Katedra zdravotnických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Prevence Alzheimerovy choroby u osob starších 40 let Bakalářská práce Autor: Veronika Nováková Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková Jihlava 2012

Anotace: Bakalářská práce se zabývá prevencí Alzheimerovy choroby. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá samotnou Alzheimerovou chorobou, ale i její prevencí. Dále je v této práci rozepsán kognitivní trénink a prevence pomocí mentálně stimulujících aktivit, potravin a vitamínů. Praktická část je výzkumná a zjišťuje informovanost osob starších 40 let ohledně prevence Alzheimerovy choroby. Výzkum probíhal v široké veřejnosti. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, kognitivní trénink, prevence Annnotation: This Bachelor Thesis deals with the prevention of Alzheimer s disease. The Bachelor Thesis is divided into the theoretical and the practical part. The theoretical part deals with Alzheimer s disease but also with its prevention. Further the work describes the cognitive training and prevention by mentally stimulating activities, food and vitamins. The practical part researches on knowledge of over 40 years of the prevention of Alzheimer s disease. The research was done in the general public. Key words: Alzheimer s disease, cognitive training, prevention

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Markétě Křivánkové za vedení, čas, trpělivost a cenné připomínky k mé bakalářské práci. Dále Sanatoriu Topas za zkušenosti, které jsem mohla pochytit. Všem respondentům za čas strávený nad vyplňováním dotazníků. Velké díky také patří mému bratrovi za užitečné rady při formální úpravě. A v neposlední řadě celé své rodině a příteli za trpělivost a cenné rady při tvorbě bakalářské práce.

Prohlášení: Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Paměť je deník, který stále nosíme s sebou. Oscar Wilde

Obsah 1 ÚVOD... 9 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY... 9 1.1.2 Cíle práce... 11 1.1.3 Hypotézy práce... 11 2 TEORETICKÁ ČÁST... 12 2.1 ALZCH... 12 2.1.1 Stavba mozku, specializace hemisfér... 12 2.1.2 Výživa mozku... 12 2.1.3 Historie... 12 2.1.4 Charakteristika onemocnění... 13 2.1.5 Příčiny vzniku ALZCH... 13 2.1.6 Stádia ALZCH a jejich projevy... 14 2.1.7 Diagnostika onemocnění... 16 2.1.8 Diagnostická kritéria pro demenci u ALZCH... 16 2.1.9 Léčba ALZCH... 17 2.2 PREVENCE ALZCH... 17 2.2.1 Význam slova kognitivní... 17 2.2.2 Kognitivní psychologie... 18 2.2.3 Kognitivní schopnosti... 18 2.2.4 Kognitivní funkce... 18 2.2.5 Kognitivní rehabilitace... 20 2.2.6 Neurorehabilitace... 20 2.2.7 Kognitivní trénink... 21 2.2.8 Struktura kognitivního tréninku... 21 2.2.9 Mentálně stimulující aktivity... 21 2.2.10 Vhodné potraviny pro správné fungování paměti... 21 2.2.11 Důležité vitamíny pro mozek... 23 2.2.12 Přírodní léčiva pro mozek... 24 2.2.13 Další významná opatření, která můžeme udělat pro zlepšení paměti... 24 3 PRAKTICKÁ ČÁST... 26 3.1 METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE... 26 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ... 26 3.3 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ... 27 3.4 VLASTNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU... 27 3.4.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1... 28 3.4.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2... 29 3.4.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3... 30

3.4.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 4... 31 3.4.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5... 34 3.4.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6... 37 3.4.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7... 38 3.4.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8... 39 3.4.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9... 40 3.4.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10... 43 3.4.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11... 44 3.4.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12... 45 3.4.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13... 46 3.4.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14... 47 3.4.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15... 48 3.4.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 16... 49 4 DISKUZE... 50 5 ZÁVĚR... 52 SEZNAM ZKRATEK... 54 SEZNAM LITERATURY... 55 SEZNAM PŘÍLOH... 57

1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky Již několik let docházím do Sanatoria Topas Seč jako zdravotnický asistent. Zde jsou v péči klienti s pokročilou Alzheimerovou chorobou (dále jen ALZCH), Parkinsonovou chorobou a v některých případech i s alkoholovou demencí. Klienti v sanatoriu mají daný pevný denní harmonogram, který se snažíme dodržovat. Spolupráce s některými z nich je velice obtížná, záleží na stádiu choroby a na aktuálním psychickém stavu nemocného. Některý den je klient schopen bez problému spolupracovat ať už pří oblékání, tak i při ergoterapii. Jiný den je bez nálady, nechce spolupracovat, je agresivní a podrážděný. Proto je velmi důležité, aby ošetřovatelský personál měl trpělivost a nenutil klienty k různým činnostem, o které nejeví zájem. Je tu riziko napadení ošetřovatelského personálu klientem. V sanatoriu bylo i několik klientů, kteří onemocněli ALZCH před 50. rokem věku. Sledovat, jak se každým dnem zhoršuje jejich zdravotní i psychický stav bylo velice náročné. Prozatím neexistuje léčba, která by je dokázala vyléčit, často nezabírala ani analgetika, antidepresiva a hypnotika. Velmi brzy ztratili možnost pohybovat se a začali se u nich objevovat dekubity. V pozdním stádiu se také zhoršoval polykací reflex a hrozilo riziko aspirace, proto byla důležitá mixovaná strava. Toto mě dovedlo k myšlence, jestli existuje prevence před touto zákeřnou chorobou. Co si vybavíte pod pojmem prevence ALZCH? Většina lidí si řekne, že je to hloupost, neboť žádná prevence neexistuje. Ale opak je pravdou. Existuje mnoho knih, příruček a rad, jak zabránit vzniku této vážné a stále nevyléčitelné choroby, ale jen málo lidí se o tuto problematiku zajímá. Nejdůležitějším bodem prevence je takzvaný kognitivní trénink - trénování mozku. Sem můžeme zahrnout pravidelné luštění křížovek, sudoku, četbu nových knih, případně navštěvování školy Třetího věku. Další možností je fyzická aktivita, cvičení, správná životospráva, užívání přírodních léčiv na posílení paměti a kvalitní spánek. Málokdo také ví, že některé potraviny dokáží zlepšit mozkovou činnost a fungují jako prevence ALZCH. Důležité jsou i sociální faktory s aktivním trávením volného času 9

