John Van Auken EDGAR CAYCE. Eko konzult

Transkript

1 John Van Auken EDGAR Eko konzult

2 Mùžeme si významným zpùsobem prodloužit život? Jaké principy tìlu umožòují, aby se neustále obnovovalo? Tato knížka na položené otázky odpoví na základì informací obsažených ve výkladech nejznámìjšího amerického senzibila, mystika a lidového léèitele. John Van Auken, 1989 Translation M. Židlický 2003 Eko konzult, 2004 ISBN X 2 Na rozdíl od lékaøù, spoléhajících se výluènì na své znalosti získané bìhem studia, se Edgar Cayce opíral o schopnosti vymykající se bìžnému chápání a logické úvaze. Tento neobyèejný èlovìk, jehož øada z nás zná jako spícího proroka a jehož fenomenální schopnosti jej katapultovaly do pozice nejznámìjšího amerického mystika, senzibila a lidového léèitele všech dob, byl vnitøním zrakem schopen vnímat procesy probíhající v tìlech pacientù. Dokonce na úrovni jednotlivých bunìk. Skuteènost, že jím poskytnuté informace nelze zlehèovat, dokumentuje i fakt, že o jeho nestandardních léèebných koncepcích napsalo knížky také nìkolik uznávaných lékaøù. U nás nakladatelství Eko-konzult vydalo práci MUDr. Erica Meina Edgar Cayce Klíèe ke zdraví a publikaci MUDr. Williama McGareyho Edgar Cayce Cesty ke zdraví. Jeho názory týkající se zdraví a pøíèiny chorob, se staly základem pro nový smìr v léèení, jehož cílem není léèba jednotlivých symptomù, ale celého èlovìka. Jaké jsou podle nìj pøíèiny nemoci? Pomineme-li genetické dispozice, kdy funkce nìkterých orgánù èi tìlesných systémù jsou narušeny již od narození, pøíèinou vìtšiny neduhù je pøedevším intoxikace organismu, tj. enormní množství jedovatých látek v tìle. O zhoubném 3

3 vlivu toxinù napøíklad vypovídá fakt, že devìt žen z deseti, u nichž byl diagnostikován nádor na prsu, trpìlo zácpou. V uvedeném pøípadì je tìlo vystaveno pùsobení vìtších objemù škodlivin, nebo støevo je jen zèásti propustné. Nevylouèené jedy se tudíž prostøednictvím krevního obìhu dostávají do celého tìla. Urèitá hladina tìchto substancí je v organismu naprosto zdravého èlovìka zcela normální, jelikož každá buòka sama o sobì tvoøí svébytný a autonomní systém, pøijímající z krve živiny a vyluèující odpadní látky. Pøi neúmìrném zvýšení obsahu odpadních látek v tìle jsou vytvoøeny základní podmínky pro vznik nemoci. Ta se poté, v závislosti na genetické výbavì, projeví v místì nejslabšího èlánku øetìzu. Nabízí se otázka, jak k toxicitì dochází? Jak již bylo uvedeno, jistá hladina jedù, akceptovatelná pro organismus, vzniká normální èinností každé buòky. K škodlivé koncentraci zmínìných látek mimo tuto úroveò pøispívá øada faktorù: naše myšlenky a city (o jejich vlivu bude pojednáno pozdìji) kvalita stravy pøejídání se a již zmínìné nepravidelné vyluèování nedostateèný pøíjem tekutin nedostatek pohybu nedostatek spánku pøepracování stresová situace Nejjednodušším zpùsobem, jak obsah škodlivin v tìle redukovat, je pøirozenì zmìna stravovacích návykù omezit pøíjem škod- livých potravin a naopak zvýšit konzumaci druhù napomáhajících vyluèování. Potraviny pøedstavují jeden ze základních nástrojù, s jehož pomocí lze dosáhnout žádoucího stavu. Øadíme je do dvou hlavních skupin zásadotvorné a kyselinotvorné. Vzájemnému pomìru tìchto dvou typù Cayce pøikládal nesmírný význam. Doporuèoval, aby 80 procent našeho jídelníèku sestávalo z potravin zásadotvorných a pouze 20 procent tvoøily kyselinotvorné. Tento pomìr je optimální pro udržování ph krve a tkání v mírnì zásadité poloze, tedy stavu, jejž Cayce považoval za podmínku zdravého fungování organismu. Toto ph podporuje potøebné elektrické impulzy mezi buòkami a mezi nimi a mozkem. Elektøina je generována spalováním pøíslušných látek v mezibunìèném roztoku. Øádný prùbìh tohoto procesu závisí na již zmínìné mírné zásaditosti ph mezibunìèné kapaliny. Nežádoucí vychýlení ph kterýmkoliv smìrem chemické reakce blokuje. Ty neprobíhají jak by mìly. Automaticky se tvoøí škodlivé látky s obvyklými následky, tj. zprvu se projeví únava, pozdìji nemoc. Nástup jakékoliv choroby se nejdøíve projeví v posunu ph na kyselou stranu, její ústup na mírnì zásaditou. Zvýšená konzumace alkalickotvorných potravin mezi nìž patøí prakticky všechna zelenina a ovoce zásaditý stav navozuje a napomáhá tak eliminaci jedù. Mimoto organismus zásobují výživnými látkami, jako jsou napøíklad dùležité stopové prvky, minerály, vitaminy, enzymy atd. Podle Edgara Cayceho bychom si ph mìli obèas zmìøit ráno pøed snídaní lakmusovým papírkem. 4 5

