Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace Bakalářská práce Autor: František Krůta Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Palermová Praha Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Bohumíně dne 1.3.2014 František Krůta

Poděkování: Mé upřímné poděkování patří JUDr. Šárce Palermové, vedoucí bakalářské práce, především za její cenné rady a připomínky, které mi poskytla při psaní této práce.

Anotace Názvem a stěžejním tématem bakalářské práce je problematika anonymity akcionářů a podmínky jejich identifikace. Téma je zařazeno do širších souvislostí, historických i politických. Nejprve jsou v úvodní kapitole vymezeny základní odborné termíny a to akciová společnost, akcie, akcionář v souladu s právní úpravou platnou v České republice. Dále jsou řešeny širší souvislosti vztahující se k tématu práva a povinnosti akcionářů, anonymita akcionářů a problematice členění akcií, největší pozornost je v této části věnována anonymním akciím, především akciím na majitele/doručitele. Veškerá tato problematika je analyzována a konfrontována v kontextu s aktuálně platnou právní úpravou v ČR. Závěrečná a zároveň praktická část předloženého textu se věnuje zastoupení právní formy podnikání označované akciová společnost mezi ostatními obchodními společnostmi v České republice, dále pak zastoupení a struktuře akciových společností dle podoby a formy vydávaných akcií a v neposlední míře se také pokouší podat přehled českých firem se zahraničním vlastníkem, opět s důrazem na podíl akciových společností na tomto počtu. Klíčová slova Akcie, akcionář, akciová společnost, obchodní zákoník, zákon o obchodních korporacích Annotation The name and principal concern of this thesis is the issue of anonymity of the shareholders and the conditions for their identification. The topic is situated in a broader context, historical and political. First, in an introductory chapter, the basic technical terms are defined, such as joint stock company, shares, the shareholder, in accordance with the legislation in force in the Czech Republic. There is also addressed broader context related to the topic of the rights and obligations of shareholders, shareholders and anonymity issues of division of shares, the greatest attention is paid to this part of the "anonymous" shares, especially shares of the owner / bearer. All these issues are analyzed and compared in the context of the currently valid legislation in the country. The final and practical part of the present text focuses on the legal form of business called "joint stock company" among other

trading companies in the Czech Republic, as well as the representation and structure of public limited companies according to shape and form of shares issued and not least it also attempts to provide an overview of the foreign-owned Czech companies, again with an emphasis on equity share of the company at this number. Key words The Commercial Code, joint-stock company, the Law on Corporations, the shareholder, shares, the Law on Corporations

Obsah Úvod... 7 1. Akciová společnost v ČR, akcie, akcionář, základní vymezení problematiky... 9 2. Práva a povinnosti akcionářů... 14 3. Anonymita akcionáře, potřeba identifikace akcionáře... 18 4. Struktura českých akciových společností podle podoby a formy vydávaných akcií... 26 5. Změny k 1. 1. 2014 (Zákon o obchodních korporacích), příčiny požadavků na změny včetně jejich praktického dopadu... 34 5.1. Akciová společnost právní úprava od 1. ledna 2014... 36 Závěr... 45 Seznam použité literatury... 47 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech... 47 Seznam tabulek... 49 6

Úvod Tématem předkládané bakalářské práce je Anonymita akcionářů a podmínky jejich identifikace. Mou snahou je zařadit toto téma do širších souvislostí, historických, ekonomických/finančních i politických. Struktura práce je zhruba následující, nejprve jsou v úvodní kapitole vymezeny základní odborné termíny a to akciová společnost, akcie, akcionář a to v souladu s aktuální právní úpravou platnou v České republice. Následně jsou v textu řešeny širší souvislosti vztahující se k tématům práva a povinnosti akcionářů, anonymita akcionářů a problematika členění akcií a podobně, největší pozornost je v této části textu věnována anonymním akciím, především akciím na majitele/doručitele. Veškerá tato problematika je analyzována a konfrontována v kontextu s aktuálně platnou právní úpravou v ČR. Práce je zpracovávána v období podzim 2013, tedy v době, kdy je ještě účinný zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nicméně k 1. lednu následujícího roku, tedy roku 2014 vstoupí v účinnost zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech a k 30. červnu 2013 již také vstoupil v účinnost zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. Touto aktuální situací a těmito plánovanými i částečně již realizovanými legislativními změnami, je samozřejmě text předkládané bakalářské práce ovlivněn. Závěrečná a zároveň praktická část předkládaného textu bakalářské práce analyzuje zastoupení právní formy podnikání označované akciová společnost mezi ostatními obchodními společnostmi v České republice, dále pak zastoupení a strukturu akciových společností dle podoby a formy vydávaných akcií a v neposlední míře se také praktická část práce pokouší podat přehled českých firem se zahraničním vlastníkem, opět s důrazem na podíl akciových společností na tomto celkovém počtu. Napsání bakalářské práce předcházelo studium odborné literatury věnující se problematice anonymity akcionářů a sběr informací a dat. Při psaní samotného textu byla použita metoda popisu aktuálního stavu, dále metoda komparace a analýzy zjištěných dat, na základě kterých bylo dané téma jako celek vyhodnoceno. 7

