Uživatelé drog do rukou policie nebo lékaøù? A KOL. L IBOR GRONSKÝ I VAN LANGER

R A C I O N Á L N Í P R O T I D R O G O V Á P O L I T I K A V O T O B I A

R A C I O N Á L N Í P R O T I D R O G O V Á P O L I T I K A Uživatelé drog do rukou policie nebo lékaøù? A KOL. L IBOR GRONSKÝ I VAN LANGER V IKTOR MRAVÈÍK T OMÁŠ ZÁBRANSKÝ

4 Za cennou pomoc pøi sestavování tohoto materiálu dìkujeme zejména Dr. C.S. J. Fazeyové (United Nations International Drug Control Programme, Vídeò, Rakousko), MUDr. Johnu Marksovi, MB, ChB, MRCPsych (Chapel Street Clinic, Widnes, Cheshire, Velká Británie), MUDr. Robertu Hämmigovi (Integrierter Drogenbereich der Universität Psychiatrischen Dienste Bern, Švýcarsko), RNDr. Bøetislavu Smyslovi, CSc. (Ústav soudního lékaøství LF UP Olomouc), Mgr. Markétì Záleské (Poslanecká kanceláø Dr. Ivana Langera, Olomouc), Michalu Hlivkovi (Generace Praha) a Internetu jako fenoménu. Za recenzi textu a cenné pøipomínky dìkujeme PhDr. Ivanu Doudovi (Drop-In Praha), profesoru MUDr. Aloisi Kosatíkovi, CSc. (Ústav soudního lékaøství a medicínského práva LF UP Olomouc), Mgr. Petru Opletalovi (Nadace Pastor Bonus), MUDr. Jiøímu Preslovi (Drop- In Praha), MUDr. Juraji Rektorovi CSc. (Psychosociální centrum Pøerov) a Mgr. Danì Syslové (VFN Apolináø Praha). MUDr. Tomáš Zábranský, 1997 Votobia, 1997 ISBN 80-7198-250-4

5 Obsah Úvod 1. NEGATIVNÍ DÙSLEDKY UŽÍVÁNÍ DROG 1.1. Dùsledky zdravotní 9 a) individuální 9 b) populaèní 15 1.2. Dùsledky kriminální povahy 17 a) Páchání trestných èinù pod vlivem nezákonných drog 17 b) Páchání trestných èinù pod vlivem zákonných drog 18 c) Páchání trestných èinù za úèelem obstarání prostøedkù na nezákonné drogy 19 d) Násilné, zastrašující a korumpující chování obchodníkù s drogami 20 e) Doprovodná finanèní kriminalita 21 f) Drogy a korupce 22 g) Tautologický dùsledek 23 1.3. Dùsledky ekonomické a) Plynoucí z kriminální èinnosti uživatelù drog pøímo 24 b) Plynoucí z kriminální èinnosti uživatelù drog nepøímo 25 c) Plynoucí ze zdravotních dùsledkù rizikového užívání drog 27 2. CO NAVRHUJEME Pøedbìžný návrh postupu 36

6 3. CO OD TOHOTO PØÍSTUPU OÈEKÁVÁME 3.1 Zvýšení úspìšnosti v léèení závislostí 42 3.2 Zlepšení individuálního fyzického zdravotního stavu závislých 43 3.3 Zlepšení zdravotního stavu populace odbouráním nìkterých rizik 44 3.4 Snížení s drogami spjaté kriminality a) pøímé 45 b) nepøímé 45 3.5. Snížení negativních ekonomických dùsledkù 48 4. Nìkteré èasto vznášené otázky 50 5. Vìdecké údaje, dokumentující zkušenosti s obdobným pøístupem k protidrogové politice 62 Rollestonská protidrogová politika 62 Liverpoolský model 68 Švýcarská heroinová preskripce (PROVE) 72 6. Krátký exkurs do drogové historie 78 7. Odkazy 117 8. Pøíloha: Schematický graf toku finanèních prostøedkù, které mají pøímou vazbu na nezákonné drogy 119

7 Úvod Tento materiál má pøedevším informaèní a analytickou funkci. Autoøi si uvìdomují, jak složitou a komplexní problematikou racionální protidrogová politika je. Kapitola Co navrhujeme se bezprostøednì dotýká jen jedné z jejích složek, totiž léèebné. Jsme nicménì pøesvìdèeni, že námi navrhovaný postup, který dosud v Èeské republice chybí, je potøebné zavést, a to v neposlední øadì i pro jeho pozitivní dopady na další oblasti protidrogové politiky, tj. represi, prevenci a ekonomické faktory. Diskusi na toto téma považujeme za mimoøádnì potøebnou zvláštì v dobì, kdy se nìkteré složky politického spektra chápou tohoto problému coby politika a hranice jednotlivých oblastí protidrogové politiky a jejich vztahy jsou rozmlžovány k neviditelnosti napøíklad tvrzením, že nejlepší prevencí je represe. za realizaèní tým MUDr. Tomáš Zábranský, srpen 1997

