Senát Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací

276 8. funkční období 276 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 8. prosince 2011 2012

Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky Senát Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze 8. prosince 2011

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č R Koordinace systémů sociálního zabezpečení je jedním z významných způsobů usnadnění potřebné mezinárodní migrace pracovníků, podpory podnikání a poskytování služeb. Česká republika usiluje o navázání vztahů zejména ve vztahu k zemím, které jsou v centru pozornosti České republiky, jak z hlediska ekonomické spolupráce, tak z hlediska zahraničněpolitických zájmů a v neposlední řadě i historických důvodů. Oblast vztahů sociálního zabezpečení mezi Českou republikou a Ruskou federací byla do 31. prosince 2008 upravena Dohodou mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení ze dne 2. prosince 1959 - vyhl. č. 116/1960 Sb. (dále jen Dohoda ). Jednalo se o překonaný typ smluvního dokumentu postrádající jakýkoli ekonomický či pojistný základ. Snaha jej změnit byla z české strany projevena v minulosti několikrát. Již v roce 1989, tj. ještě za existence bývalé ČSFR, vláda schválila dílčí novelizaci Dohody; k jejímu přijetí však nakonec pro potíže na straně zahraničního partnera nedošlo. Po rozpadu SSSR Ruská federace uznala platnost Dohody a vyjádřila přání ji i nadále provádět. Bezprostředně po vzniku samostatné České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR uplatnilo požadavek na změnu Dohody, resp. na co nejrychlejší sjednání nového smluvního dokumentu, který by Dohodu nahradil. Expertní jednání k přípravě nové smlouvy o sociálním zabezpečení se podařila zahájit v roce 1994. Jednání probíhala velmi obtížně, protože principy navrhované českou stranou byly pro ruské partnery nové. Ve snaze urychlit sjednání smlouvy navrhovala česká strana, aby platnost Dohody byla ukončena v rámci sukcesních jednání s Ruskou federací. Tento návrh se však nepodařilo prosadit ruská strana rozhodně trvala na zachování platnosti Dohody až do doby sjednání nové smlouvy o sociálním zabezpečení, která by ji nahradila. Teprve v roce 2001 se po intenzivních jednáních podařilo připravit text nového smluvního dokumentu; vláda jej schválila, ale k podpisu opět nedošlo z důvodu reformy ruského důchodového systému. Jednání se obnovila v podstatě opět od začátku až v roce 2003. Díky reorganizaci ústředních orgánů státní správy Ruské federace však mohla být dokončena teprve v roce 2006. Počítalo se s tím, že výsledný návrh podepíší prezidenti smluvních států při příležitosti návštěvy prezidenta České republiky Václava Klause v Ruské federaci v dubnu 2007. Z důvodů na ruské straně však k podpisu Smlouvy ani tentokrát nedošlo. Po zvážení všech okolností souvisejících s aplikací Dohody se česká strana rozhodla pro její vypovězení. V danou chvíli výpověď Dohody zůstala jako jediný prostředek umožňující odstranit deformace, které ve vzájemných vztazích mezi oběma

státy v oblasti sociálního zabezpečení nastaly v průběhu takřka 50 let uplynulých od sjednání Dohody. S výpovědí Dohody česká strana spojovala do určité míry i naději, že tento krok přiměje Rusko k rychlejšímu postupu při schvalování nové smlouvy. Tato naděje se ukázala opodstatněnou. Jakmile byla výpověď ruské straně předána a bylo jisté, že dnem 1. ledna 2009 Dohoda pozbude platnosti, ruská strana avizovala, že má zájem na dokončení nové Smlouvy. Zároveň požádala o některé změny dříve dohodnutého textu. Protože však ne všechny ruské návrhy bylo možno akceptovat, proběhlo další kolo expertního jednání, které pak pokračovalo korespondenční cestou. Výsledkem je nyní předkládaný návrh smluvního dokumentu.. Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení, tzn. i předkládaná Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení (dále jen Smlouva ), jsou - vedle mnohostranných konvencí - nástrojem řešícím kolize sociálních zákonů různých států. Bez přímých zásahů do vnitrostátního zákonodárství se soustředí na aplikaci národního práva při respektování základních principů sociálních smluv, jimiž jsou: rovnost nakládání s příslušníky smluvních států, sčítání pojistných dob pro stanovení nároků, výplata dávek do ciziny a aplikace jednoho zákonodárství. Stejně jako jsou tyto principy uplatňovány v základních dokumentech koordinujících různé systémy sociálního zabezpečení (vedle dvoustranných smluv jsou to Nařízení Rady EHS č. 1408/71, resp. 883/2004, Úmluva RE č. 78, Úmluva MOP č. 157), tak jsou obsahově i formálně promítnuty i v česko-ruské Smlouvě. Smlouva je obsahově i formálně členěna v souladu s mezinárodními zvyklostmi do pěti částí. ČÁST I - Všeobecná ustanovení - obsahuje definice pojmů používaných pro účely této smlouvy (článek 1), věcný rozsah Smlouvy (článek 2), osobní rozsah (článek 3), ustanovení o rovnosti nakládání s osobami, na které se Smlouva vztahuje (článek 4) a o rovnosti území při poskytování dávek (článek 5). Pokud jde o věcný rozsah (článek 2), Smlouva zahrnuje většinu oblastí sociálního zabezpečení, které v dvoustranných smlouvách zpravidla bývají upravovány; nepodařilo se smluvně upravit oblast zdravotnictví a dávek v nezaměstnanosti (systémy obou států jsou výrazně odlišné a ruská strana v současné době ještě není připravena přijmout pravidla, která by umožnila jejich vzájemnou koordinaci). 2

Z hlediska české strany se smluvní dokument vztahuje na dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání a na některé dávky státní sociální podpory pohřebné a přídavky na děti. Na obdobné dávky se Smlouva vztahuje, i pokud jde o ruskou stranu. Významné je ustanovení odstavce 2 tohoto článku, které zajišťuje aplikaci Smlouvy i na nové právní předpisy přijaté k úpravě předmětu Smlouvy. To umožní provádět Smlouvu i při významnějších právních úpravách národních systémů (např. při změně systému výběru a správě pojistného viz JIM) a stát se naopak nemůže takovými změnami zprostit svých povinností založených Smlouvou. Přes snahu české strany dokument nekryje všechny osoby pojištěné ve smluvních státech, ale výhody z něj plynoucí jsou omezeny pouze na občany smluvních států (článek 3). S ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora (případ Gottardo ) však Česká republika bude jednostranně zajišťovat nároky ze Smlouvy i pro občany ostatních členských států EU, stejně jako v případech jiných bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení se třetími státy, jejichž osobní rozsah je rovněž omezen na občany smluvních států (např. smlouvy se Státem Izrael nebo s Ukrajinou). To vše v míře, v jaké bude ruská strana poskytovat k tomu potřebnou součinnost. Článek 4 zakládá povinnost stejného nakládání s osobami krytými Smlouvou. Rovnost nakládání je jedním ze čtyř základních principů koordinace. Druhý ze základních koordinačních principů zakládající rovnost území při poskytování dávek, který vylučuje možnost státu omezit jejich výplatu pouze osobám na vlastním území, vyjadřuje článek 5. ČÁST II - Používání právních předpisů Tato část Smlouvy vymezuje standardním způsobem, právním předpisům kterého státu budou osoby kryté Smlouvou podléhat a kam budou odvádět pojistné. V zásadě to budou právní předpisy státu, v němž je vykonávána výdělečná činnost (článek 6 odst. 1) s odchylkami (článek 6 odst. 2). Přesným vymezením aplikace jediného konkrétního zákonodárství v daném časovém období sledují všechny smlouvy o sociálním zabezpečení cíl zabránit vyloučení osoby z pojištění, nebo naopak případnému vzniku dvojího pojištění z téže činnosti, což je další ze čtyř základních principů koordinace. Článek 7 obsahuje (rovněž v mezinárodní smluvní praxi obvyklé) ustanovení o možnosti stanovit odchylku z předchozích ustanovení o příslušnosti k právním předpisům. ČÁST III - Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dávek - obsahuje v samostatných kapitolách specifickou úpravu pro jednotlivá odvětví sociálního zabezpečení a dávky, která doplňuje principy obsažené v Části I. V kapitole prvé Dávky v nemoci a mateřství zajišťuje Smlouva zápočet doby pojištění získané v druhém státě pro přiznání nároku na dávku v případě, že doba 3

