1. Souhrn. 1.1 Drogová scéna kraje a rizikové lokality

1. Souhrn...1 1.1Drogová scéna kraje a rizikové lokality... 1 1.2Trendy v užívání návykových látek... 2 2. Charakteristika kraje Vysočina...5 2.1 Územní členění... 6 2.2 Stav a pohyb obyvatelstva... 7 2.3 Věkové složení a průměrný věk obyvatelstva... 7 Obr. 1.5.: Průměrný věk obyvatelstva ve správních obvodech ORP kraje Vysočina k 1. 1. 2006... 8 2.4 Aktuální situace na trhu práce v okresech kraje Vysočina (k 30. 9. 2007)... 9 2.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání... 11 2.6 Úroveň průměrných výdělků v kraji... 12 3. Koordinace protidrogové politiky...14 3.1 Institucionální zajištění... 14 3.1.1 Krajské... 14 Nástroje protidrogové politiky:... 14 3.1.2 Místní... 14 3.2 Finanční zajištění protidrogové politiky... 17 Výdaje...17 Popis...17 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež...17 Kontaktní centrum...17 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež...17 Kontaktní centrum...17 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Žďár nad Sázavou...18 Nadosah Centrum prevence, Oblastní charita Žďár n.s....18 Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Bystřice nad Pernštejnem...18 Spektrum Kontaktní nízkoprahové centrum...18 Výdaje...18 Popis...18 4. Situace na drogové scéně...19 4.1 Hlášení drogové epidemiologie za rok 2006 kraj Vysočina... 19 Celkem... 20 Tab. 1.12: Výskyt sekundární drogy v okresech... 21 Okresy... 21 Celkem... 21 H.Brod... 21 Jihlava... 21 Pelhřimov... 21 Třebíč... 21 Žďár n/s... 21 4.2 Drogová kriminalita... 22 5. Služby poskytované uživatelům drog a osobám ohrožených drogou...22 Tab. 1.17: Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky... 24 6. Krajská strategie a plány...25 Název... 27 Objasněno... 27 1. Souhrn 1.1 Drogová scéna kraje a rizikové lokality 1

V roce 2007 došlo oproti roku 2006 k mírnému zvýšení počtu problémových uživatelů (dle KHS), a to ze 422 na 436. V kraji není zajištěno poskytování KPS a TP v potřebném rozsah v okresech Pelhřimov a Halvíčkův Brod. Jedná se o dva okresy, ve kterých došlo v roce 2005 k zániku zařízení provozujících KPS a TP. 1.2 Trendy v užívání návykových látek Obecně drogová scéna odpovídá charakteru kraje podprůměrné mzdy, nízká hustota zalidnění, nejvíce malých obcí v ČR (tj.vysoká spotřeba alkoholu), žádné velké město (tj. málo opiátů, je nízká možnost si na ně opatřit prostředky a obstarat si je je těžší). Ze sledovaných základních drog stále zůstává na 1. místě pervitin, na 2. místě marihuana, na 3. místě je s výrazným odstupem hlášen heroin (dle KHS). Výrazný a pro Vysočinu specifický problém však spatřujeme v nadužívání alkoholu a to i u nezletilých a mladistvých. Obr. 1.1 Počet výskytů základní drogy v kraji Vysočina (k 31. 12. 2007) Základní droga (počet výskytů v kraji Vysočina) toluen 2 marihuana 125 extáze 1 pervitin 228 brown 1 heroin 13 0 50 100 150 200 250 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008, vlastní výpočty

Obr. 1.2 Počet výskytů sekundární drogy v kraji Vysočina (k 31. 12. 2007) Výskyt sekundární drogy (počet výskytů v kraji Vysočina) alkohol 30 toluen 5 lysohlávka 16 LSD 6 marihuana 144 kokain 4 extáze 16 pervitin 56 heroin 21 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008, vlastní výpočty Obr. 1.3 Počet vydaných stříkaček a jehel v kraji Vysočina (k 31. 12. 2006) Počet vydaných stříkaček a jehel (harm reduction) 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 2005 2006 2007 5000 0 K-centrum Káčko Jihlava K-centrum Káčko Jihlava - terén K-centrum Třebíč K-centrum Třebíč - terén K-centrum Spektrum Žďár n/s. K-centrum Spektrum Žďár n/s. - terén Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008, vlastní výpočty

Bohužel od roku 2000 neproběhl v kraji žádný průzkum, který by mapoval výskyt drog a způsob užívání a zneužívání žáků ve školním věk. 2. Charakteristika kraje Vysočina Kraj Vysočina má centrální polohu v rámci ČR. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Od sousedních regionů se kraj odlišuje členitostí území, vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Rozdrobená sídelní struktura způsobuje v některých případech vylidňování menších obcí a emigraci mladých a kvalifikovaných obyvatel. Vysočina má vnitrozemskou polohu a její hranice se nedotýkají státní hranice ČR. Jižní část kraje však zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem, a proto byly okresy Jihlava a Třebíč zařazeny do programu přeshraniční spolupráce Phare. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší, zdravými lesy, čistými a vodohospodářsky významnými vodními plochami a zdroji vody. Rozlohou 6 796 km2 (31. 3. 2007) se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti pouze 4 kraje ČR mají větší plošnou velikost, viz. tab. 1.1. Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy. Navzdory poměrně velké rozloze náleží kraj Vysočina z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku, viz. tab. 1.2 - pouze tři kraje jsou počtem obyvatel menší než kraj Vysočina. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Počtem obyvatel na 1 km 2 (75,3) zůstává kraj pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňským a Jihočeským patří mezi tři nejméně zalidněné regiony ČR, viz. tab. 1.3.