a pobytu mezi lidmi. V neposlední řadě je také velmi důležitá včasná diagnostika onemocnění. Kdy s prevencí začít? S prevencí by se mělo začít co nejdříve, nejlépe už od základní školy. Jak asi víme, dnešní děti moc nečtou a nesportují. Většina lidí začíná s četbou a s podobnými aktivitami až ve středním věku života. S prevencí není pozdě začít v žádném věku, platí však heslo: čím dříve tím lépe. Kognitivní trénink se nesmí podcenit, ani v případě když se objeví první známky ALZCH. Co dělat, když se první příznaky přeci jen objeví? Nejdůležitější je včasná návštěva lékaře, ať už obvodního či specializovaného. Poté je důležitá správná diagnóza. Většina lidí si myslí, že výpadky paměti patří k normálním projevům stáří, ale mnohdy to poukazuje právě na ALZCH. Mnoho nemocných přichází k lékaři až ve středním či pozdním stádiu choroby a snaha zmírnit příznaky je velmi obtížná. Následná péče o nemocné s ALZCH je velmi fyzicky, psychicky i finančně náročná. V lehkém a středním stádiu nemoci je rodina schopna se o nemocného postarat v domácím prostředí, ale čím více se příznaky zhoršují, tím méně to rodina přestává zvládat. Je tedy nucena vyhledat sociální zařízení, kde by se o nemocného postarali a poskytli mu adekvátní péči a zázemí. Těchto zařízení je, vzhledem k rostoucímu výskytu ALZCH, zatím málo. Práva duševně postižených přikládám v příloze B. ALZCH je nejčastější typ demence a její výskyt v populaci stále roste. Říká se, že je typická ve stáří, ale čím dál více se první příznaky této choroby vyskytují u osob mladších 50 let. U mladšího člověka je horší a rychlejší průběh nemoci. ALZCH je zatím nevyléčitelná, ale existuje medikamentózní léčba, která dokáže zabránit zhoršování příznaků. Tento stav však není trvalý. 10

1.1.2 Cíle práce 1. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda osoby starší 40 let znají prevenci Alzheimerovy choroby. 2. Cílem zjistit, zda osoby starší 40 let se aktivně zajímají o počáteční příznaky Alzheimerovy choroby. 3. Cílem zjistit, zda osoby starší 40 let užívají přírodní léčiva na posílení mozkové činnosti. 1.1.3 Hypotézy práce 1. Hypotéza: Více než 60% osob starších 40 let nezná možnosti prevence Alzheimerovy choroby pomocí mentálně stimulujících aktivit. 2. Hypotéza: Více než 60% osob starších 40 let nezná možnosti prevence Alzheimerovy choroby prostřednictvím potravin a vitamínů. 3. Hypotéza: Méně než 40% osob starších 40 let se aktivně zajímá o počáteční příznaky Alzheimerovy choroby. 4. Hypotéza: Více než 20% osob starších 40 let užívá přírodní léčiva na posílení mozkové činnosti. 11

2 Teoretická část 2.1 ALZCH 2.1.1 Stavba mozku, specializace hemisfér Nejnižší částí mozku je zadní mozek. K němu patří prodloužená mícha, Varolův most a mozeček. Prodloužená mícha - centrum pro dýchání, krevní oběh a vazomotorické reflexy. Střední mozek obsahuje jádra umožňující hybnost. Výše je uložený mezimozek, slouží k udržování vnitřního prostředí. Pro sídlo paměti je označován tzv. velký mozek, který se skládá ze dvou polokoulíhemisfér. Každá polokoule se dělí na laloky (čelní, temenní, týlní a spánkový). Ty jsou tvořeny mozkovou kůrou a každá část má svoji specifickou funkci. Ve velkém mozku jsou uložena tzv. bazální ganglia, která jsou důležitá pro paměť a tzv. amygdala, která jsou potřebná pro zapamatování informací. Také nacházíme tzv. hipokampus, který je zodpovědný za prostorovou paměť a orientaci (Suchá, 2010). 2.1.2 Výživa mozku Bílkoviny přímo působí na paměť, zpracování a uchování informací. Sacharidy jsou významným zdrojem energie pro mozek. Tuky jsou také zdrojem energie a jsou potřebné pro vstřebávání vitamínů A, D, E a K (rozpustné v tucích). Důležitý je i dostatečný příjem tekutin, který zajišťuje správné prokrvení mozku (Suchá, 2010). 2.1.3 Historie ALZCH je spojena se jménem Aloise Alzheimera, německého psychiatra a neuropatologa. Narodil se 14. 6. 1864 a zemřel 19. 12. 1915. V roce 1887 ukončil studium na univerzitě v Berlíně. Když Alois Alzheimer pracoval na mnichovské klinice, 12

popsal zde onemocnění, které už léta nese jeho jméno. Na konferenci německé odborné společnosti v roce 1906 přednesl jako první kazuistiku ženy, která zemřela v 51 letech. Nemoc popsal jako zvláštní onemocnění mozkového kortexu. Příznaky tohoto onemocnění se projevily již před 5 lety jako kognitivní deficity, které se zhoršovaly. Žena byla odkázána na pomoc druhých osob, a to ve všech oblastech; měla výpadky paměti, byla zmatená a objevovaly se u ní potíže při psaní a čtení. Později se přidaly také halucinace a celková ztráta mentálních schopností. Po pitvě jejího mozku se ukázala atrofie mozkového kortexu a tzv. abnormalita senilních plaků a neurofibrilárních klubek. Onemocnění se však označovalo jako presenilní demence. Teprve po zásluze Emila Kraepelina dostala tato nemoc název ALZCH (Kučerová, 2006). 2.1.4 Charakteristika onemocnění ALZCH tvoří velkou část všech demencí, uvádí se 50 60 %. Výzkum tohoto onemocnění ukazuje, že v roce 2030 bude na světě až 34 milionů nemocných (Slezáková, 2007). Onemocnění se projevuje progresivním a nevratným poškozením mozkových buněk, které může trvat 8 až 20 let. Průběh a projevy ALZCH jsou individuální, záleží na sociálních a zdravotních podmínkách jednotlivce (Callone a spol. 2006). 2.1.5 Příčiny vzniku ALZCH První možnou příčinou může být věk, častější výskyt je od 85 roku života. Před 60. rokem je výskyt demence vzácný, ale ne nemožný. Rozhodující je také pohlaví. Častější výskyt ALZCH je u žen. Ohroženi jsou i rodinní příslušníci. Mají třikrát až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se u nich tato demence objeví. Kódující gen, Alipoprotein E může zvýšit riziko ALZCH. Možnou příčinou vzniku může také být nižší nebo žádné vzdělání. U lidí s vyšším vzděláním bývá ALZCH méně častá. Důležitou roli hraje úroveň psychické aktivity. 13