8 1. NEGATIVNÍ NÁSLEDKY UŽÍVÁNÍ DROG 1.1 Dùsledky zdravotní, a to a) individuální b) populaèní 1.2 Dùsledky kriminální povahy, a to a) páchání trestných èinù pod vlivem nezákonných drog b) páchání trestných èinù pod vlivem zákonných drog c) páchání trestných èinù za úèelem obstarání prostøedkù na nezákonné drogy d) násilné, zastrašující a korumpující chování obchodníkù s drogami e) doprovodná finanèní kriminalita f) drogy a korupce g) tautologický dùsledek 1.3 Dùsledky ekonomické, a to a) plynoucí z kriminální èinnosti uživatelù drog pøímo b) plynoucí z kriminální èinnosti uživatelù drog nepøímo c) plynoucí ze zdravotních dùsledkù rizikového užívání drog Jak dokazuje historická zkušenost lidstva (viz kap. 6) je nesmyslné (a domýšlivé) domnívat se, že se drogy nebo závislost na nich podaøí z jakékoliv spoleènosti odstranit (èi vymýtit ). Vždy bude existovat jisté procento populace podobnì jako jsou pøibližnì 4 % populace vrozenì a nezvratnì homosexuální jehož zástupci chtìjí unikat pøed realitou pomocí umìlých rájù a také pøed ní pøes jakékoliv pøekážky, jež jim spoleènost èi právní systém naklade do

9 cesty tímto zpùsobem unikat budou. To je axiom provìøený tisíciletími, axiom pro tento materiál výchozí. Rezignujeme-li však na donkichotskou snahu mìnit lidskou pøirozenost, nemùžeme rezignovat na trvalé a neochabující úsilí o minimalizaci negativních dùsledkù existence tìchto látek a jejich zneužívání, dùsledkù, které by se v ideálním pøípadì mìly limitnì blížit nule. Pro vìtší pøehlednost jsme je rozdìlili do tøí základních oddílù (viz tabulka vlevo). 1.1 Dùsledky zdravotní a) individuální O tom, že drogy jako skupina chemických látek mají v drtivé vìtšinì negativní dùsledky pro zdraví individua, není tøeba nikoho pøesvìdèovat. Proto jen struènì*: I. Zpùsobené pøímým pùsobením drogy na organismus: Tabák, resp. dehtové látky obsažené v jeho kouøi, je prokázaným karcinogenem, významnì zvyšujícím incidenci plicních novotvarù v Èeské republice. Zvyšuje též riziko rakoviny hrtanu a jazyka. Jiné jeho složky se podílejí na poškozování cévní stìny a s ním spojeným zvýšeném riziku infarktù, mozkových pøíhod a uzávìrových chorob dolních konèetin. Pøi užívání v tìhotenství dochází ke sta- * Uvádíme jen v ÈR nejèastìji zneužívané drogy; v Brnì bylo napø. zaznamenáno izolované zneužívání kathu (tradièní arabská droga), na severní Moravì se ve vìtší míøe než v ostatních oblastech ÈR vyskytuje injekèní aplikace Alnagonu (analgetikum, skládající se z kodeinu, fenobarbitalu, kyseliny salicylové a kofeinu).

10 tisticky významnému snížení porodní váhy plodu, zvýšenému poètu pøedèasných porodù a potratù. Nedochází u nìj ke vzniku somatické (fyzické, tìlesné) závislosti, mùže na nìj vzniknout závislost psychická (podobnì jako na Celaskon, Acylpyrin, mrkev nebo televizní seriál). Marihuana a jí pøíbuzné produkty z Cannabis sativa podobnì jako tabák pøi inhalaèním užívání zvyšují riziko nádorových onemocnìní plic. Snižují fertilitu (plodnost) a pøi dlouhodobém a chronickém užívání snižují vštìpovací schopnost mozku. Pøi užívání v tìhotenství je prokázána snížená verbální schopnost dìtí v pøedškolním vìku. Nedochází u ní k somatické (tìlesné) závislosti, mùže vzniknout závislost psychická. Alkohol je obecnì známým jaterním jedem. Kromì toho má on sám i jeho produkty, vznikající v tìle, toxické úèinky na centrální nervovou soustavu. Dalšími zdravotními dùsledky jsou poškození ledvin, slinivky bøišní, sliznice trávicí soustavy. Pøi užívání v tìhotenství dochází k malformacím plodu, potratùm, zvýšení poètu vrozených vad a k souboru poškození, souhrnnì oznaèovaných jako FAS (Fetal Alcoholy Syndrom). U predisponovaných (a zejména mladých) jedincù mùže vzniknout somatická závislost (manifestující se kromì jiného známým deliriem tremens), v naší populaci je celkem obvyklá (a spoleèensky tolerovaná) závislost psychická.

