Podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s., na rok 2009

ČD Cargo, a.s. Odborové sdružení železničářů Federace strojvůdců ČR Federace vlakových čet Unie železničních zaměstnanců Federace vozmistrů Federace železničářů ČR Cech strojvůdců ČR Svaz odborářů služeb a dopravy Podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s., na rok 2009 ORz15-A-2009

Označení ORz15-A-2009 Účinnost od 01.01.2009 Účel Datum schválení 16.12.2008 PKS upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci Platí do 31.12.2009 Určeno pro Všechny zaměstnance ČD Cargo, a.s. Záznamy o změnách Pořadové číslo změny Schváleno Funkce Jméno Datum Účinnost od 2 (celkem 104)

Seznam použitých značek a zkratek Zkratka Význam ALE Samostatný spolek strojvůdců BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci C M Mezinárodní sdružení železničářů a přátel železničářů ČD České dráhy, akciová společnost ČDC ČD Cargo, a.s. ČR Česká republika ČSD Československé státní dráhy ČSÚ Český statistický úřad DPH daň z přidané hodnoty FISAIC Mezinárodní sdružení železničářů pro kulturu a volný čas FMPSV federální ministerstvo práce a sociálních věcí (starší zkratka) GŘ generální ředitelství (jednotka organizační struktury ČD Cargo, a.s) GVD grafikon vlakové dopravy KOP kondiční pobyty KZAM klasifikace zaměstnání LOP Léčebně ozdravný pobyt MDS, MD ministerstvo dopravy a spojů (starší zkratka), ministerstvo dopravy (současná zkratka) MF ministerstvo financí MOON mzdové a ostatní osobní náklady MPSV ministerstvo práce a sociálních věcí NPP nehodové pomocné prostředky JOS Jednotka organizační struktury OOPP osobní ochranné pracovní prostředky PKS podniková kolektivní smlouva SF, CSF sociální fond, centrální sociální fond TDM tábor dětí a mládeže VO výkonová odměna UIC Mezinárodní železniční unie USIC Mezinárodní sportovní sdružení železničářů UŽST uzlová železniční stanice ZP zákoník práce ZPP závodní preventivní péče ZSSK Železničná spoločnosť, a. s. CSČR Cech strojvůdců České republiky FSČR Federace strojvůdců České republiky FV Federace vozmistrů FVČ Federace vlakových čet FŽ ČR Federace železničářů České republiky OSŽ Odborové sdružení železničářů SOSaD Svaz odborářů služeb a dopravy NV Nařízení vlády ČR SŽDC, s.o. Správa železniční dopravní cesty, s.o. O10 GŘ ČDC Odbor lidských zdrojů generální ředitelství ČD Cargo, a.s. GŘ ČDC Generální ředitelství ČD Cargo, a.s. ND Nákladní doprava DSP Doprovodný sociální program 3 (celkem 104)

GŘ ČD, a.s. UŽZ Generální ředitelství Českých drah, akciové společnosti Unie železničních zaměstnanců 4 (celkem 104)

Obsah PREAMBULE 9 Kapitola I. - ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA 9 1.1 Zaměstnanost 9 1.2 Základní principy odměňování 11 Kapitola II. - PRACOVNÍ DOBA, PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ, DOVOLENÁ, NÁHRADY VÝDAJŮ 13 2.1 Vymezení pojmů 13 2.2 Stanovená týdenní pracovní doba 14 2.3 Rozvržení pracovní doby 15 2.4 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo 17 2.5 Práce přesčas 18 2.6 Dělená směna 19 2.7 Noční práce 19 2.8 Pracovní doba v zúčtovacím období 20 2.9 Směna 20 2.10 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami 21 2.11 Nepřetržitý odpočinek v týdnu 21 2.12 Režijní jízda 22 2.13 Přípravné práce, přípravné a odstavné doby 22 2.14 Pracovní pohotovost mimo pracoviště 23 2.15 Překážky v práci 24 2.16 Dovolená 28 2.17 Náhrady výdajů a úhrady poskytované zaměstnavatelem 29 Kapitola III. BOZP, SOCIÁLNÍ OBLAST, ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY 30 3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí 30 3.2. Pracoviště a pracovní prostředí 31 3.3 Pracovní podmínky 31 3.4 Stejnokroje a akční oděvy 33 3.5 OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 33 3.6 Zdravotní a sociální zabezpečení 34 3.7 Péče o skupiny zaměstnanců vyžadujících zvláštní péči 34 3.8 Kondiční pobyty 34 3.9 Zaměstnanecké jízdní výhody 35 3.10 Stravování 35 3.11 Sociální fond 36 3.12 Další zaměstnanecké výhody 36 Kapitola IV. SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI, VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ, PLATNOST PKS 2009 37 4.1 Spolupráce odborových organizací a zaměstnavatele 37 4.2 Všeobecná ustanovení 39 5 (celkem 104)

4.3 Platnost PKS 2009 41 Příloha 1 42 ŘÁD PRO ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ČDC 42 Článek 1 - Rozsah platnosti 42 Článek 2 - Obecná ustanovení 42 Článek 3 - Tarifní zařazení a odměňování při výkonu různě tarifně zařazené práce v rámci povolání 42 Článek 4 - Tarifní mzda 43 Článek 5 - Příplatek za praxi 44 Článek 6 - Odměny z dohod 44 Článek 7 - Smlouvy o mzdě 44 Článek 8 - Formy mzdy 45 Článek 9 - Odměňování některých skupin zaměstnanců v období přípravy na výkon povolání (výcvik) 46 Článek 10 - Zastupování zaměstnance 46 Článek 11 - Příplatek za zaškolování 46 Článek 12 - Mzda za práci přesčas 47 Článek 13 - Mzda a náhrada mzdy za svátek 47 Článek 14 - Příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí 48 Článek 15 - Příplatek za práci v noci 48 Článek 16 - Příplatek za práci o sobotách a nedělích 48 Článek 17 - Příplatek za práci v dělené směně 48 Článek 18 - Příplatek za režim práce 48 Článek 19 - Osobní příplatek 49 Článek 20 - Výkonová odměna 50 Článek 21 - Odměny 50 Článek 22 Odměna zaměstnancům za udržení kvalifikace 51 Článek 23 - Odměňování při prostojích 51 Článek 24 - Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech a jejich důsledcích 52 Článek 25 - Mzda při převedení na jinou práci 52 Článek 26 - Odměňování při vadné práci 53 Článek 27- Odměňování při nařízených lékařských prohlídkách 53 Článek 28 - Náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti a karantény 54 Článek 29 - Odměňování účasti na školení, přezkušování, studiu při zaměstnání a rekvalifikaci 54 Článek 30 - Přepočet měsíčních částek na částky hodinové 55 Článek 31 - Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely 55 Článek 32 - Odměna za pracovní pohotovost mimo pracoviště 55 Článek 33 - Proplácení zlomků hodin 55 Článek 34 - Zvláštní odměna 56 Článek 35 - Splatnost mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 56 Článek 36 - Výplata mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 56 Článek 37- Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 57 Článek 38 - Seznámení zaměstnanců 58 Článek 39 - Závěrečná ustanovení 58 Příloha 1.1 59 6 (celkem 104)

