Školní vzdělávací program Waldorfské lyceum zaměření humanitní a technické
Obsah 1. Úvodní identifikační údaje... 5 1.1. Název a adresa školy, zřizovatel 5 1.2. Název školního vzdělávacího programu 5 1.3. Kód a název oboru vzdělávání 5 1.4. Stupeň poskytovaného vzdělávání 5 1.5. délka a forma vzdělávání 5 1.6. platnost ŠVP 6 2. Profil absolventa... 7 2.1. Základní identifikační údaje 7 2.2. Popis uplatnění absolventa v praxi 7 2.3. Kompetence absolventa 8 2.4. Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzděláni, stupeň dosaženého vzdělání11 3. Charakteristika vzdělávacího programu... 12 3.1. Identifikační údaje 12 3.2. Popis celkového pojetí vzdělávání: 12 3.3. Organizace výuky 13 3.4. Způsob hodnocení žáků 16 3.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 17 3.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence: 18 3.7. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání: 19 3.8. Způsob ukončení vzdělávání: 19 4. Učební plán... 20 4.1. Identifikační údaje 20 4.2. Tabulka 21 4.3. Poznámky k učebnímu plánu 22 4.4. Přehled využití týdnů ve školním roce 22 4.5. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání ŠVP do RVP 23 5. Učební osnovy předmětů... 24 5.1. Jazykové vzdělávání a komunikace 24 2
5.1.1. Český jazyk a literatura... 24 5.1.2. Anglický jazyk... 36 5.1.3. Německý jazyk... 62 5.2. Společenskovědní vzdělávání 77 5.2.1. Základy společenských věd... 77 5.2.2. Dějepis... 92 5.3. Přírodovědné vzdělávání 107 5.3.1. Fyzika... 107 5.3.2. Chemie... 119 5.3.3. Biologie... 126 5.3.4. Zeměpis... 140 5.4. Matematické vzdělávání 157 5.4.1. Matematika... 157 5.5. Estetické vzdělávání 168 5.5.1. Estetika... 168 5.5.2. Hudební výchova... 178 5.5.3. Výtvarná výchova... 184 5.5.4. Komunikace dramatická výchova... 193 5.6. Vzdělávání pro zdraví 197 5.6.1. Tělesná výchova... 197 6.1. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích 207 6.1.1. Informační a komunikační technologie... 207 6.2. Ekonomické vzdělávání 216 6.2.1. Ekonomie... 216 6.3. Zaměření humanitní 227 6.3.1. Pedagogika... 227 6.3.2. Psychologie... 235 6.3.3. Sociální práce... 243 6.3.4. Komunikace... 250 6.3.5 Hudební vzdělávání... 254 3
6.3.6 Výtvarné vzdělávání... 260 6.4. Zaměření technické 268 6.4.1. Technické kreslení... 269 6.4.2. Aplikovaná matematika... 272 6.4.3. Fyzika... 276 6.4.4. Deskriptivní geometrie... 280 6.4.5. Informační technologie... 283 6.4.6. Modul Stavební vzdělávání... 286 7 Popis materiálního a personálního zajištění výuky... 292 7.1 Personální podmínky zajištění realizace ŠVP 292 7.2 Materiální podmínky zajištění realizace ŠVP 293 8 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery... 295 4
1. Úvodní identifikační údaje 1.1. Název a adresa školy, zřizovatel Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: REDIZO: 650024966 IČ: 70947911 Telefon: +420 596 628 813 E-mail: waldorf@tiscali.cz www: www.waldorfostrava.cz/ss Ředitel školy: Mgr. Břetislav Kožušník Koordinátoři ŠVP: Mgr. Ivana Jiříčková, Mgr. Kateřina Buchtová Zřizovatel: Moravskoslezský kraj IČ: 70890692 Adresa: 28. října 117, 702 18 Ostrava 1.2. Název školního vzdělávacího programu Waldorfské lyceum 1.3. Kód a název oboru vzdělávání 78 42 M/06 Kombinované lyceum 1.4. Stupeň poskytovaného vzdělávání Střední vzdělání s maturitní zkouškou 1.5. délka a forma vzdělávání 4 roky v denní formě vzdělávání 5
1.6. platnost ŠVP Počátek platnosti ŠVP: 1.9.2011 Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace, Mgr. Břetislav Kožušník ředitel školy 6
2. Profil absolventa 2.1. Základní identifikační údaje Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Školní vzdělávací program: Waldorfské lyceum Kód a název oboru vzdělávání: 2.2. Popis uplatnění absolventa v praxi Cílem výchovně vzdělávací činnosti školy je absolvent jako sebevědomá, tvůrčí a zodpovědná lidská bytost, schopná aktivně ovlivňovat dění ve společnosti a svět kolem nás. Studijní obor Kombinované lyceum nabízí žákům získání všeobecného vzdělání a základů odborného vzdělání podle zvolené specializace, které plní průpravnou funkci k předpokládanému vysokoškolskému nebo vyššímu odbornému studiu. Po ukončení studia bude absolvent humanitní specializace připraven pro další studium humanitního zaměření na filozofických, pedagogických a sociálně zaměřených fakultách vysokých škol. Během studia si osvojí vědomosti a dovednosti z oblasti psychologie, pedagogiky, sociální práce a hudební, dramatické, estetické a výtvarné výchovy, čímž získá vhled do obsahu humanitních oborů i konkrétní představu o náročnosti studia těchto předmětů na vysokých školách. Absolvent technické specializace bude připraven pro další studium na vysokých školách technického zaměření, zejména v oblasti strojírenství či stavebnictví. Během studia si osvojí znalosti z oblasti technického kreslení, deskriptivní geometrie, aplikované matematiky, fyziky a informačních technologií. Nebude li absolvent pokračovat v dalším studiu, může uplatnit získané klíčové a odborné kompetence na trhu práce. Získané klíčové kompetence a kompetence z humanitní specializace uplatní především ve výchovně vzdělávacích a sociálních 7