11 Pervitin a další stimulancia (vèetnì relativnì nové subkulturní drogy MDMA (extáze) a kokainu) zpùsobují poruchy stravovacích návykù, pøi dlouhodobìjším pravidelném užívání duševní poruchy až po psychózy, podobné schizofrenii, a stihomam. Ve svìtì je každoroènì zaznamenáváno nìkolik desítek úmrtí na hypertermii (pøehøátí organismu) a akutní dehydrataci (fatální nedostatek tekutin v tìle) po požití extáze. Ménì èasto jsou zaznamenávána úmrtí, zpùsobená akutním pøevodnìním organismu a následným edémem (otokem) mozku nebo plic. Pøi déletrvajícím šòupání ( sniffing jeden ze zpùsobù užívání stimulancií) dochází k poškození nosní pøepážky až k jejímu zborcení. Další skupinu zdravotních rizik, související s injekèním zpùsobem pøijímání drogy (které platí v našich podmínkách zejména pro pervitin a heroin), shrneme ve zvláštním odstavci. U predisponovaných jedincù dochází ke vzniku somatické závislosti, pøi èastìjším užívání pravidelnì vzniká závislost psychická. Trankvilizéry a sedativa* (zejména benzodiazepiny a barbituráty). Rizikem dlouhodobého užívání tlumivých látek jsou zejména poruchy vštípivosti, rizika poškození plodu a snížená schopnost koncentrace. Pøedevším barbituráty èasto fatálnì poškozují ledviny. U predisponovaných jedincù dochází ke vzniku somatické závislosti, už po nìkolika týdnech užívání vzniká silná závislost psychická. * Hypnotika, anxiolytika atd. Nomenklatura tìchto látek je nejednotná a znaènì nepøehledná; pro potøeby tohoto materiálu bude nadále užíván pracovní název trankvilizéry a sedativa.

12 Heroin a jiné opiáty (morfin, dolsin, kodein, methadon, LAAM atd.) Bezprostøednì po užití zvyšují pocení, pùsobí znachovìní kùže, u cca 30 % populace vzbuzují zvracení a další soubor úèinkù, související s jejich parasympatikomimetickým* úèinkem. Samy opiáty jsou nejèastìji øezanými (tedy cizorodými látkami vèetnì jedù typu cyankáli øedìnými) injekèními drogami.** Po krátkém užívání se vbudovávají do tìlesného metabolismu a stávají se jeho nezbytnou souèástí. U opiátù dochází k rychlému vývoji tolerance a nutnosti zvyšování dávek, které v dobì rozvinuté toxikomanie již uživateli nepøinášejí obluzení slast v míøe, známé z první fáze užívání, ale jen mu umožòují víceménì normálnì fungovat. Už po nìkolika dávkách bez výjimek dochází k navození silné somatické závislosti. Psychická závislost jeví se v této souvislosti ménì významnou. Rozpouštìdla a další tìkavé látky. V rozporu s obecným pøesvìdèením vùbec nejnebezpeènìjší skupina omamných jedù. V dùsledku jejich užívání dochází ke vzniku nejrùznìjších nádorù (plic, moèového mìchýøe, zažívacího ústrojí atd.), pøímým poškozením plic a mozku s rapidní degradací osobnosti, k poškozením dalších orgánù, * Parasympatikomimetický stimulující úèinky parasympatické èásti vegetativního systému. ** Což pøedstavuje výrazné zvýšení jejich nebezpeènosti, nebo je prokázáno (14), že by i nìkolik desítek let trvající užívání lege artis pøipraveného, stoprocentnì èistého heroinu v dávkách, tolerovaných organismem, nezpùsobuje žádné signifikantní fyzické škody. V opaèném pøípadì obvykle užívané pøímìsi poškozují játra, ledviny, slezinu a další parenchymatózní orgány, a to až po nevratné znièení a smrt.