SAZBY MZDOVÝCH TARIFŮ, PŘÍPLATKŮ A ODMĚN 59 A.Mzdové tarify (článek 4 bod 2 tohoto řádu) 59 B. Měsíční a hodinové sazby příplatku za praxi (článek 5 bod 6 tohoto řádu) 60 C. Příplatek za práci v noci (článek 15 bod 2 tohoto řádu) 63 D. Příplatek za práci o sobotách a nedělích (článek 16 bod 1 tohoto řádu) 63 E. Příplatek za dělenou směnu (článek 17 tohoto řádu) 63 F. Odměna za pracovní pohotovost mimo pracoviště (článek 32 tohoto řádu) 63 G. Příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí (článek 14 tohoto řádu) 63 H. Odměna zaměstnancům za udržení kvalifikace (článek 22 tohoto řádu) 64 I. Příplatek za režim práce (článek 18 tohoto řádu) 66 J. Osobní příplatek (článek 19 bod 1 tohoto řádu) 66 Příloha 1.2 67 Zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely 67 Příloha 1.3 70 Tabulka pro převod minut na tisíciny hodiny 70 Příloha 1.4 72 Zvláštní odměna 72 Příloha 1.5 74 Stanovení délky doby započitatelné praxe 74 Příloha 2 76 PRACOVNÍ DOBA V KALENDÁŘNÍCH DNECH 76 Příloha 3 77 TABULKY PRO PŘEVOD DOVOLENÉ POSKYTOVANÉ V KALENDÁŘNÍCH DNECH NA PRACOVNÍ DNY A NAOPAK 77 Příloha 4 79 STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ČDC 79 Příloha 5 82 POSKYTOVÁNÍ KONDIČNÍCH POBYTŮ ZAMĚSTNANCŮM ČDC 82 Příloha 5.1 - VYBRANÁ ZAMĚSTNÁNÍ S NÁROKEM NA KONDIČNÍ POBYT JEDNOU ZA DVA ROKY 85 Příloha 5.2 - VYBRANÁ ZAMĚSTNÁNÍ S NÁROKEM NA KONDIČNÍ POBYT JEDNOU ZA TŘI ROKY 86 Příloha 5.3 - DOHODA O POSKYTNUTÍ KOP 87 Příloha 6 89 INFORMAČNÍ SYSTÉM O MZDÁCH A ZAMĚSTNANOSTI 89 Metodický pokyn k PKS ČDC, a.s., na rok 2009 93 Vyrovnávací období bod 2.3.2 PKS 93 Rozvržení pracovní doby na dny svátků bod 2.3.3 PKS 93 Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby bod 2.3.4 PKS 94 Zaměstnanci s individuálním rozvržením pracovní doby (dále jen zaměstnanci letmo) bod 2.3.5 PKS 94 Práce přesčas u zaměstnanců letmo 95 1) Práce přesčas v zúčtovacím období 95 2) Práce přesčas ve VO 96 Změna rozvrhů směn bod 2.3.8. PKS 96 Rozvržení směn z důvodu nemocnosti - bod 2.3.9 PKS 96 7 (celkem 104)

Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo bod 2.4 PKS 96 Práce přesčas u strojvedoucích s volnou vazbou bod 2.5.2 PKS 97 Dělená směna bod 2.6.4 PKS 97 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami bod 2.10 PKS 98 Pracovní pohotovost mimo pracoviště bod 2.14 PKS 98 Dovolená bod 2.16 PKS 98 Stravné při pracovních cestách bod 2.17 PKS 99 Organizační postup pro zajištění lůžka před a po směně - bod 3.3.6 99 Stravování bod 3.10 PKS 100 Příloha č. 1 - Řád pro odměňování zaměstnanců ČDC. 101 Tarifní zařazení čl. 3 přílohy 1 k PKS 101 Odměny z dohod mimo pracovní poměr čl. 6 přílohy 1 k PKS 101 Formy mzdy čl. 8 přílohy 1 k PKS 101 A Časová mzda 101 B Podílová mzda 102 Odměňování při zastupování čl. 10 přílohy 1 k PKS 102 Příplatek za režim práce čl. 18 přílohy 1 k PKS 103 Příplatek za zaškolování čl. 11 přílohy 1 k PKS 103 Příloha č. 4 Stravování zaměstnanců ČDC Doprovod vlaku 103 Různé 104 Odměňování zaměstnanců s kratší pracovní dobou 104 Vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby 104 Pružná pracovní doba 104 Závěrečné ustanovení 104 8 (celkem 104)

PREAMBULE ČD Cargo, a.s., (dále jen ČDC), jejímž jménem jedná předseda představenstva Ing. Josef Bazala na straně jedné a Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců České republiky, Federace vlakových čet, Unie železničních zaměstnanců, Federace vozmistrů, Federace železničářů ČR, Cech strojvůdců ČR a Svaz odborářů služeb a dopravy na straně druhé uzavírají ve smyslu ustanovení 22 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění (dále jen ZP) a ve smyslu zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění, tuto Podnikovou kolektivní smlouvu na rok 2009 (dále jen PKS). PKS je výsledkem kolektivního vyjednávání a upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem. PKS platí v plném rozsahu pro zaměstnance všech jednotek organizační struktury ČDC, není-li u konkrétních ustanovení uvedeno jinak. Kapitola I. - ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA 1.1 Zaměstnanost ČDC bude informovat odborové organizace nebo s nimi projednávat organizační změny v souladu s Opatřením k plnění úkolů v oblasti vzájemných vztahů zaměstnavatele a odborových organizací u akciové společnosti ČD Cargo, a.s., č.j. S - 3999/10/3-2008. 1.1.2 ČDC bude v rámci vytvářených organizačních podmínek napomáhat zprostředkováním práce, poradenskou a mediační činností, které usnadní řešení obtíží uvolňovaných zaměstnanců při jejich dalším uplatnění u ČDC, a to především na regionální úrovni. Za tímto účelem bude ČDC prostřednictvím všech organizačních složek průběžně aktualizovat přehled volných míst v rámci ČDC zveřejněný v prostředí Intranetu ČDC. 1.1.3 Při přijímání uchazečů na vybraná povolání a při přeřazování stávajících zaměstnanců využívá ČDC Směrnici pro posuzování psychické způsobilosti k výkonu vybraných profesích č.j. PERs16-B-2008, v platném znění. 1.1.4 Ke zmírnění nepříznivých důsledků snižování počtu zaměstnanců při skončení pracovního poměru: a) dohodou podle 49 ZP pro důvody uvedené v 52 ZP písm. a) až e) ZP, ČDC vůči uvolňovaným zaměstnancům: upustí zcela nebo zčásti, v souladu s 34 odst. 10, 11 vyhl. č. 136/1985 Sb., v platném znění a v dohodě s odborovými organizacemi, od vymáhání stabilizačního příspěvku, upustí od úhrady půjček poskytnutých z FKSP nebo SF, pokud tomu nebrání platné právní předpisy, 9 (celkem 104)

