Hlavní změny obchodního zákoníku od 1. 1. 2012 Dne 27.11. 2011 byl zveřejněn v Sbírce zákonů zákon č. 351/2011 ze dne 27.10. 2011, kterým se s účinností od 1.1. 2012 mění zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění (obch. zákoník). Přináší zejména tyto změny: 1) Obchodní společnosti budou povinné na výzvu soudu prokazovat platný právní titul k užívání prostor, ve kterých mají dle obchodního rejstříku své sídlo Podle novely budou právnické osoby - podnikatelé povinni doložit právní důvod k užívání prostor zapsaných v obchodním rejstříku jako jejich sídlo po celou dobu, co budou mít v těchto prostorách sídlo zapsané v obchodním rejstříku či obdobné evidenci ( 37 odst. 2 obch. zákoník). Tato povinnost bude tedy nutit obchodní společnosti, aby soudu na výzvu prokázaly, že mají k předmětným prostorám, ve kterých mají sídlo dle obchodního rejstříku, právní titul tyto prostory užívat. Povinnost prokazovat oprávnění k užívání těchto prostor sice v současné právní úpravě mají obchodní společnosti při návrhu na zápis sídla do obchodního rejstříku, v zákoně však výslovně chyběla povinnost mít tento titul po celou dobu jejich užívání. Soud tak bude oprávněn podnikatele vyzvat, aby v stanovené lhůtě předložili tento titul, případně aby své sídlo přemístily do prostor, ke kterým tento titul mají. V případě, že podnikatel na výzvu soudu nepředloží platný právní titul k užívání těchto prostor, bude soud oprávněn společnost zrušit a nařídit její likvidaci ( 29 odst. 6 obch. zákoníku). Novela má lépe chránit vlastníky prostor, ve kterých mají sídlo tzv. prázdné společnosti. Bude zároveň chránit vlastníky, pokud např. v mezidobí dojde k výpovědi nájemní smlouvy nebo jinému ukončení nájemní či jiné smlouvy. Povinnost předkládat právní titul k užívání zmíněných prostor nebude nutné dokládat v případě, že tento důvod užívání bude zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy (např. katastr nemovitostí). 2) Rozšíření definice místa podnikání u fyzické osoby - podnikatele Místem podnikání podnikající fyzické osoby se po novele rozumí i místo zapsané v jiné evidenci než v obchodním rejstříku ( 2 odst. 3 obch. zákoníku). Dále se výslovně stanovuje povinnost fyzické osoby podnikatele mít po celou dobu podnikání právní důvod užívání k těmto prostorám. Následky absence právního důvodu užívání těchto prostor jsou upravené v 58 odst. 2 živnostenského zákona a můžou pro podnikatele znamenat zrušení nebo pozastavení výkonu živnostenského oprávnění pro závažné porušení zákona. 3) Vyhláška upravující formuláře pro zápis změn do obchodního rejstříku bude v budoucnu obsahovat pouze základní náležitosti. Doposud byly formuláře týkající se návrhu zápisů změn v obchodním rejstříku přílohou vyhlášky č. 250/2005, Sb., v platném znění. V případě jakékoliv změny formuláře bylo nutné těžkopádným legislativním procesem zároveň měnit vyhlášku. V budoucnu bude vyhláška upravovat pouze základní náležitosti formuláře. Závaznou podobu formulářů bude zveřejňovat Ministerstvo spravedlnosti na internetových stránkách.