Předkládaná bakalářská práce není prací výzkumnou, ale především teoretickou, převládá popis současné reality v oblasti obchodního práva, konkrétně akciové společnosti a akcionářů. Následně je provedena její analýza, vyhodnocení a vyvození závěrů. Cílem práce je popis současné reality, dále pak analýza přínosů a negativ aktuálního stavu anonymity i reakcí odborné veřejnosti na tento stav a také pokus o analýzu právních změn reagujících na aktuálně nevyhovující stav v současné právní úpravě anonymity akcionářů. Hypotéza, se kterou chci pracovat, vychází z faktu a poznání, že dlouhodobá příliš velká anonymita akcionářů umožňovala v minulosti a do značné míry stále ještě umožňuje daňové úniky, praní špinavých peněz a některé další nekalé praktiky nejen na trhu s cennými papíry, ale celkově v reálném ekonomickém a finančním životě mnoha podnikatelských subjektů (stínová ekonomika). Na tuto dlouhodobě neuspokojivou a neřešenou či nedořešenou situaci a právní stav se snaží reagovat nové, novelizované právní úpravy, které anonymitu akcionářů velmi výrazně potírají a dochází k minimalizaci možnosti její existence, právě proto, aby bylo zabráněno výše uvedeným negativním důsledkům anonymity akcionářů. Předpokládám, že v následujícím textu se mi podaří tuto hypotézu potvrdit. 8

1. Akciová společnost v ČR, akcie, akcionář, základní vymezení problematiky Podnikání akciové společnosti, ostatních obchodních společností a družstev upravuje v České republice zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, poslední aktualizace známá při psaní této práce proběhla k 30. 6. 2013 zákonem č. 134/2013 Sb. a zákonem č. 179/2013 Sb. Dále pak, s účinností od 1. ledna 2014 bude problematiku obchodních společností a družstva upravovat zákon, který podepsal již 20. února 2012 prezident republiky, jde o zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozložen na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě. Firma musí obsahovat označení a.s. nebo akc. spol. Společnost může být založena jedním nebo více zakladateli. Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit minimálně 20 milionů Kč, jestliže neprobíhá veřejná nabídka akcií, musí tvořit základní kapitál alespoň 2 miliony Kč. 1 Založení společnosti probíhá prostřednictvím zakladatelské listiny (jeden zakladatel) či zakladatelské smlouvy (více zakladatelů). Zakladatelská smlouva musí obsahovat předepsané náležitosti (firma, sídlo, předmět podnikání, navrhovaný základní kapitál, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, ve které budou akcie vydány, zda budou znít na jméno nebo na majitele, práva spojená s akciemi, popř. údaj o omezené převoditelnosti akcií, kolik akcií který zakladatel upisuje, jakým vkladem bude emisní kurs akcií splacen, přibližnou výši nákladů, které souvisí se vznikem společnosti, správce vkladu, návrh stanov apod.), tento obsah zakladatelské listiny/smlouvy se částečně liší, je-li zakládána akciová společnost s veřejnou nabídkou akcií. Má-li být založena akciová společnost s veřejnou nabídkou akcií, je k platnému založení společnosti třeba schválení prospektu cenného papíru centrální bankou (ČNB). Zakladatelská smlouva musí obsahovat mimo jiné i údaje o veřejné nabídce akcií (místo a doba upisování akcií-minimálně 2 týdny, postup při upisování akcií, zejména účinnost upisování s ohledem na dosažení či překročení navržené výše základního kapitálu, zda lze při upisování akcií překročit tuto navrhovanou výši základního kapitálu, zda lze splácet emisní vklad pouze peněžitými vklady, místo, dobu popř. účet u banky pro splacení emisního kursu, emisní kurs 1 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 154, 162 9

