Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na veřejné zdraví Zdroj: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Zpracovatel: Ing. Dana Potuţníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 Spolupráce : Ing. Jana Kučerová, Ph.D., KHS Libereckého kraje se sídlem V Liberci Ústí nad Orlicí, únor duben 2011 Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 1/45
Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na veřejné zdraví Objednatel: Integra Consulting Service, s.r.o. Pobřeţní 18/16 186 00 Praha 8- Karlín IČ: 27566617 DIČ: CZ27566617 Smluvní vztah na základě: smlouva o dílo č. 005/2011, Ing. Jana Kortanová Zadání: leden 2011 Zpracováno: únor-duben 2011 Zpracovatel: Ing. Dana Potuţníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku číslo osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 Spolupráce : Ing. Jana Kučerová, Ph.D., KHS Libereckého kraje se sídlem V Liberci Bez písemného souhlasu autorizované osoby nelze tento autorizovaný protokol reprodukovat jinak neţ celý. Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 2/45
Obsah: 1. Úvod, cíle ochrany zdraví 2. Popis koncepce 3. Screening - popis vlivů na determinanty 4. Scoping 5. Identifikace dopadů hodnocení potenciálních dopadů 6. Analýza zdravotního stavu ovlivněného obyvatelstva 7. Hodnocení dopadů 8. Doporučení 9. Monitoring vlivů (indikátory) 10. Závěr 11. Literatura 12. Příloha Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 3/45
1. Úvod, cíle ochrany zdraví Problematika ochrany ţivotního prostředí je jiţ několik desetiletí jednou z priorit jak většiny vyspělých států světa, tak i všech významných nadnárodních uskupení (OSN, OECD, EU). Nejpalčivějším globálním problémem současnosti je riziko změny klimatu, existují však i problémy další dostupnost pitné vody, znečištění ovzduší, rostoucí produkce odpadů, pokles biologické rozmanitosti, odlesňování a desertifikace a jiné. Ochrana ţivotního prostředí je všeobecně vnímána v rámci širšího konceptu udrţitelného rozvoje, který se snaţí nalézt rovnováhu mezi ekonomickým růstem, sociální soudrţností a vyhovující kvalitou ţivotního prostředí. Vzhledem k tomu, ţe naprostá většina problémů ţivotního prostředí souvisí s lidskou činností, zaměřenou na ekonomický růst a tím na zajištění sociální soudrţnosti, je nutné hledat taková řešení, která uspokojí oprávněný zájem populace na zvyšování nejen materiální úrovně, ale také kvality ţivota obecně. V současné době se světové společenství cítí ohroţeno rizikem dopadů změny klimatu. EU přijala prostřednictvím klimaticko-energetického balíčku ambiciózní cíl sníţit své emise skleníkových plynů o 20% do roku 2020 oproti roku 2005. Sníţení má být dosaţeno zejména cestou podpory úspor energie a co nejširšího vyuţívání jejích obnovitelných a alternativních zdrojů. Události počátku roku 2009 však ukázaly, ţe stejně naléhavým problémem je energetická bezpečnost (soběstačnost) EU, která je odkázána na dovoz rozhodující části prvotních energetických zdrojů, a tato závislost se s největší pravděpodobností bude v nadcházejících letech dále prohlubovat. Kromě rizika změny klimatu a ohroţení energetické bezpečnosti musí mnohé členské státy EU, ČR nevyjímaje, čelit dalším environmentálním problémům, zejména znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a přízemním ozonem, rostoucímu mnoţství odpadu, chemizaci ţivotního prostředí atd. Méně vnímaným, nicméně významným problémem je také surovinová bezpečnost EU. Politika ţivotního prostředí je způsob, jakým příslušný subjekt pečuje a v určeném časovém horizontu hodlá pečovat o stav ţivotního prostředí. Subjektem politiky ţivotního prostředí můţe být nadnárodní uskupení, jednotlivý stát, administrativně správní část státu, město či obec, ale také soukromoprávní subjekt (firma či podnikatelský svaz), politická strana nebo občanské sdruţení. Regionální surovinová politika patří k zásadním dokumentům Libereckého kraje, které mají významný vliv na rozvoj a vyuţití území celého kraje. Svým obsahem se dotýká celé řady dalších resortů, a to nejen udrţitelného rozvoje území kraje ve smyslu hospodárného nakládání s nerostným bohatstvím a citlivého přístupu k ţivotnímu prostředí, ale také problematiky územního plánování, energetiky, odpadového hospodářství apod. Je významným nástrojem krajské samosprávy a dalších správních orgánů při rozhodování a posuzování záměrů na vyuţití zdrojů nerostných surovin v kraji. Regionální surovinová politika je koncepčním dokumentem pro oblast hospodaření se surovinovým bohatstvím kraje při respektování principů udrţitelného rozvoje. Nezabývá se surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Při navrhování funkčních opatření a postupů v oblasti hospodaření s nerostnými surovinami však zohledňuje i problematiku vyuţití druhotných surovin jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Má proto významnou návaznost na právě zpracovávanou Územní energetickou koncepci Libereckého kraje, Koncepci odpadového hospodářství LK i zpracovávané Zásady územního rozvoje LK. Cílem aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje je získání a vyhodnocení aktuálních dat surovinového potenciálu na území Libereckého kraje, zhodnocení současného stavu a trendů vyuţití surovin a reálně vytěţitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazbě k územnímu rozloţení loţisek, definování současných problémů, potřeb a opatření pro vyuţívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech. Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 4/45
