8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 2.část
Lidová slovesnost většina obrozenců sbírala a vydávala lidovou slovesnost k nejvýznamnějším patřil: František Ladislav Čelakovský (1799-1852) František Ladislav Čelakovský * Strakonice po studiích byl vychovatelem, později profesorem slovanských literatur ve Vratislavi, pak v Praze
DÍLO: projevoval zájem o slovanské lidové písně, pověsti, seznámil se s ruskými bylinami (pověsti o ruských bohatýrech, kteří osvobodili Rusko od Tatarů) Lípu jako národní strom měl navrhnout F. L. Čelakovský. lidovou slovesnost uspořádal do souborů: Slovanské národní písně (3 svazky) Mudrosloví národu slovanského v příslovích (pořekadla,přísloví)
Ohlasy jeho vlastní básnická tvorba se lidové slovesnosti podobá ohlasová metoda ruské byliny ho inspirovaly k sepsání sbírek: Ohlasy písní ruských (1829) Ohlasy písní českých (1839) některé básně časem zlidověly: Pocestný Toman a lesní panna - balada
POCESTNÝ Je to chůze po tom světě kam se noha šine: sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. Je to život na tom světě že by člověk utek: ještě nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek. Což je pánům! Ti na voze sedí pěkně v suše, ale chudý, ten za nimi v dešti, blátě kluše. Ej, co já dbám na té cestě na psoty a sloty, jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty. Však na pány v krytém voze taky někdy trhne: jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne. A krom toho - až své pouti přejedem a přejdem, v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem. Toman a lesní panna Večer před svatým Janem mluví sestra s Tomanem: Kam pojedeš, bratře milý, v této pozdní na noc chvíli na koníčku sedlaném, čistě vyšperkovaném? Do Podhájí k myslivci musím ke své děvčici; znenadání nemám stání, zas mě čekej o svítání. Dej, sestřičko, dej novou košiličku kmentovou, kamizolku růžovou. Jiskra padla pod koníčkem, sestra volá za bratříčkem: Slyš, Tománku, radu mou, nedávej se doubravou: objeď dolem k Svaté hoře, ať nemám po tobě hoře, dej se raděj v zápolí, ať mě srdce nebolí.
Divadlo postupně se rozvíjí divadlo velkou oblibu získaly komedie Václav Kliment Klicpera (1792-1859) Václav Kliment Klicpera vysmívá se planému vlastenectví, lakomství a nafoukanosti: Každý něco pro vlast Rohovín Čtverrohý Hadrián z Římsů (parodie rytířských her) ke Klicperovým žákům patřil: Hadrián z Římsů
Josef Kajetán Tyl (1808-1856) narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka a krejčovského mistra láska k divadlu jej odvedla z filozofických studií v Praze Rodný dům Josefa Kajetána Tyla v Kutné Hoře
organizoval český společenský život: bály, besedy, recitace, novinářské činnosti byl redaktorem časopisu Květy, který sám založil po roce 1848 musel odejít z Prahy a řídil na venkově hereckou kočovnou společnost v bídě, za neutěšených rodinných poměrů, pronásledován rakouskými úřady a s podlomeným zdravím, dožil svůj život v Plzni Kwěty české Na fotografiích je zachycen kulturní život (založení divadelního spolku, knihovny, muzea). Společenský život dokládají pozvánky na spolkové plesy a taneční pořádky.
DÍLO: Fidlovačka fraška s písněmi zachycuje život pražských lidových vrstev píseň Kde domov můj (nápěv Fr.Škroup) v podání slepého houslisty Mareše znárodněla stala se později hymnou Paličova dcera divadelní hra, ve které kritizuje společnost a národní charakter Paličova dcera (1977) - TV inscenace Zuzana Šavrdová, Petr Štěpánek Ve Stavovském divadle v Praze měla 21. prosince 1834 premiéru první národní fraška se zpěvem od Josefa Kajetána Tyla s hudbou Františka Škroupa. Jmenovala se Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka a poprvé v ní zazněla lyrická píseň slepého houslisty Mareše Kde domov můj. Tyl, Škroup ani její první interpret basista Karel Strakatý tehdy nemohli tušit, že právě tato píseň dojemná, z hloubky srdce horoucího plynoucí rychle zpopulární a od prosince roku 1918 se stane součástí československé státní hymny.
Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. V sadě skví se jara květ zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země země česká domov můj. Obrovský Jakub - Kde domov můj Země česká domov můj! Zatímco Tylova Fidlovačka byla na dlouho umlčena, píseň slepého šumaře žila a doslova znárodněla. Vystihovala to, po čem lidé tehdy nejvíce toužili, a autorům se podařilo vyjádřit i krásu rodné země. Zpívala se na vlasteneckých besedách, ve školách, nad hroby vlastenců, na táborech lidu, byla však i zakazována cenzurou. Hora Říp
Strakonický dudák oblíbená dramatická báchorka český muzikant Švanda chce ve světě vydělat peníze a oženit se s Dorotkou pozdější sláva a peníze ho oslepí podléhá vypočítavému Pantaleonu Vocilkovi, který se chce přiživit na jeho slávě J. K. Tyl Strakonický dudák aneb Hody divých žen Josef Mixa, Rudolf Hrušínský později se Š. dostane do nebezpečí, uvědomí si chybu, vrací se domů a je zachráněn před špatným koncem Dorotčinou láskou Tyl zdůrazňuje kladné stránky charakteru obyčejných lidí a zároveň vychovává publikum k vlastenectví Josef Mixa (Švanda), Ladislav Pešek (Kalafuna)
Roku 1955 si tvůrci filmu Strakonický dudák vybrali vesnici Týnec jako představitelku rodné vsi Švandy dudáka.
Použité zdroje: http://www.hanacke-slovacko.cz/clanek.aspx?artid=161 http://www.neaktuality.cz/domaci/basnik-a-kritik-frantisek-ladislav-celakovsky-slavi-padesatiny/ http://infovekacik.infovek.sk/2004-marec/priroda-predstavujeme.php http://www.adplus.cz/katalog/titul/slovanske-narodni-pisne-56417 http://www.czechbooks.com/catalog/all/special_interest/mudroslov%c3%ad_n%c3%a1rodu_slo vansk%c3%a9ho_ve_p%c5%99%c3%adslov%c3%adch http://pohanstvi.net/inde.php?menu=slovanibyliny http://www.antikvariat-benes.cz/?kat=13&dir=1&str=24&st=&pg=detail&idb=24543&ord=1 http://www.antikopava.cz/kniha/ohlas-pisni-ruskych-ohlas-pisni-ceskych--2215 http://www.proecclesiacatolica.cz/fotoalbum/betlemy/betlemy---jednotlive-figury/pocestny.html http://www.malinovysvet.cz/svatojanskanoc.htm http://www.ceskaliteratura.cz/texty/celakov.htm http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/3153vyhledavani/?searchtype=date&kmonth=09&kday=15 http://www.radio.cz/cz/rubrika/kultura/pan-broucek-hadrian-z-rimsu-a-jeste-neco-navic http://cs.wikipedia.org/wiki/josef_kajet%c3%a1n_tyl http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/plan_emise_2006-2010/tyl_soutez.html http://www.dsjktyl-brodekuprerova.cz/prispevky/index_1.php http://www.muzeumtgm.cz/cz/rakovnik/rakovicko-v-18-a-v-19-stoleti http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:museum_hradec_kr%c3%a1lov%c3%a9_092.jpg http://www.antinovinky.cz/domaci/predstavena-fidlovacka-s-budouci-statni-hymnou.html http://www.fdb.cz/film-fotogalerie/49475-palicova-dcera.html/
Použité zdroje: http://www.praguecityline.cz/osobnosti-prahy/josef-kajetan-tyl-%e2%80%93-kde-domov-muj http://ceskebudejovice.casd.cz/jak-rozezname-co-se-rika/ http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=gcp65n http://dejepisec.cz/ http://www.pivnigalerie.cz/psortiment/p_strakonice.php http://www.fdb.cz/film-fotogalerie/19744-strakonicky-dudak.html http://video-hned.com/strakonick%c3%bd+dud%c3%a1k+josef+mixa/ http://www.tynecuhd.estranky.cz/clanky/obec-tynec/strakonicky-dudak-1955-vs_-tynec-2008.html
Použitá literatura: Balajka Bohuš a kol.: Přehledné dějiny literatury I, 2.vydání, Praha: Fortuna,1995,Národní obrození ve dvacátých letech, s.116-119, s.142-143 ISBN 80-7168-366-3 Sochorová Marie: Literatura v kostce pro střední školy, 2.vydání Havlíčkův Brod: Fragment, 1996, Národní obrození u nás, s.25-26, ISBN 80-7200-052-7 Soukal Josef: Literární výchova pro 2. stupeň základní školy, 1.vydání, Praha: SPN,1998,Od počátku národního obrození do konce 19. století, s.67-71, ISBN 80-7235-026-9