upisovaných akcií nebo způsob jeho určení, způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání, způsob tvoření rezervního fondu a podmínky výkonu hlasovacího práva) 2 O založení společnosti rozhoduje tzv. ustavující valná hromada, dále schvaluje stanovy společnosti (minimální obsah stanov upravuje 173 obchodního zákoníku) a volí první orgány společnosti (představenstvo statutární orgán, dozorčí rada kontrolní orgán). Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, musí se konat minimálně jedenkrát za rok a účastnit se jí má právo každý akcionář společnosti (osobně či v zastoupení). Ze zákona je akciová společnost povinna vytvářet rezervní fond z čistého zisku ve výši stanovené zákonem a průběžně jej každoročně doplňovat minimálně o 5% z čistého zisku, do doby než výše rezervního fondu nedosáhne nejméně 20% základního kapitálu. O využití rezervního fondu rozhoduje představenstvo společnosti, samozřejmě v souladu se zákonnými omezeními. 3 Akciová společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti. 4 Akcie je cenným papírem, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka a tedy i jeho právo podílet se (dle stanov společnosti a ustanovení obchodního zákoníku) na řízení společnosti, zisku společnosti, likvidačním zůstatku při zániku společnosti apod. Akcie mohou mít podobu listinnou nebo zaknihovanou, mohou znít na jméno nebo na majitele. 5 Novelou obchodního zákoníku s účinností od 30. 6. 2013 dochází ke změně, na základě které společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovanou akcii nebo v souladu se zvláštním zákonem jako imobilizovaný cenný papír. 6 Podstata imobilizace cenného papíru spočívá v tom, že emitent cenného papíru předá na základě smlouvy o úschově cenných papírů uschovateli cenný papír v listinné podobě, ten je ve prospěch jeho vlastníka, který je oprávněn na emitentovi požadovat, aby mu cenný papír bez zbytečného odkladu odevzdal. Vzhledem k tomu, že na takto uložené cenné papíry 2 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 163, odst. 2 3 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 217 4 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 154 5 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 155, 156 6 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 155, odst. 2 10

(imobilizované cenné papíry) se použijí legislativní ustanovení o zaknihovaných cenných papírech, lze konstatovat, že imobilizovaný cenný papír existuje jak v listinné tak v zaknihované podobě a míra jeho anonymity je tedy prakticky nulová. Emisní kurs akcie je částka, za niž společnost vydává akcie, nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie. 7 Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, kde je uvedeno, jaký druh, formu a v jaké jmenovité hodnotě akcie, právnická či fyzická osoba, která je akcionářem vlastní. U fyzických osob je také uvedeno bydliště akcionáře, u právnických osob pak sídlo společnosti. 8 Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva, která jsou s akcií spojená, vykonává ten, kdo akcii předloží (listinná podoba akcie) nebo ten kdo se prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu či správu akcie dle zvláštního předpisu (zaknihovaná podoba akcie). 9 Akcie musí obsahovat tyto údaje: firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy akcie, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, datum emise. S akciemi stejného druhu musí být spojena stejná práva (pokud zákon nestanoví jinak). Akcie lze členit dle různých hledisek, mimo výše uvedených, jsou ve finanční praxi rozlišovány také akcie: 10 a) Kmenové akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva, vyjma základních práv akcionáře. b) Prioritní - akcie jsou spojeny s přednostními právy, které se týkají dividend nebo podílu na likvidačním zůstatku. Jejich vydání mohou určit stanovy společnosti. c) Zaměstnanecké - pod tímto pojmem rozlišoval obchodní zákoník kmenové akcie, které nabývají zaměstnanci konkrétní akciové společnosti za zvýhodněných podmínek. Zaměstnanecké akcie byly v českém právu zrušeny novelou obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb., s účinností k 1. 1. 2001. 7 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 154, 163 a 8 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 156, odst. 2 9 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, 156, odst. 7 10 JÍLEK, Josef: Akciové trhy a investování. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 22-25. 11