Vztah k jiným koncepcím a moţnost kumulace vlivů na ţivotní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry: Evropská úroveň: Lisabonská strategie 2000-2010 (2000) - představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a environmentální obnovu Evropské unie. Nezahrnuje jen čistě ekonomický záměr vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku ale má také sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti a zdokonalit sociální soudrţnost), a také dimenzi ekologickou: uskutečňovat udrţitelný rozvoj Strategie EU pro udržitelný rozvoj (2001) - její součástí se stala řada opatření zaměřená na následující zásadní otázky: klimatické změny, ochrana veřejného zdraví, zodpovědnější řízení a ochrana přírodních zdrojů, zlepšení vyuţití dopravního systému a půdy Obnovená strategie udržitelného rozvoje EU (2006) jako jedna z klíčových výzev současné generace i generací příštích byla definována Ochrana a management přírodních zdrojů (zde obecný cíl: Zlepšení řízení přírodních zdrojů a zabránění jejich nadměrnému vyuţívání s oceněním hodnoty schopností ekosystémů) Přezkum Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj za rok 2009 (červen 2009) http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=com:2009:0400:fin:cs:pdf Obnovená Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost 2005-2008 (2005) na základě hodnocení naplňování Lisabonské strategie došlo v roce 2005 k přehodnocení širokého rozsahu cílů a zdůrazněním růstu a zaměstnanosti se stanovenými čtyřmi hlavními prioritami, z nichţ relevantní pro oblast surovinového bohatství jsou dvě, a to 1) Investice do znalostí a inovací a 4) Energetika a změny klimatu. Byl zaveden tříletý cyklus řízení Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost 2008-2010 Udrţení rychlosti změn (2008) zpracována na základě souhrnné zprávy za tříletý cyklus Strategie Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost 2007-2013 Územní agenda EU (2007) strategický rámec územního rozvoje Evropy, podporuje implementaci Lisabonské strategie prostřednictvím politiky integrovaného územního rozvoje, tedy zavedení územního rozměru do lisabonského procesu udrţitelného hospodářského růstu Tématická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci (navrţena 2005) - KOM(2005)0666] strategie pro sníţení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Tématická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů (2005) Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace (2000) zaznívá zde poţadavek zajistit při strategickém plánování spolupráci sektorů zdravotnictví, ţivotního prostředí a hospodářství. Stav ţivotního prostředí i sociální determinanty jsou vnímány jako velmi důleţitý předpoklad kvality veřejného zdraví http://www.who.cz/pdf/zdravi21.pdf Národní úroveň: Strategie udržitelného rozvoje České republiky (2004)- schválena usnesením vlády ČR č. 1242 ze dne 8.12.2004 s cílem vytvářet podmínky k optimálnímu vyuţívání vlastních zdrojů regionů, podporovat vyuţívání místních zdrojů druhotných surovin a přednostní vyuţívání obnovitelných zdrojů energie (v současnosti probíhá aktualizace tohoto dokumentu) http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2005/2005-02/30_strategie.pdf Strategie hospodářského růstu České republiky (2006 ) dokument navazuje na Lisabonskou strategii a nastavuje priority pro koordinaci hospodářské politiky na období do roku 2013. Je postavena na synergii pěti hlavních pilířů, kde v pilíři Infrastruktura stanovuje Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 5/45
cíle Urychlit ekonomický rozvoj regionů a současně Zabezpečit ochranu přírodního a kulturního dědictví http://www.sdruzenispcr.cz/downloads/shr_2005_05_23.pdf Strategie regionálního rozvoje České republiky (2006) schválena usnesením č. 560 vlády ČR ze dne 17.5.2006 - v prioritní oblasti Příroda, krajina a ţivotní prostředí je jednou ze stanovených priorit Šetrné nakládání s materiálovými a energetickými zdroji http://www.mmr.cz/getdoc/f77e14bc-2c26-4884-9fda-b47c24a5294b/strategieregionalniho rozvoje-ceske-republiky Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválena vládou ČR usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009 jako celostátní nástroj územního plánování, který ve vztahu k problematice vyuţívání nerostných surovin vytváří územní podmínky pro jejich vyuţívání v souladu s respektováním snahy o dosaţení vyváţenosti tří pilířů udrţitelného rozvoje území http://www.mmr.cz/uzemni-planovani-a-stavebni-rad/koncepce- Strategie/Politika-uzemnihorozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemniho-rozvoje-CR-2008 Národní program reforem 2008-2010 schválen vládou ČR dne 20.10.2008 v rámci druhého cyklu obnovené Lisabonské strategie. Relevantním cílem v mikroekonomické části programu je cíl Podporovat udrţitelné vyuţívání zdrojů a posilovat vzájemné působení mezi ochranou ţivotního prostředí a hospodářským růstem http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/narodni_program_reforem_cr_2008-2010_pdf.pdf Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010 schválena usnesením č. 235 ze dne 17.3.2004 vlády ČR. Je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udrţitelného rozvoje České republiky http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/mzpmsfhdher2/$file/spzp_cz_2004.pdf Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů schválena usnesením vlády České republiky č. 1311 ze dne 13.12.1999. Její podstatou je stanovení prostorových limitů i časových termínů pro dobývání nerostných surovin v územních plánech velkých územních celků při respektování únosnosti území. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů, a to jak z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin, tak z hlediska jejich dalšího zpracování. http://download.mpo.cz/get/26649/44033/533470/priloha002.doc Státní energetická koncepce schválena usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10.3.2004. Konkretizuje státní priority a cíle, jichţ chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích třiceti let, v podmínkách trţně orientované ekonomiky http://www.tzb-info.cz/t.py?t=15&i=33 Národní program snižování emisí byl přijat vládou ČR v roce 2007, cílem je zlepšit kvalitu ovzduší, především koncentraci prachových částic a sníţit emise z automobilové dopravy http://vitejtenazemi.cenia.cz/archiv/vzduch_cs/npse_cr.pdf Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na roky 2006-2009 přijat vládou ČR v roce 2005 http://www.mpo.cz/dokument6742.html Plán odpadového hospodářství České republiky stanovuje v souladu s principy udrţitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území ČR, je zpracován na období 2003-2012, je podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. V současnosti probíhá jeho novelizace na základě Směrnice Rady EU 1999/31/ES http://www.mzp.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/2c7cb0f9ea5981ffc12 56b3c0048ada9/$FILE/POH%20CR_kompletni%20dokument.pdf Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007-2013 - zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími evropským strategickým směrům, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, ţivotního prostředí Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 6/45