institucích a pracovištích, na kterých se vyžaduje práce s lidmi, schopnost orientovat se v lidské osobnosti a také sociální dovednosti. Získané klíčové kompetence a kompetence z technické specializace uplatní především ve všeobecně technických profesích výrobních podniků či institucích pracujících s technickou či konstrukční dokumentací. Kromě toho může využít kompetence z oblasti informačních a komunikačních technologií a znalost dvou cizích jazyků. 2.3. Kompetence absolventa Obecné Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent dosáhl prohloubení vzdělanostního základu, tzn. absolvent by měl: - stát se vnitřně integrovanou a socializovanou osobností, která vědomě hledá smysl své existence, je schopna překonávat danosti a směřovat k trvalejším hodnotám na základě samostatného úsudku s vědomím osobní zodpovědnosti za utváření svého života i svého okolí; - volit pro sebe vhodné strategie učení, využívat ke svému učení různé informační zdroje, sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení s využitím vnější i vnitřní evaluace; - samostatně řešit běžné problémy objektivně (na základě ověřených informací) s využitím adekvátních postupů a prostředků a ve spolupráci s ostatními lidmi; - řešit vhodným způsobem problémové sociálně komunikativní situace; - schopnost vyjadřovat a tlumočit představy, myšlenky, pocity, skutečnosti a názory písemně i ústně a vhodným a tvůrčím způsobem reagovat ve různých situacích jak v mateřském, tak v cizím jazyce; - vést konstruktivní rozhovor, mít zájem komunikovat s ostatními, uvědomovat si a vhodně uplatňovat estetickou a emocionální stránku jazyka; - rozvíjet své tvořivé síly prostřednictvím umění a chápat, že umění je hlavním zdrojem tvořivosti, která se pak uplatňuje v mnoha profesních oblastech; - usilovat kultivaci svých estetických schopností a podílet se tak na kulturním životě; 8
- rozpoznat a využít příležitosti pro osobní či profesní seberozvoj, zhodnotit přínosy a rizika takovéto příležitosti na základě pochopení širšího kontextu a uvědomit si její etický rozměr; - používat matematické myšlení k řešení problémů v různých životních situacích, používat soubor znalostí a metod používaných k objasnění přírodních zákonů ke kladení otázek a k formulaci závěrů založených na důkazech; - vyvažovat kritický úsudek a zvídavost úctou k objektu zkoumání a porozuměním obecným etickým hodnotám; - využívat ICT ke zpracovávání dat získaných prostřednictvím pozorování, experimentů a měření a k dokonalejší organizaci práce a týmové spolupráce; - orientovat se v zásadách bezpečnosti práce a ochrany zdraví a používat vědomosti o zásadách poskytování první pomoci při úrazu; - vědomě užívat základních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, copyrightu a osobních dat. Humanitní specializace Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi dosáhli prohloubení vzdělanostního základu v oblasti humanitního zaměření pro další vzdělávání a budování své profesní kariéry, tzn. absolventi by měli: - přispívat k bezkonfliktnímu soužití v multikulturním prostředí a využívat získaných znalostí v občanském životě i své budoucí profesi; - orientovat se v základních pedagogických pojmech a vztazích mezi nimi, seznámit se s funkcí pedagogiky jako vědy a získat zájem o studium pedagogických oborů; - využívat ke svému učení různé informační zdroje, sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení; - orientovat se ve struktuře lidské osobnosti; - být schopni rozpoznat příležitosti pro osobní či profesní seberozvoj, zhodnotit přínosy a rizika takovéto příležitosti na základě pochopení širšího kontextu a uvědomit si její etický rozměr; 9
- upevnit a prohloubit své dovednosti vnímat a hodnotit jednání druhých lidí i své na základě sebereflexe umět korigovat své postoje a chování; - konstruktivně komunikovat v různém prostředí; - rozlišit a respektovat rozdílnost potřeb a hodnot mezi profesní a soukromou sférou vlastního života; - chápat důležitost tvořivého vyjádření idejí, zkušeností a emocí prostřednictvím různých médií, jako např. hudby, divadla, literatury a vizuálního umění a dokázat se jejich prostřednictvím vyjádřit; - porozumět kulturní diverzitě; - řešit vhodným způsobem problémové sociálně komunikativní situace. Technická specializace Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi dosáhli prohloubení vzdělanostního základu v oblasti technického zaměření pro další vzdělávání a budování své profesní kariéry, tzn. absolventi by měli: - mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, uvědomovat si význam celoživotního vzdělávání, přizpůsobovat se měnícím pracovním podmínkám; - získat vhled do problematiky technických oborů, mít reálnou představu o obsahu a náročnosti vysokoškolského studia zejména v technických oborech; - aplikovat matematické a geometrické postupy i prostorovou představivost při řešení technických problémů, umět zdůvodnit i obhájit zvolené řešení; - nacházet vztahy a souvislosti mezi objekty a umět je využít při řešení konkrétních úloh; - umět pracovat s technickými normami a využívat je při zpracování technických výkresů; - umět navrhnout, výkresově zpracovat a sestrojit model jednoduchého stavebního objektu; - orientovat se v dějinách architektury a v architektonických trendech současnosti; 10
- využívat ICT ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a týmové spolupráce; - znát a dodržovat základní právní předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví; - poznat základní právní aspekty a etické zásady týkající se práce s informacemi a výpočetní technikou, respektovat duševní vlastnictví copyrightu, osobních dat a zásad správného citování autorských děl. 2.4. Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzděláni, stupeň dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou; dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Profilová část maturitní zkoušky V nabídce dvou povinných zkoušek bude jedna zkouška ze vzdělávací oblasti zvoleného zaměření. Zkouška bude konána kombinací forem: - maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí - ústní zkouška z odborných předmětů Stupeň dosaženého vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou 11
