Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/inforum-2013-zahranicni-ceske-odborne-eknihy) Inforum 2013 Zahraniční a české odborné e-knihy 21. 5. 2013 Inforum Elibrary z Elsevieru - online přístup ke všem klíčovým lékařským učebnicím Ondřej Novák (Elsevier, Polsko) představil projekt z Elsevier Health Sciences Elibrary, elektronickou knihovnu, která má zpřístupňovat (nejen) zahraničním studentům z lékařských fakult povinnou a doporučenou literaturu. Studenti by tak měli neustálý přístup ke všem učebnicím. Jelikož jeho slovy kolem 90 % studentů vlastní notebook či tablet, můžou tuto službu bez problémů využívat.
Hlavními výhodami jsou neustálý přístup, možnost podtrhávat či zvýrazňovat si text, což dělají studenti medicíny rádi, psát si poznámky, které se dají uložit a později s nimi znovu manipulovat např. upravovat, případně smazat, spravovat záložky, ukládat citace nebo se dá pomocí klíčových slov vyhledávat. Oproti tištěným publikacím to skýtá mnoho funkcí navíc. Ústav vědeckých informací, rozuměj knihovna či fakulta by díky Elibrary měla díky předplatnému nejnovější vydání učebnic, a taky může na základě statistiky používaných knih flexibilně měnit učebnice, např. vyřazením z fondu. Elibrary je uživatelsky přívětivé, flexibilní a ekonomicky přístupné. V závěru přednášky jedna posluchačka zmínila špatnou zkušenost s nakupováním Elibrary a stěžovala si na problémy s fakturací, nicméně Elibrary funguje teprve jeden rok, všechny nedostatky se snaží napravit. Za hranicemi konvencí - ClinicalKey - navrženo pro potřeby lékařských knihoven Michal Krupa (Elsevier, Polsko) nám ve své přednášce přiblížil databázi ClinicalKey. Má to být nová platforma se snadným použitím pro studenty medicíny a lékaře, obsahující komplexní důvěryhodné medicínské zdroje. Obsahuje celkově 540 časopisů z Elsevier, přes 1100 e-knih, přes 18 000 instruktážních videí a (teď se podržte) přes 4 000 000 obrázků. Obrázky lze stahovat a také exportovat přímo do PowerPointu. Viděli jsme i video ukázku z chirurgického zákroku, jež byla komentována písemným i mluveným návodem jak postupovat. ClinicalKey má jednoduché rozhraní, vypadá to opravdu pěkně a jednoduše, uživatel se zde snadno zorientuje. Vyhledávací pole má zakomponovaný našeptávač, pan Krupa nám jej ukázal na výrazu schizofrenie. Po vyhledávání je další okno rozděleno svisle na tři části, kde vlevo jsou možnosti filtrace: typ dokumentu, typ studie, datum, lékařské odvětví, uprostřed jsou výsledky vyhledávání a napravo kategorie odkazující na relevatní obsah: klinický souhrn, etiologie, diagnóza, léčba, prevence, prognóza. Po rozkliknutí určitého dokumentu jsou vlevo údaje o autorovi a příbuzné dokumenty. ClinicalKey používá unikátní databázovou technologii a novou
taxonomii, mechanismus EMMeT. Díky ClinicalKey mají lékaří nejaktuálnější informace z oboru. Už máte e-zdroje mobilné? Ladislav Svršek (Albertina Bratislava, Slovensko) ve svém příspěvku hovořil o vzestupu mobilních technologií a jejich možnosti využití elektronických dokumentů. Zmínil, že Albertina se tomuto tématu věnovala na Inforu již před dvěma lety. Z kraje přednášky upřesnil terminologii. Kupříkladu e-knihou se nerozumí čtečka, e-kniha je text převedený do elektronické podoby, o čtečce e-knih se mluví jako o e-čtečce. E-kniha je obsah, nikoli hardware. E-kniha není novinka, novinka je právě ten hardware, mobilní technologie e-čtečka. První elektronická kniha vznikla v roce 1971 v rámci projektu Guttenberg. E-čtečka se však běžně prodává od roku 2004. Mluvil o historii mobilních zařízení: po e-čtečkách jdou na trh smartphony, které mají již běžné webové vyhledávače, a později tablety. Na trh nastupují i hybridní zařízení jako tablety s připojitelnou klávesnicí. V budoucnu snad budeme používat náramek s diplejem. K definicím mobility e-zdrojů se může řadit vzdálený přístup, jednotné systémové řešení, využití funkcí poskytovatele či personalizace. Abychom byli mobilní, měli