a krajiny, rozvoj a diverzifikace venkovského ţivota) http://www.mze.cz/attachments/nsp_sfc.pdf Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází z Národního strategického plánu pro rozvoj venkova ČR na období 2007-2013, zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova http://www.mze.cz/userfiles/file/eafrd/prv%20zmny%20listopad2008.pdf Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století projednán vládou ČR dne 30.10.2002 (usnesení č. 1046) s doporučením vyuţít jej jako podklad pro zpracování obdobných programů v rámci krajů. Jedním ze sledovaných cílů je Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí http://www.mzcr.cz/verejne/pages/19-zdravi-pro-vsechny-v-21-stoleti.html Akční plán zdraví a životního prostředí ČR - schválen usnesením č. 810 vlády ČR ze dne 9.12.1998, v kapitole 6.1 Vyuţívání nerostného bohatství opatření k naplnění cílů udrţitelného rozvoje a další Krajská úroveň: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Základní strategický dokument kraje dlouhodobého charakteru, který definuje globální cíle rozvoje území a vytváří systém strategických cílů a opatření vedoucích k naplnění cílů. Dokument byl schválen Zastupitelstvem LK usnesením č.122/07/zk dne 24. dubna 2007 http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1885 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Byla zpracována jako výstup pilotního projektu Podpora při přípravě strategie udrţitelného rozvoje ve vybraných krajích České republiky v roce 2005, http://www.kraj lbc.cz/public/orlk/finalni_verze_sur_lk_x05_d271074b54.rtf Zkrácená verze strategie byla vzata na vědomí Radou Libereckého kraje v červnu 2006 coby jeden z podkladů pro aktualizaci Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 http://www.krajlbc.cz/public/orlk/zv_sur_lk_pro_web_fff3908514.pdf Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 Základní taktický dokument střednědobého charakteru, který v reakci na Strategii rozvoje Libereckého kraje specifikuje opatření na podporu hospodářského a sociálního růstu v regionálním a místním měřítku. Byl schválen Zastupitelstvem LK 30.10.2007 http://www.krajlbc.cz/public/orlk/prlk_cerven2007_146dfbf98b.pdf Zásady územního rozvoje Libereckého kraje na základě poţadavků zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, byl v roce 2007 zpracován Návrh ZÚR LK, v současnosti probíhá projednávání s dotčenými orgány, konzultace s orgány dotčených států a projednání vlivu návrhu na udrţitelný rozvoj území Mezi hlavní úkoly zásad územního rozvoje patří stanovení koncepce rozvoje území s ohledem na hodnoty a podmínky území http://www.krajlbc.cz/public/oupsr/aktual_stav_zur_1_2009_e8b20bb81a.rtf Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Stav: schváleno 21. 9. 2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje Dokument: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3060 Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji Stav: LK zadal v roce 2002 zpracování dokumentu Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept sniţování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. S tímto konceptem vyjádřila Rada LK usnesením č. 559/04/RK souhlas a následně usnesením 775/04/RK vydala Nařízení LK č. 1/2004, kterým byl vyhlášen Krajský program sniţování emisí Libereckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1155 Aktualizace konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji Stav: dokument vypracován v roce 2006, schválen RK dne 6. 5. 2008 usnesením č. 545/08/RK. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3356 Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 7/45
Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje Stav: schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje 19.11.2002. Dokument: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1153 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Stav: schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje 16.3.2004. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, která nabyla účinnosti dne 15. dubna 2004 Dokument: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=508 Kalové hospodářství Libereckého kraje Realizační program Plánu odpadového hospodářství LK. Dokument se zabývá problematikou kalů z čistíren odpadních vod (ČOV) a vychází z Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje. Obsahuje podrobnou analýzu stávající produkce a způsobů nakládání s kaly z ČOV v Libereckém kraji, dále popisuje trendy řešení kalového hospodářství jednotlivých zemích Evropy a uvádí charakteristiky vybraných technologií pro zpracování kalů. Zpracován v roce 2005 Dokument: http://www.krajlbc.cz/index.php?page=1153 Územně energetická koncepce Libereckého kraje Jedná se o koncepční dokument, který pořizuje kraj na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Stav: dne 3. 12. 2002 předloţena písemná informace radě kraje - RK vzala ÚEK na vědomí. Písemná informaci předloţena 17.12.2002 k projednání Zastupitelstvu Libereckého kraje. Od roku 2005 je zpracovávána aktualizace. V současnosti probíhá proces posuzování vlivů této koncepce na ţivotní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=4156 Koncepce ochrany před povodněmi Libereckého kraje Schválena zastupitelstvem kraje 31.10.2006. Výstupem je vytipování ohroţených oblastí, návrh řešení a hrubá ekonomická rozvaha http://www.kraj-lbc.cz/public/ozivpr/priloha_c_1_text_koncepce_0ba3566a3f.pdf Krajský lesnický program http://www.kraj-lbc.cz/public/ozivpr/krajsky_lesnicky_program_199811b27e.pdf Regionální inovační strategie Libereckého kraje Schválena 29.9.2009 zastupitelstvem kraje jako koordinační nástroj pro strategický přístup k podpoře inovací a zvýšení konkurenceschopnosti Akční plán snižování hluku na silnicích II. a III. třídy LK Z novelizovaného z. č. 258/2000 Sb.,o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplynul závazek pořídit do 18. 7.2008 akční plány sniţování hluku pro okolí pozemních komunikací ve vlastnictví kraje, po kterých projede více jak 6 mil. vozidel za rok. KÚLK, odbor dopravy, zpracování akčních hlukových plánů zajistil. Z výsledků strategického hlukového mapování vyplynul závěr pořídit akční plány pro dva úseky silnic ve vlastnictví kraje: a) silnice II/283 Turnov křiţovatka se silnicí III/28314 Turnov, náměstí Českého ráje 6 620 005 voz/rok délka úseku cca 300 metů b) silnice III/2784 Liberec, Kubelíkova ulice Liberec, České Mládeţe, křiţovatka se silnicí I/35 6 563 430 voz/rok délka úseku cca 1 km http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3836 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (aktualizace 2009) Stav: dokument byl projednán Zastupitelstvem LK dne 30.3.2009 usnesení 93/09/ZK http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=4350 Zdravotní politika Libereckého kraje Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Libereckého kraje zpráva za rok 2009 program rozpracovává koncepční dokument republikové úrovně pro úroveň kraje, jedním ze sledovaných priorit je Zdravé a bezpečné ţivotní prostředí, Zdravé místní ţivotní podmínky v Libereckém kraji a další Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 8/45
