OBEC MARIÁNSKÉ RADČICE - ODVEDENÍ A LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH VOD

OBEC MARIÁNSKÉ RADČICE - ODVEDENÍ A LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH VOD Ing. Oldřich REC POSOUZENÍ CENTRALIZOVANÉHO A DECENTRALIZOVANÉHO SYSTÉMU ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Ing.Oldřich Rec, Na Brně 1941, 500 09 Hradec Králové IČ: 70179590, rec@recprojekt.cz, Tel. 777 084 885 0

OBEC MARIÁNSKÉ RADČICE - ODVEDENÍ A LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH VOD POSOUZENÍ CENTRALIZOVANÉHO A DECENTRALIZOVANÉHO SYSTÉMU ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 1 Obsah 1. STÁVAJÍCÍ STAV... 2 1.1 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK)... 2 1.2 Stávající kanalizace v obci... 2 1.3 Projektová připravenost a stavební povolení... 3 2. CÍLE TOHOTO POSOUZENÍ... 4 3. POSOUZENÍ Z VODOHOSPODÁŘSKÉHO A LEGISLATIVNÍHO HLEDISKA zejména s ohledem na Vodní zákon - č. 254/2001 Sb. a Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb.... 4 4. INVESTIČNÍ NÁKLADY... 6 5. CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY... 8 6. ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ včetně možnosti financování z dotačních titulů... 12 7. DOPORUČENÍ... 13 1

1. STÁVAJÍCÍ STAV Poznámka: Zhodnocení stávajícího stavu vychází z podkladů, které zpracovatel posouzení obdržel od investora - objednatele, nebo které bylo možno získat z veřejně přístupných zdrojů. 1.1 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK) Stav PRVKÚKu k roku 2004: V obci Mariánské Radčice je jednotná kanalizační síť K-MO.024-J.N. Odpadní vody od 20 % trvale bydlících obyvatel jsou čištěny v domovních mikročistírnách, od 20 % trvale bydlících obyvatel jsou odpadní vody zachycovány v septicích se vsakováním, 40 % trvale bydlících obyvatel má bezodtokové jímky s vyvážením na ČOV Most a zbylých 20 % obyvatel vypouštějí nečištěné odpadní vody do kanalizace. Majitelem kanalizace je Severočeská vodárenská společnost a.s. a majetek provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Dostavbu kanalizace a výstavbu nové ČOV navrhujeme realizovat až po roce 2016. U nové výstavby budou do roku 2015 vždy domovní ČOV. V roce 2015 byla provedena tato změna PRVKÚKu: Vzhledem k tomu, že stávající jednotná kanalizační síť K-MO.024-J.N nevyhovuje technickým požadavkům, bude v obci realizována nová gravitační splašková kanalizace v délce 3 790 m v dimenzi PVC DN250 a DN300. Odpadní vody budou odvedeny a čištěny na nově vybudované ČOV do 500 EO. Realizace ČOV a splaškové kanalizace ve středu obce se předpokládá v letech 2016 2017. Dostavba kanalizace i v okrajových částech obce je plánována do roku 2020. Stávající nevyhovující jednotná kanalizační síť K-MO.024-J.N bude, po přepojení nemovitostí na nově vybudovanou splaškovou kanalizaci, využita k odvádění dešťových vod ze zpevněných ploch nebo z ploch od jednotlivých nemovitostí. Podkladem pro žádost o provedení změny PRVKÚKu byla projektová dokumentace na úrovni pro provádění stavby s názvem SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A ČOV V OBCI MARIÁNSKÉ RADČICE, kterou v roce 2015 zpracovala společnost VODOHOSPODÁŘSKÉ PROJEKTY TEPLICE spol. s r.o. pod zakázkovým číslem 42/12/14. 1.2 Stávající kanalizace v obci Viz výše uvedený popis stávající kanalizace v odstavci: Stav PRVKÚKu k roku 2004. Pro stávající kanalizaci bylo dne 29.10.2012 rozhodnutím Městského úřadu Litvínov, odborem životního prostředí, pod č.j.meltd40918/2012/r vydáno Severočeské vodárenské společnosti a.s. povolení k vypouštění nečištěných odpadních vod do vod povrchových z jednotné veřejné kanalizace celkem čtyřmi volnými výustmi. Doba platnosti vodoprávního povolení je do 31.12.2016. Vztah obce k vlastníkovi stávající kanalizace, tj. Severočeské vodárenské společnosti a.s., resp. jejímu provozovateli Severočeským vodovodům a kanalizacím, a.s., s ohledem na její skutečný provoz není zpracovateli tohoto posouzení znám. Stejně tak to, zda občané napojení 2

