 Zdroje umělého osvětlení Klasická žárovka Žárovka je zařízení, které ke svícení využívá tepelných účinků elektrického proudu. Prochází-li proud vodičem, vodič se zahřívá, protože má nějaký elektrický 42

odpor. Zahřátá tělesa svítí, přičemž barva vyzařovaného světla závisí na teplotě tělesa. (Habel, et al., 1995) Obr. 49 Příklad klasické žárovky (http://www.elektromaterial-lb.cz/files/240/3_20-_20zarovka_20cira.jpg, dne 07. 04. 2014) Žárovka se primárně skládá ze skleněné baňky, patice a wolframového vlákna, které je slabší než lidský vlas a dlouhé asi tři čtvrtiny metru. Je namotáno v miniaturních spirálkách. V baňce není přítomen kyslík, který je k hoření třeba. (Habel, et al., 1995) Žárovka je značně nehospodárná. Na světlo se přemění asi 4 % elektrické energie a také její životnost je velmi nízká přibližně 1 000 hodin. Naproti tomu světlo žárovky nenamáhá zrak, protože je podobné světlu dennímu a také žárovka neobsahuje žádné, zdravý škodlivé, látky. Lineární zářivka Základem lineární zářivky je trubice plněná rtuťovými parami a argonem. V nich nastává doutnavý výboj, který ale září v neviditelné ultrafialové oblasti. Toto záření dopadá na stěny trubice, které jsou pokryty luminoforem. Tato látka absorbuje ultrafialové záření a sama září ve viditelné oblasti. (Habel, et al., 1995) 43

Obr. 50 Lineární zářivka (http://www.zarovky-svitidla.cz/files/products/cccimg[1].jpg, dne 07. 04. 2014) Kromě vlastní zářivkové trubice obsahuje zářivka ještě tlumivku (cívka s velkou indukčností) a startér. Startér je tvořen skleněnou baňkou naplněnou např. neonem, která má v sobě dvě elektrody. Jedna z nich je obyčejná pevná a druhá je tvořena bimetalovým páskem. Tyto elektrody se nedotýkají, je-li zářivka vypnuta. (Habel, et al., 1995) Kompaktní zářivka Zářivka a elektronický předřadník jsou spojeny v jeden celek. Používá se stejně jako klasická žárovka využívá stejný typ závitu. Oproti klasické žárovce je kompaktní zářivka asi 4 5x účinnější. Při stejném osvětlení uspoří až 80 % energie. 44

Obr. 51 Kompaktní zářivka (http://www.datart.cz/catalog_img_cz/143/517/143517/image_full_1.jpg?1336146171000&osram-uspornazarivka-duluxstar-e14,-8w, dne 07. 04. 2014) Elektrický předřadník odstranil problém snížení životnosti při častém zapínání. Jejich životnost je až 15x vyšší než u klasických žárovek. (Habel, et al., 1995) Svítící dioda (LED) Svítivá dioda neboli LED (light emitting diode) je polovodičová dioda, která při průchodu proudu v propustném směru svítí. Průchodem elektrického proudu vzniká elektroluminiscenční jev vzniká barevné spektrum. LED osvětlení je schopné vyprodukovat světlené spektrum od ultrafialového, přes viditelné až po infračervené. (http://ledka.eu/hlavní_strana/led_technologie.html) Obr. 52 LED (http://ledka.eu/hlavní_strana/images/leds.jpg, dne 07. 04. 2014) 45

Výhodou oproti ostatním zdrojům světla je u LED možnost změny barvy světelného spektra, např. modrá, červená, zelená, žlutá, RGB Obr. 53 LED pásky (http://www.wtftech.com/wp-content/uploads/2013/11/led-strip-lights-300x199.jpg, dne 07. 04. 2014) LED osvětlení je známé již několik desítek let. V poslední době došel jejich vývoj do fáze, kdy dokážou předčít svými vlastnostmi ostatní zdroje světla. Jsou vysoce úsporné (přemění až 90 % energie na světlo), mají dlouhou životnost (až desítky let), dají se plynule regulovat a mají dobrý vyzařovací úhel (až 120 ). (http://ledka.eu/hlavní_strana/led_technologie.html) 46