Ze závěru zjišťovacího řízení Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje (dále i ARSP LK ) vzešel poţadavek vyhodnotit: - předpokládaný dopad realizace ARSP LK na hluk a veřejné zdraví, přičemţ vlivy na veřejné zdraví posoudit metodikou HIA (hodnocení vlivů na zdraví), - soulad ARSP LK se Zdravotní politikou Libereckého kraje, - zda jsou navrţeny vhodné metody a postupu monitoringu a evaluace ve vztahu k problematice ţivotního prostředí a veřejného zdraví. 2. Popis koncepce Hlavními cíli koncepce jsou získání a vyhodnocení aktuálních informací o stavu a vyuţití surovinového potenciálu na území Libereckého kraje, zhodnocení současného stavu a trendů vyuţití surovin a reálně vytěţitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazbě na moţnosti vyuţití druhotných surovin, definování současných problémů, potřeb a doporučení pro optimální vyuţívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech. Dlouhodobé cíle surovinové politiky plně zohledňují širší souvislosti globalizované ekonomiky, členství České republiky v Evropské unii a z toho vyplývající poţadavky legislativní i ekonomické. Jsou zde také brány v úvahu aspekty ochrany přírodních, krajinných i kulturních hodnot, technologický vývoj, nezbytnost energetických úspor a vyuţití druhotných surovin. Celý dokument je připravován s respektem k základním principům udrţitelného rozvoje. Jak jiţ bylo uvedeno výše, v podmínkách Libereckého kraje je metodika HIA (Health Impact Assessment) konkrétním nástrojem realizace schválené Zdravotní politiky kraje, a to je také důvod, proč je součástí rozvojového dokumentu Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje. Cílem HIA je najít a popsat všechny dopady na zdraví, a to jak pozitivní, tak negativní, sníţit zdravotní rizika na minimum a zvýšit pozitivní efekty koncepcí, přičemţ podrobněji se zpracovatelé zaměřili na těţbu kameniva, štěrkopísků a uranu. 3. Screening - popis vlivů na determinanty Účelem screeningu je zjistit, zda má posuzovaná koncepce ARSP LK vliv na jednu či více determinant zdraví. Zpracovatelé pouţili hodnocení pomocí následujících kontrolních listů, zpracovaných formou přehledných tabulek: Tabulka č. 1 Pouţitá matice hodnocení vlivu koncepce na determinanty Stupnice vlivu Charakteristika vlivu -2 Významný negativní vliv -1 Mírný negativní vliv 0 Bez vlivu 1 Mírný pozitivní vliv 2 Významný pozitivní vliv Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 9/45
Tabulka č. 2 Vliv koncepce na sociální a ekonomické determinanty Sociální a ekonomické Stupeň vlivu Poznámka Chudoba 1 sníţení lokální nezaměstnanosti Zaměstnanost 1 vytvoření nových pracovních míst Sociální vyloučenost 1 sníţení lokální nezaměstnanosti Instituce 0 bez vlivu Rodina 1 sníţení lok. nezaměstnanosti, finanční soběstačnost Kriminalita 1 sníţení nezaměstnanosti Infrastruktura -1 zvýšení zatíţení komunikací Investice 1 vytvoření nových pracovních míst Kultura 0 bez vlivu Celkové zhodnocení mírně pozitivní Tabulka č. 3 - Vliv koncepce na ţivotní styl a chování Životní styl Stupeň vlivu Poznámka Výţiva 0 bez vlivu Fyzická aktivita 0 bez vlivu Stres 0 bez vlivu Kouření 0 bez vlivu Alkohol 0 bez vlivu Sexuální chování 0 bez vlivu Drogy 0 bez vlivu Gamblerství 0 bez vlivu Celkové zhodnocení bez vlivu Tabulka č. 4 - Vliv koncepce na determinantu dostupnost sluţeb Dostupnost služeb Stupeň vlivu Poznámka Vzdělání 0 bez vlivu Zdravotní sluţby 0 bez vlivu Sociální sluţby 0 bez vlivu Trávení volného času 0 bez vlivu Celkové zhodnocení bez vlivu Tabulka č. 5 - Vliv koncepce na ţivotní prostředí Životní prostředí Stupeň vlivu Poznámka Ovzduší -1 lokální vliv těţby, celokrajský vliv dopravy Hluk -1 lokální vliv těţby, celokrajský vliv dopravy Bydlení -1 lokální vliv těţby, celokrajský vliv dopravy Kvalita vody -2 celoplošné riziko pro podzemní vody při těţbě uranu Sociální prostředí 1 sníţení lokální nezaměstnanosti Pracovní prostředí -1 lokální vliv těţby Úrazovost 0 obecně bez vlivu Půda -1 lokální vliv těţby, zejména uranu Odpady -2 lokální vliv těţby, zejména uranu Podnebí 0 bez vlivu Celkové zhodnocení mírně negativní Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 10/45
Tabulka č. 6 Vliv koncepce na individuální determinanty Individuální Stupeň vlivu Poznámka Věk 0 bez vlivu Invalidita 0 bez vlivu Pohlaví 0 bez vlivu Imunita 0 bez vlivu Etnikum 0 bez vlivu Rizikové chování 0 bez vlivu Vnímání rizika 0 bez vlivu Celkové zhodnocení bez vlivu Tabulka č. 7 - Vliv koncepce na institucionální determinanty Institucionální Stupeň vlivu Poznámka Politiky -1 negativně ovlivní zdravotní politiku Libereckého kraje Celkové zhodnocení mírně negativní 4. Scoping Geografický rozsah: Regionální surovinová politika Libereckého kraje je zpracována pro celý územní obvod Libereckého kraje. Liberecký kraj se nachází v severním cípu České republiky při hranici s Polskou republikou (v délce cca 130 km) a Spolkovou republikou Německo (v délce cca 20 km). Liberecký kraj sousedí na západě s Ústeckým krajem, na jihu se Středočeským krajem a na východě a jihovýchodě s Královéhradeckým krajem. Svou rozlohou 3 163 km 2 (4,0 % z rozlohy ČR) je Liberecký kraj (s výjimkou Prahy) nejmenším v České republice. Zemědělská půda zaujímá 44,2 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze je 21,0 %. Významný podíl rozlohy kraje tvoří lesní půda (44,3 %) (viz dlouhodobý vývoj kraje v letech 1993 2009). Ráz krajiny je převáţně hornatý. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrch Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejniţším bodem je bod, kde ve výšce 208 m.n.m. opouští říčka Smědá území České republiky. Liberecký kraj má převáţně průmyslový charakter. Rozvinutý je zde zpracovatelský průmysl s úzkou vazbou na výrobu automobilů, významně se profiluje téţ strojírenství, výroba a zpracování plastů a tradiční výroba skla a biţuterie. Výroba textilu, která se řadila taktéţ k tradičním výrobám v kraji, prochází restrukturalizací a útlumem. Významnou součást ekonomiky kraje tvoří cestovní ruch. Zemědělství je pouze doplňkovým odvětvím a je zaměřeno zejména na pěstování obilovin a pícnin a chov skotu. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Základními územně samosprávnými celky v České republice jsou obce, vyššími územně samosprávnými celky jsou kraje. Liberecký kraj je jedním z vyšších územně samosprávných celků a zahrnuje území všech obcí zde sídlících. Počet obcí v Libereckém kraji je 215, 39 z nich má statut města. Liberecký kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, na území kraje se nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Nový Bor, Liberec, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Turnov, Ţelezný Brod, Tanvald, Semily, Jilemnice) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí. Liberecký kraj tvoří společně s Pardubickým krajem a Královéhradeckým krajem územní celek NUTS II Severovýchod, který byl vytvořen pro statistické účely Eurostatu (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). RSP LK zahrnuje pouze území Libereckého kraje. Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 11/45
Obrázek č. 1 Administrativní členění Libereckého kraje (zdroj: ČSÚ) Skupiny obyvatelstva: K 31.12.2009 ţilo v Libereckém kraji 439 027 obyvatel, z toho 224 027 ţen. Podle tohoto ukazatele je tedy kraj druhým nejmenším. Průměrná hustota 138,8 obyvatel/km 2 mírně převyšuje republikový průměr. Podíl městského obyvatelstva činil dle údajů ČSÚ k 31.12.2009 78,3 %. Průměrný věk obyvatel celkem byl 40,1. Koncepcí Aktualizace Regionální surovinové politiky Libereckého kraje bude ovlivněna téměř celá populace Libereckého kraje včetně citlivých skupin. Citlivé skupiny: Obyvatelé ve věku od 0 do 14 let : 65 264 Obyvatelé ve věku od 65 let : 62 672 Časový rozvrh: Jedná se o jeden ze základních strategických dokumentů kraje, který musí poskytovat aktuální údaje jako podklad pro kvalifikovaná rozhodnutí na úseku hospodaření se surovinovým bohatstvím kraje. Z tohoto důvodu předpokládá Liberecký kraj aktualizaci dokumentu Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 12/45
ve střednědobém horizontu čtyř aţ pěti let. V rámci expertní přípravy zpracování dokumentu je v současnosti vyhotovena prognóza vývoje spotřeby zásob loţisek stavebních (štěrkopískových) surovin výhledy na období 2010 2020 a výhled po roce 2020. 5. Identifikace dopadů hodnocení potenciálních dopadů Identifikaci dopadů je nutné rozdělit podle skupin surovinového potenciálu, resp. hodnocených skupin loţisek. V tomto konkrétním případě byly podrobněji posuzovány tři skupiny, a to z následujících důvodů: 5.1.Těţba kameniva jedná se o surovinu u níţ se uvaţuje o otevření nových dobývacích prostor 5.2.Těţba štěrkopísků - jedná se o surovinu u níţ se uvaţuje o otevření nových dobývacích prostor 5.3.Těţba uranu jedná se o surovinu, jejíţ těţení a zpracování má významný a dlouhotrvající vliv na ţivotní prostředí včetně moţných dopadů na zdraví lidí 5.1.Těţba kameniva V kraji je těţeno 11 výhradních loţisek stavebního kamene, označovaných také komerčním označením jako loţiska drceného kameniva. Nejvýznamnější jsou Košťálov Struţinec, Chlum- Maršovický vrch (Újezd), Smrčí 2 a 3 a částečně i Krásný Les u Frýdlantu a Bezděčín. Zároveň se těţí 3 nevýhradní loţiska Cidlina - Doubravice, Studenec u Horek, Ţandov u České Lípy s velmi nízkými vyuţitelnými zásobami. Celkem se na území kraje nachází 14 vyuţívaných výhradních a nevýhradních loţisek a 23 nevyuţívaných. V současné době je předmětem vyřešení střetů zájmů v rámci posouzení vlivů na ţivotní prostředí tzv. znovuobnovení otvírky v optimalizované šetrné variantě na loţisku s velmi kvalitní surovinou Luhov - Brniště Tlustec. Těţený bazanit (čedič) patří k nejkvalitnější surovině pouţívané pro kolejová loţe v ČR. V celorepublikovém měřítku se kraj na produkci drceného kameniva podílí asi 7-10%. Dobývání je povrchovými stěnovými, místy zahloubenými lomy. Surovina je vyuţívána jako kamenivo do betonů, stavbu silnic, kolejových loţí a další účely. Některé typy terciérních vulkanitů zejména čediče jsou vyuţitelné i pro jiné účely. Například z některých čedičů lze vyrábět minerální vlákna, jako velmi kvalitní izolační materiály. Výrobky jsou velmi vhodné pro stavební účely mají dobrou tvarovou a objemovou stálost, paropropustnost a vodoodpudivost a zejména poţární odolnost. Vzhledem k aktuálním úsporám energie je jejich pouţití dostatečně trvanlivé a účinné i z hlediska tepelné a zvukové izolace. Jeden z projektů, který plánuje výrobu izolačních hmot z čedičové vaty, je uvaţován v prostorách bývalých pomocných provozů s. p. Diamo Stráţ pod Ralskem. Některé znělce jsou pouţitelné v průmyslu sklářském a keramickém. V případě stavebního kamene je široký rozptyl ţivotností zásob. Kolem desetileté ţivotnosti průmyslových zásob se pohybuje loţisko Bezděčín a Záhoří - Proseč. U loţiska Tachov u Doks sice vychází vysoké průmyslové zásoby a zásoby v POPD, nicméně ty jsou evidovány z větší části pod netěţitelným pilířem kompletní úpravárenské linky, která by se musela přemístit, coţ vyţaduje vysoké investice. Reálná ţivotnost zásob se však pohybuje max. 4-5 let. Loţisko Záhoří - Proseč má poněkud zvláštní postavení: do roku 1999 na něm byl těţen čedič jako tavná hornina a aţ od roku 2000 začalo být vyuţíváno jako zdroj stavebního kamene. Mezi 10-20 roky se pohybují ţivotnosti zásob loţiska Smrčí 2 a 3. O něco delší ţivotnost zásob mají loţiska Chlum - Maršovický vrch (16 aţ 26 let ţivotnost průmyslových zásob; přibliţně 30 aţ 40 let ţivotnosti zásob v POPD). U loţiska Krásný Les u Frýdlantu je sice podle výše produkce a objemu průmyslových zásob odhadována Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 13/45