kanalizačními přípojkami na tuto jednotnou kanalizaci jsou v nějakém smluvním vztahu s provozovatelem kanalizace, zda za tyto služby platí stočné atp. Kanalizační řád stávající kanalizace nemá zpracovatel studie k dispozici. 1.3 Projektová připravenost a stavební povolení Jak bylo uvedeno výše, tak obec disponuje projektovou dokumentací na úrovni pro provádění stavby s názvem SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A ČOV V OBCI MARIÁNSKÉ RADČICE, kterou v roce 2015 zpracovala společnost VODOHOSPODÁŘSKÉ PROJEKTY TEPLICE spol. s r.o. pod zakázkovým číslem 42/12/14. Tato PD řeší výstavbu splaškové kanalizace s čistírnou odpadní vody včetně veřejných částí přípojek k jednotlivým nemovitostem v obci Mariánské Radčice. Trasy potrubí stok jsou vedené převážně v místních komunikacích, jejich krajnicích a zeleném pásu podél potoka. Objekt čistírny odpadních vod je situován za obcí, v návaznosti na výstavbu biokoridoru (park I.Dejmala) a protihlukovou stěnu od SD DB. Základní kapacity navrhované stavby: Stoková síť: celková délka 3 970 m nejmenší jmenovitá světlost DN 250 největší jmenovitá světlost DN 300 ČOV pro 450 EO s biologickým čištěním, aktivace se zvýšeným odstraňováním dusíku Projektová dokumentace uvádí předpokládané přímé náklady stavby dle zpracovaného rozpočtu cca 46,6 mil.kč bez DPH včetně veřejných částí kanalizačních přípojek, resp. 38,5 mil. Kč bez DPH, (46,6 mil. Kč s PDH) pouze za hlavní kanalizační stoky a ČOV. Tato projektová dokumentace uvádí dvě stavební povolení, jimiž byla tato stavby povolena: Vodoprávní úřad: Oprávněná osoba pro vyřízení: Ing. Hana Součková Oprávněná osoba pro podpis: Bc. Petr Kačala Datum vyhotovení: 28.08.2014 Spisová značka: SÚ/28457/2011/SOH/I-2466 Číslo jednací: OSÚ/40341/2014/SP Stavební úřad: Oprávněná osoba pro vyřízení: Nikola Hlavatá Oprávněná osoba pro podpis: Bc. Petr Kačala Datum vyhotovení: 27.08.2014 Spisová značka: SÚ/28451/2011/HLA/3083 Číslo jednací: OSÚ/39982/2014/SP 3

2. CÍLE TOHOTO POSOUZENÍ Hlavním cílem tohoto posouzení je porovnání dvou variant likvidace splaškových odpadních vod v obci. CENTRALIZOVANÉ ČIŠTĚNÍ V první variantě se jedná o centralizované čištění odpadních vod, které (jak název napovídá) představuje sběr a odvádění (v tomto případě gravitační kanalizací) splaškových vod na jedno místo, kde jsou všechny odpadní vody hromadně, resp. centrálně vyčištěny v obecní ČOV a takto vyčištěné odpadní vody pak vypuštěny do povrchové vodoteče. Této variantě odpovídá koncepce splaškové kanalizace a ČOV, kterou představuje výše uvedená projektová dokumentace s názvem SPLAŠKOVÁ KANALIZACE A ČOV V OBCI MARIÁNSKÉ RADČICE, kterou v roce 2015 zpracovala společnost VODOHOSPODÁŘSKÉ PROJEKTY TEPLICE spol. s r.o. pod zakázkovým číslem 42/12/14. DECENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ Pod tímto názvem si lze v podstatě představit několik různých dalších alternativ k výše uvedenému centrálnímu čištění. Jako jsou bezodtoké jímky (žumpy), domovní čistírny vždy pro jednotlivou nemovitost (DČOV), nebo čistírny odpadních vod pro několik nemovitostí současně, případně jejich různé kombinace. 3. POSOUZENÍ Z VODOHOSPODÁŘSKÉHO A LEGISLATIVNÍHO HLEDISKA zejména s ohledem na Vodní zákon - č. 254/2001 Sb. a Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Protože problematika odpadních vod (OV) je v dnešní legislativě poměrně složitá, tak z tohoto důvodu níže uvádíme několik základních faktů, které jsou pro naše posouzení důležité: Každý producent odpadních vod je sám zodpovědný za jejich následnou likvidaci (v souladu s platnou legislativou). Žádný zákon neukládá obcím povinnost stavět kanalizaci s čistírnou odpadních vod. Každá obec má pro budoucnost vždy dvě základní možnosti rozhodnutí: Buď likvidaci odpadních vod nechá zcela na bedrech svých občanů, resp. na každém z majitelů jednotlivých nemovitostí (DECENTRALIZOVANÝ SYSTÉM) anebo toto břemeno vezme na sebe a o odpadní vody se obec postará namísto nich (CENTRALIZOVANÝ SYSTÉM). Druhá možnost vždy znamená stavbu kanalizace s následným čištěním OV, a to v souladu se zákonem č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, který upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě. Zákon č. 274/2001 Sb. ( 3, odst.1, písm. a) se vztahuje pouze na kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru odpadní vody za den je 10 m 3 a více. Toto je zásadní informace, z které vyplývá, že např. všechny ČOV pro méně než 50 napojených obyvatel se považují za domovní ČOV, které dle zákona neslouží pro veřejnou potřebu a které tudíž nemohou býti provozovány dle tohoto zákona. 4

