Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005



Podobné dokumenty
6.1 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014

2. Kvalita lidských zdrojů

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Metodika komplexního hodnocení kvality REGIONÁLNÍ ANALÝZA LIBERECKÉHO KRAJE

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

4 Porodnost a plodnost

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

2011/12. Ing. Jiří Vojtěch Ing. Daniela Chamoutová

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

3. Využití pracovní síly

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

Sociodemografická analýza regionu Frýdlantsko Beskydy

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

SROVNÁNÍ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI A VZDĚLANOSTI U VYBRANÝCH KRAJŮ

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním Mgr. Martin Úlovec

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská Pardubice.

Datum :00. MěÚ Jablonec nad Nisou. Stanislava Nechvílová, Petra Vondráčková. ostatní účastníci viz prezenční listina.

březen 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec Šmeralova Praha - Bubeneč

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Pardubickém kraji

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva. duben Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové Centrum města = pól růstu a rozvoje města

Oblast 1.5 Ekonomika

3. Využití pracovní síly

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko aktualizovaná verze, duben 2004

MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji za školní rok

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva. květen Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Obyvatelstvo a bydlení

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl. m. Prahu. Měsíční statistická zpráva

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1. Velikost pracovní síly

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let

Karlovarský kraj problémová analýza

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

5. Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje podle evidence úřadů práce

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

Analýza školních vzdělávacích programů 2007

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

2.4. Vysoké školy od roku Zákony a dokumenty, které ovlivnily vývoj vysokého školství po roce 1989 Magna Charta Universitatum

Česká školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIL-73/13-L

EU-Projekt INNO 2 Berlín

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Úvod obecný popis škol

Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1. Velikost pracovní síly

Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Bytová výstavba očima statistiky

Zahraniční obchod s vínem České republiky. Bilance vína v ČR (tis. hl)

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

míra počet uchazečů k ( ) (procentní body) na 1 volné místo (%)

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

Transkript:

