2 PROHLÁŠENÍ O VLASTNOSTECH A OZNAČENÍ CE

2 PROHLÁŠENÍ O VLASTNOSTECH A OZNAČENÍ CE Úvodem a pro srovnání, nejprve rámcově k úpravě uvádění na trh ve smyslu směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, podle které bude postupováno do 30. června 2013. ES prohlášení o shodě ve smyslu směrnice 89/106/EHS ES prohlášení o shodě, vypracované výrobcem ve smyslu směrnice 89/106/ EHS, je klíčovým předpokladem k umístění označení CE na výrobek uváděný na trh. Pokud byla u stavebního výrobku, pro který existují harmonizované normy nebo evropské technické schválení, prokázána shoda jeho vlastností s požadavky těchto harmonizovaných technických specifikací (ve smyslu požadavků směrnice 89/106/ EHS, o stavebních výrobcích) a byl dodržen stanovený postup prokazování shody, je výrobce oprávněn opatřit tento výrobek označením CE. Náležitosti označení CE jsou konkretizovány v každé harmonizované technické specifikaci (hen nebo ETA) nebo např. v Pokynu D ke směrnici, který je dostupný na stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu./. Příloha ZA harmonizovaných norem požaduje, aby označení CE bylo provázeno: identifikačními údaji o výrobci; identifikačním číslem notifikované osoby, pokud se zúčastnila posuzování shody; posledním dvojčíslím roku, kdy bylo označení připojeno; číslem ES certifikátu shody výrobku nebo certifikátu systému řízení, pokud byl vydán; označením normy výrobku; údaji pro určení charakteristik výrobku podle technických specifikací. Náležitosti ES certifikátu shody jsou popsány v příloze III směrnice a musí obsahovat zejména: název a adresu certifikačního orgánu; název a adresu výrobce nebo jeho zástupce usazeného ve Společenství; popis výrobku (druh, identifikace, použití); ustanovení, se kterými je výrobek v souladu; zvláštní podmínky použití výrobku; číslo certifikátu, popřípadě podmínky a dobu platnosti certifikátu; jméno a postavení osoby zmocněné podepsat certifikát. 21

Posuzování stavebních výrobků Náležitosti ES prohlášení o shodě jsou popsány v příloze III směrnice a musí obsahovat zejména: název a adresu výrobce nebo jeho zástupce usazeného ve Společenství; popis výrobku (druh, identifikace, použití); ustanovení, se kterými je výrobek v souladu; zvláštní podmínky použití výrobku; popřípadě název a adresu schválené osoby; jméno a postavení osoby zmocněné podepsat prohlášení v zastoupení výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. ES certifikát shody a ES prohlášení o shodě se předkládají v úředním jazyku nebo jazycích členského státu, ve kterém se má výrobek používat. Podrobné informace lze nalézt např. v nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů, kterým je do českého právního prostředí zavedena směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích. Prohlášení o vlastnostech (podle čl. 4 nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích) Od 1. července 2013, kdy nabude účinnosti nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, ve všech svých částech, bude výrobce místo ES prohlášení o shodě vypracovávat nový dokument, a to prohlášení o vlastnostech, který jej bude opravňovat umístit na výrobek uváděný na trh označení CE. Nařízení stanoví, že vypracováním prohlášení o vlastnostech nese výrobce odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení. Členské státy musí prohlášení o vlastnostech vypracované výrobci považovat za správné a spolehlivé, pokud ovšem objektivní údaje neprokážou opak. V prohlášení o vlastnostech výrobku mohou být uvedeny pouze vlastnosti vymezené v příslušné harmonizované technické specifikaci. Výrobek zpravidla má více vlastností, ale pro účely uvádění na trh ve smyslu nařízení se do prohlášení mohou uvést pouze ty vlastnosti, které se vztahují k základním charakteristikám. Připomeňme si, že za základní charakteristiky stavebního výrobku jsou považovány ty charakteristiky (např. pevnost v tlaku, mrazuvzdornost, neprůzvučnost, odolnost proti zatížení větrem, odolnost proti statickému kroucení, vodotěsnost, součinitel prostupu tepla U atd.), které se vztahují k základním požadavkům na stavby. Obsah prohlášení o vlastnostech (čl. 6) Prohlášení o vlastnostech uvádí vlastnosti stavebních výrobků ve vztahu k základním charakteristikám dotčených výrobků v souladu s příslušnými harmonizovanými technickými specifikacemi. 22