Tab. 1.1: Pozice kraje Vysočina v ČR Tab. 1.2: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska z hlediska rozlohy (k 31. 3. 2007) počtu obyvatel (k 30. 6. 2007) Pořadí Kraj Rozloha v km 2 Pořadí Kraj Počet obyvatel 1 Středočeský 11 014,6 1 Moravskoslezský 1 249 522 2 Jihočeský 10 056,9 2 Praha 1 198 094 3 Plzeňský 7 561,2 3 Středočeský 1 187 360 4 Jihomoravský 7 196,3 4 Jihomoravský 1 136 005 5 Vysočina 6 795,7 5 Ústecký 825 357 6 Moravskoslezský 5 427,1 6 Olomoucký 640 567 7 Ústecký 5 334,6 7 Jihočeský 631 434 8 Olomoucký 5 266,8 8 Zlínský 590 066 9 Královéhradecký 4 758,3 9 Plzeňský 557 355 10 Pardubický 4 518,5 10 Královéhradecký 550 727 11 Zlínský 3 963,5 11 Vysočina 512 582 12 Karlovarský 3 314,5 12 Pardubický 509 003 13 Liberecký 3 163,0 13 Liberecký 432 187 14 Praha 496,1 14 Karlovarský 305 682 Tab. 1.3: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska Tab. 1.4: Pozice kraje Vysočina v ČR z hlediska hustoty zalidnění (k 30. 6. 2007) průměrné velikosti obcí (k 30. 6. 2007) Pořadí Kraj Počet obyvatel na 1 km 2 Pořadí Kraj Počet obyvatel na 1 obec 1 Praha 2 415,0 1 Praha 1 198 094,0 2 Moravskoslezský 230,2 2 Moravskoslezský 4 179,0 3 Jihomoravský 157,9 3 Ústecký 2 331,5 4 Ústecký 154,7 4 Karlovarský 2 315,8 5 Zlínský 148,9 5 Liberecký 2 010,2 6 Liberecký 136,6 6 Zlínský 1 941,0 7 Olomoucký 121,6 7 Jihomoravský 1 690,5 8 Královéhradecký 115,7 8 Olomoucký 1 613,5 9 Pardubický 112,6 9 Královéhradecký 1 229,3 10 Středočeský 107,8 10 Pardubický 1 126,1 11 Karlovarský 92,2 11 Plzeňský 1 112,5 12 Vysočina 75,4 12 Středočeský 1 036,1 13 Plzeňský 73,7 13 Jihočeský 1 013,5 14 Jihočeský 62,8 14 Vysočina 728,1 Zdroj dat (tabulky 1.1 1.4): Stav a pohyb obyvatelstva za 1. 4. čtvrtletí 2005. ČSÚ Praha, 2006; Statistická ročenka půdního fondu ČR. ČZÚK Praha, 2006; Malý lexikon obcí ČR 2006. ČSÚ, Praha 2007 2.1 Územní členění Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav k 31. březnu 2007). Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech

krajů ČR, viz. tab. 1.4. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 33 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné. V důsledku zákona o změně hranic krajů, přijatého Parlamentem ČR, se s účinností od 1. ledna 2005 území kraje zmenšilo o 25 obcí, které se staly součástí Jihomoravského kraje. Rozloha kraje se tak snížila o 129, 7 km2 (tj. o 1,9 %) a jeho populace klesla o 7 039 osob (-1, 4 %). 2.2 Stav a pohyb obyvatelstva Kraj Vysočina se s 512 053 obyvateli (k 31. 3. 2007) řadí k méně lidnatým krajům České republiky (čtvrtý populačně nejmenší po Karlovarském, Libereckém a Pardubickém kraji) a na obyvatelstvu ČR se podílí 5 %. Zatímco obyvatelstvo tvoří dvacetinu populace ČR, rozloha kraje zaujímá 1/12 území státu (8,6 %), viz. obr. 1.4. Obr. 1.4: Hustota zalidnění v okresech ČR k 31.12.2006 2.3 Věkové složení a průměrný věk obyvatelstva Pramen: Stav a pohyb obyvatelstva za 1. 4. čtvrtletí 2006. ČSÚ Praha, 2007 Kraj Vysočina má ve srovnání s ČR poměrně dobrou věkovou strukturu obyvatelstva. Od devadesátých let však dochází k výraznému a rychlému zhoršování věkové struktury populace (proces stárnutí). V roce 1991 tvořily děti do 15 let 21,8 % obyvatel kraje (v ČR 20,6 %), v roce 2005 to bylo již jen 15,4 % (v ČR 14,6 %). Zatímco z počátku byly projevy procesu stárnutí populace tlumeny vysokým podílem obyvatel v produktivním věku, se vstupem silných poválečných ročníků do poproduktivního věku začne v blízké budoucnosti docházet k jeho urychlování.