4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve smyslu jeho přípravy na budoucí osobní i občanský život. Právo na vzdělání tak má každý člověk, který se jej rozhodne využít a přístup ke vzdělání je dle zákona umožněn každému bez jakéhokoli rozdílu. Prostřednictvím sítě vzdělávacích zařízení je možné získat nejen všeobecné vzdělání nebo všeobecné a odborné vzdělání, ale zároveň si v rámci tohoto procesu osvojujeme určité morální a mravní zásady a stanovujeme si vlastní hodnoty nutné pro výkon budoucího povolání. Soustava předškolních a školních zařízení v Libereckém kraji byla ve školním roce 2004/2005 tvořena 208 mateřskými školami a 181 základními školami. Studentům bylo k dispozici 19 středních odborných učilišť, 13 gymnázií, 41 středních odborných škol a 8 vyšších odborných škol. Vysokoškolské vzdělání bylo možné získat pouze na jedné vysoké škole v kraji. Vývoj především základního školství v Libereckém kraji je odrazem dlouhodobě nepříznivého demografického vývoje v oblasti porodnosti. Zatímco v roce 2000 žilo v Libereckém kraji ve věku šesti let, tedy přibližně ve věku vstupu do první třídy, 4 529 dětí, do roku 2004 se jejich počet snížil na 3 993 dětí. Z důvodu celkového poklesu podílu dětské složky obyvatelstva v kraji tak došlo k významnému snížení počtu nejen základních, ale zejména mateřských škol. Projekce vývoje obyvatelstva Libereckého kraje je však z tohoto pohledu příznivá. Bez ohledu na vývoj stěhování bude v populaci Libereckého kraje v roce 2010 v souladu s touto projekcí 4 179 šestiletých dětí. Tab. 4.4.1 Mateřské a základní školy Mateřské školy 268 262 260 213 208-60 třídy 579 570 567 563 559-20 učitelé 1 095 1 081 1 074 1 067 1 061-34 děti 12 020 11 991 12 105 12 275 12 327 307 Základní školy 195 192 192 185 181-14 třídy 2 100 2 076 2 065 1 973 1 871-229 učitelé 3 028 3 036 3 049 2 980 2 828-200 žáci 45 542 44 249 43 016 41 356 39 819-5 723 Nejvýraznější úbytek, způsobený legislativně organizačními změnami, byl zaznamenán v případě mateřských škol (o 60 zařízení). Počty tříd, učitelů a dětí se ve školním roce 2004/2005 oproti výchozímu roku 2000/2001 příliš razantně nezměnily. Na jednu třídu v mateřské škole ve školním roce 2004/2005 připadalo v Libereckém kraji zhruba 22,1 dětí, zatímco ve školním roce 2000/2001 jen 20,8 dětí. Nejvíce mateřských škol (73) ve školním roce 2004/2005 s počtem 206 tříd a 389 učitelů navštěvovalo 4 480 dětí školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 Graf 18 Základní školy podle počtu žáků a podle okresů ve školním roce 2000/2001-2004/2005 10 417 10 830 11 339 11 708 12 144 7 885 8 187 8 449 8 745 8 939 14 406 14 889 15 418 15 703 16 118 7 111 7 450 7 810 8 093 8 341 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 počet žáků Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily okresu Liberec. Naopak nejméně předškolních zařízení existovalo v okrese Jablonec nad Nisou (26). Školku navštěvovalo 2 283 dětí rozdělených do 104 tříd, ve kterých vyučovalo 192 učitelů. Zřizovatelem převážné části mateřských škol v Libereckém kraji byly obce. Nejvýznamnějším problémem mateřských škol je v současnosti úbytek dětí, a to především v jednotřídních mateřských školách na malých obcích. I přes tento úbytek dětí pokračuje snaha obcí zachovat provoz místních mateřských škol. Můžeme říci, že jejich existence představuje pro obce významnou službu poskytovanou zejména