13 k poškozením sliznic a kùže, pøi užívání v tìhotenství k poškozením a znetvoøením plodu a obecnì k velmi èastým úmrtím na pøedávkování (protože neexistuje zpùsob, jak inhalaènì užívaná rozpouštìdla spolehlivì nadávkovat) a udušení (je-li k inhalaci používán plastikový sáèek, což je nejobvyklejší zpùsob). V uzavøených prostorech mùže dojít k požáru nebo explozi. Jen velmi zøídka dochází ke vzniku fyzické závislosti, psychická spíše sociálnì podmínìná závislost je obvyklá. LSD a jiné halucinogeny (psylocybin [jejž obsahuje v ÈR sezónnì zneužívaná houba Lysohlávka èeská], mezkalin apod.) Nejvìtším rizikem všech halucinogenù je možnost nezvratného nebo jen tìžko léèitelného delarvování latentního psychotického onemocnìní tedy vyvolání tìžké duševní nemoci, která jinak mohla zùstat po celý život skryta. Sporným bodem je nìkterými americkými prameny popisované (jinak ale nepotvrzené) poškození genetické výbavy. Není známa fyzická závislost, psychická se vyvíjí zøídka není ale vylouèena (viz výše). II. Zpùsobené injekèní aplikací drog Všechny injekènì vpravované látky (u nás jsou jejich typickými zástupci heroin a pervitin) v sobì obsahují obrovské riziko šíøení infekcí, a to až do stupnì epidemií (jak tomu bylo všude v západní Evropì a zejména v USA poté, co se objevilo HIV AIDS). I èeská epidemiologie zná menší epidemie šíøení rùzných typù hepatitid (virových zánìtù jater) mezi tuzemskými narkomany. Dalším rizikem, které podobnì jako pøedchozí souvisí s nehygienickými jehlami a støíkaèkami, je vznik abscesù (zánìtlivých

14 Incidence problémových uživatelù drog, kteøí v roce 1996 poprvé vyhledali odbornou pomoc halucinogeny 1,4 % sedativa 4,4 % jiné drogy a léky 2,9 % neznámé 0,1 % rozpouštìdla 8,4 % heroin 27,1 % opouzdøených ložisek), trombù (pøisedlých krevních sraženin) a embolií (ucpání cév vèetnì plicních, mozkových a srdeèních tìmito tromby, které se odtrhnou od podkladu), èasto se smrtelnými dùsledky. Zejména u injekènì vpravovaných drog je zvýšeno riziko úmrtí z pøedávkování (protože množství úèinné látky v daném objekanabinoidy 12,0 % pervitin 43,7 % Pramen: MUDr. Vladimír Polanecký: Epidemiologie drogových závislostí, Èeská republika 1996; Hygienická stanice hl.m.prahy 1997.

15 mu zakoupené dávky není nikdy jisté) nebo ze zneèištìní drogy cizorodou látkou (pøidanou prodejcem za úèelem zvýšení objemu a tedy zisku). b) Populaèní Kromì obecných populaèních dùsledkù, které jsou pøímým dùsledkem zaèlenìní jednotlivce do populace tedy zhoršení prùmìrného statistického zdravotního stavu obyvatelstva (v této souvislosti je mimoøádnì alarmující fakt, že jde pøevážnì o adolescentní a obecnì mladou, tedy teoreticky tu nejzdravìjší èást populace viz graf) jde i o dùsledky, ji- Prùmìrný vìk poprvé zjištìných problémových uživatelù drog v letech 1995 a 1996 1995 1996 Heroin a ostatní opiáty Pervitin a jiná stim. Kanabinoidy Halucinogeny Rozpouštìdla Sedativa atd. Jiné drogy a léky Neznámé Pramen: MUDr. Vladimír Polanecký: Epidemiologie drogových závislostí, Èeská republika 1996; Hygienická stanice hl.m.prahy 1997.

16 miž narkomané ovlivòují zdravé, drogami jakéhokoliv typu nezasažené jedince. V tomto ohledu jde zejména o již zmínìné šíøení krví pøenosných nákaz, které u nás prozatím (zejména díky úspìšnému praktikování harm reduction programù s výmìnou støíkaèek a injekèních jehel* a díky dùslednému provìøování dárcù krve) nepøedstavuje ve srovnání s jinými zemìmi výrazný problém; mohlo by se ale po pøijetí represivních opatøení, navrhovaných rozliènými politickými subjekty a potenciálnì významnì ztìžujících práci kontaktních støedisek objevit v netušené míøe. Tyto nákazy jsou vìtšinou pøenášeny i pøi nechránìném pohlavním styku, a tak se mohou šíøit i v populaci nenarkomanù. Dále sem patøí i šíøení infekcí krví normálnì nepøenosných. Zde je dobrým pøíkladem hepatitida A: od epidemického výskytu v roce 1979 je nízká promoøenost zejména mladší populace; prakticky už dorostla celá generace, která má proti této nemoci nízkou hladinu kolektivní imunity, a bude-li tedy vystavena této infekci, která se mezi narkomany (zejména pražskými) vyskytuje ve zvýšené míøe, s vysokou pravdìpodobností se objeví nová epidemie tìžko odhadnutelného rozsahu. Právì tak málo obecnì známa je skuteènost, že se krevní cestou mùže šíøit i syfilis, u níž pak díky této neklasické bránì vstupu do organismu nedochází ke vzniku známých alarmujících pøíznakù na pohlavním ústrojí, což významnì ztì- * K centrum (MUDr. Minaøík) uvádí 3 podmínky nešíøení infekce HIV v subpopulaci toxikomanù: séroprevalence, nepøesahující 5 %; dostateèná informovanost o rizicích a zpùsobech ochrany; dostupná výmìna použitých injekèních nástrojù za sterilní.