Obr. 1.5.: Průměrný věk obyvatelstva ve správních obvodech ORP kraje Vysočina k 1. 1. 2006 41,5 Vysočina ČR 41,0 průměrný věk 40,5 40,0 39,5 39,0 38,5 38,0 Pacov Humpolec Jihlava Zdroj dat: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2006. ČSÚ Praha, 2006; Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2005. ČSÚ Praha, 2006. Vlivem stárnutí populace dochází i ke zvyšování průměrného věku; na počátku devadesátých let byl v kraji Vysočina průměrný věk 35,7 let (v ČR 36,5), v roce 2005 to bylo již 39,5 let (v ČR dokonce 40,0 let), což byla 5. nejnižší hodnota mezi kraji ČR, viz. tab. 1.6. Tab. 1.6: Věkové složení obyvatel podle věkových skupin Česká republika: věkové složení obyvatel podle krajů a věkových skupin k 1.7.2006, obě pohlaví Věk Česká republika Vysočina Obě pohlaví 10 266 646 511 114 0 104 134 5 082 1-4 382 193 18 938 5-9 449 062 23 675 10-14 554 809 30 058 15-19 652 191 34 318 20-24 696 613 36 440 25-29 846 167 41 502 30-34 884 162 42 424 35-39 699 339 34 296 40-44 695 486 34 793 45-49 664 278 34 239 50-54 769 473 36 370 55-59 780 522 35 891 60-64 619 360 28 906 65-69 440 874 22 298 70-74 375 449 19 637

75-79 324 056 16 258 80-84 221 074 10 599 85-89 75 228 3 718 90-94 26 580 1 356 95+ 5 596 316 Český statistický úřad, Jihlava 2007 2.4 Aktuální situace na trhu práce v okresech kraje Vysočina (k 30. 9. 2007) V meziokresním srovnání byla i nadále na konci září 2007 nepříznivá situace na trhu práce v okrese Třebíč. Míra nezaměstnanosti činila 8,5 % a byla tak 14. nejhorší ze všech 77 okresů ČR. Nad průměrem ČR byla míra nezaměstnanosti také v okrese Žďár nad Sázavou (6,3 %). V ostatních okresech kraje Vysočina se již míra nezaměstnanosti ustálila pod republikovým průměrem. V okrese Třebíč bylo k 30.9.2007 registrováno 5,3 tis. uchazečů o zaměstnání (téměř třetina z celkového počtu uchazečů v kraji). Pozitivní vývoj zde na rozdíl od ostatních okresů kraje nenastal ani v případě hlášených volných pracovních míst; zatímco na konci září 2006 jich v okrese Třebíč bylo registrováno 1 007, tedy nejvíce ze všech okresů v kraji Vysočina, o rok později to bylo již méně než tisíc, a to 989, tedy nejméně po okrese Havlíčkův Brod. Na jedno volné místo tak připadalo 5,4 uchazečů, což byla 12. nejhorší hodnota v republice. Vysokým podílem uchazečů se zdravotním postižením vyniká okres Žďár nad Sázavou tito uchazeči tvoří čtvrtinu všech nezaměstnaných (24,9 % všech uchazečů, což je 6. nejvyšší hodnota mezi okresy ČR). Důvodem může být vyšší podíl osob pracujících dříve při těžbě uranu v Dolní Rožínce, ale také ve strojírenském průmyslu. Tradičně bezproblémová je situace na trhu práce v okrese Pelhřimov, kde míra nezaměstnanosti 3,0 % byla dokonce 6. nejnižší v ČR. Okres Pelhřimov vykazoval na konci září 2007 i relativně vysoký počet volných pracovních míst (1 021), čímž na jedno volné místo připadalo pouze 1,3 uchazečů (9. nejnižší v ČR). Obr. 1.6: Vývoj nezaměstnanosti v kraji Vysočina v roce 2006-2007 30 000 12,0 počet uchazečů a volných míst 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 19 677 18 965 21 248 20 060 20 620 18 835 19 241 17 559 4 674 4 834 3 963 4 368 4 722 3 970 3 950 4 071 početu uchazečů počet volných míst míra nezaměstnanosti 16 535 16 557 16 502 16 217 16 034 5 398 5 142 5 223 5 718 5 087 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 míra nezaměstnanosti (v %) 0 IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX 5,0