vysoká ţivotnost (20 aţ 40 let), nicméně reálná ţivotnost u tohoto loţiska se pohybuje kolem 12-15 let. Rovněţ paradoxní situace je u loţiska stavebního kamene s tzv. vysokou ţivotností zásob Ţandov u České Lípy, coţ je výrazně ovlivněno nízkým objemem těţby na loţisku (1-2 tis. m 3 /rok). V případě navýšeného objemu 50-100 tis. m 3 /rok se ţivotnost zásob pohybuje max. do 1-3 let. S touto ţivotností zásob je reálné počítat. Celkově lze věrohodně konstatovat, ţe z údajů o vytěţitelných zásobách v rámci stanovených DP těţených loţisek kameniva a ze zůstatkových zásobách těţených nevýhradních loţisek vyplývá, ţe v důsledku vyčerpání zásob některých kamenolomů dojde v období 2013-2016 k výraznému poklesu roční produkce o cca max. 200 280 tis. m 3 /rok. Navrhovaná opatření v rámci ARSK LK: Zajistit saturaci potřeby stavebního kameniva z nových loţiskových zdrojů s vysokým objemem zásob a pokud moţno s dlouhodobou ţivotností, vytvořit územní předpoklady pro otvírku alespoň jednoho nového loţiska s dostatečnou roční kapacitou těţby; Pro zachování kontinuity celkového ročního objemu produkce stavebního kamene (cca 800 tis.m 3 /rok) vytvořit územní předpoklady pro obnovu otvírky alespoň jednoho loţiska, resp. pokračování nové těţby loţiska s dostatečnou roční kapacitou těţby a kvalitou suroviny jako náhradu za postupně dotěţované lokality; V návrhovém období umoţnit vyuţití loţiska Luhov-Brniště-Tlustec v navrhovaných hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny, obnovit hornickou činnost na loţisku velmi kvalitního stavebního kamene vhodného zejména pro kolejové loţe a pro naplnění poţadavků trhu a to šetrným způsobem a po co nejdelší moţné období (i za cenu sníţení roční kapacity těţby a to v min. ročním objemu těţby 580 tis. tun/rok. s ţivotností těţby min. na 30 let) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA, zajistit postupnou provázanost etapovité těţby a postupné rekultivace a sanace těţbou dotčeného území, zejména pak plnění zásad průběţné a postupné technické a biologické rekultivace. Důraz na co nejdelší ţivotnost těţby a co nejpomalejší postupy při zajištění optimálního objemu těţené suroviny a v realizaci průběţné rekultivace je nutno pokládat za legitimní, zásadní a koncepčně plně odůvodněný; Umoţnit vyuţití loţiska Dětřichov s DP Frýdlant I., Heřmanice u Frýdlantu s DP Heřmanice III, loţisko Heřmanice 2-Kristiánov s DP Kristiánov a loţisko Pelechov s DP Ţelezný Brod I. pro občasnou malotěţbu pro lokální účely, zejména pro účely těţby lomového kamene pro protipovodňové opatření, v min. ročních objemech těţby (s produkcí max. do 60-80 tis. tun/rok), podmínkou pro občasnou malotěţbu lomového kamene je důsledná ochrana mokřadních ploch a management těţby tak, aby vodní a mokřadní enklávy nebyly zasaţeny; V případě výhradního loţiska Ţandov u České Lípy preferovat tzv. sanační těţbu z důvodu zabezpečení aktivního sesuvu v předpolí DP a zároveň tak v rámci sanačního opatření umoţnit hospodárné dotěţení veškerých zásob stavebního kamene v DP Ţandov; Na území Semilska umoţnit plošné rozšíření DP Košťálov I o cca 6 ha a zároveň tak hospodárné vyuţití veškerých zásob výhradního loţiska stavebního kamene Košťálov- Struţinec na úkor zahájení zcela nových otvírek loţisek (např. výhradního loţiska Hořensko se stanoveným DP apod.). V případě plánovaného rozšíření DP Košťálov I předem zajistit kompenzační opatření za zvýšené limity synergických a kumulativních vlivů (hluk, prašnost ), preferovat přepravu suroviny ţelezniční dopravou a sníţit tak intenzity nákladní automobilové dopravy v okolních obcích; S dotěţením zásob na výhradním loţisku Chuchelná (Smrčí-Proseč) v DP Chuchelná I. počítat po ukončení těţby na dotěţovaném výhradním loţisku Smrčí 2 a 3 a Záhoří Proseč. Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 14/45
Obnova hornické činnosti v DP Chuchelná I předpokládá nepříznivé vlivy na lesní porosty a zásah do VKP; V rámci dotěţení zásob na loţisku Záhoří Proseč a následné rekultivace těţbou dotčeného území zajistit v případě narušení hladiny podzemní vody podrobný hydromonitoring a stanovit ochranná opatření proti moţnosti znečistění a úbytku vydatnosti okolních jímacích zdrojů a případě kompenzovat náhradu škod vzniklých těţebním a úpravárenským provozem; V případě velkoobjemových těţeb provádět monitoring seismických projevů hornické činnosti (zejména z důvodů trhacích prací) na okolní zástavbu; Zbývající nevyuţívaná loţiska stavebního kamene (např. loţiska Hořensko, Pelechov, Heřmanice 2-Kristiánov, Janovice u Kravař, Jitrava, Prácheň-Česká Skála, Slunečná-Koţlí, Dolní Vítkov, Hodkovice nad Mohelkou, Janovice-Heřmanice, Krásný Les u Frýdlantu, Mlýnice, Slunečná-Kameník, Přívlaka-Chlumek, Peřimov-Stráţník, Noviny pod Ralskem, Františkov-Sachrův a dalších 11 evidovaných a registrovaných prognózních zdrojů stavebního kamene) zaujímají velmi nízké ekonomicky nerentabilní objemy vytěţitelných zásob a nízkou loţiskovou prozkoumanost, komplikované báňsko-technologické postupy vyuţití, velmi variabilní aţ výrazně zhoršenou kvalitu suroviny a zejména významnější, doposud nevyřešené aţ ve své podstatě neřešitelné střety zájmů s ochranou krajiny a přírody a s dopravním napojením a zatíţením nákladní automobilovou dopravou a v neposlední řadě zcela nevyhovující umístění těchto loţisek vzhledem k zastavěnému a zastavitelnému území dotčených obcí. Většina kvantitativně potenciálně odpovídajících loţisek se nachází v územích (prostorech) konfliktních aţ silně konfliktních se zájmy ochrany lesa a ochrany přírody a krajiny. Loţiska ponechat jako surovinové rezervy. 5.2.Těţba štěrkopísků Loţiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části kraje a do tohoto území je v podstatě soustředěna prakticky veškerá produkce štěrkopísků v kraji. Jiţní část kraje je zcela deficitní. Z hlediska granulometrie suroviny je na území kraje silný deficit v zrnitostní frakci 4-8-16-32 mm. Dovoz ze Středočeského, popř. z Královéhradeckého kraje nepřipadá vzhledem k neekonomické přepravní vzdálenosti v úvahu. Největší význam mají glaciofluviální a glaciolakustrinní kvartérní sedimenty ţitavské pánve a ostatních izolovaných výskytů v hrádeckém a frýdlantském výběţku. Jsou zde soustředěna prakticky všechna významná loţiska a veškerá produkce v kraji. Surovina se těţí na sucho v lomech a pak se upravuje tříděním, případně i praním. Pouţívá se především jako kamenivo do betonů, ale i k mnoha dalším účelům. Mezi nejvýznamnější výhradní loţiska patří Jablonné v Podještědí Dubnice, Horní Řasnice, částečně Velký Grunov a nevýhradní loţisko Oldřichov Hrádek nad Nisou. V oblasti frýdlantského výběţku se jeví jako perspektivní loţisko k vyuţití Arnoltice - Pertoltice (resp. jenom jeho část). Celkem se na území nachází 6 vyuţívaných výhradních a nevýhradních loţisek a 21 nevyuţívaných. Poněkud menší loţiskový význam mají terasové sedimenty řeky Ploučnice a jejích přítoků (Česká Lípa Dubice, Mimoň, Velký Grunov, Ţizníkov a další). Poměrně perspektivní oblast jako zdroj betonářského kameniva se jeví pouze loţiskové území kolem Bohatic. Právě loţisko Bohatice a Mimoň jsou předmětem těţebních záměrů pro jejich vyuţití. Štěrkopískové náplavy Jizery a jejích přítoků mají většinou malou mocnost a velkou skrývku povodňových hlín. Na území kraje mají pouze lokální význam a vyhodnoceno je zde pouze jediné výhradní loţisko Příšovice, které bylo do ukončení těţby v roce 1983 z větší části jiţ vytěţeno a zásoby odepsány. Pro místní potřebu, především na maltové směsi, se často na mnoha místech vyuţívaly písky ze zvětralých křídových i permských pískovců. Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 15/45