věkově mladším rodinám. Jedná se totiž o určitý stabilizační prvek pro udržení rodin s dětmi v obcích. Ve školním roce 2000/2001 poskytovalo v kraji vzdělání na prvním a druhém stupni 195 základních škol. Z již výše zmíněného důvodu (pokles počtu dětí ve školním věku) se jejich počet v průběhu sledovaného období snižoval. Ve školním roce 2004/2005 tak v kraji poskytovalo vzdělání 181 základních škol, tj. o 14 méně než ve školním roce 2000/2001. Stejným způsobem se vyvíjel i počet dětí navštěvujících tato zařízení, který se v průběhu sledovaného období snížil na 39 819 žáků (pokles o 12,6 %). Snižování počtu žáků se logicky promítlo také do snížení počtu učitelů (o 200) a tříd (o 229). Na jednu třídu základní školy v Libereckém kraji ve školním roce 2004/2005 připadlo zhruba 21,3 žáků. Ve školním roce 2000/2001 činil průměrný počet žáků ve třídách základních škol 21,7. Z územního hlediska se nejvíce základních škol ve školním roce 2004/2005 nacházelo v okrese Liberec. Šedesát škol v tomto okrese navštěvovalo celkem 14 406 žáků, kteří byli rozděleni do 672 tříd. Výuku vedlo 1 005 učitelů. Přestože nejméně základních škol působí na území okresu Jablonec nad Nisou (35), počtem žáků (7 885) převyšuje tento okres sousední okres Semily, kde školní docházku plnilo 7 111 žáků. Vzhledem k tomu, že v důsledku úbytku žáků přibývá v menších městech a obcích škol, které nesplňují minimální průměrné počty žáků na jednu třídu dané školním zákonem, musí takové školy žádat o výjimku z počtu žáků. V návaznosti na daný problém dochází také ke slučování základních škol nebo dokonce k jejich rušení, což přináší vyšší peněžní vydání domácností a také vyšší časovou náročnost na dopravu dětí do vzdálenějších škol. Počty středních škol se v průběhu sledovaného období nepatrně zvyšovaly či stagnovaly. Pouze v případě středních odborných učilišť došlo během posledních 5 let k poklesu jejich počtu o 2 zařízení. Rostoucí počet studentů středních odborných škol a gymnázií ukazuje, že mezi mladými lidmi roste zájem o kvalitnější vzdělání, které by jim v budoucnosti mělo zajistit lepší pracovní pozici s vyšším výdělkem. V současné době tak studenti středních odborných škol a gymnázií představují zhruba 1,5 násobek počtu učňů v Libereckém kraji. Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo střední odborná učiliště v kraji 8 776 učňů, ve srovnání s výchozím obdobím, tedy školním rokem 2000/2001, představuje tento počet nárůst o 8,9 %. Pokles zájmu o učební obory se projevil ve školním roce 2004/2005, je sice pozvolný, ale lze předpokládat, že tento pokles bude i v následujících letech pokračovat. Je dán zejména požadavky na celoživotní vzdělávání a stoupajícími potřebami zaměstnavatelů. Na jednu třídu na středním odborném učilišti v kraji připadalo ve školním roce 2000/2001 v průměru 24,3 žáků. Tento ukazatel se v průběhu 5 let nepatrně snížil a ve školním roce 2004/2005 dosáhl hodnoty 24,2 žáka. Nejvyšší počet středních odborných učilišť v rámci Libereckého kraje působí na území okresu Liberec. V roce 2004/2005 se zde nacházelo 8 těchto vzdělávacích zařízení se 161 třídami a 3 982 učni. Na výuce se podílelo 234 učitelů a 167 mistrů odborného výchovy. Nejméně učilišť působilo v okrese Jablonec nad Nisou. Tři tato zařízení s počtem 52 tříd navštěvovalo 1 239 žáků, učiliště disponovalo 89 učiteli a 38 mistry odborné výchovy. 10 000 Graf 19 Studenti středních a vysokých škol 9 000 8 000 7 000 počet studentů 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 školní rok SOU Gymnázia SOŠ VOŠ VŠ Počet gymnázií zůstal po celé období nezměněn, z celkového počtu 13 gymnázií byl v 11 případech zřizovatelem Liberecký kraj a ve dvou případech soukromá osoba. Ve školním roce 2004/2005 studovalo na gymnáziích v kraji celkem 4 858 studentů, což ve srovnání s rokem 2000/2001 představuje nárůst studentů o 2,6 %. Průměrný počet studentů ve školním roce 2000/2001 dosáhl 27,7 studentů