Zdroj dat: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa. Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Praha, 2006, 2007 Situace na trhu práce z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti není v kraji Vysočina nijak kritická. Na úrovni jednotlivých okresů však lze upozornit na vysoký počet i podíl dlouhodobě nezaměstnaných v okrese Třebíč (3,2 tis., tj. 45,1 %) a zároveň průměrnou délku evidence v trvání 650 dnů. Opačným extrémem je okres Pelhřimov, kde bylo na konci roku 2006 registrováno pouze 21,4 % dlouhodobě nezaměstnaných, přičemž délka evidence činila jen 299 dnů (v obou případech 4. nejnižší hodnota mezi okresy ČR). Na Pelhřimovsku byl na konci roku 2006 naopak výrazně vyšší než republikový podíl osob nezaměstnaných kratší dobu než 3 měsíce (44,7 %, v ČR 26,7 %), což souvisí především s ukončením sezónních prací v zemědělství během října. Pro názornější představu o situaci dlouhodobě nezaměstnaných je možno použít ukazatel míra dlouhodobé nezaměstnanosti, což je podíl uchazečů evidovaných déle než rok a pracovní síly daného území. Kraj Vysočina vykazoval míru dlouhodobé nezaměstnanosti od počátku jejího sledování vždy nižší než ČR, ale na konci roku 2003 již i zde překročila hranici 3 % (v ČR 4 %), nad kterou se udržela i v následujících letech. Nejhorší je situace v okrese Třebíč, kde se hodnota tohoto ukazatele pohybovala v posledních třech letech těsně pod 6 % a na konci roku 2006 se snížila na 5,3 % (celkově 13. nejhorší hodnota mezi okresy ČR). Naopak problémy s dlouhodobou nezaměstnaností nemá okres Pelhřimov, kde nezaměstnaní setrvávající v evidenci úřadů práce déle než rok tvořili na konci roku 2006 pouze 0,9 % z celkové pracovní síly okresu (viz obr. 1.7). Obr. 1.7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech kraje Vysočina v letech 2000 2006 (vždy k 31.12.)

7,0 6,0 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina ČR Zdroj dat: Struktura uchazečů o zaměstnání. Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Praha, 2001-2007, vlastní výpočty 2.5 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Obr. 1.8: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina v letech 2000 2006 (vždy k 31.12.) Věková struktura uchazečů o zaměstnání v kraji Vysočina 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% do 19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let více než 50 let 10,0% 5,0% 0,0% Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Rok 2006 Zdroj dat: Struktura uchazečů o zaměstnání. Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR Praha, 2001-2007, vlastní výpočty

2.6 Úroveň průměrných výdělků v kraji Situaci na trhu práce lze rovněž charakterizovat z hlediska průměrných výdělků. Údaje o výši průměrných mezd lze získat ze zdrojů ČSÚ. Ty se opírají o statistické výkazy zahrnující podnikatelské subjekty s 20 a více zaměstnanci a lze pomocí nich charakterizovat vývoj průměrných mezd v kraji Vysočina od roku 2000. Vzhledem ke zvolené metodice výpočtu průměrné mzdy je však tato určitým způsobem v kraji Vysočina podhodnocena 1. Od roku 2000 byla průměrná mzda v kraji vždy nižší než činil průměr České republiky. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se rozdíl mezi průměrnou mzdou v kraji a republice spíše zvětšuje v roce 2000 činil dle údajů ČSÚ 2 268 Kč, v roce 2006 již 2 775 Kč. Nejmenší rozdíl byl zaznamenán v roce 2001, a to 2 187 Kč. Ve 2. čtvrtletí roku 2007 bylo postavení kraje Vysočina v souboru krajů ČR stejně jako před rokem šesté nejhorší. Meziročně se zde mzda zvýšila o 1 274 Kč, zatímco v ČR o 1 530 Kč. Nárůst výše mezd v kraji Vysočina byl tedy v posledním roce o něco pomalejší než v ČR (7,4 %, v ČR 7,6 %). K průměrné mzdě v ČR dosahoval kraj Vysočina úrovně 86,0 %, tedy o něco méně než před rokem. Průměrné mzdy v krajích ČR zachycuje následující graf, viz. obr. 1.9. Obr. 1.9 Vývoj průměrných měsíčních mezd v kraji Vysočina a v ČR v letech 2000 2006 průměrná měsíční mzda 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 13 614 11 346 15 125 kraj Vysočina 12 938 16 354 13 841 ČR 17 447 14 941 18 583 16 028 19 624 16 747 20 844 18 069 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj dat: Demografický, sociální a ekonomický vývoj kraje Vysočina v letech 2000 až 2004, ČSÚ 2005, Statistický bulletin - kraj Vysočina 2001-2006, ČSÚ 2002-2007 1 ) Územní třídění průměrné měsíční mzdy (hrubá mzda) je provedeno podle okresu sídla vykazujícího ekonomického subjektu (tzv. podniková metoda). V praxi to znamená, že i když má ekonomický subjekt nižší organizační složky (závody, provozovny apod.) dislokovány v jiném okrese, je celý zařazen do okresu, v němž sídlí jeho ústředí. Poslední výsledky získané do úrovně okresů pracovištní metodou (dle lokalizace pracoviště) jsou z roku 2001. Lze tedy předpokládat, že vzhledem k nízkému počtu organizací se sídlem v kraji Vysočina, které spadají do odvětví vykazujících nadprůměrné mzdy (např. peněžnictví, pojišťovnictví, výroba energie), je výše průměrné mzdy v kraji Vysočina dle výsledků ČSÚ nižší než ve skutečnosti (např. mzdy zhruba 1,2 tis. zaměstnanců Jaderné elektrárny Dukovany jsou započteny dle sídla společnosti ČEZ a.s. do Prahy). Počínaje 1. čtvrtletím 2007 nejsou již zpracovávány a publikovány údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných měsíčních mzdách za jednotlivé kraje v členění podle odvětví převažující činnosti ekonomického subjektu.

