KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI ETF UK 2016

Papež František přijal patriarchu etiopské pravoslavné církve. Abuna Matthias I. stojí v čele této starobylé církve křesťanského východu od roku 2013. Jeho předchůdce, Abuna Paulos, se v roce 1993 setkal s Janem Pavlem II. a v roce 2009 navštívil Benedikta XVI.,Od roku 2004 se etiopská pravoslavná církev spolu s dalšími východními církvemi účastní teologického dialogu s katolickou církví v rámci Mezinárodní spojené komise. Takto jsme objevili, že máme téměř vše společné: jedinou víru, jediný křest, jediného Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jsme spojeni mocí křitu, který nás začlenil do jediného Kristova těla. Jsme spojení díky různým prvkům, jež jsou společné našim bohatým monastickým tradicích i liturgické praxi. Jsme bratři a sestry v Kristu. Jak bylo vícekrát poznamenáno, to, co nás spojuje, je daleko větší než to, co nás rozděluje. Etiopská pravoslavná církev, podobně jako další orientální církve, v roce 451 na chalcedonském koncilu nepřijala učení o plnosti božství a lidství Ježíše Krista. Odmítá tedy nauku o dvou přirozenostech, s tím, že Ježíšovo lidství vychází z jeho božství. Teologický dialog s katolickou církví však v posledních létech ukazuje, že více než o věroučný problém jde o terminologická nedorozumění. Mezi specifika etiopské pravoslavné církve Tewahedo patří také zachovávání některých židovských náboženských praktik, jako je obřízka, pravidla pro požívání potravin a ctění soboty vedle neděle. Církev čítá 35 milionů členů a má velkou komunitu rovněž v Římě. 2

3. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE 3

CÍRKEV Slovo ekklésia (řec.) = shromáţdění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali pro vlastní setkávání Ekklésia Kyriaké = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo církev (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) Ve většině jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu čeština pro ni používá slovo kostel z lat. castellum = pevnost 4

Vznik církve Bible Nový zákon: Ježíš Kristus skupina apoštolů (12) a učedníků (70) prvotní křesťanské obce. Vznikala fakticky, nikoli formálně spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. Eklesiologie = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. 5

Pluralita raného křesťanství Jednotlivé církevní obce se organizovaly samostatně, zároveň mezi sebou udržovaly spojení Čtyři evangelia, teologie Pavlova, Janova, Petrova apod. jsou důkazem názorové plurality už v NZ Konzervativní Jeruzalém otevřená Antiochie 6

Sebepojetí církve Nikajsko-cařihradské vyznání víry (Nicea 325, Konstantinopolis 381) čtyři základní znaky církve: jedna svatá všeobecná apoštolská 7

Dvě dimenze církve Boţská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boţí a věří v Jeţíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Lidská (institucionální, viditelná): : konkrétní instituce s organizačním a právním systémem. V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. Jediný prostředník Kristus ustanovil a bez přestání udržuje svou svatou církev, společenství víry, naděje a lásky zde na zemi, jako viditelný organismus a jejím prostřednictvím rozlévá pravdu a milost na všechny. Je to společnost vybavená hierarchickými orgány i Kristovo tajemné tělo, viditelné shromáždění i duchovní společenství, pozemská církev i církev obdařená nebeskými dary. Nelze ji však považovat za dvě rozdílné věci, nýbrž to obojí tvoří jedinou složenou skutečnost, srůstající z lidského a božského prvku. (LG 8) 8

Hlavní proudy křesťanství Východní (pravoslavný, ortodoxní, symbolicky spojený se vzájemnou exkomunikací římského biskupa a konstantinopolského patriarchy v roce 1054 a dnes tvořený 15 autokefálními církvemi), Protestantský (evangelický, reformační symbolicky spojený s vystoupením Martina Luthera v roce 1517 a dnes rozdrobený do tisíců malých církví denominací) Katolický (jednotný, pod centrálním vedením římského biskupa papeže) V průběhu staletí následujících po reformaci vznikaly další křesťanské církve, které nelze snadno zařadit do žádného z uvedených proudů (např. mormoni, unitáři, svědkové Jehovovi). 9