Vyčištěné odpadní vody čistírnou odpadních vod jsou i nadále považovány za vody odpadní. Vypouštění OV z ČOV pro více jak 50 obyvatel je možné pouze do vod povrchových (vodních toků) s trvalým průtokem. Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod (vsakování) je zakázáno. Výjimku tvoří právě vypouštění z domovních ČOV. Vypouštění do vsaku lze povolit jen ve výjimečných případech na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Ke každému vypouštění odpadních vod je nezbytné povolení k tomuto vypouštění vodoprávním úřadem. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění a s ohledem na Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb. CENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ V tomto případě majitelé jednotlivých nemovitostí vypouští svoje OV přes kanalizační přípojku do splaškové (případně jednotné) kanalizace pro veřejnou potřebu. Tímto občan nakládá s odpadními vodami v souladu se zákonem s tím, že o další odvádění OV a jejich likvidaci se stará majitel, resp. provozovatel takovéto kanalizace. Provozovatel a občan mají spolu uzavřenu smlouvu o odvádění odpadních vod a občan za tuto službu provozovateli platí odměnu ve formě stočného. Způsob stanovení a výběru stočného je přesně stanoven zákonem č.274/2001 Sb. DECENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ Decentralizovanému čištění se budeme nadále věnovat pro tyto případy: Akumulace v bezodtokých jímkách (žumpách). V 38, odst. (6) Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách je uvedeno: Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem. Realisticky to znamená pravidelné vyvážení OV na nejbližší dostupnou ČOV, která je pro čištění takto anaerobně vyhnilých OV uzpůsobena. Pro tento způsob likvidace není potřeba povolení k vypouštění odpadních vod. Domovní čistírny (DČOV) vždy pro jednu nemovitost. K instalaci DČOV je zapotřebí vodoprávního povolení, resp. ohlášení stavby vodního díla. Pro vypouštění OV je zapotřebí povolení k tomuto vypouštění vodoprávním úřadem. Toto povolení není ze zákona možné udělit na dobu delší jak 10 let. Vyčištěné OV je možné vypouštět do kanalizace, která slouží k odvádění splaškových vod, nebo do povrchové vodoteče nebo do vsaku, pokud na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí nedojde k negativnímu vlivu na jakost podzemních vod. Dle 38, odst. (5) Zákona č. 254/2001 Sb., o vodách se na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle 15a, jehož podstatnou 5

součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. DČOV je v majetku majitele nemovitosti, který ji zároveň provozuje na své vlastní náklady v souladu se zákonem. Domovní čistírny (DČOV) pro více než 1 nemovitost a pro méně jak 50 obyvatel. Pro tyto společné DČOV platí stejně jako pro DČOV pro 1 nemovitost povinnost instalace a vypouštění OV na základě vodoprávního povolení. (Poznámka: Pokud bychom uvažovali průměrnou obydlenost v počtu třech občanů na jednu nemovitost, tak se jedná o napojení zhruba 16 nemovitostí). Zásadní rozdíl je však v majetnictví a následném provozování takovéto DČOV. Protože se nejedná o kanalizaci a čistírnu OV pro veřejnou potřebu (zákon č.274/2001 Sb.), tak není možné pro takovouto stavbu získat žádné dotace z veřejných prostředků. Tzn. že takovouto stavbu by si museli občané nebo obec hradit plně z vlastních prostředků. Obdobně není možné, aby takováto kanalizace a DČOV byla provozována v souladu se zákonem č.274/2001 Sb. provozovatelem s platnou licencí k provozování, takže by se jednotliví majitelé připojených nemovitostí museli o provoz starat společně sami na vlastní náklady a museli by si sami mezi sebou tyto náklady rozpočítávat. Poznámka: Pokud bychom uvažovali o více samostatných ČOV, které by splňovaly podmínku napojení více jak 50 obyvatel na každou z nich, tak i takovýto systém můžeme označit jako centralizovaný s tím, že k řádnému čištění nedochází pouze na jedné ČOV, ale na dvou nebo více ČOV. Zásadní pro takovýto systém je však to, že svým charakterem spadá pod zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a že je takováto kanalizace a ČOV určena pro veřejnou potřebu. 4. INVESTIČNÍ NÁKLADY Srovnání investičních nákladů je komplikované, protože obě varianty mají rozdílné investory. U centralizovaného čištění se předpokládá, že investorem bude obec, naopak u decentralizovaného se předpokládá, že investory budou majitelé jednotlivých nemovitostí. Navíc se předpokládá, že obec bude žádat na svoji investici dotace z veřejných prostředků. Přitom ani z dotačních programů OPŽP (SFŽP) ani z programu Mze není dotace pro DČOV možná. Státní fond životního prostředí (SFŽP) uvádí ve svých PRAVIDLECH PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 v odst. B.6.1.1.4: Podporovány budou projekty výstavby kanalizace pro veřejnou potřebu dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Ministerstvo zemědělství ČR (Mze) ve svých Pravidlech České republiky - Ministerstva zemědělství čj.144690/2012-mze-15131 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 250 VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ uvádí v čl.i. odst (1): Program slouží k podpoře výstavby vodovodů (viz 1 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb.) a kanalizací (viz 2 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb.) ve veřejném zájmu. 6