nevyžadují ve smyslu kvalifikační dohody uzavřené dle 143 SZP, nebo dle 234 odst. 1, 2 ZP, vrácení nákladů spojených se zvýšením kvalifikace nebo jejich poměrné části, b) dohodou podle 49 ZP nebo výpovědí pro důvody uvedené v 52 ZP písm. a) až e) ZP, ČDC vůči uvolňovaným zaměstnancům: ponechají stejnokroj a jeho součásti ve smyslu předpisu ČD Ok 3, osobní ochranné pracovní prostředky ve smyslu předpisu ČD M 36, bez finanční náhrady. Předchozí ustanovení se nevztahuje na zaměstnance, jehož pracovní poměr skončí dohodou podle 49 ZP pro důvody uvedené v 52 písm. d) a e) ZP, pokud k zákazu konání dosavadní práce nebo k pozbytí zdravotní způsobilosti došlo z následujících důvodů: a) protože nepoužil předepsané OOPP, nebo b) protože nedodržel předpisy o zajištění BOZP, nebo předpisy o bezpečnosti dopravy, nebo c) protože porušil povinnosti o ochraně před škodami způsobenými alkoholem a jinými návykovými látkami, nebo d) protože ztratil zdravotní způsobilost tím, že si přivodil nepracovní úraz (za nepracovní úraz se považuje každý úraz, který nevznikl při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi). Zaměstnancům ČDC uvolňovaným z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) ZP, kteří nemohou využít přímého odchodu do starobního důchodu po dosažení důchodového věku podle 29 nebo odchodu do starobního důchodu před dosažením důchodového věku podle 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, umožní ČDC účast na programu pomoci uvolňovaným zaměstnancům při hledání nového zaměstnání v průběhu trvání dosavadního zaměstnání, nejdéle však do skončení výpovědní doby. K účasti na tomto programu pomoci ČDC v souladu s nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci, (dále jen NV 590/2006 Sb. ), přednostně poskytnou pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu maximálně 8 půldnů. Požádá-li zaměstnanec o sloučení půldnů v jeden či více celků, ČDC žádosti vyhoví. 1.1.5 V případě dosažení dohody o změně pracovní smlouvy se zaměstnancem, který byl dotčen organizační změnou ve smyslu 52 písm. a) až c) ZP, zaměstnavatel vytvoří zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti podmínky pro zachování odborné způsobilosti v pracovních činnostech, které vykonával podle dosavadní pracovní smlouvy. Podmínkou splnění předchozího ustanovení je, že zaměstnanec se účastní školení a absolvuje lékařská vyšetření ve vztahu k udržení této odborné způsobilosti ve svém volnu bez nároku na mzdu nebo její náhradu a bez nároku na úhradu cestovních náhrad; ostatní náklady hradí ČDC. Uvedené skutečnosti jsou nedílnou součástí písemné dohody o změně pracovní smlouvy. 1.1.6 Pro účely zaměstnaneckých výhod (vyjma bodu 3.9 této PKS) a odměňování bude pracovní poměr zaměstnanců, kteří budou bezprostředně přecházet v rámci společností ČD, ČDC, a SŽDC, státní organizace, posuzován jako nepřetržitý, pokud k předchozímu ukončení pracovního poměru nedošlo z důvodů uvedených v ust. 52 písm. f) nebo písm. g) ZP nebo z důvodů uvedených v ust. 55 ZP. 10 (celkem 104)

Jako nepřetržitý pro účely zaměstnaneckých výhod (vyjma bodu 3.9 této PKS) a odměňování bude posuzován pracovní poměr zaměstnance ČDC, ČD. a SŽDC, státní organizace, který byl ukončen z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) ZP v případě, že bývalý zaměstnanec uzavře nový pracovní poměr s ČDC nebo s ČD nebo s SŽDC, státní organizace, do 1 roku ode dne skončení původního pracovního poměru u ČDC (nebo u ČD nebo SŽDC, státní organizace) pokud uvedené zaměstnanecké výhody budou obsahem PKS v příslušném roce. Obdobně se postupuje při uzavření nového pracovního poměru s bývalým zaměstnancem ČDC, u něhož došlo k ukončení pracovního poměru u ČDC z důvodu smluvního převzetí činností ČDC jiným subjektem,v případě vrácení původních činností k ČDC. Nový pracovní poměr musí být uzavřen nejpozději do 3. měsíců od data vrácení činnosti k ČDC. Osobám, které ukončily pracovní poměr u ČDC, v souvislosti s přiznáním invalidního důchodu z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (nevztahuje se na osoby, které si pracovní úraz u ČDC, přivodily jednáním uvedeným v písm.. b) bodu 1.1.4. písm. a) až d), a které bezprostředně po odnětí invalidního důchodu uzavřou nový pracovní poměr u ČDC), se doba, po kterou byl přiznán invalidní důchod, posuzuje pro účely penzijního připojištění a životního pojištění jako nepřetržitá. 1.1.7 Při snižování počtu zaměstnanců zohlední ČDC, především možnosti jejich přirozeného úbytku. K jeho usměrňování budou vytvářet podmínky a působit zejména na zaměstnance, kteří mohou využít možnosti odchodu do starobního důchodu před dosažením důchodového věku a na ty, kteří dosáhli věku rozhodného pro vznik nároku na starobní důchod. U manželů nebo registrovaných partnerů zaměstnavatel neuplatní výpověď pro důvody uvedené v 52 písm. a) až c) ZP, a to od doby doručení výpovědi po dobu tří měsíců, za předpokladu, že jeden z nich na tuto skutečnost upozorní. 1.1.8 K objektivizaci počtu zaměstnanců bude docházet v souladu s 300 ZP. 1.1.9 ČDC umožní zaměstnanci ohroženému výpovědí z pracovního poměru podle 52 písm. a) až c) ZP a v průběhu výpovědní doby seznámit se s aktuálním přehledem volných pracovních míst. ČDC umožní zaměstnanci podle věty první převod k jiné jednotce organizační struktury ČDC, případně skončení pracovního poměru před dohodnutým termínem, anebo v průběhu výpovědní doby, pokud o to zaměstnanec požádá a pokud to provozní podmínky ČDC umožní. Je-li žádost o převod uplatněna po doručení výpovědi, postupují oba účastníci podle 50 odst.5 ZP. 1.2 Základní principy odměňování ČDC do konce března 2009 projednají s odborovými organizacemi opatření zaměstnavatele ke stanovení a čerpání mzdových prostředků. 1.2.1 Zaměstnanci jsou odměňováni podle Řádu pro odměňování zaměstnanců ČDC, který je součástí této PKS (viz příloha č. 1). 1.2.2 ČDC zabezpečí nárůst průměrné nominální měsíční mzdy ze mzdových nákladů za rok 2009 minimálně o 4 %. 11 (celkem 104)