a do současnosti se hodnota tohoto ukazatele mírně zvýšila na 27,9. Ve školním roce 2004/2005 se největší počet gymnázií opět nacházel v okrese Liberec (5 zařízení), v 62 třídách studovalo 1 692 studentů pod vedením 159 učitelů. Pouze dvě gymnázia působí v okrese Česká Lípa a navštěvuje je pouze 840 studentů ve 30 třídách. I přes ubývající počet žáků a studentů se podíl studujících na gymnáziích zvyšuje, protože zajišťují optimální přípravu pro budoucího studenta vysoké školy. Počet středních odborných škol se po celé sledované období téměř nezměnil. Všeobecně lze říci, že se počet studentů středních odborných škol mírně zvyšuje. Zatímco ve školním roce 2000/2001 studovalo na těchto školách 7 882 studentů, v roce 2004/2005 o 418 více. Průměrný počet studentů ve třídách středních odborných škol v průběhu sledovaného období vzrostl z 25,8 na 26,7 studentů. Opět nejvíce středních odborných škol působí na území okresu Liberec. V těchto 16 školách studuje celkem 3 706 studentů. Nejméně středních odborných škol se nachází shodně v okresech Česká Lípa a Semily, okres Česká Lípa však vykazuje v porovnání těchto dvou okresů vyšší počty studentů, tříd i učitelů. Vyšší odborné vzdělávání v Libereckém kraji bylo ve školním roce 2004/2005 realizováno na 8 vyšších odborných školách. Liberecký kraj byl zřizovatelem 6 zařízení, 2 zařízení provozovala soukromá osoba. Z uvedeného počtu vyšších odborných škol působila pouze jedna škola samostatně, ostatní byly součástí střední školy. Počet studentů se od roku 2000/2001 výrazně zvýšil (o 18,9 %) a současně vzrostl i počet studijních skupin. Průměrný počet studentů v jedné studijní skupině v průběhu sledovaného období klesl z hodnoty 18,8 na 14,9. Z územního hlediska se na konci analyzovaného období 4 vyšší odborné školy nacházely v okrese Liberec, 2 v okrese Jablonec nad Nisou a po jedné v okresech Česká Lípa a Semily. Tab. 4.4.2 Střední školy Střední odborná učiliště 21 21 21 20 19-2 třídy 332 354 365 363 362 30 učitelé 513 546 532 541 543 30 mistři odborného výcviku 367 374 387 391 378 11 učni 8 056 8 518 8 612 8 921 8 776 720 Gymnázia 13 13 13 13 13 - třídy 171 167 180 177 174 3 učitelé 409 406 413 464 413 4 studenti 4 733 4 626 4 930 4 918 4 858 125 Střední odborné školy 40 39 40 41 41 1 třídy 305 292 298 303 311 6 učitelé 944 929 956 1 056 1 063 119 studenti 7 882 7 733 7 851 8 114 8 300 418 Vyšší odborné školy 7 8 8 8 8 1 studijní skupiny 34 35 35 44 51 17 učitelé 99 121 112 162 152 53 studenti 640 660 716 814 761 121 Situaci a postavení vyšších odborných škol je nutné posuzovat v kontextu celkové situace terciárního vzdělávání v Libereckém kraji. Vyšší odborné školy tvoří doplněk vysokoškolského studia nabízeného vysokými školami, v případě Libereckého kraje Technickou univerzitou v Liberci, a rozšiřují možnosti získání vysokoškolského diplomu (např. bakalářské studium ekonomie cestovního ruchu zajišťované Vyšší odbornou školou s ekonomickým zaměřením v Jablonci nad Nisou a Hospodářskou fakultou Technické univerzity). Vysoké školství je v Libereckém kraji zastoupeno Technickou univerzitou v Liberci. Po roce 1989 byly na univerzitě v letech 1990 1995 zřízeny a akreditovány postupně další čtyři fakulty. Původní dvě fakulty strojní a textilní, tak doplnily fakulty pedagogická, hospodářská, architektury a mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. Jistě stojí za zmínku, že textilní fakulta je jedinou v České republice. Po roce 1990 vzrostl výrazně nejen počet fakult, ale i počet studentů. Zájem o vysokoškolské vzdělání roste a počet studentů Technické univerzity se tedy dlouhodobě zvyšuje. Ve školním roce 2000/2001 se zde podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání ke studiu zapsalo 6 379 studentů, ve školním roce 2004/2005 již 7 633 studentů, tzn. nárůst celkového počtu studentů o téměř 20 %. Na růstu počtu studentů ve sledovaném období se nejvíce podíleli čeští studenti v bakalářském programu (nárůst o 81,0 %), naopak