Vznik demence může zvyšovat hypertenze, diabetes mellitus či onemocnění srdce. Kouření a alkohol mohou podporovat vznik ALZCH. Na vzniku se mohou podílet také úrazy a poranění hlavy, zejména opakující se úrazy. Některé léky mohou zvyšovat riziko vzniku ALZCH. Protizánětlivé léky a hormonální substituční léčba však riziko snižují. Riziko vzniku také zvyšuje deprese, u starších lidí třikrát až čtyřikrát. Dalšími faktory vzniku této demence mohou být infekční onemocnění, např. syfilis, AIDS apod. Dále se může objevit při Parkinsonově, Hungtintonově chorobě, Creutzfeld - Jakobově chorobě, či roztroušené skleróze. V neposlední řadě je rizikovým faktorem srdeční a jaterní selhání, CHOPN nebo onkologická onemocnění. Věda se věnuje vyhledávání dalších faktorů, mezi které patří vliv životního prostředí, role diety a pohybu. Provádí se genetický a bimolekulární výzkum, od kterého se hodně očekává (Slezáková, 2007). 2.1.6 Stádia ALZCH a jejich projevy Lehká demence- prvním příznakem je zapomínání jmen a schůzek. Objevuje se obtížné hledání vhodných slov, zhoršuje se artikulace a plynulost vyjadřování. Úsudek a logické myšlení je zcela normální, postižený ještě dokáže vytvořit náhradní způsoby ve výpadku paměti (tzn. nahradit vypadlé slovo jiným). Začínají se vyskytovat poruchy nálady (především deprese), na které se může podílet úbytek paměti a dalších funkcí. Zpočátku se také vyskytují poruchy orientace (postižený začíná bloudit okolo svého bydliště). Objevují se potíže s vedením domácnosti (problémy s vařením, špatné hospodaření s penězi). Mohou se také vyskytnout problémy s oblékáním. Problémem tohoto období je, že si každý nemocný neuvědomuje, že se může jednat o závažné onemocnění a k lékaři přichází pozdě. Střední demence: dochází ke zhoršování paměti (častější zapomínání obličejů a nedávných událostí). Výrazná je také dezorientace v prostoru a čase (postižený začíná 14

bloudit po vlastním bytě, spí přes den a v noci bloudí po pokoji). Postižený má velké problémy s hledáním vhodných slov a s navazováním konverzace. Velmi často dochází k opakování již použitých slov. Mohou nastat i potíže s řízením motorového vozidla (zpomalené reakce). Nastávají potíže s oblékáním (postižený se obléká ve špatném pořadí) a je zde nutný dohled při koupaní. Dochází ke snížené schopnosti vést bez problémů domácnost. Během tohoto období si rodina a okolí všímá výrazných změn v chování a paměti, postižení přicházejí k lékaři. V tomto období by se nemělo zapomínat na kognitivní trénink. Těžká demence: objevují se velmi závažné poruchy paměti (je-li zachována paměť, tak jen na dávnou minulost). Postižený si nemůže zapamatovat a vybavit nové informace, ztrácí schopnost úsudku a logického myšlení. Objevuje se těžká porucha řeči, není schopen vytvořit smysluplnou větu. Nemocný nepoznává vlastní děti, sourozence, přátele a ošetřovatelský personál. Potřebuje pomoc při oblékání, koupání, ale i při jídle (např. obléká si mnoho vrstev oblečení nebo neví, k čemu slouží vidlička a nůž). Je zcela nesoběstačný a je odkázán na pomoc druhých. Osoby s ALZCH se často stávají agresivními anebo naopak poddajnými. Těžká demence končí zničením všech částí mozku, upoutáním na lůžko a nakonec smrtí (Callone a spol., 2006; Jirák, 2009; Pidrman, 2007). Z vlastní zkušenosti mohu říci, že osoby v těžkém stádiu se stávají zcela nesoběstačnými i inkontinentními. Neustále bloudí po oddělení a jsou velmi zmatení, nepoznají ani vlastní rodinu. Mají potíže s příjmem potravy; buď nepřijímají jídlo vůbec, nebo zapomenou, že už jedli a potom obviňují ošetřovatelský personál, že jim odmítají stravu podat. Když už je klient upoutaný na lůžko, nedokáže vyjádřit své potřeby a touhy, je zcela závislí na pomoci druhých. Polohování je velmi obtížné, protože postižený je v křeči a velmi vyhublý, potravu přijímá jen v malých dávkách, a to většinou v podobě Nutridrinků. Z tohoto důvodu se velmi často vyskytují dekubity, které se špatně hojí. Toto stádium je psychicky náročné pro rodinu postiženého, protože musí sledovat, jak jejich blízká osoba umírá v bolestech a zcela nesvéprávná. Kazuistiku a ošetřovatelský plán přikládám v příloze A. 15

2.1.7 Diagnostika onemocnění Zobrazovací metody: CT a MR poukazují na úbytek mozkové tkáně, změny v prokrvení mozku a přítomnost patologických tvarů (např. nádorů, metastáz, cyst a cévních abnormalit). SPECT a PET určují kvalitu mozkového metabolizmu, krevního průtoku a udávají informace o aktivitě neurotransmiterů v mozku (tj. přenašečů vzruchů). EEG je významné pro určení typu demence. Toto vyšetření poukazuje na změnu mozkové aktivity (Jirák, 2009). Diagnostika pomocí testu Mini Mental State Examination (dále jen MMSE): Hodnocení pomocí MMSE zvané též jako Folsteinův test, je jedním z nejčastěji používaných testů k úvodnímu vyšetření kognitivních deficitů. V první části se hodnotí orientace, paměť a pozornost, ve druhé pojmenování předmětů, čtení, psaní a vizuálněkonstruktivní schopnosti (Schuler, 2008, str. 181). V příloze C přikládám vzor testu MMSE. Diagnostika pomocí testu hodin: Clock Completion Test (dále CCT), se používá ke zjištění kognitivních deficitů, je vhodný i pro průběžnou kontrolu. Nejčastější je metoda dle Watsona. Postižený má za úkol nakreslit kulatý ciferník s čísly (Schuler, 2008). 2.1.8 Diagnostická kritéria pro demenci u ALZCH Prvním kriteriem je pozvolný začátek a rozvoj dezorientace. Důležité je vyloučení jiného somatického onemocnění nebo poškození mozku. Na počátku choroby se neobjevily žádné příznaky ložiskového poškození mozku. Kritéria pro formu ALZCH s časným začátkem onemocnění vznikne ještě před 65. rokem věku. Jedná se o rychlý rozvoj příznaků, které se nedaří zastavit. Obvykle se objevuje porucha řeči tzv. afázie, která se projevuje ztrátou schopnosti mluvit, poruchou porozumění řeči, tvorbou slov, vět, které jsou důležité pro vyjádření myšlenky. 16

Kritéria pro formu ALZCH s pozdním začátkem příznaky se objevují až po 65. roce života. Jejich nástup a rozvoj je plíživý (Dušek, 2010). 2.1.9 Léčba ALZCH Nefarmakologická opatření pokud je demence sekundární je nutné léčit možnou příčinu. Důležité je také nezapomenout na faktory, které demence zhoršují (diabetes, hyperlipidémie, infekce, hypertenze, senzorické poruchy, malnutrici). Neměli bychom podávat léky s anticholinergním účinkem a omezit psychofarmaka. Důležité je také dodržování pravidelného denního režim (Vlček, 2010). Farmakologická léčba V současné době je nejpoužívanější a nejefektivnější způsob léčby ALZCH ovlivnění acetylcholinergního systému. Tento účinek má např.: Donepezil (Aricept): inhibitor acetylcholinesterázy. Je zde prokázáno pozitivní ovlivnění kognitivních funkcí, dokáže je udržet na stejné úrovni až po dobu 1 roku. Galantamin (Reminyl): patří mezi psychoanaleptika. Tento lék by měl sloužit ke zvýšenému uvolňování acetylcholinu do synaptické štěrbiny. Galantamin je také zaměřen na ovlivňování kognitivních funkcí. Rivastigmin (Exelon): je pseudoireverzibilní inhibitor acetylcholinesteráz. Snižuje tvorbu beta-amyloidu. Memantin (Ebixa): je antagonista NMDA receptoru. Ebixa je určena pro střední až těžké stádium ALZCH. Všechny tyto inhibitory oddalují přechod do těžších stádií ALZCH (Pidrman, 2007). 2.2 Prevence ALZCH 2.2.1 Význam slova kognitivní Tento cizí výraz pochází z latiny a znamená poznávám, seznamuji anebo zkoumám (Preiss, 2009). 17

