Vysokoškolská pedagogika Koncepce výuky francouzského jazyka na FSE UJEP Filip Fischer 2009/2010
Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (dále jen FSE UJEP) připravuje studenty především ekonomických oborů pro následné uplatnění v oblasti podnikové ekonomiky a managementu, finančního managementu, obchodu a marketingu. Zároveň poskytuje vzdělávání budoucím úředníkům v oblasti hospodářské politiky a správy v rámci oboru regionálního rozvoje a také sociálním pracovníkům pod záštitou oboru sociální práce. Studium v jednotlivých oborech probíhá jak v prezenční, tak v kombinované formě. Kromě oborových kateder na fakultě působí Katedra cizích jazyků (KCJ) v aktuálním počtu 11 odborných asistentů a 2 externích spolupracovníků. KCJ se zaměřuje zejména na výuku angličtiny a němčiny jako prvního cizího jazyka, nabízí však povinně volitelné kurzy francouzštiny, španělštiny, italštiny a ruštiny. V převládající nabídce kurzů anglického a německého jazyka můžeme najít cvičení zaměřená ke konkrétním oborům, stejně tak jako úzce specifické kurzy, věnující se reáliím daných jazykových regionů (například British political life and institutions či Němčina v podnikové praxi). Mohli bychom namítnout, že z ekonomického hlediska významné románské jazyky, francouzština a španělština, jsou v současné době oproti němčině považované za spíše druhořadé kvůli převládajícímu stereotypu o blízkosti německé hranice. Nutno však podotknout, že narozdíl od Francie je německý pracovní trh stále uzavřen v rámci tranzitního období, a že sousedící Sasko je jednou z nejchudších spolkových republik s vysokou mírou nezaměstnanosti a tudíž s nízkým zájmem o příliv pracovní síly z České republiky. Navzdory kratšímu a rychlejšímu spojení do německých Drážďan se aktivní část pracující populace odebírá za pracovními příležitostmi do Prahy, či v rámci regionu. Francouzsko-česká obchodní komora v České republice, která usnadňuje kontakt žadatelů o práci s potenciálními francouzskými zaměstnavateli k dnešními dni eviduje 284 společností s podílem francouzského kapitálu na českém trhu. V rámci samotného Ústeckého regionu nalezneme řadu významných francouzských a belgických společností, jako AGC (výroba plochého skla) či Lafarge Cement (výroba cementu), mezi nejvýznamnější hráče můžeme počítat například společnost Veolia v oblasti vodárenství a logistiky a společnost Eurovia (nový majitel SSŽ nadnárodní skupiny Vinci) v oblasti pozemního stavitelství. Je tedy vhodné do budoucna obhájit pozici francouzského jazyka, možná již proto, že francouzsky mluvící svět tvoří 220 milionů obyvatel a také proto, že francouzština je společně s němčinou nejfrekventovanějším druhým cizím jazykem na českém gymnázium. V oblasti mezinárodního obchodu však na
významu nabývá i ruština a španělština. Přestože italština na českých gymnáziích zpravidla zastoupená není, lze ji rovněž využít v komerční praxi. Příkladem z Ústeckého regionu je společnost Vitrablok, zabývající se výrobu skleněných tvárnic, nacházejících odbyt na celém světě či Banco Popolare v oblasti financí a bankovnictví. V současnosti výuka francouzštiny probíhá ve 4 výběrových kurzech: výběrový kurz I (VK I), výběrový kurz (VK II), 2. cizí jazyk FJ a Francouzské praktikum. Všechny 4 předměty jsou otevřené studentům prezenční formy studia, 2. cizí jazyk je otevřen i pro kombinované studium ekonomických oborů a sociální práce. Smyslem následujících odstavců je představení obecné vize výuky francouzštiny na FSE UJEP, možností vzájemné návaznosti mezi jednotlivými kurzy a rozbor jednotlivých témat při vytváření sylabů pro dané předměty. Naším cílem je zamyslet se nad současnými nedostatky, které se v celé koncepci objevují. Na samém počátku je třeba poukázat na fakt, že mezi jednotlivými předměty neexistuje povinná trajektorie, byť by se náročnost kurzů měla zvyšovat podle výše uvedeného pořadí. V praxi se tedy často stává, že pokročilý student, který již absolvoval Francouzské praktikum se přihlásí do prvního výběrového kurzu na výrazně nižší úrovni. V takovém případě se vedení povinné docházky a udělení zápočtů stává spíše formální záležitostí a student nemá motivaci se rozvíjet. Za všechny kurzy je udílen stejný počet kreditů (2 ECTS) a to i v případě, že například v rámci 2. cizího jazyka mají ekonomické obory oproti sociální práci kromě zápočtu i povinnou zkoušku. Protože se tak kurzy 2. cizího jazyka