Pavel PECHTOR, Zdenko KVAKA, Miroslava PŘIDALOVÁ, Iva DOSTÁLOVÁ ZMĚNY SOMATICKÝCH ZNAKŮ A RŮST FUNKČNÍ ZDATNOSTI STUDENTŮ UNIVERZITY OBRANY V BRNĚ. Recenzenti Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, František LANGER Abstract: Presented study concerns somatodiagnostics of male and female students, studying the University of defence in Brno (on starts 1. and on ends 3. school year). These groups are subjected to higher intensity and amount of physical activity in the course of their daily occupation. Somatodiagnostics is one of the starting points for the determination of current physical condition. Somatic prerequisites are one of those that affect the total physical capability. The realisation of physical activity on the certain level of intensity and volume is conditioned by optimal physical composition, constitution, by good state of support-locomotory system and medical condition. The wide spectrum of anthropometrical characteristic was observed and they were used for the determination of somatic indexes, body composition and constitution. In the area of supporting-movement system we concentrated on the quality of locomotory functions in the sense of determination of shortening muscle groups. The differences in somatic parameters (fat fraction, endomorphy, mezomorphy, ectomorphy) on starts and on ends school years were low, without significant differences. There were found significant differences in tonic muscles while testing by χ 2 -test. On ends was better the state of tonic muscles school years. 1. ÚVOD Pravidelné uplatňování vyššího objemu a intenzity pohybové aktivity významně ovlivňuje formování somatických charakteristik, především ve smyslu frakcionace tělesné hmotnosti, tzn. navozuje regresi tukové komponenty a rozvoj tukuprosté hmoty. Poskytuje možnost zlepšení tělesné konstituce a zdravotně orientované tělesné zdatnosti, ke které řadíme také stav a optimální funkci podpůrně-pohybového systému. U studentů vojenských škol, u kterých je tělesná aktivita téměř každodenní praktickou činností, lze předpokládat její významný vliv na fyzickou kondici jedince. Studenti mají v oblasti tělesné přípravy dvě zaměstnání týdně v trvání 60 minut, mimo to většina z nich individuálně provozuje pohybové aktivity, a to 2 4 krát týdně v trvání 40 90 minut. U mužů se jedná nejčastěji o kondiční posilování ve fitcentru, sportovní hry a úpolové sporty. Studentky v rámci volnočasových aktivit nejčastěji cvičí aerobic a avštěvují fitcentrum. Tato studie je začátkem semilongitudinálního, případně longitudinálního výzkumu. Do sledování byli zařazeni studenti nastupující ke studiu na UO s tím, že po vstupním měření na začátku studia, kdy přicházejí z nejrůznějších typů středních škol s hodně rozdílnou úrovní tělesné kondice, bude každý rok provedeno kontrolní měření a výsledky budou průběžně analyzovány, porovnávány a využívány k hodnocení jednotlivců. 72
2. METODIKA U studentů prvního ročníku byla provedena komplexní somatodiagnostika spektrum 56 antropometrických parametrů (za standardních podmínek): délkových, šířkových, obvodových a kožních řas. Tyto parametry byly následně využity po zpracování programem ANTROPO (1996, příp. WELLNESS CENTRE) pro stanovení dalších 46 somatických znaků. Determinace tělesného složení byla provedena také metodou bioelektrické impedance jedním z nejnovějších přístrojů QuadScan 4000. Stav a funkce podpůrně-pohybového systému byla hodnocena ve smyslu kvality pohybových stereotypů a stavu tonického a fázického svalstva (Janda, 1996; Lewitt, 1996; Dostálová, Aláčová, 2005). Determinace fyziologické zdatnosti byla provedena na základě zátěžového testů W 130, W 170, a sledováním vitální kapacity plic digitálním osobním spirometrem MSP 1. Průměrný věk při vstupním měření byl u studentů 21,3 let (n = 40) a studentek 20,3 let (n = 19). Sledování studentů a studentek započalo v listopadu 2004 na Univerzitě obrany v Brně, kdy se uskutečnilo vstupní měření a byla získána vstupní data. První kontrolní měření proběhlo v září 2005 a následná v září 2006 a červenci 2007. Měření proběhla za standardních podmínek se souhlasem měřených studentů. 