Velikonoční rally aneb historie Safari ally - 2. díl Autor: Jiří Fryje, 2. 6. 2009 09:58 Velikonoční rally aneb historie Safari ally - 1. díl Úvodní ročník, v němž byly voy roděleny do čtyř kategorií, absolvoval ve skupině nejrychleji Ind D.P. Marwaha, žijící dnes v Tananijské Irine. Jeho spolujedcem byl Vic Preston senior a jejich sportovním nářadím vů Tatra 600. Na startu tehdy stála i jedna Škoda, ale cíl soutěže byl pro ni příliš vdálen. Tato posádka o rok poději vítěila v kategorii A na voe VW Brouk a na sedmém místě této skupiny skončili Mercier - Baillon na voe Škoda..Ještě v roce 1955, kdy novu vítěil Marwaha s Prestonem seniorem, tentokrát na Fordu Zephyr, měla Škoda astoupení ve startovním poli, ale to bylo pro české načky na dlouhé roky poslední. Jméno Preston se v průběhu sedmdesátých let objevovalo pravidelně ve startovní listině ásluhou Vica juniora. Stal se něho jeden nejunávanějších specialistů, ale na vítěství nikdy nedosáhl.
Porsche arrera se kterou v roce 1974 startovala posádka Edgar Hermann - Hans Schuler. íl tehdy ale nespatřili. Tato výsada byla upřena i načce Porsche, která přes četné starty a s největšími esy a volanty svých speciálů do cíle jako první nikdy nedoraila. V roce 1970 vítěil Edgar Hermann se spolujedcem Hansem Schulerem na Datsunu 1600 SSS. To byl rok nástupu japonských naček, které na africkém kontinentu hledaly odbytiště pro svoje produkty.
Vstup továrních Toyot na Africkou půdu a vítěství posádky Waldegard-Thorselius. S typem elica T turbo startovali ještě Eklund a Munari. Až do roku 1972 byl nejvyšší post na stupních vítěů reervován jedcům, žijícím v Africe, kteří těžili e nalostí místních podmínek a možnosti častých tréninků. Tím byla vlastně každá jída a hranice měst, ve kterých žili.
Skoro áračné vítěství vou Peugeot 504 V6 oupé. Hegemonii místních střelců na stupínku nejvyšším protrhl až ve 20. ročníku první Evropanů, kteří o vítěství v této soutěži do té doby marně usilovali. Byl jím Fin Hannu Mikkola se spolujedcem Gunnarem Palmem na Fordu Escort 1600 S. Na druhém místě se umístila allye Vltava nám námá polská posádka Sobieslaw Zasada - Marian Bieň s Porsche 911 S. Jejich umístění bylo velmi ceněno i proto, že servisní ajištění se po celou dobu soutěže rovnalo téměř nule.
Další úspěšnou Toyotu e Safari ařadila do svého programu modelářská firma Tamiya. V roce 1978 dosáhli na nejvyšší stupínek k velkému překvapení francoui J.-P. Nicolas - J.-. Lefébvre s Peugeotem 504 V6 oupé, když celá řada favoritů měla načné technické problémy. Tak se tito Francoui stali jedinou posádkou v historii mistrovství světa, která dokáala v jednom roce vyhrát Safari i úvodní podnik seriálu, allye Monte arlo. Tam jim k vítěství ale dopomohl žlutomodrý vů Porsche 911. V tomto roce se Nicolasovi podařilo vítěit i v druhé, do světového šampionátu ařaené africké soutěži, allye Pobřeží Slonoviny (Ivory oast), která se jela v říjnu. Bylo to také na Peugeotu, ale se spolujedcem Gametem. A jen pro ajímavost. Stejný jedec, Opel Kadett GTE, copilot Vincent Laverne, místo konání Korsika a sedmé místo absolutně. To vše o tři týdny poději.
ok 92 se nesl ve namení načky Toyota.Její voy byly v celkové klasifikaci astoupeny šestkrát jedenadvaceti dojetých To byl předposlední e čtrnácti ročníků, ve kterých soutěž nesla náev East African Safari. Jméno soutěže se pak měnilo ještě několikrát. Od roku 74 se sedm ročníků odjelo jako Safari ally a pak se v áhlaví ačala objevovat jména sponorů. Tím byla dlouho tabáková velmoc Marlboro. Dalšími pak byly Martini, Trust Bank, 555 a poslední ročník se uskutečnil pod áštitou firmy Inmarsat. Blátivá řeka a Toyota Počet přihlášených posádek nikdy neklesl pod čtyřicet. Většinou se pohyboval okolo sedmdesáti a v roce 71 stálo na startu rekordních 112 aut, nichž jich do cíle dorailo 32. To je hruba 30 procent
startujících. Takový je přibližně i průměr dokončivších posádek ve všech ročnících. V provedení Safari vypadá Toyota na asfaltových vložkách allye Legend trochu nepatřičně allye Safari neměla rychlostní koušky. Byl stanoven časový limit mei jednotlivými časovými kontrolami. Za jeho překročení dostávaly posádky do roku 75 trestné body. Ty byly anamenávány do jídního výkau. Stejně tak byly od dalšího ročníku anamenávány trestné minuty, na které se nově přešlo. Nebylo výjimkou, když vítěná posádka měla penaliaci několik hodin. Stanovený čas mohli startující překročit o šest hodin, ale často museli organiátoři tuto hranici posunout o dvojnásobek i více, aby aspoň někteří e startujících mohli být klasifikováni.