10

Zastoupení křesťanství podle jednotlivých zemí 11

Největší církve v ČR Římskokatolická církev (cca 4 mil. členů, 1 100 000 podle sčítání lidí 2011), Českobratrská církev evangelická (cca 52 000 čl.), Církev československá husitská (cca 40 000 čl.) Ze základních dokumentů těchto církví vyplývá, že všechny uvedené církve se vztahují k osobě Ježíše Krista jako svého historického zakladatele, který v nich i v současnosti aktivně působí, považují za hlavní pramen své víry Bibli (Písmo svaté Starého a Nového zákona) jako psané slovo inspirované samotným Bohem si uvědomují napětí mezi svou institucionální (lidskou) a spirituální (božskou) dimenzí, touží po sblížení, spolupráci, příp. viditelné jednotě s ostatními křesťanskými církvemi, chápou jako své poslání svědčit o Ježíši Kristu, oslavovat Boha modlitbou a bohoslužbou a pomáhat lidem v jejich konkrétních životních potřebách. Uvedené církve se naopak liší v tom, co považují za další prameny víry vedle Bible (ČCE a CČSH striktně odlišují hodnotu všech ostatních pramenů ve srovnání s Biblí, katolická církev klade některé prvky své tradice na stejnou úroveň jako Bibli), jaký důraz kladou na svou institucionální a spirituální dimenzi (ČCE a CČSH zdůrazňují spíše duchovní rozměr, katolická církev upřednostňuje rozměr institucionální), jak se vnitřně organizují (ČCE a CČSH jsou organizovány demokraticky, katolická církev plně zachovává hierarchický princip). 12

Organizační modely církve Hierarchický Apoštolská posloupnost (sukcese): Ježíš předal své poslání apoštolům a jejich nástupcům biskupům. Dál se předává přímo, z osoby na osobu, v nepřetržité historické řadě. Biskup je představitelem Krista: v jeho rukou je veškerá pravomoc svátostná, řídící i soudní. Platí plně v církvi katolické,, částečně v církvích pravoslavných. Demokratický Ţádný člověk není chápán jako představitel Krista hlavy církve.. Celá církev je odpovědná za realizaci Kristova poslání v podobě dvou základních (nutných) funkcí: zvěstování evangelia, vysluhování svátostí. Celá církev volí (pověřuje) své zástupce, kteří v ní budou mít vůdčí úlohu. Platí ve většině církví vycházejících z reformace 13

Registrované církve v ČR Katolická církev a církve od ní oddělené v moderní době Církev římskokatolická Církev řeckokatolická Starokatolická církev v ČR Církev československá husitská (CČSH) Východní církve Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice Církev Svatého Řehoře Osvětitele (CSŘO) Reformační církve Českobratrská církev evangelická (ČCE Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV) Evangelická církev augsburského vyznání v ČR (ECAV) Luterská evangelická církev augsburského vyznání v ČR (LECAV) Jednota bratrská (JB) 14

Evangelikální církve Církev bratrská (CB) Bratrská jednota baptistů (BJB) Evangelická církev metodistická (ECM) Církev adventistů sedmého dne (CASD) Armáda spásy (AS) Křesťanské sbory (KS) Pentekostální církve Apoštolská církev (AC) Církev Křesťanská společenství (CKS) Církev Slovo života Církev Nová naděje Církev živého Boha Církev víry Církev Nový život Církev Oáza Náboženské společnosti na pomezí křesťanství Náboženská společnost českých unitářů (odmítají nauku o Boží trojici) Svědkové Jehovovi (odmítají nauku o Boží trojici) Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormoni vedle Bible považují za další Bohem zjevené dílo knihu Mormon), Novoapoštolská církev (za přímé slovo Boží považují kázání pronesené od oltáře) Obec křesťanů (nemá vlastní věroučný systém). 15

Křesťanské církve v ČR (2012) A B C D E F G H I J K 1 Církev římskokatolická 1 083 899 A A Př 3180 254 3 191,05 951 466 47 200 000 2 Českobratrská církev evangelická 51 936 A A A 263 256,71 82 957 2 266 593 3 Církev československá husitská 39 276 A A A 299 382,59 114 472 3 085 312 4 Pravoslavná církev v českých zemích 20 628 A A A 97 9 169,22 44 996 1 146 511 5 Církev bratrská 10 872 A A A 77 110,91 32 335 761 051 6 Církev řeckokatolická 9 927 A A 27 3 44,60 12 641 298 933 7 Církev Křesťanská společenství 9 387 29 25 8 Slezská církev evangelická a. v. 8 162 A A A 22 1 102,00 29 676 654 093 9 Církev adventistů sedmého dne 7 394 A A Po 142 93,33 31 000 520 828 10 Evangelická církev a. v. v ČR 6 645 A A A 5 18,32 5 574 118 506 11 Ruská pravoslavná církev v ČR 5 844 12 Apoštolská církev 4 934 A A A 45 2 183,57 48 529 1 056 336 13 Křesťanské sbory 3 458 A 14 Bratrská jednota baptistů 3 208 A A A 42 48,66 14 081 227 862 15 Luterská evangelická církev a. v. v ČR 2 591 A A 5 10,90 3 725 113 828 16 Jednota bratrská 2 156 A A A 29 112,26 31 316 601 707 17 Evangelická církev metodistická 1 952 A A A 16 1 51,53 15 760 367 634 18 Starokatolická církev v ČR 1 736 A A A 21 46,99 12 738 272 740 16