K vypracování prohlášení o vlastnostech se použije vzor uvedený v příloze III nařízení. Prohlášení o vlastnostech musí obsahovat následující informace: odkaz na typ výrobku, pro který bylo prohlášení o vlastnostech vypracováno; systém nebo systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků, jak jsou uvedeny v příloze V nařízení; referenční číslo a datum vydání harmonizované normy (hen) nebo evropského technického posouzení (ETA), které bylo použito pro posouzení každé deklarované základní charakteristiky; případně referenční číslo použité specifické technické dokumentace a požadavky, o nichž výrobce prohlašuje, že je výrobek splňuje; zamýšlené nebo zamýšlená použití stavebního výrobku v souladu s příslušnými harmonizovanými technickými specifikacemi; seznam základních charakteristik, jak jsou stanoveny v těchto harmonizovaných technických specifikacích pro zamýšlené použití nebo zamýšlená použití uvedená v prohlášení; vlastnosti alespoň jedné ze základních charakteristik stavebního výrobku významných pro zamýšlené použití nebo zamýšlená použití uvedená v prohlášení; tam, kde to přichází v úvahu, vlastnosti stavebního výrobku vyjádřené úrovní, třídou nebo popisem, v případě potřeby na základě výpočtu ve vztahu k jeho základním charakteristikám stanoveným v souladu s čl. 3 odst. 3; vlastnosti těch základních charakteristik stavebního výrobku, které se vztahují k zamýšlenému použití nebo zamýšleným použitím, s přihlédnutím k ustanovením týkajícím se zamýšleného použití nebo zamýšlených použití tam, kde hodlá výrobce stavební výrobek uvést na trh; pro základní charakteristiky uvedené na seznamu, u nichž není v prohlášení žádná vlastnost, se uvedou písmena NPD (No Performance Determined); bylo-li pro výrobek vydáno evropské technické posouzení (ETA), vlastnosti vyjádřené úrovní, třídou nebo popisem stavebního výrobku ve vztahu ke všem základním charakteristikám obsaženým v odpovídajícím ETA. Spolu s poskytováním prohlášení o vlastnostech k výrobku při jeho uvádění na trh je výrobce za určitých podmínek (viz dále v textu) povinen poskytovat informace podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) uvedené v čl. 31 (požadavky na bezpečnostní listy) a čl. 33 (povinnosti sdělovat informace o látkách v předmětech) nařízení REACH. Nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), je novým právním předpisem EU v oblasti chemických látek, označovaným zkratkou REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), který vstoupil v platnost dne 1. června 2007. 23

Posuzování stavebních výrobků Nařízení REACH vyžaduje, aby výrobci a dovozci chemických látek (množství nejméně jedna tuna ročně) získali informace o fyzikálně chemických vlastnostech svých látek a o jejich účincích na zdraví a životní prostředí a použili je ke stanovení toho, jak lze tyto látky bezpečně používat. Uživatelé nebezpečných chemických látek jsou povinni zajistit bezpečné používání těchto chemických látek pomocí opatření pro řízení rizik, jež uvedou v registrační dokumentaci a informují o nich uživatele chemických látek prostřednictvím rozšířených bezpečnostních listů. Odkazy na povinnosti výrobce při uvádění na trh ohledně deklarace nebezpečných látek jsou v nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, nové. Komise jako předkladatel návrhu tohoto předpisu se spolu s členskými státy, ale i s Evropským parlamentem po zralé úvaze shodla, že nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, nesmí svými požadavky na nebezpečné látky přesahovat harmonizovaný rámec daný nařízením REACH. Komise otázce nebezpečných látek věnuje dlouhodobě zvýšenou pozornost a zařadila ji mezi jednu ze svých priorit, kterým se chce dlouhodobě věnovat. Výjimky z povinnosti vypracovat prohlášení o vlastnostech (čl. 5) Čl. 5 nařízení specifikuje případy, kdy výrobce při uvedení stavebního výrobku na trh, na který se vztahuje harmonizovaná norma, může za určitých podmínek upustit od vypracování prohlášení o vlastnostech. Jedná se o případy, pokud stavební výrobek je vyroben: jednotlivě nebo nesériově na zakázku na zvláštní objednávku a je nainstalován do jedné konkrétní stavby výrobcem. Výrobce je v takovém případě odpovědný za bezpečné zabudování výrobku do stavby, v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy; na staveništi za účelem jeho zabudování do příslušné stavby v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a na odpovědnost osob odpovědných podle příslušných vnitrostátních předpisů za bezpečné provedení staveb; tradičním způsobem či způsobem vhodným z hlediska zachování kulturního dědictví a neprůmyslovým postupem pro odpovídající obnovu staveb oficiálně chráněných jako součást vymezeného prostředí nebo z důvodu zvláštní architektonické nebo historické hodnoty v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy. Výjimky z povinnosti byly stanoveny především s ohledem na zmírnění nepřiměřené zátěže výrobců ve vybraných případech, za současného dodržení bezpečnostních požadavků. 24