V případě štěrkopísků jsou hodnoty ţivotnosti zásob ovlivněny výrazným poklesem těţby v posledních letech (např. Horní Řasnice, Dubnice - Jablonné v Podještědí). Současné ţivotnosti zásob na loţisku Dubnice přesahují 100 let, a to jak v případě průmyslových zásob, tak i zásob v POPD. V případě loţiska Horní Řasnice dosahuje ţivotnost průmyslových zásob 40 aţ 60 let, ţivotnost zásob v POPD je dokonce ještě vyšší 70 aţ 90 roků. Na loţisku Velký Grunov dosahují ţivotnosti průmyslových zásob max. 5-10 let s tím, ţe do výpočtu zásob v POPD (ţivotnost 85 aţ 100 let) jsou zahrnuty i jiné kategorie zásob neţ jen průmyslové zásoby. K interpretaci údajů o ţivotnosti zásob v POPD je nutno poznamenat, ţe platnost POPD je stanovena často jako časově omezená (tj. také jen pro určité mnoţství zásob) a po vypršení platnosti bývá zpravidla Plán otvírky, přípravy a dobývání prodlouţen. Navrhovaná opatření v rámci ARSK LK: Pro zachování kontinuity ročního objemu produkce štěrkopísků cca 550 600 tis. m 3 /rok vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových loţisek náhradou za postupně dotěţované lokality. Pro otvírku nového loţiska je nutno řešit komplexní posouzení vlivů na ţivotní prostředí, s vyloučením otvírek na území soustavy Natura 2000; Těţbu štěrkopísků zásadně upřednostňovat na výhradních a nevýhradních loţiskách s poţadovanou granulometrickou kvalitou a mnoţstvím tak, aby byla doplněna zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních poţadavků trhu v dlouhodobé ţivotnosti (min. na 15 let); Z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin kolem roku 2011-2013 na loţiskách Velký Grunov a Oldřichov Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na části evidovaných bloků zásob loţiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vyšší kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotčených obcí a ochrany krajiny a přírody. Negativem obou loţisek je předpokládaný zásah do lesních porostů v rozsahu nad 10 ha, který se rovněţ promítne do změny krajinného rázu. Těţby navrhovaných plošných rozsahů svými vlivy rozšiřují předchozí antropické zásahy (prvotní odlesnění, zorňování, druhová přeměna lesních porostů). Dojde k úplné, avšak dočasné likvidaci stávajících ekosystémů, přičemţ kvalita stávajících floristických společenstev můţe být v dlouhodobém časovém horizontu obnovena, ovšem v pozměněném druhovém sloţení; Vyuţití části bloků zásob na loţisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivně ukončenou těţbu na nevýhradních loţiskách písků a štěrkopísků Mlýnice a Oldřichov v Hájích ve frýdlantském výběţku. S plně kapacitním vyuţitím loţiska Arnoltice -Pertoltice se počítá v případě neodstranění závaţných limitujících překáţek v rámci rozšiřování těţeb ve stávajících vyuţívaných pískovnách situovaných zejména v Hrádecké oblasti a to zejména krátkém časovém horizontu (max. do 1-3 let). I přes uvedené negativní vlivy je otvírka loţiska Arnoltice- Pertoltice výhodnější neţ otvírka na blízkém analogickém loţisku Frýdlant; Rezervní loţisko Krásný Les- Raspenava s dobývacím prostorem Raspenava nacházející se mimo hodnotné přírodní a krajinné segmenty, představuje klíčový budoucí náhradní zdroj za ukončenou těţbu na loţisku Horní Řasnice; Vyuţití loţiska Bohatice stanovit jako náhradu za dotěţovaného výhradní loţisko Velký Grunov nacházející se v deficitní části okresu Česká Lípa, přičemţ nezbytnou podmínkou před zahájením vyuţití je podrobný hydrogeologický průzkum vlastního loţiska a předpolí navazujícího prognózního zdroje, důsledné vyhodnocení kvality dotčeného lesního porostu Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 16/45
a návrh kombinovaného způsobu postupné rekultivace. I přes potenciální negativní vlivy je otvírka loţiska Arnoltice-Pertoltice výhodnější neţ otvírka na blízkém loţisku Česká Lípa- Dubice; Vzhledem k výraznému nedostatku hrubší zrnitostní frakce v surovině na loţisku Velký Grunov se jeví jako přijatelnější z hlediska kvalitativně-jakostní charakteristiky otvírka loţiska Bohatice před rozšířením loţiska Velký Grunov. Naopak ve vztahu k potenciálním vlivům na přírodu a lesní ekosystémy je vlastní rozšíření DP Velký Grunov (s výjimkou potenciálního zásahu do soliterních dubů) příznivější; Doporučit rozšíření stávajícího DP na výhradním loţisku Grabštejn o cca 5,5 ha a to jen za podmínky zpracování a projednání kompletně nové Dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a umoţnit tak hospodárné dotěţení zásob; Loţisko Velký Grunov s plánovaným rozšířením o ploše cca 3 ha ponechat pouze jako doplňkový zdroj s nízkou roční produkcí výhradně pískové suroviny zrnitostní frakce 0-2-4 mm; Zbývající loţiskové surovinové rezervy ( Frýdlant, Dětřichov, Předlánce-Andělka, Bulovka, Pelechov-Ţelezný Brod, Bílý Kostel Česká Lípa - Dubice) zaujímají významnější, doposud nevyřešené aţ ve své podstatě neřešitelné střety zájmů. 