3.5 Stavebně-technická východiska Stavebně-technická východiska jsou v této práci pouze okrajovou záležitostí, proto jsou uváděna až na konci této kapitoly. Pokud by se však brala chronologicky v úvahu jednotlivá východiska, byla by stavebně-technická východiska jedna z prvních (Hála, 2010). Pokud se vytváří nějaký návrh nábytkového vybavení, které je pevně spojeno se zemí nebo se nepředpokládá časté přesouvání, v tomto případě recepční pult, vždy se musí počítat s jeho přítomností v interiéru už při stavbě nebo rekonstrukci objektu (Hála, 2010). Při navrhování recepčního pultu se vyskytuje spousta dalších činností, které přímo nesouvisejí s funkčností pultu, ale mají nemalý vliv na jeho užívání a usnadnění práce. Jedná se například o vytvoření pódia za pultem, aby se vyrovnal výškový rozdíl pultové desky mezi sedícím a stojícím člověkem. Dalším, asi nejdůležitějším prvkem jsou elektrické rozvody a s tím související internetové vedení. Pokud se jedná o novostavbu, řeší se elektrické rozvody i internetové vedení přímo v technické dokumentaci jako nové vedení a upravuje se podle potřeb v interiéru (Hála, 2010). Horší je, pokud se jedná o rekonstrukci stávajícího objektu. V drtivé většině objektů nemohou stávající rozvody nikdy vyhovovat novému stavu (Hála, 2010). Důležitým faktorem je zde hlavně příkon potřebný pro osvětlení a chod přístrojů (Hála, 2010). Proto je doporučeno při rekonstrukci vždy zvážit možnost výměny elektrorozvodů. To je potřebné řešit s architektem, případně i s dodavatelem elektrické energie, aby se předešlo případným potížím (Hála, 2010). 47

4. Ukázky stávajících konstrukčních řešení a jejich zhodnocení 4.1 Realizované Hotel Rajská zahrada - Nové Město nad Metují (foceno dne 08. 12. 2013) Obr. 54 Přední pohled Hotel Rajská zahrada Obr. 55 Pracovní místo Hotel Rajská zahrada Administrativní centrum Vinice Pardubice (foceno dne 23. 05. 2009) Obr. 56 Pohled ze strany - Vinice Obr. 57 Osvětlený přední panel - Vinice Spořitelna Brno (jméno nesmí být použito), (foceno dne 18. 11. 2013) Obr. 58 Celkový pohled - Spořitelna Obr. 59 Pracovní prostor Spořitelna 48

Grandhotel Brno (foceno dne 10. 03 2014) Obr. 60 Přední pohled - Grandhotel Obr. 61 Pracovní prostor Grandhotel Hotel Arte Brno (foceno dne 10. 03 2014) Obr. 62 Přední pohled Hotel Arte Obr. 63 Pracovní místo Hotel Arte Hotel Černigov Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014) Obr. 64 Přední pohled Hotel Černigov Obr. 65 Boční pohled Hotel Černigov 49

Hotel Brno (jméno nesmí být použito), (foceno dne 10. 03 2014) Obr. 66 Přední pohled - Hotel Obr. 67 Pracovní místo Hotel Hotel Slovan Brno (foceno dne 10. 03 2014) Obr. 68 Osvětlený přední panel - Hotel Slovan Obr. 69 Detail osvětlení Hotel Slovan Hotel Okresní dům Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014) Obr. 70 Přední pohled - Hotel Okresní dům Obr. 71 Pracovní prostor Hotel Okresní dům 50

08. 03 2014) Studijní vědecká knihovna v Hradci Králové Hradec Králové (foceno dne Obr. 72 Přední pohled - SVKHK Obr. 73 Zadní pohled - SVKHK EA Hotel Tereziánský dvůr Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014) Obr. 74 Celkový pohled - EA Hotel Tereziánský dvůr Obr. 75 Pracovní místo EA Hotel Tereziánský dvůr Terminál hromadné dopravy Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014) Obr. 76 Celkový pohled - Terminál HD Obr. 77 Pracovní prostor Terminál HD 51