17 žuje její identifikaci nemocným a zvyšuje pravdìpodobnost vzniku nového ohniska epidemie. Dalším zdravou populaci zatìžujícím faktorem jsou problémy, plynoucí z psychických a sociálních potíží narkomanù, zatìžující jejich rodinné pøíslušníky a okolí vùbec. S tím souvisí i obecnì nižší životní úroveò rodin tam, kde je narkoman v pozici živitele rodiny. Tøetím a také jíž zmínìným faktorem, spadajícím do této skupiny dùsledkù, jsou poškození plodù matek, užívajících drogy. 2) Dùsledky kriminální povahy Je možné je v zásadì rozdìlit do sedmi okruhù: a) Páchání trestných èinù pod vlivem nezákonných drog Právì toto spojení vnímají obèané (a tedy elektorát) nejcitlivìji. Na první pohled se zdá oèividné, že nìkteré drogy zloèiny pøímo zpùsobují. V posledních letech si tuto povìst vydobyl kokain, a to (zejména v USA) ve formì tzv. cracku ; v šedesátých a sedmdesátých letech ji mìl heroin a ještì pøedtím marihuana. Je možné, že kokain k této povìsti pøišel stejnì nezaslouženì jako látky pøed ním. Rozhodnì zatím neexistuje žádný signifikantní dùkaz, že by intoxikace nelegální drogou prolamovala bariéry a zvyšovala ochotu páchat trestné èiny jinými slovy, že by ke spáchaným trestným èinùm, které napø. registruje naše policie (viz graf), nedošlo i bez této intoxikace, resp. že intoxikace nebyla nesouvisejícím jevem

18 a rozhodnutí k zloèinu samo nebylo zpùsobeno jiným faktorem napøíklad finanèní nouzí, do které se každý závislý døíve èi pozdìji dostane. b) Páchání trestných èinù pod vlivem zákonných drog Žádná nezákonná droga není natolik spojena s násilným zloèinem jako alkohol. I ve Spojených státech, kde je obecnì drogová situace a drogová kriminalita nejhorší na svìtì, udávalo v roce 1983 54 % všech usvìdèených z násilného zloèinu, že pøed jeho spácháním požili alkohol. (Jen na okraj: i americké policejní prameny (7) pøipouštìjí, že jakýkoliv pøesun od konzumace alkoholu k marihuanì by témìø jistì snížil poèet trestných èinù.) Trestné èiny v ÈR v roce 1995 podle zjištìné intoxikace nìkterou drogou intoxikace alkoholem 10,07 % intoxikace nìkterou nezákonnou drogou 0,80 % bez prokázané intoxikace 89,13 % Pramen: Zpráva o stavu a vývoji ve vìcech drog v ÈR za rok 1996; PS Parlamentu ÈR 1997, tisk 198.

19 Tento fakt je zcela zøejmý i na situaci v Èeské republice: Pøímé spojení nezákonných drog s protispoleèenským chováním které ve spoleènosti existuje a mùže a nemusí být opodstatnìné je èasto smìšováno s druhým spojením, které zcela jistì opodstatnìné je a také je spoleèensky pøítomno: c) Páchání trestných èinù za úèelem obstarání prostøedkù na nezákonné drogy. Na rozdíl od závislých na alkoholu, kteøí si svou návykovou látku obstarávají pomocí pomìrnì nízkých finanèních obnosù, závislý èlovìk na nelegální droze (vyjma marihuany, která je prozatím v ÈR extrémnì levná a v nìkterých oblastech prakticky neobchodovatelná) vydá na vrcholu svého návyku 1000 5000 Kè dennì (podle druhu a množství drogy), což je èástka legálními prostøedky fakticky nezískatelná. To závislé na droze logicky žene do trestné èinnosti a už do klasické majetkové (krádeže, loupeže), nebo do nejefektivnìjšího systému pyramidového obchodu v lidských dìjinách do dealerství. Závislí se s cenami na èerném trhu mohou vyrovnat buï krádežemi, nebo tím, že nakoupí více, než potøebují, zverbují nové zákazníky a svùj pøebytek prodají dál ( pyramidový prodej ). Tento systém je pøi zvyšování spotøeby extrémnì úspìšný, jak dobøe vìdí stovky spoleèností a pojiš oven, které takto operují i na našem trhu. Dosud jen nemocní závislí se tímto zapojením do obchodu s nelegální drogou dostávají do kriminální sféry, stávají se závislými zloèinci. A pokaždé, když je droga prodávána dál, je naøedìna