3. Charakteristika vzdělávacího programu 3.1. Identifikační údaje Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Školní vzdělávací program: Waldorfské lyceum Kód a název oboru vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělávání:. 3.2. Popis celkového pojetí vzdělávání: Školní vzdělávací program vychází z rámcového vzdělávacího programu 78-42-M/06 Kombinované lyceum. Škola umožňuje všem žákům získat dostatečné všeobecné znalosti ve všech vzdělávacích předmětech a hlubší znalosti z nabízených specializací. Studijní obor Waldorfské lyceum je určen žákům se zájmem o humanitní a technické obory, cizí jazyky a umělecké disciplíny, kteří po jeho absolvování chtějí pokračovat ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách příslušného zaměření. Cílem studijního oboru je komplexní rozvoj osobnosti žáka a jeho vybavení potřebnými vědomostmi, dovednostmi i praktickými zkušenostmi, které umožní jeho úspěšné další studium, položí základy k celoživotnímu vzdělávání, vytvoří předpoklady k tvůrčímu a aktivnímu uplatnění v praxi a zvýší jeho adaptabilitu na nejrůznější budoucí pracovní a životní situace. Školní vzdělávací program je založen na širším všeobecně vzdělávacím základu odpovídajícím požadavkům na danou úroveň vzdělávání, avšak s prohloubenou výukou některých všeobecně vzdělávacích předmětů, s uměleckými a odbornými kurzy a praktiky. Součástí vzdělávacího obsahu jsou i základy odborného vzdělání podle 12
zvolené specializace, které plní průpravnou funkci k předpokládanému vysokoškolskému nebo vyššímu odbornému studiu. Základním rysem waldorfské pedagogiky je snaha o rozvoj člověka v jeho celistvosti (holistické pojetí výchovy). Pojetí školního vzdělávacího programu tedy vychází z potřeb osobnostního rozvoje, vyučované předměty nejsou cílem, ale prostředkem ke komplexnímu rozvoji osobnosti mladého člověka. Přístupy waldorfské pedagogiky pak vytvářejí prostředí podporující tvořivost, iniciativu a aktivitu, spolupráci a rozvíjení sociálních vztahů. Vyučování se děje především osobním spoluprožíváním dění při výuce, myšlenkovým zpracováváním poznatků a sebepoznáváním. Žáci ve vyučování řeší problémové úkoly. Nad frontální výukou převažuje výuka skupinová, kooperativní a individuální, výuka. Učitelé podněcují žáky ke kladení otázek, diskusím, vzájemné výměně zkušeností, ke kritickému myšlení. Důležité místo ve výuce naší školy má dramatická výchova, brainstorming a projektová výuka. Učitelé a vychovatelé procházejí doplňujícím vzděláváním, postaveném na principech a praxi waldorfské pedagogiky. Všichni kolegové se zapojují do osobního a pedagogického rozvoje a učení a to jak individuálním výzkumem a studiem, tak studiem na kolegiích. Učitelé a zaměstnanci se jednou týdně setkávají jako poradní orgán, který nese každodenní profesionální zodpovědnost za vzdělávání a kvalitu učení ve škole. 3.3. Organizace výuky Vyučovací den má tři části: - první epochové vyučování ( 110 minut ) - druhé epochové vyučování ( 90 minut ) - odpolední samostatné vyučovací hodiny ( 45 minut ) 13
Pojem epochové vyučování znamená, že se daný předmět vyučuje v časovém bloku po dobu dvou až čtyř týdnů a poté je vystřídán jiným předmětem. Toto umožňuje práci projektovým způsobem a hlubší proniknutí do daného předmětu. V prvním a druhém ročníku jsou všechny předměty společné. Od třetího ročníku se dělí žáci podle zvolené specializace a probíhá vyučování předmětů jednotlivých specializací. Výuka žáků je realizována v: - kmenových třídách, - jazykové učebně, - ateliéru výtvarné výchovy, - počítačové učebně s připojením na internet, - každá učebna je vybavena nábytkem s doplňky. Vyučující mají k dispozici: - dataprojektory, - DVD soupravu, - přenosné přehrávače, - počítače, - tiskárny, - kopírku. Žáci mají k dispozici přístup na internet, do knihovny a také mají možnost využívat kopírku, která se nachází v počítačové učebně. Pro výuku tělesné výchovy využívá škola tělocvičny, které jsou ve vlastnictví sousedních škol. Žáci školy mají možnost stravovat se ve školní jídelně Základní školy Ostrava- Mariánské Hory, Gen. Janka 1208, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, která se nachází v docházkové vzdálenosti 10 minut od školy. 14
Součástí vzdělávacího programu je: - lyžařský výcvikový kurz, který je uskutečňován v zimních měsících v prvním nebo druhém ročníku. Cílem je získat základní praktické i teoretické dovednosti v jízdě na lyžích, nebo snowboardu. Získat základní vědomosti o základních trendech sjezdového lyžování. Získat povědomí o bezpečném pobytu na horách. Seznámit se se zásadami první pomoci při úrazech na horách. Projektové kurzy a praktika - adaptační kurz, který probíhá na začátku prvního ročníku. Cílem je seznámit žáky s odlišnostmi waldorfské školy, které se týkají nejen organizace vyučování ale i přístupu ke vzdělávání. Cílem je především podpora vnitřní motivace žáků k poznávání a sebepoznávání, která je však nutně vyvážena menším důrazem na vnější stimulaci. Aktivity v kurzu jsou dále věnovány rozvoji uměleckého a sociálního cítění. Směřuje se tím také k vytvoření dobrých vzájemných vztahů ve třídě a podpoře tvořivosti. - zeměměřičský kurz, který se uskutečňuje v prvním ročníku. Cílem je praktické využití teoretických znalostí získaných ve výuce zeměpisu a matematiky. Žáci získávají přehled o tom, jak vzniká mapa, jaký je význam měření pro plánování stavebního díla a dále kompetence v oblasti sociální práce ve skupině s vnitřní dynamikou, a v oblasti učení a práce nutnost exaktního měření a přesných výpočtů. Výsledkem práce je jimi vytvořená mapa dané oblasti, nebo nákres zaměřené stavby. - sociální praktikum, které se uskutečňuje ve druhém ročníku. Žáci si sami popř. s pomocí školy vyhledají sociální zařízení v nemž budou působit. Škola ošetří smluvní vztahy. Cílem je naučit se zvládat neobvyklé situace, získávat nové zkušenosti v práci s lidmi (kompetence v oblasti personální, řešení konfliktů, komunikační), věnovat se vnímavě a nápomocně lidem. Pod vedením osoby, která nese za práci zodpovědnost jsou začleňováni do úkolů v jednotlivých zařízeních. 15