Nicméně toto členění na kmenové, prioritní a zaměstnanecké akcie, s touto terminologii české obchodní právo nerozlišuje. Podle toho, jak reagují akcie na finančních trzích, rozlišujeme akcie: 11 a) růstové (growth shares), jedná se o akcie, které mají vynikající výnosové možnosti ve srovnání s jinými akciemi na trhu s podobnou rizikovou charakteristikou, u těchto akcií se předpokládá dlouhodobý růst, s minimálním nebo žádným přechodným poklesem, nicméně tyto akcie nemusí být vždy spojeny s růstovými společnostmi b) defenzivní akcie (defensive shares), jedná se o akcie, které v průběhu obecného poklesu trhu vykazují lepší výsledky než trh, např. akcie emitované výrobci základního spotřebního zboží c) cyklické akcie (cyclical shares), jde o akcie, které mají v průběhu všeobecného vzestupu trhu obecně lepší výnosy než trh a během všeobecného poklesu trhu mají obecně horší výsledky než trh, např. akcie stavebních společností d) spekulativní akcie (speculative shares), jedná se o akcie, u kterých je předpoklad nízkých výnosů popř. dokonce ztrát a nízká pravděpodobnost vysokých výnosů, jedná se např. o akcie firem, které se zabývají vyhledáváním ropných ložisek Celosvětovým trendem je omezování existence akcií na doručitele, v naší legislativě označované jako akcie na majitele. Důvod je prostý, tyto akcie zabraňují transparentnosti a průkaznosti transakcí, které jsou s nimi prováděny. Dále tato forma akcií zabraňuje účinnému boji proti praní špinavých peněz a velmi dobře umožňuje a také usnadňuje daňové úniky. Právo na osobní soukromí je v tomto případě potlačováno a je ve světě považováno obecně za druhořadé. Nicméně v České republice bohužel stále ještě lze vlastnit akcie, které znějí na majitele (anonymita nicméně není stoprocentní, protože existují zápisy valných hromad se seznamy akcionářů). To lze ale také obejít, například tím, že český podnikatelský subjekt využívá zahraniční podnikatelský subjekt, který vlastní či spravuje určitý podíl v českém podniku. Akcionář je společník akciové společnosti. Jeho podíl na společnosti je vyjádřen počtem a jmenovitou hodnotou akcií, které vlastní. S akcií jsou spojena jeho práva podílet se na řízení společnosti, jejím zisku (výplata dividend) a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Při hlasování na valné hromadě společnosti má akcionář tolik hlasů, kolik akcií 11 JÍLEK, Josef: Akciové trhy a investování. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 27-28. 12

drží. Velcí investoři se proto snaží získat tzv. kontrolní balík akcií (v krajním případě 51% akcií, ve skutečnosti však často stačí méně % z celkového objemu vydaných akcií), tento balík akcií akcionářům následně umožňuje společnost ovládat a řídit. Přesné postavení akcionářů, jejich práva a závazky určují stanovy společnosti. Akcionář je povinen splatit emisní kurs akcií, které při založení akciové společnosti upsal. Za trvání společnosti se stává akcionářem na základě koupě akcií, popř. při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Akcionáři neručí za trvání společnosti za její závazky, po zániku společnosti ručí do výše svých podílů na likvidačním zůstatku. 13

2. Práva a povinnosti akcionářů 12 Základní povinností akcionáře, který se jako upisovatel zavázal splatit upsané akcie, je povinnost splatit emisní kurs akcií, které upsal, a to v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku od vzniku akciové společnosti. (Tím samozřejmě není dotčena jeho povinnost splatit alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio ještě v době před zápisem do obchodního rejstříku). Při porušení této povinnosti stíhá upisovatele sankce v podobě povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši určené stanovami, neurčují-li stanovy jinak, potom ve výši 20 % z dlužné částky ročně. Upisovatel může být rovněž vyzván představenstvem akciové společnosti, aby dlužnou částku zaplatil ve lhůtě, kterou určují stanovy společnosti, jinak ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Vyloučený upisovatel však ručí společnosti ze zákona za splacení emisního kursu jím upsaných akcií. Jestliže upisovatel zatímní list nevrátí ve stanovené době, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a vydá místo něho nový zatímní list osobě schválené valnou hromadou akciové společnosti. Tato osoba je potom povinna splatit emisní kurs akcií nahrazovaných zatímním listem. Po dobu trvání společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých vkladů. Za vrácení vkladů se přitom nepovažuje plnění poskytnuté v důsledku snížení základního kapitálu akciové společnosti, při odkoupení akcií společností, při vrácení zatímního listu nebo jeho prohlášení za neplatný a při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku. Zvláštní povinnosti vážou akcionáře, jejichž podíl na akciové společnosti dosahuje zákonem stanovené hranice, a to oznamovací povinnost a povinná nabídka převzetí. Podmínkou ale je, že jde o společnost, jejíž akcie jsou kótované. Kotované cenné papíry jsou obecně takové cenné papíry, které byly oficiálně přijaty k obchodování na určitém veřejném trhu, za kotovaný cenný papír je dle zákona v České republice považován takový cenný papír, který je přijat k obchodování na oficiálním trhu. Proces kotace 12 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, díl V, oddíl 3, 178-183 14