3. VÝSLEDKY Při hodnocení hmotnostních a výškových parametrů bylo zjištěno, že se sledovaní studenti a studentky neodlišují signifikantně od běžné zdravé populace ČR (Bláha, 1986). Průměrná tělesná výška při vstupním měření byla u studentů 179,7 cm a u studentek 168,0 cm, na konci sledovaného období byla 179,6 cm u mužů a 167 cm u žen.. Největší individuální přírůstek tělesné výšky byl u žen - 3,4 cm u mužů - 1,8 cm. V případě průměrné hmotnosti největší přírůstek byl 4,7 kg a největší úbytek 3,4 kg. V případě studentů byla nejvyšší průměrná hmotnost 82,2 kg po druhém roce studia. Při tomto měření byla zaznamenána druhá nejvyšší hodnota podílu ATH - 88,52%. V posledním roce studia došlo k poklesu průměrné hmotnosti o 2,15 kg ale k mírnému nárůstu ATH na 88,80%.Největší individuální přírůstek za dobu studia byl 5 kg a největší úbytek 6,1 kg. Hodnoty jednotlivých tělesných frakcí stanovené dle metodiky Matiegky v studia. (Graf 1). průběhu 73
90 80 88,26 80,22 87,8 80,78 88,52 85,61 88,8 84,77 70 60 50 40 30 20 10 11,72 19,74 12,2 19,22 11,48 14,64 11,2 15,08 MUŽI ATH MUŽI Tuk ŽENY ATH ŽENY Tuk 0 2004 2005 2006 2007 Graf 1 Tělesné složení (Matiegka) u sledovaných souborů V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty tělesných obvodů stanovené v rámci měření. Po prvním roce sledování byly větší rozdíly obvodových parametrů patrné u dívek. Vývoj v dalších letech vedl naopak k větším diferencím u mužů, zejména v případě hrudníku, boků, předloktí, stehna. ŽENY Muži 2004 2005 2006 2007 2004 2005 2006 2007 OTHM 84,7 82,1 85,3 86,2 93,5 93,8 97,9 100,1 OTHX 74,8 73 74,1 75,2 87,4 88,5 90,9 89,4 gluteální 98 96,4 97,2 98,3 96,2 96,2 98,3 100,1 pas 69,6 68 70 69,5 78,0 78,4 82,3 82,2 paže REL 25,8 25,7 26,9 26,2 29,6 30,3 32,3 31,2 paže KONT 27,8 27,3 28,5 27,8 32,8 33,7 36,0 33,6 předloktí 23,5 22,9 23,7 23,5 27,4 27,6 29,0 30,2 zápěstí 15 15 15,5 15,7 17,1 17,2 17,7 17,7 stehno glut 57,7 56,8 58,5 57,1 56,4 56,9 58,9 59,3 stehno střed 52 51,6 53,5 53,7 53,1 52,9 54,8 55,5 lýtko MAX 36,1 36,2 36,8 36,6 38,0 37,9 39,2 38,8 lýtko MIN 22,2 21,8 22,5 22,4 23,1 24,0 23,7 23,7 Tabulka 1 Průměrné hodnoty vybraných obvodových parametrů při opakovaném měření 74
Svalová skupina źeny muži 2004 2005 2006 2004 2005 2006 pravá levá pravá levá pravá levá pravá levá pravá levá pravá levá s. bedrokyčlostehenní 50 25 17 4,2 16 4 27,3 27,3 18,5 19 16 12 s. přímý stehenní 70 75 63 67 48 60 81,8 77,2 74,1 67 80 88 s. napínač povázky stehenní 30 30 42 42 24 28 59,1 59,1 44,4 67 64 72 s. trojhlavý lýtkový 20 20 4,2 4,2 40 32 31,8 31,8 11,1 11 40 40 adduktory stehna 20 20 0 0 12 12 18,2 18,2 0 0 4 4 flexory kolen 80 75 38 38 44 40 90,9 90,9 88,9 89 92 92 s. velký prsní 35 25 13 13 16 12 50 50 25,9 26 32 28 vzpřimovače trupu 15 16,6 24 18,2 51,8 60 flexe šíje 35 8,3 0 31,8 11,1 0 extenze DK 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 abdukce DK 5 5 0 0 12 4 13,6 4,5 7,4 3,7 0 0 s. přímý břišní 0 0 0 0 0 0 9,1 11,1 0 dolní fixátory lopatek 30 25 40 18,2 3,7 8 abdukce HK 50 35 21 21 20 20 81,8 81,8 85,2 78 76 64 s. trapézový - horní část 40 35 25 30 52 36 63,6 68,2 70,3 67 84 80 Tabulka 2 Stav podpůrně pohybového aparátu. (Hodnoty zobrazují % zkrácených či ochablých svalových skupin) Při sledování stavu a funkce podpůrně-pohybového aparátu jsme zjistili, že v průběhu studia docházelo k výkyvům. Po nepříznivém zjištění při prvním měření docházelo ke zlepšení stavu především u svalu bedrokyčlostehenního ( m. iliopsoas), přímého svalu stehenního (m. rectus fem.). Za pozornost stojí fakt, že u žen nebyl zaznamenán případ slabých břišních svalů, zatím co u cca 10 procent mužů tento problém byl. U některých svalových skupin např. horních snopců trapézových svalů (mm. trapezii), u dolních fixátorů lopatek, trojhlavého svalu lýtkového (m. triceps surae) došlo po přechodném zlepšení opět ke zhoršení stavu Funkční zdatnost byla zjišťována pomocí zátěžových testů W 130 pro zjištění vytrvalostních schopností a W170 pro submaximální zátěž na ergometru KETTLER SX1. U mužů docházelo k trvalému zlepšování výkonnosti jak vytrvalostních dispozic tak i v oblasti submaximální zátěže. U studentek byl při druhém testování zaznamenán růst výkonnosti v obou oblastech. Poslední měření ukázalo pokles výkonnosti dokonce pod úroveň prvního měření. 75