- divadelní představení, které žáci nastudují ve třetím ročníku pod vedením třídního učitele. Cílem je celovečerní divadelní hra, která je veřejně představena rodičům a přátelům školy. Výsledkem je porozumění textu, jeho vyjádření mimikou, gestikou a mluvou a podpora autoprezentačních kompetencí žáků. - ročníková práce, jejíž téma si žáci volí v prvním pololetí třetího ročníku a jako konzultanta si volí učitele ze školy. Práci žáci dokončí na konci třetího ročníku, obhajoba práce proběhne na začátku čtvrtého ročníku. Cílem je, aby se žák zabýval tématem jež ho zajímá a dokáže výsledky své práce veřejně představit a obhájit a naučil se vytvářet odborný text. - třídní cesta, jejímž cílem je poznat kulturu cizí země prohloubit sociální vazby ve třídě, podpoření schopnosti komunikovat v cizím prostředí. Obvykle se realizuje ve čtvrtém ročníku 3.4. Způsob hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávaní žáka vychází z pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která je součástí školního řádu. Žák a zákonný zástupce mají právo se na začátku školního roku seznámit s požadavky vyučujícího. Vzdělávání a chování žáků se hodnotí průběžně a celkově, a to v prvé řadě slovně. Pro účely přijímání žáků na vyšší odborné a vysoké školy vytváří škola také hodnocení klasifikačními stupni. Protože jde o vhodný nástroj pro zobecnění výsledků vzdělávání, užívá jej škola i ke statistickým účelům s vědomím, že jeho vypovídací hodnota je pro jednotlivé žáky omezená. Hodnocení klasifikačními stupni slouží také určení celkového prospěchu žáků a stanovení stupňů celkového hodnocení - prospěl s vyznamenáním a prospěl, protože u slovního hodnocení nelze přesně kvantifikovat prospěch, a tak není možné stanovit kritérium pro celkové hodnocení. 16
Průběžné hodnocení se realizuje jako hodnocení dílčích výsledků vzdělávání a dílčích projevů chování žáků během obou pololetí. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň dvakrát za každé pololetí školního roku. Přihlíží se též k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu. Za hodnocení zodpovídá vyučující. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za dané období příslušní vyučující po vzájemné dohodě. Celkový stupeň prospěchu nemusí být průměrem z hodnocení za dané období. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených jevů, výkonu, výtvoru, znalostí. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky hodnocení z písemných zkoušek a prací praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitelé do hodnocení žáků zařazují prvky autoevaluace žáka. Celkové hodnocení žáků je prováděno širším slovním hodnocením, které je vydáváno na konci 1. 3. ročníku jako výroční vysvědčení. Za 1. pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení ve formě klasifikace vytvořené převodem ze slovního hodnocení. Ve 4. ročníku je žák v pololetí i na konci školního roku hodnocen klasifikací. 3.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Výchovná poradkyně vede evidenci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření, která doporučuje školské poradenské zařízení tak, aby bylo možno zohlednit vzdělávací potřeby těchto žáků. S doporučenými podpůrnými opatřeními jsou na začátku školního roku seznámeni všichni vyučující. Ředitel školy může na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným 17
zástupcem žáka a obsahuje časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek. Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu zodpovídá ředitel školy. Budova školy nemá bezbariérové uzpůsobení prostorů pro výuku pro žáky s tělesným postižením. Mimořádně nadaným žákům škola vytvoří podmínky umožňující další progresivní rozvoj jejich nadání. Mimo jiné se jedná o tyto možnosti: - zadávání individuálních úkolů prohlubující a rozšiřující učivo, - zapojení do soutěží, účast nadaných studentů na konferencích, stážích apod., - konzultace pedagogů s nadanými žáků zvláště při přípravě na soutěže nebo při zpracovávání individuálně zadaného úkolu, - dělení na skupiny podle úrovně žáků v rámci vyučovací hodiny, - individuální přístup pedagogů v rámci hodiny, - zapojení studenta do vedení výukových aktivit. 3.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence: Podrobná realizace BOZP a PO je uvedena ve Školním řádu SOŠ waldorfské. Žáci jsou na začátku školního roku prokazatelným způsobem seznámeni se zásadami BOZP a PO třídním učitelem. Před školními akcemi a činnostmi, při kterých hrozí zvýšené riziko úrazu, jsou poučeni zvlášť (např. před prováděním laboratorních prací, před hodinami tělesné výchovy, před exkurzemi, kurzy, apod.), poučení je prokazatelně zapsáno. Při akcích mimo školu jsou žáci navíc poučeni o bezpečném chování na pozemních komunikacích. Žáci mají právo na ochranu před sociálně-patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí. Škola o těchto jevech, jejich nebezpečí a možnostech ochrany před nimi žáky informuje v rámci své výchovně-vzdělávací činnosti a činí preventivní opatření a akce prostřednictvím školního metodika prevence. 18
Do učiva vyučovacích předmětů biologie, chemie a tělesné výchovy jsou zapracována témata v rámci ochrany člověka za mimořádných událostí, tj. zásady chování člověka při živelných pohromách, při haváriích s únikem nebezpečných látek a zásady poskytnutí první pomoci. 3.7. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání: Přijetí na waldorfské lyceum je podmíněno splněním kritérií přijímacího řízení, které ředitel školy každoročně vyhlašuje ve stanoveném termínu a které se zveřejňují na veřejně přístupném místě v budově školy a také na webových stránkách školy. 3.8. Způsob ukončení vzdělávání: Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Způsob, podmínky, formy a časové rozvržení ukončování vzdělávání stanovuje zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Maturitní zkouška se skládá ze dvou částí - společné a profilové. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Za přípravu a metodické řízení společné části maturitní zkoušky odpovídá ministerstvo školství. Za přípravu a průběh profilové části maturitní zkoušky odpovídá ředitel školy. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 2 povinných zkoušek. Žák může v rámci profilové maturitní zkoušky konat nejvýše 2 nepovinné zkoušky. Formu, témata a termíny konání zkoušek profilové části určí ředitel školy nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky. V nabídce dvou povinných zkoušek je jedna zkouška ze vzdělávací oblasti zvolené specializace. Zkouška je konána kombinací forem: 19
- maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí - ústní zkouška z odborných předmětů Druhá zkouška je zkouška z volitelných předmětů. Forma zkoušky - ústní zkouška Žák si zvolí 1 z těchto předmětů: anglický jazyk, německý jazyk, matematika předmět, z něhož žák nematuroval ve společné části, fyzika, biologie, chemie, dějepis, zeměpis, základy společenských věd, estetika. Nepovinné zkoušky: Nepovinná zkouška z volitelných předmětů Žák může konat až dvě nepovinné zkoušky. Forma zkoušky - ústní zkouška Žák si zvolí z předmětů uvedených ve zkoušce z volitelných předmětů. Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák koná společnou i profilovou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. 4. Učební plán 4.1. Identifikační údaje Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace Adresa: Školní vzdělávací program: Waldorfské lyceum Kód a název oboru vzdělávání: 20
Stupeň poskytovaného vzdělávání: 4.2. Tabulka A. Povinné předměty Český jazyk a literatura 3 4 4 5 16 Cizí jazyk I 4 3 3 4 14 Cizí jazyk II 4 3 3 10 Základy splečenských věd 1 1 2 4 Dějepis 2 2 2 3 9 Matematika 4 4 3 2 13 Fyzika 1,5 2 2 5,5 Chemie 2 2 2 6 Biologie 2 2 1 2 7 Zeměpis 1,5 2 1 1 5,5 Estetická výchova 2 2 4 Výtvarná výchova 2 1 1 4 Hudební výchova 2 2 4 Dramatická výchova 1 1 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Informační a komunikační 2 2 1 1 6 technologie Ekonomika 1 2 3 B. Volitelné předměty 8 8 16 Humanitní specializace 8 8 16 Technická specializace 8 8 16 Maturitní seminář 2 2 Celkem za ročník 35 34 35 34 138 21
4.3. Poznámky k učebnímu plánu a) Vyučovací jednotky se pro potřeby učebního plánu přepočítávají takto: první epochové vyučování - 110 minut, což se zaokrouhleně přepočítává na 12 hodin týdně, druhé epochové vyučování - 90 minut - 10 hodin týdně. b) V ŠVP škola rozpracovala dvě ze tří nabízených specializací - humanitní a technickou. c) Pro specializace byly školou zvoleny tyto moduly:pro humanitní specializaci - výtvarná výchova, hudební výchovapro technickou specializaci - stavební vzdělávání d) Projektové kurzy a praktika jsou zároveň učební praxí. Některé z nich představují propedeutiku pro volbu specializace (zeměměřičský kurz - technická specializace. sociální praktikum - humanitní specializace). e) Maturitní semináře mají za cíl přípravu žáků v určitém všeobecně vzdělávacím předmětu k maturitní zkoušce či přijímací zkoušce na vysokou školu. Žák si dle svého zájmu vybírá dva semináře, každý v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně. Učivo i výsledky vzdělávání zpracuje učitel do konkrétního tematického plánu na daný školní rok. Vychází při tom z z potřeb žáků pro jednotlivé zkoušky. f) Lyžařský výcvikový kurz se z organizačních důvodů organizuje vždy jednou za dva roky, a to pro žáky 1. a 2. ročníku. g) Škola realizuje 2 specializace ze 3 možných humanitní a technickou, žáci si je volí od počátku 3. ročníku. h) Počet týdnů časové rezervy a projektových kurzů a praktik zohledňuje také časový prostor věnovaný mezinárodním projektům, zejména projektu Comenius, kterého se škola dosud pravidelně účastní. i) Předmět český jazyk a literatura v sobě integruje předměty vzdělávání a komunikace v českém jazyce a literárněvědnou část estetického vzdělávání. 4.4. Přehled využití týdnů ve školním roce Přehled využití týdnů období září - červen Činnost / ročník 1. 2. 3. 4. Vyučovaní podle rozpisu učiva 34 34 34 30 Lyžařský výcvikový kurz 0-1 0-1 0 0 Projektové kurzy a praktika 2-4 2-4 2-4 1 Maturitní zkouška 0 0 0 3 Časová rezerva 1-4 1-4 2-4 3 Celkem 40 40 40 37 22
4.5. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání ŠVP do RVP RVP - vzdělávací oblasti a obsahové okruhy RVP - minimální počet týdenních vyučovacích hodin Vyučovací předmět ŠVP - počet týdenních vyučovacích hodin Využití disponibilních hodin Jazykové vzdělávání: Český jazyk 6 Český jazyk a literatura 6 0 Cizí jazyky 21 Cizí jazyk I. 14 3 Společenskovědní vzdělávání Cizí jazyk II. 10 8 5 Dějepis 9 ZSV 4 Přírodovědné vzdělávání 13 11 Biologie 7 Chemie 6 Fyzika 5,5 Zeměpis 5,5 Matematické vzdělávaní 10 Matematika 13 3 Estetické vzdělávání 12 11 Český jazyk a literatura 10 Estetika 4 Výtvarná výchova 4 Hudební výchova 4 Dramatická výchova 1 Vzdělávání pro zdraví 8 Tělesná výchova 8 0 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích 6 Informační a komunikační technologie 6 0 Volitelné specializace 16 0 Humanitní specializace 16 Technická specializace 16 Ekonomické vzdělávání 3 Ekonomika 3 0 Disponibilní hodiny 25 Maturitní seminář 2 2 Celkem 128 138 35 23
5. Učební osnovy předmětů 5.1. Jazykové vzdělávání a komunikace 5.1.1. Český jazyk a literatura Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura integruje části 2 vzdělávacích oblastí: 1. Vzdělávání a komunikace v českém jazyce 2. Estetické vzdělávání - Literatura a ostatní druhy umění Práce s literárním textem Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávací předmět český jazyk a literatura v sobě organicky propojuje několik oborů jazykovědu, literární vědu a literární historii. Díky tomuto propojení žák přirozeně vyvíjí své jazykové poznání a rozvíjí jazykové dovednosti na podkladě kvalitních autentických literárních textů. Při studiu literárních děl tak zároveň zkoumá stránku literární i jazykovědnou a z literárních děl tak získává kultivující zpětnou vazbu pro svou vlastní komunikaci v českém jazyce. Zároveň si tímto studiem uvědomuje jazykový a kulturní vývoj, své místo v tomto vývoji a zdroje svých znalostí i postojů. V oblasti postojové má velký význam především literatura, která ukazuje přímo či nepřímo autentické postoje jednotlivých autorů ke skutečnosti a umožňuje zvědomění vlastních postojů v dialogu s nimi, formulaci a obhajobu vlastních názorů. Charakteristiku učiva Učivo předmětu český jazyk a literatura se skládá z těchto organicky propojených částí: - zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností - komunikace a sloh 24