3. Koordinace protidrogové politiky 3.1 Institucionální zajištění 3.1.1 Krajské Agenda krajského protidrogového koordinátora Zastoupena: Monikou Hoškovou, Mgr., od 12. 9. 2007 Odbor: sociální věci a zdravotnictví Oddělení: sociální služby Kontakt: tel.:564 602 812, 724 650163, mail. hoskova.m@kr-vysocina.cz Přímý nadřízený: Jiří Bína, Mgr., vedoucí oddělení sociálních služeb Další spravované agendy: Spolupráce v rámci kraje: metodik na úseku sociálně-právní ochrany dětí a na úseku péče o občany společensky nepřizpůsobené krajský školský koordinátor primární protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů manažer prevence kriminality a koordinátor národnostních menšin Nástroje protidrogové politiky: Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina: Komise sociální a pro oblast protidrogové politiky Příjmení, jméno, titul Funkce Kontakt Vondráček Jiří, Bc. předseda 564 602 126 Hormandl Jiří místopředseda Vaníček Pavel Herzán Martin, Mgr. Brůna Josef Jašek Petr, Mgr. Kondýsková Iva Krábek Petr, Ing. Nekula Jan, Ing. Nováček Ladislav Ondráček Oldřich, Ing. Ostatnická Marie Dvořáková Jaroslava V roce 2007 komise zasedala 7x. Pracovní skupina pro protidrogovou politiku kraje Vysočina při Komisi sociální a pro oblast protidrogové politiky Rady kraje Vysočina (dále jen PS PP)

3.1.2 Místní Město: Havlíčkův Brod Odbor: odbor sociálních věcí Oddělení: úsek sociálních služeb a prevence kriminality Jméno: Eva Holendová Funkce: kurátor pro dospělé, koordinátor osob spol. nepřizpůsobených, romský poradce, protidrogový koordinátor Úvazek: nelze specifikovat Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Nové Město na Moravě Odbor: soc.věcí a zdravotnictví Oddělení: - Jméno: Mgr. Petr Švanda Funkce: vedoucí odboru SVZ Úvazek: minimální cca 0,1 Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Telč Odbor: sociální Oddělení: Jméno: Mgr. Vít Drexler Funkce: referent sociálního odboru Úvazek: 1 (protidrogová prevence v rámci výše uvedené funkce) Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: NE Město: Jihlava Odbor: odbor sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení: odd. sociálně-právní ochrany Jméno: Kasis Miroslav Funkce: protidrogový koordinátor, manažer prevence kriminality, kurátor pro mládež, pověřený výkonem opatrovnictví za statutární město Jihlava v případech, kdy je soudem do této funkce ustanoveno Úvazek: přiměřený náročnosti činností spojených s dalšími funkcemi Strategie: NE Akční plán: NE.. Komunitní plánování: ANO komunitní plán byl schválen zastupitelstvem dne 18.9.2007 Město: Třebíč Odbor: Městská policie Oddělení: - Jméno: Lucie Molčanová Funkce: manažer prevence kriminality a protidrogový koordinátor, strážník Úvazek: manažer a koordinátor - 70%, strážník - 30% Strategie: NE Akční plán: NE (komunitního plánování) Komunitní plánování: ANO

Město: Chotěboř Odbor: sociálních věcí Oddělení: péče o rodinu a dětí Jméno: Jiří Kafka Funkce: vedoucí odd. péče o rodinu a děti, kurátor pro mládež Úvazek: 0,05 Komunitní plánování: ANO Město: Velké Meziříčí Odbor: sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení: - Jméno: Mgr. Bronislav Strnad Funkce: sociální kurátor a koordinátor osob spol. nepřizpůsobených Úvazek: 0,1 (protidrog. prevence v rámci výše uved. funkce) Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Žďár nad Sázavou Odbor: sociální odbor Oddělení: - Jméno: Mgr. Petr Švanda Funkce: sociální kurátor a koordinátor péče o osoby spol. nepřizpůsobené Úvazek: přiměřený časové náročnosti ostatních svěřených agend Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Bystřice nad Pernštejnem Odbor: sociálních věcí a zdravotnictví Oddělení: úsek sociálně právní ochrany dětí Jméno: Zora Daňková Funkce: sociální pracovnice, kurátorka pro mládež, protidrogový koordinátor Úvazek: koordinační činnost v řešení drogové problematiky ( úvazek přesně nestanoven) Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO Město: Humpolec Odbor: Odbor zdravotnictví a sociálních věcí Oddělení: - Jméno: Petra Tomanová Funkce: kurátor pro mládež, koordinátor péče o společensky nepřizpůsobené občany, sociálně právní ochrana dětí dle zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů Úvazek: miminální Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO

Město: Pelhřimov Odbor: Kancelář starosty Oddělení: Úsek veřejného pořádku Jméno: Jaroslav Hraníček Funkce: inspektor VP manažer prevence kriminality Úvazek: nelze specifikovat Strategie: NE Akční plán: NE Komunitní plánování: ANO 3.2 Finanční zajištění protidrogové politiky způsob financování služeb v kraji několika zdroji: o dotace z různých ministerstev, např. MPSV, o dotace z RVKPP, o v některých typech služeb úhrada od uživatele, o dotace ze strany krajského úřadu a obcí, o další např. sponzorské dary, ESF dotační priority zachování stávající sítě služeb, víceleté financování služeb není, deficit ve financování služeb ANO, Kolpingovo dílo. Tab. 1.7:Výdaje z rozpočtu kraje Výdaje Popis Výše (v Kč) Podíl na vrub Centrum prevence Klub Vrakbar, Oblastní charita Jihlava Centrum U Větrníku, Oblastní charita Jihlava Klub Zámek Centrum prevence Třebíč, Oblastní charita Třebíč K-centrum NOE, Oblastní charita Třebíč Ponorka Centrum prevence, Oblastní charita Žďár n.s. Nadosah Centrum prevence, Oblastní charita Žďár n.s. Kolpingovo dílo Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež 470 554,- nelegálních drog Kontaktní centrum 426 947,- 426 947,- Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež 441 321,- Kontaktní centrum 406 191,- 406 191,- Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Žďár nad Sázavou Nizkoprahové zařízení pro děti a mládež, Bystřice nad Pernštejnem Spektrum Kontaktní 112 329,- 263 804,- 419 074,- 419 074,- nízkoprahové centrum CELKEM 2 540 220,- 1 252 212,- Zdroj dat: Krajský úřad kraje Vysočina, 2008

Tab. 1.8:Výdaje z rozpočtu obcí Výdaje Popis Výše (v Kč) Podíl na vrub nelegálních drog Bystřice nad Pernštejnem Bystřice nad Pernštejnem Nadosah centrum prevence, nízkoprahové zaříz. Nadosah na primární prevenci na ZŠ 240 000,- 50 000,- Žďár nad Sázavou KC Spektrum 80 000, 80 000,- Humpolec Velké Meziřící Nové Město na Moravě Třebíč Kamerový systém - prevence 600 000,- Primární prevence na školách 7 000,- EZOP nízkoprahové zařízení 124 000,- K - Noe Pelřimov CELKEM Městský kamerový dohlížecí systém 150 000,- Zdroj dat: Krajský úřad kraje Vysočina, 2008 4. Situace na drogové scéně 4.1 Hlášení drogové epidemiologie za rok 2006 kraj Vysočina

Sledování se týká tzv. problémových uživatelů drog, kteří vyhledali pomoc v některém kontaktním centru nebo léčebném zařízení. Tato centra vykazují čtvrtletně nové případy (tj. klienty, kteří vyhledali pomoc poprvé) a 1x ročně klienty již v minulosti léčené v příslušném L/K centru nebo v jiných zařízeních. Vykazují je prostřednictvím anonymního formuláře registru uživatelů drog žadatelů o léčbu. Tab. 1.8: Počet vykázaných uživatelů drog v okresech Okres Muži Ženy Celkem Procento Z toho nově evidovaných Havlíčkův Brod 38 9 47 10,8% 31 Jihlava 97 41 138 31,7% 42 Pelhřimov 7 6 13 3,0% 4 Třebíč 115 49 164 37,6% 74 Žďár nad 53 21 74 17,0% 30 Sázavou Celkem 310 126 436 100,0% 181 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008 Tab. 1.9: Přehled L/K center v okresech a počty jejich klientů Okres L/K centrum Celkem 1 2 3 5 6 7 8 9 Havlíčkův Brod 22 19 6 47 Jihlava 62 76 138 Pelhřimov 2 9 2 13 Třebíč 127 29 8 164 Žďár nad Sázavou 16 5 37 16 74 Celkem 436 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008 L/K centrum Havl.Brod: L/K centrum Jihlava: 1 = PL Želiv 1 = Psych. léčebna 2 = Ordinace psych. závisl., Dobrovského 2915 2 = K-centrum U Větrníku 17 3 = PL Havl. Brod, Rozkošská 2322 L/K centrum Pelhřimov: L/K centrum Třebíč: 1 = Norbertinum, Tř. legií 2006 3 = K-centrum NOE, Hybešova 10 2 = Psych.středisko, Friedova 1464 7 = Klub Zámek, L.Pokorného 15 3 = Okr.pedag.-psych.por., Pražská 127 8 = Circle of life resocializační centrum, Koněšín L/K centrum Žďár nad Sázavou: 1 = Dětská PL Velká Bíteš 2 = Ambul. AT pol. Žďár 7 = K-centrum Spektrum, Žďár 9 = Terapeut. komunita, Sejřek Základní drogou je droga, kvůli níž klient L/K centrum navštívil. Kromě nelegálních drog sledujeme i patologické hráčství gambling. Tab. 1.10: Výskyt základní drogy v okresech Základní droga Okresy Celkem