20 pøímìsí, aby se dorovnala hmotnost, èímž výraznì klesá èistota a zvyšuje se riziko koncového uživatele. Jedním z nejrozšíøenìjších mýtù, spojených s drogami, je obraz poulièního dealera, nabízejícího drogy pøed školou. Podle všech dostupných amerických i západoevropských pramenù je v drtivé vìtšinì pøípadù tím, kdo prvouživatele seznámí s drogou, spolužák, kamarád atd., tedy vrstevník z téže sociální skupiny. Obvyklá a pochopitelná zvìdavost ze strany prvokonzumenta je maximálnì povzbuzována pøímým ekonomickým zájmem toho, kdo mu drogu obstarává, zájmem, jenž je popsán v pøedchozím odstavci. Ètvrtým okruhem je d) Násilné, zastrašující a korumpující chování obchodníkù s drogami Èerný trh (a lhostejno, zda s drogami nebo s pašovaným šatstvem v poulièních stáncích) vyvolává násilné trestné chování, a to nejen proto, že pøitahuje osoby k zloèinu predisponované, ale i proto, že neexistují legální instituce, které by øešily spory. Za americké alkoholové prohibice byly na denním poøádku násilné boje mezi podloudnickými gangy a silnièní únosy aut, naditých lihovinami. Dnešním svìtovým ekvivalentem jsou naivní ochranné pasti kolem marihuanových polí, karibští piráti, pøepadávající lodì s narkotiky, a už i od nás známé ozbrojené boje mezi jednotlivými gangy, soupeøícími o trh pøi nichž èas od èasu k újmì pøijdou i nevinní kolemjdoucí. Vìtšina amerických policejních úøedníkù souhlasí s názorem, že dramatický vzestup mìst-

21 ské kriminality v posledních letech je tøeba pøièítat v podstatì výhradnì zvýšenému poètu vražd drogových dealerù. Zøejmì nejvìtší obìtí drog v USA jsou zákony dodržující obyvatelé ghett (7). Lze s naprostou jistotou tvrdit, že dealeøi, øešící vzájemné spory pomocí støelných zbraní, pro nì pøedstavují mnohem vìtší problém než ve vchodu slumù se klátící narkomani. Zároveò mnozí mladí obyvatelé ghett vnímají dealery jako hrdiny a atraktivní sociální vzor. Tam, kde kdysi dìti (podobnì jako nyní u nás) zaèínaly prodávat drogy pár let nebo mìsícù poté, co je zaèaly brát, je dnes poøadí èasto obrácené. Do všech sfér života a do makroekonomických ukazatelù se promítá e) Doprovodná finanèní kriminalita Je zøejmé, že peníze, získané z nelegálního obchodu s drogami, nelze normálním zpùsobem zdanit èi jinak legalizovat, stejnì zøejmé ovšem je, že ten, kdo je takto získává, je nezískává proto, aby je nemohl dále použít. Z logiky vìci pøed ním tedy vyvstává nutnost peníze vyprat, a vzhledem k tomu, že za úspìch se považuje dvacetiprocentní výnos èistých penìz z pùvodní èástky, cca 80 % drogovým dealerùm a výrobcùm zùstává na další pøidružené náklady vèetnì korupce. Vzhledem k obrovským objemùm tìchto penìz (odhaduje se, že mezi výrobou samotné drogy a jejím prodejem finálnímu uživateli se její cena zvýší cca tisíckrát, což pøedstavuje rabat sto tisíc procent, nemající obdoby u žádné jiné komodity) se pak do legální ekonomiky pøelé-

22 vají obrovská kvanta nezdanìných penìz, získaných v neregulérní, extrémnì tvrdé, násilnými a jinými smrtmi dláždìné hospodáøské soutìži, a ty vstupují do soutìže s penìzi, získanými legální cestou. Že to není rovná soutìž, je nabíledni. Že je to demoralizující faktor, nièící spoleènost, taktéž. f) Drogy a korupce Všude tam, kde je jakýkoliv obchod (legální èi nelegální) odvislý od lidského faktoru, a to jak na stranì obchodujícího, tak na stranì kontrolujícího nebo regulujícího orgánu, existuje riziko korupce. Tato skuteènost se nevyhýbá ani problematice obchodu s drogami. Paradoxnì (by tuto skuteènost lze v praxi verifikovat jen velmi obtížnì) mùžeme dùvodnì spekulovat o tom, zda s rostoucí tvrdostí represe a posilováním pùsobnosti represivního aparátu nerostou rovnìž i rizika korupce v této oblasti. Jako pøíklad je možno v této souvislosti uvést Spojené státy americké (nebo tam s tvrdì represivní drogovou politikou mají nejdelší a nejpodrobnìji zdokumentované zkušenosti): V Miami bylo zatèeno na tucty policejních úøedníku za úplatky, propouštìní drogových dealerù, a dokonce pøímo za obchod s drogami. V policejním okrsku New York vyústila korupce spojená s drogami v nejvìtší policejní skandál od osmdesátých let. V celých USA je rok co rok odsouzeno za drogovou korupci nìco pøes sto policejních úøedníkù.(7) Není tìžké odvodit, kde tato korupce pramení. Finanèní pokušení má pøímý vztah k základním lidským požadavkùm, a už oprávnìným nebo neoprávnìným. Vyžaduje jen

