Geoturismus a rozvoj regionů v příkladech z Geoparku J. Barranda a dalších

Geoturismus a rozvoj regionů v příkladech z Geoparku J. Barranda a dalších CÍL KAPITOLY Cíl 1. Seznámení se s fyzickou podstatou a způsoby rozvoje geoturismu uvnitř regionů Cíl 2. Poznání základů znalostí pro geoprůvodce Cíl 3. Geoturismus a průvodci, pomůcky a podpora Cíl 4. Skutečné možnosti, tipy, triky a novinky pro geoprůvodce NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POJMY Struktury pro geoturistiku a legislativa geoparků, geoprůvodci a jejich práce, rozvoj geoparků a geoprůvodců, geoprůvodcování, tipy a triky, příklady nade vše, geoprůvodci a vybavení faktické i znalostní, nové technologie prezentace v terénu ČASOVÁ NÁROČNOST 60 minut ÚVOD Stávající struktury pro ochranu geologického dědictví vyplývají ze struktury ochrany přírody v regionech a ta je dána kompetencemi podle Zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v aktuálním znění (dále Zákon 114/1992 ). Ochrana jednotlivých geologických památek tak zejména v krasových oblastech je v České republice v rukou daných úředníků a úřadů na příslušném stupni. IKLIM 1/32

Na příkladu geoparku J. Barranda, kde část území patří do chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Český kras (cca 28%), lze uvést, že geologické lokality v území CHKO Český kras spadají v režimu zón ochran přírody CHKO do kompetence správy CHKO (dále SCHKO ). To se týká také údržby a managementu lokalit a případně i značení nových lokalit, a to zejména u maloplošných zvláště chráněných území podle výše uvedeného zákona. Zbytek území geoparku patří z hlediska chráněných území dle zákona z hlediska geologie do působnosti Krajského úřadu a Magistrátu hl. m. Prahy. Podle Zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dále jen Zákona) se rozlišují následující typy chráněných území: Národní parky (NP) Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Přírodní parky (Př. P) nejsou zvláště chráněným územím Národní přírodní rezervace/památky (NPR/NPP) Přírodní rezervace/památky (PR/PP) Významné krajinné prvky (VKP) nejsou zvláště chráněným územím, ale jsou zároveň druhem územní ochrany geologické lokality! Lze tedy uvažovat, že chráněná krajinná oblast je významný krajinný celek a proto je chráněna v celém svém rozsah, byť parazákonné výklady tohoto ustanovení jsou i opačného charakteru a vyplývají z neochoty úřadů pálit si kvůli geologické lokalitě prsty v rámci správních řízení. Hierarchie ochrany přírody a krajiny a její kompetence v ČR má svou zaběhnutou strukturu již 20let od platnosti Zákona a umožňuje zatím dostatečnou správu jednotlivých zvlášť chráněných území a dalších geolokalit v rámci ČR: Ministerstvo životního prostředí ČR má v dikci NPR, NPP; Krajské úřady, SCHKO, Správy národních parků (dále SNP) PR, PP, volné území CHKO a NP; 2/32 IKLIM

Městský úřad na obci s rozšířenou působností (dále jen ORP) vyhlašuje a chrání VKC, VKP; Obecní úřad u pověřené obce (dále POÚ) vyhlašuje a chrání VKP; Obecní úřady řídí pouze kácení zeleně a ochranu památných stromů. Mimo strukturu ochrany přírody pak jsou až regionální organizace u geoparků často zřizovateli geoparků s různým právním statutem (obecně prospěšné společnosti - o.p.s., nevládní neziskové organizace NNO, mikroregiony, sdružení obcí, konsorcium organizací, atd.); Mikroregiony nemají územní pravomoci; Místní akční skupiny (dále též MAS ) a rozvojové subjekty nemají územní pravomoci, jsou zaměřeny na projektové a podnikatelské aktivity; Sdružení obcí, aj. jsou založeny na aktivitě několika osob. Jak začlenit geoparky? Ve světovém, případně Evropském měřítku fungují již delší dobu Geoparky a jsou svázané do sítě Geoparků UNESCO nebo sítě Evropských geoparků. Kde tedy do systému ochrany přírody a krajiny v České republice (dále jen ČR) vložit geoparky, zejména pokud jde vlastně o speciální rozvojovou úlohu, orientovanou na specifický druh návštěvnosti a služby pro návštěvníky? Jak začlenit geoparky do tohoto systému prezentace přírody a ochrany přírody, dnes již značně konzervativního a v Evropě přežitého (moderní pojetí ochrany přírody a krajiny v kontextu cestovního ruchu v chráněných územích je popsáno v ZELENKA TĚŠITEL PÁSKOVÁ KUŠOVÁ, 2013) zejména orientací na územní ochranu a management bez dostatečné otevřenosti a transparentnosti jednotlivých kroků a bez propojení se sférou veřejnosti v obecné rovině, ale též veřejnosti odborné a zejména vědecké. Struktura ochrany přírody a na oficiální úrovni je navíc značně je značně politizována a prolobbována již cca od roku 2003. IKLIM 3/32

