Sympatibulum České společnosti pro sexuální medicínu 2015. 29. 30. května 2015. Hotel Růže Český Krumlov ABSTRAKTA

Sympatibulum České společnosti pro sexuální medicínu 2015 29. 30. května 2015 Hotel Růže Český Krumlov ABSTRAKTA

Souhrny přednášek Léčba erektilní dysfunkce u pacientů s ISCHS a DM v ambulantní praxi Věra Adámková Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Úvod: Erektilní dysfunkce může být prvním projevem závažného aterosklerotického postižení. U mužů starších 50 let se udává výskyt u více než 50%. U mladších osob není také vzácností, z mnohých sdělení plyne, že kvalitní sexuální život je považován za důležitou složku kvality život u 70 % populace, u depresivních a úzkostných nemocných dokonce v 75%. Mezi nejčastější rizikové faktory erektilní dysfunkce patří: obezita, kouření, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, či operace v pánevní oblasti. Erektilní dysfunkci dělíme na psychogenní a organickou, která se dále dělí základně na cévní a neurogenní a další. V interním lékařství nejčastěji diagnostikujeme erektilní dysfunkci cévní. Diagnostika V ordinacích interních oborů a praktických lékařů je třeb nejprve vyloučit závažné interní onemocnění a je-li potvrzeno, potom jej lege artis léčit. Erektilní dysfunkce nás tedy může upozornit na ischemickou chorobu srdeční, dolních končetin, může být prvním projevem asymptomatického diabetes mellitus a podobně. Nejčastějším onemocněním oběhového systému je stále arteriální hypertenze, jejíž léčbě může mít za následek zhoršení erekce ( příkladně betablokátory, látky ovlivňující angiotenzin reninový systém..) Další skupinou léků, u kterých byly opakovaně popsány poruchy erekce, jsou léky ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu ( SSRI). Léčba Pro ordinace interních oborů a praktických lékařů je běžnou praxi léčba cévní erektilní dysfunkce. Základem léčby jsou léky, které zvyšují krevní zásobení kavernózních těles. Nejznámějším lékem je sildenafil (Viagra ) a léky podobné. Vedle sildenafilu existují léky s podobným mechanismem účinku tadalafil (Cialis ) a vardenafil (Levitra ). Sildenafil a vardenafil mají podobný účinek a působí pouze několik hodin. Tadalafil je dlouhodobě účinný a jeho účinek trvá více 16 18 hodin. Všechny uvedené léky se vyznačují rychlým nástupem účinku, cca 20 30 minut. Jejich podávání má některé zásadní kontraindikace, příkladně současné užívání léků pro anginu pectoris ( nitroglycerinové preparáty), kde efekt účinku může být potencován až negativně a může dojít třeba k těžké hypotenzi. Kardiovaskulární onemocnění u mužů z hlediska kardiochirurgie Jan Pirk Kardiocentrum IKEM Kardiovaskulární onemocnění a poruchy erekce u mužů mohou být způsoby stejným onemocněním. Již ve 20. letech minulého století francouzský chirurg Leriche popsal syndrom při uzávěru břišní aorty, které se projevoval klaudikacemi dolních končetin a poruchami erekce. Zásadní průlomové práce v této oblasti dělal doc. MUDr. Václav Michal, DrSc. z IKEMu, který vypracoval několik operací, které nesou jeho jméno. V literatuře je uváděno, že poruchy erekce předcházejí v průměru dva roky vzniku akutní koronární příhody. Jak ukazuje menší studie z Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, nemusí to být zcela pravda. V práci probrány další aspekty léčby kardiovaskulárního sytému a zlepšení erektivní funkce Vztah mezi parametry spermiogramu a oplozením oocytu Gabriela Tauwinklová Sanatorium Repromeda, Brno Úvod: Vyšetření spermiogramu podává základní informace o některých parametrech mužského spermatu. Má sloužit mimo jiné jako vodítko k hodnocení mužské fertility.

Materiál a metodika: Hodnotili jsme úspěšnost fertilizace u cyklů in vitro fertilizace (IVF), kde oocyty byly kombinovaně inseminovány klasickou metodou a pomocí intracytoplazmatické injekce spermie do oocytu (ICSI). Výsledky byly analyzovány s ohledem na parametry spermiogramu partnera. Výsledky: Provedli jsme 635 cyklů u 448 párů. Bylo oplozováno 11597 oocytů (5424 klasickou inseminací, 6173 metodou ICSI). Fertilization rate (FR) po klasické metodě bylo 48,65% vs. 78,86% po ICSI. FR u jednotlivých párů po klasickém oplození ani po ICSI nekorelovalo jasně s žádným základním parametrem spermiogramu. Selhání fertilizace u klasické metody jsme zaznamenali ve 20,16% (128/635) vs. 0,47% (3/635) po ICSI. U párů, kde došlo k selhání fertilizace klasickou metodou, měl partner v 64,84% (83/128) normální koncentraci spermií, v 21,88% (28/128) normální hodnoty progresivní pohyblivosti spermií a v 18,75% (24/128) normální všechny parametry spermiogramu dle WHO standardu. Závěr: Samotné vyšetření spermiogramu nevypovídá vše o funkčních parametrech spermií. Ani normální hodnoty spermiogramu tedy nezaručují plodnost muže. K překlenutí funkčních poruch spermií, které nelze odhalit běžným vyšetřením, slouží pokročilé techniky výběru spermie k oplození v rámci asistované reprodukce. Tyto techniky zahrnují selekci spermie podle její detailní morfologie hodnocené vysokorozlišovací optikou mikroskopu, hodnocení dvojlomu světla u hlaviček spermií v polarizovaném světle nebo selekce dle schopnosti vazby spermie na hyaluronan. Inhibitory aromatázy v léčbě mužské infertility Karel Kočí, CSc. Andromeda, Praha Mužská infertilita je v řadě případů léčitelná. IVF nebo ICSI, popř. MESA či TESE nejsou jedinou možností léčby. Některé faktory poškozující spermatogenezi nemůžeme ovlivnit, ale hormonální stav pacienta ovlivnit můžeme. Základním předpokladem normální spermatogeneze je optimální koncentrace testosteronu, kromě toho je důležitý i poměr androgeny/estrogeny (A/E). K léčbě však nepoužíváme exogenní testosteron, protože by to pro pacienta znamenalo kastraci na úrovni hypofýzy. Využíváme indukční léčbu, kde máme několik možností: Choriový gonadotropin + menotropin, selektivní modulátory estrogenových receptorů, inhibitory aromatázy např. anastrozol. Anastrozol je silný a vysoce selektivní nesteroidní inhibitor aromatázy, který blokuje konverzi testosteronu na estradiol a tím zvyšuje hladinu androgenů a naopak snižuje hladinu estrogenů. Je tedy vhodným lékem zejména u obézních mužů s porušeným poměrem A/E. Náklady na léčbu jsou cca 700 Kč/měsíc. Jedná se o neschválenou indikaci, ale zahraniční studie dokládají jeho účinnost a bezpečnost v léčbě mužské infertility již řadu let. Zkušenosti