- práce s textem, literárním textem a získávání informací - dějiny literatury s důrazem na výpovědní hodnotu jednotlivých literárních děl. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka českého jazyka a literatury směřuje k tomu, aby žák: - dokázal vědomě využívat mateřský jazyk v různých situacích v souladu se svým komunikačním záměrem adekvátně podmínkám komunikace, jazykovým a společenským normám - uměl v rámci komunikace a formulace vlastních postojů přijímat, kriticky hodnotit, formulovat a vhodně prezentovat myšlenky a informace - vědomě utvářel své vlastní postoje, preference a hodnoty na základě poznání vývojových tendencí z autentických textů, v dialogu s pocity, názory, myšlenkami a idejemi jednotlivých významných světových a českých autorů Výukové strategie (pojetí výuky) Předmět se vyučuje ve dvou základních formách: - epochové vyučování vyučování v blocích probíhajících každý den po dobu 2-3 týdnů v době 8:00 9:50 nebo 10:10 11:40. Tato forma umožňuje hlubší ponoření do jednotlivých témat, lepší chápání souvislostí v rámci oboru i snazší začlenění projektových metod práce, které umožňují potřebnou integraci jednotlivých oborů. - vyučovací 45 hodiny probíhají pravidelně 1krát týdně a slouží především k procvičování probraných jevů či k probírání jednotlivých uzavřených zejména gramatických témat, která nevyžadují k pochopení hlubší návaznost. Základními metodami je práce s jednotlivými vybranými texty, vytváření vlastních komunikátů a jejich prezentace, řízený rozhovor o jednotlivých textech či 25
prezentovaných názorech a myšlenkách. Další metodou je odborný výklad, který kromě vysvětlení pojmů a jevů vede také žáky k dovednosti vytvářet si výpisky z výkladu a ty poté přepracovat do podoby odborného učebního textu. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení předmětu klademe důraz především na: - schopnost žáků číst text s porozuměním - schopnost žáků analyzovat text podle různých kritérií jazykovědných či literárněvědných - schopnost žáků vytvářet vlastní kvalitní texty a promluvy v různých stylových formách - znalosti žáků z oblasti jazykovědy, literární historie a teorie - schopnost žáků rozpoznat estetické a postojové charakteristiky literárních děl, jejich umělecké sdělení v souvislosti s dobovou charakteristikou - postoj žáků k výpovědím jednotlivých literárních děl Hodnocení je prováděno jak slovním hodnocením, tak hodnocením známkami. Cílem je také rozvoj základní, především slovní, autoevaluace žáka. Užitými formami jsou ústní zkoušení, písemné testy, tématické slohové a literární práce, referáty a krátké odborné práce žáků. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji těchto klíčových kompetencí: V oblasti kompetence k učení absolvent bude schopen: 26
- uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný - s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky V oblasti komunikativní kompetence absolvent bude schopen: - s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených psaných a vhodně se prezentovat - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně - účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje - zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná témata dodržovat jazykové a stylistické normy - zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, apod.) - vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování - být motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení V oblasti personální a sociální kompetence absolvent bude schopen: - být motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení - posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích - ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí - pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností 27
- podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých - rozvíjet své obecně tvořivé síly prostřednictvím umění a chápat, že umění je hlavním zdrojem tvořivosti, která se pak uplatňuje v mnoha profesních oblastech - usilovat o tvořivou kultivaci svých estetických schopností skrze umělecké sebevyjádření a podílet se tak na kulturním životě V oblasti občanské kompetence a kulturní povědomí absolvent bude schopen: - sebevyjádření a podílet se tak na kulturním životě - jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu - jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie - uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých - uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních - uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu - podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah V oblasti kompetence práce s informacemi absolvent bude schopen: - uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní Předmět v sobě integruje tato průřezová témata: 28
Posilování komunikativní kompetence a kompetence k využívaní prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi přispívá k realizaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti. Toto téma se také realizuje v promyšleném a funkčním používání strategií výuky, např. používání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody. Výuka českého jazyka a literatury také přispívá k rozvoji osobnosti studenta a pomáhá formovat jeho postoje k morálním hodnotám svobody, odpovědnosti a tolerance. Dále předmět prakticky přispívá průřezovému tématu Člověk a svět práce, zejména výukou písemné i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce. Rozpis učiva 1. ročník ROZPIS UČIVA A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ Výsledky vzdělávání a kompetence Tematické celky Hodino vá dotace ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ 102 Žák rozumí významu komunikace v každodenním životě, dokáže porovnat jazyk a řeč, vyvodí rozdíly mezi těmito pojmy. Orientuje se v příbuznosti jazyků, dokáže zařadit český jazyk. Uvědomuje si rozdíly mezi spisovným nespisovným jazykem, dokáže útvary národního jazyka využívat s ohledem na danou komunikační situaci. Zná základní nářeční skupiny, které se vyskytují na našem území. V textu dokáže odhadnout, o kterou nářeční oblast se jedná. Zná základní vývojové tendence - Obecné poučení o jazyce (jazyk, řeč, komunikace, funkce jazyka, jazykovědné disciplíny, příbuznost jazyků, vývoj českého jazyka, útvary českého jazyka spisovný, nespisovný jazyk, nářečí, Vývojové tendence spisovné češtiny) 29