vlastního pojištění není dostatečná (článek 8). V případě ČR jde však spíše jen o teoretickou povinnost, neboť kromě peněžité pomoci v mateřství - není nárok na dávky podmíněn určitou délkou, ale pouze existencí pojištění. Nárok na peněžité dávky při dočasné pracovní neschopnosti a v mateřství i jejich výplata se řídí právními předpisy smluvní strany, kde je osoba pojištěna (článek 9). Naopak dávky v mateřství, které nejsou závislé na placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území pracovník trvale bydlí (článek 10). Pokud by se vyskytla kolize nároků na dávky v mateřství z obou smluvních stran, pak se poskytnou podle právních předpisů platných v místě trvalého pobytu pracovníka (článek 11). V oblasti důchodového pojištění - Kapitola druhá Důchody při invaliditě, ve stáří a pozůstalých - zaručí Smlouva občanům nejen výplatu dávek do druhého smluvního státu, ale i přiznání nároků na ně se zřetelem k dobám pojištění ve druhém smluvním státě. V této části Smlouvy jsou podrobně rozpracována ustanovení upravující postup při výpočtu důchodů. Při splnění doby pojištění potřebné v České republice nebo v Ruské federaci pro nárok na důchod vypočte instituce té které smluvní strany samostatný důchod podle vlastních právních předpisů (článek 13). Sčítání dob pojištění - není-li vlastní doba pojištění pro nárok na důchod dostačující - Smlouva umožňuje v článku 12. Jedná se o další ze čtyř koordinačních principů. Každá ze smluvních stran vyměří dílčí důchod ve výši odpovídající pouze době pojištění získané podle jejích právních předpisů (článek 14 odst. 1). Nakládání s dobami kratšími než jeden rok upravuje článek 14 odst. 2. Článek 15 obsahuje zásadu stejného posuzování skutečností; vychází ze vzoru EU a článku o asimilaci faktů obsaženém v nařízení EP a Rady (ES) č. 883/04. Smyslem je zajistit, že skutečnosti mající vliv pro nárok na dávky budou mít stejný význam bez ohledu na to, na území kterého státu k nim došlo. Oddíl 2 druhé kapitoly Smlouvy obsahuje zvláštní ustanovení o používání právních předpisů pouze jedné ze smluvních stran jako výjimku ze zásady rovnosti území obsažené v článku 5. Článek 16 obsahuje používání právních předpisů České republiky. Pokud nárok na důchod může vzniknout pouze po započtení dob pojištění získaných ve druhé smluvní straně, přizná se dílčí důchod, a to podle poměru dob pojištění získaných podle českých právních předpisů k celkově sečteným dobám. Výše dílčího důchodu tak odpovídá skutečné účasti občana na pojištění v českém systému. Stejný (srovnávací) výpočet česká instituce provede i v případech, kdy k nároku postačí samotné české doby pojištění. Osobě pak bude přiznán vyšší z obou vypočtených důchodů (článek 16 odst. 1 bod 2), poslední věta). Odstavec 2 téhož ustanovení rozšiřuje aplikaci principu sčítání dob i na doby získané ve třetím státě do té míry, v jaké je sčítání dob pojištění obsaženo ve smlouvě o sociálním zabezpečení uzavřené s tímto třetím státem. 4

Odstavec 3 článku 16 představuje výjimku ze základního principu o výplatě dávek do ciziny v případě specifických dávek, pro jejichž přiznání není třeba odvést žádné příspěvky, ale přesto jsou poskytovány v rámci systému důchodového pojištění. V případě České republiky se jedná o tzv. důchod invalidy z mládí. Nárok na tuto dávku česká strana podmínila trvalým pobytem na území ČR, aby tak vyloučila i pouhou teoretickou možnost, kdy by nárok na tuto dávku v rámci rovnosti území mohli uplatnit tzv. invalidé z mládí z Ruska, kteří s českým systémem neměli nikdy nic společného. Používání právních předpisů Ruské federace upravuje článek 17. Dnem 1. ledna 2002 byla v Ruské federaci provedena zákonem o pracovních důchodech reforma důchodového zabezpečení. Do uvedeného data byla výše ruských důchodů závislá na délce odpracované doby. V současné době jsou rozhodující odvedené příspěvky na pojištění. Pracovní důchod tvoří základní část (která je dána pevnou částkou a je placena ze státního rozpočtu), pojistná část (financovaná z příspěvků zaměstnavatele a spravovaná penzijním fondem) a akumulovaná část (rovněž z příspěvků zaměstnavatele, u nichž občan sám rozhodne, které společnosti je svěří, aby s nimi hospodařila). Občan sám příspěvky neplatí. Zákon předpokládá konverzi důchodových nároků občanů založených na délce pracovní doby na dávky podle nového důchodového systému. Provádět konverzi důchodů při aplikaci Smlouvy umožňuje ruské straně článek 17. Ten rovněž hovoří o způsobu zápočtu dob pojištění pro účely konverze a o sociálním důchodu. Postupy uvedené v této kapitole zaručí, aby občanu migrujícímu mezi smluvními státy nebyla pro kratší dobu pojištění v některém z nich odmítnuta dávka a současně zajistí odpovídající výši této dávky. Pro dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání (Kapitola třetí) Smlouva určuje instituci příslušnou k poskytování dávky (článek 18), ukládá brát v úvahu nemoci z povolání vzniklé v kterékoli ze smluvních stran (článek 19) a stanoví pravidla postupu, pokud vlivem činnosti ve druhé smluvní straně nastane zhoršení nemoci z povolání vzniklé již dříve v prvé smluvní straně (článek 20). Pohřebné (Kapitola čtvrtá) se podle Smlouvy přiznává a vyplácí v souladu s právními předpisy smluvní strany, na jejímž území byl vypraven pohřeb (článek 21). Pokud jde o přídavky na děti (Kapitola pátá) Smlouva stanoví, že budou přiznávány v souladu s právními předpisy smluvní strany, na jejímž území mají děti trvalý pobyt (článek 22). ČÁST IV - Různá ustanovení - obsahuje závazky přijímané za účelem usnadnění provádění Smlouvy či konkretizaci zásad v ní obsažených (články 23-29). 5