1.2.3 V případě, že index spotřebitelských cen úhrnem za ČR dosáhne hranice 104,5 % procentních bodů, bude na návrh kterékoliv smluvní strany zahájeno kolektivní vyjednávání o změně bodu 1.2.2 této PKS. 1.2.4 Odstupné podle 67 odst. 1 ZP se stanoví nebo zvyšuje o další násobky průměrného výdělku v roce 2009 za následujících podmínek: a) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o dva násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP, a který ke dni ukončení pracovního poměru odpracoval u ČD, ČDC nepřetržitě nejméně 5 let, b) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o dva násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru osamělému zaměstnanci ( 350 ZP) trvale pečujícímu o nezaopatřené dítě, tzn. do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, jestliže u tohoto osamělého zaměstnance dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP, nejpozději do posledního dne třetího kalendářního měsíce od data vzniku důvodu k ukončení pracovního poměru a osamělý zaměstnanec zaměstnavateli předloží čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky stanovené v ust. 350 ZP, a současně trvale pečuje o nezaopatřené dítě ve smyslu tohoto článku PKS, c) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o tři násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, který skončí pracovní poměr dohodou z důvodů uvedených v ust. 52 písm. d) ve lhůtě do 30 dnů ode dne vystavení lékařského posudku. Zákonné ani zvýšené odstupné zaměstnanci nepřísluší v případě, že se zaměstnavatel v souladu s ust. 367 odst. 1 ZP zcela zprostí své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, d) odstupné podle 67 odst. 1 ZP zvýšené o čtyři násobky průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP nejpozději do posledního dne prvního kalendářního měsíce od data účinnosti organizační změny k ukončení pracovního poměru (tzn. faktické nadbytečnosti konkrétního zaměstnance), a který ke dni ukončení pracovního poměru odpracoval u ČD, ČDC, nejméně 20 let a dovršil 50 let věku a nevztahuje se na něj DSP, e) odstupné podle 67 odst. 1 ZP ve výši sedminásobku průměrného měsíčního výdělku náleží při skončení pracovního poměru zaměstnanci, který skončí 12 (celkem 104)

pracovní poměr dohodou podle 49 ZP, z důvodů uvedených v 52 e) ZP, a to ve lhůtě do třiceti dnů ode dne vystavení lékařského posudku, Odstupné dle písm. e) nebude poskytnuto zaměstnancům, kterým bude poskytnuto odchodné dle koncepce důchodové reformy, f) odstupné podle 67 odst. 1 ZP poskytnuté zaměstnanci dle písmene a) nebo b) nebo d) tohoto bodu PKS se zvyšuje, skončí-li pracovní poměr zaměstnance dohodou podle 49 ZP, z důvodu uvedených v 52 písm. a) až c) ZP, a to: o jeden násobek průměrného měsíčního výdělku, skončí-li pracovní poměr do jednoho měsíce od data účinnosti organizační změny. o dva násobky průměrného měsíčního výdělku, skončí-li pracovní poměr v období od data projednání a schválení organizační změny do data předcházejícímu účinnosti organizační změny. Pro zaměstnance se použije to ustanovení, které je pro něj při splnění daných podmínek výhodnější. Kapitola II. - PRACOVNÍ DOBA, PRACOVNÍ POHOTOVOST MIMO PRACOVIŠTĚ, DOVOLENÁ, NÁHRADY VÝDAJŮ 2.1 Vymezení pojmů 2.1.1 Pracovní dobou se rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Opravy služebních předpisů a pracovních pomůcek se provádějí v pracovní době. Časová náročnost bude určena zaměstnavatelem při vydání opravy v případě, že bude delší než 5 minut. Započítání určené doby se uskuteční pouze u zaměstnanců, kteří mají příslušné předpisy a pracovní pomůcky v osobním přídělu a opravují je mimo stanovenou pracovní dobu. Rovnoměrným rozvržením pracovní doby se rozumí takové rozvržení pracovní doby, kdy délka pracovní doby je v jednotlivých týdnech stejná a délka směny nesmí přesáhnout devět hodin. O nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se jedná, je-li pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny v rámci příslušného období sjednaného v PKS, a to tak, že v některých týdnech může být kratší a v jiných delší než stanovená týdenní pracovní doba. Povinné školení se z hlediska pracovní doby považuje za výkon práce, ale není to vlastní výkon práce dle sjednaného druhu práce. 2.1.2 Pro účely této PKS se za vícesměnný pracovní režim považuje pracovní režim dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý, který nemusí splňovat podmínku vzájemného střídání v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (např. posunutý nástup směn), rovněž nemusí splňovat podmínku definovanou v ustanovení odst. 2 78 ZP (souběžný výkon práce po dobu nejvýše 1 hodiny). Pro účely této PKS se za vícesměnný pracovní režim považuje také takový pracovní režim, kdy bude souběžný výkon práce navazujících směn po dobu nejvýše 3 hodin. 13 (celkem 104)