Geoparky tak budou dobře koexistovat s nově vytvářeným Evropským systémem ochrany přírody a krajiny, v němž je rigidně ochranářský centralizovaný systém kombinován či v dalších etapách rozvoje nahrazován smluvní a korporativní ochranou přírody, založenou na vědomí spolupráce, spoluúčasti a sdílení pozitivních výstupů s veřejností (participativní management chráněných území). Geoparky (dále též GP ) jsou rozvíjeny zejména (může a zpravidla jde o kombinaci několika dále uvedených faktorů): V zajímavých územích hlavně mimo sídla (což není striktním pravidlem městské geoparky, např. v Praze Tróji), ale s významnými geologickými a geologicko-historickými hodnotami. Nesporné nakupení geologických hodnot v praxi znamená množství geologických zvláště chráněných území, lokalit evidovaných Českou geologickou službou, nebo místních kulturně a geologicky zajímavých lokalit jako pozůstatků těžby a průzkumu. V GP J. Barranda je výjimečně disponována takto zejména přípražská část geoparku, protože na konci 80-tých let se tam podařilo vyhlásit řadu rezervací a památek geologického významu v rámci ochrany míst před zavezením odpady a sutí. V územích vhodných pro lokální oživení místní zajímavé turistiky s alespoň sezónní dostupností vhodných lokalit a se základem v nějaké ochraně přírody nebo alespoň kulturně geologických hodnot (lomy, staré továrny, vápenky, jeskyně, atp.). V GP J. Barranda jde např. o skanzen Solvayovy lomy, Chrustenická šachta a komplex okolo Sv. Jana pod Skalou. V územích s aktivními obcemi, MAS, NNO, institucemi, či jinou výhodou v aktivních lidech většinou jde o nějaké hybatele, jako jsou zainteresovaní jeskyňáři, starostové, či firmy. V území se znalostní a odbornou základnou a navazujícími strukturami v krajině vhodné území je například poblíže koncentrace geologů, muzea s významným geologickým významem, odborných pracovníků, případně univerzitních vyučujících a doktorandů. Odbornou základnu může tvořit muzeum, ústav, škola, firma, větší zájmové sdružení v oboru (odborná formální 4/32 IKLIM

i neformální sdružení a spolky, např. jeskyňáři, spolupracovníci skanzenu, strážci přírody, zaměstnanci geologických firem, pracovníci muzeí a středisek ochrany přírody a památkové péče, znalecká sdružení, apod.). GP Barrandien má tradici ve značné geologické prozkoumanosti území a současně i v navazujícím bádání, které rozvíjejí Přírodovědecká fakulta UK, Česká geologická služba, Agentura ochrany přírody a další instituce. Možnosti vymezení v krajině vzhledem k morfologii anebo geologii území jde o jednoznačné vymezení v terénu pochopitelné i laikovi, protože Geopark musí mít hranice viditelné a jasné. Většinou jde o hranice určitého výskytu nějakého jevu GP Český ráj pískovcová skalní města, GP J. Barranda silurskodevonské vápence, apod. Co je pro geopark zásadní je aktivita lidí zdola instituce, aktivní občané (NNO jako jeskyňáři, angažovaní starostové, turističtí organizátoři apod.), mikroregiony (sdružení obcí do funkčního mikroregionu zaměřeného na turistiku a destinační turistiku a rozvoj netradiční turistiky), MAS místní akční skupina hybatelé podnikatelského a regionálního rozvoje v rámci programu Leader, přízeň místní správy trvalá komunikace a spolupráce, naklonění místní podnikatelé a živnostníci (větší i menší firmy podle možností), navazující turistická struktura stávající turistické stezky, značení a také navazující naučné stezky, muzea, skanzeny, apod. Proč tedy geopark? To je samozřejmě zásadní otázka na kterou je odpovědí několik a různých, často prosazovaných současnými špičkami ochrany přírody v ČR a ku vlastní škodě, proto dejme nejprve zaznít tomu, proč by geoparky neměly dále vznikat Proč ne? Nemá žádné základy v legislativě, kromě několika poznámek v Zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění novel. Rozmělňuje a ředí snahy ochrany přírody a krajiny k integraci činností a organizací ochrany přírody a krajiny pod jednou střechou. IKLIM 5/32