Východní křesťanství Staví na bohoslužbě, nikoli na nauce 16. července 1054: římský biskup a patriarcha (= papež) Lev IX. a konstantinopolský patriarcha Michael Cerularius se vzájemně exkomunikovali z křesťanské církve, čímž završili Velké schizma - rozštěpení, jímž byla původní Svatá katolická apoštolská církev rozdělena na církev západní (římský patriarchát= Římskokatolická církev) a církev východní (patriarcháty konstantinopolský, alexandrijský, antiošský a jeruzalémský, a autokefální církev gruzínská = dnes pravoslavné/ortodoxní církve). Důsledek římských snah o autoritu nad celou církví Po pádu Konstantinopole 1453 se centrem pravoslaví stalo Rusko (Moskva = třetí Řím) Dne 7. prosince 1965 papež Pavel VI. a konstantinopolský patriarcha Athenagoras vzájemnou exkomunikaci vyhlášenou jejich předchůdci sňali. Konstantinopolský patriarcha Bartholomeos I. spolu s dalšími představiteli východních církví se zúčastnili pohřbu Jana Pavla II. 8. dubna 2005. Je to poprvé po mnoha staletích, kdy se východní patriarcha zúčastnil pohřbu papeže a je to považováno za vážné znamení, že dialog, který v budoucnu může vést ke znovunastolení církevní jednoty mezi Východem a Západem, může začít. 17

Společenství pravoslavných církví Konstantinopolský ekumenický patriarchát Alexandrijská pravoslavná církev Antiochijská pravoslavná církev Jeruzalémská pravoslavná církev Ruská pravoslavná církev Gruzínská pravoslavná církev Srbská pravoslavná církev Rumunská pravoslavná církev Bulharská pravoslavná církev Kyperská pravoslavná církev Řecká pravoslavná církev Polská pravoslavná církev Albánská pravoslavná církev Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku 18

19

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku Jedna ze 14 pravoslavných autokefálních církví (cca 55 tis, členů; největší: patriarchát moskevský 100 mil., řecký 9 mil., cařihradský 5 mil.). Hierarchické zřízení. Autokefální (autos = sám, kefalé = hlava), právně nezávislá na ostatních pravoslavných církvích. Metropolitní rada Pravoslavné církve v českých zemích: tvoří ji Pražská eparchie a Olomoucko-brněnská eparchie. katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. Ústava pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (1992). 20

Novou hlavou Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku je arcibiskup prešovský Rastislav. 21

katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. 22

Církev československá husitská (CČSH) Ustavena 8.1.1920 z radikálního křídla modernistického hnutí katolické církve, v čele s Karlem Farským Původně reformovaní katolíci (jazyk, celibát ), postupně přiblížení k evangelické tradici; hlásí se k ní asi 39.000 obyvatel ČR Presbyterně episkopální zřízení: biskupové (muži i i ženy) jsou voleni na určitou dobu, zvolení či povolaní presbyteři i mají účast na řízení církve Liturgie a 7 svátostí Husitská teologická fakulta Sídlo: Praha 6 - Dejvice, Wuchterlova 5 Základní dokumenty: Ústava Organizační ní řád Hospodářský ský řád Řád duchovenské služby 23

Správa CČSH Shromáţdění náboženské obce (členové s hlasovacím právem) volí radu starších (na šestileté funkční období) a zástupce laiky pro diecézní shromáždění a pro církevní sněm. Diecézní shromáţdění volí ze svého středu biskupa, diecézní radu a zástupce diecéze pro církevní zastupitelstvo (na šestileté funkční období). Církevní zastupitelstvo schvaluje církevní řády a rozhoduje ve správních věcech. Církevní sněm je zákonodárným shromáţděním církve, vyhlašuje základní dokumenty církve, volí patriarchu. Jeho členy jsou zejména volení zástupci náboženských obcí, všichni duchovní, všichni členové církevního zastupitelstva. 24

Církev československá husitská Nejvyšší představitel: patriarcha Tomáš Butta Hlavní chrám: kostel sv. Mikuláše na Staroměstském nám. 25

Starokatolická církev Starokatolické církve odděleny od řím.. kat. po 1. vat. koncilu 1870 z důvodu nesouhlasu s dogmatem o papežské neomylnosti a jurisdikčním primátu papeže Episkopálně-synodální synodální zřízení, apoštolská posloupnost Člen Utrechteské Unie (8 autokefálních starokatolických církví), Sídlo v ČR: Na bateriích 27, Praha Břevnov Nejvyšší představitel: biskup Dušan Hejbal Katedrální chrám: sv. Vavřince na Petříně 18 farností, sociálně-pastorační střediska (Communio) Synodní řád a řád církevních obcí Starokatolické církve v ČR, platný od r. 1877, se změnami a doplňky přijatými 40. a 41. synodou (1997) 26

Starokatolická církev Katedrální chrám sv. Vavřince na Petříně Biskup Dušan Hejbal 27