hmotnost (kg) W 130 W 130/kg W 170 W 170/kg Muži Ženy 2004 77,1 150 1,95 252,8 3,09 2005 78,6 155 1,97 158,3 3,29 2006 82,2 173,3 2,11 267,7 3,26 2004 61,9 97,5 1,59 175,0 2,85 2005 62,4 105 1,69 182,5 2,93 2007 59,7 92,5 1,50 170,0 2,75 Tabulka 3 Průměrné hodnoty výsledků zátěžového testu (ve wattech) 300,00 250,00 252,80 258,30 267,70 200,00 150,00 100,00 150,00 155,00 173,30 97,50 175,00 105,00 182,50 92,50 170,00 W 130 W170 50,00 0,00 2004 2005 2006 2004 2005 2006 muži ženy Graf 2 Výsledky Zátěžových testů W130 a W170 (ve wattech) 4. ZÁVĚR S ohledem na počet hodin a zaměření obsahu tělesné přípravy na vojenské vysoké škole (důraz na rozvoj síly a vytrvalosti) jsme předpokládali větší změny v tělesném složení ve prospěch tukuprosté hmoty, s úbytkem tělesného tuku. Výsledky prvního kontrolního měření prokázaly pouze minimální vliv tělesné přípravy v rámci studijních programů na změny somatických parametrů studentů a studentek. Signifikantně se nezměnilo zastoupení svalové ani tukové frakce. Teprve v dalších ročnících byl zaznamenán znatelnější pohyb ve směru k vyššímu podílu aktivní tělesné hmoty a tom u žen. Také poměrně standardní zastoupení jednotlivých komponent somatotypu a téměř žádný posun v rámci somatografu vypovídá o nedostatečném zatížení studentů a studentek v průběhu studia. 76
Mírně zvýšený podíl tuku lze pravděpodobně přičíst nevhodným stravovacím návykům studentů UO. Pozitivní vliv tělesné přípravy jsme zaznamenali u stavu a funkce podpůrněpohybového aparátu, kde se projevil účinek protahovacích cvičení, zařazovaných pravidelně do hodin TP. Výkyvy ve zkrácení některých svalových skupin dávají signály ke změnám v přístupu k provádění vyrovnávacích a protahovacích cvičení v rámci hodin tělesné výchovy. Zátěžové testy prokázaly pozitivní vliv na růst fyzické zdatnosti, i když v prvním roce u mužů nebyl příliš výrazný. Lze se domnívat, že se jedná o důsledek vyšší míry pohybových aktivit než u dívek, před nástupem na vojenskou školu a poměrně velký nárůst pohybových aktivit, zaměřených na vytrvalost, s nástupem do prvního ročníku. Následná měření sice prokázala určitý růst výkonnosti ale u profesionálních vojáků AČR bychom předpokládali růst vyšší. Doplňkově bylo prováděno zjišťování vitální kapacity plic pomocí spirometrie za použití osobního spirometru SP1. Výsledky neprokázaly vliv prováděných pohybových aktivit na změny základního plicního parametru vitální kapacity plic. LITERATURA [1] DOSTÁLOVÁ, I., ALÁČOVÁ, GAUL, P., 2005: Funkční diagnostika svalového aparátu. Olomouc: Hanex, 131 pp. [2] JANDA, V., 1996: Funkční svalový test. Praha: Avicenum, Grada Publishing, 325 pp. [3] KOLÁŘ, P., 1996: Diferenciace svalové funkce z hlediska posturální podstaty. Med. Sport. Boh. Slov., 1, pp. 4 8. [4] PŘIDALOVÁ, M., DOSTÁLOVÁ, I., KVAKA, Z., PECHTOR P., 2004: Je populace studentů FTK UP v Olomouci a VVŠ PV ve Vyškově modelová a selektovaná? Česká antropologie, 54, pp. 163-166. [5] PŘIDALOVÁ, M., 1999: A comparison of czech and polish students in terms of Musile function. Acta Univ. Palacki. Olomuc. Gymn., 29, pp. 25 34. [6] RIEGROVÁ, J., ULBRICHOVÁ, M., 1998: Aplikace fyzické antropologie v Tv a sportu (příručka funkční antropologie). Olomouc: FTK UP. [7] RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., 2001: Hodnocení vztahů mezi ukazateli tělesného složení, podílem a distribuci tuku. Bull. Slov. Antropol. Spol., 3,pp. 148 154. [8] RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., 2003: Methodological aspects of body constitution evaluation an analysis of anthropometric methodology. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Gymnica, 32, pp. 61-65. 77