Prestonova a Lyallova Lancie 037 v Daunu a na trati ročníku 84, kde obsadila šesté místo Uspořádat tak náročný podnik a ajistit ho servisním abepečením byla dlouhotrvající a nepředstavitelně nákladná činnost. Velké automobilky měly v ropočtech na tuto soutěž vyčísleny náklady na kamiony, letadla a vrtulníky, be kterých se rychlý servis neobešel a naděje na úspěch by se rovnala nule.
Kameny,prach bahno a maximální rychlost 245 km/h. Přes veškerou snahu se týmu pod vedením ollanda Gumperta nepodařilo uvést Sport Quattro do provouschop- ného stavu v časovém limitu. Za volanty svých speciálů se snažily angažovat ty největší esa a nalce místních tratí a jejich problematiky. Mei ty pařili Indové Joginder Singh a Shekhar Mehta, který startoval v roce 1986 se Škodou 130 L na allye Bohemia. Safari dokáal vyhrát pětkrát a všechna jeho vítěství jsou spojena se načkou Datsun.
Teprve rok 87 přinesl načce Audi první a poslední úspěch v Africe. S modelem 200 Quattro osadily posádky MikkolaHert a öhrl-geistdörfer první dvě příčky Od roku 2000 se ve startovní listině opět objevila načka Škoda. S voy Octavia W a jejich robustní konstrukcí měla naději na dobrý výsledek. To dokáal o rok poději Armin Schwar s Manfredem Hiemerem, když po 2908 kilometrů dlouhé soutěži přejeli cílovou rampu v Nairobi na skvělém třetím místě s časem 9h 16min 12s, tedy necelých 18 minut a vítěným Tommim Mäkinenem na Mitsubishi a 5 minut a druhým ovanperou na Peugeotu 206 W.
Ilustrační foto o úskalí rychlé jídy v Africe V roce 88 vstupuje na Africkou scénu Lancia s modelem Delta Integrale a Miki Biasion s ní vítěí Posledního ročníku se v roce 2002 účastnily tři voy Octavia W Evo 2 s posádkami Gardemaister - Lukander, Ericsson - Thornerová a Kresta - Tománek. Čest načky achránili posledně jmenovaní sedmým místem s takřka hodinovou trátou na vítěného olina Mcae. Další ilustrační obráek, tentokrát o tom, jak složitá byla volba stopy
S tímto monstrem dojeli Finové Kankkunen-Piironen v roce 1990 druí. Vů byl odobou stánku Lancia-Fiat na Sardinské rallye v roce2006 a pořídit jeho snímek čítalo četná úskalí Pak se Safari přestala objevovat v kalendáři mistrovství světa. V posledních letech se jedí soutěž nesoucí stejné jméno, ale s tou opravdovou má jen málo společného. Taková se už nejspíš nikdy konat nebude a nám nebývá, než prohledávat videoarchivy a pak před obraovkou ponávat, co Safari allye skutečně představovala.
esta k úspěchu vedla v Africe přes kvalitní servis a informace o trati. Z vrtulníku kromě toho právě pořiuje áběry k filmu Lancia Integrale v Keni Helmut Diemel Při jednom takovém hledání jsem jistil, že akladatel a vítě této soutěže roku 1956, Sir Eric ecil, uspořádal k padesátiletému výročí vniku allye Safari maratón pět tisíc kilometrů dlouhý, který roložil do deseti dnů. Účastnilo se ho 48 posádek e sedmnácti emí. Ke dokumentování této akce si poval Helmuta Diemela a tomu se a pomoci čtyř kameramanů, dvou helikoptér a šesti, v autech umístěných kamer, povedlo vytvořit dílko, které dává nahlédnout do problematiky ávodění v Africe opravdu velmi blíka. Michélle Moutonová, která se tohoto ávodu s Escortem S účastnila, v cíli řekla. Tohle nebyla manifestační jída historických aut, ale skutečný, reálný souboj o minuty.
V roce 92 opustilo štěstí Björna Waldegarda i jeho Deltu při astávce k doplnění paliva. Foto: autor, archív autora Safari a Monte arlo byly vždy mediálně nejsledovanější e všech soutěží. I druhá jmenovaná se letos vytratila kalendáře MS, k velké lítosti přínivců motorismu. Těmto dvěma ikonám automobilových rallye jiné ařaení, než statut mistrovství světa, nepřísluší.