Článek 23 předvídá v rámci spolupráce příslušných úřadů sjednání ujednání, jež je standardním doprovodným dokumentem tohoto typu smluv. Článek 24 obsahuje: - zásadu poskytovat si vzájemně bezplatnou pomoc mezi příslušnými úřady i mezi institucemi; - osvobození dokumentů od poplatků a ověřování diplomatickými nebo konzulárními úřady; - možnost instituce jedné smluvní strany přihlédnout ke zprávám a lékařským posudkům druhé smluvní strany; - zajištění lékařských vyšetření na žádost jedné smluvní strany institucí v místě pobytu občana na území druhé smluvní strany. Článek 25 upravuje možnost vzájemné komunikace institucí v jazycích obou smluvních stran. Článek 26 obsahuje okolnosti, za kterých se žádosti o dávku nebo opravné prostředky podané v nesprávném státě automaticky považují za správně a včas podané v příslušném státě. Povinnost realizovat výplatu důchodů a dávek do druhého smluvního státu ve volně směnitelné měně ukládá článek 27. Článek 28 souvisí se stále větším důrazem na ochranu osobních údajů a promítá se ve všech nově sjednávaných smlouvách o sociálním zabezpečení (smlouvy staršího typu žádná podobná ustanovení neobsahovaly). Snahou je skloubit obecnou svrchovanost národních předpisů v zacházení s osobními informacemi s požadavkem na přeshraniční výměnu těchto informací, která je pro aplikaci Smlouvy nezbytná. V daném případě je stanoveno, že všechny informace dotýkající se osoby a předávané mezi orgány a institucemi smluvních stran budou považovány za důvěrné a budou moci být využívány jen pro účely provádění této smlouvy. Článek 29 upravuje řešení sporů, k nimž může při provádění Smlouvy docházet. Dohodnuté znění vychází z dosavadních dlouholetých zkušeností, že naprostá většina sporů je vyřešena jednáním institucí. V některých složitějších případech k vyřešení sporu napomůže stanovisko příslušných úřadů. Nikdy se však neukázala potřeba zřizovat zvláštní arbitrážní komise a přijímat složitá pravidla jejich rozhodování. ČÁST V Ustanovení přechodná a závěrečná Článek 30 upravuje s vyloučením zpětných plateb uplatnění Smlouvy i na dříve nastalé pojistné případy (odstavce 1 a 2) s tím, že dávky přiznané před tím, než Smlouva začala platit, se nebudou přepočítávat (odstavec 4). V této souvislosti je třeba upozornit na odstavec 3 článku 30 návrhu Smlouvy, který hovoří o způsobu hodnocení dob pojištění získaných před vstupem Smlouvy v platnost a který bylo třeba nově upravit v souvislosti s ukončením platnosti Dohody mezi ČSR a SSSR o sociálním zabezpečení k 31. prosinci 2008. Uvedené ustanovení říká, že pro stanovení nároků na dávky podle Smlouvy se přihlédne také k dobám pojištění získaným před jejím vstupem v platnost. 6

V době od 1. ledna 2009 do vstupu v platnost předložené Smlouvy je mezi oběma státy v oblasti sociálního zabezpečení tzv. bezesmluvní stav. Tzn., že instituce obou smluvních stran rozhodují o důchodových nárocích pouze podle svých vnitrostátních právních předpisů. Splní-li žadatel o důchod podmínky stanovené těmito právními předpisy, instituce mu důchod přizná. Jakmile začne platit nová Smlouva, může poživateli národního důchodu vzniknout na jejím základě nárok na dílčí důchod i od druhé smluvní strany; je proto nezbytné zajistit, aby při novém výpočtu žádná doba pojištění nebyla hodnocena dvakrát. Věta druhá odstavce 3 článku 30 je proto formulována tak, aby dvojímu zápočtu stejné doby pojištění zabránila - stanoví, že doby pojištění získané do 31. prosince 2008 na území jedné ze smluvních stran vezme v úvahu ta smluvní strana, na jejímž území měla osoba k tomuto dni trvalé bydliště, avšak pouze v rozsahu, ve kterém nejsou tyto doby již zhodnoceny v dávce přiznané druhou smluvní stranou a za předpokladu, že daná osoba získala k uvedenému datu alespoň 1 rok pojištění podle právních předpisů smluvní strany, která má podle tohoto odstavce příslušné doby pojištění vzít v úvahu. Přijatá formulace současně vyloučí možnost vzniku případů, kdy by jedna strana byla nucena přiznávat své důchody na základě dob pojištění získaných výlučně podle právních předpisů druhé smluvní strany (např., aby česká strana nebyla nucena přiznávat české důchody na základě výlučně ruských dob pojištění osobám, které s českým systémem neměly nikdy nic společného). Pokud uvedená podmínka nebude splněna, pak příslušnou dobu započte smluvní strana, podle jejíchž právních předpisů byla skutečně získána. Podotýkáme, že pokud by nová Smlouva plynule nahradila Dohodu, což bylo i mnohaletou snahou české strany, k takové situaci by nedošlo. V praxi bude odst. 3 článku 30 znamenat, že zaměstnání v České republice před vstupem Smlouvy v platnost všech ruských občanů s trvalým pobytem na území Ruské federace bude hodnotit jako svoji dobu ruská strana. Vedle ruských občanů s bydlištěm v Ruské federaci a zaměstnaných v České republice je třeba se též zmínit o poměrně značném počtu ruských občanů, jimž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky a jimž veškeré doby zaměstnání - včetně těch získaných v Rusku - bude hodnotit česká strana (ovšem jen pokud je v mezidobí do své dávky nezapočte ruská strana a pokud do 31. 12. 2008 získali alespoň 1 rok v systému důchodového pojištění ČR). Od vstupu Smlouvy v platnost bude doba pojištění hodnocena smluvní stranou, na jejímž území bude skutečně získána. Totéž pravidlo se uplatní i na dobu pojištění získanou v období, kdy neexistovala smluvní úprava vzájemných vztahů. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že v letech 2004 2008 bylo v České republice zaměstnáno cca 4900 ruských pracovníků ročně (včetně osob samostatně výdělečně činných), pak zhodnocení těchto českých dob zaměstnání ruskou stranou je pro Českou republiku finančně výhodné. Česká strana bude přiznávat dílčí důchody ruským občanům až za doby po vstupu Smlouvy v platnost. Závěrečná ustanovení části V upravují obvyklým způsobem podmínky pro vstup Smlouvy v platnost (článek 31), dobu, na kterou se Smlouva sjednává 7

a případnou možnost výpovědi Smlouvy při zachování nároků získaných za její existence (článek 32).. Provádění Smlouvy - poskytování českých důchodů ruským pracovníkům za doby jejich zaměstnání a pojištění v České republice - si v budoucnu vyžádá určité finanční výdaje. Tyto náklady budou do značné míry ovlivněny věkem ruských občanů, kteří v České republice budou pracovat. Přesné údaje o věkovém složení této skupiny osob nejsou k dispozici, nicméně lze předpokládat, že bude podobné jako u ukrajinských občanů pracujících v České republice, u nichž tyto údaje známe - jejich průměrný věk činí cca 33,5 roků. Pokud budeme vycházet z tohoto předpokladu, pak dojdeme k závěru, že věkovou podmínku pro nárok na důchod mohou splnit přibližně za 30 let. Pokud budou vznikat nároky na dílčí důchody starším pracovníkům, půjde spíše o jednotlivé případy, z hlediska nákladů ne příliš významné. Hlavní nápor žádostí o český dílčí důchod lze očekávat okolo roku 2040. Finanční náročnost vychází z následujících předpokladů: jeden rok zaměstnání ruského pracovníka v České republice přestavuje v českém důchodu částku cca 240,-Kč měsíčně, tj. 2880,- Kč ročně. Pokud by počet ruských pracovníků v České republice zůstal v budoucích letech na dnešní úrovni (tj. 4900) a teoreticky by všichni již po uplynutí jednoho roku uplatnili za tuto dobu nárok na český dílčí důchod (reálně však největší počet z nich splní podmínky až v roce 2040), činily by výdaje za každý rok zaměstnání uvedeného počtu pracovníků přibližně 14 mil. Kč ročně. Sjednání smlouvy o sociálním zabezpečení s kterýmkoli státem představuje menší či větší dopad na státní rozpočet (vyšší čerpání prostředků ze státního rozpočtu z kapitoly 313 MPSV, důchody). V případě Smlouvy s Ruskem se však z hlediska celkových plateb na důchody v České republice nebude jednat o zásadní zvýšení nákladů. Ve srovnání s obdobím, kdy byla aplikována Dohoda z roku 1959 a kdy na jejím základě byly v některých (nikoli ojedinělých) případech přiznávány české důchody i za výhradně ruské doby, lze říci, že náklady na důchody plynoucí ze Smlouvy budou odpovídat odvedenému pojistnému. V ostatních oblastech sociálního zabezpečení, kromě důchodů hrazených ze státního rozpočtu (kapitola MPSV - důchody), české straně sjednáním Smlouvy s Ruskou federací žádné další výdaje nevzniknou.. Sjednání navrhované Smlouvy není v rozporu s vnitrostátním právním řádem České republiky, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, ani se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jiných mezinárodních smluv; rovněž se nedotýká závazků plynoucích z členství České republiky v Evropské unii. Z hlediska rovných příležitostí je Smlouva neutrální. Po obsahové i formální stránce odpovídá Smlouva standardním požadavkům na koordinaci sociálního zabezpečení v oblasti důchodů. Respektuje principy 8