Je zejména jednosměrně zaměřenou, turisticko-rozvojovou a až příliš lokální aktivitou, která není součástí systému. Nikdy není tato aktivita dostatečně odborná v interpretačních aktivitách, aby uspokojila vědce, a zároveň mate lidi zajímající se laicky odborně o geologii, vědu či přírodu a její ochranu! Hybatelé stakeholdeři ve vedení a managementu geoparků a turisticko-rozvojové struktury však jsou názoru, že geoparky mají v naší přírodě své nedílné místo a také význam. Tento názor sdílí řada a osob a to nejen ti aktivní v geoparcích dejme tedy zaznít i jejich argumentům. Proč ano? Patří k regionu a k jeho kulturnímu a historickému dědictví a přispívá k dalšímu kulturnímu a historickému rozvoji v krajině. Umožňuje neotřelým způsobem prezentovat geologickou minulost, která navozuje současnost a její bohatství v oblasti geologie, paleontologie a zejména kulturně geologického dědictví (např. staré lomy, důlní zařízení a šachty, vápenky, naleziště, jeskyně, štoly). Má znalostní (vědecké), historické (dějinné) i dobrovolnické (stráž přírody, jeskyňáři, ČSOP, Brontosaurus, další NNO) kořeny v daných místech. Podpoří rozvoj tradičních činností a řemesel, podpoří dopravu a služby a zviditelní region, oživí zaměstnanost a poptávku po regionálních produktech. Geopark je tedy zásadním kamenem pro další rozvoj regionálního turismu (tam kde je to možné, není totiž vždy vhodné dělat mezinárodní geopark všude i když v ČR k tomu řada lidí v aktivních regionech ráda tíhne) a oživení regionu z hlediska tradičních řemesel, historických lokalit a také geologicko-paleontologických nalezišť. Geoparky jako součást regionů Podíváme-li se na geoparky jako na nějaké neformální hybatele a proturisticko rozvojové propagátory v regionech, tak je nelze vytrhovat z kontextu celosvětového 6/32 IKLIM

rámce Geoparků UNESCO, které v rámci světa delší dobu působí a to často vynalézavě a pečlivě a na mnoha místech světa. Náš regionální evropský rybník tedy navazuje na praxi nejen Anglosaských geoparků, ale i na francouzské a německé pilíře, ke kterým se geoparky všech úrovní u nás hrdě hlásí viz dále. Základy geoturismu a vznik geoparků je u nás, jak je zvykem bohužel o něco opožděn! Geoturismus Započal v období okolo roku 2000 v anglicky mluvících zemích (Austrálie, Wales, státy USA). Znamená změnu v prezentaci přírodního a kulturního dědictví orientaci na geologii, paleontologii, geomorfologii, geologickou historii, kulturně geologickou historii, atp. Vychází z ideí původně prezentovaných Ekomuzeí a Open air muzeí. Struktury pro geoturismus vznikly následně síť geoparků UNESCO, Evropská síť geoparků, podpora ze strany MŽP - Národní Rada geoparků ČR, Česká geologická služba. Obr. 1: Geoturistická procházka krasovým terénem vrchu Javorka nad Karlštejnem (Foto: autor, 2012) Lokální turistika v naší republice se rozvíjí značně nerovnoměrně, naproti tomu může k povzbuzení turistiky napomoci i rozšíření činnosti geoparku zejména v místech, kde podobné jiné aktivity (např. CHKO a NP) nejsou rozvíjeny, jako zásadní se jeví také zaplňovat zajímavá a turistům neznámá místa v Geomapě ČR a Evropy. IKLIM 7/32