23 malé úsilí. Mnozí policisté jsou demoralizování pohledem na stav drogového obchodu, neteèností valné vìtšiny obèanù, pramalým uznáním své práce a zdánlivou zbyteèností svého snažení: i pøi regulérním zatýkání drogových dealerù na uprázdnìné místo jednoho nastupují neprodlenì další. Nìkteøí policisté si také uvìdomují, že jejich spoleèenskou úlohou není ani tolik chránit obìti pøed dravci, ale regulovat nezákonný trh, který nemùže být ve skuteènosti nikdy zcela potlaèen, který si ale valná èást spoleènosti pøeje držet v podzemí. Opatøení, které jsou v USA v poslední dobì zavádìna (tj. pøedevším zvýšené množství interních inspekcí), jsou velmi drahá a setkávají se s nulovým úspìchem. Poslední spojení mezi drogami a zloèinem je tautologické: g) Tautologický dùsledek (a podle nìkterých návrhù i držení) drogy je zloèinem samo o sobì, jenž je dnes páchán po celé zemi (a po svìtì) mnohotisíckrát (resp. mnohomilionkrát) dennì. Jen v roce 1987 pøestoupilo drogové zákony 30 milionù Amerièanù a 750 000 z nich bylo uvìznìno vìtšina za pouhé držení, nikoliv za prodej drogy. 3. Dùsledky ekonomické jsou ty, které pøímo i nepøímo zatìžují státní rozpoèet a tedy kapsu volièe, daòového poplatníka.

24 a) Plynoucí z kriminální èinnosti uživatelù drog pøímo V ÈR bylo v roce 1996 novì zjištìno 3252 problémových uživatelù (8), z nichž 2807 užívá jako primární èi sekundární drogu pervitin nebo heroin* (1757 a 1050). S jistou mírou zjednodušení lze pak øíci, že v loòském roce pøibylo nejménì dalších 2807 lidí, kteøí souhrnnì vydají sumu dalších cca 2,8 milionu Kè za svou dávku dennì, což dìlá cca 1 miliardu Kè za rok. Znovu zdùrazòujeme, že jde o známé navýšení injekèních uživatelù za loòský rok, nikoliv o reálné poèty, o nichž lze pøedpokládat s pravdìpodobností, blížící se jistotì, že jsou nìkolikanásobnì vyšší.** Podle MUDr. Pavla Béma (sekretáø Meziresortní protidrogové komise vlády ÈR) odhadují drogoví specialisté prvního kontaktu, že prùmìrný narkoman závislý na tzv. tvrdých drogách ukradne nebo jiným nezákonným zpùsobem získá zboží za cca 10 000 Kè dennì (9), za nìž pak dostává buï pøímo drogu, nebo peníze na ni (s obrovským, 100 % pøevyšujícím rabatem pøekupníkù kradeného zboží). Není tìžké tuto èástku vynásobit novou incidenci pervitinových a heroinových narkomanù a provést výpoèty, obdob- * Ceny heroinu a pervitinu se v souèasnosti pohybují (v závislosti na èase a regionu, v nìmž k prodeji dojde, a v závislosti na èistotì drogy tedy zejména u heroinu na pøímìsích, jimiž se droga øedí, a to až na pouhých 15 30 % úèinné látky), zhruba mezi 600 a 800 Kè za gram pervitinu (Národní protidrogová centrála (19) uvádí pro rok 1996 800 1000 Kè) a 800 až 2000 Kè u heroinu (podle NPDC (19) v roce 1996 400 800 Kè /!!!/). U tìchto výpoètù byla pro zjednodušení zvolena èástka 1000 Kè za gram hypotetické ideální drogy (heroinu nebo pervitinu) prùmìrné dostupné èistoty. ** O tom, že kriminalizace držení drogy zákonitì mívá za dùsledek jejich další razantní zdražení a na spotøebì se neprojeví nijak nebo jejím zvýšením, nelze pochybovat historických pøíkladù je nespoèet.