4 Pokud se zbarví do rùžova, tj. nachází-li se náš organismus v kyselém stavu, mìli bychom se konzumací citrusového ovoce snažit o zmìnu ke slabì zásaditému ph. V tomto pøípadì však ovoce nelze kombinovat s chlebem èi obilnými kašemi nebo mléènými výrobky, nebo tato varianta je pro trávení obrovskou zátìží. Nemoc samozøejmì není záležitostí pøítomnosti èi nepøítomnosti nežádoucích látek. Mnohdy je zpùsobena absencí urèitých živin. Ovoce a zeleninu Cayce pokládal za základní kameny zdravého stravování. Doporuèoval, aby tvoøily tøi ètvrtiny (3/4) naší stravy. Skuteènost, že Èeská republika v poètu onemocnìní rakovinou tlustého støeva na tisíc obyvatel figuruje na prvním místì, patrnì není náhoda. Zatímco Americká zdravotnická asociace doporuèuje dennì sníst kolem šesti porcí ovoce nebo zeleniny, prùmìrný Èech si v letním období dá jednu dennì, tj. šestinu doporuèeného množství, a v zimì pouze jednu týdnì, tedy pøibližnì ètyøicetinu zmínìné denní dávky. Za významný komponent jídelníèku považoval také výrobky z celozrnné mouky. Bílá mouka pro tìlo není pøínosem. Pøevážnì sestává z èistého škrobu, téhož škrobu, jenž je používán ke škrobení. Pro organismus je vyloženì škodlivá. Její konzumace zpùsobuje vážná onemocnìní, napøíklad artritidu, otoky dolních konèetin, chudokrevnost, nemoci srdce. Mùže být rovnìž pøíèinou ochrnutí. Vìtšina tmavých chlebù nabízených jako celozrnné, má se skuteènì celozrnným peèivem spoleèné jen jméno. Jsou upeèeny z bílé mouky obarvené karamelem, pøípadnì je vìrohodnost výrobku posílena pøítomností nìkolika semínek èi rozdrcených obilných zrn. Skuteèný celozrnný chléb se na øežu vyznaèuje mramorovou strukturou. Místy je tmavý a místy svìtlý. Dùvody vedoucí pekaøe k tomu, aby používali bílou mouku a nikoliv celozrnnou jsou tøi: Za prvé celozrnná mouka je levnìjší než bílá, za druhé celozrnná se rychle kazí a oxiduje a za tøetí tìsto z ní špatnì kyne. Opakem zeleniny èi ovoce, tj. potravin èistících krev, jsou potraviny zanášející náš organismus odpadními látkami anebo negativnì ovlivòující na tìlesné funkce. Do této kategorie spadají zejména tuky, bílý cukr, èervená masa a již zmínìný bílý chléb èi imitace celozrnného peèiva. Aèkoliv Cayce ryby, zvìøinu a drùbež doporuèoval zvláštì jako pøílohu k vaøené zeleninì k veèeøi, velmi negativnì nahlížel na èervená masa. Dnes, po padesáti letech, mu vìda v tomto ohledu zcela dává za pravdu. Èervená masa jsou všeobecnì považována za nezdravá. Shodnì s ním se doporuèují ryby, drùbež a zvìøina. Stejnì dobrým prorokem se ukázal i v pøípadì bílého cukru, jehož byl silným odpùrcem. Tento bílý jed má destruktivní vliv na bílé krvinky, jejichž úkolem je likvidace bakterií a virù. Zatímco zdravá krvinka je bìhem své existence schopna znièit 14 bakterií, po požití bílého cukru, a již ve formì kokakoly, džusu èi zákusku, tato vloha klesne na pouhé 4 až 2 bakterie. Výsledkem je omezená možnost organismu odolávat infekcím. Do nemilosti bìhem nìkolika posledních de- 6 7