našeho pracoviště jsou zatím limitované, ale velmi pozitivní. Anastrozol významně rozšiřuje naše možnosti léčby mužské infertility. Farmakologická příprava zvyšuje výtěžnost mikrotese Karel Kočí Andromeda, Praha Výkonnost semenotvorných kanálků varlete můžeme před mikrotese zvýšit vhodnou farmakoterapií. Využíváme indukční léčbu, spočívající ve stimulaci osy hypotalamus hypofýza gonády. Použít můžeme humánní choriový gonadotropin HCG, ke kterému přidáváme podle potřeby humánní menopauzální gonadotropin HMG. Další možností jsou selektivní modulátory estrogenních receptorů např. klomifen citrát. U obézních pacientů mohou být vhodným lékem inhibitory aromatázy např. anastrozol. Minimální interval této léčby jsou tři měsíce, v jejím průběhu je třeba pacienta monitorovat a dávkování léků titrovat podle vývoje laboratorních výsledků. Hormonální změny obvykle probíhají v řádu několika dní, na změny ve spermiogenezi musíme počkat několik týdnů či měsíců. Úspěch se však někdy může dostavit až po relativně dlouhé době - rok a někdy i více. U řady pacientů s azoospermií je možné jejich problém vyřešit touto cestou bez operace. U pacientů, u nichž se ani po této léčbě spermie v ejakulátu nenaleznou, se touto farmakologickou přípravou významně zvýší vyhlídky na úspěšnou mikrotese, jak dokládají v přednášce prezentované kazuistiky a nedávno publikované studie. MikroTESE není výkonem srovnatelným s běžnou, naslepo prováděnou biopsií varlete, a to ani vícečetnou. Vzhledem k mnohdy velmi drobným okrskům spermatogeneze v jinak nefunkční tkáni je třeba použít optické zvětšení (lupové brýle, operační mikroskop) a po fungujících tubulech cíleně pátrat z dostatečně velkého přístupu.

Resekční a plikační plastika kurvatury penisu Pavel Pokuta Urologická a andrologická péče Praha 5 Urologická klinika 1.LF UK Praha Plikační a resekční operační techniky terapie angulace penisu, jsou hlavními plastickými technikami u noninduračního typu angulace. Angulace zakřivení penisu je významným kosmetickým a ve většině případů i funkčním klinickým problémem. Pacienta značně esteticky i funkčně hendikepuje. Ve vyšších stupních angulace způsobuje technickou překážku při styku a ve finále nemožnost úspěšné immise penisu do pochvy. Způsobuje velmi vážný problém v úspěšném soužití páru. To vše je příčinou, proč pacient navštíví lékaře a žádá o pomoc. Majoritní příčinou angulace bývá opakovaná mikrotramatizace tuniky albuginey penisu - při styku a sexuálních praktikách - s následnou neadekvátní reakcí tkání. Jedná se o nepřiměřené reparačně-imunitní reakce v místě mikrotraumatizace a neadekvátní fibroplastické reakce, způsobené trvalou poruchou v oblasti růstových faktorů a enzymatických kaskád reparačního procesu traumatu. Jasná a zjevná příčina, je na první pohled patrná v případě prosté hypoplasie kavernosního tělesa. V případě většího traumatu - fraktury penisu - je příčina angulace rovněž evidentní. Jedná se o anatomicky nepřiměřenou konstrikci jizvy, po primárním chirurgickém ošetření traumatu tuniky albuginey. Takto postižený pacient je důsledně vyšetřen, anamnesticky, klinicky i laboratorně. Je provedena fotodokumentace při erekci ve 2 na sebe kolmých rovinách může v neakutním případě provést sám pacient. Doplňující informace v některých případech poskytne SONO, MRI ev Kavernosografie. Při vlastním operačním výkonu provádíme pozvolnou denudaci kavernosních těles penisu ve vrstvě nad tunikou albudgineou. Plikační techniku techniku zřasení tuniky albuginey penisu- provádíme u pacientů s pozvolným ohybem penisu. Ve většině případu s úhlem převyšujícím 45 stupnů. Ethylonovým monofilním vláknem 4-0 provedeme zřasení tuniky zdravého nepostiženého tělesa tak, aby byla provedena pokud možno přesná korekce angulace. Naopak resekční plastika je vhodná o ostrých angulačních úhlu většinou po rozsáhlejším traumatu tuniky. Pomoci přesné resekce proužku, nebo více proužků tuniky albugieny a sitiační sutury hran resekční plochy provedeme korekci angulace. Následně v obou případech je adaptovaná denudovaná kůže penisu zpět reponována, provedena situační sutura pahýlů předkožky, jako u prosté totální cirkumcise a rána je následně kryta Tegadermovým obvazem s vrchní elastickou bandáží. Pacientovi je zaveden perm katetr na dobu 24 hodin a je zajištěn cca týden chemoterapeutikem. Důležitá je pooperační péče, která má kardinální význam pro správnou léčbu. Komplikace obou technik jsou společné krvácení, uroinfekce, lokální rané komplikace zánět, herniace v místě resekce, výpadek nekrotické tkáně kožního krytu při postkoagulační devitalizaci. Hyperkorekce, či selhání naložených stehům jsou ta nezávažnější a naštěstí nejméně časté komplikace. Obě techniky jsou středně náročnou andrologickou chirurgickou technikou a poskytují efetivní řešení zejména v případě noninduračních angulací penisu vysokého stupně. Eventuální rizika jsou přímo úměrná zkušenosti operatéra a kvalitě pracoviště zajišťující pooperační péči. Neméně důležitou složkou je i následná péče ambulantní, u pacientů s eventuální ranou komplikací. Pozvolná rehabilitace erekce je posledním krokem k dobrému výsledku léčby. Obezita a sexuální dysfunkce Jaroslav Zvěřina, Michal Pohanka Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha Vztah mezi obezitou a sexualitou má aspekty psychosociální, neuroendokrinní, vazomotorické i metabolické. Jde o souvislosti genderově dimorfní, protože obezita má pro muže a ženy rozdílný význam a projevy. Není sporu o tom, že prostá nadváha je z hlediska sexuální funkce nevýznamný fenomén. Statisticky významné zvýšení výskytu sexuálních dysfunkcí je popisováno zejména u jedinců opravdu hyperobézních. V různých studiích jsou sexuální dysfunkce nacházeny i ve více než 60% obézních mužů a žen. Přitom nemůžeme říci, že by tito jedinci nějak nápadně plnili čekárny sexuologů. U žen má obezita dopad zejména na jejich subjektivní hodnocení vlastní sexuální atraktivity. Ta je pro ženy dominantní součástí jejich sexuálního motivačního systému. Sexuální dysfunkce obézních žen se co do fenomenologie neliší od obecné populace. Dominuje snížená sexuální apetence, poruchy orgasmu a dyspareunie. Obézní ženy jsou, jak se zdá, také reprodukčně méně odpovědné a také se častěji vystavují riziku pohlavně přenosných onemocnění. Metabolický syndrom je disponuje k častějším gynekologických zánětům.