Z výše uvedených důvodů u každé varianty zmíníme odhad absolutních vstupních (investičních) nákladů pro každou z nich, ale naši pozornost budeme soustředit zejména na z toho plynoucí investiční náklady pro samotné občany obce, resp. majitele jednotlivých odkanalizovaných nemovitostí. CENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ Jak bylo zmíněno v kap.3, tak hlavní břemeno investičních nákladů zde nese obec. Tento náklad byl odhadnut v rozpočtu projektanta ve výši cca 38,5 mil. Kč bez DPH, tj. 46,6 mil.kč s DPH. S přihlédnutím ke zkušenostem z obdobných staveb se dá počítat s tím, že výsledná nabídnutá částka ve výběrovém řízení by se mohla pohybovat na úrovni cca 70-100% z předpokládané ceny. Přitom oba výše zmíněné dotační programy (SFŽP, Mze) mají stanovenu maximální měrnou nákladovost stavby vztaženou k počtu napojených ekvivalentních obyvatel (EO), resp. počtu trvale bydlících obyvatel v obci. U SFŽP se jedná o částku 90 tis.kč bez DPH na 1 EO. V tomto případě by tedy cena stavby neměla překonat částku 40,5 mil.kč bez DPH, což potvrdil i rozpočet stavby od projektanta. Samotné kanalizační přípojky dle zákona č.274/2001 Sb. nejsou vodním dílem a jsou majetkem, resp. investicí majitele připojené nemovitosti. Na kanalizační přípojky nelze získat dotace z programu Mze. V tuto chvíli probíhají na SFŽP diskuze s možným výsledkem, že celé kanalizační přípojky budou uznatelnými náklady a tudíž kryté dotací. Jelikož veřejné části kanalizačních přípojek (část přípojek vedených po veřejném prostranství) vykazují různé délky, liší se často dosti i samotné náklady na zhotovení těchto veřejných částí přípojek. Proto některé obce přistupují na to, že veřejné části přípojek hradí za svoje občany na své náklady. V tomto případě je investičním nákladem občana zřízení soukromé části kanalizační přípojky na svém pozemku. Pro soukromou část přípojky se dá zjednodušeně počítat s tím, že pořízení jednoho běžného metru (1 bm) přípojky profilu DN150, 200 stojí cca 1.500,-Kč. Takže při délce přípojky 10 metrů činí pořizovací hodnota cca 15.000,-Kč, při délce přípojky 20 metrů činí pořizovací hodnota cca 30.000,-Kč. POŘIZOVACÍ CENA Cena s DPH KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA DN150, 200-10m 15.000,-Kč KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA DN150, 200-20m 30.000,-Kč Poznámka: Podle dostupné projektové dokumentace veřejných částí přípojek je pro počet 129 ks přípojek uvedena celková délka 1480,2 m, tj. v průměru cca 11,5 m na jeden kus veřejné části přípojky. DECENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ Zde uvažujeme s tím, že investorem je výhradně občan, resp. majitel připojované nemovitosti. Akumulace v bezodtokých jímkách (žumpách). Předpoklad: Akumulační objem 12 m 3, četnost vyvážení pro 2 lidi = 1x za 2 měsíce, pro 4 lidi = 1x za 1 měsíc. 7

Jímka vč. projektu, stavebního povolení, dopravy, zemních prací, osazení jímky, připojení kanalizační přípojkou a terénních úprav: POŘIZOVACÍ CENA SAMONOSNÁ PLASTOVÁ - 12 m 3 BETONOVÁ - 12 m 3 Cena s DPH 55.000,- Kč 65.000,- Kč Domovní čistírny (DČOV) vždy pro jednu nemovitost. Předpoklad: Velikost do 3-5 EO. DČOV vč. projektu, stavebního povolení, dopravy, zemních prací, osazení jímky, připojení kanalizační přípojkou, odtokového potrubí a terénních úprav: POŘIZOVACÍ CENA DČOV (do 4-5 EO) Cena s DPH 80.000,-Kč Poznámka: Ceny jednotlivých výrobců se mohou výrazně lišit, včetně samotného provedení. Stejně tak je cena značně závislá na tom, kam budou OV vypouštěny. Domovní čistírny (DČOV) pro více než 1 nemovitost a pro méně jak 50 obyvatel. V tomto případě nelze pořizovací cenu stanovit vůbec, protože ta je přímo závislá na velikosti ČOV a na délce samotné kanalizace, které by odpadní vody do DČOV přiváděla. SROVNÁVACÍ TABULKA INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ PRO VŠECHNY VARIANTY (vztaženo pro jednu nemovitost): CENTRALIZOVANÉ ČIŠTĚNÍ: Kanalizační přípojka DECENTRALIZOVANÉ ČIŠTĚNÍ: Bezodtoká jímka (žumpa) Domovní ČOV (DČOV) Investiční náklady 15.000 až 30.000,- Kč 55.000 až 65.000,- Kč 80.000,- Kč 5. CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY Od začátku roku 2009 podle 8 odst. (11) zákona č.274/2001 Sb. je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis. Tato skutečnost má zásadní význam na stanovení výše stočného, protože do jeho ceny se tudíž promítají nejen přímé či nepřímé provozní náklady, ale taktéž náklady na obnovu majetku. 8