koordinace systémů sociálního zabezpečení platné v Evropské unii, konkrétně nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Sjednaný dokument je smlouva prezidentského charakteru, jež je před ratifikací předkládána k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu ČR podle článku 49 písm. a) a e) Ústavy ČR, protože upravuje práva a povinnosti osob a týká se věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Sjednání Smlouvy nevyžaduje změny v českém právním řádu. Její provádění bude zajišťováno v rámci působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí na základě platných právních předpisů se zřetelem k ustanovení této Smlouvy (budou se aplikovat české právní předpisy a v případech, kdy Smlouva obsahuje specifickou úpravu např. o sčítání dob pojištění, o příslušnosti k pojištění aj. budou aplikována příslušná ustanovení Smlouvy). Vláda České republiky se sjednáním Smlouvy vyslovila souhlas svým usnesením ze dne 16. listopadu 2011 č. 840. V Praze dne 3. ledna 2012 RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády 9

Smlouva mezi 'V Ceskou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení

Česká republika a Ruská federace (dále jen "smluvní strany"), vedeny přáním rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti sociálního zabezpečení, se dohodly takto: ČÁSTI Všeobecná ustanovení Článek 1 1. Pro účely této smlouvy výrazy uvedené níže znamenají: 1) "právní předpisy" - zákony a jiné obecně závazné právní předpisy smluvních stran o důchodech a dávkách sociálního zabezpečení uvedených v článku 2 této smlouvy; 2) "příslušný úřad": v České republice - Ministerstvo práce a'sociálních věcí České republiky; v Ruské federaci - Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje Ruské federace; 3) "instituce" - kompetentní orgán nebo instituci, kterým přísluší provádění právních předpisů o sociálním zabezpečení uvedených v článku 2 této smlouvy; 4) "pracovník" - osobu, která vykonávala nebo vykonává činnost, na jejímž základě podléhala nebo podléhá právním předpisům každé ze smluvních stran; 5) "doba pojištění (zaměstnání)" - dobu započítávanou podle právních předpisů každé ze smluvních stran pro přiznání nároku na důchody a dávky sociálního zabezpečení; 6) "důchody a dávky" - peněžité platby předvídané v článku 2 této smlouvy (s výjimkou akumulované části pracovního starobního důchodu podle právních předpisů Ruské federace), včetně všech jejich součástí, poskytovaných na základě právních předpisů každé ze smluvních stran. 2. Ostatní výrazy použité v této smlouvě mají význam, který jim náleží podle právních předpisů příslušné smluvní strany. Článek 2 1. Tato smlouva se pouzlje na vztahy upravené právními předpisy každé ze smluvních stran o sociálním zabezpečení týkající se: a) V Ruské federaci: dávekv nemoci a mateřství, ke kterým patří: dávky při dočasné pracovní neschopnosti, jednorázové dávky pro ženy, které jsou evidovány ve zdravotnických zařízeních v ranných obdobích těhotenství, dávky 2

v těhotenství a při porodech, jednorázové dávky při narození dítěte, měsíční dávky při péči o dítě osobám, které podléhají povinnému sociálnímu pojištění; pracovních invalidních důchodů; pracovních starobních důchodů; pracovních důchodů v případě ztráty živitele; zabezpečení při pracovních úrazech a nemocech z povolání z povinného sociálního pojištění; pohřebného; dávek pro děti, ke kterým patří jednorázové dávky při narození dítěte; měsíční dávky při péči o dítě osobám, které nepodléhají povinnému sociálnímu pojištění; b) V České republice: dávek v nemoci a mateřství; invalidních důchodů; starobních důchodů; důchodů pozůstalých; dávek při pracovních úrazech a nemocech z povoláilí; pohřebného; přídavků na děti. 2. Tato smlouva se použije také na vztahy upravené právními předpisy o sociálním zabezpečení, které mění nebo doplňují ty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou právních předpisů zavádějících nové odvětví sociálního zabezpečení. Článek 3 Tato smlouva se vztahuje na pracovníky a jejich rodinné příslušníky, kteří jsou občany jedné ze smluvních stran a kteří podléhají nebo podléhali právním předpisům některé ze smluvních stran.. Článek 4.Občané jedné smluvní strany budou v otázkách uvedených v článku 2 této smlouvy, pokud jde o práva cl povinnosti, postaveni na roveň občanům druhé smluvní strany. Článek 5 Nestanoví-li tato smlouva jinak, nesmí být nárok na důchod a dávku zamítnut a jejich výše měněna nebo jejich výplata zastavena z důvodu, že pracovník bydlí na území druhé smluvní strany. 3

ČÁST II Používání právních předpisů Článek6 1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, vztahují se na pracovníky podléhající této smlouvě právní předpisy té smluvní strany, na jejímž území vykonávají pracovní činnost. 2. Z ustanovení odst. I tohoto článku se stanoví následující výjimky: 1) Na pracovníky podléhající právním předpisům jedné smluvní strany, kteří byli vysláni zaměstnavatelem této smluvní strany vykonávat v jeho zájmu dočasně pracovní činnost na území druhé smluvní strany, se vztahují právní předpisy prvé smluvní strany do konce 24. kalendářního měsíce ode dne jejichvyslání. 2) Na pracovníky, kteří jsou členy personálu dopravních podniků vykonávající pracovní činnost na území obou smluvních stran, se vztahují právní předpisy té smluvní strany, na jejímž území je zaregistrován příslušný podnik. 3) Za pracovníka vyslaného na území druhé smluvní strany ve smyslu bodu 1) a 2) odst. 2 se nepovažuje pracovník, který má na území druhé smluvní strany povolení k trvalému pobytu. Tato úprava neplatí, má-li pracovník uvedeno v pracovní smlouvě místo výkonu práce na území prvé smluvní strany. 4) Na pracovníky, kteří jsou členy posádky námořní lodi, se vztahují právní předpisy té smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje. 5) Na zaměstnance (pracovníky) diplomatických zastoupení a konzulárních úřadů smluvních stran, a také na soukromé domácí pracovníky, se vztahují příslušná ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963. Článek 7 Na společnou žádost pracovníka a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné mohou příslušné úř,ady nebo jiné orgány smluvních stran, na které je přeneseno příslušné zmocnění,po dohodě stanovit výjimky z článku 6 této smlouvy. ČÁST III Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dávek a důchodů Kapitola prvá Dávky v nemoci a mateřství Článek 8 Pro stanovení nároku na dávky se započítávají doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů obou smluvních stran s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají. 4