cenného papíru na burze je finančně i informačně náročný, nicméně kótované akcie jsou investory primárně vnímány jako důvěryhodnější. 13 V České republice je oficiálním trhem Burza cenných papírů Praha a.s. a RM- SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. (RMS). Veškerou jejich činnost dozoruje a kontroluje Česká národní banka. Český trh s cennými papíry vznikal nestandardním způsobem (s ohledem na kuponovou privatizaci v 90. letech minulého století, kdy se stal akcionářem prakticky každý zletilý občan ČR, nicméně s mnoha akciemi se nikdy na oficiálním trhu nezačalo obchodovat a byly naopak z trhu s cennými papíry stahovány). Práva akcionářů lze rozdělit do tří skupin: a) Majetková práva Do této skupiny patří především právo na podíl na zisku společnosti, dividenda, který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. Podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií daného akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Společnost nesmí vyplácet zálohy na dividendy. Dividenda jsou splatná ve lhůtě určené stanovami, jinak do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Společnost je zásadně povinna vyplatit dividenda na své náklady a nebezpečí na adrese akcionáře vedené v seznamu akcionářů ke dni splatnosti dividendy (u akcií na jméno) nebo na adrese vedené v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Pokud společnost vydala listinné akcie jako akcie na majitele, určí místo výplaty dividendy stanovy nebo rozhodnutí valné hromady, jinak vyplatí společnost dividenda akcionáři v místě svého sídla. Představenstvo je povinno oznámit den splatnosti dividend, místo a způsob jejich výplaty. Dividenda nesmí být vyplacena, pokud společnost nevytvořila k jejich vyplacení volné zdroje. Dalším majetkovým právem akcionáře je právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti, pokud je společnost zrušena a následuje likvidace. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru, který odpovídá jmenovité hodnotě jejich akcií, přednostní právo na podíl na likvidačním zůstatku mají ze zákona majitelé prioritních akcií. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložených na výzvu likvidátora společnosti. U zaknihovaných akcií vzniká nárok na 13 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu 15

vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu likvidátora společnosti byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů. b) Práva nemajetkové povahy Jedná se o práva na řízení a kontrolu společnosti. Tato práva vykonává akcionář pomocí své účasti na valné hromadě, kde je kromě svého práva účasti rovněž oprávněn hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Hlasovací právo je spojeno s akcií a musí být upraveno stanovami tak, aby na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou připadal stejný počet hlasů. Pokud společnost vydává akcie s různou jmenovitou hodnotou, musí být počet hlasů s akciemi spojený určen ve stejném poměru, jako je poměr jmenovitých hodnot těchto akcií. Stanovy mohou výkon hlasovacího práva omezit stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého akcionáře. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Může být odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by její poskytnutí mohlo způsobit společnosti újmu nebo jde o důvěrnou informaci podle zvláštního právního předpisu, nebo jde o obchodní tajemství společnosti nebo skutečnost utajovanou podle zvláštního právního předpisu. Jestliže hodlá akcionář uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání nebo v případě, že o jednání valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého protinávrhu společnosti nejméně pět dní přede dnem konání valné hromady. Představenstvo je potom povinno tento protinávrh uveřejnit spolu se svým stanoviskem k němu nejméně tři dny před konáním valné hromady. c) Menšinová práva Akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je vyšší než 100 milionů Kč, kteří jsou majiteli akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3 % základního kapitálu, a dále pak každý akcionář nebo akcionáři společnosti, která má základní kapitál 100 milionů Kč a nižší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 5 % základního kapitálu, tzv. minoritní akcionáři: a) mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady společnosti, aby byly projednány navržené záležitosti, 16