bychom mít vždy možnost vzdáleného přístupu. Pan Svršek poznamenal, že ne všechny mobilní zařízení jsou neustále online a také že sousloví na velikosti (ne)záleží platí i u mobilních zařízeních u menších displejů může být horší čitelnost, nemusí být pak idelání zobrazení PDF formátu. Před zakoupením určitého mobilního zařízení je potřeba mít zjištěno, zda poskytovatel či vydavatel umožňuje optimalizaci pro použití nebo čtení, a to jak e-knih, tak webových stránek. Má význam být všude mobilní? Na závěr pronesl, že trh lidi převálcoval a tyto technologie jsou potřebné, lidé se tedy začali přizpůsobovat a tyto technologie kupovat. K zamyšlení opravdu potřebujeme takový vývoj v podobě mobilních technologií? Není poptávka po tabletech a chytrých telefonech uměle vytvořena? ROZHOVOR s přednášejícím na rádiu LibRa.
Archivy elektronických knih od Springeru Dalším řečníkem byl Cem Üzüm (Springer, Německo). V úvodu zmínil hezký citát fyzika Einsteina, ve kterém se poukazuje na to, že vše, co se nám dostane do rukou, vše, co se učíme, před námi vytvořili generace nadšenců ze všech zemí světa a my bychom měli toto dědictví předávat dál našim dětem. Tématem jeho přednášky byl proces digitalizace odborných knih vydavatelství Springer. V jejich databázi poslední dobou rapidně vzrůstá počet elektronických dokumentů. Otázka vlastně nezní Proč digitalizovat?, nýbrž Proč ne?. Zkuste si představit 100 000 fyzických papírových knih jak jedna po druhé leží na sobě. To jistě zaplní spoustu prostoru. V digitalizované formě však tento problém odpadá. Springer intenzivně skenuje; knižní archiv Springeru tvoří tituly z rozmezí let 1842 2004. (V roce 1842 bylo v Berlíně vydavatelství Springer založeno.) Digitalizace knih je značně složitý proces, neboť knihy bývají ve špatném stavu, text bývá špatně čitelný a je pak problém s OCR. Po digitalizaci přidělují dokumentům metadata, aby byly dohledatelné, a formát. Na konci procesu se mohou dostavit problémy s autorskými právy, kontaktují knihkupectví. Bohužel se však nedá reprodukovat vůně papírové knihy, budeme toho však schopni v budoucnu? Nyní má Springer v archivu přes 40 000 titulů v angličtině a přes 25 000 v němčině. Doufají, že v prosinci tohoto roku bude archiv přístupný na SpringerLink, v jejich online databázi. Ačkoli není proces digitalizace vůbec jednoduchý, má rozhodně smysl přetvářet starší tituly do digitální podoby a zpřístupňovat je online.
Kolekce referenčních zdrojů a e-knih Archives Unbound a Gale Virtual Reference Library relevantní obsah na intuitivně fungujících platformách Alastair Cook (Gale Cengage Learning, Velká Británie) zde přednášel už před 12 lety a podotkl, že knihovnictví se od té doby velmi změnilo. Působí v organizaci Cengage Learning, která je vůdčím poskytovatelem inovativní výuky, studia a provádění výzkumu pro akademický, knihovnický a komerční sektor. Archives Unbound je zdrojem celé řady historických a politických dokumentů, jež má podporovat odborníky i studenty historie při studiu a výzkumu. Obsahuje materiál z 20. stol. do 60. let a jsou to monografie, rukopisy, kolekce novin a časopisů z oblasti dějin, ekonomiky, politických, zdravotních a humanitních věd. V současnosti mají 153 sbírek, každoročně jich přibývá několik desítek. Jsou zde k naleznutí dopisy amerických diplomatů mezi Afghánistánem a USA z let 1945 63, materiály o tajném nukleárním výzkumu za Kennedyho, utajené materiály o ČSR, o psychologické válce za 2. světové války, o nacismu v Polsku a mnoho dlašího. Vše je plnotextové a převedeno do OCR. Autorem fotografie je Jiří Topol a Albertina icome Praha. [1] Druhým představeným produktem byla e-booková platforma Gale Virtual Reference Library. Obsahuje 9000 odborných referenčních e-knih od Gale a partnerů, knihy jsou důvěryhodné, vychází v aktuálnějších verzích. GVRL nabízí převod textu do hlasu. Rozhraní umožňuje vyhledávání ve 34 jazycích, na vyžádání poskytují překlad obsahu dokumentů do 19 jazyků.