U mužů je dobře zmapován vztah mezi obezitou a sexuálními poruchami. Týká se jak vazomotorických souvislostí poruch erekce, tak poruch nálady a poklesu apetence. To se projevuje také prodlužováním orgastické latence. Poměrně moderním fenoménem v oblasti mužské sexuality je sekundární hypogonadismus v involuci. Kromě vlivu na sexuální potenci se zde uplatňuje také zvýšený výskyt různých urologických zánětů (předkožky, prostaty, nadvarlat), které poškozují též fertilitu. Stupeň obezity u muže negativně koreluje s hladinou testosteronu, a to podstatně více než věk. Zdá se, že obézní lidé své sexuální dysfunkce ještě méně než ostatní populace konzultují s lékaři. Je tedy vhodné tuto záležitost více komunikovat ve vztahu lékařů a pacientů/pacientek. Třeba též prostřednictvím jednoduchých dotazníků. Terapie sexuálních dysfunkcí je dnes úspěšnější než kdysi. Platí také opakovaně potvrzená skutečnost, že sexuální dysfunkce se výrazně zlepšují u těch obézních jedinců, u kterých se léčbou a změnou životosprávy podařilo podstatně redukovat hmotnost. Také platí, že zvýšená pozornost, věnovaná sexuální aktivitě a partnerským vztahům, pomáhá motivovat obézní jedince k úsilí o redukci váhy. J.Z. zverina.jaroslav@seznam.cz Erektilní dysfunkce jako prediktor kardiovaskulárního rizika Taťána Šrámková Sexuologické oddělení FN Brno Urologická klinika a Sexuologický ústav 1.LF a VFN Praha Erektilní dysfunkce je u části mužů významným prediktorem kardiovaskulárního onemocnění. Nejčastější příčinou erektilní dysfunkce je v 60-80% již existující, ale často nediagnostikované, tudíž neléčené kardiovaskulární onemocnění. Erektilní dysfunkce může být první klinickou manifestací endoteliální dysfunkce s potenciálním vývojem systémového kardiovaskulárního onemocnění včetně ischemické choroby srdeční. Erektilní dysfunkce je významným rizikovým faktorem budoucích závažných kardiovaskulárních příhod zejména u mladších jedinců, mužů od 30 do 60 let a diabetiků v časovém horizontu 2-5 let. Nemocné přicházející pro erektilní dysfunkci je proto třeba vyšetřit se zřetelem na kardiovaskulární morbiditu, musí být určena míra kardiovaskulárního rizika. Erektilní dysfunkce informuje o kardiovaskulárním riziku včas, ještě před vznikem nezvratných strukturálních změn. Rozhodovací algoritmus v přístupu k léčbě pacientů s erektilní dysfunkcí a kardiovaskulárním onemocněním představuje Princetonský konsenzus. Kazuistika pacienta s metabolickým syndromem Kateřina Cajthamlová Předkládám případ pacienta, který navštěvoval výživové poradenství nepravidelně v období 2008-2014. Původně se dostavil pod nátlakem zaměstnavatele, po zlepšení zdravotního stavu přestal na několik let docházet jako samoplátce a zaregistroval se v diabetologické poradně v místě bydliště (využil své ZP). Po třech letech se dostavil opět po osobní a zdravotní krizi tentokrát dochází již na psychoterapii, v níž pokračuje dodnes. Pacient s metabolickým syndromem ve věku 50-52let úspěšně zhubl postupnou změnou svého životního stylu a stravování, změnil původní cíl s nímž se k poradenství dostavil a naučil se monitorovat svou stravu a zařadil pohyb. Jsou předkládány výsledky laboratorních vyšetření i opakovaných měření přístrojem Bodystat se softwarem Quadscan spolu s komentářem k tomu, jak je třeba u monstrozně obézních k hodnocení bioimpedančních dat přistupovat. Po pauze, v níž pacient postupně slevoval z předchozích úspěšných změn se dostavil na kontrolní vyšetření (již v péči diabetologa) ve fázi fyzického i psychického zhoršení. Zůstala totiž neošetřena psychická nepohoda v osobním i pracovním životě, kterou při první dvouleté intervenci neměl zájem řešit. Pacient nyní pokračuje v terapii již jako klient psychoterapeutických sezení, k režimovým opatřením se postupně vrátil a nyní opět úspěšně hubne. V příspěvku je diskutován vliv režimových opatření bez změn v ostatních oblastech života klientů výživového poradenství i nejčastější důvody relapsů a neúspěchů striktně stravní a režimové intervence. Zařazuji i praktické rady jak motivovat pacienty ( nejen s metabolickým syndromem) k návštěvě psychologa a jak umožnit návrat těchto pacientů s důvěrou a bez obav z odsouzení a výčitek (u monstrózně obézních běžné reakce na obecně sdělované obavy jiných hubnoucích). Diskutován je i dopad mírné (subklinické) změny funkce nadledvin ve vztahu k dietám, k postupu fyzických změn i v reakci na psychologický stres, jemuž jsou pacienti s obezitou vyššího stupně vystavováni.