stávají masovou výukou začátečníků, pokročilých, ekonomů a neekonomů, dochází k evidentnímu snížení kvality samotné výuky. V případě, že bychom do budoucna chtěl revidovat celou koncepci, je třeba si položit otázku, kam by se měla výuka ubírat, tedy co by mělo být jejím smyslem a jaké by měly být její praktické výstupy. Protože se na jednotlivých cvičeních setkávají studenti různých oborových zaměření, neměla by tak výuka směřovat k osvojení ryze hospodářské francouzštiny, ale spíše k osvojení základních ekonomických pojmů a struktur, aplikovatelných v diskuzi o jevech ekonomické reality a v pracovním prostředí. V druhém případě tedy můžeme hovořit o profesní francouzštině. Vzhledem k nízké hodinové dotaci by měl být důraz kladen na rozvoj jednotlivých kompetencí pro rozvoj samotné komunikace, zejména pak v oblasti ústní a písemné produkce. Smyslem je v první řadě akvizice slovní zásoby a její praktické použití v samostatném písemném či ústním projevu. Znamená to, že eventuální morfosyntaktické
chyby lze tolerovat v zájmu předání samotného sdělení. Absolvent kurzů by tak například měl být schopen samostatně vytvořit motivační dopis a CV, znát jeho strukturu, sestavit formální dopis, prezentovat aktuální otázky ekonomického dění a umět o nich prostřednictvím vlastních slov diskutovat. Studenti se tak seznamují nejen s obsahem dílčích témat v sylabu, ale i s formou práce, utváření postojů a argumentů, třídění informací, či řečovými prostředky zdůrazňujícími příčiny, důsledky či možná řešení konkrétních otázek. Nové sylaby a plány kurzů jsou tak sestavovány spíše tematicky, gramatika se stává nezbytným elementem pro rozvoj produktivních i receptivních kompetencí, nikoliv alfou omegou jednotlivých lekcí. Nyní k samotnému obsahu. Pokud bychom do budoucna opravdu chtěli zmíněné 4 kurzy vzájemně propojit, je nutná aktivní mobilizace studentů k domácí přípravě. Zde je dobré připomenout, že vyučující by se neměl limitovat jen na poznatky sdělené v průběhu semináře, naopak by měl studenty vést k samostatnému studiu a vyhledávání informací a to i v podobě volně stažitelných dokumentů a prezentací v on-line prostředí blogů, webových stránek či výukových systémů typu Moodle. Cílem výběrového kurzu I. pro úplné začátečníky je osvojení a procvičování základních gramatických okruhů a konverzačních témat. Student by měl být na konci jednosemestrálního kurzu schopen představit svou vlastní osobu, rodinu, přítele či třetí osobu. Dokáže pojmenovat rodinné příslušníky, určit jejich věk, národnost, místo pobytu, pracovní zařazení, velikost majetku či jazykovou vybavenost. Zná název fakulty a univerzity ve francouzské jazykové verzi, prezentuje základní životopisná data, hovoří o nejzákladnějších momentech svého každodenního života, svých volnočasových aktivitách, dokáže situovat své aktivity v prostředí a čase. Prostřednictvím základních číslovek dokáže vyjádřit výši ceny, datum a čas a základní matematické operace. Má přehled o geografii metropolitní Francie, o aktuálních sociálních otázkách a problémech ve Francii, je směřován k účasti na zahraničním studijním pobytu v rámci programu Erasmus. Získává tak informace o významu studia v zahraničí a jeho organizaci. Absolvent kurzu by měl rovněž získat nejzákladnější lexikální výbavu pro vyhledání lékařské péče, bydlení, stravování a dopravu. Navazující výběrový kurz II. se v prvních lekcích v rámci opakování navrací k tématu rodina a kariéra. Největší prostor je věnován osvojování principů tvorby a užití základních minulých časů, složeného perfekta a imperfekta. Právě složené perfektum tvoří studentům často problémy z důvodu početného množství nepravidelných tvarů minulého příčestí a vyžaduje
domácí přípravu studentů. Stejně jako teoretický výklad o minulých časech tvoří náročnější kapitolu právě rozdíl v použití, proto mají studenti k dispozici ke stažení textové dokumenty, prezentace i modelové testy. Úroveň dosažení stanoveného cíle v tomto případě úzce závisí na jejich motivaci a aktivitě. K závěru kurzu se studenti seznamují s opisným budoucím čase a oproti prvnímu výběrovému kurzu dokáží vyjádřit svou každodenní činnost ve všech časových rovinách (předčasnost, současnost, následnost). Kromě denní aktivity dokáží popsat cestu do zahraničí, stipendijní pobyt Erasmus, své zážitky a příběhy. Reálie metropolitní Francie se rozšiřují o kulturu francouzsky mluvících zemí v rámci