Českobratrská církev evangelická (ČCE) Vznik 191818 sloučením Evangelické církve helvetského vyznání (kalvinistické) a Evangelické církve augsburského vyznání (luterské) 4 vyznání (české, bratrské, augsburské, helvetské) evangelická teologie (důraz na Bibli, obecné kněžství, ospravedlnění vírou); hlásí se k ní asi 49.000 obyvatel ČR Presbyterně-synodnísynodní zřízení : rozhodující slovo mají volení starší sboru neboli presbyteři, o nejdůležitějších otázkách rozhoduje synod, shromáždění volených představitelů celé církve, duchovních i laiků, mužů i žen. Sbor, seniorát i celá církev mají své představitele, správní orgány i správní shromáždění. Struktura církve je tak plně demokratická Správa ve třech stupních: místní sbor, sbory v jedné oblasti tvoří senioráty (14), senioráty dohromady tvoří povšechný sbor, tedy celou ČCE Nejvyšší řízení: synod (schází se 1x ročně), synodní rada Základní dokument: Církevní zřízení Celocírkevní řády, které církevní zřízení provádějí, schvaluje synod a jsou závazné pro celou církev 28

Správa ČCE Sborové shromáţdění (členové sboru s hlasovacím právem) volí staršovstvo (na šestileté funkční období) a kazatele. Staršovstvo volí ze svého středu kurátora sboru a poslance konventu (na čtyřleté funkční období). Seniorátní shromáţdění (konvent) volí ze svého středu seniorátní výbor (v jeho čele stojí senior), předsednictvo a poslance na synod (na čtyřleté funkční období). Shromáţdění povšechného sboru (synod) volí ze svého středu synodní radu (v jejím čele stojí synodní senior) a předsednictvo synodu. Synodní rada je nejvyšším správním orgánem církve. 29

ČCE základní dokumenty Církevní zřízení vydané Synodní radou ČCE 1953, poslední změna 2003 Celocírkevní řády, které církevní zřízení provádějí, usnáší se na nich synod a jsou závazné pro celou církev: Řád členství v církvi (ŘČC) Řád sborového života (ŘSŽ) Řád o správě církve (ŘSC) Jednací a volební řád (JVŘ) Řád pro kazatele (ŘK) Řád pastýřské služby (ŘPS) Řád diakonické práce (ŘDP) Řád hospodaření církve (ŘHC) Řád vizitací sborů (ŘVS) Řád pro studenty bohosloví (ŘSB) Řád výchovy a vzdělávání v církvi (ŘVVC) 30

Českobratrská církev evangelická Sídlo: Praha 2, Jungmannova 9 Husův dům Nejvyšší představitel: synodní senior Daniel Ženatý 31

Jednota bratrská (JB) Přímá dědička původní (staré) i obnovené Jednoty bratrské, hlásí se k odkazu české i světové reformace. Původní Jednota bratrská vznikla roku 1457 v Kunvaldu v Čechách. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 byla v Čechách a na Moravě postupně potlačena, mnoho bratří ze země odešlo. Sbory v jiných zemích trvaly dál. V letech 1722 17271727 odcházeli ze severní Moravy exulanti na panství hraběte M. L. Zinzendorfa v západním Slezsku (u města Zittau Žitava). Vybudovali tam osadu Herrnhut (Ochranov), sjednotili se na základě bratrských tradic a pro své duchovní přijali bratrskou ordinaci z linie biskupa JB J. A. Komenského.. Obnovená JB zahájila roku 1732 rozsáhlou misijní činnost v nejrůznějších částech světa. V roce 1870 se Jednota vrátila do země otců. Církví státem uznanou se stala v roce 1880, od té doby až dodnes působí u nás jako státem registrovaná církev. Roku 1999 zásadně změnila orientaci: historicky je sice pietistická, ale nově se rozhodla pro pentekostální (přesněji: neocharismatický) ) směr. Je součástí světové Jednoty bratrské (Unitas Fratrum), která se skládá z 23 samosprávných provincií, 5 misijních provincií a 15 misijních oblastí. 32

V návaznosti na starou tradici vede JB ty, kteří přijímají její službu, ve třech skupinách podle hloubky jejich zapojení v církvi. Přicházející jsou ti, kteří nepravidelně navštěvují církevní sbory a účastní se aktivit církve. Přitom není důležité, zda jsou věřící či do jaké míry souhlasí s křesťanstvím. Zůstávající jsou pravidelní návštěvníci církevních sborů a aktivit, tedy lidé, kteří pravidelně využívají služby církve, částečně se na nich i aktivně podílejí nebo je finančně podporují. Sloužící jsou lidé, kteří nejen využívají služeb a aktivit sborů, ale také se na jejich tvorbě sami aktivně podílejí. Lidé této skupiny jsou plně zapojeni v pastýřské péči sborů. Ve svých životech jsou vykazatelní, pravidelně se podílejí na financování sboru prostřednictvím darů a sbírek. Základním předpokladem pro sloužící je plné poddání svého života Ježíši Kristu. Podle vlastních statistik má JB cca 13.000 lidí, kteří do církve přicházejí, cca 2300 lidí, kteří zůstávají, a cca 700 lidí, kteří zůstávajícím" i přicházejícím" aktivně slouží. Počet věřících, kteří se přihlásili k církvi při sčítání obyvatel 2011: 2156. 33