5.3.Těţba uranu V současnosti jsou na území Libereckého kraje v bilanci zásob evidována 4 výhradní loţiska (Stráţ pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Břevniště pod Ralskem a Osečná - Kotel), prognózní zdroje Heřmánky - Úštěk, Mimoň a Hvězdov byly přehodnoceny jako neperspektivní z důvodů útlumu těţby uranových rud a vyřazeny z evidence schválených (chráněných) prognózních zdrojů v roce 1998. Podobně je to i s hlouběji uloţeným tlusteckým blokem. Loţiska uranu (dále i U ) jsou vázána na rozsáhlé území luţické faciální oblasti české křídové pánve. Je zhruba omezeno na západě městem Mimoň a obcí Kamenice, na severozápadě obcí Brniště, na severu Stráţí pod Ralskem a obcí Křiţany, na východě obcí Osečná a na jihu obcí Hvězdov. Prognózní zdroj Heřmánky - Úštěk tvoří samostatné území na jihozápadě, které jiţ zasahuje i do okresu Litoměřice. Jedná se o sedimentární loţiska, která jsou tektonicky rozdělená do několika rudních polí, resp. bloků: stráţského, jehoţ součástí jsou všechna v současnosti evidovaná loţiska, heřmáneckého bloku na jihozápadě a tlusteckého bloku na severu. Jejich zrudnění tvořené především oxidy U uraninitem a uranovými černěmi (v menší míře i mnoha dalšími minerály uranu) je koncentrováno převáţně v klastických (nejvíce v cenomanských pískovcích), méně i v ostatních křídových horninách. Rudní polohy tvoří hlavně čočky a horizontální vrstvy a jsou průměrně mocné od 1 do 5 m, celková mocnost rudonosného horizontu se pohybuje v desítkách metrů, hloubky báze zrudnění jsou mezi 150 aţ 180 m u loţisek stráţského bloku, 200 aţ 250 m v heřmáneckém bloku a 650 aţ 720 m v tlusteckém bloku. Průměrné obsahy U se v rudě na loţiskách pohybují kolem 0,1%. Nejvýznamnějšími loţisky jsou zde Hamr a Stráţ pod Ralskem. Způsob získávání uranu byl na loţisku Stráţ uplatňován hydrochemicky metodou podzemního vyluhování (louţícím roztokem byla kyselina sírová) in situ pomocí vrtů z povrchu. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi problematický, protoţe tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Z pohledu vyuţití a současného stavu lze jednotlivá loţiska charakterizovat následovně: Loţisko Břevniště pod Ralskem se stanoveným DP Křiţany II, kde probíhala hlubinná těţba v letech 1982-1990. Byly zde 2 jámy a 24,7 km horizontálních důlních děl. Z povrchu bylo do loţiska odvrtáno 665 průzkumných vrtů. Plocha dobývacího prostoru je 13,7 km 2. Hloubka dobývání 190 m Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 17/45
pod povrchem. Vytěţeno celkem 1 108 t uranu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráţi pod Ralskem. Loţisko bylo těţeno dobývací metodou komora pilíř s hydrotuhnoucí základkou, ojediněle se pouţívalo téţ stěnování a zátinkování. V současnosti je důl zlikvidován, podzemí zatopeno, povrch dekontaminován a částečně rekultivován; zbývající objekty areálu dolu připraveny k likvidaci. Lokalita je bez výtoku důlních vod na povrch; provádí se odvádění sráţkových důlních vod z plata S a odvalu do bezejmenného přítoku Druzcovského potoka nebo jejich přečerpávání do podzemí dolu. Na loţisku Hamr se stanovenými dobývacími prostory Hamr pod Ralskem I III probíhala kombinovaná hlubinná těţba a těţba louţením v letech 1972-1993. Loţisko bylo otevřeno celkem 7 jámami a těţba probíhala na čtyřech z nich. V období 1994 aţ 1995 byla těţba na Dole Hamr I zastavena a důl konzervován. Likvidace zahájena v roce 1995, technická likvidace podzemí dokončena v roce 2001. Těţba na Dole Hamr II nebyla nikdy zahájena a důl byl dán do likvidace v roce 1988. Důl Hamr I měl 4 jámy, 68 km horizontálních důlních děl s hloubkou dobývání 160 m pod povrchem. Z povrchu do loţiska bylo odvrtáno 2 051 průzkumných vrtů (425 000 m). Plocha všech dobývacích prostorů je 12,0 km 2. Vytěţeno celkem 13 205,9 t uranu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráţi pod Ralskem, do její výstavby téţ v Mydlovarech. Chemická úpravna zpracovala v období 1979 aţ 1993 celkem 77,3 mil. tun uranové rudy a 1,7 mil. tun kalů. Hlubinná těţba uranu byla prováděna metodou komora pilíř s hydrotuhnoucí základkou, zkušebně téţ stěnováním a zátinkováním, chemická úprava uranových rud s kyselým procesem louţení a ukládání kalů na odkaliště. V současné době je podzemí dolu zlikvidováno. Vydobytý prostor a úvodní důlní díla zaloţena hydrotuhnoucí základkou, podzemí se zatápí (cca do roku 2015). Povrchové objekty dolu, centrální dekontaminační stanice na čištění důlních vod, základková centra, úpravna a další nevyuţitelné objekty připraveny k likvidaci. Část objektů úpravny je vyuţívána pro technologii sanace loţiska po chemické těţbě. Odkaliště je připravováno pro další vyuţití v rámci sanace loţiska Stráţ. Bez výtoku důlních vod na povrch; do podzemí hlubinného dolu bylo v letech 2001 aţ 2003 po úpravě přečerpáno 4 720 800 m3 volných alkalických vod z II. etapy odkaliště Stráţ. Čerpání a čištění vod z dolu bylo po té ukončeno. Do vyrovnání hladin podzemních vod je mezi hlubinnou a chemickou těţbou udrţována hydrobariéra. Loţisko Stráž pod Ralskem se stanoveným dobývacím prostorem Stráţ pod Ralskem bylo těţeno chemickým louţením v letech 1967 1996, na loţisku bylo odvrtáno 2 210 průzkumných a 7 684 těţebních vrtů. Zaloţeno 35 vyluhovacích polí na ploše 700 ha. Plocha dobývacího prostoru je 24,1 km 2. Do roku 1996 bylo vytěţeno celkem 15 562 t uranu. Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 m pod povrchem. Od roku 1996 je uran exploatován jako vedlejší produkt sanace loţiska Stráţ. Metoda je označována jako podzemní louţení uranové rudy vrty z povrchu (ISL) kyselé louţení, louţícím činidlem je H 2 SO 4, a oxidační látka HNO 3. Probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí a rozsáhlá sanace zasaţeného horninového prostředí s cílem vyvést uranem obohacené zbytkové technologické roztoky z podzemí a revitalizovat horninové a ţivotní prostředí v oblasti ovlivněné chemickou těţbou. Po chemické těţbě uranu zůstalo v horninovém prostředí cca 186 mil. m 3 cenomanských zbytkových technologických roztoků a 80 mil. m 3 turonských zbytkových technologických roztoků. Do podzemí bylo během těţby vtlačeno 4 100 kt H 2 SO 4 (z toho 80 % zreagovalo s horninou a 800 kt je zde ve formě volné H 2 SO 4 ), dále 312 kt HNO 3, 112 kt NH 3, 26 kt HF a 1,5 kt HCl. Sanace je řešena řízeným čerpáním a čištěním zbytkových technologických roztoků na stanici likvidace kyselých roztoků a neutralizační dekontaminační stanici. Technologie odpařování vody o kapacitě 5,5 m 3 za min s následnou krystalizací, rekrystalizací (krystalický kamenec síran hlinito-amonný) a neutralizační technologie se sráţením solí a kovů o maximální kapacitě 5,5 m 3 za min s přepracováním na vyuţitelné nebo bezpečně sloţitelné i nevyuţitelné produkty. Vyčištěná voda je vypouštěna do toku Ploučnice. Ukončení sanačních prací je plánováno na rok 2040. Loţisko Osečná Kotel nebylo dosud těţeno. Loţisko má stanovené CHLÚ Kotel. Území je zhruba omezeno na západě městem Mimoň a obcí Kamenice, na severozápadě obcí Brniště, na severu Stráţí pod Ralskem a obcí Křiţany, na východě obcí Osečná a na jihu obcí Hvězdov. Ing. Dana Potužníková, osvědčení odborné způsobilosti 3/2009 počet stran 18/45