Práce zdravotně postižených s elektronickými knihami a informacemi Jistě si dovedete představit nebo máte osobní zkušenost, že zrakově indisponované osoby musí přistupovat k psanému textu zcela odlišně. Nevidomý Michal Rada (Iniciativa informatiky pro občany, Ministerstvo vnitra ČR), jehož prezentace měla celkově šest slajdů, protože si s námi, jak sám řekl, chtěl spíš povídat, nás do tohoto tématu zasvětil. Autorem fotografie je Jiří Topol a Albertina icome Praha. [1] Pro zrakově postižené existuje mnoho způsobů, které jim umožňují přijímat informace z textu. Jsou jimi programy na zvětšení a úpravu textu, Braillovo písmo a nebo zvukový záznam. Slyšeli jsme několik ukázek umělých hlasů. První tři byly vyvinuty v ČR před 10 lety a zněly strojově, roboticky, nelidsky. Hlas ze třetí ukázky dokáží nevidomí poslouchat i 8 9 hod. v kuse, ačkoli byl zvuk poněkud nepříjemný. Další ukázky byly vyvinuty před 6 lety v zahraničí a zněly posluchatelněji, lidštěji. Nevidomí však rádi poslouchají emocionálně nezabarvený hlas. Poslední ukázky byly nejnovější hlasy čtvrté generace s vysokou reálnou kvalitou. Tyto vytvořili na ZČÚ a byly již mnohem lepší. Zmínil pár technických údajů: pro zrakově postižené je lepší textový formát než PDF. Převod textu do hlasu je v českém jazyce složitější oproti jiným jazykům, proto je vývoj u nás pomalejší. Pro zrakově postižené existují speciální knihovny zpřístupňující fond zvukových nahrávek. Kromě předčítání e-knih se hlasy běžně používají i v dalších inteligentních systémech v navigaci, ve hlasové schránce, v informačním systému celého domu apod.
V závěru přednášky padl dotaz, zda nejsou pro nevidomé problémem dotykové displeje, používají je však běžně, žádné obtíže s nimi nemají. E-knihy a vaše knihovna z pohledu společnosti Wiley Marta Dyson (Wiley, Velká Británie) nás seznámila se společností Wiley, jak vidí změny v knihovnách a jak se na ně snaží reagovat. Upozornila na skutečnost, jak ve Velké Británii početně mizí knihkupectví. Minulý rok zavřelo 400 knihkupectví, což byl sedminásobný nárůst oproti předchozímu roku. Je to kvůli snižující se prodejnosti fyzických knih. Například v americkém knihkupectví Waterstones by měla být každá čtvrtá zakoupená kniha v roce 2014 digitální. Čtenáří začínají měnit své návyky, a tak se jim knihkupectví musí přizpůsobovat, aby přežila. Autorem fotografie je Jiří Topol a Albertina icome Praha. [1] Dnešní mladá generace The Net Generation má přístup k informacím odlišný než tomu bylo za doby studia Marty. Současní studenti se narodili do doby, kdy se internet stal normou. Používají chytré telefony, do kterých si přímo z knihoven stahují potřebné kapitoly. Uvažují o informacích jiným způsobem, jsou vždycky připojení, cokoli řeknete, hned si to najdou, pracují v režimu multitaskingu, poslouchají, sledují, kontrolují obsah na sociálních sítích na svém mobilu, už nechtějí knihy, nekontrolují si obsah, chtějí všechno kustomizované, pracují společně se svými přáteli, ve skupinách.až jim bude 21, budou za sebou mít 21 000 hod. sledování TV, přes 10 000 hod. hraní her, ale pouze méně než 5000 hodin čtení knih.také knihovny se mění. Obsahují řadu jednacích míst s pohovkami, kde si studenti mohou sesednout a v klidu si číst nebo společně na něčem pracovat, mohou si objednat knihu online, již nečekat ve frontě jako dřív. Společnost Wiley jev oblasti prodeje e-knih flexibilní. Můžeme si koupit celou sbírku, jednorázově jednotlivé tituly nebo kapitoly, předplatné či tematické kolekce. Čtenáři dostávají zdarma záznamy