2.2.2 Kognitivní psychologie Zabývá se vytvářením představ, obrazotvorností, fantazií, myšlením, usuzováním, rozhodováním, řešením problémů, přesvědčením, postoji, domněnkami, pozorností a schopností abstrakce. Zkoumá, co se v nás děje (Preiss, 2009). 2.2.3 Kognitivní schopnosti Kognitivní schopnosti jsou nástrojem pro zpracování informací. A informací je kolem nás takové množství, že vyznat se v nich není zdaleka lehké a snadné (Preiss, 2009, str. 41). 2.2.4 Kognitivní funkce Kognitivní funkce jsou součástí základních funkcí mozku, díky kterým můžeme zkoumat okolní svět, zamýšlet se nad naším jednáním a být v kontaktu s druhými lidmi. Pokud jsou některé funkce poškozeny, člověk se může cítit méněcenný, nejistý, ztrácí sebedůvěru a běžné denní činnosti se pro něj stávají obtížnými. Do kognitivních funkcí řadíme paměť, pozornost, zrakově - prostorové schopnosti, jazyk a myšlení (Klucká, 2009). Paměť o o Je psychická, nesmírně složitá a důležitá funkce, která nám napomáhá přijímat, uchovávat a vybavovat si nové informace, vjemy a zážitky. Paměť je důležitá pro správné fungování kognitivních funkcí, jako je například myšlení. Je spojena s procesem učení. Paměťový proces se skládá ze tří fází - vštípení, uchování a vybavení. Rozdělení paměti: dělíme ji do dvou částí. Je tu paměť krátkodobá, tzn., že nové informace a poznatky si pamatujeme jen několik sekund a dlouhodobá, kdy informace zůstávají v paměti několik minut nebo i po celý život. Některé informace a zážitky přecházejí automaticky do dlouhodobé paměti, záleží na tom, jak jsou pro nás důležité a jak moc je opakujeme. Důležité je také správné porozumění novým informacím. 18

Pozornost o o o o o o Je spojena s pamětí a je funkcí vědomí. Základní vlastností pozornosti je selektivita (výběrovost). Znamená to, že si z mnoha podnětů, které nás obklopují celý den, vybíráme jen ty pro nás zajímavé. Další základní vlastností pozornosti je koncentrace (soustředění). Koncentrace probíhá několik sekund i déle na určitý podnět, který nás zaujal, a chceme mu věnovat pozornost. Distribuce (rozdělení) pozornosti je stav, kdy se dokážeme soustředit na dvě činnosti najednou. Je to dané tím, že jednu z těch činností máme dokonale nahranou v paměti. Poslední vlastností je tzv. vigilita tj. schopnost přenášet pozornost z jednoho podnětu na druhý. Jedná se o okamžitou reakci na nově vzniklou situaci. Ve stáří se zhoršuje vigilita, ale naopak selektivita pozornosti zůstává stejná. Zhoršuje se pouze při úrazech hlavy a s degenerativním onemocněním. V kognitivním tréninku má pozornost velmi důležitou funkci, neboť ovlivňuje řadu jiných funkcí např. paměť. Zrakově - prostorové schopnosti o Patří sem vizuálně-konstrukční, vizuálně-motorické a percepční schopnosti. Tato oblast bývá poškozena procesem stárnutí, psychiatrickým onemocněním anebo poškozením CNS. Nesprávné fungování pravé hemisféry u starších lidí má za následek obtížné rozpoznávání neúplných obrazců, určování polohy a směru, kterým se pohybuje bod nebo předmět. Porucha těchto funkcí nám způsobuje problémy v běžném životě např. špatná orientace v nákupních centrech, potíže s psaním a čtením. Poškození nebo narušení těchto funkcí vede ke snížení manuálních dovedností. U osob, které trpí demencí, se často objevuje tzv. vizuokonstrukční apraxie. Jde o ztrátu schopnosti používat již osvojené komplexní pohyby, které využíváme v běžném životě. Nejčastějším druhem apraxie je tzv. dressing apraxie (neschopnost 19

obléknout se). Osoby, které trpí touto poruchou, nejsou schopné ovládat a sehrát své pohyby. Jazyk a řečové schopnosti o o Jazyk patří mezi základní prostředky komunikace a má mnoho důležitých funkcí. Pomáhá nám poznávat okolní svět, zdokonalovat myšlení, dělit se o naše pocity, potřeby, zkušenosti a zážitky. Při normálním stárnutí bez traumatického poškození mozku je řeč zachována bez potíží až do vysokého věku. U osob s demencí nebo s traumatickým poškozením mozku se může objevit obtížné vybavování a nalézání vhodných slov. Když se objeví porucha řeči, tzv. afázie, je důležitá pravidelná rehabilitace. Právě řeč nám umožňuje kontakt s druhými. Myšlení o o o Myšlení je složitá a komplexní funkce. Díky které si můžeme dávat dohromady souvislosti, různé vjemy, symboly, představy a tvoříme z nich závěry. Myšlení nám pomáhá porozumět a orientovat se v okolním světě. Základní jednotkou je pojem. Jde o soubor vlastností, typických pro celou skupinu. Důležitým pojmem, který souvisí s myšlením, je kreativita (tvořivost). Díky tvořivosti jsme schopni vytvářet nové, originální, neočekávané, ale přínosné věci. Vznikají tak nové myšlenky, poznatky a nápady, které nám zpříjemňují kvalitu života (Klucká, 2009). 2.2.5 Kognitivní rehabilitace Toto cvičení má za cíl napravit porušené kognitivní funkce (Klucká, 2009). 2.2.6 Neurorehabilitace Provádí se u osob s těžkým poškozením mozku a je zaměřena na fyzioterapii, fyzikální terapii, ergoterapii, logopedii, muzikoterapii, arteterapii a medikamentózní léčbu (Klucká, 2009). 20