2.1.3 Zaměstnanci s individuálním rozvržením pracovní doby Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, na které se vztahuje nařízení vlády č. 589/2006 Sb.* 1, a kterým nemůže zaměstnavatel vzhledem k podmínkám provozu vypracovat písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, jsou zaměstnanci s individuálním rozvržením pracovní doby (dále jen zaměstnanci letmo). Zaměstnanci letmo pracují podle potřeb zaměstnavatele a lze je zařadit do režimu letmo až po obsazení rozvrhů směn na vyrovnávací období nebo po písemné dohodě se zaměstnancem. Rozvržení pracovní doby se řídí podmínkami, které jsou uvedeny v bodě 2.3.5 této PKS. 2.2 Stanovená týdenní pracovní doba 2.2.1 Týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu 79 ZP je stanovena níže uvedeným skupinám zaměstnanců ČDC: 1) Zaměstnancům, u nichž se z důvodu nemožnosti přerušení práce poskytuje přiměřená doba pro oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby, se stanoví délka pracovní doby: a) zaměstnancům lokomotivních čet při doprovodu vlaku, pracovníkům obsluhy nákladních vlaků při doprovodu vlaku a pracovníkům posunu při doprovodu vlaku na 36 hodin, b) zaměstnancům pracujícím ve vícesměnném pracovním režimu níže uvedených povolání (pracovních činností) na 36 hodin. ČD Cargo KZAM název 21494 Ústřední dispečer 21499 Hlavní dispečer 31524 Referent jakosti a kvality, který provádí zkoušky jakosti vlaků, (uplatnění tohoto povolání po 30.11.2007 je podmíněno schválením ředitele odboru lidských zdrojů GŘ ČDC) 31608 Dozorčí provozu - vedoucí směny 31609 Staniční dispečer 31621 Kontrolor vozby 31628 Strojmistr 31634 Vedoucí dispečer 31635 Provozní dispečer 41333 Operátor železniční dopravy 41336 Nádražní 72239 Četař při dodržení podmínky, že řídí činnost zaměstnanců zařazených do povolání vyjmenovaných v tomto bodě PKS 72246 Vozmistr ND 72341 Mechanik motorových lokomotiv a motorových vozů 72343 Zámečník kolejových vozidel 1 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, (dále jen NV 589/2006 Sb.) 14 (celkem 104)

72427 Elektromechanik 72432 Mechanik elektronických zařízení 72433 Zabezpečovací, sdělovací elektromechanik, který je vyčleněn v DKV pouze pro opravy vlakového zabezpečovače 83112 Strojvedoucí 83118 Strojvedoucí v přípravě 83132 Vedoucí posunu 83133 Dozorce spádoviště 83135 Signalista 83136 Posunovač 83137 Výhybkář 83138 Tranzitér přípravář 83141 Staniční dozorce 83142 Dozorce výhybek 83147 Tranzitér 83148 Dozorce depa c) ostatním zaměstnancům, kteří pracují ve vícesměnném pracovním režimu, s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, na 37,5 hodin. 2) Zaměstnancům, u nichž se poskytují přestávky na jídlo a oddech za podmínek a v rozsahu stanoveném ZP, které se nezapočítávají do pracovní doby, se stanoví délka pracovní doby: a) zaměstnancům ve vícesměnném pracovním režimu na 36 hodin, b) ostatním zaměstnancům na 37,5 hodin, 2.2.2 Zaměstnancům pracujícím v jednosměnném pracovním režimu, kterým je dle bodu 2.4.1 této PKS poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, se stanoví týdenní pracovní doba ve smyslu 79 odst. 1 ZP na 40 hodin. 2.3 Rozvržení pracovní doby Rozvrhy směn, které byly zpracovány ke dni 14. prosince 2008, mohou zůstat v platnosti do 1. plánované změny GVD 2008/2009 nejdéle však do 1. února 2009. V případě, že tyto rozvrhy budou v rozporu s platnou legislativou, je nutné provést neprodleně jejich úpravu a s touto úpravou prokazatelně seznámit dotčené zaměstnance. 2.3.1 V rámci ČDC je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena rovnoměrně a nerovnoměrně v souladu se ZP a dle platné PKS. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn. O rozvržení stanovené týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s odborovými organizacemi podle provozních potřeb v souladu s 81 až 87 ZP a NV 589/2006 Sb. Zaměstnavatel je oprávněn po dohodě se zaměstnancem rozhodnout o změně rozvrhu směn. Pokud se zaměstnavatel s odborovými organizacemi na úrovni jednotky organizační struktury nedohodne jinak, nesmí být při rozvržení pracovní doby do směn minimální délka směny kratší než poměrná část týdenní pracovní doby připadající na jeden kalendářní den, která 15 (celkem 104)

odpovídá příslušné stanovené týdenní pracovní době, v případě směny zasahující do dvou kalendářních dnů 8 hodin. To neplatí v případě školení nebo jiné formy přípravy k prohloubení kvalifikace zaměstnance, nařízených lékařských prohlídek a případně psychologických vyšetření. 2.3.2 Obdobím pro nerovnoměrné rozvržení stanovené týdenní pracovní doby (dále jen vyrovnávací období ) je stanovena doba od 14. prosince 2008 do 1. února 2009. Další vyrovnávací období se stanoví od 2. února 2009 do 19. dubna 2009, od 20. dubna 2009 do 13. června 2009, od 14. června 2009 do 6. září 2009, od 7. září 2009 do 4. října 2009, od 5. října 2009 do 12. prosince 2009 a od 13. prosince 2009 do 1. února 2010. 2.3.3 Zaměstnavatel naplánuje v rámci rozvržení pracovní doby do 30.11.2009 každému zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nejméně 32 hodin na dny svátků tak, aby nebyl narušen odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Podmínkou je sjednání pracovního poměru na stanovenou týdenní pracovní dobu a trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok. Toto ustanovení upřesňuje Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.3.4 Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a prokazatelně s ním seznámit zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Zaměstnavatel rozvrhne nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, aby odpovídala stanovené týdenní pracovní době za vyrovnávací období. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.3.5 Pro zaměstnance letmo je stanoveno vyrovnávací období podle bodu 2.3.2 této PKS. Zaměstnavatel průběžně během vyrovnávacího období plánuje na vyrovnávací období směny tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce. V období kalendářního měsíce rozdíl mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní dobou nesmí přesáhnout 14 hodin. Zaměstnavatel zaměstnanci určí nástup na další směnu nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další směnu, pokud se nedohodnou jinak. 2.3.6 Zaměstnavatel bude plánovat výkon práce v průběhu směny tak, aby s výjimkou přestávek na jídlo a oddech minimalizoval dělení směny. V technologických časech do 60 minut včetně naplánuje zaměstnavatel zaměstnanci např. opravu služebních předpisů, opravu pracovních pomůcek, provedení údržby apod. 2.3.7 Pracovní doba zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby bude rozvržena tak, aby v jednotlivých kalendářních měsících rozdíl mezi stanoveným rozvrhem směn a stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance nepřesáhl 15 hodin. V případě dohody zaměstnavatele a odborové organizace zastupujícího zaměstnance na daném pracovišti lze tuto dobu zvýšit na 26 hodin. 2.3.8 Zaměstnavatel je oprávněn z provozních důvodů (např. změna GVD, změna vstupních podkladů pro sestavu rozvrhu směn, nemocnost, další důvody nepřítomnosti v práci apod., v případech vyčerpání stanovené procentní zálohy a výkonu práce přesčas) rozhodnout po projednání s odborovými organizacemi o změně rozvrhu směn, nejedná-li se o dobu delší než čtyři kalendářní týdny. Pokud se bude jednat o dobu delší než čtyři kalendářní týdny, musí dojít 16 (celkem 104)