b) na jejich žádost představenstvo společnosti zařadí do programu jednání valné hromady jimi určenou záležitost c) na jejich žádost podá představenstvo žalobu na splacení emisního kursu proti akcionářům, kteří jsou v prodlení se splácením tohoto kursu d) na jejich podnět dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech, které jsou uvedeny v žádosti e) na jejich žádost dozorčí rada uplatní právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva Minoritní akcionáři mohou také, pokud uvedou důvody požádat soud, aby odvolal likvidátora společnosti jmenovaného valnou hromadou a nahradil jej jinou osobou. Nepřímou ochranu právního postavení minoritních akcionářů představuje také právní úprava povinné nabídky převzetí, oznamovací povinnosti a nabídky na odkoupení účastnických cenných papírů. Speciální ochranná práva pro menšinové akcionáře jsou upravena v rámci úpravy seskupení podnikatelů a ochranná ustanovení obsahuje i úprava přeměn akciové společnosti. 17

3. Anonymita akcionáře, potřeba identifikace akcionáře 14 Rozvoj obchodních společností nastal především v 17. století, souvisí především s rozmachem zámořského obchodu v Nizozemsku, dále pak s jeho rozvojem ve Velké Británii, Španělsku, Portugalsku, později pak v Itálii. Již tehdy se objevily první formy společného podnikání, založené na různých přístupech sdružování sil a prostředků. Ty první vykazovaly znaky spíše osobních společností, později se však již objevují společnosti ryze kapitálové, s neosobním jměním. Akcie na majitele jako cenný papír existuje od roku 1602, kdy vznikla první akciová společnost světa Vereenigde Oostindische Compagnie. Tato společnost vznikla díky historicky první emisi akcií na Amsterodamské zbožové burze. 15 V našich zemích došlo k zakládání prvních společností typu dnešních akciových společností v polovině 19. století, souviselo to především s rozvojem železnice, průmyslovou revoluci, industrializací a celkově prudkým hospodářským vývojem. Tento rychlý rozvoj podmiňoval vznik velkých projektů a podniků, vyžadujících nemalé investice na realizaci, často s dlouhodobou návratností. Shromáždit velké množství kapitálu je však fakticky reálně možné pouze od velkého počtu osob, jednotlivec sám tak velkou a potřebnou kapitálovou silou zpravidla nedisponuje. Toto prvotní shromáždění kapitálu od velkého počtu osob je proto základním a určujícím hospodářským motivem zakládání akciových společností. 16 14 Ekonomia, a.s. [online] Praha: Bankovnictví.ihned.cz Hospodářské Noviny IHNED ISSN 1213-7693 Poslední aktualizace 2013; 19:07 [cit. 2013-10-07]. Dostupné na WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/index.php?p=900000_d&&article[id]=44473100 15 Partners media, s.r.o. [online]. Praha: Peníze.cz. Poslední aktualizace 27. 04. 2013; 09:13 [cit. 2013-09-30]. Dostupné na WWW: http://www.penize.cz/15865-historie-burz 16 ELIÁŠ, Karel, BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, POKORNÁ, Jarmila a kol.: Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. s. 263-264. 18