Lokální geoturismus geoparky Základem je vždy aktivita zespodu místní NNO, firmy, školy, starostové, muzea, VŠ a podobně. Je založen na konsensu (souhlasu a souladu) a souhře činitelů ze všech hlavních sektorů podnikatelé, veřejná složka (úřady), NNO, aktivní občané, školy, muzea Vychází ze zapojení místních občanů a znalců do hry o geopark. Vytváří a prezentuje kulturní a turistické hodnoty a prezentuje území geoparku veřejnosti. Posiluje razantně udržitelnou, ekonomickou, sociální a environmentální stránku rozvoje georegionu. Obr. 2: Pozvánka na typickou každoroční akci Týden Evropských geoparků, Zdroj: www.europeangeoparks.org 8/32 IKLIM

Startovací a plánovací procesy v regionech Geoparků Geoparky pro svůj rozvoj potřebují mimo jiné nastartovat některé vnitřní procesy vytvořit strukturu centrum a sídlo geoparku, protože geopark nemůže být tvořen jen svatou Trojicí Ty Já a Logo! Vytvoření struktury a plánů však vyžaduje a vizi a čas na hledání spolupracovníků a zdrojů Geopark kromě již zmíněných podmínek pro vznik potřebuje hlavně skupiny nositelů myšlenky a také potřebuje strategii. Strategický plán rozvoje geoparku umožňuje seřadit a hodnotit činnosti a omezit zanedbání některé z důležitých oblastí (často komunikace, finance). Společné komparativní a konsensuální plánování zúčastněných napříč spektrem stakeholderů uvnitř geoparku je důležitým prvkem tvorby struktur geoparku i všech strategií a činností. Podklady pro strategické a plánovací procesy i pro geoprůvodce Jaké jsou tedy nutné a neopominutelné podklady pro činnost jak geoparku, tak průvodců a pro jeho další racionální usměrnění a rozvoj? Mapa území a geo-lokalit geosites. Dostupné www zdroje a knižní podklady. Seznam účastníků ze všech dotčených oblastí činnosti GP podnikatelé (zejména v turismu), podniky a osoby vlastníci lokalit, správci území nebo lokalit, dotčené orgány státní správy, NNO, zájmová sdružení, vědci a místní odborníci. Sestavené databáze zájmových osob. Seznam veřejných lokalit, návštěvnických ploch a infrastruktury naučných stezek, odpočívek, míst zájmu, apod. Centrum a logistika geoparku i osob. IKLIM 9/32

Struktury geoparku pro plánování další činnosti Pokud má dále geopark tvořit nějakou cílevědomou činnost tak se neobejde bez úvodní souhrnné a inventarizační práce toho co má vlastně k této činnosti k dispozici, tedy co je vlastně v domě, bez toho nelze začít, nabízíme přehled co je podle nás nutné vědět a případně mít k dispozici Návštěvnické a odborné centrum s knihovnou (muzeum, škola, institut). Geoprůvodci, odborní i lokální patrioti pro místní geosites a jejich využití. Odpovídající možnosti hromadné dopravy, normální dopravy a její logistiky (parkoviště, propustnost atd ). Informační kanály (www stránky, facebook, GPS údaje, kontakty na regionální média, kontakt úřady). Osobní kontakty, akční tvůrčí tým, vědecká rada, sbor příznivců a podporovatelů rekruti geoprůvodců. Návštěvnické struktury naučné stezky, turistické stezky, altány, směrovky, označení míst, pamětní cedule. Mapa lokalit a jejich zaměření, návrhy na návštěvní okruhy. Propagace - průvodní brožura, Bedekr, odborná publikace pro území, film, virtuální mapa, nebo stezka. Co by měl zvládat pracovník geoparku geoprůvodce návštěvníků v prvním sledu? (Co je pochopené, to je i dobré! Jaques Bergiere) Geoparky vytvářejí svůj sbor průvodců, nikoliv však strážců jsou to osoby povětšinou místní a o geoparku buď poučené, a nebo na něm nějak zainteresované tak, aby byly schopny v něm sloužit zájemcům o spolupráci, návštěvníkům, ale i třeba vědě nebo propagaci! Podle očekávání by znalosti průvodce v geoparku měly být na dostatečné 10/32 IKLIM