34

Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV) Evangelická církev augsburského vyznání v ČR (ECAV) Luterská evangelická církev augsburského vyznání v ČR (LECAV Církve vyplňují prázdný prostor, který na českém území vznikl roku 1918, kdy se spojila církev augsburského vyznání s církví helvetského vyznání (ČCE). Důsledkem tohoto kroku bylo takřka úplné vytracení luterských sborů a luterství jako takového. SCEAV se významně angaţuje v oblasti sociální a vzdělávací. Je zřizovatelem Slezské diakonie,, která chápe své poslání podobně jako partnerské diakonie jiných evangelických církví nebo katolická Charita. V současné době má asi 710 zaměstnanců a 60 středisek, v nichž poskytuje více než 100 registrovaných sociálních služeb celkem osmi tisícům uživatelů z různých cílových skupin zejména seniorům, osobám s postižením, lidem bez přístřeší, rodinám a dětem. Provozuje několik škol: mateřskou, základní a střední školu v Českém Těšíně, která má detašovaná pracoviště v Karviné, Bohumíně a v Ostravě, mateřskou a základní školu speciální spolu se základní školou praktickou v Krnově 35

Evangelikální církve Počátky evangelikálního (probuzeneckého) hnutí lze zařadit na konec 18. a začátek 19. století. Pojem evangelicals pro sebe tehdy použila část anglikánské církve, která usilovala o duchovní obrodu církve i jejích členů. Postupně se k tomuto hnutí hlásily obnovné proudy v dalších církvích a také vznikaly nové samostatné církve evangelikálního zaměření. 1846 založena Evangelikální aliance Česká evangelikální aliance: 1992. Dnes úspěchy v Latinské Americe, kde díky masivním mediálním kampaním přebírají věřící katolické církvi. Hlavní znaky evangelikalismu: důraz na potřebu obrácení (znovuzrození)) každého člověka, přijetí Bible v jejím doslovném znění jako slova Božího a nejvyšší normy pro každého člověka, vyjádření víry činy, z nichž se mimořádný význam přikládá hlásání a předávání víry dalším lidem. 36

Církev bratrská (CB) Bratrská jednota baptistů (BJB) Evangelická církev metodistická (ECM) Církev adventistů sedmého dne (CASD) Armáda spásy (AS) Křesťanské sbory (KS) 37

Církev bratrská lidové probuzení ve východních Čechách vedlo v roce 1868 k založení sboru první Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku. Následně přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických kongregačních misionářů z Bostonu. K ustavení nové církve došlo 3. 6. 1880 v Praze. Obě církve se spojily do jediné Svobodné církve reformované. Po vzniku Československa v roce 1918 přijala jméno Jednota českobratrská a rozšířila působnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Přijetím nového jména se Jednota českobratrská přihlásila k duchovnímu dědictví staré Jednoty bratrské. Zaměřovala se zvláště na péči o sirotky, o staré lidi a na diakonskou službu nemocným. Vzrůst počtu slovenských a polských členů vedl církev 1967 ke změně jména na dnešní Církev bratrskou.. Tvoří ji svazek necelých 80 sborů rozličných duchovních tradic, které se v rámci kongregačně presbyterního zřízení dobrovolně zavázaly k životu víry, službě Bohu a lidem, k bratrskému soužití podle příkladu novozákonní církve. Všechny sbory jsou samostatné a vzájemně nezávislé, současně si uvědomují, že potřebují žít a sloužit v jednotě, bratrské pomoci a spolupráci. Proto se sjednocují na společném Vyznání víry a zásadách křesťanského života podle Bible. 38

Organizace CB Nejvyšší orgán: Rada CB Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady CB předseda Ekumenické rady církví Sídlo: Soukenická 15, Praha 1 12 seniorátů Kongregacionalismus neboli kongregační zřízení je demokratický způsob vedení církve, kdy každý sbor (congregatio)) je nezávislý. Církevní zřízení kongregačního typu spočívá v přesvědčení, že bohoslužebně shromážděný sbor je církví v plném smyslu a je nezávislý na vyšších instancích církevní moci. Nejvyšší autoritou sboru (církve) jsou členové sboru samotní. O zásadních rozhodnutích hlasuje členské shromáždění celého sboru. 39