4) Souhlas s umístěním sídla při zápisu sídla do obchodního rejstříku se od 1.1. 2012 předkládá s ověřeným podpisem. Pokud bude spolu s návrhem na zápis změn do obchodního rejstříku dodáno pouze písemné prohlášení vlastníka nebo jiné oprávněné osoby s touto nemovitostí, bytem či nebytovým prostorem nakládat, nesmí být toto prohlášení starší než 3 měsíce a podpis vlastníka nebo oprávněné osoby musí být na takovémto prohlášení úředně ověřen. Cílem je zamezit možnosti, aby byly do obchodního rejstříku zapisované sídla společností na základě podvržených nebo neaktuálních prohlášení. 5) Rodné číslo osoby zapisované do obchodního rejstříku nebude na výpisech z obchodního rejstříku zveřejňováno Rodné číslo zapisované osoby sice bude nadále zapisováno do obchodního rejstříku, nebude však uváděné ve výpisu z obchodního rejstříku ani zveřejňováno v obchodním věstníku. Pokud je rodné číslo uvedené v listinách, které se zakládají do sbírky listin, zveřejňují se tyto listiny postupem podle obch. zákoníku včetně rodného čísla. Nově se tato změna promítla do ustanovení 28 odst. 2 obch. zákoníku. 6) Rodné číslo a datum narození zapisované do obchodního rejstříku u fyzické osoby U fyzických osob byl doposud podle 35 písm. d) obch. zákoníku při zápisu do obchodního rejstříku uváděn jejich datum narození nebo rodné číslo. Od 1. 1. 2012 se bude v rámci zápisu do obchodního rejstříku uvádět nejenom datum narození, ale i rodné číslo, pokud bylo této osobě přidělené. Rodné číslo však nebude zveřejňováno ve veřejné části obchodního rejstříku. Rodné číslo se bude zapisovat pouze do vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku. 7) Místo podnikání zapisované do obchodního rejstříku u podnikajících fyzických osob Doposud bylo u podnikatele - fyzické osoby možné do obchodního rejstříku zapsat nejenom bydliště, ale i místo podnikání, pokud bylo odlišné od bydliště. Od 1.1. 2012 se u podnikající fyzické osoby zapisuje pouze místo podnikání. U fyzické osoby nepodnikatele se pak zapíše pouze její bydliště. 8) Ukládání podpisového vzoru do sbírky listin Odpadá povinnost ukládat do sbírky listin podpisové vzory osob, které jsou oprávněné jednat jménem právnické osoby. Cílem je snížit počty případů, kdy docházelo k zneužívání zveřejněného podpisu z podpisového vzoru.
9) Možnost žádat výmaz podpisových vzorů ze sbírce listin Rejstříkový soud je povinen na žádost osoby, která má ve sbírce listin založen podpisový vzor jako a) osoba oprávněna jednat jménem právnické osoby, b) vedoucí organizační složky právnické osoby, nebo týká-li se tento případ smlouvy o rozdělení příjmů z podnikání, odstranit všechny tyto listiny ze sbírky listin. Tato povinnost se vztahuje na listiny uložené do sbírky listin před 1.1. 2012. Rovněž s účinností od 1.1. 2012 odpadá povinnost zakládat do sbírky listin zakládat smlouvy o rozdělení příjmů z podnikání. V praxi se to týkalo případů, kdy manželé podnikali společně nebo druhý manžel manželovi-podnikateli při podnikání pomáhal a tito manželé měli zúžené SJM. Důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že není důvod, proč by tato smlouva měla být zveřejňována. 10) Listiny ukládané do sbírky listin bude stačit předložit v jednom vyhotovení. S účinností novely odpadá povinnost předkládat listiny, jimiž se dokládá návrh na zápis do obchodního rejstříku do sbírky listin, ve dvojím vyhotovení. Vzhledem k tomu, že se sbírka listin vede v elektronické podobě, je tato povinnost předkládat listiny ve dvojím vyhotovení nadbytečná. 11) Presumpce projednání a schválení odstoupení člena statutárního orgánu ve společnostech, ve kterých vykonává působnost valné hromady jediný společník Pokud jediný společník vykonávající valnou hromadu neschválí na žádost osoby, která je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti, jiný okamžik zániku její funkce, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení tohoto oznámení o odstoupení jedinému společníkovi této společnosti ( 66 obch. zákoníku). Ke stejnému výkladu obch. zákoníku dospěl v minulosti i Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 29 Odo 1549/2005. Tato úprava řeší spornou otázku, ke kterému okamžiku končí funkce člena statutárního či jiného orgánu. Ustanovení výslovně řeší nečinnost společnosti při projednání odstoupení osoby, jenž je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti. 12) Pověření obchodním vedením společnosti (nové ustanovení 66d) Nově se vkládá do obch. zákoníku ustanovení 66d. Výslovně upravuje možnost pověřit obchodním vedením zaměstnance společnosti, který je zároveň statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu (tzv. manažerská smlouva). Možnost uzavírání takovýchto smluv nebyla sice zákonem vyloučena, nicméně obch. zákoník výslovně zmíněnou právní úpravu neobsahoval.