odborné úrovni (dle úlohy a vzdělání) a měl by tedy zajistit (znát, vyložit, interpretovat, ve výkladu i diskusích s návštěvníky propojovat) následující činnosti: Odbornou prezentaci geologického i geomorfologického dědictví regionu v základní rovině. Laické podání odborných vstupů a znalostí, pochopitelné a jasné, prezentaci transparentních informací o geoparku, vázaných přímo na jednotlivá místa. Geoturistický zeměpis vybraného regionu i geoparku s příklady odtud nebo i ze zahraničí a zvláště s přesnými daty o místech geologického zájmu (Geosites). Obecnou znalost zákonů o ochraně životního prostředí a ochraně přírody a navazujících zákonných norem, zejména se sankcemi a postihy za jejich překročení Místní reálie (jména, názvy včetně starých, památná místa, významné body, vyhlídky), zkratky, cesty, jména starostů a činovníků, názvy firem a podnikatelů, jména sponzorů, správců v regionu a okolí. Velmi zjednodušeně, leč prakticky a pragmaticky měl by podle potřeb návštěvníků znát a ovládat všechno, co návštěvníci potřebují a nač se zřejmě zeptají, a často pokud možno ještě v cizích jazycích Vybavení Geoprůvodce na vycházku! Geoprůvodce s nějakým pověřením od vedení geoparku nemůže vyjít s turisty nebo jinými návštěvníky do terénu patřičně nevybaven a nevystrojen, co tedy v základní formě do takové výbavy patří? IKLIM 11/32

Obr. 3: Vybavení geoprůvodce do terénu je vhodné a jednoduché, Foto: staženo z Facebooku - Geological Society of London. Jak má být geoprůvodce podle nás tedy správně vybaven, co nesmí postrádat co je nutné: Identifikační znak odznak, uniforma, čepice Vhodné úvodní slovo a rétorika k vycházce a tématu geoparku včetně svého představení. Vlastní informační list s terénní podporou výkladu (vlastní i pro geopark připravený laminovaný tisk na podporu výkladu a místních popisů). Znalost cest, komunikací i dopravy a napojení turistických stezek nebo cyklostezek na naučné stezky a znalost jejich obsahu nebo orientace na trase virtuální naučné stezky. Mapa terénu a geoparku! Průvodce, virtuální průvodce, fotografie, pohlednice, brožury, tablet, apod. Cukr, lékárnička, obinadlo, mobil, provázek, lahev s vodou, pláštěnka, geologické kladívko. Vlastní texty, pomocné brožury, knížky, sestavené virtuální stezky, apod. Volně užitá technika mobil s GPS a mapami, GPS navigace, tablet s mapovou aplikací, GIS aplikace v technice, virtuální naučné stezky apod. 12/32 IKLIM

Co se čeká od geoprůvodce v terénu a jak je lze oddělit? Průvodce po Geoparku bezesporu čekají lační návštěvníci (z hlediska informací samozřejmě) a tak je podle využití a schopností lze dělit na dvě základní skupiny pro geoprůvodcování: Lokální místní geoprůvodce Zná místní realitu a podrobně 1-5 význačných geologických míst (geosites) a najde vždy cestu k nim. Zná popis lokalit, vznik a vývoj, historii, významnosti, doplňkové info. Hovoří o lokalitě bez pomůcek, případně má k dispozici lokální informační materiály a brožury s obrázky. Je schopen nabídnout další služby (foto, pohlednice, vyhlídkové plochy, odznáčky, tur. cesty, cyklostezky, spojení vlaky a autobusy, MHD, atp ) Ví, kde jsou o lokalitě další údaje a záznamy, příp. články. Umí popsat cestu k dalším několika význačným geologickým místům, a to různými prostředky dopravy jak osobní tak skupinové. Má místní tzv. vnitřní informace a nabídne je zájemcům o ně. Zvládne omezené množství odborných údajů k jím vybraným lokalitám. Zná alespoň jednu provázanou trasu cesty k lokalitám. Dodržuje kodex geoprůvodce a také určité dohodnuté regulativy. Obecný celkový celostní geoprůvodce : Zná většinou slušně celý geopark a umí o něm přehledně a jednoduše podat základní info různým věkovým skupinám. Má alespoň základní sdělené odborné znalosti a orientuje se problematice místní geologie. Ví o přístupech a hromadné dopravě na lokality i informacích pro auto, cyklo a pěší dopravu v rámci geoparku z různých míst. IKLIM 13/32

