Ministerstvo financí ČR Letenská 15 P.O. Box 77 118 10 Praha 1 V Praze dne 7. prosince 2006 Věc: Stanovisko AFIZ ke konzultačnímu materiálu MF ČR Působnost a definice Vážení, připomínkám ke konzultačnímu materiálu MF Působnost a definice jsme věnovali značné úsilí, neboť způsob implementace této materie zásadně ovlivní většinu stávajících subjektů poskytujících investiční služby. Připomínky jsme projednali v širokém plénu členské základny a následně s většinou dotčených asociací (USF, AKAT a jejich prostřednictvím s AFAM a BA), proběhla i dodatečná jednání se zástupci MF a ČNB. V odpovědích na nejdůležitější otázky (1-6) se nám podařilo s ostatními asociacemi dosáhnout konsensu. Seznámili jsme se se společným stanoviskem AKAT a BA a plně jej podporujeme. Přesto k jednotlivým otázkám připojujeme vlastní doplňující stanovisko. Za klíčový prvek budoucí právní úpravy považujeme nutnost využití výjimky ve smyslu čl. 3 MiFID. Ad 1 Ano. AFIZ podporuje zrušení omezení činnosti obchodníka s cennými papíry i mimo oblast investičních služeb, a to zejména pro případ, kdy by došlo k nevyužití výjimky dle čl. 3 MiFID. Komunitární právo to ostatně v případě zprostředkovatelských služeb v pojišťovnictví samo předpokládá. Upozorňujeme na obezřetné vymezení okruhu činností, které by obchodník po novele mohl provádět z konzultačního materiálu není patrné, jestli zamýšlené uvolnění bude znamenat umožnění pouze poskytování jiných služeb na finančním trhu nebo rovněž činností souvisejících, jako například činnost vzdělávací a školící apod. Pokud již přistoupíme k uvolnění exkluzivity podnikání obchodníka, navrhujeme raději širší formulaci, kterou dle našeho názoru MiFID připouští, když uvádí, že jediné omezení činnosti obchodníka spočívá v přijetí přiměřených opatření ke zjištění střetu zájmů mezi obchodníkem a jeho klienty nebo jeho klienty navzájem a zabránění negativního dopadu na klienta (čl. 18 odst. 1 a 2 a čl 13 odst. 3 MiFID). Ad 2 Ano. AFIZ podporuje připuštění i jiných právních forem společnosti obchodníka než pouze akciovou společnost, a to zejména pro případ, kdy by došlo k nevyužití výjimky dle čl. 3 MiFID. Za stávající situace jsou čeští obchodníci ve značné konkurenční nevýhodě oproti investičním podnikům z jiných jurisdikcí, které toto připouští. Domníváme se rovněž, že již pominulo období, kdy omezení právní
formou bylo důvodem pro vytvoření bariér vstupu na trh. Co se týká jiných právních forem, preferujeme zejména z praktických důvodů (důsledky smrti společníka u osobních společností apod.) spíše jen společnosti kapitálové. Pokud by však došlo ke zrušení investičních zprostředkovatelů ve smyslu stávajícího 29 ZPKT, pak bychom naopak formy osobních společností považovali za nutné. Ad 3 Nevidíme důvod pro rozlišení rozsahu činnosti obchodníka z důvodu jeho právní formy jako společnosti s ručením omezením. Rozsah činnosti obchodníka směrnice váže nikoliv na právní formu, ale na přípustnou výši vlastního kapitálu a na dispozici s klientským majetkem. Nicméně bychom se zřejmě nebránili takovému modelu, kdy by právní forma společnosti s ručením omezením byla přípustná pouze u malých obchodníků s minimální úrovní vlastního kapitálu 50 tis. ve smyslu čl. 5 odst. 3 případně čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) ve spojení s. čl. 7 směrnice č. 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí. Ad 4 Odpověď na tuto otázku závisí na tom, zda bude zachován stávající institut investičního zprostředkovatele resp. obecně režim výjimky ve smyslu čl 3 MiFID či nikoliv. Pokud by investiční zprostředkovatel (v režimu výjimky ve smyslu čl 3 MiFID) zůstal zachován, nepovažujeme obchodníka fyzickou osobu za potřebné zavádět, a to zejména s ohledem na - významný zásah do kontinuity právní úpravy - související nutnost specifické prováděcí úpravy obezřetnostních pravidel podnikání takového obchodníka - nepřehlednou strukturu poskytovatelů investičních služeb z pohledu klientů Ad 5 AFIZ nemá na tuto otázku vyhraněný názor. Odpověď na otázku, zda implementovat koncept tied agentů, by měla vycházet z analýzy potřeb obchodníků s cennými papíry. Výhodu přijetí tohoto konceptu lze spatřovat v možnosti využití evropského pasu a širším spektru služeb a nástrojů, určitou nevýhodu pak ve větším spektru zprostředkovatelských subjektů, což může být z pohledu klienta nepřehledné. Dodatečným nákladem pak bude registrace těchto vázaných zprostředkovatelů. V této souvislosti bude nutné vyřešit otázku, na základě jakého oprávnění budou moci vázaní investiční zprostředkovatelé investiční služby jménem a na účet obchodníka poskytovat. S ohledem na stávající problémy s registracemi investičních zprostředkovatelů navrhujeme v případě implementace vázaného zprostředkovatele oddělit registraci od podnikatelského oprávnění. Ad 6 Varianty popsané v konzultačním materiálu nejsou popisem vyčerpávajících možných řešení struktury zprostředkovatelů na finančním trhu. AFIZ identifikoval následující možné varianty: i) připustit existenci jen vázaných zprostředkovatelů, stávající investiční zprostředkovatele zrušit (viz varianta B konzultačního materiálu)