H. Brod Jihlava Pelhřimo Třebíč Žďár n/s. v heroin 1 2 2 5 3 13 ostatní opiáty 5 5 pervitin 14 97 7 70 40 228 extáze 1 1 kokain 1 1 marihuana 13 18 4 63 27 125 benzodiazepiny 1 1 lysohlávka 9 9 toluen 1 1 2 jiná rozpustidla 3 3 jiné drogy a léky 2 2 gambling 19 18 1 1 39 subutex 2 5 7 Celkem 47 138 13 164 74 436 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008 Tab. 1.11: Výměnný program stříkaček a jehel Harm reduction L/K centrum Počet vydaných stříkaček K-centrum Káčko Jihlava 38.426 K-centrum Káčko Jihlava - terén 21.504 K-centrum Třebíč 5.934 K-centrum Třebíč - terén 11.765 K-centrum Spektrum Žďár n/s. 2.919 K-centrum Spektrum Žďár n/s. - terén 1.307 Celkem 81.855 z toho terén 34.576 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008 Sekundární droga je droga užívaná v kombinaci se základní drogou. Tab. 1.12: Výskyt sekundární drogy v okresech Sekundární OKRESY CELKEM droga H.BROD JIHLAVA PELHŘIMO V TŘEBÍČ ŽĎÁR N/S heroin 3 8 5 5 21 brown 2 2 ostatní opiáty 3 3 pervitin 6 15 5 18 12 56 extáze 1 9 6 16 kokain 2 2 4 crack 1 1 marihuana 10 65 4 45 20 144 hašiš 1 1 benzodiazepiny 1 1 sedativa,hypnotika 1 1 2 LSD 3 3 6 lysohlávka 2 14 16 toluen 1 2 2 5 jiná rozpustidla 4 4 jiné drogy a léky 2 2

gambling 1 1 subutex 2 2 alkohol 10 5 6 9 30 celkem 37 117 9 152 68 383 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008 Tab. 1.13: Vyšetření na VH a HIV L/K centrum Počet vyšetření na Počet pozitivních VHA VHB VHC VHA VHB VHC Počet vyšetření na HIV Počet pozitivních HIV Vyšetření žilní krve PL H. Brod 19 19 0 8 16 0 PL Jihlava 50 43 2 9 35 0 DPL Velká Bíteš 4 4 0 0 4 0 Celkem 73 66 2 17 55 0 Vyšetření kapilární krve K-centrum Jihlava 13 0 K-centrum Třebíč 21 0 Klub Spektrum Žďár 4 0 n/s Celkem 38 0 Celkem všechna vyšetření 73 66 2 17 93 0 Zdroj dat: Krajská hygienická stanice Jihlava, 2008 Intoxikace drogami - hlásí zdrav. zařízení ARO, JIP, RZP a LSPP. Byl hlášen 1 případ intoxikace pervitinem z okresu Žďár nad Sázavou. Vypracovala: Marie Ellingerová, odbor epidemiologie KHS kraje Vysočina 4.2 Drogová kriminalita Viz. příloha č. 1

5. Služby poskytované uživatelům drog a osobám ohrožených drogou Tab. 1.14: Poskytovatelé programů primární prevence (mimo škol a školských zařízení) Název projektu/programu Realizátor programu Cílová skupina Charakteristika aktivit DCHB, oblastní charita Třebíč DCHB, Oblastní charita Jihlava DCHB, Oblastní charita Źďár nad Sázavou Klub Zámek - centrum prevence Centrum prevence Klub Vrak bar Ponorka centrum prevence Žáci, studenti, SŠ, OU, pedagogové, Děti MŠ, žáci studenti SOŠ, OU Žáci, studenti SŠ, OU Interaktivní návazné programy specifické primární prevence a návazná práce s rizikovými skupinami mládeže (poradenství, terapie) Dlouhodobé programy specifické primární prevence pro školní kolektivy, návazná práce s rizikovými skupinami mládeže a poradenství Interaktivní programy specifické primární prevence DCHB, Oblastní charita Bystřice nad Perštejnem Nadosah (Centrum prevence) Žáci, studenti SŠ, OU Interaktivní programy specifické primární prevence DCHB, Oblastní charita Jihlava DCHB, oblastní charita Třebíč Kolpingovo dílo České republiky, Žďár n.s. Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě Centrum U Větrníku K-centrum Noe Třebíč Kontaktní nízkoprahové centrum Spektrum MUDr. Dagmar Benešová studenti a pedagogové středních škol a odborných učilišť Žáci VIII. a IX. Tříd Studenti SŠ, OU žáci 7. 9. ročníků ZŠ studenti SŠ Dospívající, mladí rodiče, pedagogové Jednorázové informační besedy v oblasti prevence zneužívání drog jednorázová přednáška seminář program včasné intervence dlouhodobý program primární prevence interaktivní semináře Poradenská činnost osobní návštěvou v poradně, prostřednictvím Internetu, besedy, články v tisku, vlastní ediční materiál