Postup pro výpočet PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ stanoví příloha č.18 Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Zjednodušeně řečeno je základním principem tohoto plánu financování akumulovat finanční prostředky ve výši pořizovací ceny tohoto díla po dobu jeho životnosti (tj. kanalizace včetně ČOV a dalších objektů na síti) tak, aby bylo možné postupně toto dílo z těchto prostředků obnovovat. Tímto opatřením by měl být zaručen tzv. trvale udržitelný rozvoj této vodárenské infrastruktury. CENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ PROVOZNÍ NÁKLADY (bez DPH): Předpokládáme roční produkci odpadních vod 15.330 m 3 (= 420 ob. x 100 l/den x 365) Roční provozní náklady na kanalizaci (čištění, opravy revizních šachet): 20.000,- Kč Roční provozní náklady na ČOV: 190.000,-Kč elektro síran vzorky - voda, kaly mzdy likvidace kalu servis elektro, stroje shrabky celkem 70000,- Kč 5000,- Kč 22000,- Kč 30000,- Kč 52000,- Kč 10000,- Kč 1000,- Kč 190000,- Kč Při roční produkci OV 15.330 m 3 činí provozní náklady na kanalizaci a ČOV bez DPH: 13,50 Kč / 1 m 3 (210.000,- Kč / 15.330 m 3 ). NÁKLADY DLE PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY KANALIZACÍ: (Poznámka: zde pro přehlednost budeme uvažovat zjednodušený výpočet. Zásadní vliv na tyto náklady má stanovení plánované životnosti díla.) Pořizovací náklady bez DPH (tis.kč) Životnost (roky) Kanalizace 28500 100 285 Stavební část ČOV 7500 50 150 Technologická část ČOV 2 500 25 100 Celkem 38 500 535 Finanční prostředky na obnovu (tis.kč/1 rok) bez DPH Při roční produkci OV 15.330 m 3 činí náklad na obnovu kanalizace bez DPH: 35,- Kč / 1 m 3 (535.000,- Kč / 15.330 m 3 ) 9

CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY NA KANALIZACÍ A ČOV: Jsou tvořeny provozními náklady a náklady na obnovu a činí (odhadem): 13,50 + 35 = 48,50 Kč / 1 m 3 bez DPH, resp. 55,50 Kč / 1 m 3 s DPH. DECENTRALIZOVANÉ ČÍŠTĚNÍ Akumulace v bezodtokých jímkách (žumpách). PROVOZNÍ NÁKLADY: Zde budeme uvažovat s průměrnou obsazeností nemovitosti třemi obyvateli s celkovou denní produkcí OV ve výši 0,3 m 3, resp. celkovou roční produkcí 109,5 m 3. Při předpokladu akumulačního objemu fekálního vozu 8 m 3 to znamená vyvážení cca 13,7 x ročně, při ceně cca 1.600,- Kč za jeden vývoz činí roční náklady 21.900,- Kč. Při roční produkci OV 109,5 m 3 činí provozní náklady na vyvážení žumpy cca 200,- Kč / 1 m 3 (21.900,- Kč / 109,5 m 3 ). NÁKLADY NA OBNOVU ŽUMPY: Pořizovací náklady (tis.kč) s DPH Životnost (roky) Stavební část žumpy 60 50 1,2 Celkem 60 1,2 Finanční prostředky na obnovu (tis.kč/1 rok) s DPH Při roční produkci OV 109,5m3 činí náklad na obnovu žumpy: 11,-Kč / 1 m3 (1.200,-Kč / 109,5 m3). CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY NA ŽUMPU: Jsou tvořeny provozními náklady a náklady na obnovu a činí (odhadem): 200 + 11 = 211,- Kč / 1 m 3. Domovní čistírny (DČOV) vždy pro jednu nemovitost. PROVOZNÍ NÁKLADY: Roční provozní náklady na ele.energii: Roční provozní náklady na běžnou údržbu a likvidaci kalu: Roční provozní náklady na odběr vzorků (1 x za rok; á 1.750 Kč) nebo kontrola komisaře (1 x za 2 roky; á 3.500 Kč) Celkem 1.500,- Kč 500,- Kč 1.750,- Kč 3.750,- Kč Při roční produkci OV 109,5m3 činí provozní náklady na DČOV cca 34,- Kč / 1 m 3 (3.750,- Kč / 109,5 m 3 ). 10