5 setiletí upadly také tuky. Aèkoliv v prùmìru tvoøí procent kalorií pøijímané stravy, Cayceho doporuèení hovoøila o 10 %, tj. o jedné tøetinì až ètvrtinì obvyklého stavu. Pøímých dùsledkù konzumace tukù je nìkolik. Mezi nejvážnìjší patøí zhuštìní krve. Je to živná pùda pro vznik krevních sraženin. Souèasnì to vede k omezení prùchodnosti cév. Za tohoto stavu je snížen pøísun kyslíku k buòkám, jež pak nejsou s to øádnì plnit své poslání. Tuk dále neblaze pùsobí na èinnost støev. A to zvýšením obsahu žluèových kyselin na desetinásobek obvyklých hodnot. Množí se bakterie, schopné existence bez kyslíku a mìnící žluèové kyseliny v karcinogeny. Jedním z nejznámìjších nežádoucích následkù konzumace tukù je vyšší hladina cholesterolu v krvi. Jde o látku mající na svìdomí zvýšené riziko vzniku a vývoje koronární choroby srdeèní. Jako velmi nevhodná Cayce oznaèil veškerá smažená jídla podle nìj mají paralyzující vliv na funkci jater a žluèníku. Z výše uvedeného zøetelnì vyplývá, že existuje zásadní rozdíl mezi standardní snídaní øady domácností, skládající se z bílého chleba s máslem a z kávy oslazené cukrem a napøíklad snídaní sestávající z celozrnného chleba s nízkotuèným sýrem a ovocem. Zatímco první kombinace pøedstavuje závažný zdravotní hazard (bílá mouka, pøíliš tuku a bílý cukr), nebo všechny její složky jsou škodlivé a jako takové nejsou v pravém slova smyslu vùbec potravinami, druhá alternativa reprezentuje vyvážený zdroj živin. Totéž, co bylo øeèeno o první snídani, lze vztáhnout i na klasické èeské jídlo knedlíky s vepøovým a celou plejádu dalších našich pokrmù. Je evidentní, že tvùrci starých kuchaøek nemìli ani elementární znalosti týkající se zdravého stravování. Jejich jediným hlediskem pøi tvorbì jednotlivých receptù bylo, aby výsledný produkt byl co nejchutnìjší. Shodou okolností jsou nejlahodnìjší právì výrobky bohaté na tuky a cukry. Ty tvoøí základ vìtšiny zákuskù. V M Dnes z prosince 1998 pod titulkem Dieta a správná životospráva snižují riziko vzniku rakoviny èteme: Britští odborníci na výzkum rakoviny zjistili pøesvìdèivou spojitost mezi snížením rizika jejího vzniku a správnou životosprávou. Obranou proti rakovinì by mìla být èerstvá zelenina a ovoce. S tìmito názory se ztotožòují i odborníci z Britské výzkumné rady, kteøí dále uvedli, že správnì volená dieta je jedním z HLA- VNÍCH zpùsobù, jak omezit riziko vzniku rakoviny. Mimoto se zmiòují o tom, že pozitivní vliv vitaminových tablet na redukci rizika vypuknutí rakoviny není znám. Stejný náhled na umìlé vitaminové pøípravky mìl Cayce, jenž jejich použití doporuèoval jen výjimeènì. A to krátkodobì v pøípadech, kdy organismus trpí akutním nedostatkem vitaminù. Tvrdil, že dlouhodobé užívání zmínìných tablet vede ke ztrátì schopnosti tìla získávat vitaminy z pøirozených zdrojù. Všeobecnì lze konstatovat, že pøi výbìru potravin bychom se mìli øídit následujícími kritérii: a) potrava by mìla obsahovat vysoký podíl Výbìr potravin 8 9