Terapie rázovou vlnou a její využití v sexuologicko-andrologické praxi Pavel Turčan, Pavel Pokorný Centrum MEDIOL s.r.o., Olomouc Rázová vlna se v medicíně používá již delší dobu. V sexuologicko-andrologické praxi je možné její využití v léčbě erektilní dysfunkce, prostatických potíží (benigní hyperplazie a chronická prostatitida) a Peyronieho choroby. I když je v této oblasti využívaná teprve několik málo let, výsledky se zdají být docel slibné. V České republice je tato metoda rovněž na několika místech dostupná. V příspěvku shrnujeme naše zkušenosti s využitím této metody na našem pracovišti. Partnerské sexuální aktivity a spokojenost mužů a žen v partnerském vztahu Lucie Krejčová 1,2, Stuart Brody 1, Barbara Husárová 1, Jakub Binter 1,2 a Kateřina Klapilová 1,2 1 Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze 2 Národní ústav duševního zdraví, Klecany Pochopení sexuálního chování mužů a žen v rámci partnerského vztahu má důležitý význam pro sexuální medicínu i párovou terapii. Předchozí výzkumy ukazují, že spokojenost jedinců se sexuálním životem souvisí s vyšší frekvencí pohlavních styků a počtem dosažených orgasmů během pohlavního styku (např. Brody a Costa, 2009) a nižší frekvencí masturbace (např. Gerresssu a kol., 2008). Tyto výsledky byly vždy založeny pouze na výpovědi jednoho z partnerů. V současném výzkumu jsme se proto zaměřili na výpovědi obou partnerů v rámci dlouhodobých partnerských dvojic. Hlavním cílem bylo zjistit vztah mezi frekvencí partnerských sexuálních aktivit, masturbačních aktivit a celkovou a sexuální spokojeností v partnerství. Výzkumu se účastnilo 85 partnerských dvojic (ve věku mezi 20-40 lety; průměrná délka vztahu byla 5,4 let), kteří samostatně vyplnili tyto dotazníky: 1) the Dyadic Adjustment Scale (DAS), dotazník dyadické přizpůsobivosti (Spanier, 1976; český překlad viz Kratochvíl, 2009), jedním z faktorů je také spokojenost partnerů ve vztahu; 2) the Hurlbert Index of Sexual Compatibility (HISC), jež měří kompatibilitu a spokojenost v partnerských sexuálních aktivitách (Apt a kol., 1996); 3) otázky zaměřující se na frekvenci a výskyt různých sexuálních aktivit jako masturbace, partnerské sexuální aktivity či pohlavní styk v průběhu posledních 30 dní. Ženy měly také zaznamenat, jakým způsobem při těchto aktivitách dosáhly orgasmu. Pomocí multivariátní analýzy dat jsme zjistili, že skóre DAS je u žen predikováno vyšším výskytem vaginálních orgasmů vyvolaných během pohlavního styku (beta = 0.34, P = 0.001) a nižší frekvencí masturbačních aktivit (beta = 0.25, P = 0.02). Sexuální kompatibilita (HISC skóre) obou partnerů je predikována vyšší frekvencí pohlavních styků (u žen: beta = 0.29, P = 0.027; u mužů: beta = 0.43, P < 0.001) a vyšším výskytem vaginálních orgasmů vyvolaných během pohlavního styku u žen (u žen: beta = 0.37, P = 0.006); u mužů: beta = 0.25, P = 0.016) a také nižším výskytem masturbace žen (beta = 0.31, P = 0.012). Sexuální satisfakce žen (určená na škále) je signifikantně predikována vyšším výskytem vaginálních orgasmů (beta = 0.23, P = 0.022) a pohlavních styků (beta = 0.34, P = 0.001)). Sexuální satisfakce mužů je signifikantně predikována vyšší frekvencí pohlavních styků (beta = 0.35, P = 0.001) a vyšším výskytem vaginálních orgasmů jejich partnerek během jakýchkoliv aktivit (beta = 0.29, P = 0.005). Shoda mezi partnery ohledně frekvence výskytu vaginálních orgasmů během pohlavního styku byla spojena s vyšším partnerským přizpůsobením (beta = 0.41, P < 0.001). Tyto výsledky naznačují, že větší sexuální kompatibilita a spokojenost v partnerském a sexuálním obou členů páru souvisí s vyšší frekvenci pohlavních styků a vaginálních orgasmů. Tato skutečnost je v souladu s evolučním vysvětlením, že vaginální orgasmus je adaptací, jež se vyvinula z důvodu udržení zájmu mužů a žen zůstávat v dlouhodobém párovém svazku a podporuje tak vyšší partnerskou kvalitu vztahu (Puts a Dawood, 2006). Reference: Apt C, Hurlbert DF, Sarmiento GR, Hurlbert MK. The role of fellatio in marital sexuality: An examination of sexual compatibility and sexual desire. Sex Marital Ther 1996;11:383 92. Brody S, Costa RM. Satisfaction (sexual, life, relationship, and mental health) is associated directly with penilevaginal intercourse, but inversely with other sexual behavior frequencies. J Sex Med 2009;6:1947 54. Gerressu M, Mercer CH, Graham CA, Wellings K, Johnson AM. Prevalence of masturbation and associated factors in a British national probability survey. Arch Sex Behav 2008;37: 266 78. Kratochvil S. Manželska terapie. Praha, Portál, 2009. Puts DA, Dawood K. The evolution of female orgasm: Adaptation or byproduct?. Twin Res Hum Genet 2006; 9: 467-72. Spanier GB. Measuring dyadic adjustment: New scales for assessing the quality of marriage and similar dyads. J Marriage Fam 1976;38:15 23.

