Školní vzdělávací program pro obor vzdělání 41-55-H/01
Identifikační údaje: Název a adresa školy: Zřizovatel: Ředitel: Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj Mgr. Jiří Bejček 41-55-H/01 střední vzdělání s výučním listem 3 roky, denní Platnost ŠVP od: 1.9.2013 Ředitel školy: Mgr. Bc. Jiří Bejček Kontakty pro komunikaci se školou Telefonní číslo: 415 237 710 Fax: 415 214 475 E-mailová adresa: skola@gsos-podborany.cz Adresa webu: www.gsos-podborany.cz Zpracován dle Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání 41-55-H/01 Opravář zemědělských strojů, vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-23... Mgr. Bc. Jiří Bejček 2
Obsah: 1.Profil absolventa... 4 1.1 Popis uplatnění absolventa v praxi... 4 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa... 4 1.2.1 Klíčové kompetence... 4 1.2.2 Odborné kompetence... 8 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání... 10 2. Charakteristika vzdělávacího programu... 11 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání... 11 2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání všeobecně vzdělávací složka... 11 2.1.2 Charakteristika obsahu odborného vzdělávání... 13 2.2 Organizace výuky a realizace praktického vyučování... 13 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce... 14 2.4 Realizace průřezových témat... 15 2.5 Způsob hodnocení žáků... 16 2.6 Podmínky přijetí ke vzdělávání... 17 2.7 Zdravotní způsobilost... 18 2.8 Obsah a forma závěrečných zkoušek... 18 2.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných... 20 2.10 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence... 21 3. Učební plán... 22 3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP... 25 UČEBNÍ OSNOVY... 26 Český jazyk a literatura... 26 Anglický jazyk... 34 Německý jazyk... 41 Občanská nauka... 48 Matematika... 60 Fyzika...65 Chemie... 69 Základy ekologie... 73 Tělesná výchova... 78 Informační a komunikační technologie... 87 Ekonomika... 93 Strojírenská technologie... 98 Strojnictví... 101 Technická dokumentace... 107 Základy zemědělské výroby... 112 Zemědělské stroje a zařízení... 116 Motorová vozidla... 122 Řízení motorových vozidel... 127 Technologie oprav... 131 Odborný výcvik... 137 4. Personální podmínky... 143 5. Materiální podmínky... 144 6.Charakteristika spolupráce se sociálními partnery... 144 3
1.Profil absolventa Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 41-55-H/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška střední vzdělání s výučním listem 1.1 Popis uplatnění absolventa v praxi Absolvent se uplatní zejména v oblasti zemědělského opravárenství a servisních služeb v povolání opravář zemědělských strojů. Kromě provádění vlastních oprav, výroby a renovace součástí, údržby a seřizování strojů a zařízení jsou absolventi rovněž schopni hodnotit provozní spolehlivost zemědělské techniky a motorových vozidel (zejména traktorů) pomocí diagnostických zařízení. Tato šířka profilu umožňuje uplatnění absolventů i v příbuzných strojírenských provozech, lesním hospodářství, dopravě, stavebnictví, případně v dalších oblastech, kde se vyskytuje opravárenská problematika. V případě absolvování specializačních kurzů se mohou uplatnit i při obsluze složitých zemědělských strojů a zařízení, pro kterou je vyžadováno zvláštní oprávnění. Součástí vzdělávání je i příprava k získání řidičského oprávnění skupin T, B, C. Součástí vzdělávání je i příprava k získání svářečských certifikátů v rozsahu kurzů ZK 111 W 01 nebo ZK 135 W 01, ZK 311 W 01 a ZP 311 8 W 31. 1.2 Popis očekávaných kompetencí absolventa Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence. 1.2.1 Klíčové kompetence a) Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, (Prvořadým předpokladem učení je čtenářská gramotnost, ovládání psaní a početních úkonů) tzn. že absolventi by měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; 4
ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.); pořizovat si poznámky; využívat ke svému učení různě informační zdroje včetně zkušeností svých a jiných lidí; sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. b) Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli: porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). c) Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli: vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat běžné administrativní písemnosti a pracovní dokumenty; snažit se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, popř. projevů jiných lidí; vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní pracovní uplatnění podle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět základní odborné terminologii a základním pracovním pokynům v písemné i ústní formě); pochopit výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností. d) Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, 5
spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli: posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých; přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli: jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám 6