k dohodě s odborovými organizacemi. Zaměstnanci pracují v tomto období dle nově vytvořeného plánu směn, jedná se o časovou změnu původně stanoveného plánu směn a je nutno provést přeplánování tak, aby byla dodržena původně stanovená pracovní doba. Pokud dojde ke změně rozvrhu směn z důvodu mimořádné změny GVD a tato změna je delší než čtyři týdny, je nutná dohoda s odborovými organizacemi a zaměstnancům se vyrovná stanovená týdenní pracovní doba k datu změny a nově se naplánují směny. Dle výše uvedených odstavců se nesmí přeplánovat již naplánované směny na dny svátků v měsíci prosinci 2009. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.3.9 Pro zaměstnance letmo, pro zaměstnance, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti, nepravidelnou výpomoc, případně u některých zaměstnanců s kratší pracovní dobou nebo u zaměstnanců, pro které je uplatňována pružná pracovní doba, se pro účely odpadlého výkonu práce při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě použije fiktivní plán. Fiktivní plán bude vycházet ze stanovené týdenní pracovní doby, popřípadě úvazku zaměstnance, s tím, že takto stanovená pracovní doba bude naplánovaná rovnoměrně na 5 pracovních dnů v týdnu. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.4 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo 2.4.1 Poskytování přestávek na jídlo a oddech, popř. poskytování přiměřených dob na oddech a jídlo, se řídí ustanovením 88 ZP. Pokud doba nepřetržité práce zaměstnance bude činit méně než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny), nemá zaměstnavatel povinnost poskytnout mu přestávku na jídlo a oddech ani přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Toto ustanovení platí i pro jednotlivé části dělených směn, které jsou kratší než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny). Přiměřenou dobu na oddech a jídlo lze poskytnout i v kratší směně ve vhodných technologických časech, v případě změny průběhu směny však není její poskytnutí povinné ve smyslu bodu 2.4.5 této PKS. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.4.2 Přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby a neposkytuje se na začátku a na konci pracovní doby. Tato přestávka může být poskytnuta v průběhu směny (v dělené směně) a rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Pokud není v blízkosti pracoviště stravovací zařízení, poskytuje se přestávka vcelku (nejméně 30 minut), nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. 2.4.3 Přiměřená doba na oddech a jídlo se poskytuje zaměstnancům, u kterých nemůže být v zákonem stanovené době poskytnuta přestávka na jídlo a oddech. Zaměstnavatel vytvoří podmínky, aby zaměstnanec mohl využít přiměřenou dobu na oddech a jídlo nebo její část nejdříve po 60 minutách od začátku směny. Výjimka z tohoto ustanovení může být uplatněna v případech, kdy předchází vysoce náročná fyzická činnost, nebo po dohodě se zaměstnanci. Zaměstnavatel je povinen nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce poskytnout alespoň část přiměřené doby na oddech a jídlo, přičemž každá část musí činit nejméně 15 minut. 2.4.4 Při dodržení předchozích podmínek poskytne zaměstnavatel přiměřenou dobu na oddech a jídlo v rozsahu: 30 minut ve směně nebo 17 (celkem 104)

45 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než 8 hodin, nebo 60 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než 12 hodin. 2.4.5 Zaměstnanci čerpají přiměřenou dobu na oddech a jídlo ve vhodných provozních dobách. Dobu čerpání zvolí zaměstnanec dle provozní situace tak, aby čerpání této doby nedošlo k ohrožení bezpečnosti zaměstnance nebo dopravy. U mobilních zaměstnanců se předpokládaná doba poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo uvede v komentáři k dané směně, popř. bude vyznačena současně s plánovaným výkonem práce. V případech, kdy zaměstnanec nemůže při mimořádnostech čerpat přiměřenou dobu na oddech a jídlo v předpokládaných dobách, je zaměstnavatel povinen zajistit její čerpání ve smyslu bodu 2.4.3 a 2.4.4 této PKS v nejbližší vhodné době v dalším průběhu směny. Zaměstnavatel k využití přiměřené doby na oddech a jídlo vytvoří takové podmínky, aby zaměstnanec, nebyl v této době účasten na pohybu kolejových vozidel a nebyl v přímém kontaktu se zákazníkem. 2.5 Práce přesčas 2.5.1 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Při nařizování a povolování práce přesčas se postupuje podle ustanovení 93, 98 ZP a s dodržením 91 ZP. Celkový rozsah práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit u jednotlivých zaměstnanců v průměru 8 hodin týdně, se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích, počínaje dnem 1. ledna 2009. Dohoda zaměstnance o konání práce přesčas v rámci i nad rámec 150 hodin v příslušném kalendářním roce se prokazuje písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný, nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit. Při nařízené práci přesčas v důsledku mimořádné události nebo v případě nařízené práce přesčas navazující na směnu ve větším rozsahu než 3 hodiny oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění. 2.5.2 Na stanovenou směnu může navazovat práce přesčas, musí však být dodržen 90 odst. 2 písm. a), d), e) ZP, 14, díl 2, hlava III, část druhá NV 589/2006 Sb. U strojvedoucích ve směnném obsazení s volnou vazbou může na stanovenou směnu navázat práce přesčas pouze pro dojezd vlaku do nejbližší vhodné dopravny a související režijní jízdu. Za vhodnou dopravnu se pro účely tohoto ustanovení považuje dopravna umožňující vzájemné vystřídání strojvedoucích, případně odstavení vlaku, a současně nástup na související režijní jízdu pro odstupujícího strojvedoucího. 18 (celkem 104)