Poskytování prohlášení o vlastnostech (čl. 7) Výrobce je povinen poskytnout kopii prohlášení o vlastnostech každého výrobku, který je dodán na trh, a to v tištěné podobě nebo elektronickými prostředky. Nařízení umožňuje kopii zpřístupnit také na internetové stránce, a to za podmínek, které Komise stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 60 nařízení. Jedním z úkolů, který Komise musí realizovat nejpozději do konce června 2013, je určení podmínek, za kterých bude možné kopie prohlášení o vlastnostech na internetu zveřejnit. Komise návrh projedná s členskými státy zastoupenými ve Stálém výboru pro stavebnictví (výbor ve smyslu čl. 64 nařízení), případně i s dalšími vybranými stranami. Předpokládá se, že výrobci by měli mít možnost tento nástroj používat od 1. července 2013. V případě, kdy jediný uživatel odebírá dodávku více kusů od jednoho výrobku, může být k dodávce připojena pouze jedna kopie prohlášení o vlastnostech, a to buď v tištěné podobě, nebo elektronickými prostředky. Příjemce však má vždy možnost vyžádat si kopii prohlášení o vlastnostech v tištěné podobě. Zakotvení povinnosti poskytovat prohlášení o vlastnostech spolu s výrobkem (tedy aby provázelo výrobek od okamžiku uvedení na trh až po jeho zabudování do stavby) lze pokládat za jedno z klíčových ustanovení, které nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, zavádí. Předchozí úprava vycházející ze směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, zavedená do českého právního prostředí nařízením vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví povinnost přikládat k výrobku ES prohlášení o shodě. Praxe ukázala, že požadavek trhu je jiný; proto se stalo běžnou praxí, že v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, které však výše uvedenými předpisy upraveny nejsou, je ES prohlášení o shodě poskytováno dobrovolně. V dodavatelsko-odběratelském řetězci to však stále vyvolává problémy, protože vždy záleží na tom, zda a jak se obě smluvní strany dohodnou. Do doby, než bude postupováno podle nařízení (do konce června 2013) lze proto doporučit, aby požadavek na poskytnutí ES prohlášení o shodě, případně souvisejících dokumentů (certifikátů), byl upraven smluvně na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů. Vhodné je nezapomenout na požadavek ohledně konkrétní jazykové verze. Nařízení vyžaduje, aby prohlášení o vlastnostech (včetně související technické dokumentace) bylo k dispozici nejméně po dobu deseti let od uvedení stavebního výrobku na trh. Během projednávání návrhu nařízení v Radě (EU) některé členské státy požadovaly období delší než 10 let; jiné si přály prosadit dobu kratší. Nakonec dospěly ke kom- 25