Zvládá informace o geoparku a lokalitách alespoň částečně anglicky. Zná větší počet geologicky významných míst (geosites) a podá o nich základní info vstupy, doby vstupu, počty osob, kapacita, doporučené oděvy, atp. Orientuje se v navazujících službách na geologické procházky a lokality (hospody, muzea, prezentační síně, jeskyně apod.) a podá doporučení ve věci parkoviště, cyklotrasy, turistické stezky, restaurace, studny, prameny, potraviny, opravny, atd. Zná aktuální denní situaci v geoparku (počasí, teploty, schůdnost, neschůdnost, nebezpečí, novinky) a také podává o tom informace nejen česky. Zvládá zvláštní základní odborné údaje i navazující diskuzi a zná alespoň některé odborné geology, na které může odkázat. Zná alespoň 2 komplexní odborné trasy geoparkem s výkladem ke geolokalitám. Vybavení, pomůcky, tipy, triky Finální kapitolou jsou doporučení a odkazy na použitelná terénní zařízení (Naučné stezky, QR kódy, informační tabule apod.), novinky, stezky a chybné instalace (každý nesmysl se dá využít jako špatný příklad), které lze v terénu při geoprůvodcování využít a patří k vybavení geoparku. Naučné stezky Naučné stezky (dále též NS ) jsou dnes velmi sporný a v původní podobě popsaných tabulí i přežitý formát, protože hltání textů v přírodě už návštěvníky příliš nezajímá. Snížila se ochota číst texty, a to zejména odborné, proto je tedy nutno volit formát NS příjemný a spíše s obrazovým rychlým sdělením než dlouhé texty! Existuje řada chyb, které je nutno neopakovat! Viz příklady na komentovaných obrázcích dále (Obr. 4 až Obr. 7): 14/32 IKLIM

Obr. 4: Starý formát naučné stezky s dobrým rozložením textu (Svatojánský okruh, Sv. Jan p. Skalou, Český kras). Foto: Autor Obr. 5: Zmenšený formát NS geologického významu v terénu (zast. U Hostimi), součástí byla brožura naučná stezka záp. částí Č. Krasu. Foto: autor IKLIM 15/32

Obr. 6: Novinka u NS stezka vybavená tzv. virtuální uvaděčkou průvodkyní, která se spouští fotobuňkou a hovoří na návštěvníky, NS Cesta vody, Digny l.b., Provence, Francie. Foto: autor Obr. 7: Moderní názorná naučná stezka v Rakouském geoparku Goessausee, Rakousko. Foto: Autor 16/32 IKLIM

Skládačky jako podpůrné materiály Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia Ke stezkám nebo jednotlivým objektům je vhodné mít k dispozici jednoduché skládačky s textem, mapkou a obrázky a to jak k muzeím a expozicím, tak k jevům v přírodě. Viz dále příklady (Obr. 8 a Obr. 9) : Obr. 8: Skládačka Muzea Čes. krasu v Berouně a Koněpruských jeskyní u Berouna. Zdroj: Archiv autora IKLIM 17/32

Obr. 9: Skládačka s informací o Evropských geoparcích a Českých národních geoparcích. Zdroj: Archiv autora Ke skládačkám také patří mapy a informační schémata pro návštěvníky ( Obr. 10, Obr. 11): Obr. 10: Geologické lokality na území Národního geoparku Železné hory. Zdroj: DOUCEK A KOL. (2011) 18/32 IKLIM

Obr. 11: Geologická mapa s lokalitami Geoparku J. Barranda a Tur. mapa s geolokalitami téhož GP. Zdroj: Archiv autora Nedílnou součástí významných míst a bodů v terénu jsou pak např. u vstupu do Geoparku či jinde umístěny Informační uvítací či jiné tabule se sdělením (na obrázku infotabule k NPR Karlštejn a GP Český ráj foto autor): IKLIM 19/32

Geopark by měl mít svou identitu, tedy jednotný znak na materiálech a zařízení viz příklady (Obr. 11 a Obr. 12): Obr. 12: Logo GP J. Barranda. Zdroj: Archiv autora Obr. 13: Celková identita se znaky geoparku a sítí v GP Haute Provence, Francie. Foto: autor 20/32 IKLIM

Dalšími způsoby interpretace geologického dědictví pro veřejnost jsou zejména různá schémata, zobrazení, přehledy, viz Obr. 14 až Obr. 16: Obr. 14: Geologické časy Přírodní rezervace Francie a další. Zdroj: Archiv autora Obr. 15: Schéma z Facebooku - Fosil Paleontologija, Španělsko. Zdroj: Archiv autora IKLIM 21/32