2.2.7 Kognitivní trénink Je procvičování kognitivních schopností u zdravých osob a jedná se tak o prevenci před kognitivními poruchami. Jde tedy o posilování stávajících schopností, nikoli o jejich nápravu (Klucká, 2009). 2.2.8 Struktura kognitivního tréninku Tato struktura zahrnuje 52 tréninkových bloků, které se soustředí na trénink paměti, myšlení, pozornosti, vnímání řeči a řešení problémů. Pocit jistoty umožňuje jednotný postup pří řešení cvičení. Kognitivní trénink je určen pro skupinu 7 až 10 lidí. Jeho obsahem je nejen procvičování kognitivních funkcí, ale i osobnostních a sociálních faktorů. V každém bloku se střídají verbální, písemné a kresebné úkoly. Je prokázáno, že využití tohoto tréninku (např. v domovech pro seniory) vede ke zlepšení kognitivních funkcí (Klucká, 2009). V příloze E, F, G jsou ukázky kognitivního tréninku. 2.2.9 Mentálně stimulující aktivity Mezi nejčastější volnočasové aktivity patří čtení, psaní, luštění křížovek, hraní deskových her, karet a hra na hudební nástroj. Velký význam mají také videohry, tyto hry však musí být intelektuálně stimulující (např. virtuální bowling, tenis, golf). Dle zahraniční studie, kterou vedl doktor Hall, bylo zjištěno, že lidé, kteří se věnují těmto aktivitám, mají sníženou náchylnost k rychlému rozvoji ztráty paměti. Vědci také zjistili, že brouzdání po internetu a vyhledávání nových informací stimuluje mozek mnohem více než například četba. Důležité je vyhýbat se lenošení. Nedostatek fyzické aktivity může být rizikovým faktorem pro ALZCH. Doktorka Deborah E. Barnesová, Ph.D. je toho názoru, že pokud jste během života přestali být po fyzické stránce aktivní, měli byste s tím znovu začít (Carperová, 2010). 2.2.10 Vhodné potraviny pro správné fungování paměti Bobulovité ovoce jako jsou např. borůvky, ostružiny, maliny, jahody a brusinky zlepšují fungování neuronů. Ovoce obsahuje vysoké množství polyfenolů, anthokyaninů 21

a antioxidantů. Tyto látky jsou přirozenými ochránci neuronů: chrání mozkové buňky před oxidačním poškozením a záněty (Carperová, 2010). Velký význam na prokrvení mozku má i čokoláda. S tímto tvrzením přišli lékaři z lékařské fakulty na Harvardu. Kakao, které je obsaženo v čokoládě, obsahuje velké množství antioxidantů (flavonolů). Tyto látky mají velký vliv na ochranu srdce a mozku. Nejvhodnější je tmavá čokoláda; ta obsahuje malé množství kalorií a tuků (Carperová, 2010). Vhodná je také strava s obsahem vitaminu B cholin. Cholin je obsažen ve vejcích, pšeničných klíčkách, burských oříšcích, pistáciích, mandlích, ale také je obsažen ve špenátu, květáku a růžičkové kapustě (Carperová, 2010). Konzumace skořice má velký vliv na stimulaci slabého a nesprávně fungujícího inzulínu. Skořice zabraňuje chaosu v přenosu informací a vysokému zvýšení produkce toxického proteinu beta-amyloidu. Ten se usazuje v mozku a je rizikovým faktorem pro rozvoj ALZCH (Carperová, 2010). Výzkum na univerzitě v Pittsburgu prokázal, že kari koření má preventivní účinky před ALZCH. Obsahuje turmerik, který je bohatý na kurkumin. Kurkumin dokáže pozastavit či oddálit potíže s pamětí, ale také zabraňuje tvoření amyloidních plaků. Navíc dokáže zničit i plaky již stávající. Odborníci doporučují dvě až tři jídla s kari kořením týdně, vhodnější je žluté kari (Carperová, 2010). Další vhodnou stravou pro správně fungující paměť je rybí tuk. Pokud se mu budeme vyhýbat, hrozí nám rychlý úbytek kognitivních schopností a je zde velké riziko rozvoje demence. Součástí rybího tuku je omega 3, která se skládá z mastných kyselin. Nejvhodnější rybou je losos, tuňák, makrela a sardinky (Carperová, 2010). Vědci také zjistili, že extra panenský olivový olej má blahodárné účinky pro mozek. Olej obsahuje složku oleokantal, který zamezuje prvotním shlukům beta-amyloidu. Navíc má také protizánětlivé účinky (Carperová, 2010). Rizikové faktory pro vznik ALZCH ovlivňuje i ocet, který významně snižuje velké množství cukru v krvi, tlumí chuť k jídlu a udržuje tělesnou hmotnost. Měli bychom ho používat do salátových zálivek nebo ho pít naředěný s vodou. Při výběru octa je třeba řídit se jeho kyselostí (Carperová, 2010). 22

2.2.11 Důležité vitamíny pro mozek Vitamin E je významným antioxidantem, který je obsažen ve vnitřnostech, mléce, rostlinných olejích (Suchá, 2010). Vitamin C a hořčík podporují příjem a využití bílkovin. Vhodná je tedy čerstvá pomerančová šťáva. Vitamin B 1 (thiamin) zajišťuje zásobování mozku cukrem. Thiamin nám udržuje dobrou náladu. Pokud je ho nedostatek, hrozí nám deprese a únava což způsobuje špatné soustředění a problémy s pamětí. Je součástí celozrnných produktů. Vitamin B 2 (riboflavin) se podílí na vysílání noradrenalinu do mozku. Tím podporuje získávání energie v každé buňce. Riboflavin se nachází v mléčných a celozrnných produktech, ale také v listové zelenině Vitamin B 3 (niacin) nám zajišťuje lepší přijímání kyslíku. Niacin je obsažen v celozrnných produktech., Vitamin B 5 (kyselina pantotenová) je důležitý při tvorbě acetylcholinu. Zajišťuje nám jasný rozum a chytrost. Tento vitamin můžeme nalézt v celozrnných produktech, kvasnicích, mléku, ale také v houbách a drůbeži. Vitamin B 6 (pyridoxin) zlepšuje paměť. Je důležitý pro zásobování mozku cukrem. Můžeme ho získat z plodů moře, lososa, sardinek a mrkve. Při nedostatku pyridoxinu nás bude trápit únava, slabost a budeme mít oslabený imunitní systém. Vitamin B 12 (cobalamin) podporuje růst a dělení buněk. Při nedostatku tohoto vitamínu se začínají objevovat příznaky stárnutí, tj. zhoršování paměti a demence. Tento vitamin je součástí živočišných produktů. Objevuje se i v kyselém zelí. Mezi pomocné minerální látky a stopové prvky můžeme zařadit chrom a mangan. Chrom zvyšuje schopnost soustředění a je obsažen v obilí, oříšcích, houbách, mase a rýži. Mangan přeměňuje uhlohydráty na jednoduché cukry a je palivem pro mozek. Mangan je součástí celozrnného chleba, hrášku, kapusty, ale také černého čaje (Schmidt, 2002). 23