Sexualita autistov MUDr. Vanda Lukáčová 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Výzkumu sexuality lidí s vysocefunkčním autismem se dosud nevěnovalo mnoho autorů. U lidí s vysocefunkčním autismem a Aspergerovým syndromem není přítomná mentální retardace a je u nich vyvinutá komunikativní řeč (Hrdlička a Komárek, 2004). Jejich sexuální chování, prožívání, zkušenosti a fantazie však byly zatím zkoumány pouze výjimečně. Samotná diagnostická kritéria MKN-10 přitom naznačují důležitost této problematiky. Lze usuzovat, že právě kvůli základním charakteristikám těchto poruch mohou mít lidé s vysocefunkčním autismem a Aspergerovým syndromem potíže se seznamováním s novými lidmi, s navazováním vztahů, sexuálním cítěním a empatií, s tím souvisejícími menšími sexuálními zkušenostmi a možnými potížemi v sexuálním chování. Práce zaměřené na tuto problematiku zatím přinášejí heterogenní výsledky. Z hlediska sexuální orientace je nutno upozornit na prokázanou vyšší míru tzv. asexuality u jedinců s vysocefunkčním autismem, nižší stupeň heterosexuality u vysocefunknčních pacientek a vyšší míru bisexuality u mužů s touto poruchou. Existuje dichotomie mezi výzkumy realizovanými přímo s probandy a těmi realizovanými s jejich pečovateli. Tyto práce tak přinášejí různé výsledky v oblasti sexuálního chování a respektování soukromí. Jednoznačně jsou ale potvrzeny nižší dovednosti v oblasti sociálních interakcí, většina prací také potvrdila menší sexuální zkušenosti vysocefunkčních klientů. Jeden výzkum dokumentuje přítomnost deviantních projevů ve větší míře, než je předpoklad u obecné populace. Současný výzkum probíhající v České republice (Lukáčová, Weiss, Hrdlička) zatím potvrzuje menší sexuální zkušenosti a potíže se seznamováním u lidí s vysocefunkčním autismem a Aspergerovym syndromem. Výzkum byl zatím realizován na malém vzorku probandů. Psycho-sociálne a medicínske aspekty genitálního piercingu u žien K. Jandová, I. Rusňák, D. Šedivá, Univerzitná nemocnica Bratislava, Psychiatrické oddelenie FN Trnava Piercing tela (body piercing) má vo svete rastúcu popularitu. V prezentácii popisujeme históriu, pôvod a zvláštnosti rôznych foriem genitálneho piercingu u žien. Práca tiež pojednáva o motivačných faktoroch a psychologickom pozadí genitálneho piercingu, či o zdravotných komplikáciách. Cieľom práce je zvýšiť povedomie o mnohých rizikách spojených s piercingom tela. Keďže je to pomerne rozšírený fenomén, je potrebné vytvoriť priestor pre pochopenie rôznorodej a často intenzívnej motivácie spojenej s piercingom tela, a tým zmierniť predsudky zdravotníkov voči ľuďom s piercingom. Sexuálne dysfunkcie pri abúze alkoholu Michal Chovanec, Petr Weiss FF UK Praha, VFN a 1. LF UK, Praha2 V príspevku sa autori venujú problematike sexuálnych dysfunkcií u etyl závislých jedincoch. Účelom bolo zistiť ich výskyt u pacientov závislých pri nástupe na liečbu v PN Hronovce. Výsledky prezentované v príspevku boli zozbierané v období od 24.1.2013 do 21.1.2014. Celkovo vyplnilo anonymné dotazníky N = 145 respondentov. Návratnosť dotazníkov N = 143 (98,62%). Respondenti vypĺňali 4 dotazníky (dotazník na zistenie sociodemografických pomerov vlastný, ASEX, GRISS a IIEF-15). Pre účely prezentácie sme z celkového počtu vyselektovali iba abúzus alkoholu N = 110. Výsledky podľa dotazníka IIEF-15 ukázali, že ťažký stupeň erektilnej dysfunkcie sa vyskytuje u 9 (10,22%) respondentov. Ťažké problémy s funkciou orgazmu podľa dotazníka IIEF-15 sa vyskytli u 1 (1,25%) respondenta, so sexuálnou túžbou u 1 (1,13%), spokojnosťou s koitom u 3 (3,65%) a úplná nespokojnosť s pohlavným životom sa objavila u 2 (2,43%) respondentov. Kľúčové slová: Sexuálne dysfunkcie. Závislosť. Erekcia. IIEF-15. exuálne dysfunkcie při abúze alkoholu

Aplikace rázové vlny u mužů s morbus Peyronie desetileté zkušenosti Marek Broul Klinika urologie a robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, Krajská zdravotní a.s. Sexuologické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, Krajská zdravotní a.s. Cíle: Cílem sdělení je prezentace našich zkušeností s aplikací rázové vlny u pacientů s induratio penis plastica v letech 2005 až 2015 Metody: Od ledna 2005 do února 2015 jsme u 51 pacientů s morbus Peyronie (induratio penis plastica) provedli léčebný zákrok pomocí rázových vln. Průměrný věk byl 57,8 let. Léčbu touto metodou indikujeme v době až když je onemocnění stabilizované. U všech pacientů to bylo až po roce od stanovení diagnózy. Všichni pacienti podstoupili předchozí terapii vitamínem E. Ta však nebyla úspěšná u všech pacientů a obtíže při sexuálním styku přetrvávaly. Plát se nacházel na dorzu penisu u kořene, průměrná velikost byla 10,2 mm a průměrný úhel deviace penisu při erekci 60 stupňů. Průměrné skóre v IIEF-5 dotazníku bylo 11,7. Rázové vlny aplikujeme v deseti sezeních na přístroji PiezoLith 3000 firmy Richard Wolf GmbH. Při každém sezení jsme aplikovali 500 rázů. Hodnotili jsme bolestivost výkonu, změny úhlu deviace penisu při erekci, výsledek IIEF-5 dotazníku, změny velikosti plátu a ovlivnění subjektivního hodnocení kvality sexuálního zdraví muže před a po terapii. Výsledky: Aplikace rázových vln byla u všech pacientů bezbolestná. Na škále VAS ji pacienti hodnotili jako 1-2. Během výkonu nepoužíváme žádná analgetika. Ke komplikacím po tomto zákroku nedochází. Pouze u 5 (9,8 %) pacientů se vyskytly drobné podkožní petechie. U žádného pacienta se neobjevila uretrorhagie či jiná komplikace. Efekt terapie jsme hodnotili po dvou až třech měsících po poslední aplikaci rázových vln. Objektivní i subjektivní zlepšení stavu jsme nalezli u 37 mužů (72,6 %). Úhel deviace penisu při erekci se zmenšil průměrně o 47,0 % na 28,2 stupně, velikost plátu se zmenšila průměrně o 19,6 % na 8,2 mm a skóre v dotazníku IIEF-5 se zvýšilo průměrně o 28,6 % na průměrných 16,4 bodu. Všichni pacienti následně udávali, že byli po léčbě schopni uspokojivého pohlavního styku. Závěr: Podle našich zkušeností je tato metoda účinná a bezpečná. U velké části pacientů může zlepšit sexuální život. Z tohoto důvodu jsme tuto metodu zařadili mezi rutinně prováděné postupy konzervativní léčby induratio penis plastica. Alternativní možnosti léčby předčasné ejakulace Lukáš Bittner Urologická klinika 3.LF UK a FNKV, Praha, Iscare IVF, Praha. Cíle: V současné době je metodou volby při léčbě předčasné ejakulace (PE) použití krátkodobých inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Někteří pacienti tuto léčbu odmítají nebo nejsou spokojeni s jejím efektem. Prezentace se snaží o kritické zhodnocení účinku farmakologické léčby PE druhé linie, chirurgické léčby a alternativní léčby PE. Metody: Byly vyhledány všechny články pojednávající o léčbě předčasné ejakulace v impaktovaných medicínských časopisech přístupných v Paralelním vyhledávači informačních zdrojů Univerzity Karlovy v Praze. Výsledky: Existuje množství testovaných modalit léčby předčasné ejakulace. Mnohé z nich jsou dle publikovaných dat účinné, ale často brání jejich širšímu využití jejich špatný bezpečnostní profil či pouhé provedení pilotních studií na malých souborech. Závěr: Stále zůstává metodou volby pro léčbu předčasné ejakulace použití SSRI, ale mnohé další přístupy jako frenulotomie, neuromodulace penilních nervů, léčba tramadolem či cvičení jógy mohou být v indikovaných případech s úspěchem použity. Androgenní substituce testosteron undekanoátem u mužů po oboustranné orchiektomii pro nádory varlat Jaroslav Jarabák, Roman Zachoval Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha Cíl: Zhodnocení účinnosti a bezpečnosti testosteron undecanoatu u pacientů po oboustranné orchiektomii pro nádory varlat.