v českém jazyce. Střední odborná škola waldorfská, Ostrava, příspěvková organizace, Žák rozumí základním pojmům stylistiky. V navozených situacích rozpozná objektivní i subjektivní slohotvorné činitele, tyto poznatky dále využívá při samostatné tvorbě komunikátů. Získá základní přehled o funkčních stylech a jejich použití v komunikačních situacích. Chápe význam slohových postupů, v textu je samostatně rozpozná. V návaznosti na učivo literární výchovy napíše umělecký popis prostředí vybraného literárního díla z období starověku a rovněž charakterizuje jednu z postav. Žák vhodně prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska na základě práce s literárními texty starověkého Řecka divadlo, filosofie. KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Úvod do slohu (styl, stylistika, slohotvorní činitelé, funkční styly, slohové postupy, vybrané slohové útvary popis umělecký odborný, charakteristika, krátké informační útvary). - umělecký popis prostředí z germánské či řecké mytologie a charakteristika jedné z postav bohů či hrdinů - studium a praktické využití literárních textů a námětů řecké tragédie a řecké filosofie. PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM - Získávání a zpracování informací Žák rozumí pojmům informace a informatika, chápe důležitost knihovny. Samostatně vypracuje poznámky různého druhu. Na základě studia literárních textů starověkých kultur žák čte s porozuměním a rozumí obsahu textu i jeho částí, chápe také význam různých druhů sdělení a přesah, který autor do textu vložil. Chápe také text (informace, informatika, knihovny, poznámky) -techniky a druhy čtení při studiu uměleckých a neuměleckých textů, orientace v textu a interpretace jeho významů jak lokálních (autor, postava, dílo), tak celkově kulturních specifická výpověď o daném kulturním období konkrétně na vývoji 30
jako specifický projev určitého období, který vypovídá nejen prvoplánově o autorovi a postavách jeho díla, ale také o dané kulturní epoš jako celku. Rozliší jednotlivé literární druhy a žánry na základě studia dramatu a poezie mytologie a hrdinského eposu starověku Mahabhárata, Epos o Gilgamešovi, - základy literární vědy metrika a poetika - řecké drama Žák zařadí typická díla literatury starověku a raného středověku do příslušných kulturně historických období a zhodnotí význam autora i daného díla jako výpověď o dané kulturní epoše LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY UMĚNÍ - literární text jako specifická výpověď o dané době a kuluře a o představách lidí dané kulltury - vývoj literatury starověku a raného středověku Rozpis učiva 2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Tematické celky Hodino vá dotace Žák rozumí pojmům z vybraných lingvistických disciplín. V oblasti fonetické rozpozná hlásky, na základě vlastního pozorování určí, kde se jednotlivé hlásky tvoří. Zná základy správné výslovnosti, dokáže je aplikovat v praxi. Charakterizuje změny, ke kterým při výslovnosti ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ - Vybrané jazykovědné disciplíny ( fonetika a fonologie, morfologie, syntax, textová syntax) 31 136
dochází, provede fonetickou transkripci. Žák rozumí pojmu morfologie, dokáže samostatně určit, které gramatické jevy tato disciplína zahrnuje, tyto znalosti dokáže aplikovat při práci s textem, poznatků využívá v písemné i mluveném projevu. Chápe pojem syntax, zná základní pojmy této jazykovědné disciplíny, poznatky dokáže aplikovat při práci s textem, odhaluje a opravuje jazykové nedostatky. Žák se rovněž zabývá celkovou výstavbou textu, dokáže poznat aktuální větné členění, posoudí, zda v dané komunikační situaci použít subjektivní nebo objektivní pořádek slov, rozpozná význam jednotlivých pořádků slov. Dokáže využít prostředky textové návaznosti v mluveném i psaném projevu. Na konkrétním textu dokáže rozpoznat vertikální i horizontální členění textu. Žák charakterizuje využití funkčních stylů v praxi, dokáže postihnout jejich shodný i odlišné znaky. Na konkrétních textech rozpozná různé druhy odborného stylu. Charakterizuje typické jazykové prvky odborného stylu. Vypracuje referát na zadané téma. Posoudí využití administrativního stylu v současné společnosti, rovněž vysvětlí, ve kterých oblastech administrativní styl využívá sám. Charakterizuje jazykové prostředky administrativního stylu. Zná základní útvary administrativního KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Vybrané funkční styly (odborný, administrativní) - Vybrané slohové útvary (úvaha, esej) 32
stylu. V návaznosti na učivo literární výchovy vytvoří životopis jednoho z autorů. Žák charakterizuje rozdíly mezi úvahou a esejí. Dokáže posoudit jejich využití v odborném stylu, vyhledá také přesahy jednotlivých útvarů do dalších funkčních stylů. Napíše úvahu na zadané téma. provede rozbor daného uměleckého textu na základě porozumění celku i částem a vyjádří vlastní prožitky z recepce daných uměleckých děl. Žák zařadí typická díla literatury středověku renesance a baroka do příslušných kulturně historických období a zhodnotí význam autora i daného díla jako výpověď o dané kulturní epoše PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM Rozbor dvou vývojových románů Parsifal, J. A. Komenský Labyrint světa a ráj srdce. LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY UMĚNÍ - literární text jako specifická výpověď o dané době a kultuře a o představách lidí dané kultury - vývoj literatury středověku renesance a baroka Rozpis učiva 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Tematické celky Hodino vá dotace Žák rozumí základním pojmům z oblasti lexikologie. Dokáže určit rozdíl mezi slovem a pojmenováním. Rozlišuje mnohoznačná i jednoznačná pojmenování, získá přehled nepřímých pojmenování a na vybraném textu ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ - Vybrané jazykovědné disciplíny (lexikologie, slovo, pojmenování, slovní zásoba) 33 136