2.2.12 Přírodní léčiva pro mozek Geratam/Nootropil obsahuje léčivou složku piracetam, která významně ovlivňuje kognitivní funkce, zejména paměť a učení. Geratam je označován jako léčivý přípravek. Lecitin je přírodní látka, která má příznivý vliv na správné fungování mozku. Obsahuje velké množství cholinu. Lecitin funguje jako doplněk stravy. Ginkgo biloba (Jinan dvoulaločný) je strom, který významně ovlivňuje paměť. Jejím užíváním můžeme předejít ALZCH. BrainActive je dalším doplňkem stravy. Ovlivňuje metabolismus neuromediatorů a zvyšuje prokrvení mozku. Tento doplněk podporuje paměť, koncentraci, učení a snižuje únavu (www.lekarna.cz, 4.5. 2012). Marihuana (Cannabis sativa) - vědci z kalifornského Scripps Research Institute zjistili, že látka obsažená v marihuaně, tzv. THC, blokuje vznik amyloidních plaků lépe než některé léky určené k léčbě ALZCH. Není však doporučeno užívání ilegální marihuany k léčbě či prevenci. Vědci nyní hledají zákonné cesty k jejímu užívání. Návrhem je marihuanová náplast, která by obsahovala nepsychoaktivní dávku THC (Carperová, 2010). 2.2.13 Další významná opatření, která můžeme udělat pro zlepšení paměti Přestat kouřit. Nikotin, který je součástí tabáku, vede ke zlepšení paměti a soustředěnosti. Ve velkém množství, však způsobuje poruchy vzruchů na synapsích a může vést až ke křečím a smrti. Nikotin může způsobovat bolesti hlavy, poruchy vidění a problémy s koncentrací. Je to jedna z nejvíce návykových látek. Omezit alkohol. Alkohol je neškodný jen v malé míře, dle WHO sklenka vína nebo piva nemá nežádoucí účinky. Užívání většího množství alkoholu v pravidelných intervalech vede k alkoholismu, což způsobuje nevratné poškození mozku a předčasnou smrt. 24

Naučit se relaxovat a zvládat stres. Rady pro zvládání stresu jsou redukovat stresové faktory (např. přetížení, osobní a pracovní problémy), provádět relaxační cvičení, sportovat, aktivně strávit volný čas, vkládat do své činnosti přestávky a nevysedávat u televize. Kvalitní spánek je nejvhodnějším zdrojem uklidnění a nové energie. Stačí šest až osm hodin spánku, abychom se cítili svěží. Potřeba odpočinku je však individuální. Pokud však budeme delší dobu bez kvalitního spánku, hrozí nám problémy se soustředěním a mohou se objevit i zdravotní problémy. Vědci také zjistili, že je důležitý tzv. polední spánek. Výkonnostní útlum totiž nastává po poledni, energetické rezervy se budou zajímat o trávení, nikoli o fungování mozku. To způsobuje, že se budeme cítit unavení, malátní a budeme se špatně soustředit. Polední odpočinek, by však neměl být delší než 30minut (Schmidt, 2002). Další stručný přehled vhodných opatření je v příloze D. 25

3 Praktická část Praktická část se zabývá metodikou výzkumné práce. Je zde popsán způsob, jakým daný výzkum probíhal. Dále se věnuje respondentům, charakterizuje a popisuje výzkumné prostředí a nakonec jsou zde uvedeny výsledky. 3.1 Metodika výzkumné práce Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaká je znalost a informovanost o prevenci ALZCH u osob starších 40 let. Chtěla jsem zjistit, zda osoby starší 40 let se zajímají o první příznaky ALZCH a o možnosti její prevence. V anonymním dotazníku jsem použila uzavřené a otevřené otázky. Jsou sestavené tak, aby jim respondenti dobře rozuměli a aby navazovali na mé cíle. Dotazník je uveden v příloze K. Návratnost dotazníků byla 100 %. Vždy jsem počkala, než respondenti dotazníky vyplní. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů Celkem 110 dotazníků jsem rozdala osobám starším 40 let. Aktivně jsem vyhledávala ty nejvhodnější, takže mezi dotazovanými byli jak muži, tak i ženy. V následujících tabulkách je uvedeno pohlaví, věkové rozmezí a dosažené vzdělání dotazovaných. Tab. 1: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda mezi mými respondenty bylo více mužů či žen (zdroj:vlastní výpočty) Pohlaví: Celkem Celkem (%) A) Muž 46 41,82 B) Žena 64 58,18 Celkem 110 100 26

Tab. 2: Zobrazuje vyhodnocení otázky, jaký je věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Věk: Celkem Celkem (%) A) 40-45 let 56 50,91 B) 46-51 let 20 18,18 C) 52-60 let 25 22,73 D) 61 a více let 9 8,18 Celkem 110 100 Tab. 3: Zobrazuje vyhodnocení otázky, jaké je dosažené vzdělání respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Vzdělání: Celkem Celkem (%) A) Základní 5 4,55 B) Vyučen/a 58 52,73 C) Středoškolské 39 35,45 D) Vysokoškolské 8 7,27 Celkem: 110 100 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Vlastní výzkum probíhal v Kraji Vysočina a v Pardubickém kraji, kde jsem navštívila několik malých firem. Mými respondenty se také staly, osoby žijící v mém blízkém okolí. Každému byl vysvětlen účel a způsob vyplnění anonymního dotazníku. 3.4 Vlastní výsledky výzkumu Jak již bylo uvedeno výše, mého výzkumu se zúčastnilo celkem 110 respondentů. Pohlaví a vzdělání zde nebylo zohledňováno a věk byl dán. Výzkum je vyhodnocován ze 16 otázek. Získané odpovědi jsou uvedeny jak v tabulkách, tak i v grafickém znázornění. 27

3.4.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1 Zajímal/a jste se někdy u svého obvodního lékaře na počáteční příznaky ALZCH? Tabulka 1: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti někdy zajímali o počáteční příznaky ALZCH u obvodního lékaře (zdroj: vlastní výpočty) Zajímal/a jste se někdy u svého obvodního lékaře na počáteční příznaky ALZCH? Celkem Celkem (%) A) Ano 24 21,82 B) Ne 79 71,82 C) Nemám o to zájem 7 6,36 Celkem 110 100 Obrázek 1: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda se respondenti někdy zajímali o počáteční č ční příznaky ALZCH u obvodního lékaře (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda se respondenti někdy zajímali o počáteční č ční příznaky ALZCH u obvodního lékaře, odpověděli všichni dotazovaní. Odpověď ANO uvedlo 21,82 % respondentů, odpověď NE 71,28 % a 6,36 % respondentů o daný problém nejevilo zájem. 28

3.4.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2 Věnujete se mentálně ě stimulujícím aktivitám? Tabulka 2: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti věnují mentálně ě stimulujícím aktivitám (zdroj: vlastní výpočty) Věnujete se mentálně stimulujícím aktivitám? Celkem Celkem (%) A) Ano, každý den 18 16,36 B) Ano, 3x týdně 40 36,36 C) Ano, 1x za měsíc 38 D) Ne, nemám o tyto aktivity zájem 14 34,55 12,73 Celkem 110 100 Obrázek 2: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda se respondenti věnují mentálně stimulujícím aktivitám (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda se respondenti věnují mentálně stimulujícím aktivitám, odpovědělo 110 dotazovaných. Na odpověď ano, každý den, odpovědělo 16,36 % respondentů. Ano, 3x týdně, uvedlo 36,36 %; Ano, 1x za měsíc, uvedlo 34,55 % respondentů a 12,73 % respondentů nemá o tyto aktivity zájem. 29