Materiál a metody: Od dubna 2010 do dubna 2015 jsme sledovali všechny muže po druhostranné orchiektomii pro tumor varlete, u kterých byla po operaci zahájena hormonální substituce testosteronem undecanoatem. Ve 3- měsíčních intervalech jsme sledovali: sérové hladiny gonadálních hormonů - testosteron celkový (Tc), Free Androgen Index (FAI), FSH a LH, hematologickou (hladiny erytrocytu a hemoglobinu) a biochemickou bezpečnost (AST, ALT, GMT ), PSA, erektilní funkci (dotazník IIEF5), symptomy hypogonadizmu (Heinemannův dotazník androgenní deficience). Výsledky: Soubor tvoří 14 pacientů v průměrném věku 39,7 (29-52) let, medián sledování je 32 měsíců (6-60). Substituce byla zahájená průměrně 4 (0-14) měsíce po druhostranné orchiektomii. Průměrná hodnota celkového Tc před zahájením substituce byla 1,5 (0,009-1,76) nmol/l, FAI 5,9 (0,35 14,19) %, FSH 51,34 (1,67 116,7) IU/l, LH 29,2 (1,78 77,61) IU/l, IEF-5 dotazníku 11 (0-23) bodů, Heinemannova dotazníku 39 (31-50) bodů. Při léčbě došlo u všech pacientů k normalizaci Tc a FAI (průměrná hodnota Tc 14,57 (8,59-25,59) nmol/l a FAI 62,89 (26,34 91,2) %) a k poklesu FSH a LH (průměrná hodnota FSH 17,57 (0,82-33,71) IU/l a LH 6,77 (0,44-17,7) IU/l). Průměrná hodnota IIEF 5 při léčbě byla 23,5 ( 22 25) bodů, Heinemannova dotazníku 27 ( 20-36) bodů. Nezaznamenali jsme patologickou odezvu v biochemických a hematologických parametrech. Unifikované schéma 12-ti týdenní aplikace jsme individualizovali, průměrný interval mezi aplikacemi byl 13 (11-18) týdnů. Závěr: Z výsledků naší práce vyplývá, že pravidelná androgenní substituce testosteron undecanoatem je u anorchických mužů po oboustranné orchiektomii pro tumor varlete vysoce efektivní a bezpečnou léčebnou metodou. Časování intervalů aplikace je vhodné individualizovat podle subjektivního stavu a laboratorních výsledků pacientů. Spanier GB. Measuring dyadic adjustment: New scales for assessing the quality of marriage and similar dyads. J Marriage Fam 1976;38:15 23. Ženské sexuální tekutiny 1, 2,3,4 Zlatko Pastor 1 Nestátní zdravotnické zařízení GONA, Praha 2 Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FNM, Praha 3 Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha 4 Národní ústav duševního zdraví, Klecany V průběhu sexuálního vzrušení a při orgasmu mohou ženy vylučovat různé druhy tekutin. Jejich původ, množství, složení a charakter expulze závisí na anatomických a patofyziologických dispozicích i na úrovni pohlavního vzrušení. Jedná se jednak o přirozené sexuální reakce, ale i o projevy močové inkontinence. Rozlišujeme různé typy fyziologických sexuálních reakcí spojených s produkcí tekutiny při orgasmu, které odlišuje od symptomů nechtěného úniku moči. Ženský ejakulační orgasmus se projevuje jako ženská ejakulace, při níž je vylučováno malé množství bělavého sekretu ženské prostaty nebo jako squirting, při němž se jedná o expulzi většího množství naředěné a pozměněné moči. Oba fenomény se mohou vyskytovat také současně, což se projevuje výstřiky ejakulační tekutiny, která je kontaminována sekretem ženské prostaty. Koitální inkontinenci rozdělujeme na penetrační formu, jenž se vyskytuje převážně u stresové močové inkontinence nebo orgastický typ inkontinence, jehož příčinu spatřujeme v hyperaktivním detruzoru močového měchýře. Výstřiky tekutin nejsou běžnou součástí ženského orgasmu. Ženská ejakulace a squirting jsou dva odlišné, výjimečné, ale fyziologické fenomény. Koitální inkontinence je projev onemocnění a vyžaduje léčbu. Klíčová slova: ženská ejakulace, squirting, ejakulační orgasmus, orgasmická močová inkontinence, koitální inkontinence; ženská prostata, Excesivní masturbace u žen v pozdní postmenopauze a seniu Pavel Turčan, P. Pokorný, R. Nyklová Skřivánková Centrum MEDIOL s.r.o., Olomouc Lidská sexualita a její projevy jsou nevyzpytatelné a někdy se nečekaně probudí i v poměrně pozdním věku. Bohužel tyto projevy nejsou vždy spojené pouze s příjemnými pocity, ale mohou jedinci způsobit i řadu komplikací. V příspěvku přinášíme kasuistiku řešení problému s excesivní masturbací u 84 leté ovdovělé ženy, která v rámci řešení potíží s nutností každodenní masturbace, způsobující ji až bolestivé ragády na zevních rodidlech a v oblasti klitoris, prošla od gynekologa přes endokrinologa a dermatovenerologa až na sexuologii.