Bratrská jednota baptistů (BJB) Reformační církev s kongregačním zřízením každý sbor je samostatný a každý člen má právo zasahovat do sborových záležitostí. Členy baptistického sboru se mohou stát jen ti, kteří proţili znovuzrození z Ducha svatého a vyznali svoji víru před sborovým shromáţděním.. Na vyznání své víry jsou pak pokřtěni ponořením do vody. Přijetím do sboru na sebe berou věřící závazek žít podle nároků Božího slova, které hovoří do osobního i církevního života. Církev tedy nekřtí malé děti a neuznává takové křty uskutečněné v jiných církvích. Křest na vyznání osobní víry uskutečněný v jiné církvi uznává. Do roku 2012 částečně financována státem. Odmítla peníze od státu z církevních restitucí (cca 228 mil. Kč). Důvody: držet se zásady samofinancování; majetkové křivdy, které církvi způsobil komunistický režim konfiskací jejího majetku, byly nepatrné. Pokud by tedy církev peníze přijala, nebylo by to finanční vyrovnání se státem, ale byl by to dar ze strany církve římskokatolické. Zřizovatel VOŠ sociální a teologické DORKAS v Olomouci. 40

Církev adventistů sedmého dne (CASD) Adventistické hnutí: v první polovině 19. století americký baptistický farmář William Miller z biblických proroctví rozpoznal současnost jako poslední dobu pozvání lidí k Boží milosti a spáse před brzkým druhým příchodem (adventem)) Ježíše Krista. Mnoho lidí jeho poselství oslovilo, zmýlil se však určením data Kristova příchodu na 22. 10. 1844, což způsobilo velké zklamání. Ze skupiny věřících z různých církví, kteří dál studovali biblická proroctví a došli k závěru, ţe poslední události skutečně začaly probíhat, ale v nebi,, vzniklo hnutí adventistů. Významnou roli při formování církve sehrála Ellen G. Whiteová (1827-1915), o které adventisté věří, že byla prorocky inspirovaná. Ovlivnila ji především po organizační stránce a vnesla do adventismu důraz na harmonický životní styl a zdravou životosprávu. Zdůraznění biblické soboty jako sedmého, Bohem posvěceného dne stvoření a svátečního dne odpočinku (na rozdíl od většinově přijímané neděle). Církev založena 1863 (Nebraska), 1919 registrována jako jedna z nových církví v ČSR. 41

42

Demokratická struktura Církev oficiálně odmítá vysvětlení původu ţivota evoluční teorií a hlásí se k biblické zprávě o Boţím šestidenním stvoření a odpočinutí sedmého dne. Zřizovatel o.p.s. ADRA ČR Adventističtí duchovní se výrazně zapojují do vězeňské duchovní péče: mezi vězeňskými kaplany je pět členů CASD, předsedkyní o.s. Vězeňská duchovní péče byla po 16 let adventistka Renata Balcarová,, v roce 2015 ji vystřídal opět adventista Pavel Zvolánek. Zřizovatel Teologického semináře Církve adventistů sedmého dne Institutu teologických studií a Vyšší odborné školy teologické a pastoračně sociální se sídlem v Sázavě. 43

Armáda spásy (AS Křesťanská církev s kvazivojenskou strukturou a zároveň charitativní organizace. Založil ji metodistický kazatel William Booth v Anglii roku 1865. Působí v mnoha státech světa, celkem udává 1,5 milionu členů, kteří se označují vojenskými termíny (vojáci, důstojníci, generál apod.). V ČR od roku 1919, po sametové revoluci dlouho fungovala jako občanské sdružení, až roku 2013 se stala oficiální registrovanou církví. Hierarchická struktura odvozená od struktury armádní 44

Evangelická církev metodistická (ECM) Metodismus: obrodný proud v anglikánské církvi ve druhé pol. 18. století. Anglikánský kazatel John Wesley se tehdy pokusil o duchovní probuzení členů své církve tím, že zakládal modlitební kroužky k metodickému pěstování osobní zbožnosti odtud název metodismus. ECM vydává svůj časopis čtvrtletník Slovo a ţivot a provozuje ve svém sídle v centru Prahy knihkupectví Brána,, které se zaměřuje na prodej křesťanské literatury. Je také zřizovatelem křesťanské mateřské školy Klubíčko v Litoměřicích. 45

Křesťanské sbory (KS) Navazuje na probuzenecké hnutí z 18. a 19. století, zejména tzv. Plymouthských bratří a bratrského hnutí v polovině 19. století v Německu. Chápe Bibli jako doslovně inspirovanou Bohem,, a proto spolehlivou ve všech svých výpovědích, včetně těch, které mají historický, geografický či přírodovědecký charakter. Odmítá historicko-kritickou kritickou metodu biblické exegeze Křest je vnímán jako projev osobního rozhodnutí k životu s Kristem, děje se zpravidla ponořením; není uznáván křest nemluvňat. kongregační zřízení Počet věřících, kteří se přihlásili k církvi při sčítání obyvatel 2011: 3450 46