ii) vedle vázaných zprostředkovatelů ponechat stávající 2 úrovně investičních zprostředkovatelů (s implementací změn ve smyslu čl 3 MiFID) (viz varianta A konzultačního materiálu) iii) připustit existenci pouze investičního zprostředkovatele v režimu čl. 3 MiFID, který by podnikal na základě registrace ČNB, přičemž by mohl investiční služby poskytovat prostřednictvím obchodních zástupců, kteří by jednali na jeho plnou odpovědnost. Obchodní zástupci by iv) nepodléhali registraci ČNB. připustit existenci pouze stávajících investičních zprostředkovatelů (IZ1 a IZ2) s implementací změn ve smyslu čl. 3 MiFID v) vedle vázaných zprostředkovatelů ponechat registrovaného investičního zprostředkovatele v režimu výjimky čl 3 MiFID s tím, že by mohl svoji činnost vykonávat prostřednictvím obchodních zástupců, kteří by jednali na jeho plnou odpovědnost a nepodléhali registraci ČNB. Varianta Vázaný zprostředkovatel (na OCP)) Režim výjimky ve smyslu čl. 3 MiFID Stávající registrovaný Registrovaný investiční zprostředkovatel (IZ1 investiční a IZ2) zprostředkovatel + neregistrovaný * obchodní zástupce) i ano ne ne ii ano ano ne iii ne ne ano iv ne ano ne v ano ne ano Dále upozorňujeme na některé důležité aspekty jednotlivých variant: Varianta i) by znamenala zvýšené nároky na organizační, věcné a personální předpoklady stávajících investičních zprostředkovatelů 1. úrovně (informační systém, počet a odbornou způsobilost zaměstnanců a vedoucích osob, vnitřní kontrolní systém, předpisovou základnu atd.). Odhad měsíčních nákladů po transformaci IZ 1. úrovně na malého OCP se pohybuje minimálně v řádech desetitisíců Kč (+ jednorázové náklady v řádech set tisíc na získání licence). Přesunutím zprostředkovatelských a poradenských subjektů do režimu MiFID by došlo k zatížení těchto subjektů i povinnostmi, jejichž uložení není dle našeho názoru odůvodnitelné. Například by na tyto subjekty dopadla stávající podrobná a formálně náročná reportovací povinnost, jejíž implementace by pro tyto subjekty znamenala významné dodatečné náklady, avšak přidaná hodnota pro dohled by byla minimální, neboť tyto informace dohled získá v rámci informačních povinností poskytovatelů investičních služeb, které pokyny od zprostředkovatelů přijímají. Dalším negativním důsledkem této varianty by byla eliminace přímých zprostředkovatelských sítí subjektů kolektivního investování, protože MiFID umožňuje navázat zprostředkovatele jen na obchodníky s cennými papíry, a dále eliminace nezávislých poradců a zprostředkovatelů.
Domníváme se, že regulace zprostředkovatelských a poradenských subjektů by měla existovat a měla by zahrnovat oblast pravidel jednání se zákazníky tak, aby i po implementaci MiFID byla zajištěna stejná pravidla pro všechny distribuční kanály. Dále připouštíme i určitou nutnost regulace obezřetnostních pravidel stanovení základních administrativních postupů a kontrolních mechanismů, což zajišťuje stávající prováděcí úprava (vyhláška č. 429/2004 Sb. a 261/2004 Sb.) AFIZ je zásadně proti nevyužití režimu výjimky ve smyslu čl. 3 MiFID. Varianta ii) Tato varianta je pro AFIZ v zásadě přijatelná. Nevýhodu lze spatřovat v tom, že se v jejím důsledku nesníží počet přímo dohlížených subjektů ze strany ČNB a dále to, že oproti variantě iii) zde existují časové a finanční náklady na registraci vysokého počtu investičních zprostředkovatelů 2. úrovně. Mezi nevýhody lze řadit i to, že bezprostřední odpovědnost za poskytnutí služby leží zejména na IZ2, což z hlediska klienta není optimální. Varianta iii) Formulací této varianty přichází AFIZ se zásadnější změnou ve stávající úpravě investičního zprostředkovatele, která je vzhledem k režimu výjimky z MiFID možná a která dle názoru AFIZ skýtá celou řadu výhod: - zásadní snížení počtu registrovaných investičních zprostředkovatelů (z řádu tisíců na řády maximálně stovek subjektů) a tím snížení počtu subjektů přímo dohlížených ČNB - přenesení odpovědnosti za poskytnutí investiční služby z obchodního zástupce plně na (registrovaného) investičního zprostředkovatele; investiční zprostředkovatel by zároveň plně odpovídal za zajištění odbornosti svých obchodních zástupců, což by byl povinen prokazovat v procesu získání registrace. - úspora nákladů souvisejících se zaregistrováním obchodních zástupců jak na straně obchodních zástupců, tak na straně státu - pozitivní efekt pro klienta (nedrobení odpovědnosti, silnější záruka odbornosti) - zachování určité kontinuity s předchozí úpravou Předpokládáme, že podnikatelským oprávněním obchodních zástupců jednajících jménem a na účet investičního zprostředkovatele by byl živnostenský list (volná ohlašovací živnost č. 72 nařízení vlády č. 140/2000 Sb. - zprostředkování služeb a obchodu). Přijetí této varianty by tedy vyžadovalo drobnou novelu živnostenského zákona. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že drtivá většina stávajících investičních zprostředkovatelů druhé úrovně tento živnostenský list má, neboť na jeho základě zprostředkovává produkty stavebního spoření a penzijního připojištění.