3.4.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3 Myslíte si, že užíváním vitamínů a některých druhů potravin se dá předejít ALZCH? Tabulka 3: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda si respondenti myslí, že užíváním vitamínů a některých druhů potravy se dá přejít ALZCH(zdroj: vlastní výpočty) Myslíte si, že užíváním vitamínů a některých druhů potravin se dá předejít ALZCH? Celkem Celkem (%) A) Ano, určitě 25 22,73 B) Ano, myslím si, ale jak u koho 45 C) Ne, nevěřím tomu 40 40,91 36,36 D) Jiné: Celkem 0 110 0,00 100 Obrázek 3: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí na otázku, zda si respondenti myslí, že užíváním vitamínů ů a některých druhů potravin se dá předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda si respondenti myslí, že užíváním vitamínů ů a některých druhů potravin se dá předejít ALZCH, odpovědělo 110 respondentů. Odpověď ano, určitě, zakroužkovalo 22,73 % dotazovaných. Odpověď ano, ale jak u koho, odpovědělo 40,91 % respondentů ů a 36,36 % respondentů tomu nevěří. Možnost vlastní odpovědi nevyužil žádný dotazovaný. 30

3.4.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 4 Znáte některé druhy vitamínů či potravin, kterými lze předejít ALZCH? (volné odpovědi) Tabulka 4: Zobrazuje počet odpovědí na otázku, zda respondenti znají některé druhy vitamínů či potravin, kterými lze předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější počet odpovědí na otázku č. 4 A) Jedna B) Dvě C) Tři D) Čtyři E) Pět F) Šest Celkem Celkem 14 13 4 6 2 0 39 Celkem (%) 35,90 33,33 10,26 15,38 5,13 0,00 100 Obrázek 4: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají některé druhy vitamínu či potravin, kterými lze předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti znají některé druhy vitamínů či potravin odpovědělo 39 respondentů ze 110. Jednu odpověď napsalo 35,90 %, dvě ě odpovědi 33,33 %, tři odpovědi 10,26 %, čtyři odpovědi 15,38 %, pět odpovědí dí 5,13 % respondentů. Šest a více odpovědí dí nenapsal žádný respondent. 31

Tabulka 5: Zobrazuje vyhodnocení odpovědí na otázku, zda respondenti znají některé druhy vitamínů či potravin, kterými lze předejít ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Odpovědi Četnost Celkem (%) A) Ořechy 6 6,98 B) Ovoce 12 13,95 C) Vitamíny celkově 2 2,33 D) Lecitin 5 5,81 E) Vláknina 1 1,16 F) Ryby 5 5,81 G) Kari koření 1 1,16 H) Zelenina 8 9,30 I) Ginkoprim 3 3,49 J) Marihuana 3 3,49 K) Geratam 1 1,16 L) Česnek 8 9,30 M) Vejce 1 1,16 N) Ginkgo biloba 5 5,81 O) Vitamín E 6 6,98 P) Vitamín C 2 2,33 Q) Vitamín B 10 11,63 R) Alkohol 3 3,49 S) Káva 1 1,16 T) Ženšen 2 2,33 U) Kyselina listová 1 1,16 Celkem 86 100 32

Obrázek 5: Zobrazuje grafické znázornění nejčastějších odpovědí na otázku č. 4 (zdroj: vlastní výpočty) Na tuto otázku odpovědělo ě 39 respondentů (86 odpovědí) ze 110. Nejčastějšími odpověďmi bylo ovoce 13,95 %, vitamin B 11,63 %, zelenina 9,30 %, česnek 9,30 %, vitamin E 6,98 %, ořechy 6,98 %, Lecitin 5,81 %, ryby 5,81 % a Ginkgo biloba- 5,81 %. 33

3.4.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5 Znáte nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti? Tabulka 6: Zobrazuje počet odpovědí na otázku, zda respondenti znají nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější počet odpovědí na otázku č. 5 A) Jedna B) Dvě C) Tři D) Čtyři E) Pět F) Šest Celkem Četnost 39 8 4 1 0 0 52 Celkem (%) 75,00 15,38 7,69 1,92 0,00 0,00 100 Obrázek 6: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí na otázku č. 5 (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti znají nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti, odpovědělo 52 respondentů ze 110. Nejvíce respondentů napsalo jednu odpověď a to 75 %, dvě odpovědi napsalo 15,38 %, tři odpovědi 7,69 % a čtyři odpovědi 1,92 %. Pět a více odpovědí dí nenapsal nikdo. 34

Tabulka 7: Zobrazuje vyhodnocení odpovědí na otázku, zda respondenti nti znají nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty) Odpovědi Četnost Celkem (%) A) Tianshi čínská medicína 1 1,41 B) Alkohol C) Lecitin D) Ginkgo biloba E) Ginkoprim F) Marihuana G) Koenzym Q10 H) Cigarety I) Tanakan J) Geratam K) Káva L) Ženšen Celkem 6 3 21 8 11 2 2 2 11 2 2 71 8,45 4,23 29,58 11,27 15,49 2,82 2,82 2,82 15,49 2,82 2,82 100 Obrázek 7: Zobrazuje grafické znázornění nejčastějších odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty) 35

Na otázku, zda respondenti znají nějaké přírodní léky na posílení mozkové činnosti, odpovědělo 52 dotazovaných (71 odpovědí) ze 110. Nejčastějšími odpověďmi byla Ginkgo biloba 29,58 %, Marihuana 15,49 %, Geratam 15,49 %, Ginkoprim 11,27 %, alkohol 8,45 % a Lecitin 4,23 %. 36

3.4.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6 Užíval/a jste někdy léky na posílení mozkové činnosti? Tabulka 8: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti někdy užívali léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty) Užíval/a jste někdy léky na posílení mozkové činnosti? Celkem Celkem (%) A) Ano 27 24,55 B) Ne Celkem 83 110 75,45 100 Obrázek 8: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda respondenti někdy užívali léky na posílení mozkové činnosti (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti někdy užívali léky na posílení mozkové činnosti, odpovědělo 110 dotazovaných. Odpověď ANO zakroužkovalo 24,55 % respondentů a 75,45 % respondentů odpovědělo, že nikdy neužívali léky na posílení mozkové činnosti. 37

3.4.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7 Pokud ANO, pociťoval/a jste zlepšení paměti? Tabulka 9: Zobrazuje vyhodnocení otázky, pokud respondenti odpověděli ěli ANO, zda pociťovali zlepšení paměti (zdroj: vlastní výpočty) Pociťoval/a oval/a jste zlepšení paměti? Celkem Celkem (%) A) Ano, pociťoval/a jsem výrazné zlepšení 11 B) Paměť se nezhoršovala 16 C) Ne, paměť byla horší 0 40,74 59,26 0,00 Celkem 27 100 Obrázek 9: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda respondenti pociťovali zlepšení paměti (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti pociťovali zlepšení paměti, odpovědělo ě ělo 27 dotazovaných ze 110. Výrazné zlepšení paměti pociťovalo 40,74 % respondentů, 59,26 % uvedlo, že se paměť nezhoršovala. Žádný z dotazovaných neuvedl, že by byla paměť horší. 38