Pentekostální církve Pentekostální (letniční) hnutí (počátky v USA, zač. dvacátého století) přidává k evangelikálním principům důraz na působení Ducha svatého: víra, že Duch svatý opět nabízí všem lidem své mimořádné dary (charismata), jak je popisuje biblická událost Letnic (mluvení v jazycích glosolálie, uzdravování, prorokování srov. Sk 2,1-13). 13). Vznik nezávislých letničních církví, později podnítilo obnovné proudy v tradičních církvích (např. charizmatickou obnovu v katolické církvi). Nárůst nových církví od 80. let (neocharizmatické). Hnutí víry (hnutí prosperity) vzniklo v 70. letech v USA: v možnostech člověka je mnohem víc, než co běžně využívá, a tento lidský potenciál chce Bůh naplnit tak, aby člověk ve všech směrech prosperoval. Věřící má být tedy naprosto zdravý, bohatý a všestranně úspěšný. Všechny problémy lze řešit vírou v Boží moc. Někteří vyznavači pak svou víru v uzdravení prokazují odmítáním lékařské péče nebo svou víru ve zbohatnutí odevzdáváním vysokých částek na náboženské účely. Toto pojetí víry však většina klasických letničních církví i charismatických směrů v tradičních církvích považuje za sporné. 47

Pentekostální letniční církve Apoštolská církev (AC) Církev Křesťanská společenství (CKS) Církev Slovo života Církev Nová naděje Církev živého Boha Církev víry Církev Nový život Církev Oáza 48

Apoštolská církev (AC) První letniční sbor na našem území vznikl na severní Moravě před rokem 1910 a krátce nato byl zaregistrován pod názvem Spolek rozhodných křesťanů.. Za nacistické nadvlády byla činnost zakázána, registrace 25. ledna 1989; biskup Rudolf Bubik. AC je aktivní v oblasti vzdělávací (VOŠ misijně teologická v Kolíně), a sociální (Diakonie AC: Royal Rangers pro výchovnou práci s dětmi a mládeží, Teen Challenge pro terapii drogově závislých, Nehemia pro rozvojovou pomoc). V rámci AC působí v současné době i hnutí Církev bez hranic (CBH), jehož hlavním cílem je kvantitativní růst církve metodou zakládání nových sborů. 49

Misijní společnost Život Misijní společnost Život (MSŽ) byla založena v roce 1992 Apoštolskou církví (AC) podle vize Stanislava Bubika o zasažení naší země evangeliem, a od té doby působí jako samostatná organizace v rámci Evangelizačního odboru AC. Její hlavní úkol spočívá v zakládání nových sborů a výchově nových vedoucích. Ve výzkumu o stavu církve v Čechách, který provedla Evangelická aliance a Aliance pro zakládání sborů, je uvedeno, že pokud má být náš národ získán pro Krista, tak potřebujeme 13 000 nových sborů. Naše denominace má pouze 35 sborů, 50 stanic a 70 diaspor. Celkem tedy pracujeme ve více jak 150 městech. Všechny evangelikální církve dohromady mají podle výše zmíněného výzkumu pouze 250 sborů a 250 misijních stanic. Přátelé, toto je alarmující stav! Potřebujeme nové sbory!!! Věřím, že mě Bůh povolal k tomu, abych v rámci sítě sborů Církve bez hranic napomohl vzniku 200 nových sborů. Vím, že se to stane v této generaci, a že to nebudou nějaké malé sborečky nebo skupinky, ale velké sbory zasahující celá města, společnost a národy světa. Vím také, že to nejsem schopen udělat sám, ale že se to uskuteční pomocí zástupu služebníků, kteří budou uvolněni do služby. Metodika: Víkendový a prázdninový trénink vedoucích Pouliční evangelizace - práce na ulicích je vždy vítanou reklamou a oživením života v daném městě a pomáhá přitáhnout na večerní akce mnohé zájemce. Večerní evangelizační akce - základním kamenem misijních výjezdů zůstává kvalitně provedený evangelizační večer plný tvořivosti i Boží moci. Strategické zakládání sborů Publikace 50

Církev Křesťanská společenství (CKS) Pastor Dan Drápal: 1990 odtržení sboru od ČCE a vznik Křesťanské společnosti Maniny,, 2002 registrace CKS. Evangelikální denominace letničního typu,, přijímající dary Ducha Svatého, jako mluvení v jazycích, proroctví aj. Za jedinou autoritu, podle které se snaží řídit svůj duchovní i osobní život, považují její členové výhradně a pouze Bibli. 51

Nové neocharizmatické církve Církev Slovo života, Církev Nová naděje, Církev živého Boha, Církev víry, Církev Nový život, Církev Oáza Malé církve (stovky členů), registrované mezi roky 2007 2014; navazují na evangelikální a pentekostální hnutí, hlásí se k hnutí víry. Většinou vázány na výraznou osobnost (Mikuláš Török, Festus Nsoha,, Jaroslav Kříž ) Činnosti: podpora vlastních věřících a evangelizace 52