NÁKLADY NA OBNOVU DČOV: Pořizovací náklady (tis.kč) s DPH Životnost (roky) Stavební část DČOV 50 50 1,0 Technologická část DČOV 30 25 1,2 Celkem 80 2,2 Finanční prostředky na obnovu (tis. Kč / 1 rok) s DPH Při roční produkci OV 109,5 m 3 činí náklad na obnovu DČOV: 20,- Kč / 1 m 3 (2.200,-Kč / 109,5 m 3 ). CELKOVÉ PROVOZNÍ NÁKLADY NA DČOV: Jsou tvořeny provozními náklady a náklady na obnovu a činí (odhadem): 34 + 20 Kč = 54,- Kč / 1 m 3. Poznámka: Pokud by vyčištěné OV byly vypouštěny do veřejné kanalizace způsobilé i pro odvádění odpadních vod, tak by bylo nutné k provozním nákladům připočítat i stočné za toto vypouštění do veřejné kanalizace!!! SROVNÁVACÍ TABULKA CELKOVÝCH PROVOZNÍCH NÁKLADŮ PRO VŠECHNY VARIANTY (vztaženo k 1 m 3 odpadní vody): Celkové provozní náklady (stočné včetně DPH) CENTRALIZOVANÉ ČIŠTĚNÍ: 55,50 Kč / 1 m 3 DECENTRALIZOVANÉ ČIŠTĚNÍ: Bezodtoká jímka (žumpa) 211,- Kč / 1 m 3 Domovní ČOV (DČOV) 54,- Kč / 1 m 3 (+ případné stočné) Poznámka: U centrální ČOV a stejně tak i u DČOV jsou celkové provozní náklady závislé na množství čištěných OV. U DČOV pro dvoučlennou domácnost budou celkové provozní náklady v přepočtu na 1m 3 OV vyšší nežli např. pro čtyřčlennou domácnost. 11

6. ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ včetně možnosti financování z dotačních titulů V obci je vybudována a provozována jednotná splašková kanalizace, která obsahuje celkem 4 volné výusti do Radčického potoka. Do kanalizace jsou vypouštěny kromě dešťových vod také předčištěné odpadní vody ze septiků nebo domovních ČOV a odpadní vody nijak nečištěné. Pro stávající kanalizaci existuje povolení k vypouštění odpadních vod ze dne 29.10.2012 rozhodnutím Městského úřadu Litvínov, odborem životního prostředí, pod č.j.meltd40918/2012/r, které je vydáno Severočeské vodárenské společnosti a.s. Je povoleno vypouštění nečištěných odpadních vod s použitím 38, odst. 12 vodního zákona, který říká, že vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech toto vypouštění na nezbytně nutnou dobu. Doba platnosti vodoprávního povolení je do 31.12.2016. Lze předpokládat, že tato výjimka již nemusí být dále vodoprávním úřadem udělena a vypouštění takto nečištěných odpadních vod nebude již nadále povoleno. Obec má zpracovánu projektovou dokumentaci na ucelenou oddílnou splaškovou kanalizaci včetně centrální ČOV. Na tuto stavbu je vydáno stavební povolení. Stávající kanalizace by byla zachována v budoucnu pouze pro dešťové vody. Obec si na základě podnětů občanů zadala zpracování tohoto posouzení, jehož cílem mělo být srovnání výše uvedené navržené stavby oddílné splaškové kanalizace včetně centrální ČOV s alternativními možnostmi decentralizovaného čištění odpadních vod v obci. V kapitolách 3., 4. a 5. byly uvedeny souvislosti s ohledem na legislativu ČR a investiční a následné provozní náklady. V tomto závěrečném zhodnocení shrnujeme jednotlivé skutečnosti, resp. klady a zápory centralizovaného a decentralizovaného systému odkanalizování. CENTRALIZOVANÝ SYSTÉM: + Tato varianta je podporována z dotačních prostředků SFŽP nebo Mze s tím, že všechny stavební objekty a provozní soubory staveb jsou plně (do výše procenta dotace) uznatelnými a tudíž hrazenými náklady (vyjma kanalizačních přípojek). + Výstavbou nové oddílné splaškové kanalizace a poté změnou užívání stávající jednotné kanalizace na kanalizaci dešťovou by se pro tuto již nadále nemuselo zajišťovat povolení k vypouštění odpadních vod (pro vypouštění dešťových vod se tato povolení nevydávají). + Tato varianta znamená nejnižší investiční zátěž pro občana (vybudování soukromé části kanalizační přípojky). + Obdobně jako např. u svozu komunálního odpadu znamená tato sdružená občanská investice nízké budoucí provozní náklady (výše stočného). + Občan není dále zatěžován žádnou provozní agendou (starost o vyvážení jímky, případně provoz DČOV, správní řízení o prodloužení povolení k vypouštění OV apod ) - Obec zatěžuje značnou vstupní investicí, která se zde odhaduje ve výši 38,5 mil.kč bez DPH, resp. 46,6 mil.kč s DPH. Pokud by obec nebyla plátcem DPH a výše dotace by byla 70%, tak vlastní prostředky obce v této investici by činily cca 14 mil.kč. (Konečná reálná cena investice bude známa až po skončení výběrového řízení). 12