Posuzování stavebních výrobků promisu, podle kterého Komise tam, kde je to vhodné, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 60, může stanovenou dobu (10 let) pro skupiny stavebních výrobků pozměnit, a to na základě předpokládané doby životnosti nebo funkce stavebního výrobku ve stavbě. Nařízení také lépe upravuje požadavek na jazyk, v němž bude prohlášení o vlastnostech vypracováno. Prohlášení o vlastnostech se poskytuje v jazyce nebo v jazycích požadovaných členským státem, v němž je výrobek dodáván na trh. Úprava zavedená směrnicí 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, která platí do konce června 2013, a která říká, že ES prohlášení o shodě musí být vydáno v jednom z úředních jazyků Evropského společenství, se v praxi příliš neosvědčila. Obecné zásady a použití označení CE (čl. 8) Čl. 8 nařízení byl vypracován s ohledem na obecné zásady stanovené čl. 30 nařízení EP a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Pro připomenutí: toto nařízení je jedním z předpisů nového právního rámce viz podrobně v předchozím textu. Nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, obecné zásady přiměřeně promítá do svých ustanovení, která lze shrnout do následujících bodů: označení CE smí výrobce připojit pouze k těm stavebním výrobkům, pro které vypracoval prohlášení o vlastnostech v souladu s články 4 a 6 nařízení; výrobce dává na vědomí, že připojením označení CE nebo tím, že označení CE nechá připojit, nese odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení, jakož i za soulad se všemi příslušnými požadavky stanovenými nařízením EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, a jinými příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, které stanoví jeho připojování; pro všechny stavební výrobky, na něž se vztahuje harmonizovaná norma (hen), nebo pro které bylo vydáno evropské technické posouzení (ETA), je označení CE jediným označením, které potvrzuje shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení ve vztahu k základním charakteristikám podle této hen nebo ETA. V tomto ohledu členské státy nezavedou žádné odkazy nebo zruší jakékoliv odkazy ve vnitrostátních opatřeních na označení potvrzující shodu s vlastnostmi uvedenými v prohlášení ve vztahu k základním charakteristikám, na něž se vztahují jiné harmonizované normy, než označení CE; členský stát na svém území nebo v rámci své pravomoci nezakáže ani nebrání dodávání na trh nebo používání stavebních výrobků, které nesou označení CE, pokud vlastnosti uvedené v prohlášení odpovídají požadavkům pro toto použití v členském státě. 26

členské státy zajistí, aby předpisy nebo podmínky stanovené veřejnými nebo soukromými subjekty, které působí jako subjekt veřejného práva nebo jako veřejný orgán na základě monopolního postavení nebo s veřejným zmocněním, nebránily používání stavebních výrobků nesoucích označení CE, pokud vlastnosti uvedené v prohlášení odpovídají požadavkům pro jejich použití v členském státě. Poslední dva body si zaslouží malý příklad pro vysvětlení. Jejich znění není rozhodně nové, blíží se tomu, co říká směrnice, ovšem praxe ukazuje, že často (i v odborných kruzích) je bohužel i po více než 20 letech od zavedení směrnice nesprávně interpretováno. Máme zdicí prvek (cihla), uvedený na trh na území ČR. Vlastnosti výrobku uvedené v prohlášení o vlastnostech (např. mrazuvzdornost, neprůzvučnost, součinitel prostupu tepla U) odpovídají požadavkům ČR pro zamýšlené použití pro obvodové pláště budov. Takový výrobek, třebaže nese označení CE, ovšem nemusí být vhodný pro obvodové pláště finských budov, kde mají drsnější klimatické podmínky a od toho logicky odvozené náročnější požadavky na mrazuvzdornost. Finské státní orgány mají proto právo bránit použití takového výrobku do finské stavby. Ovšem pokud český zdicí prvek svými vlastnostmi splňuje i náročné finské požadavky na mrazuvzdornost, finské úřady nesmí klást překážky k jeho použití do obvodových plášťů finských budov. Požadavky, které kladou členské státy na provádění staveb na svých územích, ale i další vnitrostátní předpisy ve vztahu k základním charakteristikám stavebních výrobků, musí být v souladu s harmonizovanými normami. Znamená to, že členský stát nesmí zavádět další vlastní požadavky nad harmonizovaný rámec, např. nesmí vyžadovat, aby výrobek vykazoval vyšší odolnost vůči mrazu (zpřísňovat požadavek na mrazuvzdornost), než jaká je stanovena v harmonizované normě pro dané zamýšlené použití výrobku ve stavbě. Pokud by členský stát přesto chtěl uplatnit takový požadavek a měl k domu dobrý důvod, nebo pokud by se jednalo např. o nově zjištěný požadavek, musí požádat Komisi o úpravu harmonizovaného rámce pro danou oblast. Pravidla a podmínky pro označení CE u stavebních výrobků (čl. 9) označení CE musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno ke stavebnímu výrobku nebo k jeho štítku. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, připojí se k obalu nebo k průvodní dokumentaci; k označení CE se doplní dvě poslední číslice roku, v němž bylo označení poprvé připojeno, název a sídlo výrobce nebo identifikační značka umožňující snadnou a jednoznačnou identifikaci jména či firmy a adresy výrobce, jedinečný identifikační kód typu výrobku, referenční číslo prohlášení o vlastnostech a úrovně nebo třídy vlastností uvedených v prohlášení, odkaz na použitou har- 27