Ekumenické hnutí Snaha o vzájemnou komunikaci, sblížení a sjednocení křesťanských církví: Světová misijní konference (Edinburgh 1910, bez katolíků a pravoslavných) Světová konference pro víru a řád (Lausanne 1927, všechny konfese s výjimkou katolíků) Druhá světová konference pro víru a řád (Edinburgh 1937) Světová rada církví založena v Amsterdamu 1948 2. Vatikánský koncil, dekret O ekumenismu: katolická církev se připojuje k ekumenickému hnutí, ale nevstupuje do SRC. Současná spolupráce mezi církvemi v ČR: Ekumenická rada církví v ČR, Konference evropských církví Sociální práce: zařízení různých církví (Charita, Diakonie, Adra apod.) spolu komunikují a spolupracují Dohoda o spolupráci mezi ČBK a ČCE v oblasti církevního školství Dohody o spolupráci mezi ČBK a ERC v oblasti duchovní služby v armádě, ve vězeňství a ve zdravotnictví 53

Ekumenická rada církví v České republice je společenstvím křesťanských církví, které vyznávají Pána Ježíše Krista jako Boha a Spasitele podle Písem Starého a Nového Zákona a usilují uskutečňovat své poslání společně ke slávě jednoho Boha, Otce i Syna i Ducha svatého. Křesťanské církve v České republice jsou si vědomy daru a závazku jednoty Kristových učedníků, navazují na tradice náboženské svobody, přítomné v českých dějinách, zvláště v tradici cyrilometodějské a reformační, usilují být české společnosti příkladem a svědectvím tolerance a vzájemné úcty, a proto se rozhodly vytvořit Ekumenickou radu církví v České republice... O členství v ERC se mohou ucházet všechny křesťanské církve, které jsou jako církve registrovány v České republice, pokud souhlasí s věroučnou bází ERC. Jako pozorovatelé mohou být přijaty církve i náboženské společnosti, které souhlasí s cíli ERC, avšak z věroučných či jiných důvodů nechtějí či nemohou být plnými členy ERC. Pozorovatelé nejsou vázáni bází ERC. 54

ČLENSKÉ CÍRKVE, CÍRKEV PŘIDRUŽENÁ A POZOROVATELÉ Členské církve: Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev bratrská Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v ČR Evangelická církev metodistická Jednota bratrská Pravoslavná církev Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev Církev přidružená: Římskokatolická církev Pozorovatelé: Církev adventistů sedmého dne Federace židovských obcí v České republice Předseda ERC: Ing. Daniel Fajfr, MTh, předseda Rady Církve bratrské První místopředseda ERC: Mgr. Joel Ruml, synodní senior Českobratrské církve evangelické Druhý místopředseda ERC: ThMgr.. Dušan Hejbal, biskup Starokatolické církve 55

Týden modliteb za jednotu křesťanů Ve dnech 18.-25.1. probíhá Týden modliteb za jednotu křesťanů, který navazuje na Alianční týden modliteb (6.-13.1.2002). Historie: Kolem roku 1740 se ve Skotsku objevují stoupenci letničního hnutí napojení na Severní Ameriku. Jejich obnovné snahy zahrnovaly modlitby za všechny církve a spolu se všemi církvemi. 1820 Rev. James Haldane Stewart uveřejňuje "Náměty pro Všeobecné společenství křesťanů pro vylití Ducha". 1840 Rev. Ignatius Spencer,, konvertita Římskokatolické církve, navrhuje vytvoření "Společenství modlitby za jednotu". 1867 První Lambethská konference biskupů Anglikánské církve v preambuli svého prohlášení podtrhuje důležitost modlitby za jednotu. 56

1894 Papeţ Lev XIII. podporuje zavedení Oktávu modliteb za jednotu v období Letnic. 1926 Hnutí Víra a řád začíná vydávat "Podněty k Oktávu modliteb za jednotu křesťanů". 1935 Abbé Paul Couturier z Francie doporučuje zavedení "Všeobecného týdne modliteb za křesťanskou jednotu" na obecném základě modliteb za "jednotu, kterou chce Kristus, dosaženou tak, jak On to chce". 1958 "Unité Chrétienne" z Lyonu ve Francii a Komise pro víru a řád Světové rady církví začínají spolupracovat na přípravě materiálu pro Týden modliteb. 1964 "Dekret o ekumenismu" II. vatikánského koncilu zdůrazňuje, že modlitba je duší ekumenického hnutí, a vyslovuje se pro slavení Týdne modliteb. 1965 Komise pro víru a řád SRC a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (později Papežská rada pro jednotu křesťanů) začínají s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb. 1968 "Modlitba za křesťanskou jednotu" se poprvé slaví na základě textů připravených ve spolupráci Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariátu pro podporu jednoty křesťanů. 57