Článek 9 Dávky v nemoci a mateřství, pro získání nároku na něž se vyžaduje placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podle právních předpisů a k tíži té smluvní strany, najejímž území je pracovník pojištěn. Článek 10 Dávky v nemoci a mateřství, pro získání nároku na něž se nevyžaduje placení pojistného, se přiznávají a vyplácejí podleprávních předpisů té smluvní strany, na jejímž území má pracovník trvalý pobyt. Článek 11 Vznikne-li nárok na stejné dávky v mateřství podle právních předpisů obou smluvních stran, poskytne se dávka v mateřství podle právních předpisů té smluvní strany, najejíffiž území má pracovník trvalý pobyt. Kapitola druhá Důchody při invaliditě, ve stáří a pozůstalých Oddíl 1 Společná ustanovení Článek 12 Závisí-li podle právních předpisů jedné smluvní strany vznik, zachování nebo obnovení nároku na důchod, a také konverze důchodových nároků podle právních předpisů Ruské federace, na získání určitých dob pojištění (zaměstnání) nebo na jejich délce, pak se přihlédne k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany stejně,jako by byly získány na území této smluvní strany, s výjimkou případů, kdy se uvedené doby časově překrývají. Článek 13 Jsou-li podle právních předpisů jedné smluvní strany splněny podmínky nároku na důchod i bez přihlédnutí k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany, stanoví instituce prvé smluvní strany důchod na základě dob pojištění (zaměstnání) získaných podle jejích právních předpisů. Článek 14 1. Instituce každé smluvní strany vypočítá výši důchodu odpovídající době pojištění (zaměstnání) získané p~dle jejích právních př-edpisů. Při tom se zápočet dob pojištění (zaměstnání) provádí podle právních předpisů té smluvní strany, jejíž instituce přiznává důchod. 5

2. Jestliže doba pojištění (zaměstnání) získaná podle právních předpisů jedné smluvní strany činí méně než dvanáct měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok, důchod této smluvní strany se nevyměřuje. Článek 15 1. Pokud nárok na důchod nebo na jeho výplatu závisí na pobírání příjmů, vykonávání výdělečné činnosti nebo na jiných okolnostech, přihlíží se k těmto okolnostem, pokud se uskutečňují na území kterékoli ze smluvních stran. 2. Souběžná výplata důchodů nebo dávek (zabezpečení) stejného druhu při invaliditě, ve stáří, pozůstalých a při pracovních úrazech a nemocech z povolání od obou smluvních stran se připouští. Oddíl 2 Zvláštní ustanovení Používání právních předpisů České republiky Článek16 1. Pokud nárok na důchod podle právních předpisů České republiky muze vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání)získaným podle právních předpisů Ruské federace, pak příslušná instituce České republiky: I) stanoví teoretickou výši důchodu, který by náležel v případě, že by všechny doby pojištění (zaměstnání) byly získány podle právních předpisů České republiky; 2) na základě teoretické výše důchodu určené podle bodu 1 tohoto odstavce, stanoví skutečnou výši důchodu podle poměru délky dob pojištění (zaměstnání) získaných podle právních předpisů České republiky k -celkové době pojištění (zaměstnání). Pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu se vychází z příjmů dosažených v dobách pojištění.(zaměstnání) na území České republiky. Indexace a stanovení průměrného výdělku se provádí podle právních předpisů České republiky a takto stanovený výdělek se považuje za dosažený v dobách pojištění (zaměstnání), k nimž se přihlíží při stanovení teoretické výše důchodu. Výpočet důchodu podle tohoto odstavce se provádí i v případě, kdy se důchod stanoví podle článku 13 této smlouvy; osobě bude přiznán vyšší z důchodů. 2. Při provádění odstavce 1 tohoto článku vezme příslušná instituce České republiky v úvahu též závazky vyplývající ze smluv o sociálním zabezpečení s třetími státy v míře, ve které tyto smlouvy upravují sčítání dob pojištění (zaměstnání). 6

3. Podmínkou vzniku nároku na invalidní důchod osob, u nichž invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku, a které nebyly pojištěny po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky. Používání právních předpisů Ruské federace Článek 17 1. V případě, kdy při přiznání důchodu v Ruské federaci podle této Smlouvy doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace a započítávané při konverzi nároku na důchod jsou kratší než 25 let u mužů a 20 let u žen, výše důchodu odpovídající dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů Ruské federace se vypočítává následujícím způsobem: Výše důchodu stanovená v souladu s právními předpisy Ruské federace odpovídající době pojištění (zaměstnání) u mužů 25 let a u žen 20 let se "dělí 300 měsíci u mužů a 240 měsíci u žen a poté se násobí počtem měsíců skutečně existující doby pojištění (zaměstnání) získané podle právních předpisů Ruské federace (doba převyšující 15 dní se zaokrouhluje na celý měsíc a doba kratší něž 15 dní včetně se nezapočítává). Ustanovení článku 14 této smlouvy a tohoto odstavce se nepoužívají ke stanovení pojistné a akumulované části pracovního důchodu podle právních předpisů Ruské federace tvořenému částkou pojistných příspěvků na povinné (státní) důchodové pojištění platné od 1. ledna 2002. V tomto případě výše pojistné a akumulované části pracovního důchodu se vypočítává podle právních předpisů Ruské federace. 2. Pokud při přiznání důchoduv Ruské federaci podle této smlouvy doby pojištění (zaměstnání) získané podle. právních předpisů Ruské federace a započítávané při konverzi nároků na důchod nejsou kratší než 25 let u mužů a 20 let u žen, výše důchodu se vypočítává bez přihlédnutí k dobám pojištění (zaměstnání) získaným podle právních předpisů České republiky. 3. Při používání článku 14 této smlouvy a odst. 1 tohoto článku se zápočet dob pojištění (zaměstnání)provádí podle právních předpisů Ruské federace. 4. Sociální důchod se přiznává a vyplácí v souladu s právními předpisy Ruské federace. Kapitola třetí Dávky (zabezpečení) při pracovních úrazech a nemocech z povolání Článek 18 Dávky (zabezpečení) při pracovních úrazech a nemocech z povolání přiznává a vyplácí instituce té smluvní strany, jejímž právním předpisům podléhal pracovník v době pracovního úrazu nebo v době, kdy naposledy vykonával činnost mající za následek vznik nemoci z povolání. 7

Článek 19 Stanoví-li právní předpisy jedné smluvní strany, že se dávky (zabezpečení) pro nemoc z povolání poskytují, pokud činnost, která nemoc může způsobit, byla vykonávána po určitou dobu, pak příslušná instituce smluvní strany přihlíží - pokud je to nezbytné - k dobám vykonávání takové činnosti na území druhé smluvní strany. Článek 20 Pracovník, který pobíral nebo pobírá dávky (zabezpečení) pro nemoc z povolání k tíži jedné smluvní strany a poté vykonával výdělečnou činnost, která také podle právních předpisů druhé smluvní strany způsobila nemoc z povolání vedoucí ke snížení pracovní schopnosti, má nárok na zvýšení dávky (zabezpečení). V takovém případě instituce první smluvní strany poskytuje dávky (zabezpečení) podle jejích právních předpisů bez přihlédnutí ke snížení pracovní schopnosti a instituce druhé smluvní strany ve výši odpovídající snížení pracovní schopnosti. Kapitola čtvrtá Pohřebné Článek 21 Pohřebné se poskytuje podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území byi vypraven pohřeb. K podmínce splnění délky pobytu na území této smluvní strany se při tom nepřihlíží. Kapitola pátá Přídavky na děti Článek 22 Přídavky na děti se přiznávají podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území mají děti trvalý pobyt. Různá ČÁST IV II s t a n o ven í Článek 23 Příslušné úřady smluvních stran: sjednají pro používání této smlouvy ujednání; informují se vzájemně o změnách svých právních předpisů; určí instituce pro vzájemný styk za účelem provádění této smlouvy. 8