z učiva literární výchovy daná pojmenování vyhledá. Rozeznává slova dle historické a citové platnosti. Posoudí jejich využitelnost v různých druzích komunikátů. Zná pojem aktivní a pasivní slovní zásoba, zná způsoby rozšiřování slovní zásoby, pracuje s různými typy slovníků a dokáže do nich zařadit jednotlivé ukázky. Žák vystihne charakteristické rysy jednotlivých funkčních stylů, orientuje se v základních pojmech. Na konkrétních textech rozpozná funkční styly, vystihne charakteristické rysy různých útvarů jednotlivých funkčních stylů.v rámci prostě sdělovacího stylu vhodně klade otázky a formuluje odpovědi, využívá všech stránek mluveného slova, vyjadřuje své názory a postoje. V rámci rétoriky přednese samostatný projev, v něm se dokáže správně a věcně vyjadřovat. V rámci uměleckého stylu rozpozná jednotlivé plány uměleckého díla. V rámci publicistiky vytvoří několik publicistických útvarů na zadané téma, analyzuje jazykové prostředky užité v textu, zařadí je ke specifickým prvkům publicistického stylu. Zná strategie, které jsou využívány v reklamě, rozpozná jejich prvky na konkrétních ukázkách. KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Vybrané funkční styly (rétorika, prostě sdělovací funkční styl, umělecký funkční styl, publicistický funkční styl) 34
Žák si pořizuje z odborných textů, které pojednávají o určitých literárních dílech výpisky a výtah a na jejich základě vypracuje anotaci Žák zařadí typická díla literatury 18. a 19. stol do příslušných kulturně historických období a zhodnotí význam autora i daného díla jako výpověď o dané kulturní epoše. PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM - Získávání a zpracování informací z uměleckých a neuměleckých textů, a jejich další samostatné prezenční zpracování. - literární druhy a žánry, četba a interpretace literárního textu Goethe Faust, Mácha Máj LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY UMĚNÍ - literární text jako specifická výpověď o dané době a kultuře a o představách lidí dané kultury - vývoj literatury 18. a 19. stol. Rozpis učiva 4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Tematické celky Hodino vá dotace Žák se aktivně připravuje na závěrečnou zkoušku z českého jazyka. Prohlubuje své znalosti v oblasti slohové. Rozpozná funkční styl, slohový postup a slohový útvar. Samostatně vytvoří několik slohových KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - Stylistika (vybrané slohové útvary, sloh, slohový postup, slohový útvar, funkční styl) 35 170
prací na zadané téma. Žák využívá všechny nabyté zkušenosti z předchozích let v komplexním rozboru textu. Rozezná jevy jednotlivých jazykovědných disciplín, posoudí jejich správnost. ZDOKONALOVÁNÍ JAZYKOVÝCH VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ - Komplexní jazykové rozbory PRÁCE S TEXTEM A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A PRÁCE S LITERÁRNÍM TEXTEM Žák prohlubuje svou schopnost pořizovat si z odbornhých textů, které pojednávají o určitých literárních dílech výpisky a výtah a na jejich základě vypracovat anotaci a schopnost porozumět textu ve všech jeho rovinách a provést jeho rozbor. Žák zařadí typická díla literatury 20. a 21. stol. do příslušných kulturně historických období a zhodnotí význam autora i daného díla jako výpověď o dané kulturní epoše. - Získávání a zpracování informací z uměleckých a neuměleckých textů, a jejich další samostatné prezenční zpracování. - literární druhy a žánry, četba a interpretace literárního textu literatury 20. a 21. století LITERATURA A OSTATNÍ DRUHY UMĚNÍ - literární text jako specifická výpověď o dané době a kuluře a o představách lidí dané kulltury vývoj literatury 20. a 21. stol. 5.1.2. Anglický jazyk Obecný cíl vyučovacího předmětu Současná společnost má velké požadavky na zvládnutí cizích jazyků. Osvojení si světového jazyka, zvláště pak angličtiny, otevírá dveře k osobnímu i profesnímu růstu. Cílem výuky angličtiny je tedy, pomoci žákům ke všeobecnému a lepšímu uplatnění na trhu práce a také je dostatečné vybavit pro předpokládané studium na vysoké škole. Na 36
profilu absolventa se podílí tím, že se žáci během studia naučí komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života na všeobecná i odborná témata, pracovat v týmu, využívat informační zdroje a sledovat a hodnotit pokrok svého učení. Znalost reálií, společenské kultury a dovednosti sociokulturního chování je pak připraví na život v multikulturní Evropě i mimo ni. Charakteristika učiva Tento vzdělávací program je určen pro výuku cizího jazyka s návazností na předchozí studium jazyka. Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce. Pro dosažení této úrovně cizího jazyka (při hodinové dotaci 14 hodin za studium) předmět doplňuje a prohlubuje jazykové vzdělávání, které je zároveň propojeno s dalšími vyučovacími předměty (český jazyk a literatura, estetická výchova, dějepis, zeměpis) a zdroji informací (internet, média, cizojazyčné příručky atd.). Žáci jsou hlavně vedeni k osvojení a prohlubování komunikativních dovedností na takové úrovni, aby byli schopni v cizím jazyce řešit komunikační situace každodenního života ústně i písemně, domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, zpracovat informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání a porozumět jak jednoduchému, tak i složitějšímu uměleckému textu. Prohlubování znalostí a dovedností je možno realizovat i mimo běžnou výuku. V průběhu studia je možno navštívit anglické divadelní představení, zúčastnit se krátkodobého výměnného pobytu v rámci projektů partnerských škol, zúčastnit se celosvětového setkání waldorfské mládeže či navštívit besedy věnované anglicky mluvícím zemím. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka anglického jazyka směřuje k tomu aby žáci: - porozuměli, pochopili a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, 37