Registrovaný investiční zprostředkovatel by byl odpovědný za to, že jeho obchodní zástupci splňují podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti. V procesu získání registrace by byl povinen doložit systém, kterým toto bude prověřovat a zajišťovat a byla by stanovena sankční odpovědnost, pokud by toto neimplementoval. Pro zajištění transparentnosti, který subjekt je za kterého obchodního zástupce odpovědný (a to jak pro účely státního dohledu, tak pro účely klientské veřejnosti) by bylo vhodné zavést veřejný seznam obchodních zástupců. Toto lze řešit různými způsoby buď povinností registrovaných investičních zprostředkovatelů mít na svých webových stránkách trvale přístupný aktuální seznam všech obchodních zástupců, kteří jejich jménem poskytují investiční služby nebo zřízením centrálního seznamu na stránkách ČNB, do kterého by registrovaní investiční zprostředkovatelé byli povinni přes webové rozhraní vkládat tyto údaje. Varianta iii) je variantou, kterou AFIZ preferuje. Varianta iv) je pro AFIZ rovněž přijatelná. Její výhodou je, že ze všech variant představuje nejmenší zásah do stávající legislativy. Varianta v) je pro AFIZ přijatelná (viz argumentace k variantě iii) s tím, že určitou nevýhodou z pohledu klienta by se mohla jevit přílišná složitost ve spektru zprostředkovatelských subjektů. Závěr: AFIZ preferuje varianty v tomto pořadí: Priorita Varianta 1 iii) registrovaný IZ + neregistrovaný obchodní zástupce 2 v) vázaný zprostředkovatel na OCP a vedle toho registrovaný IZ + neregistrovaný obchodní zástupce 3 iv) stávající stav (IZ1 a IZ2 s registrací) 4 ii) - vázaný zprostředkovatel na OCP a vedle toho stávající IZ2 a IZ2 5 i) zrušení stávajícího IZ1 a IZ2 a jeho nahrazení vázaným zprostředkovatelem na OCP přijatelné varianty nepřijatelná varianta Ad 7 Ad 8 Ano. Nepovažujeme za nutné. Ad 10 Ano. Ad 11 Bližší specifikaci této investiční služby považujeme za vhodnou, nicméně ne metodického materiálu MF nebo ČNB. Přesné vymezení této služby má zásadní význam pro rozsah činnosti investičního zprostředkovatele.
Ad 12 Bližší specifikaci této investiční služby považujeme za vhodnou, nicméně ne metodického materiálu MF nebo ČNB. S příklady uvedenými v konzultačním materiálu se v zásadě ztotožňujeme s tím, že v případě nalezení vhodné protistrany... by vhodné vyjasnit hranici mezi přijímání a předáváním pokynů a jejich prováděním (srov. větou druhou na str. 25 konzultačního materiálu). Ad 13 Bližší specifikaci této investiční služby považujeme za vhodnou, nicméně ne metodického materiálu MF nebo ČNB. Ad 14 Bližší specifikaci této investiční služby nepovažujeme za nutnou. Ad 15 Dle názoru AFIZ spolu obě podmínky velmi úzce souvisí. Doporučení může být prezentováno jako vhodné pouze za předpokladu, že obchodník zná osobní poměry zákazníka a při udělení doporučení z nich vychází. Ad 16 Bližší specifikaci této investiční služby považujeme za vhodnou, např. vedle pozitivního vymezení rovněž vymezením negativním, a to přímo v zákoně. Ad 17 Vymezení této investiční služby je dle názoru AFIZ srozumitelné. Co se týká přechodného ustanovení, přikláníme se k rozšíření povolení přímo ze zákona. Ad 18 Bližší specifikaci této investiční služby považujeme za vhodnou, nicméně ne metodického materiálu MF nebo ČNB. Ad 19 AFIZ nemá na tuto otázku vyhraněný názor; spíš se přikláníme k subsumování této služby pod správu a úschovu. Ad 20 Ano. Ad 21 (23) Ad 22 (24) Ano. Ano. S pozdravem, Mgr. Marta Gellová generální sekretář AFIZ