Článek 24 1. Příslušné úřady a instituce smluvních stran si bezplatně poskytují vzájemnou pomoc při provádění této smlouvy tak, jako by se jednalo o použití jejich vlastních právních předpisů. 2. Dokumenty vydávané při provádění této smlouvy jednou smluvní stranou podle jejích právních předpisů nebo ověřené jejím příslušným orgánem se ve druhé smluvní straně uznávají bez potřeby legalizace. 3. O posouzení zdravotního stavu nebo stanovení invalidity rozhoduje instituce té smluvní strany, podle jejíchž právních předpisů se poskytuje příslušný důchod nebo dávka. Přitom může přihlédnout ke zprávám a lékařským posudkům druhé smluvní strany. 4. Lékařská vyšetření, jejichž provedení je požadováno právními předpisy jedné smluvní strany a týkají se občanů nacházejících se na území druhé smluvní strany, budou provedena na žádost instituce prvé smluvní strany lékařem nebo zdravotnickým zařízením druhé smluvní strany, bez vzájemné úhrady nákladů. Článek 25 Při provádění této smlouvy instituce smluvních stran vzájemně komunikují v českém i ruském jazyce. Článek 26 Jakékoli žádosti nebo opravné prostředky podávané při používání této smlouvy, které mají být podány podle právních předpisů jedné smluvní strany v určité lhůtě příslušnému úřadu nebo instituci této smluvní strany, se považují za podané včas, pokud byly během stejné lhůty podány u příslušného úřadu nebo instituce druhé smluvní strany. Článek 27 Výplata důchodů a dávek podle této smlouvy z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany se uskutečňuje ve volně směnitelné měně. Článek 28 Všechny informace dotýkající se osoby a předávané mezi orgány a institucemi smluvních stran budou považovány za důvěrné a budou moci být využívány jen pro účely provádění této smlouvy. Článek 29 1. Rozdílnosti vznikající mezi smluvními stranami při výkladu a provádění této smlouvy budou řešeny jednáním a konzultacemi příslušných úřadů smluvních stran. 9

2. Rozdílnosti, které nebudou moci být vyřešeny podle odstavce I tohoto článku, budou řešeny diplomatickou cestou. ČÁST V Ustanovení přechodná a závěrečná Článek 30 1. Důchody a dávky podle této smlouvy se přiznávají nejdříve od doby vstupu v platnost této smlouvy. 2. Tato smlouva se vztahuje také na pojistné případy, které nastaly před jejím vstupem v platnost. 3. Pro stanovení nároků na důchody a dávky podle této smlouvy se přihlédne také k dobám pojištění (zaměstnání), které byly získány před vstupem této smlouvy v platnost. Přitom doby pojištění (zaměstnání) získané do 31. prosince 2008 na území jedné ze smluvních stran vezme v úvahu ta smluvní strana, na jejímž území měla osoba k tomuto dni trvalé bydliště, avšak pouze v rozsahu, ve kterém nejsou tyto doby již zhodnoceny pro stanovení výše důchodu nebo dávky přiznané druhou smluvní stranou a za předpokladu, že daná osoba získala k uvedenému datu alespoň I rok pojištění podle právních předpisů smluvní strany, která má podle tohoto odstavce doby pojištění (zaměstnání) vzít v úvahu. Pokud nebude tato podmínka splněna, doby pojištění (zaměstnání) vezme v úvahu ta smluvní strana, podle jejíchž právních předpisů byly. skutečně získány. 4. Důchody a dávky přiznané před vstupem této smlouvy v platnost nebudou přepočítávány. Článek 31 1. Tato smlouva podléhá ratifikaci. 2. Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. 3. Tuto smlouvu lze měnit a doplňovat prostřednictvím příslušných protokolů podepsaných smluvními stranami, pro jejichž vstup v platnost platí podmínky stanovené v tomto článku. Článek 32 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může ukončit platnost této smlouvy písemným oznámením výpovědi druhé smluvní straně 10

diplomatickou cestou. Platnost této smlouvy skončí po uplynutí 6 měsíců ode dne obdržení takového oznámení druhou smluvní stranou. dotčeny. 2. Nároky získané podle této smlouvy nebudou v případě ukončení její platnosti Dáno v.&4::tt,... dne...{.;f.~1/.1j.t~... 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruskén!, přičemž obě znění mají stejnou platnost. l JoJL/ ~ Za Česk u republiku Za Ruskou federaci 11

,n:orobop Me~y qemckoií Pecny6JIUKOií u POCCUiíCKOií <DeJJ:epan:ueií o con:uajihhom o6ecne~ehuu

qeilickm Pecny6mIKa H PoccHňcKa5I <I>e)l,epaUH5I, )l,ajiee IIMeH)'eMble,[(orOBapHBmorn;HMHC5I CTopOHaMH, CTpeM5ICb pa3bhbatb COTpy)l,HHqeCTBO Me)l()l,y )l,bym5i rocy)l,apctbamh B 06JlaCTH COJJ;HaJIbHOrO 06eCrreqeHH5I,,n:orOBOpHJlHCb o HH)I(eCJIe)l,YIOrn;eM: qactb I 06lll,He nojlo~ehhh 1. TIOH5ITII5I, HCrrOJIb3yeMhle B CJIe)l,YIOrn;eM 3HaqeHHH: CTaTbH 1 B HaCT05ImeM,[(orOBope, ynotpe6jl5iiotc5i 1) "3aKOHO)l,aTeJIbCTBO" - 3aKOHbl H HHble HopMaTHBHble npabobble aktbl.d:orobaphbmorn;hxc5i CTOpOH o nehch5ix H noc06h5ix no COJJ;HaJIbHOMY o6ecneqehhio, YKa3aHHbIX B CTaTbe 2 HaCT05Irn;erO,[(oroBopa; 2) "ynojihomoqehhblň oprah": B qemckoň Pecrry6JIHKe - MHHHcTepcTBo TpY)l,a H COJJ;HaJIbHbIX )l,eji qeilickoň Pecrry6JIHKH; B POCCHM:CKOM: <t>e)l,epajj;hh - MHHHcTepcTBo 3)l,paBOOXpaHeHII5I H COJJ;HaJIbHoro pa3bhtii5i PoccHňcKOň<I>e)l,epaUHH; 3) "yqpe)l()l,ehhe" - KOMrreTeHTHblň oprah MH yqpe)l()l,ehhe, Ha KOTopble B03JIO)l(eHa peajih3ajj;h5i 3aKOHO)l,aTeJIbCTBa B 06JIaCTH COJJ;HaJIhHOrO 06eCrreqeHH5I, YKa3aHHOrO B CTane 2 HaCT05Irn;erO,[(oroBopa; 4) "Tpy)l,5Irn;Hňc5I" - JIHJJ;O, ocyrn;ectbji5ibiliee HJIH ocyrn;ectbji5iiorn;ee )l,e5itejibhoctb, Ha OCHOBaHHH KOTOpoň OHO rro)l,rra)l,ajio HJIH rro)l,rra)l,aet no)l, )l,eňctbhe 3aKOHO)l,aTeJIbCTBa Ka)l()l,oň H3,[(orOBapHBalOrn;HXC5I CTOpOH; 5) "ctpaxoboň (Tpy)l,oBoň) CTa)l(" rrepho)l" yqhtbibaemblň COrJIaCHO 3aKOHO)l,aTeJIbCTBY Ka)I()l,oň H3,[(oroBapHBmorn;HXC5I CTOpOH rrph orrpe.n:ejiehhh rrpaba Ha rrojiyqehhe rrehchh H rroc06h5i rro COJJ;HaJIbHOMY 06eCrreqeHHIO; 6) "rrehchh H rroc06h5i" - )l,ehe)l(hble BblllJIaTbl, rrpe)l,ycmotpehhble ctatbeň 2 HaCT05ImerO,[(oroBopa (3a HCKJIlOqeHHeM HaKOrrHTeJIbHOň qacth Tpy)l,oBoň rrehchh rro ctapocth B COOTBeTCTBHH C 3aKOHO)l,aTeJIbCTBOM PoccHňcKOň <I>e)l,epaJJ;HH), BKJIlOqM Bce fix COCTaBHble qacth, rrpe)l,octabji5iemble Ha OCHOBaHHH 3aKOHO)l,aTeJIbCTBa Ka)l()l,oň H3,[(orOBapHBalOrn;HXC5I CTOpOH. 2.,[(pyrHe rroh5itwi, ynotpe6ji5iemble B HaCT05Irn;eM,[(oroBope, HMelOT 3HaqeHHe, KOTopoe HM npll)l,aetc5i 3aKOHo.n:aTeJIbCTBOM COOTBeTCTBYIOrn;eň,[(orOBapHBalOrn;eňc5I CTOpOHbI. 2