Tab. 1.15: Služby v oblasti snižování rizik (rok 2006) Název projektu/ programu Kontaktní centrum Jihlava / Centrum U Větrníku K-centrum Noe Třebíč Kontaktní nízkoprahové centrum Spektrum Realizátor Jitka Křivohlavá, Dis. Mgr. Jaroslav František Žák Bc.Pavel Beneš Cílová skupina (nitrožilní) uživatelé drog uživatele drog, uživatele drog mimo existující síť služeb, rodiče, partneři Experiment. Uživatelé drog Rodinní příslušníci Počet osob, kt. služby využily v r. 2006/z toho UD Počet kontaktů 2 v r. 2006 Počet výmě n 3 v r. 2006 237 / 112 2.284 Terén 60 Terén 53 KC 95 Terén 662 KC 2361 KC 92 Terén 209 KC 93 Počet vydanýc h inj. stř. v r. 2006 Terén 25590 KC 25459 Terén 5095 KC 11637 Neuživat. 29 96 853 289 KC 3284 Terén 186 Územní působnost, spádovost okres Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, částečně kraj Jihočeský Okres Třebíč, částečně přilehlé okolí Okres Žďár nad Sázavou, Certifikát odb. způs. udělen do... ANO, 25.9.2009 ANO, 25.9.2009 ANO, 31.7.2009 Kontaktní centrum pro pomoc v problému s drogami Kontaktní centrum VIA Experiment. Uživatelé drog Rodinní příslušníci Experiment. Uživatelé drog Rodinní příslušníci zrušeno Zrušeno SMJ záchytná stanice, Jihlava Služby města Jihlava Kraj Vysočina 2 Kontakt: Každá návštěva/situace, při které dochází k interakci mezi klientem a pracovníkem programu (tzn. poskytnutí určité služby, informace, nebo poradenství - včetně skupinového. Příjem telefonického hovoru není kontakt. 3 Výměna: Kontakt, při kterém dochází k výměně (příp. jen odevzdání či výdeji) jedné nebo více injekčních jehel.

Tab. 1.16: Služby v oblasti léčby a resocializace Název projektu/program u Doléčování, chráněné pracovní programy, rekvalifikace, chráněné bydlení Terapeutická komunita Sejřek Realizátor Circle of life Mgr. Marcela Trumpešová Typ služby Doléčování, chráněné pracovní programy a rekvalifikac e chráněné bydlení Dlouhodobá léčba drogově závislým osobám Cílová skupina 18let a výše (absolvovali různé typy léčby drogové závislosti) Kapac ita/rok Počet osob, kt. služby zař. využily v r. 2006 Počet nově evid. žádostí o léčbu v r. 2006 Územní působno st, spádovo st 16 11 Praha, Brno 18 a výše 15 33 Certifikát odb. způs. udělen do... ANO, 25.4.2009 ANO, 25.4.2009 Tab. 1.17: Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky Název aktivity Realizátor Cílová skupina Popis aktivity Terénní nespecifická práce-kontaktování Poradenské služby pro experimentátory Rodiče pedagogy Pobytové akce Terapie pro ohroženou mládež rodiny Diecézní charita Brno, oblastní charity v kraji Vysočina - Centra prevence Děti a mládež 10-26 Rodiče Terénní nespecifická práce-kontaktování experimentujících dětí a mládeže v jejich přirozeném prostředí Poradenské služby pro experimentátory a příležitostně užívající děti a mládež, rodiče, pedagogy Pobytové akce Pro děti a mládež vykazující rizikové chování Terapie pro ohroženou mládež u které jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik závislosti 6. Krajská strategie a plány Krajská strategie protidrogové politiky Strategie protidrogové politiky kraje Vysočina na léta 2006-2010 Ano na období: 2006-2010 Ne Akční plán Ano na období: vazba na rozpočet: Ano - Ne Ne Oblast drogové prevence zapracována v komunitním plánu

Ano vazba na rozpočet: Ano - Ne Ne v přípravné fázi Optimalizace sítě poskytovatelů služeb drogové prevence kraje (na základě provedené analýzy potřeb a služeb) Ano finanční ukazatele: Ano Ne Ne Oblast drogové prevence je zastoupena v plánovacím procesu na 2007 2013 kým (zpětná vazba, informovanost, ) Provedené studie, analýzy, průzkumy v oblasti drog NE Informace o protidrogové politice kraje - odkaz na www kraje, kde jsou informace o protidrogové politice www.kr-vysocina.cz - Zpravodaj kraje Vysočina

Přehled drogové kriminality v kraji Vysočina za období od 1. 1. 2006 31. 12. 2006 Zdroj dat Policejní prezidiu m ČR, 2008 Název Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů pro jiného Zjiště no Objasněno Spácháno skutků Stíháno, vyšetřováno osob Škody v tis. Kč Doda- Alko- Reci- Nezletilí Mladiství Děti Celkem Reci- Nezletilí Mladiství Počet tečně hol divisté 1-14 let 15-17 let 1-17 let divisté 1-14 let 15-17 let Celkem Zajištěno 93 93 3 1 30 7 25 32 90 29 5 25 0 0 Šíření toxikománie 14 14 0 0 4 3 6 9 11 3 2 5 0 0 Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů pro sebe Nedovolená výroba a držení psychotropních látek výroba 9 9 0 0 7 0 1 1 5 4 0 0 0 0 3 3 1 0 2 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2