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi. g) Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli: správně používat a převádět běžné jednotky; používat pojmy kvantifikujícího charakteru; číst různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je popsat a využít pro dané řešení; aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích. h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky Informačních a komunikačních technologií a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli: pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; učit se používat nové aplikace; komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace; 7
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. 1.2.2 Odborné kompetence a) Pracovat s technickou dokumentací, tzn., aby absolventi: správně řešili vztah mezi skutečným tvarem výrobku nebo jeho součástí a zobrazením; správně četli technické výkresy a vhodně využívali další způsoby grafické komunikace jako součást technické přípravy výroby jednotlivých výrobků nebo jejich součástí; znázorňovali graficky odpovídajícím způsobem tvar a rozměry zobrazovaného předmětu a to podle skutečnosti i podle vlastní představy; využívali počítačové aplikace při opravárenské činnosti a při hledání optimálních způsobů využívání strojů a zařízení; orientovali se v příslušných technických normách a předpisech a dodržovali požadavky uvedené v technické dokumentaci k opravovaným strojům a zařízením (seřizovací hodnoty, servisní lhůty a další údaje např. z dílenských příruček a katalogů náhradních dílů). b) Volit, vybírat a používat vhodné materiály pro strojírenskou výrobu a opravárenskou činnost, tzn., aby absolventi: správně posuzovali užitné, technologické a ekonomické vlastnosti materiálů a uplatňovali znalosti těchto vlastností při rozhodování a volbě optimálního typu materiálu; dodržovali zásady hospodárného užívání a ekologické likvidace materiálů po skončení jejich životnosti; volili vhodné způsoby uskladnění materiálů; sledovali vývoj nových druhů materiálů. c) Používat vhodné technologické postupy výroby (včetně výroby zemědělských produktů) a oprav a vhodné technologické vybavení, tzn., aby absolventi: dokonale zvládli práci s ručním nářadím, stroji a zařízeními a veškeré operace potřebné pro zhotovení daného výrobku nebo pro realizaci příslušné opravy; měřili sledované hodnoty a seřizovali stroje s využitím vhodných diagnostických přístrojů (klasických i elektronických) a doporučených metod; dodržovali předepsaný technologický postup nebo jeho varianty; správně vybírali nebo specifikovali potřebné nástrojové vybavení; pracovali podle stanovených pracovních režimů technologického vybavení; dodržovali závazné pracovní postupy sestavené pro jednotlivá pracoviště, uvědomovali si odpovědnost za výsledky své práce, dbali na přesnost provedení a získali cit pro materiál a hodnotu výrobku; 8
používali vhodné způsoby skladování, balení a přepravy výrobků; dodržovali bezpečné pracovní postupy; sledovali trendy vývoje technologií; sledovali vývoj technologických zařízení a jejich technických možností; správně a bezpečně obsluhovali, seřizovali a prováděli běžnou údržbu výrobních strojů a zařízení a zemědělských mechanizačních prostředků; věnovali pozornost vlivu používaných technologií na pěstované rostliny a na život a zdraví chovaných hospodářských zvířat a zvířat žijících ve volné přírodě, aby nebyla poškozována provozem zemědělské techniky; vedli základní evidenci a běžnou hospodářskou administrativu spojenou s opravárenskou činností; odborná připravenost k řízení motorových vozidel skupin T, B, C. d) Zhotovovat jednoduché strojní součásti, obnovovat a udržovat provozní spolehlivost strojů a zařízení, tzn., aby absolventi: samostatně zhotovovali jednoduché výrobky podle technické dokumentace; měřili běžnými měřidly s dostatečnou přesností; zvládli operace ručního zpracování kovů, především pilování, řezání, stříhání, vrtání, zahlubování, vystružování, řezání závitů, rovnání, ohýbání, nýtování, kování, zabrušování a lapování, lepení; zvládli základní technologické operace strojního obrábění, především soustružení, frézování, obrážení a broušení; pochopili funkci strojních celků a součástí motorových vozidel (především traktorů) a mechanizačních prostředků používaných při pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat; diagnostikovali poruchy a závady zařízení s využitím objektivních i subjektivních metod diagnostiky a dostupných diagnostických zařízení; stanovili příčinu poruchy a zamezili v rámci možností jejímu opakování; stanovili nejvhodnější technologický postup opravy k odstranění zjištěné závady, provedli kvalifikovaně opravu, přezkoušeli a správně seřídili opravený stroj; bezpečně prováděli montáž a demontáž základních strojních celků; dodržovali termíny pravidelné údržby a kontroly a předcházeli včasným diagnostikováním závad rozsáhlejšímu poškození strojů, zařízení a motorových vozidel; odborná připravenost ke složení zkoušky před komisařem v rozsahu kurzů ZK 111 W 01 nebo ZK 135 W 01, ZK 311 W 01 a ZP 311 8 W 31. e) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn., aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; 9
znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. f) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn., aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). g) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky; nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 1.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Dosažený stupeň vzdělání jestřední vzdělání s výučním listem. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se vždy řídí platnými předpisy. 10
2. Charakteristika vzdělávacího programu Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 41-55-H/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška střední vzdělání s výučním listem 2.1 Popis celkového pojetí vzdělávání Jedná se o tříletý obor vzdělání zakončený získáním středního vzdělání s výučním listem. Náplní je teoretické vyučování a praktická výuka formou odborného výcviku. V rámci odborného výcviku může výuka ve 2. a 3. ročníku probíhat na smluvních pracovištích. ŠVP rozpracovává do konkrétní podoby RVP, upřesňuje obsah teoretické výuky i praktického výcviku. Je zvolena forma předmětového uspořádání. Disponibilní hodiny byly využity pro posílení hodinové dotace předmětu Ekonomika a odborných předmětů. ŠVP vychází z požadavků regionálních podniků a v učebních osnovách jsou zahrnuta témata pro zajištění uplatnitelnosti absolventů na trhu práce. V oblasti vzdělávací strategie je klíčová spolupráce a vzájemná provázanost mezi teoretickými předměty a odborným výcvikem. Jsou využívány názorné metody výuky, které umožňují hlubší pochopení vyučované problematiky. Nezastupitelnou roli v rozvoji odborných kompetencí má produktivní práce žáků v odborném výcviku realizovaná mimo jiné na smluvních pracovištích a smluvních zakázkách. 2.1.1 Charakteristika obsahu vzdělávání všeobecně vzdělávací složka Obsah vzdělávání učebního oboru je stanoven tak, aby odpovídal výstupní úrovni vzdělání v souladu s příslušným RVP a charakteristikou oboru. Struktura obsahu vzdělávání je vyjádřena Učebním plánem studijního oboru, kde jsou podrobně vypracovány charakteristiky jednotlivých předmětů. Poznatky, které tvoří obsah všeobecně vzdělávací složky, poskytují žákům vyučovací předměty jazykové a estetické, společenskovědní, matematicko-přírodovědné, informační a komunikační technologie, ekonomické a vzdělávání pro zdraví. 11
Jazykové a estetické vzdělání Jazykové vzdělání přispívá k rozvoji základních jazykových znalostí, které jsou přizpůsobeny, tak aby odpovídaly požadavkům daného oboru a současného trhu práce. Učivo těchto předmětů odpovídá všeobecným společenským nárokům na úroveň jazykových znalostí, které umožňují rozvoj komunikačních schopností žáků ve všech oblastech. Rozvíjí především schopnost vyjadřovat se samostatně a souvisle, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor. Vzdělání se realizuje v předmětech český jazyk a literatura a cizí jazyk. 1 Společenskovědní vzdělávání Společenskovědní vzdělání se realizuje v předmětech občanská nauka a základy ekologie. Jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní i občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a mohli se zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit i své soukromé problémy. Přírodovědné vzdělání Přírodovědné vzdělání usnadňuje porozumění přírodních jevů a zákonitostí. Přírodovědné vzdělání přispívá k vytvoření zájmu o stav životního prostředí. Realizuje se v předmětech fyzika, chemie a základy ekologie. Důraz je kladen také na rozvoj ekologického myšlení. Matematické vzdělávání Matematické vzdělání se podílí na rozvíjení samostatného a logického myšlení. Žák se naučí využívat vědomosti a jednoduché matematické dovednosti získané na základní škole při řešení různých situací v pracovním i osobním životě. Vzdělání se uskutečňuje především v předmětu matematika. Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví je realizováno především v předmětu tělesná výchova. Rozvoj tělesné kultury je zaměřen na rozvíjení fyzických dispozic žáků a na vytváření návyků směřujících k péči o tělo a zdraví. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Žáci se učí pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií. Znalosti, které zde získají žákům umožní používat operační systém a kancelářský software na uživatelské úrovní. Učivo rozvíjí schopnosti žáků v oblasti získání, posouzení a využití informací v praxi. Vzdělání se realizuje především v předmětu Informační a komunikační technologie. 1 Podrobnosti o výuce cizího jazyka jsou uvedeny v části 5.1 Přehled rozpracování RVP do ŠVP. 12