MARC, k dokumentu mají přístup stovky lidí, je zde možnost využití elektronických varování, není omezení DRM. Ebrary: Rozšíření možností ve strategii akvizice elektronických knih Jak už bylo několikrát řečeno, elektronické dokumenty zažívají revoluci a knihovny na ni musejí reagovat. Krzysztof Murawski (ProQuest, Polsko) popsal v rámci výzkumu ebrary různé business modely pro zakoupení e-dokumentů a další způsoby jejich užití po akvizici. Tyto modely nám ukázal na pyramidovém grafu skládajícího se ze 4 vrstev. V základě leží předplatné důležitých akademických titulů. Ve druhé vrtsvě je Patron Driven Acquisition = uživatelem řízené akvizice, kdy akvizice probíhá na základě toho, které knihy čtenář používá. Dále jsou krátkodobé výpůjčky, což jsou složité mechanismy využívající výběrová řízení pro výpůjčení knih. Možná by bylo lepší využívat granty. Na špici pyramidy je model Perpetual Archive, který funguje na základě přímých žádostí čtenářů. Kdyby existoval jen tento model, stálo by to miliony. Nejlepší je kombinace PDA a předplatného. Tento rok mají novinku akvizice EBL licence na EBL jsou trochu jiné, fond je omezený, licence budou flexibilnější. České e-knihy pro knihovny
Také na českém trhu figuruje mnoho společností poskytujících e-knihy pro knihovny. Jiří Pavlík, (Univerzita Karlova, Ústav výpočetní techniky) završil sekci o odborných e-knihách přednáškou o nabídce e-knih na českém trhu a platforem jak je získávat pro knihovny. Představil několik takových poskytovatelů. Platforma E-knihy do každé knihovny nabízí knihy z nakladatelství Academia, Jan Melvil Publishing a Aleš Prager. Čtení materiálů je možné pouze z knihovních terminálů, jsou ve formátu PDF, systém pohání repozitářový systém Kramerius. Ereading, platforma Springeru, nabízí knihy Management Press, Práh, SLON, Triton. Nákup probíhá přes konzorciální smlouvy knihoven s nakladateli. K e-knihám je nepřetržitý přístup, jsou ve formátu epub, mobi a PDF a jsou zabezpečeny sociálním DRM, pomocí něhož se dá zjistit, kde došlo k úniku knihy. Využívá přihlašovací technologii Shibboleth a eduid.cz. Autorem fotografie je Jiří Topol a Albertina icome Praha. [1] Flexibooks poskytuje knihy z nakladatelství ACET ČR, Fraus, Portál a Grada. Kupují se výpůjčky knih na 31 dní, jsou chráněny sociálním DRM, čtenáři používají lokální účty, knihy jsou ve formátu PDF a jsou čitelné na čtečkách pro ipad a Windows, v přípravě čtečky pro iphone a Android. Ebrary DASH! má sortiment Sedmá generace, Zlatý řez, VŠCHT. Na této platformě si knihovny kupují licence na výpůjčování, na dobu 14 dnů, limit je 300 knih, které jsou zabezpečeny přes Adobe DRM.
V přípravě jsou poskytovatelé BookJet, ebrary, ebookeater a Publero (Publero už poskytuje české elektronické časopisy). Působí zde také platformy s Open Access: E-knihovna MKP (329 titulů), ebookeater (902), Kramerius NK (11 412), Open Library (1136), Palmknihy Free (3388). ROZHOVOR s přednášejícím na rádiu LibRa. Jan Hrabal [1] Dostupné z: http://www.inforum.cz/cs/fotoforum/den2 Liveblogging