tématu frankofonie. Narozdíl od prvního semestrálního kurzu, který se limitoval především na užívání učebnice se výuka metodologicky rozšiřuje o autentické materiály. Student kupříkladu pracuje s inzercí, uvádí výhody a nedostatky nabízených nemovitostí, porovnává jejich finanční dostupnost a rozhoduje se, kterou z možností zvolit v pozici studenta programu Erasmus. Jako další příklad lze uvést práci s diářem francouzského manažera, kdy studenti popisují za využití výše uvedených časů týdenní pracovní aktivity. Kurz druhého cizího jazyka předpokládá znalost francouzštiny na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyka (SERR), proto by neměl být v rámci vytváření studijních trajektorií volně přístupný začátečníkům. Cílem kurzu je zdokonalení jazykových kompetencí, prohloubení slovní zásoby a uvedení do odborného jazyka v oblasti ekonomie. Jednotlivé okruhy se soustředí na problematiku pracovního prostředí a trhu práce, vrací se k životopisu a motivačnímu dopisu, zabývají se rozložením pracovní síly do jednotlivých ekonomických sektorů ve vztahu k obci a regionu. Společným tématem pro obory ekonomie a sociální práce je otázka nezaměstnanosti. Zde se studenti učí definicím pro označení jednotlivých typů nezaměstnanosti, hovoří o aktuální situaci v regionu a snaží se navrhnout možná řeší pro snížení její míry v rámci pasivní i aktivní politiky zaměstnanosti. V oblasti reálií se studenti seznamují s aktuálním politickým spektrem ve Francii, což vyžaduje nezbytnou ochotu vyučujícího aktualizovat informace. Kromě postavení České republiky ve světě je otevřena otázka evropanství, globalizace a rozšiřování Evropské unie. Zde se otvírá maximální prostor pro využití autentických materiálů v podobě zvukových záznamů či tiskovin. Interaktivní diskuse mezi vyučujícím a studenty je založena na problémovém vyučování (např. otázka vstupu nových členských zemí do EU, minorit či problematika islámu ve Francii a v Evropě). U studentů je vyžadována schopnost reflexe nad danými tématy a souvztažnost jednotlivých okruhů s životem obce, regionu a České republiky.
Současným problémem kurzu je střet různých úrovní a nadměrná kapacita účastníků, znemožňující efektivní diskusi v rámci třídy. Nově otevřeným kurzem je Francouzské praktikum, které svou úrovní stojí na samé špičce výběrových kurzů. Jeho absolvování by studenty mělo motivovat k absolvování profesního diplomu z obchodní francouzštiny, který nabízí Francouzský institut v Praze. «Cílem francouzského praktika je prohloubení základních jazykových kompetencí v úzkém vztahu se studovaným oborem. První část kurzu je věnována aktuálním ekonomickým a politickým problémům v České republice, Francii a ve světě. Druhá část se zabývá firemním prostředím, budováním podnikatelského záměru a distribucí zboží. Poslední část se zaměřuje na společenské otázky v oblasti kultury a také zdraví. U studentů se předpokládá středně pokročilá znalost francouzského jazyka.» 1 Studenti francouzského praktika volně navazují na okruhy 2. cizího jazyka a rozšiřují je. Přehled francouzského politického spektra se tak například rozšiřuje o obecný popis francouzského politického systému a typů voleb, téma Evropské unie je doplněno informacemi o jiných integračních seskupeních. Významný prostor je věnován projektu a budování podnikatelského záměru, kdy se studenti snaží analyzovat nedostatky na trhu v daném městě či regionu, navrhují způsoby, jak tyto nedostatky kompenzovat a vytváří tak koncepci své fiktivní firmy. Závěrem lze říci, že filosofie současného pojetí výuky francouzského jazyka a tvorby sylabů je postaveno zejména na ochotě vyučujícího inovovat obsahy svých seminářů a přizpůsobovat je aktuálnímu politicko-ekonomickému dění, ale i na motivaci studentů k reflexi nad danými tématy a proaktivnímu přístupu při zpracovávání nových poznatků a dohledávání dalších informací. 1 výňatek ze sylabu
Použité zdroje: CONSEIL DE l EUROPE. Cadre européen commun de référence pour les langues. Paris : Didier, 2001. ISBN 227805075-3 FISCHER, F. Příprava vysokoškolských studentů na profesní diplom z obchodní francouzštiny. In : Moderní přístupy k výuce cizích jazyků na VŠ III, Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně, 2009, s. 25-27, ISBN 978-80-7414-178-2 KIDLESOVÁ, Z., PRIESOLOVÁ, J., Francouzština v hospodářství. Praha : Ekopress 2007, ISBN 978-80-86929-08-8 sylaby pro výuku FJ na FSE UJEP