CTaTbSl2 1. HaCT05IIIJ;lfH,L(oroBop nphmeh5ietc5i K OTHOmeHH5IM, peryjihpyemblm 3aKOHo.n;aTeJlbCTBOM O COIJ;HaJIbHOM 06eCnelJeHHH K~OM H3,l(oroBapHBalOIIJ;HXC5I CTOpOH, B TOM, ljto OTHOCHTC5I: a) B POCCHMCKOM <I>e.n;epaIJ;HH: K noc06h5im no 60JIe3HH H MaTepHHCTBY, K KOTOpblM OTHOC5ITC5I noco6he no BpeMeHHOM HeTpy.n;ocnoco6Hocrn, e.n;hhobpemehhoe noco6he )KeHIIJ;HHaM, BCTaBmHM Ha YlJeT B Me.n;HIJ;HHCKHX yqpe)k.n;ehh5ix B pahhhe CpOKlf 6epeMeHHOCTH, noco6he no 6epeMeHHOCTH H po.n;am, e.n;hhobpemehhoe noco6he nph po~.n;ehhh pe6ehka H e)kemec5iljhoe noco6he no yxo.n;y 3a pe6ehkom JIHIJ;aM, no.n;jie)kaiij;hm 065I3aTeJIbHOMY COUHaJIbHOMY CTpaXOBaHHlO; K Tpy.n;OBOM nehchh no HHBaJIH.n;HOCTH; K Tpy.n;OBOM nehchh no CTapOCTH; K Tpy.n;OBOM nehchh no CJIYlJalO noteph KOpMHJIbIJ;a; K 06eCnelJeHHlO no 065I3aTeJIbHOMY COIJ;HaJIbHOMY ctpaxobahhlo OT HeClJaCTHblX CJIYlJaeB Ha npoh3bo.n;ctbe H npoepecchohajibhblx 3a6oJIeBaHHM; K noc06h5im Ha norpe6ehhe; K noc06h5im Ha.n;eTeM, K KOTOpblM OTHOC5ITC5I e.n;hhobpemehhoe noco6he nph po)k.n;ehhh pe6ehka, e)kemec5iljhoe noco6he no yxo.n;y 3a pe6ehkom JIHIJ;aM, He no.n;j1e)kaiij;hm 065I3aTeJIbHOMY COIJ;HaJIbHOMY ctpaxobahhlo; 6) B qelllckom Pecny6JIHKe: K noc06h5im no 60JIe3HH H MaTepHHCTBY; K nehch5im no HHBaJIH.n;HOCTH; K nehch5im no CTapOCTH; K nehcidim no CJIyqaro noteph KOpMHJlbIJ;a; K noc06h5im B CB5I3H C HeClJaCTHblM CJIyqaeM Ha npoh3bo.n;ctbe H npoepecchohajibhblm 3a6oJIeBaHHeM; K noc06h5im Ha norpe6erhe; K noc06h5im Ha.n;eTeM. 2. HaCT05IIIJ;HM,l(oroBop nphmeh5ietc5i Ta~e K OTHOIIIeHH5IM, peryjihpyemblm 3aKOHo.n;aTeJlbCTBOM o COIJ;HaJIbHOM 06eCnelJeHHH, KOTopoe H3MeH5IeT HJlH.n;onOJIH5IeT nojlo)kehh5i, YKa3aHHble B nyhkte 1 HaCT05IIIJ;eM CTaThH, 3a HCKJIlOlJeHHeM 3aKOHo.n;aTenbCTBa, BBo.n;5IIIJ;ero ROBMe BH.n;bl COIJ;HaJIbHOrO 06eCnelJeHH5I. CTaTbSl3,l(eňcTBHe HaCT05IIIJ;ero,l(oroBopa pacnpoctpah5ietc5i Ra TpyMIIJ;HXC5I H ljjiehob HX cemem, KOTopble 5IBJl5IlOTC5I rpa)k.n;ahamh o.n;hoií H3,l(oroBapHBalOIIJ;HXC5I CTOpOH II no,1l.rra.najill lljih rro,1l.rra,1l.alot no.n;.n;eiíctbhe 3aKOHo.n;aTenbCTBa o.n;hoň H3,l(oroBapHBaIOIIJ;HXC5I CTOpOH. 3