Hotel U královny Elišky Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014) Obr. 78 Přední pohled - Hotel U královny Elišky Obr. 79 Přední pohled 2 Hotel U královny Elišky Zhodnocení Většina zde uvedených pultů je tvořena z pracovního místa a předního panelu, případně má zvýšenou plochu pro stojící osobu. Je tu i pár výjimek, např. Studijní vědecká knihovna v Hradci Králové (Obr. 72 73), kde je pouze pracovní plocha, ale tento pul je určen pro pracovníky ostrahy, proto zde není vyžadována zvýšená plocha pro stojící osoby. Dále je tu recepční pult v Hotelu Okresní dům (Obr. 70 71), který je naprosto nevyhovující z několika důvodů. Jedním z nich je malá pracovní plocha, především málo hluboká. Největším problémem u tohoto pultu je prostor pro nohy. U pultu prostor pro nohy úplně chybí, takže se obsluhující osoba musí nepřirozeně naklánět dopředu. Dále je tam malý prostor pro obsluhující osobu a z toho důvodu je tam přidána pouze nějaká židle bez opěradla, nemožností polohování a s těžkým přesouváním. Kancelářská židle, která by byla vyhovující, by se do tak malého prostoru nevešla. Z pohledu konstrukčního materiálu je zhodnocení trochu složitější. Většina pultů je pravděpodobně vytvořena z materiálů na bázi dřeva, nejspíše z dřevotřískové desky (DTD). Některé mohou být vytvořeny také z dřevotřískových desek laminovaných (DTD-L). I zde je pár výjimek, např. EA Hotel Tereziánský dvůr (Obr. 74 75), který má pohledovou plochu tvořenou z nějakého typu plastu. Pracovní prostor i úložní prostory jsou ovšem také vytvořen z nějakého materiálu na bázi dřeva. S materiálem na bázi dřeva se dále kombinuje již zmíněný plast, dále sklo (Obr. 68 69), kov (Obr. 76 77) a kámen (Obr. 62 63) nebo jejich imitace. 52

4.2 Z internetu Design ATAK (dne 6. 2. 2014, http://www.designatak.cz/verejnyinterier/ostatni/384/?foto=5&page=1) Obr. 80 Přední pohled - Design ATAK Obr. 81 Pracovní místo Design ATAK ALWAS MATY security s.r.o. (dne 4. 3. 2014, http://www.bezpecnostni-agentura.cz/recepcni-sluzby-zabezpeceniobjektu.html) Obr. 82 Přední pohled - ALWAS MATY security s.r.o. Obr. 83 Pracovní prostor ALWAS MATY security s.r.o. 53

Bazar kancelářského nábytku (dne 4. 3. 2014, http://www.bekabazar.cz/bekabazar/eshop/6-1-recepce/0/5/349- recepce-steelcase-sklenena) Obr. 84 Přední pohled - bazar Obr. 85 Pracovní prostor bazar NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o. (dne 4. 3. 2014, http://www.nobl-plzen.cz/postele-matrace/kancelarskynabytek/recepce-hob-819/) Obr. 86 Přední pohled NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o. Obr. 87 Typy modulů NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o. Zhodnocení U pultů získaných z internetových stránek je konstrukční materiál pravděpodobně také DTD nebo DTD-L. I zde jsou kombinace materiálů, např. sklo (Obr. 84 85) nebo kámen (Obr. 82 83) nebo jejich imitace. Většina zde zmíněných pultů má minimum úložného prostoru, což je asi důsledek rozmachu počítačů a ukládání potřebných dokumentů elektronicky. 54

5. Předložené požadavky, vlastní východiska a vlastní řešení Tato práce je založena na požadavku návrhu konstrukčního řešení zadaného od firmy Ing. Jan Opitz. Tato firma se zabývá vytvářením návrhů privátních i veřejných interiérů. Dále pak poskytuje poradenství v oblasti interiérové tvorby, zprostředkovává realizace interiérových projektů, včetně technického dozoru a také se zaměřuje na školení a přednášky v oblasti interiérové tvorby. Požadavek se týká vypracování výkresové dokumentace návrhu konstrukčního řešení recepčního pultu, včetně kusovníků, vizualizací a ekonomického zhodnocení. Návrh vychází z níže uvedených požadavků a vizualizací. 55