25 né tìm v pøedchozím odstavci. Takže jen závìreèné èíslo: v souvislosti s uživateli drog se loni v Èeské republice pøelilo z legální (a zdanìné) do nelegální (a nezdanìné) sféry zhruba 10 miliard korun,* a už pøímými krádežemi a jinou majetkovou trestnou èinností, nebo vydáním legálnì získaných (od rodièù, vydìlaných, získaných prodejem legálnì získaného zboží) penìz za nelegální komoditu. Znovu je tøeba zdùraznit, že jde o velmi hrubé odhady, jejichž pøesnost je limitována nemožností urèit okamžitou tržní cenu drogy i faktem, že valná vìtšina narkomanù se díky momentálnì praktikovanému systému kontaktu se státními zaøízeními a zdravotnickými subjekty spíše vyhýbá. Odborníci jejich reálné poèty odhadují na pìti- až patnáctinásobek poètu, který s nimi do kontaktu pøijde. Vzhledem k tomu, že ve dvou pøedcházejících odstavcích se zabýváme pøírùstkem oficiálnì známých problémových narkomanù, lze s vysokou mírou pravdìpodobnosti øíci, že skuteèná èísla se pohybují zcela jistì v násobcích našich výpoètù a velmi pravdìpodobnì o øád výše. b) Plynoucí z kriminální èinnosti uživatelù drog nepøímo Tady jde o horentní náklady, vydávané na s drogami související èinnost policie. Nedosahují-li u nás prozatím takové výše (a to ani procentuálnì) jako ve státech s tvrdì prohibicionistickou legislativou, je tøeba to pøièíst jednak beztrestnosti držení drogy pro vlastní potøebu a jednak nedokonalé metodice: policie totiž nemá nástroje, kterými by spolehlivì zjistila, zda má ta která krádež èi loupež atd. vztah k drogám * 10 000 Kè 2807 nových problémových uživatelù 365 dní.

26 a je tøeba se obávat, že takový spolehlivý nástroj v demokratických státech ani nemùže existovat. I v zemích, kde se takové statistiky vedou, u nich existuje jisté pravdìpodobnostní rozmezí, získané interpolací z èinù, u nichž je takový vztah nepochybný. Tøetí nepominutelnou skuteèností je fakt, že Èeská republika jako otevøená, demokratická spoleènost èelí problému drog jen velmi krátkou dobu, takže se dosud nestaèil uzavøít bludný kruh, známý z USA a státù, Bludný kruh tvrdì represivního pøístupu k protidrogové politice Pøitvrzení represe a zvýšení nákladù na ni Populistické tlaky Zvýšení ceny nelegálních drog Nespokojenost veøejnosti Snaha represivních orgánù o další zvýšení pravomocí Zvýšení pøidruženého zloèinu Zvýšení nabídky drog Zvýšená konzumace drog Zvýšený poèet souvisejících úmrtí

27 které se americkou drogovou politiku pokusily aplikovat: pøitvrzení represe a zvýšení nákladù na ni Þ zvýšení ceny nelegálních drog Þ zvýšení pøidruženého zloèinu a poptávky po drogách, zvýšený poèet úmrtí na zdravotní komplikace atd. Þ nespokojenost veøejnosti, snaha represivních orgánù o další zvýšení vlastních pravomocí Þ populistické tlaky Þ pøitvrzení represe a zvýšení nákladù na ni. Ètvrtým a posledním faktorem je skuteènost, že díky celé øadì vlivù, které vyplývají z tohoto materiálu jako celku a nebudou proto taxativnì vyjmenovávány, u nás ve srovnání se západní Evropou drogy dosud nepøedstavují problém, který by svou závažností byl srovnatelný s jejich. Musíme doufat, že prokážeme dost uvážlivosti a nebudeme se snažit zopakovat jejich chyby, které se tìžko napravují a jejich náprava ještì hùøe prosazuje. Dalšími souvisejícími náklady jsou náklady na èinnost soudù a státních zastupitelství (viz historický pøíklad státu New York, kde byly soudy ke konci minulého desetiletí pøílivem drogových kaus dokonale ochromeny), náklady na vìzeòský aparát a náklady na navrhované nucené léèby (které jsou obecnì naprosto neúèinné). Jejich pøesné vyèíslení je obtížné a toho èasu nejsou dostupné materiály, které by je umožòovaly, jistì je nicménì lze uložit pøíslušným složkám státní správy. c) Plynoucí ze zdravotních dùsledkù rizikového užívání drog Sem patøí náklady na léèení narkomanù (nikoliv na léèení jejich závislosti, ale na léèení tìch nemocí, jež si svým návykem pøivodili). Prozatím nejèastìji jde o léèení poškoze-