Pouze v případě mimořádné události v drážní dopravě dle ustanovení 49 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění* 2 a v případech odstraňování mimořádných událostí může na stanovenou směnu navazovat nařízená práce přesčas. Na stanovenou směnu může navazovat dohodnutá přesčasová práce, která však nesmí narušit plánovaný odpočinek mezi směnami pod 11 hodin, a tím nástup na další plánované směny. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.6 Dělená směna 2.6.1 Dělenou směnou se rozumí směna, ve které dochází k plánovanému souvislému rozdělení směny, které trvá více než jednu hodinu. 2.6.2 Směna může být nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech rozdělena do dvou, po dohodě s odborovou organizací do tří částí. Zaměstnavatel bude při plánování pracovní doby mobilních zaměstnanců minimalizovat rozdělení směn v místě jejich pravidelného nástupu. 2.6.3 Při stanovení dělené směny nesmí být doby, do kterých je směna rozdělena delší jak doby výkonu práce a pro zaměstnance, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb., nesmí jedna doba rozdělení výkonu práce dosáhnout 6 hodin. 2.6.4 Zpožděním nebo jiným nepředvídatelným vlivem se charakter původního naplánovaného rozdělení směny nezmění. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.7 Noční práce 2.7.1 Noční práce se řídí ustanovením 78 a 94 ZP. Je to práce konaná v noční době. Noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. 2.7.2 Směny delší než osm hodin smí zaměstnanec vykonat nejvýše ve dvou po sobě jdoucích nocích. Pro strojvedoucí a zaměstnance obsluhy nákladních vlaků a pracovníků posunu při 2 49 zákona č. 266/1994 Sb. : (1) Mimořádnou událostí v drážní dopravě je závažná nehoda, nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí. (2) Závažnou nehodou v drážní dopravě je srážka nebo vykolejení drážních vozidel, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy, s následkem smrti či újmy na zdraví nejméně 5 osob nebo škody velkého rozsahu. Nehodou v drážní dopravě je událost, k níž došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody. Jiné mimořádné události se považují za ohrožení. 19 (celkem 104)

doprovodu vlaku se považuje z bezpečnostního hlediska za noční směnu i ta směna, která začíná před 5:00 hodinou nebo končí po 24:00 hodině. 2.7.3 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou při doprovodu vlaku, kteří mají stanovenou povinnost sledovat postavení návěstidel, mohou vykonat nejvýše dvě noční směny ve dvou po sobě jdoucích nocích, přičemž součet traťového výkonu v těchto směnách nesmí činit více než pět hodin v době od 0:00 hodin do 5:00 hodin. 2.8 Pracovní doba v zúčtovacím období 2.8.1 U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který vyplývá z rozvrhu směn za daný měsíc. U zaměstnanců letmo je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který vyplývá z průběžného rozvrhu směn za daný měsíc, přičemž musí být dodržen bod 2.3.5 této PKS. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec za vyrovnávací období odpracoval stanovenou pracovní dobu odpovídající počtu týdnů (popř. zlomku týdne) a týdenní pracovní době, pokud tomu nebrání důvody, které se posuzují jako výkon práce dle NV 590/2006 Sb., a ZP. 2.8.2 Pokud dojde u zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, který má předem stanovený rozvrh směn, v průběhu vyrovnávacího období k trvalé změně na rovnoměrné rozvržení pracovní doby, provede se vyrovnání týdenní pracovní doby k datu změny. V případě ukončení pracovního poměru se provede vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby k tomuto datu. 2.9 Směna 2.9.1 Délka stanovené směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Délka stanovené směny zaměstnanců, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb., nesmí přesáhnout 13 hodin. V případě, že součástí směny je režijní jízda, může délka směny činit nejvýše 15 hodin. Celková doba od plánovaného nástupu do plánovaného ukončení směn nesmí překročit 15 hodin, přičemž doba výkonu práce nesmí přesáhnout 13 hodin. Je-li součástí směny režijní jízda, nesmí směna přesáhnout 15 hodin. Doba rozdělení směny, která se nezapočítává do pracovní doby zaměstnance, nesmí dosáhnout 6 hodin. U zaměstnanců, kteří mají výkon práce v povolání strojvedoucí nesmí doba od nástupu do ukončení traťového výkonu přesáhnout 12 hodin. U směny, která je dělená nesmí doba od nástupu do ukončení traťového výkonu včetně doby rozdělení směny přesáhnout 12 hodin 45 minut. Výjimku z těchto limitů může povolit na základě písemné žádosti pouze ředitel odboru technologie a organizace dopravy GŘ ČDC. 2.9.2 Začátek a konec směny je určen písemným rozvrhem stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec je povinen neprodleně oznámit důvody, pro které nemůže nastoupit na směnu. 20 (celkem 104)

2.9.3 Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci mimořádně kratší výkon práce proti původně stanovenému rozvrhu směn, považuje se chybějící výkon za překážku na straně zaměstnavatele. To platí i pro zaměstnance letmo. 2.10 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami 2.10.1 Pracovní dobu je třeba rozvrhnout tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. 2.10.2 Odpočinek podle předchozího odstavce může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku v těchto případech: a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, b) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, c) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. Zaměstnancům, na něž se vztahuje NV 589/2006 Sb., rozvrhne zaměstnavatel pracovní dobu tak, aby mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny byl nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zkrácen až na 6 hodin za podmínky, že zaměstnavatel na své náklady umožní zaměstnanci odpočinek na lůžku, a následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení. Metodický pokyn k PKS ČDC na rok 2009. 2.10.3 Doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici na území ČR nesmí překročit osm hodin, pokud se zaměstnavatel s odborovou organizací nedohodne jinak. Doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici mimo území ČR nesmí překročit deset hodin. Pro odpočinek zajistí ČDC ubytovací kapacity v blízkosti místa ukončení a zahájení směny. 2.10.4 Zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty po 24. hodině, se poskytne nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce, a pokud tato doba spadá do pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 2.11 Nepřetržitý odpočinek v týdnu Zaměstnancům musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 36 hodin. Nepřetržitý odpočinek v délce 48 hodin náleží jednotlivým zaměstnancům jednou za dva týdny. Zaměstnanci letmo mají nárok na nepřetržitý odpočinek připadající na sobotu i neděli alespoň jednou za dva týdny, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. 21 (celkem 104)