Ekonomické vzdělání Žáci si osvojí základní ekonomické pojmy, seznámí se se základními principy fungování tržní ekonomiky a národního hospodářství. Předmět umožňuje žákům orientovat se na trhu práce a v pracovně-právních vztazích, osvojí si pravidla jednání se zaměstnavatelem. Vzdělání realizováno v předmětu ekonomika. 2.1.2 Charakteristika obsahu odborného vzdělávání Obsah odborného vzdělávání je vymezen a uspořádán tak, aby žákům poskytl ucelený soubor nejnutnějších vědomostí a především odborných kompetencí a návyků potřebných pro jejich budoucí pracovní zařazení. Velká pozornost je proto věnována účelnému propojení a návaznosti odborných předmětů a odborné praxe. Poznatky, které tvoří obsah odborného vzdělávání, odpovídají následujícím vzdělávacím oblastem a okruhům : Základy strojírenství Učivo je zaměřeno především na rozvoj logického myšlení žáků a také pomáhá k vytváření uceleného technického základu. Vede žáky k precizní práci a pomáhá formovat jejich prostorovou představivost. V průběhu výuky žáci získají vědomosti a dovednosti z oblastí strojírenství, strojnictví a technické dokumentace. V praxi pak žáci umí získané vědomosti použít. Zemědělské technologie a mechanizační prostředky Naučí žáky rozvíjet technickou představivost, rozšiřovat odbornou terminologii, využívat vědomostí a dovedností z zemědělských technologií při řešení jednotlivých technických problémů. Cílem je také rozvíjet schopnosti aplikovat vědomosti v konkrétních konstrukčních úlohách. Vzdělání se uskutečňuje v předmětech základy zemědělské výroby, zemědělské stroje a zařízení, motorová vozidla a řízení motorových vozidel. Strojírenské a opravárenské technologie Naučí žáky rozvíjet technickou představivost, rozšiřovat odbornou terminologii, využívat technických vědomostí a dovedností z oblastí konstrukce strojních součástí a mechanizmu při řešení jednotlivých technických problémů. Důraz je kladen hlavně na pochopení podstaty funkce a použití jednotlivých strojních částí a na získání dovedností číst výrobní výkresy strojních částí a jednoduchých sestav. Znalost konstrukčních a funkčních principů jednotlivých strojních částí i mechanizmu vytváří předpoklady pro jejich správné používání, obsluhu, údržbu, opravy a seřizování. Vzdělání se uskutečňuje především v předmětech technologie oprav a odborný výcvik. 2.2 Organizace výuky a realizace praktického vyučování 13
Teoretická výuka se s praktickou výukou střídají v pravidelných týdenních cyklech. Organizace výuky probíhá v souladu s platnou legislativou, školním a organizačním řádem školy. Odborný výcvik probíhá na pracovištích odborného výcviku a na smluvních pracovištích pod vedením učitelů odborného výcviku a instruktorů odborného výcviku. Žáci jsou děleni do skupin v souladu s platnou legislativou při zohlednění potřeb žáků a možností školy. Teoretické vyučování je realizováno v běžných i odborných učebnách školy. Výuka je organizována dle rozvrhu, který odpovídá specifikům jednotlivých předmětů a je přizpůsoben žákům, tak aby výuka probíhala co nejefektivněji. Žáci se mohou dle možností účastnit soutěží odborných dovedností, firemních předváděcích akcí, exkurzí a odborných výstav, na kterých se mohou seznámit s novými trendy a technologiemi v oboru. Významným zdrojem získávání informací je i využití internetu při výuce i mimo ni. 2.3 Rozvoj klíčových kompetencí ve výuce Žák je učitelem motivován k vlastní aktivitě a kreativitě, je mu umožněno bezprostředně aplikovat teoretické poznatky i praktické dovednosti v komplexně projektovaných praktických úkolech, co nejvíce podobných reálným pracovním úkonům. Kompetence a jejich rozvoj budou směřovat k propojení teorie a praxe tak, aby žák nebyl pouze pasivním příjemcem, ale aby aktivně rozvíjel získané poznatky. Dále je kladen důraz na dílčí odborné úkoly a získávání pracovních zkušeností směřujících k samostatnosti a uplatnitelnosti ve světě práce. Vyučovací proces ve školním vzdělávacím programu směřuje ve všech svých fázích k osvojení, rozvoji a upevnění klíčových kompetencí: - komunikativních kompetencí; - kompetencí k pracovnímu uplatnění; - personálních kompetencí k učení a k práci; - sociálních kompetencí k práci a spolupráci s ostatními; - kompetencí k řešení problémů; - kompetencí k využívání IT technologií; - kompetencí k aplikaci základních matematických postupů při řešení praktických úloh. Tyto klíčové kompetence se jako základní postoje, návyky a dovednosti žáků průběžně rozvíjejí: - v procesu teoretického vyučování; - v procesu odborného vyučování; - při mimovyučovacích a dobrovolných aktivitách; - při uplatnění mezipředmětových vztahů a vazeb; - při realizaci mezipředmětových týmových projektů; - při všech formách implementace školního vzdělávacího programu do praxe. Celkový způsob života školy, všechny procesy, činnosti a aktivity školy, přístupy týmu vyučujících i ostatních pracovníků školy jsou založeny na principech demokratické občanské společnosti, na zásadách a principech trvale udržitelného rozvoje, na pravidlech pro profesní uplatnění v rámci moderního dynamického trhu práce i na strategii všestranné aplikace informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech práce školy. 14