CTaTbH 4 B OTHOllleHIDIX, YKa3aHHbIX B CTaTbe 2 HacTOSnIJ;erO ~orobopa, rpa)l(,l(ahe O,n:HOM,[(oroBapHBalOIl{eMC.SI CTOpOHbI rrphpabhhbaiotc.si B rrpabax H 06.S13aHHOCT.SIX K rpa)l()l,aham,l{pyrom ~orobaphbaioil{emc.sictopohbi. CTaTbH 5 B rrpabe Ha rrehchh H rroco6h.si He MO)J(eT 6bITb OTKa3aHO II llx pa3mep He MO)J(eT 6bITb ll3meheh mm He MO)J(eT 6bITb rrpekpameha llx BbIIIJIaTa rro rrphqhhe Toro, qto Tpy,l{.SlIl{llMC.SI rrpo)j(llbaet Ha TeppHTopHH,l{pyroM ~OrOBapllBaIO~eMC.SI CTOpOHbI, ecjih HaCTO.SlIIJ;HM ~orobopom He rrpe,l{ycmotpeho llhoe. qactb II rrphmehehhe3akoho~ate~bctba CTaTbH 6 1. TpYMIIJ;lleC.SI, Ha KOTOpbIX pacrrpoctpah.sietc.si,l{emctblle HaCTO.SlIIJ;erO ~orobopa, rro,l{rra,l{aiot rro,l{,l{emctbhe 3aKOHO,l{aTeJIbCTBa TOM,[(orOBapllBalOIl{eMC.SI CTOpOHbI, Ha TeppllTOpllll KOTOpOM OHH OCYIl{eCTBJI.SIIOT Tpy,n:OBYIO,l{e.SlTeJIbHOCTb, ecjill HaCTO.SlIl{llM ~orobopom He rrpe,l{ycmotpeho HHoe. HCKJIlOqeHH.SI : 2. lb rrojio)j(ehllm rryhkta 1 HaCTO.SlIIJ;eH CTaTbH YCTaHaBJIllBalOTC.SI CJIe,l{YIOIl{lle 1) Ha TpYMIl{HXC.SI, KOTopble rro,n:rra,n:aiot rro,l{,n:emctbhe 3aKOHo,n:aTeJIbCTBa O.n:HOH ~orobaphbaloiij;emc.si CTOpOHbI, HarrpaBJIeHHbIX pa60to.n:atejiem 3TOM ~orobaphbaloil{ehc.si CTOpOHbI Ha BpeMeHHYIO pa60ty B ero llhtepecax Ha TeppllTopmo,n:pyroM ~OrOBapllBaIOIIJ;eMC.SI CTOpOHbI, pacnpoctpah.sietc.si 3aKOHo,n:aTeJIbCTBO rrepbom ~orobaphbaloil{ehc.si CTOpOHbI,l{O KOHJJ;a 24-ro KaJIeH.n:apHoro MeC.SIJJ;a CO,l{H.SI llx OTbe3.n:a; 2) Ha TpYMIl{llXC.SI,.SIBJI.SIIOIIJ;HXC.SI qjiehamh rrepcohajia TpaHcrrOpTHbIX rrpe.n:rrph.sithm, pa60taloiij;llx Ha TeppmOpH.SIX o6ellx,l(orobaphbaioiij;hxc.si CTOpOH, pacrrpoctpah.sietc.si 3aKoHo.n:aTeJIbCTBO TOM ~OrOBapllBaIOIIJ;eMC.SI CTOpOHbI, Ha TeppHTopHH KOTOpOM 3aperllCTpHpOBaHO COOTBeTCTBYIOIl{ee rrpe.n:rrpll.s1the; 3) TpYMIIJ;HMC.SI, HarrpaBJIeHHbIM Ha TeppHTOplflO.n:pyroM ~orobaphbaloiij;emc.si CTOpOHbI COrJIaCHO rro.n:rryhktam 1 II 2 HaCTO.SlIl{erO rryhkta, He CqHTaeTC.SI TpY,l{.SIIIJ;HMC.SI, KOTOpbIM HMeeT Ha TeppllTOpHll.n:pyroM ~OrOBapllBalOIl{eMC.SICTOpOHbI pa3pelllehhe Ha rrocto.slhhoe rrpo)j(hbahlle. 3TOT rrop.sl,n:ok He rrpllmeh.sietc.si, ecjih y TpYMIIJ;eroc.SI B Tpy,n:OBOM.n:orOBope YKa3aHO MeCTO pa60thi Ha TeppllTOpllll rrepbom ~OrOBapllBalOIl{eMC.SICTOpOHbI; 4) Ha Tpy,l{.SlIl{HXC.SI,.SIBJI.SIIOIIJ;llXC.SI qjiehamll 3Kllrra)J(eM Cy.n:OB, pacrrpoctpah.sietc.si 3aKoHo,n:aTeJIbCTBO TOM ~OrOBapllBalOIl{eMC.SI CTOpOHbI, rro,n: epjiarom KOTOpOH 3TO Cy,n:HO IIJIaBaeT; 5) Ha COTpy.n:HHKOB (pa60thhkob),l{hiijiomathqeckllx rrpe.n:ctabhtejibctb II KOHCYJIbCKHX yqpe)l(,l{ehhm,l(orobaphbaloil{llxc.si CTOpOH, a TaK)J(e qacthbix,l{omaiiihllx pa60thhkob pacrrpoctpah.siiotc.si COOTBeTCTBYIOIIJ;lle rrojio)j(ehh.si BeHCKOM KOHBeHJJ;llH O,l{HrrJIOMaTllqeCKlfX CHOllleHll.S1X OT 18 arrpeji.si 1961 r. H BeHcKoM KOHBeHJJ;Hll o KOHCYJIbCKHX CHOlllemmx OT 24 arrpeji.si 1963 r. 4

CTaThSl7 Ilo COBMeCTHOMY 3aRBJIeHmo TPY,U)ImerOCR li ero pa60to.n:atejir IiJIIi no 3aJ.1BJIeHliIO TPY,U)ImerOCR, ocymectbji5.lioli{ero camoct05.ltejibhyio.n:e5.ltejibhoctb, ynojihomoqehhble oprahbi IiJIIi.n:Pyrlie oprahbi,z::(orobapiibaiomhxcr CTOpOH, KOTOpbIM.n:eJIerlipOBaHbI COOTBeTCTBYIOmlie rrojihomoqii5.l, MOryT rro.n:orobopehhoctii YCTaHOBIiTb IiCKJIIOQeHIi5.1 1i3 CTaTbli 6 HaCT05.lmerO,Z::(oroBopa. qacth III O C o 6 hl e n o JI o 'I\: e H u SI A JI SI o T A e JI h H hl X B U A o B noc o 6 u U u n e H cuu r JIaBa nepbasl IIoco6uSI no 60JIe3HU II MaTepllHcTBY CTaThSl8,Z::(JI5.I orrpe.n;ejiehli5.1 rrpaba Ha rroco61i5.1 YQliTbIBaIOTc5.I rreplio.n:bi ctpaxoboro (TPY.n:oBoro) CTaJl<a, rrplio6petehhble rro 3aKOHo.n:aTeJIbCTBY o6elix,z::(orobaplibaioii{iixc5.i CTOpOH, KpoMe CJIYQaeB, Kor.n;a rreplio.n:bi 3Toro CTIDKa COBna.n:aIOT rro BpeMeHIi IiX rrplio6petehlul. CTaThSl9 IIoco61i5.1 rro 60JIe3HIi li MaTepIiHCTBY,.n;JHI rronyqehii5.1 rrpaba Ha KOTopble TPe6yeTc5.I YIIJIaTa ctpaxobblx B3HOCOB, YCTaHaBJIliBaIOTC5.I li BbIIIJIaQliBaIOTC5.I COrJIaCHO 3aKoHo.n:aTeJIbCTBY li 3a CQeT cpe.n:ctb,z::(orobaplibaioli{ehc5.i CTOpOHbI, Ha TeppliTOpli1i KOTOpOH TPYMII{liHC5.I 3aC1paXOBaH. CTaThSllO IIoco61i5.1 no 60JIe3HIi li MaTepIiHcTBY,.n;JI5.I nojiyqehii5.1 rrpaba Ha KOTopble He 1pe6yeTc5.I ynjiata ctpaxobblx B3HOCOB, YCTaHaBJIliBaIOTC5.I li BbIIIJIaQliBaIOTC5.I COrJIaCHO 3aKoHo.n:aTeJIbCTB:Y,Z::(orOBap1iBaIOlI{eHC5.I CTOpOHbI, Ha TeppliTopli1i KOTOpOH 1py.n:5.lmIiHC5.I rroct05.lhho rrpmkiibaet. CTaThSlll Ilpli HaJIliQ1i1i rrpaba Ha O.n:IiHaKOBble rroco61i5.1 rro MaTepliHcTBY COrJIaCHO 3aKoHo.n:aTeJIbCTBY o6elix,z::(orobaplibaioii{iixc5.i CTOpOH YCTaHaBJIliBaeTC5.I rroco6lie rro MaTepliHCTBY CorJIaCHO 3aKoHo.n;aTeJIbCTBY TOH,Z::(oroBapliBaIOmeHC5.I CTOpOHbI, Ha TeppliTopli1i KOTOpOH TPYMmliHC5.I rroct05.lhho rrpojlmbaet. rjiaba BTopaSl nehcuu no UHBaJIUAHOCTU, no CTapOCTU, no CJlY'IalO notepu KOpMUJIho:a Pa3AeJI 1 06mue nojio'l\:ehusi CTaThSl12 ECJIIi comacho 3aKoHo.n:aTeJIbCTBY O.n:HOH 1i3,Z::(oroBapliBaIOmliXC5.I B03HIiKHoBeHlie, coxpahehlie IiJIIi B0306HoBneHlie rrpab Ha rrehciiio, CTOpOH a TalOKe 5