5.1 Požadavky od zadavatele Obr. 88 Dopis od zadavatele 1. strana vfrvd 56

Obr. 89 Dopis od zadavatele 2. strana 57

Obr. 90 Dopis od zadavatele 3. Strana 58

Obr. 91 Dopis od zadavatele 4. Strana 59

5.2 Vlastní konstrukční řešení recepčního pultu Zásuvková skříňka Celková výška zásuvkové skříňky je 600 mm, šířka 500 mm a hloubka 512 mm. Korpus skříňky je vyroben z kompaktní desky tl. 18 mm a čela zásuvek z kompaktní desky s probarveným bílým jádrem tl. 12 mm od firmy Kronospan spol. s r.o., povrchový dekor Unidekor 0106 BS. Záda skříňky jsou vyrobeny z HDF desky tl. 4 mm taktéž od firmy Kronospan spol. s r.o. s povrchovým dekorem Unidekor 101 PE. Korpus a sokl jsou spojeny rohovým kolíkovým spojem dřevěný kolík ø8x35 mm. Půda je naložena na boky a přesahuje vpředu boky o 12 mm. Uprostřed, na horní ploše desky, půdy jsou vyvrtány 4 otvory připravené pro kolíky ø6x30 mm, na které přijde podpěrný sokl pracovní desky. Dno je vloženo mezi boky a ustupuje o 1 mm, aby čela zásuvek lícovala s boky. Do boků, půdy i dna je vzadu vyfrézovaná polodrážka, do které se umístí záda a připevní průmyslovým spojovačem BeA 92/25. Korpus je posazen na sokl o výšce 150 mm, šířka a hloubka soklu je o 1 mm menší, než je šířka a hloubka korpusu. Přední strana soklu je naložena na boky korpusu a zadní strana je vložena mezi boky a posunuta o 3 mm blíže ke středu, aby se zamezilo setkání kolíku a polodrážky zad. Spojení soklu s korpusem zajišťují plastové upevňovací elementy (Obr. 92) od firmy K & S, s. r. o., 004, PH bílá, které jsou naraženy do soklu a připevněny do korpusu vrutem ø3,5x32 mm, 26200035032 od firmy Fabory. Obr. 92 Plastový upevňovací element (http://www.ks-pozorice.cz/spojovaci/spojovaci-upevnovaci.htm, dne 24. 4. 2014) Místo upevňovacích elementů lze připevnění soklu řešit i pomocí lišty přichycené k soklu a poté připevněním do dna skříňky pomocí vrutů. 60

Uprostřed každé strany soklu je ještě středící dřevěný kolík ø6x30 mm. V každém rohu soklu se nachází soklová aretační noha (Obr. 93) 0 047 647 od firmy Hettich, která se dá vysunout až na výšku 120 mm. Celý sokl je opatřen nerezovým okopovým plechem Op 150/Ne od firmy Kooplast. Obr. 93 Soklová aretační noha (katalog Hettich) Přední boční plocha půdy je olepena ABS hranou HU 10113 ABS bílá hladká 19x1mm od firmy Hranipex. Ostatní boční plochy půdy, dna, boků a soklu jsou olepeny lamino hranou HU 30113 bílá hladká tl. 19 mm do firmy Hranipex. Čela zásuvek mají probarvené jádro, a proto nepotřebují dodatečnou olepovací hranu. Zásuvková skříňka obsahuje 3 zásuvkové systémy Moovit (Obr. 94) 554.03.125 od firmy Häfele, který obsahuje 3 předem smontované strany, dno, výsuvy, dotah a systém tlumení. Systém je přizpůsoben pro připevnění čela přišroubováním pomocí eurošroubu do dřeva 013.20.716 ø5x10,5 mm také od firmy Häfele. Nosnost celého systému je 50 kg. Obr. 94 Zásuvkový systém Moovit (katalog Häfele) 61

Skříňka je kvůli bezpečnosti vybavena centrálním zámkem (Obr. 95) 237.48.600 do firmy Häfele. Centrální zámek je uzpůsoben pro montáž do vyfrézované drážky do boku, zámková vložka je vyvedena otvorem také do boku. Centrální zámek se skládá ze zamykací tyče délky 600 mm, která se dá v případě nutnosti zkrátit. Dále se musí dokoupit vložka zámku, zamykací trny, vodítka tyče a zajišťovací plech na zásuvky. Obr. 95 Centrální zámek všechny potřebné části (katalog Häfele) V případě nutnosti nebo v případě, že chceme zámek pouze na jedné zásuvce, lze jako alternativu použít dvoucestný (Obr. 96), v případě horní zásuvky s vloženým čelem, trojcestný zámek (Obr. 96) Obr. 96 Dvoucestný a trojcestný zámek (http://www.kutilstvi.cz/9924-zamky-na-nabytek, dne 24. 4. 2014) 62