2.4 Realizace průřezových témat Průřezová témata jsou nedílnou součástí koncepce školy a jejich zásady, principy a hodnoty si žáci osvojují a průběžně je aktivně uplatňují při vědomí nutnosti stálých inovací: - při zapojení do konkrétních školních aktivit a projektů; - v běžném každodenním životě školy; - průběžně ve výuce jednotlivým předmětům; - při vlastních i mezipředmětových projektech a prezentacích. Z realizace průřezových témat vyplývá i osvojení základních kompetencí absolventa: - kompetence občana v demokratické společnosti; - kompetence k environmentálnímu, občanskému i profesnímu jednání v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje; - kompetence k pracovnímu uplatnění; - kompetence k práci s informacemi v oblasti komunikačních technologií. Začleňování průřezových témat Zařazení průřezových témat do výuky je zaměřeno tak, aby si žák uvědomil vzájemnou použitelnost a souvislost znalostí a dovedností z různých vzdělávacích oblastí. Průřezová témata výrazně formují charakter žáků a jejich postoje. Průřezová témata jsou zařazována do všech ročníků vždy podle vhodné vazby na učivo. Téma Občan v demokratické společnosti napomáhá rozvoji sociálních kompetencí žáků. Zejména jsou zařazena témata k pochopení postavení člověka ve společnosti, formování postojů žáků, aby byli schopni vytvořit dobrý třídní kolektiv, dovedli se navzájem respektovat a pomáhat si - besedy o historii města a regionu v rámci předmětu Občanská nauka, hry zaměřené na vzájemné poznávání a stmelování kolektivu. Další oblastí je formování názorů mladých lidí a orientace na správné hodnoty života - besedy a přednášky o nebezpečí návykových látek, nebezpečí šikany, o pěstování zdravého životního stylu. Velký význam má jednotný přístup všech pedagogů k chování žáků. Žáci i pedagogové jsou si vědomi, že všichni vytváří image školy zvláště ve vztahu k veřejnosti. Do této oblasti spadá i vyhledávání problémových žáků, kteří narušují kolektiv a řešení těchto situací ve spolupráci s výchovným poradcem. Téma Člověk a životní prostředí vede k pochopení významu přírody a správného chování člověka v přírodě. Toto téma je začleněno do odborného učiva jak v Odborném výcviku, tak v odborných předmětech, zvláště pak v předmětu Základy ekologie a Občanská nauka, kde se klade důraz na pochopení závislosti člověka na přírodních surovinách, správném hospodaření s výrobky, na odpovědnosti člověka za zachování udržitelného rozvoje společnosti. Formou rozhovorů, besed a exkurzí si žáci uvědomují souvislost různých činností člověka s životním prostředím. Téma Člověk a svět práce je vhodně realizováno v motivačních metodách, kdy je v žácích formován dobrý vztah ke zvolenému oboru. Seznamují se s náročností oboru, učitelé pěstují v žácích touhu po uplatnění a odborném růstu, učí je řešit problémové situace. Během studia jsou zařazeny exkurze na úřad práce a jsou procvičovány dovednosti, které mohou žákům pomoci při hledání zaměstnání sepsání žádosti o místo, sepsání životopisu, vyhledávání nabídek, nácvik rozhovorů a další. Realizace tématu Informační a komunikační technologie spočívá ve zdokonalování schopností žáků pracovat s různými prostředky informačních a komunikačních technologií. Výuka předmětu 15
Informační a komunikační technologie je rozložena do tří ročníků. Nejdříve je zařazeno ovládání základního softwaru a osvojení si dovedností při práci s internetem. V dalších ročnících jsou tyto dovednosti dále rozvíjeny a propojovány s dalšími předměty. V hodinách Informačních a komunikačních technologií tak mohou žáci v rámci aplikací plnit úkoly zadané učiteli jiných předmětů. Podle kapacitních možností mohou odbornou učebnu využívat i učitelé jiných předmětů. 2.5 Způsob hodnocení žáků Při hodnocení žáků se používá slovní hodnocení a numerické hodnocení.hodnocení žáků vyplývá z dílčí klasifikace žáka během pololetí. Příslušný vyučující učitel předmětu využívá k hodnocení znalosti žáka různé druhy zkoušek písemné práce vypracované jednotlivci i výsledky skupinové práce, praktické práce nebo ústní zkoušení, prezentace projektů aj., sleduje průběžně výkon žáka, jeho aktivity při vyučování a připravenost na vyučování. Při klasifikaci je hodnocena ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost při řešení teoretických a praktických úkolů, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti i poznatky získané při praktických činnostech, samostatnost a tvořivost. V předmětech praktického zaměření se hodnotí také vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení si praktických dovedností a návyků, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa. Součástí hodnocení žáků je i hodnocení chování a vystupování žáků a prezentování školy, výsledky skupinových projektů, výsledky žáků při soutěžích apod. Při hodnocení výsledků vzdělávání se uplatňují zejména následující principy: - princip spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání; - princip