Vážení klienti, dovolujeme si Vám prezentovat novinky na poli práva, kdy v rámci Legislativy došlo k průlomovému rozhodnutí Ústavního soudu České republiky. V tomto čísle si Vás dovolujeme upozornit zejména na část s názvem Aktuální téma, kde se dozvíte, co nového přináší zákon o obchodních korporacích, který nabude účinnosti od 1.1.2014, v souvislosti s příplatkovou povinností/dobrovolností u společnosti s ručením omezeným. JUDr. Jiří Janeba v tomto měsíci bude přednášet pro odbornou obec pod záštitou České advokátní komory tématiku nového zákona o obchodních korporacích. V závěru roku bude naše advokátní kancelář pořádat pro klienty seminář ve vztahu ke změnám (které je nutné učinit) v souvislosti s účinností nového zákona o obchodních korporacích. tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY (rozhodnutí Ústavního soudu ČR) Ústavní soud zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku Ústavní soud, Brno, 25. dubna 2013, TZ 22/13 Skupina senátorů podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. (dále jen přísudková vyhláška ). Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že napadená vyhláška je v rozporu s ústavním pořádkem a se zákonem a zrušil ji ke dni vyhlášení svého nálezu ve Sbírce zákonů. Původním smyslem přísudkové vyhlášky bylo zjednodušení výpočtu odměny za právní zastupování v občanském soudním řízení a odstranění průtahů způsobených účastníky řízení. Přísudková vyhláška tak stanovila náklady právního zastoupení paušální výší odměn právních zástupců, přičemž nerozlišovala složitost věci, časovou náročnost, počet provedených úkonů právní služby ani výsledek řízení před soudem. Tento systém se v praxi neosvědčil. Přísudková vyhláška naopak motivuje věřitele k soudním sporům o bagatelní částky, přičemž jejich ziskem není samotný předmět sporu, ale paušální (a vzhledem k předmětu řízení nepřiměřená) výše odměny právního zastoupení. To vede ke vzniku trhu s bagatelními pohledávkami, během jejichž uplatňování převyšují přiznané náklady ty, které byly skutečně vynaloženy. Přiznané náklady se v důsledku této vyhlášky pravidelně dostávají do hrubého nepoměru k hodnotě sporu, čímž dochází ke stanovení sankce bez zákona, a tedy i ke kolizi s čl. 4 odst. 1 Listiny (povinnosti lze ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích). Tato skutečnost, stejně jako rozpor s 142 odst. 1 o. s. ř., který stanoví jako kritérium přiznání náhrady nákladů řízení účelnost vynaložení těchto nákladů, vedla Ústavní soud k rozhodnutí vyhovět návrhu a přísudkovou vyhlášku zrušit jako celek. Nad rámec posuzování ústavnosti vyhlášky Ústavní soud poznamenal, že při přípravě nové právní úpravy by bylo vhodné, aby kritéria pro určení výše náhrady byla obsažena přímo v samotné vyhlášce. Stejně tak by mělo být stanovení výše odměny za právní zastoupení přiměřené vymáhané částce. Závěrem svého nálezu Ústavní soud uvedl příklady z vlastní judikatury, jejímž prostřednictvím v průběhu času precizoval pojmy účelně vynaložené náklady právního zastoupení respektive zneužití práva na zastoupení advokátem. Výslovným uvedením stěžejních principů tak Ústavní soud poskytl indicie pro budoucí ústavně souladnou právní úpravu. 1 1 http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews%5btt_news%5d=1822&chash=5ed535f5cbdd1b2f6b3f4 9d81fe91832
JUDIKATURA Ke způsobu změny obchodních podmínek (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1098/2012, ze dne 27. 2. 2013) Obchodní zákoník (ani zákoník občanský) nestanoví pro obchodní podmínky, které jsou součástí smlouvy, jiný režim jejich změny než pro smlouvu samotnou. Nevyhradí-li si proto účastníci ve smlouvě nebo obchodních podmínkách, které jsou její součástí, zvláštní způsob změny obchodních podmínek (např. prostým doručením druhé straně), řídí se předpoklady pro jejich změnu zákonnou úpravou pro změnu obsahu smlouvy samotné. K povinnosti protokolárního předání a převzetí díla (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 358/2012, ze dne 19. 3. 2013) Jestliže si účastníci ve smlouvě o dílo sjednali, že dílo bude mezi nimi předáno a převzato protokolárně, čímž se odchýlili od dispozitivního ustanovení 554 odst. 1 věty první obch. zák., a k tomuto protokolárnímu předání a převzetí díla mezi nimi nedošlo, není možné považovat dílo za předané a převzaté, a tedy za provedené, jestliže ho zhotovitelka předala protokolárně (pouze) v montážním deníku přímo investorovi ( objednateli objednatele ). Ke vlivu změny doby plnění na sjednanou smluvní pokutu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1285/2011, ze dne 27. 3. 2013) Týká-li se změna závazku doby plnění, pak nové ujednání smluvních stran o termínu splatnosti znamená sice zánik povinnosti dlužníka splnit dluh tak, jak bylo původně ujednáno, nikoli však zánik jeho povinnosti plnit. Jestliže byla v posuzované věci lhůta plnění dohodou stran změněna a povinnost zhotovitele provést dílo v původně sjednaném termínu zanikla, lze smluvní pokutou zajistit včasné splnění povinnosti provést dílo v nově sjednané lhůtě plnění. Jelikož dílo bylo provedeno včas v nově sjednané lhůtě, nemohl zhotovitel porušit povinnost provést dílo včas, jež byla zajištěna smluvní pokutou, a objednateli nevzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Přisvědčit proto nelze v dovolání prosazovanému názoru, že i kdyby dodatkem byla platně změněna lhůta plnění sjednaná ve smlouvě, nemělo by to vliv na již vzniklou povinnost zhotovitele zaplatit smluvní pokutu, neboť dodatek byl uzavřen v době, kdy zhotovitel již byl v prodlení s plněním v původně sjednaném termínu.
AKTUÁLNÍ TÉMA Příplatková povinnost/dobrovolnost v rámci nového zákona o obchodních korporacích Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek (dále jen příplatková povinnost ). Společenská smlouva určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit, jinak se k usnesení valné hromady o příplatkové povinnosti nepřihlíží. Společenská smlouva také určí, zda a s jakými podíly je příplatek spojen. jinak. Příplatky poskytují společníci podle poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí Společník může se souhlasem jednatele společnosti poskytnout příplatek i tehdy, pokud tak nestanoví společenská smlouva (tento příplatek je možné poskytnout i jako nepeněžitý). Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval (povinný příplatek), může společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Účinností vystoupení příplatková povinnost zaniká. Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti. Právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze společník, který zcela splnil svoji vkladovou povinnost spojenou s podílem, na který byla příplatková povinnost vázána. Vystoupení společníka je účinné posledním dnem měsíce, ve kterém došlo písemné oznámení společnosti. Společenská smlouva může určit jiný režim pro vystoupení. Valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek bude v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti, vrácen společníkovi. Nerozhodne-li valná hromada jinak, vrací se příplatek společníkovi poměrně podle výše, v jakém jej poskytl. JUDr. Jiří Janeba Vtip závěrem: Ctihodnosti, chci podat žádost o rozvod, protože moje žena se mnou už půl roku odmítá komunikovat prohlásí před soudem pan Mánička. Rozmyslel jste si to dobře, pane navrhovateli? kroutí hlavou soudce. Takovou už neseženete.