Prvotně byly v rámci historického vývoje vydávány právě akcie na majitele/doručitele. Tedy anonymní akcie, které mají svá mnohá specifika. V dnešní době jsou jako anonymní akcie vnímány především listinné akcie na majitele/doručitele. Vlastnictví těchto akcií se nikde neeviduje (podobně jako soukromá hotovost). Jediným okamžikem, kdy vlastník musí odkrýt svou totožnost, je situace, kdy chce využít výkon práva, který je s držením akcií spojený. Obvykle jde o hlasování na valné hromadě nebo přijetí vyplácených dividend. Anonymní akcie jsou dnes prakticky v celém světě politiky, finančníky apod. prezentovány jako nástroj, pomocí kterého lze legalizovat výnosy z trestné činnosti, která má obvykle podobu organizovaného zločinu či korupce. Oproti tomu zastánci laissez-faire, tedy volnosti v hospodářském dění na trhu tato tvrzení odmítají s tím, že vlastnická forma akciových společností a potažmo akcií míru korupce neovlivňuje, a vnímají zákaz existence listinných akcií na doručitele jako omezování svobody jednotlivce, s tím, že stejně nepřinese žádný zásadní obrat k lepšímu a faktické, hmatatelné výsledky. Dalším faktem je, že nejen český akcionář, ale obecně, každý podnikavý člověk obvykle najde řešení, jak skutečné vlastnictví zakrýt, pokud tak bude chtít učinit. S tímto názorem souhlasí i někteří politici, kteří rušení anonymních akcií považují za nadbytečné, mimo jiné i bývalý prezident a ekonom, prof. Václav Klaus se domnívá, že rušení anonymních akcií k potlačení korupce v České republice nepovede. Ukazuje se, že každý takovýhle zdánlivě rafinovaně vymyšlený krok se obrací většinou proti těm, kteří ho vymýšlejí a organizují, protože druhá strana se umí velmi rychle přeměnit a udělat něco, aby to bylo všechno úplně jinak. Takže já myslím, že tudy cesta nevede. 17 V roce 2010 se listinné akcie na doručitele staly v České republice předmětem ostré diskuse, protože mimo jiné přes ně mohou dle názorů odborníků peníze ze státních zakázek zcela nekontrolovaně opouštět území našeho státu. Tento spor odborníků se stal mimo jiné tématem, které bylo řešeno v rámci tehdejších předvolebních kampaní. Je však nutné podotknout i to, že legislativa Evropské unie upravovala a upravuje pravidla existence této formy akcií i v budoucnosti. Za nedodržení těchto legislativních požadavků, hrozila naší zemi 13]. Dostupné na WWW: 17 Mafra, a.s.[online]. Praha: 2013 Byznys.lidovky.cz. Poslední aktualizace 14. 09. 2013; 08:18 [cit. 2013-11- http://byznys.lidovky.cz/poslanci-ods-se-prou-o-konci-anonymnich-akcii-jake-firmy-tyji-z-eraru-1im-/firmytrhy.aspx?c=a130218_171854_firmy-trhy_mev 19

mezinárodní arbitráž, diskuse tedy byly na oficiální úrovni ukončeny. Vzhledem k sílícímu tlaku na státní dohled nad všemi soukromými finančními transakcemi, zdůvodňovanému především již výše zmíněným bojem proti praní špinavých peněz, korupci, proti únikům majetku ze země či bojem proti financování terorismu, je ale jasné, že průběžně bude existence anonymních akcií omezována ve všech vyspělých a rozvinutých zemích. V souvislosti s tím, že některé firmy "bez veřejně známých vlastníků" získávají mimo jiné, také veřejné zakázky, objevila se také řada informací o akciích na jméno a akciích na doručitele, byť je existence těchto akcií legislativně povolena i v jiných zemích EU, například ve Velké Británii, Rakousku, Německu. V některých zemích existují a jsou využívány moderní metody legislativní úpravy zaknihovaných cenných papírů (USA, Švýcarsko, Lucembursko), v těchto zemích jsou koneční vlastníci dohledatelní, nicméně dohledatelnost konečných vlastníků neobnáší, že by informace o vlastnictví jakýchkoliv akcií byly veřejné. Dohledatelnost v tomto případě znamená, že v případě potřeby vyplývající, z určitého konkrétně zdůvodnitelného veřejného zájmu, například v rámci boje proti korupci, praní špinavých peněz či financování terorismu apod., mohou veřejné orgány ve stanovených případech konečné vlastníky akcií a společností spolehlivě a účinně dohledat. Pro utvoření konkrétní představy o časté netransparentnosti zadávání veřejných, tedy státních zakázek v České republice uvádím tabulku 1, ze které je zřetelně patrné, které české akciové společnosti, které drží anonymní akcie, vyhrály v letech 2007 2010 navzdory anonymitě vlastníků veřejné zakázky. Neznámé, tedy anonymní vlastníky má v Česku mnoho firem, které následně inkasují miliony z veřejných zakázek. Akcie na majitele jsou mimo jiné oblíbené například mezi českými provozovateli solárních elektráren. Nedohledatelní jsou například majitelé druhé největší fotovoltaické instalace v naší zemi, elektrárny Nová Ves - Vepřek na Mělnicku. Také většinový vlastník druhé největší solární elektrárny v Česku, firma Decci a.s. disponuje akciemi na majitele. 18 13]. Dostupné na WWW: 18 Mafra, a.s.[online]. Praha: 2013 Byznys.lidovky.cz. Poslední aktualizace 14. 09. 2013; 08:18 [cit. 2013-11- http://byznys.lidovky.cz/poslanci-ods-se-prou-o-konci-anonymnich-akcii-jake-firmy-tyji-z-eraru-1im-/firmytrhy.aspx?c=a130218_171854_firmy-trhy_mev 20