autodidaktického učení; - princip aktivního přístupu žáků; - princip propojení vzdělávacího programu s praxí; - princip sebehodnocení žáků. Žáci se na počátku vzdělávání daného předmětu seznámí s programem vzdělávání a očekávanými výsledky, aby sami mohli sledovat, plánovat, popř. zaznamenávat rozvoj svého osobního portfolia a svůj pokrok v osvojování dílčích kompetencí. Základ pro hodnocení chování a prospěchu ve výuce tvoří platná legislativa a klasifikační řád, který je součástí školního řádu a sjednocuje požadavky teoretického i praktického vyučování. Různé formy hodnocení písemné, ústní, testy s uzavřenými nebo otevřený úlohami, sebehodnocení spolu s různým způsobem hodnocení známkování, slovní hodnocení, bodový systém směřuje k posouzení zvládnutí základních kompetencí. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětů se provádí formou ústní a písemnou. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh nebo testu. Kromě faktických znalostí se hodnotí i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Dále se hodnotí samostatné domácí práce a referáty i aktivita žáků při vyučování. Způsoby hodnocení učební a odborné praxe 16
K hodnocení kvality jednotlivých pracovních úkolů se používá bodový systém obdobný tomu, který se používá pro hodnocení odborných soutěží a závěrečných zkoušek. V rámci praktického vyučování se při hodnocení odborné praxe, uplatňuje sebeevaluace žáků prostřednictvím deníků praxe, v nichž popisují pracoviště a prováděné pracovní činnosti, shrnují a hodnotí získané zkušenosti, rozvoj odborných i osobnostních kompetencí a celkový přínos praxe pro rozvoj svého profesního profilu. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak žák komunikuje, jak je schopen spolupracovat interaktivně v kolektivu, jak využívá výpočetní techniku a numerické znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. Společné zásady při hodnocení Hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická; důležité je, aby nehodnotil jen sám učitel má vést žáka k sebehodnocení a kolektivnímu hodnocení; hodnocení musí dát perspektivu všem žákům zvláště těm slabým a žákům s SPU; základem pro hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům; respektování práva žáka na individuální rozvoj; učitel není jen ten, kdo stále určuje a hodnotí, ale vede na cestě poznání, inspiruje a pomáhá; chyba již není pokládána za nežádoucí jev, ale za přirozený, průvodní znak poznávání. 2.6 Podmínky přijetí ke vzdělávání Obsah a organizace přijímacího řízení se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění a ustanovením vyhlášky č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění. Vlastní průběh přijímacího řízení se řídí interním předpisem školy (rozhodnutí, resp. směrnice ředitele školy), který upravuje jmenování přijímací komise, kritéria přijímacího řízení komisí a termíny přijímacího řízení. Přijetí ke studiu je podmíněno zdravotní způsobilostí uchazeče s přihlédnutím k příslušnému oboru vzdělání. Interní předpis k obsahu a organizaci přijímacího řízení se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a internetových stránkách školy. Žáci jsou přijímáni na základě přijímacího hovoru podle níže uvedených kritérií. Kritéria přijetí ke vzdělávání: 1. absolvování povinné školní docházky, 2. průměrný prospěch z obou pololetí předposledního ročníku a prvního pololetí posledního ročníku ZŠ; tyto průměry se přepočítají na body tak, že uchazeč může, 3. získat při průměru 1,00 celkem 100 bodů, (při průměru 5,00 pak 0 bodů); body se sečtou, přednost mají uchazeči s vyšším počtem bodů, 4. snížená pracovní schopnost (potvrzená lékařským osvědčením) přednostní přijetí v případě rovnosti bodů, 17
5. přednost budou mít uchazeči, kteří ukončili základní školu devátou třídou, 6. uchazeči ze základních škol mají přednost před žáky ze základních speciálních škol. 2.7 Zdravotní způsobilost Nezbytnou součástí přihlášky ke vzdělání je lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti v učebním oboru, kterou posoudí a potvrdí praktický lékař. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky daného oboru, s rozsahem výuky a předpokládaným uplatněním absolventa oboru. 2.8 Obsah a forma závěrečných zkoušek Obsah a organizace závěrečné zkoušky tříletého učebního oboru se řídí vyhláškou č.47/2005 Sb., o ukončení vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělání v konzervatoři absolutoriem. vykonává závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání závěrečných zkoušek. Vzdělávání v tříletém učebním oboru je ukončeno závěrečnou zkouškou, po jejímž úspěšném vykonání žák získá střední vzdělání s výučním listem. Dokladem o dosažení tohoto typu vzdělání je výuční list a vysvědčení o závěrečné zkoušce. Závěrečná zkouška má tři části. Získání výučního listu je podmíněno úspěšným absolvováním všech tří částí závěrečné zkoušky. Termín a také doba trvání této zkoušky a jejích dílčích částí je žákům předem oznámena a je v souladu s platnou legislativou. Části závěrečné zkoušky: 1. Písemná zkouška 2. Praktická zkouška z odborného výcviku 3. Ústní zkouška Písemná zkouška Písemná část závěrečné zkoušky probíhá ve vybraných učebnách školy určených pro teoretickou výuku pod dozorem pedagogických pracovníků. Zkouška je zpravidla vykonávánavá jednom dni. Písemná část závěrečné zkoušky v tříletém učebním oboru odpovídá především obsahu 2 tematicky uzavřených celků. Tematické celky pro písemnou část závěrečné zkoušky: 1. Stroje a zařízení 2. Technologie oprav 18