studentů v magisterském programu ve sledovaném období ubývalo (pokles o 3,9 %). Rostl také zájem o doktorské studium, ke kterému se v roce 2004/2005 přihlásilo o téměř 71 % studentů více než v roce 2000/2001. Podíl cizinců studujících na Technické univerzitě na celkovém počtu studentů během sledovaného období také rostl a zatímco ve výchozím období činil 4,8 %, v roce 2004/2005 dokonce 5,6 %. Technická univerzita nabízí několik desítek studijních programů a oborů a jejich nabídku neustále rozšiřuje. V rámci své vědeckovýzkumné, vývojové nebo rozvojové činnosti spolupracuje většina fakult s podniky z různých odvětví hospodářství nebo s domácími i zahraničními společnostmi a organizacemi. Získává granty pro realizaci projektů a v rámci mezinárodní spolupráce dále organizuje studijní pobyty studentů jednotlivých fakult. Tab. 4.4.3 Vysoké školy Vysoké školy 1 1 1 1 1 - fakulty 6 6 6 6 6 studenti se státním občanstvím ČR v bakalářském programu 1 381 1 520 1 555 1 890 2 500 1119 v magisterském programu 4 425 4 624 4 751 4 540 4 252-173 v doktorském programu 264 302 332 421 451 187 studující cizinci 309 373 405 445 430 121 další vzdělávání 652 794 812 887 743 91 Vzdělávací dráha člověka v současnosti nekončí dokončením základního vzdělání, vyučením, maturitou či promocí na vysoké škole. Změny na trhu práce, nové technologické postupy a stoupající požadavky zaměstnavatelů s sebou přináší rostoucí nároky na přizpůsobivost pracovních sil. Poptávka po dalším vzdělávání v dospělosti ukazuje, že váha vzdělání ve společnosti stoupá. Současně se projevuje vůle dále studovat i v pokročilém věku. Tento volný prostor naplňuje nabídka Centra vzdělanosti Libereckého kraje (příspěvkové organizace Libereckého kraje), Centra dalšího vzdělávání Technické univerzity v Liberci, 25 místních center celoživotního vzdělávaní, a řady dalších i soukromých institucí v Libereckém kraji. Další vzdělávání se snaží působit mimo jiné v následujících oblastech: dovzdělávání získání úplného středoškolského vzdělání s maturitou ve vyšším věku, další vzdělávání pedagogických pracovníků, rekvalifikace ve spolupráci s úřadem práce, zaškolování nových pracovníků (bezpečnost práce, kurzy první pomoci, atd.), kurzy připravené přesně podle konkrétních požadavků firem tzv. kurzy na klíč, vzdělávání pro manažery a vedoucí pracovníky, jazykové kurzy, počítačové kurzy, vzdělávání seniorů, volnočasové aktivity, přeshraniční spolupráce, výměny studijních pobytů v rámci Fondu malých projektů. Všechny výše zmíněné instituce se snaží svoji nabídkou kurzů a studijních programů pokrýt poptávku firem, soukromých osob i škol a připravovat pro ně akreditované vzdělávání. Současně reagují na změny ve státní legislativě a na požadavky trhu práce. Podobně přizpůsobují i formy vzdělávání, nabízí prezenční studium, distanční studium, e-learning. - Shrnutí: negativní demografický vývoj v současnosti ovlivňuje zejména počty žáků základních škol, nastupující generace dětí narozených v období s nízkou porodností se v následujících letech přesune ze základních škol do škol středních, můžeme proto očekávat všeobecné snížení počtu studentů i ve středním školství, zvyšuje se počet studentů a žáků středních odborných škol a gymnázií na úkor snížení počtu žáků středních odborných učilišť, roste zájem o kvalitnější vzdělávání, také u vyšších odborných škol se počet studentů ve sledovaném období zvyšoval,

zájem o vysokoškolské studium roste, celkově se zvyšují počty českých i zahraničních studentů, po zamýšleném zavedení školného na vysokých školách je možné se domnívat, že dojde ke snížení nebo stagnaci počtu studentů, zájem o vzdělávání pokračuje i v produktivním a poproduktivním věku; Liberecký kraj je jeden z mála, který je zapojen do projektu Senior, jenž nabízí zapojení seniorů do vzdělávání určeného pro mladší generace.