Obr. 16: Schéma z Facebooku Amazing Geologist. Zdroj: Archiv autora Propagačním kanálem se stále větší důležitostí jsou hlavně webové stránky, nejen novinové články a tištěná média jsou dnes v popředí, specificky pak Facebook a jiná sociální média, viz příklady (Obr. 18 a Obr. 17): Obr. 17: Facebook Geopark J. Barranda. Zdroj: Archiv autora 22/32 IKLIM

Obr. 18: Stránky informací www.barrandien.cz. Zdroj: Archiv autora IKLIM 23/32

Nové technologie a jejich užití: Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia QR kódy nebo B-taggy nové značení stezek pro mobilní telefony a tablety Obr. 19: Typický B tagg generovaný pro značení stezek v GP J. Barranda. Foto: Archiv autora Obr. 20: Součást NS Svatojánský okruh nově s B-taggem pro zvídavé. Foto: Autor 24/32 IKLIM

Princip využití QR-kódů nebo b-taggů je jednoduchý: s pomocí do mobilního zařízení volně stažitelné čtečky uvedených kódů návštěvníky jejich zařízení na místě napojí na www stránky s informací o místě, kde se nachází a lze i mít tzv. sdílenou realitu, kdy se např. dá na místo v obrázku v mobilu promítnout přehled geologických vrstev. Závisí na technice, samozřejmě lze do odkazu zakódovat i obrázky a zvuky. Proč nové technologie? Často kladená otázka staromilci uvádí tento odstavec, ale věda a zejména technika pokročily a proč je tedy i s úsporou peněz nevyužít v plné šíři Interpretace musí být orientována na rodiny s dětmi a mládež, pro které jsou nové technologie běžné. Dosavadní cedule jsou krátkozraké a dlouhé. Střední a mladá generace výrazně méně čte. Mladí podlehli chytrým mobilům a tabletům. Klesá citlivost na čtené vjemy, zvyšuje se citlivost na ikony a obrazové prezentace. Rozšířila se dostupnost přístrojů GPS a jejich využití v geocachingu. Zvýšila se dostupnost internetu a virtuálních map. Ideální interpretační technologie pro návštěvníka (jak tedy interpretovat efektivně a dovedně návštěvníkovi fakta tak aby to bylo nevšední a neotřelé ): Běží digitálně na vlastním zařízení návštěvníka. Sama se orientuje v terénu dle GPS. Nevyžaduje nutně vždy připojení k internetu. Poskytuje multimediální obsah. Umožní propojit všechny druhy stávajícího značení. Je vícejazyčná a snadno obsluhovatelná a dostupná. IKLIM 25/32

Příklad z praxe: In Natura.cz / Barrandien In Natura Klíčové technické vlastnosti uplatňované v rámci nového projektu využití technologií pro návštěvníky: Univerzální aplikace. Naprostá otevřenost při tvorbě obsahu. Použitelné téměř kdekoli na světě stačí pouze GPS signál. Multimediální (MM) obsah. Vícejazyčný obsah (podpora až 4 jazyků). Nevyžaduje nutně značení v terénu. Nepotřebuje datové připojení v terénu. In Natura.cz / Barrandien In Natura Jak to funguje v praxi? 1. doma 2. 3. 1. Uživatel si stáhne aplikaci In Natura do telefonu 2. Aplikace se přes wi-fi připojí k internetu a nabídne seznam průvodců 3. Uživatel si vybere a stáhne požadované průvodce na výletě Aplikace podle aktuální polohy zobrazuje informace o nejbližších zájmových bodech. Není-li GPS signál, funguje průvodce jako el. kniha. Obr. 21: Schéma je převzato z prezentace autora k problematice nov. technologií. Foto: Archiv autora 26/32 IKLIM

DALŠÍ TIPY A TRIKY, ŠPATNÉ PŘÍKLADY (každý špatný příklad nebo chyba jsou velkým zdrojem poučení) Obr. 22: Sv. Jan p. Sk. u Kláštera východiště stezek. Foto: Autor Místně má být vždy jedna naučná cedule, větší počet je nesmyslný a odrazuje (Obr. 22)! IKLIM 27/32

Obr. 23: Popisy a vrstvy v malém skanzenu Solvayovy lomy v GP J. B. Foto: Autor Dlouhá a texty zatížená cedule u jinak dobré geoexpozice sníží její zajímavost (Obr. 23). Obr. 24: Pohled na geologickou Open air expozici u Solvayových lomů. Foto: Autor 28/32 IKLIM