Veškerá konzervativní terapie, pokud byla alespoň trochu účinná, pomohla pouze na omezenou a velice krátkou dobu. Situaci jsme nakonec vyřešili lokální aplikací minidávek botulotoxinu do postižných míst. Tato léčba se po 4 měsících musela opakovat. Po druhé dávce botulotoxinu je pacientka bez potíží již 9 měsíců. Pohľady na sexualitu ženy v epochách dejín starého kontinentu Dana Šedivá, Katarina Jandová Psychiatrické oddelenie FN, Trnava Gynekologicko-pôrodnícka klinika UNB a SZU Bratislava Spokojnosť v sexuálnom živote významne ovplyvňuje kvalitu života. V súčasnosti je samozrejmosťou, že ženy si slobodne vyberajú partnera, vlastnia majetok, rozvádzajú sa, rozhodujú kedy a koľko detí privedú na svet. V minulosti bola ženská sexualita za hranicou záujmu väčšiny historických spoločností. V priereze dejín Európy sa zachovalo málo zdelení, ktoré by približovali dobový pohľad na sexualitu ženy, o sexuálnych potrebách ani nehovoriac. Čo vieme o sexuálnom zdraví žien od antiky po súčasnosť? Aké miesto zaujímali vo vtedajšom právnom a náboženskom systéme, podriadené otcom, manželom, bratom? Bez účinnej antikoncepcie, oslabené mnohopočetnými tehotenstvami a pôrodmi? Postavenie žien bolo vo všetkých spoločenstvách znevýhodnené nepomerom fyzickej zraniteľnosti a limitované osudovosťou neregulovanej reprodukcie. Cieľom práce je načrtnúť pohľady na sexuálne zdravie žien od antiky cez stredovek, renesanciu, až po zrovnoprávnenie v súčasnosti. Kľúčové slová: sexualita ženy, spoločenské zriadenie, náboženstvo Gynekologická onemocnění zhoršující kvalitu sexuálního života ženy Jitka Řezáčová Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 4, Podolí Sexualita je nedílnou součástí života člověka. Sexuálně aktivní lidé jsou obvykle spokojenější, vyrovnanější a žijí déle. Udává se, že přibližně 29% mužů a 25% žen ve věku nad 80 let je stále sexuálně aktivních. Základním předpokladem uspokojivého sexuálního života je zdraví. Ve fertilním věku je nejrozšířenějším onemocněním, které negativně ovlivňuje sexuální život žen, vaginální mykóza. Jde o pohlavně nepřenosnou chorobu, se kterou má vlastní zkušenosti více než 75% ženské populace. Z pohlavně přenosných bakteriálních a virových onemocnění nejčastěji zhoršují sexuální apetenci záněty způsobené chlamydiovou a herpetickou infekcí. Chronickým onemocněním mladých žen, které významně zhoršuje jejich sexualitu, je endometrióza. Prevalence endometriózy se pohybuje mezi 3-10%. Z tohoto počtu 5-20% žen trpí pánevní bolestí a 20-40% infertilitou. Etiologie a patogeneze onemocnění nejsou dosud jasné. Vlivy na vznik endometriózy jsou pravděpodobně genetické, imunologické a hormonální. U žen středního a staršího věku ovlivňují sexualitu zejména chronická onemocnění. Například ischemická choroba srdeční, plicní nemoci, kloubní problémy, ale i sestup poševních stěn. Dalším onemocněním, které významně narušuje sexuální život žen v každé věkové kategorii, je inkontinence. Pacientky jsou močovou inkontinencí zatěžovány ve všech oblastech svého života doma i v zaměstnání. Zásadní změnu životní situace představují onkologická onemocnění. Kvalitu sexuálního života žen ovlivňuje především rakovina prsu, děložního hrdla a dělohy. Léčba gynekologických onemocnění je často zdlouhavá, pro nemocné psychicky i fyzicky vyčerpávající a zanechávající trvalé následky. Ošetřující gynekolog by měl myslet i na důsledky v sexuálním životě svých pacientek a v případě potřeby doporučit včas psychologickou či sexuologickou konzultaci. Existuje vztah mezi léčbou neplodnosti a rizikem rakoviny štítné žlázy a gynekologických nádorů? 1 Dana Nováková, 1 P. Vlček, 2 T. Mardesić, 3 J. Prausová 1 Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol 2 Sanatorium Pronatal 3 Onkologická klinika 2. LF UK a FN Motol

Neplodnost se týká v České republice přibližně 15%, populace. Většina neplodných párů se snaží vyhledat zdravotní péči. Po diagnostice neplodnosti probíhá u indikovaných pacientu; léčba pomoci metod asistovane reprodukce: metodami intrauterinní inseminace nebo in vitro fertilizace. V České republice se pomocí metod asistované reprodukce rodí v posledních letech přibližně 3 % všech živě narozených dětí. Ve spojení s metodami asistovaná reprodukce se obvykle pouziva kombinace hormonů, jako jsou agonisté či antagonisté gonadotropin uvolňujícího hormon (GnRH) v kombinaci s gonadotropiny (FSH, LH), progesteron, případně klomifencitrát. Vztahem mezi hormonální stimulaci a rizikem některých nádorů se již od osmdesátých let zabývala rada studií. Byl studován především vztah ke gynekologickým nádorům. Byl positivní i vztah hormonální stimulace ke karcinomu štítné žlázy, vzhledem k tomu, ze u tohoto nádoru jsou hormonálními faktory jedním z rizikových faktorů vzniku onemocněni. Výsledek některých studii prokázaly pro jednotlivé typy nádorů, v souvislosti s asistovanou reprodukci, určité zvýšené riziko. Ve většině studií, nebylo zvýšené riziko.prokázáno. Pro některé typy nádorů byly publikovány i výsledky multicentrických studií.zajímavé je zjištěni, ze rizika sledovaných nádoru jsou vázána k samotné diagnóze neplodnosti. Autoři studii se shoduji, ze pro správné vyhodnoceni dlouhodobého dopadu léčby neplodnosti na ženském zdraví je třeba provádět větší populační studie s delším odstupem od léčby. Cílem našeho sdělení je referovat o pacientkach Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie, které před diagnózou nádoru štítné žlázy podstoupily léčbu neplodnosti. Přednášku také věnujeme přehledu nove literatury, které byly na toto téma publikována v odborné literatuře Sexuálně přenosné choroby, role slizniční imunity Jana Žáková 1, Dana Nováková 2 1 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 2 Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol, Praha Sexuálně přenosné choroby patří mezi nejčastější infekční onemocnění. Mají vážné následky, působí fyzickou bolest, emocionální problémy, mají nepříznivé účinky na výsledky reprodukce a mohou byt příčinou vzniku rakoviny. Přibližně polovina diagnostikovaných pohlavně přenosných chorob připadá na muže a ženy ve věku od 15 do 24 let. Velké riziko představují sexuálně přenosné choroby pro mladé ženy, které jsou nejvíce ohroženy následky neléčených pohlavně přenosných chorob, následnými zánětlivými onemocněními a nepříznivými účinky na reprodukci, na vznik mimoděložního těhotenství, neplodnosti, nebo novorozenecké infekce. Slizniční povrchy ženského reprodukčního