Posuzování stavebních výrobků monizovanou technickou specifikaci, případně identifikační číslo oznámeného subjektu a zamýšlené použití, jak je stanoveno v příslušné harmonizované technické specifikaci; označení CE se připojí před uvedením stavebního výrobku na trh. Může k němu být připojen piktogram nebo jiná značka, zejména označující zvláštní riziko nebo použití. Výše uvedená ustanovení vyjasňují některé nekonzistentnosti, které byly identifikovány během užívání směrnice, např. nejasnosti kolem toho, jaký rok připojení označení CE je třeba uvést. Znění podle směrnice umožňovalo nejednotný výklad. Kontaktní místa pro stavební výrobky (čl. 10) Komise spolu s Evropským úřadem řemesel, obchodu a malých a středních podniků pro normalizaci (NORMAPME) programově podporuje činnost podniků, zejména malých a středních. Rozhodla se podpořit vytvoření kontaktních míst, která budou především těmto podnikům pomáhat získávat spolehlivé a přesné informace o platných právních předpisech v členském státě, ve kterém hodlají uvádět nebo dodávat výrobky na trh. Proto nařízení ukládá členským státům zřídit kontaktní místa pro stavební výrobky. Členský stát je povinen zřídit národní kontaktní místa pro stavební výrobky a zajistit, aby poskytovala bezplatné informace o ustanoveních, která mají za cíl splnění základních požadavků na stavby vztahujících se na zamýšlené použití každého stavebního výrobku. V České republice již od roku 2009 působí kontaktní místo pro výrobky v souvislosti se vstupem v platnost nařízení ES č. 764/2008 o vzájemném uznávání, kdy členským státům EU vznikla povinnost zřídit kontaktní místa pro výrobky (Product Contact Points PCPs). Ministerstvo průmyslu a obchodu proto zřídilo informační místo ProCoP, do jehož kompetence spadá problematika volného pohybu zboží v neharmonizované sféře. Hlavním úkolem služby ProCoP je plnit informační povinnost vůči podnikatelům, orgánům státní správy jiných členských států a vůči Evropské komisi. Mohou se na něj obracet jak domácí, tak i zahraniční podnikatelé. Mezi hlavní povinnosti informačního místa ProCoP v souladu s čl. 10 nařízení ES č. 764/2008, o vzájemném uznávání, náleží poskytování informací hospodářským subjektům a příslušným orgánům jiných členských států: o technických pravidlech pro určitý druh výrobku a případném požadavku na předchozí schválení; o uplatňování pravidel volného pohybu zboží na vnitřním trhu Evropské unie, včetně zásady vzájemného uznávání a aplikace nařízení; o kontaktních údajích příslušných orgánů, které lze za účelem získání informací 28

kontaktovat přímo, včetně informací o orgánech dohlížejících na dodržování technických pravidel; o obecných opravných prostředcích v případě sporu mezi příslušným orgánem a hospodářským subjektem, včetně informací o mimosoudním systému řešení sporů při nesprávné aplikaci práva ES (SOLVIT). Členské státy mohou v zájmu efektivního výkonu předávání informací pověřit úkolem kontaktních míst pro stavební výrobky stávající kontaktní místa, zřízená podle jiných nástrojů Unie. Úkolem kontaktních míst pro stavební výrobky tak mohou být pověřeny např. již existující útvary v rámci veřejné správy, případně i jiné subjekty, ovšem za podmínky, že musí plnit své úkoly tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, zejména pokud jde o postupy získávání označení CE. Zřízení českého kontaktního místa pro výrobky k nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, je zatím v řešení. 29