Obr. 25: Stará popiska geologických lokalit u Solvayových lomů v GP J. B. Foto: Autor Obr. 26: Nahlučení starých a nových cedulí v Kozlu GP J. B. Foto: Autor Staré, onošené a poničené nebo zmnožené cedule jsou snad horší než žádné. IKLIM 29/32

Poslední pozitivní ukázky z geoprezentace v Norsku (Obr. 27 a Obr. 28): Obr. 27: Kamenný ukazatel vrstev ve vstupu do NP Dovrefjell, stř. Norsko. Foto: Autor Obr. 28: Přes sklo sdílený popis obrazu krajiny v pozadí. Stezka dědictví, Geiranger, Norsko. Foto: Autor 30/32 IKLIM

AKTIVIZAČNÍ OTÁZKY Otázka 1. Co je hlavními podmínkami pro vznik geoparku? Otázka 2. Jaké vybavení musí mít v terénu geoprůvodce? Otázka 3. Jaké terénní zařízení pro geoprezentace znáte? ZÁVĚR Každý GEOPARK v České republice i ve světě má své specifické základy a zajímavosti, každý geopark má také své rozvojové těžkosti a vlajkové projekty, cesta ke vzniku geoparku a vytvoření dobrý průvodců zařízení, návštěvnického centra a dalších atributů je zdlouhavá a trnitá, ale úspěch v zájmu lidí o region a lokalitu je vždy tou nejlepší odměnou a potvrzením cesty pro management a hybatele činností v území! Národní Geoparky v ČR jsou v rozvoji pomalém ale stálém a proto je i tato turistika pro nás něčím novým a také poučným. CVIČENÍ, ÚLOHY Úloha 1. Popište, jak by měl být jazykově vybaven virtuální průvodce naučné stezky a co by měl prezentovat? Úloha 2. Popište a sestavte řeč skutečného průvodce u lokality geosite v terénu? SOUHRN Prezentace geologického dědictví je nový úkol pro rozvoj regionálního cestovního ruchu a rozvoje, je založený na aktivitě zdola a práci zapojených osob ze všech sektorů, jen tak může mít geopark nerozložitelnou strukturu a také odpovědné vedení, management a vybavení, které umožní jeho dlouhodobou činnost na poli prezentace geologického a kulturního dědictví. IKLIM 31/32

ODPOVĚDI NA OTÁZKY Odpověď 1. Hlavní podmínkou pro vznik geoparku je konsensuální aktivita zdola ze všech sfér. Odpověď 2. Vybavení geoprůvodce je v hlavních rysech popsáno výše v textu v příslušném odstavci. Odpověď 3. Terénní zařízení jsou vyjmenována výše v textu, jsou to tabule, naučné stezky, značená místa, skanzeny, popisy lokalit, virtuální stezky a další. ÚKOL Úkol 1. Virtuální průvodce může obsahovat viz výše v textuinformace i takzvané pozměněné reality a to přes mobil nebo tablet, současně je informace vázána na GPS souřadnice lokality a nikoliv na místo nebo signál mobilních sítí. Úkol 2. Odpověď naleznete výše v textech u textů k místnímu průvodci. Je nutno jednoduše přizpůsobit výklad posluchačům a umožnit jim vnímat a prožít výklad na místě, důležitá je korektnost a také srozumitelnost výkladu, bez fabulací, oživená místním příběhem. DALŠÍ ZDROJE [1] Síť národních geoparků ČR: http://www.geology.cz/narodnigeoparky [2] Geopark J. Barranda: www.barrandien.cz [3] AOPK, část Geoparky UNESCO: http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodnispoluprace/mezinarodni-uskupeni/geoparky-unesco/ [4] Síť evropských geoparků: http://www.europeangeoparks.org/ [5] ZELENKA, J, TĚŠITEL, J., PÁSKOVÁ, M., KUŠOVÁ, D. (2013): Udržitelnost cestovního ruchu v chráněných územích, Gaudeamus Hradec Králové, ISBN 978-80-7435-244-7, 327 str. [6] DOUCEK, J. A KOL. (2011): Národní geopark Železné hory. Nominační dokumentace. MS. Archiv Vodní zdroje Chrudim spol. s r.o. 32/32 IKLIM