Obch. zákoník novelou výslovně vylučuje pochybnosti o tom, že by se tímto způsobem mohl statutární orgán společnosti, resp. její člen, zbavit odpovědnosti vykonávat svou funkci s péči řádného hospodáře. Mzdu nebo odměnu pro zaměstnance, který vykonává činnost obchodního vedení společnosti, určuje orgán společnosti, který má v působnosti rozhodování o odměňování statutárního orgánu nebo jejich členů. Na základě tohoto pověření se však nelze účastnit zasedání statutárního orgánu, rozhodovat o pověření obchodním vedením rozhodovat o základním zaměřením obchodního vedení společnosti ani jinou činnost v rámci obchodního vedení, které obch. zákoník nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statuárního orgánu. 13) Rozšíření okruhu osob, kteří jsou na základě rozhodnutí soudu zapsáni jako likvidátoři společnosti Pokud se soudu nepodaří získat osobu, která by s výkonem funkce likvidátora souhlasila, popř. osobu, která splňuje požadavky kladené na osobu likvidátora, může od 1.1. 2012 do této funkce jmenovat nejenom osobu, která je zapsána v seznamu insolvenčních správců, ale rovněž i takovou osobu, která pouze splňuje podmínky pro zápis do tohoto seznamu ( 77 odst.7 obch. zákoníku), tj. je bezúhonná, způsobilá k právním úkonům a splňuje kvalifikační předpoklady (mimo složené zkoušky insolvenčního správce). 4) Zveřejnění návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku v sbírce listin (nové ustanovení 75aa) Pokud o likvidaci rozhodl soud a likvidátora jmenoval podle 77 odst. 7 obch. zákoníku, není likvidátor povinen předkládat společníkům ke schválení návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a zprávu o naložení s majetkem. Tyto listiny však musí bez zbytečného odkladu uložit do sbírky listin. Vyjasní se tím okamžik, od kdy lze počítat 3 měsíční prekluzivní lhůtu k uplatnění práva společníka na přezkum podílu na likvidačním zůstatku. Toto ustanovení odstraňuje nejasnosti ohledně dne, kdy začala plynout tato lhůta, neboť se v minulosti vyskytovaly potíže s určením dne doručení těchto dokumentů. Ustanovení 75aa obch. zákoníku zároveň usnadňuje likvidaci tzv. prázdných společností a snižuje transakční náklady v souvislosti s jejich likvidací. Tím tedy odpadá povinnost likvidátora zmíněné dokumenty doručovat společníkům likvidované společnosti. Dále novela stanovuje, že pokud není likvidátorovi ze strany společníků poskytována součinnost pro splnění daňových povinností, poskytne mu ji při pro stanovení daně podle pomůcek správce daně ( 75aa odst. 2). 5) K přijetí rozhodnutí o poskytnutí finanční asistence postačuje dvou třetinová většina zastoupených akcionářů K přijetí rozhodnutí o poskytnutí finanční asistence bude dle 161f odst. 1 písm. f) postačovat přijetí rozhodnutí dvou třetinovou většinou zastoupených akcionářů, namísto rozhodnutí dosavadních dvou třetin všech akcionářů.
16) Vyjasnění výkladových problémů v souvislosti se zajišťovacími závazky dle 196a obch. zákoníku Změny ustanovení 196a reagují na aktuální vývoj judikatury (viz. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 29 Odo 996/2004, podle něhož není nutné oceňovat převzetí ručení za splnění peněžitého závazku znaleckým posudkem). Do budoucna bude nutné, aby společnost mohla poskytnout zajištění osobám dle 196a odst. 1 a 2 obch. zákoníku pouze na základě souhlasu valné hromady (viz nový 196a odst. 5). Odstraňuje se rovněž odkaz na podmínky obvyklé v obchodním styku, neboť doposud nebylo zřejmé, zda se tyto podmínky váží na poskytnutí ručení nebo na samostatné ručení a nebylo možné tuto podmínku materiálně splnit, což přinášelo nedůvodné transakční náklady. Úprava v 196 odst. 6 obch. zákoníku dále nově odstraňuje rozpornost, která je způsobena odlišným režimem ochrany dobré víry dle obchodního a občanského zákoníku. Pokud majetek nabytý v rozporu s 196a odst. 1 až 3 obch. zákoníku byl dále zcizen (např. kupní smlouvou podle 409 a násl. nebo smlouvou o převodu podniku), je nutné na tuto situaci bez dalšího aplikovat ustanovení 446 obch. zákoníku (nabytí od nevlastníka). Pokud však dojde k zcizení majetku v režimu občanského zákoníku, toto ustanovení nelze aplikovat a je tím založena nerovnost dalších nabyvatelů ve vazbě na typ použité smlouvy. 17) Změna živnostenského zákona V rámci této novely č. 351/2011 byl změněn i zákon č. 455/1995 Sb., o živnostenském podnikání. Od 1.1. 2012 budou osoby, jenž nejsou občany členského styku EU, prokazovat svou bezúhonnost (jako jednu z podmínek provozování živnosti) rovněž předložení výpisu z českého rejstříku trestů. Tato podmínka dnes už existuje pro občany členských států Evropské unie, pokud jejich posledním pobytem bylo území České republiky.