traktu jsou chráněny proti patogenům složkami specifického i nespecifického imunitního systému. Zastoupení složek imunity je jiné v horní části reprodukčního traktu (vejcovody, děloha a děložního hrdlo) a v dolní části (ectocervix a pochva). Na povrchu sliznic se nachází antimikrobiální faktory produkované epiteliálními a imunitními buňkami. Tyto sekrety přispívají k ochraně proti potenciálním patogenům. Významnou roli v prevenci vaginálních infekcí má přítomnost Laktobacilu. Imunitní odpověď a složení ochranné bakteriální flory je individuální s je také pod hormonální kontrolou. Pochopení interakcí možných patogenů s imunitním systémem může mít význam pro prevenci šíření pohlavně přenosných infekcí včetně viru HIV. Psychosomatická terapie v gynekologii a reprodukční medicíně Helena Máslová Centrum psychosomatické péče Abstrakt - Psychosomatická terapie je účinným nástrojem při léčbě endokrinologických dysharmonií jak v době dospívání, fertilním věku, tak v období klimakteria. Vhodně doplńuje základní gynekologickou péči, která však opomíjí emocionální prožitky spojené se sexuálním a partnerským životem. Dietářství a jeho psychofyziologické dopady na ženu v různých obdobích života. Kateřina Cajthamlová Mnoho tzv. civilizačních chorob, mezi nimiž je obezita (nyní považována za epidemicky se šířící onemocnění), jsou v centru pozornosti pomáhajících profesionálů přibližně od 2.světové války. Životní styl po průmyslové revoluci dopadá na rozvinuté západní země tolika různými způsoby, že hektická transformace

každodenního života vytváří genetický tlak na lidský druh, který v takové míře nebyl podobným vlivům nikdy v minulosti exponován a jehož evoluce je vlastně ukončena. Ženy byly stejně jako muži po desetitisíce generací vystaveny řadě stresorů životního prostředí jako klima, hlad a predátoři, ale také specifickým stressorům souvisejícím s generickou funkcí ženy (menarche, menstruační cyklus, porody, kojení, klimakterium) i s její psychikou (emocionalita, odlišné reakce na stres, jiné priority než muži). Novodobé stresy urbanizace, nahromadění populace na malém území, nedostatek přirozeného pohybu, sociální stress a soutěživost, hormonální antikoncepce a průmyslová strava jsou vlivy, na něž se zatím lidský druh (a zejména ženy) adaptovat nestačil. V příspěvku jsou diskutovány dopady negativních změn životního stylu za posledních 25 let ve vztahu ke specifikům různých období života ženy s přihlédnutím ke klientkám, které v různých životních obdobích vyhledávají výživové poradenství. V současnosti jsou zejména v mediálním prostředí nabízeny paušální přístupy k redukci hmotnosti, mnohdy bizarní a ve většině případů bez respektu k individuální odlišnosti klientů výživového poradenství z hlediska pohlaví, věku, stavu aktivní hmoty, genetické zátěži, aktuálnímu zdravotnímu stavu I dosavadnímu stravování a psychické I fyzické zátěži. Tato paušální doporučení jsou zejména pro ženy velmi riziková. Jsou zmíněna specifika předškolního, mladšího školního věku, puberty, doby do prvního/druhého těhotenství, doby středního věku, klimakteria a senia z hlediska diagnostiky, hodnocení stupně nadváhy a doporučení změn životního stylu u dívek a žen. Okrajově je zmíněna edukace zdravého životního stylu, kontrola efektivity poradenství a možná rizika, s nimiž se může žena setkat při samostatném hubnutí bez konzultace s lékařem. Přednáška rozebírá dopady dietářství na psychofyziologické reakce ženy a nabízí nový pohled na úlohu lékaře a mediciny při prevenci a léčbě obezity v různých obdobích života ženy. Součástí jsou I praktická doporučení na co dbát při práci s klientkami výživového poradenství i jak pohlížet na hodnocení efektivity této práce v dlouhodobém horizontu. Poznatky vycházejí z desetiletého období intenzivní práce s klientkami, které vyhledaly výživové poradenství v rámci ordinace MUDr.Cajthamlové. Psychologická zátěž při infertilitě Jana Březinová Klinika reprodukční medicíny Psychologická zátěž a otázky psychologie v reprodukční medicíně vůbec, jsou dnes velmi diskutovaným tématem. Odkrývají tak spoustu dalších témat a diskuzí nad tím, zda a jak neplodnost ovlivňuje psychiku žen a mužů, jejich životní pohodu a partnerské použití. Děje se tak nejen na poli odborném, ale převážně v časopisech, internetových diskuzích a v dalších podobně laděných mediích, kde role úspěšné a výkonné ženy, pečující o několik dětí, dává jakýsi kurz dnešní době a vztahům. Čím však doopravdy páry procházejí, když se jejich očekávání a touha mít dítě nenaplňuje? Odpovědi přináším v této přednášce, kde se zaměřuji na první možné psychické potíže a problémy, které mohou nastat již velmi brzy od chvíle, kdy se pár rozhodne k početí dítěte. Přináším podrobné zpracování 50 kazuistik žen a párů, které vyhledali odbornou psychologickou pomoc a shrnuji nejčastější témata, která v této souvislosti řeší. Zvláštní pozornost věnuji sexuálním problémům neplodných párů. Dále pak přináším k porovnání výsledky zahraničních studií. Gynekologická sexuologie v obrazech Eva Šteflová Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Jindřichův Hradec Gynekologická a sexuologická ambulance Sexualita je důležitou součástí života a spokojený sexuální život je důležitou součástí celkového pocitu zdraví, jak u mužů, tak u žen. Nejčastějšími sexuálními dysfunkcemi u žen jsou nízká sexuální touha, poruchy vzrušení, orgasmu nebo bolesti při pohlavním styku. Těmito i dalšími problémy gynekologické sexuologie netrpí jen naše pacientky, ale můžeme je najít i u historických osobností či v obrazech velkých mistrů. V této přednášce je spojena ženská sexualita, resp. její poruchy, a díla Henryho Matisse, Amedea Modiglianiho, Pabla Picassa, Fridy Cahlo, Egona Schieleho a dalších.

Pro klid ženy (design Woman by Woman) Anna Marešová Studio Anna Marešová designers s.r.o. Co všechno může přinášet ženě klid a uspokojení? Například pravidelnost všech tělěsných cyklů v těle, pocit, že vše co se děje uvnitř, se děje správně. Ve své profesi designéra jsem se postupně nasměrovala k designu pro ženy. Od návrhu tramvají jsem se dostala k erotickým pomůckám či bazálnímu teploměru. Často se setkávám dotazy typu: Jak se vyvíjí design pro ženy? Může design pomáhat nebo je to pouze módní záležitost? Kam se posouvá ženská značka Whoop.de.doo? Ráda bych v rámci této prezentace na některé otázky odpověděla a rozpoutala diskuzi, v čem by ještě mohl design v oblasti gynekologie či sexuologie pomoci.