Každý tematický celek je jednotlivě hodnocen známkou a celkové vyhodnocení písemné části závěrečné zkoušky je dáno průměrem těchto známek. Praktická zkouška z odborného výcviku Praktická část závěrečné zkoušky probíhá v areálu školy dílen školy pod dozorem pedagogických pracovníků. Zkouška je zpravidla vykonávána ve 2 dnech v závislosti na počtu žáků, kteří skládají závěrečnou zkoušku. Organizace praktické části závěrečné zkoušky: 1. První den žáci v prostorách dílen školy zhotovují výrobek podle připravené dokumentace k závěrečným zkouškám. 2. V prostorách areálu dílen školy žáci plní několik dílčích úkolů, které vycházejí z obsahu odborných předmětů, které jejich obsah odpovídá především obsahu předmětů stroje a zařízení a technická dokumentace. Každá část praktické zkoušky je jednotlivě hodnocena známkou a celkové vyhodnocení praktické části závěrečné zkoušky je dáno průměrem těchto známek. Ústní zkouška: Ústní teoretická část závěrečné zkoušky probíhá v areálu školy pod dozorem pedagogických pracovníků. Zkouška je zpravidla vykonávána v jeden den. Žáci absolvují ústní část závěrečné zkoušky ze 2 tematicky uzavřených celků. Tematické celky k ústní závěrečné zkoušce: 1. Stroje a zařízení 2. Technologie oprav Každá část ústní teoretické zkoušky je jednotlivě hodnocena známkou a celkové vyhodnocení této části závěrečné zkoušky je dáno průměrem těchto známek. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky Prospěl s vyznamenáním Prospěl Neprospěl Obsah jednotlivých předmětů, které se žáci učí během svého studia oboru Opravář zemědělských strojů, odpovídá všeobecným požadavkům, jak jednotných závěrečných zkoušek, tak závěrečným zkouškám, které si škola sama připravuje, proto je možné po schválení jednotných závěrečných zkoušek zařadit i tuto formu závěrečných zkoušek místo závěrečných zkoušek připravovaných školou. Pokud dojde ke změně, jsou žáci o této skutečnosti včas informováni podle platných právních norem o způsobu ukončení vzdělání na středních školách. 19
Ke všem částem závěrečné zkoušky jsou žáci připravování během celého studia a na všechny části závěrečné zkoušky připravuje žáky škola a také odborný výcvik. 2.9 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání těchto žáků probíhá v souladu se školským zákonem č. 561/2004 Sb. a navazujícími předpisy vyhláška č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění vyhlášky č 116/ 2011 Sb.; vyhláška č. 73/2005 Sb.,o vzdělávání dětí, žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,žáků a žáků mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č.147/2011 Sb.; vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Ve škole se vzdělávají žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci sociálně znevýhodněni a žáci ohroženi sociálně patologickými jevy. Metody práce s žáky se specifickou vývojovou poruchou učení, specifickou poruchou chování a žáky sociálně znevýhodněné Při práci s žáky s VSPU postupujeme podle vyhlášky č.147/2011 Sb., žáci jsou individuálně integrováni do běžné třídy. K žákům, kteří absolvovali speciální pedagogické vyšetření v poradenském zařízení (PPP, SPC), pak přistupujeme s ohledem na doporučení poradenského zařízení o volbě vhodného výchovného postupu. Práce s žáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu a ve volbě vhodného výchovného postupu. Tito žáci jsou dlouhodobě sledováni a vedeni třídními učiteli ve spolupráci s výchovným poradcem a eventuálně s vychovateli domova mládeže. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích s SVP, které učí. Poskytuje sociálně právní poradenství, podporuje metodickou činnost pro zákonné zástupce a pedagogy. Všestranně podporuje optimální psychomotorický a sociální vývoj žáků, zaměřuje se na tvorbu kariérového poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami klade škola důraz na jejich maximální integraci do běžného kolektivu třídy, s ohledem na charakter jejich speciálních potřeb. Pokud to zdravotní stav žáků vyžaduje je k němu přihlíženo i při organizaci jejich výuky tzn., že je například žákům upraven rozvrh tak, aby jejich výuka i praxe probíhala v učebnách s bezbariérovým přístupem. Škola prostřednictvím výchovné poradkyně spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními. Na základě jejich doporučení jsou dále určeny postupy jednotlivých pedagogických pracovníků při snaze o zvýšení přínosu výuky pro tyto žáky. Nejdůležitější oblastí je zde navázání kvalitní spolupráce s rodiči žáků, kteří mají možnost přispět ke zkvalitnění vzdělání žáka pomocí doporučené domácí přípravy, která je následně kontrolována ve výuce. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pedagogičtí pracovníci školy řídí doporučeními PPP. K informovanosti o jednotlivých potřebách žáků přispívá zapsání těchto údajů do karty žáka, ke které mají přístup všichni jejich vyučující, a proto mohou tato doporučení zohlednit při výuce svých předmětů. Jednotlivá doporučení jsou dále konzultována na poradách školy. Škola zohledňuje také sociálně znevýhodněné žáky, kterým jsou po dobu jejich studia zapůjčeny všechny potřebné učebnice. 20
Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení. Škola podporuje výchovu a vzdělávaní mimořádně nadaných žáků prostřednictvím jejich zapojení do nejrůznějších soutěží, projektů školy a mimoškolních aktivit. Žáci mimořádně nadaní se ve škole v současné době nevzdělávají. Pro rozvoj nejen nadaných žáků jsou učiteli organizovány kroužky, které jsou zaměřeny podle potřeb žáků. A slouží jako vhodný prostředek individuálního doplnění znalostí a u nejen nadaných žáků mohou přispět k prohloubení a rozvoji jejich znalostí a schopností. 2.10 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Žáci jsou prokazatelně seznamováni se zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví, problematikou požární ochrany, šikany, zneužíváním návykových látek v teoretickém i praktickém vyučování v každém ročníku studia. Zásady bezpečné práce jsou zdůrazňovány i průběžně s ohledem na konkrétní rizika. S žáky je prováděn s roční periodou nácvik evakuace. V případě zjištění porušení zásad bezpečnosti je postupováno v souladu se školním řádem. 21
3. Učební plán Název a adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Obor vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost: Způsob ukončení: Stupeň dosaženého vzdělání: Gymnázium a Střední odborná škola Podbořany, příspěvková organizace Kpt. Jaroše 862, 441 28 Podbořany Ústecký kraj 41-55-H/01 3 roky, denní forma od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem závěrečná zkouška střední vzdělání s výučním listem ŠVP učební plán Počet týdenních vyučovacích hodin rozdělených do ročníků Povinné vyučovací předměty: 1. 2. 3. Celkem Celkem vyučovacích hodin za dobu studia Český jazyk a literatura 2 2 1 5 160 Cizí jazyk 2 2 2 6 192 Občanská nauka 1 1 1 3 96 Fyzika 1 1 0 2 64 Chemie 1 0 0 1 32 Základy ekologie 1 0 0 1 32 Matematika 1 1 1 3 96 Tělesná výchova 1 1 1 3 96 Informační a komunikační technologie 1 1 1 3 96 Ekonomika 0 1 1 2 64 Strojírenská technologie 1 0 0 1 32 Strojnictví 2 0 0 2 64 Technická dokumentace 2 0 0 2 64 Základy zemědělské výroby 1 0 0 1 32 Zemědělské stroje a zařízení 0 2 3 5 160 Motorová vozidla 0 2 2 4 128 Řízení motorových vozidel 0 1,4 1 1,4 1 2,8 1 90 1 Technologie oprav 1 2 2,5 5,5 176 Odborný výcvik 15 15 15 45 1440 Nepovinné vyučovací předměty 1.r. 2.r. 3.r. Celkem - 0 0 0 0 0 0 Celkem 33 32,4 31,9 97,3 3114 22
Poznámka: Žáci se budou učit Anglický jazyk nebo Německý jazyk, který je žákům přiřazen na základě úvodního testu ověřujícího jazykové znalosti, nebo mohou pokračovat v jednom cizím jazyce, který se učili na základní škole. 1 Předmět Řízení motorových vozidel je vyučován v blocích, jejichž obsah je v souladu se zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a s dalšími souvisejícími právními předpisy. Ve 2. ročníku je předmět vyučován celkem 44 vyučovacích hodin a ve 3. ročníku 46 vyučovacích hodin. 23
Přehled využití vyučovacích týdnů ve školním roce: Počet týdnů v ročníku Činnosti 1. 2. 3. Vyučování dle rozpisu učiva 32 32 32 Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce apod. 8 8 5 Závěrečná zkouška 0 0 3 Celkem 40 40 40 24
3.1 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Jazykové vzdělávání - Český jazyk - Cizí jazyk RVP Minimum týdenních vyučovacích hodin Minimum celkových vyuč. hodin Vyučovací předmět Počet týdenních vyučovacích hodin ŠVP Využití disponibilních hodin 3 96 Český jazyk a 6 192 literatura 5 0 Cizí jazyk 6 0 Estetické vzdělávání 2 64 Společenskovědní vzdělávání 3 96 Občanská nauka 3 0 Fyzika 2 Přírodovědné vzdělávání 4 128 Chemie 1 Základy ekologie 1 Matematické vzdělávání 3 96 Matematika 3 0 Vzdělávání pro zdraví 3 96 Tělesná výchova 3 0 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích 3 96 Informační a komunikační technologie 0 3 0 Ekonomické vzdělávání 2 64 Ekonomika 2 0 Strojírenská technologie 1 Základy strojírenství 2 64 Strojnictví 2 3 Technická dokumentace 2 Základy zemědělské výroby 1 Zemědělské stroje Zemědělské technologie a 5 7 224 a zařízení mechanizační prostředky Motorová vozidla 4 5,8 Řízení motorových vozidel 2,8 Strojírenské a opravárenské Technologie oprav 5,5 43 1376 technologie Odborný výcvik 45 7,5 Disponibilní hodiny 15 480 Volitelné předměty 0 0 Nepovinné předměty 0 0 Navýšení hodin dle platné legislativy Disponibilní hodiny Volitelné předměty Nepovinné předměty 16,3 16,3 0 0 0 0 - - 1,3 - Celkem 96 3 072 Celkem 97,3 16,3 25