3.4.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8 Víte, jaké jsou rizikové faktory pro vznik ALZCH? (možnost více odpovědí) Tabulka 10: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti znají rizikové faktory pro vznik ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Víte, jaké jsou rizikové faktory pro vznik ALZCH? Celkem Celkem (%) A) Věk, genetické faktory 90 68,70 B) Deprese, stres C) Obezita D) Jiné: Celkem 35 6 0 131 26,72 4,58 0,00 100 Obrázek 10: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají rizikové faktory pro vznik ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti znají rizikové faktory pro vznik ALZCH, odpovědělo 110dotazovaných. Odpověď věk a genetické faktory zvolilo 68,70 % respondentů. Depresi a stres 26,72 % a obezitu 4,58 % respondentů. Možnost volné odpovědi nevyužil žádný z dotazovaných. 39

3.4.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9 Znáte možnosti prevence ALZCH? (volné odpovědi) Tabulka 11: Zobrazuje počet odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCHpočet preventivních správných opatření, uvedených respondenty (zdroj: vlastní výpočty) Nejčastější počet odpovědí na otázku č. 9 A) Jedna B) Dvě C) Tři D) Čtyři E) Pět F) Šest Celkem Celkem 11 15 21 3 1 1 52 Celkem (%) 21,15 28,85 40,38 5,77 1,92 1,92 100 Obrázek 11: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH- počet preventivních správných opatření, uvedených respondenty (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH, odpovědělo 52 dotazovaných ze 110. Nejvíce respondentů, uvedlo 3 správná preventivní opatření, a to 40,38 %, dvě odpovědi 28,85 %, jednu odpověď 21,15 %, čtyři odpovědi 5,77 %, pět a šest odpovědí napsalo 1,92 %. Více odpovědí nenapsal žádný respondent. 40

Tabulka 12: Zobrazuje vyhodnocení odpovědí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Odpovědi Četnost Celkem (%) A) Trénink paměti 25 19,69 B) Křížovky 28 22,05 C) Sudoku 6 4,72 D) Sport 24 18,90 E) Správná životospráva 10 7,87 F) Kvalitní spánek 4 3,15 G) Duševní aktivita 3 2,36 H) Včasné rozpoznání choroby 1 0,79 I) Četba 12 9,45 J) Vitamíny 1 0,79 K) Učení 3 2,36 L) Marihuana 1 0,79 M) Doplňky stravy 7 5,51 N) Puzzle 1 0,79 O) Společenský život 1 0,79 Celkem 127 100 41

Obrázek 12: Zobrazuje grafické znázornění nejčastějších odpovědí dí na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti znají možnosti prevence, odpovědělo 52 dotazovaných (127 odpovědí) dí) ze 110. Nejčastějšími odpověďmi bylo luštění křížovek 22,05 %, trénink paměti 19,69 %, sport 18,90 %, četba 9,45 %, správná životospráva 7,87 % a doplňky stravy 5,51 %. 42

3.4.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10 Věnujete se aktivně ě sportování? Tabulka 13: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda se respondenti aktivně věnují sportování (zdroj: vlastní výpočty) Věnujete se aktivně sportování? Celkem Celkem (%) A) Ano, pravidelně sportuji 18 B) Ano, příležitostně 53 C) Ne, nemám na to čas 31 D) Ne, nebaví mě ě to 8 16,36 48,18 28,18 7,27 Celkem 110 100 Obrázek 13: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda se respondenti aktivně věnují sportování (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda se respondenti aktivně věnují sportování, odpovědělo ě ělo 110 dotazovaných. Na odpověď ano, pravidelně sportuji, odpovědělo 16,36 % respondentů. Ano, příležitostně, odpovědělo ě ělo 48,18 % respondentů, 28,18 % odpovědělo, že na to nemají čas a 7,27 % dotazovaných odpovědělo, že je sportování nebaví. 43

3.4.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11 Užíváte volně prodejné léky, kde je obsažen vitamín B? Tabulka 14: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti užívají volně ě prodejné léky, kde je obsažen vitamín B (zdroj: vlastní výpočty) Užíváte volně ě prodejné léky, kde je obsažen vitamín B? Celkem Celkem (%) A) Ano, pravidelně 18 16,36 B) Ano, na doporučení lékaře 21 C) Ne, i když mi je lékař doporučil 2 19,09 1,82 D) Ne, neužívám Celkem 69 110 62,73 100 Obrázek 14: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda respondenti užívají volně prodejné léky, kde je obsažen vitamin B (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti užívali volně prodejné léky, kde je obsažen vitamin B, odpovědělo 110 dotazovaných. Odpověď; ano, pravidelně, zvolilo 16,36 % respondentů; ano, na doporučení lékaře zvolilo 19,09 %. Odpověď; ne, i když mi je lékař doporučil, zvolilo 1,82 % a 62,73 % dotazovaných uvedlo, že je neužívá. 44

3.4.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12 Trpěl ve Vaší rodině ě někdo ALZCH? Tabulka 15: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda ve Vaší rodině někdo trpěl ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Trpěl ve Vaší rodině někdo ALZCH? A) Ano B) Nejsem si jist/a C) ne Celkem Celkem 13 25 72 110 Celkem (%) 11,82 22,73 65,45 100 Obrázek 15: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí dí na otázku, zda ve Vaší rodině někdo trpěl ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda ve Vaší rodině někdo trpěl ALZCH, odpovědělo ělo 110 dotazovaných. Odpověď ANO zvolilo 11,82 % respondentů, 22,73 % odpovědělo, ě ělo, že si nejsou jistí. A 65,45 % dotazovaných uvedlo, že v rodině neměli ALZCH. 45

3.4.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13 Znáte počáteční příznaky ALZCH? (možnost více odpovědí) Tabulka 16: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti znají počáteční č příznaky ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Znáte počáteční příznaky ALZCH? Celkem A) Vybavování věcí a událostí z dávné 24 minulosti B) Bolesti hlavy a závratě 2 C) Poruchy chování, pamětí a zapomínání 98 Celkem (%) 19,35 1,61 79,03 D) Jiné: Celkem 0 124 0,00 100 Obrázek 16: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí, zda respondenti znají počáteční příznaky ALZCH (zdroj: vlastní výpočty) Na otázku, zda respondenti znají počáteční příznaky, odpovědělo ě ělo 110 dotazovaných, z toho jako správnou odpověď vybavování věcí a událostí z dávné minulosti zvolilo 19,35 % a poruchy chování, paměti a zapomínání zvolilo 79,03 % respondentů. Odpověď bolesti hlavy a závratě uvedlo 1, 61 % respondentů. Možnost vlastní odpovědi nevyužil žádný z dotazovaných. 46