- Obec by zřejmě nesla z ekonomicko-sociálních důvodů i další investiční zátěž v podobě výstavby veřejných částí kanalizačních přípojek (není to však její zákonná povinnost), pokud se v mezidobí přípojky taktéž nestanou uznatelnými náklady v rámci dotací. DECENTRALIZOVANÝ SYSTÉM: + Tato varianta neznamená pro obec okamžitou investiční zátěž, protože pořízení DČOV či bezodtokých jímek je soukromou investicí občanů (žádné dotační prostředky z veřejných zdrojů se na tyto investice nevztahují). + Obec nemá žádnou zákonnou povinnost likvidovat odpadní vody za své občany. - Bezodtoké jímky (žumpy) jsou investičně dražší než zřízení kanalizační přípojky do oddílné splaškové kanalizace a provozně jsou nejdražší vůbec ze všech dostupných možností. - Domovní ČOV (DČOV) jsou taktéž pro občany investičně dražší než zřízení kanalizační přípojky. Provozní náklady jsou výrazně nižší než u jímek na vyvážení. Z dlouhodobého hlediska je tento systém při provozu cenově srovnatelný s provozem splaškové kanalizace s centrální ČOV (výše stočného v přepočtu na 1 m 3 vyčištěné odpadní vody). To vše ale za předpokladu, že by provozovatel jednotné kanalizace (kam by byly OV vypouštěny) nepožadoval za napojení, resp. vypouštění vyčištěných OV žádnou odměnu, což není z dlouhodobého hlediska představitelné. Pokud by tedy za tyto služby vybíral stočné, tak potom je provozování vlastní ČOV minimálně o tuto částku na 1 m 3 dále vždy dražší než u přímého napojení na oddílnou splaškovou kanalizaci bez předčištění. - Pokud by odpadní vody z DČOV byly nadále vypouštěny do stávající jednotné kanalizace, tak se vlastník této kanalizace nemůže zbavit zodpovědnosti za dodržení emisních limitů na výustech do Radčického potoka. Ty by přitom v povolení k vypouštění vyčištěných odpadních vod byly daleko přísnější, než je tomu dnes, kdy je na dobu nezbytně nutnou (dočasně) povoleno vypouštět vody nečištěné. - Pokud by se občané rozhodli, že budou vypouštět vyčištěné odpadní vody (klasifikováno zákonem nadále jako vody odpadní) do vsaku, jednalo by se o vypouštění do vod podzemních, které lze povolit pouze ve výjimečných případech, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti podzemních vod. Při požadavku takovéhoto plošného vypouštění ze všech nemovitostí v obci v tomto rozsahu se dá předpokládat, že by takovéto hromadné vypouštění odpadních vod do vod podzemních nebylo vodoprávním úřadem vůbec povoleno. 7. DOPORUČENÍ Do stávající jednotné splaškové kanalizace v obci, která obsahuje celkem 4 volné výusti do Radčického potoka, jsou dnes vypouštěny kromě dešťových vod také předčištěné odpadní vody ze septiků nebo domovních ČOV a odpadní vody nijak nečištěné. Tento stav není dále dlouhodobě udržitelný, protože 31.12.2016 končí platnost k vypouštění nečištěných odpadních vod. Obec má zpracovánu projektovou dokumentaci na ucelenou oddílnou splaškovou kanalizaci včetně centrální ČOV. Tato stavba je navržena a vyprojektována technicky správně. Na 13