2.12 Režijní jízda 2.12.1 Režijní jízda je doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce před začátkem pracovního výkonu nebo doba potřebná pro přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v průběhu pracovního výkonu nebo doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce po skončení pracovního výkonu. Uplatňuje se u strojvedoucích, pracovníků obsluhy nákladních vlaků, vozmistrů ND a pracovníků posunu při doprovodu vlaku. Režijní jízda se určí tak, aby pracovní cesta byla co nejkratší a pro zaměstnavatele ekonomicky nejvýhodnější. Optimální čas k překonání vzdálenosti dopravním prostředkem nebo pěšky určí vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury podle místních podmínek. Při určování času k překonání vzdálenosti pěšky (pro určení doby chůze) se vychází orientačně z poměru 1 km rovná se 15 min. pracovní doby. Každá režijní jízda potvrzená v provozním záznamu, k tomu pověřeným zaměstnancem a označená razítkem příslušné jednotky organizační struktury opravňuje zaměstnance k jízdě zaměstnavatelem určeným nebo z časového hlediska nejbližším vlakem osobní přepravy ve 2. vozové třídě. Na základě smlouvy sjednané mezi ČD a ČDC provozní záznam opravňuje k jízdě všechny dotčené zaměstnance ČDC. Není-li organizační složka z provozních důvodů personálně obsazena, je postačující, zapíše-li zaměstnanec, jenž má vykonat režijní jízdu, do provozního záznamu název neobsazené organizační složky, čas a poznámku neobsazeno. Při plánovaných pravidelných režijních jízdách zajistí vedoucí příslušné jednotky organizační struktury pro své zaměstnance na odboru provozu osobní dopravy GŘ ČD, a.s., vyhrazení míst ve 2. vozové třídě. Při neplánovaných režijních jízdách je zaměstnanec, v případě spoje na němž jsou zařazeny pouze vozy s povinnou rezervací (místenkou), oprávněn požádat vlakovou četu o zajištění místa k sezení. Vlaková četa je v takovém případě povinna nabídnout volné místo k sezení. V případě, že na takové místo přistoupí cestující (zákazník), je zaměstnanec povinen místo k sezení uvolnit. Vlaková četa na žádost zaměstnance vyhledá jiné vhodné místo k sezení. 2.12.2 Chůze v obvodech jednotek organizační struktury (u strojvedoucích, pracovníků obsluhy nákladních vlaků při doprovodu vlaku, vozmistrů a pracovníků posunu při doprovodu vlaku i chůze mezi těmito dvěma sousedními jednotkami organizační struktury) se za režijní jízdu považuje pouze v případě, navazuje-li nebo předchází-li režijní jízda dopravním prostředkem. V ostatních případech se jedná o technologickou chůzi. Technologickou chůzi lze uplatnit pouze v souvislosti s výkonem práce. 2.12.3 Režijní jízda zaměstnance drážní dopravy se započítává do pracovní doby. 2.13 Přípravné práce, přípravné a odstavné doby 2.13.1 Přípravnými pracemi se rozumějí pracovní povinnosti, které bezprostředně souvisejí s plněním pracovních úkolů a jsou výkonem práce. Za přípravné práce se považují: 22 (celkem 104)

a) práce, které souvisejí s předáním a převzetím směny, b) ostatní práce před započetím a po skončení pracovního úkolu. 2.13.2 Dobu přípravné práce stanoví co nejúčelněji na základě místních podmínek, souvisejících předpisů a norem vedoucí příslušné jednotky organizační struktury. Na pracovištích, kde je služebními předpisy nebo technologickými postupy stanovena osobní předávka služby, se přípravná doba poskytuje vždy. 2.13.3 Přípravné a odstavné doby jsou časem, ve kterém jsou vykonávány práce zajišťující nebo související s jízdou drážního vozidla nebo s posunem a jsou výkonem práce. 2.13.4 Podle bodu 2.13 této PKS se za přípravné práce považují práce, které souvisejí s předáním a převzetím směny. Doby na předávku a převzetí se stanoví co nejúčelněji a hospodárně se zřetelem k místním podmínkám a dané technologii práce, dle následujících pravidel: při jednoduchých činnostech při předání nebo převzetí služby se stanoví doba přípravných prací až na 5 minut, na pracovištích, kde dochází ke složitějším činnostem při předání nebo převzetí služby, se stanoví doba přípravných prací až na 10 minut, při nejsložitějších činnostech při předání nebo převzetí služby se stanoví doba přípravných prací až na 15 minut. 2.13.5 U lokomotivních čet, vozmistrů, vlakových a posunových čet při doprovodu vlaku jde o přípravné a odstavné doby (včetně střídání na hnacím vozidle resp. vlaku), a to v rozsahu podle předpisu ČD V1 (Předpis pro organizaci provozu v depech kolejových vozidel) a podle předpisu ČD K 13 (Předpis pro organizování činností domovských stanic vlakových čet a organizaci činnosti vlakových čet a vlakových revizorů). 2.13.6 U nehodových jeřábových jednotek se členům osádky přípravné a odstavné doby započítávají do pracovní doby v rozsahu dle předpisu ČD V1. Přípravné a odstavné doby se započítávají v případě nehodové pohotovosti po každém skončení práce nebo ukončené směně i tehdy, trvá-li práce na jednom pracovišti více dní. Započítává se zejména: při nástupu hlášení zaměstnanců a ukončení směny u komandujícího, strojmistra nebo na jiném předem stanoveném místě v závislosti na sestavení rozvrhu směn, převzetí písemných rozkazů, čtení rozkazů a nařízení při nastoupení směny, převzetí hnacího vozidla, prohlídka železničních kolejových vozidel, chůze při sepsání a prohlídce vlaků, chůze k vlaku a od vlaku v rámci obvodu výkonné jednotky, u lokomotivních čet včetně chůze v obvodu depa kolejových vozidel, případně do sousední železniční stanice a zpět. 2.14 Pracovní pohotovost mimo pracoviště 2.14.1 Rozsah a dohoda o pracovní pohotovosti mimo pracoviště Podmínkou možnosti zaměstnavatele nařídit zaměstnanci výkon pracovní pohotovosti mimo pracoviště je předpoklad naléhavé potřeby výkonu práce nad rámec rozvrhu směn zaměstnance a uzavření dohody o výkonu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mezi 23 (celkem 104)