kanalizaci nejsou žádné dílčí přečerpávací stanice a všechny odpadní vody tak odtečou samospádem až na ČOV, což je považováno při návrhu spádové kanalizace jako ideální řešení. To je možné také díky formě ucelené výstavby celé aglomerace obce. Na stavbu je vydáno stavební povolení, čímž stavba splňuje všechny legislativní požadavky pro samotnou realizaci. Investiční náklady stavby se pohybují v obvyklých mezích (viz. kap.4) a je tudíž na tuto stavbu možné čerpat dotační prostředky z veřejných zdrojů. Decentralizovaný systém formou bezodtokých jímek (žump) je kvůli neúměrně drahému provozu nejméně vhodnou variantou. Decentralizovaný systém domovních ČOV (DČOV) je vždy spojen s otázkou kam vypouštět vyčištěné odpadní vody, které mají i po vyčištění dle legislativy ČR nadále charakter vod odpadních. Pokud by všechny nemovitosti v Mariánských Radčicích měly samostatné domovní ČOV s předpokladem vypouštění do vsaku (do vod podzemních), pravděpodobně by takovéto plošné vypouštění nebylo vodoprávní úřadem vůbec povoleno. Pokud by vyčištěné odpadní vody z DČOV byly vypouštěny do stávající jednotné kanalizace, tak by vlastník, resp. provozovatel kanalizace byl nadále garantem dodržování emisních limitů na všech čtyřech výustech do Radčické potoka. Reálné zkušenosti z provozu DČOV však ukazují, že dlouhodobé kontinuální zajištění čištění odpadních vod na úrovni dodržení emisních limitů není realistické. Proto by nebylo možné na výustech do Radčického potoka kontinuálně garantovat emisní limity pro vypouštění. Poznámka: Před cca 15 lety v obci Býšť v Pardubickém kraji vznikala rozsáhlá výstavba rodinných domů. Likvidace odpadních vod byla řešena domovními ČOV s tím, že vyčištěné OV byly odváděny jednotnou kanalizací do potoka. Časem se ukázalo (často také díky nekázni a nezájmu občanů o zajištění řádného provozu DČOV) neudržitelnost tohoto řešení a obec přistoupila k odstranění DČOV a ke stavbě soustavné kanalizace s centrálním čištěním odpadních vod na ČOV. Pokud by vyčištěné odpadní vody z DČOV byly vypouštěny do veřejné stávající jednotné kanalizace, tak by bylo nutné k celkovým provozním nákladům připočíst výši stočného. V tomto případě by celkové provozní náklady DČOV byly vyšší nežli u centralizovaného systému odvádění a čištění OV. Z výše uvedených důvodů se nejeví žádný z decentralizovaných systémů odvádění a čištění odpadních vod z dlouhodobého hlediska jako opodstatněný. I kdyby obec na tento způsob decentralizovaného řešení přistoupila, tak je potřeba vzít v úvahu, že se dotace z veřejných zdrojů na DČOV nevztahují. Kdyby se obec přesto rozhodla zajistit nákup a instalaci DČOV do všech nemovitostí, tak se jedná o částku cca 8 až 10 mil. Kč. Ta se tak blíží částce vlastních prostředků, které by obec investovala v případě výstavby oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV. Jak bylo uvedeno v kap.3. tak za domovní ČOV se dle zákona č.274/2001 Sb. považují všechny ČOV do 50 napojených obyvatel (Poznámka: Pokud bychom uvažovali průměrnou obydlenost v počtu třech občanů na jednu nemovitost, tak se jedná o napojení zhruba 16 nemovitostí). Pokud by obec zvažovala určitou synergii při instalaci DČOV, tzn. že by došlo k napojení více nemovitostí na společné DČOV, tak při napojení méně jak 50 obyvatel není možno na takovouto kanalizaci, potažmo ČOV čerpat žádné dotace. Další problém v tomto případě spočívá v majetnictví a následném provozování takovéto DČOV. Takovouto stavbu by si museli občané nebo obec hradit plně z vlastních prostředků. Obdobně není možné, aby takováto kanalizace a DČOV byla provozována v souladu se zákonem č.274/2001 Sb. provozovatelem s platnou licencí k provozování, takže by se jednotliví majitelé připojených 14

nemovitostí museli o provoz starat společně sami na vlastní náklady a museli by si sami mezi sebou tyto náklady rozpočítávat. Případ instalace několika ČOV, které by splňovaly podmínku kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu, tzn. že by bylo vždy napojeno více jak 50 obyvatel na příslušnou ČOV (např. spojení dvou ulic apod ) ztrácí z vodohospodářského a následně i provozního hlediska veškerý smysl, protože nepovede k úspoře ani investičních ani provozních nákladů. Navíc bude na obci břemeno starosti o více samostatných provozních celků. Také nedoporučujeme z návrhu ucelené oddílné splaškové kanalizace včetně centrální ČOV vyjímat některé části obce, popřípadě některé její ulice a kombinovat tak centrální systém z decentralizovaným. Občané, kteří by likvidovali odpadní vody decentralizovaným systémem, by tímto v krátkodobém ani v dlouhodobém horizontu nezískali žádnou finanční výhodu. Naopak by v budoucnu již nemohli využívat výhod napojení na obecní splaškovou kanalizaci. Proto pro odvádění a likvidaci splaškových odpadních vod v obci Mariánské Radčice doporučujeme využít stavbu nové oddílné splaškové kanalizace s jednou centrální ČOV tak, jak je vyprojektována a povolena stavebním povolením. Tento systém sice značně investičně zatíží obec vstupní investicí, ale je možné přitom využít podstatné podpory dotačních prostředků z veřejných zdrojů. Přitom i tato varianta občany zatěžuje nejmenší vstupní investicí (zřízení splaškové kanalizační přípojky). Následný provoz tohoto systému je dlouhodobě udržitelný za přijatelných finančních podmínek pro všechny napojené producenty odpadních vod (výše stočného). Tato skutečnost vychází z jednoduchého principu sdružené občanské investice ve společném zájmu, jako tomu je např. u svozu tuhých komunálních odpadů, výstavby a provozu společných komunikací, chodníků apod Ing. Oldřich REC září 2015 15

16