HISTORIE A SOUČASNOST DRÁSOVA

HISTORIE A SOUČASNOST DRÁSOVA Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Tišnov Znak V modrém štítě zlatý snop mezi dvěma stříbrnými liliovými kříži. Datum rozhodnuti: 6/13/1995 Vlajka Modrý list se žlutým snopem ve střední části. V žerďové části a vlající části po bílém liliovém kříži. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Poloha obce Datum rozhodnuti: 6/13/1995 Číslo rozhodnutí: 56 Obec Drásov spadá do rámce půvabného regionu Tišnovska. Geomorfologicky jde o střední část Boskovické brázdy, kterou svírají okraje Českomoravské vrchoviny Nedvědická vrchovina na severu a Bítešská na jihozápadě. Horninový podklad brázdy, v níž leží i drásovský katastr, tvoří permské usazeniny, pozůstatek dávného prvohorního moře. Lze uvést především arkózovité pískovce, balinské slepence a jílovité břidlice. Kryjí je zde převážně čtvrtohorní spraše, které převrstvují hnědozemě a degradované černozemě. Region odvodňuje řeka Svratka prostřednictvím svých levých přítoků, z nichž potok Lubě prochází Drásovem. Klimaticky jde o mírně teplou oblast s roční průměrnou teplotou kolem osmi stupňů Celsia a srážkami asi 600 mm. V blízkém okolí Drásova si zaslouží pozornost ložiska červených pískovců ve vrchovinné části katastru na západě a severozápadě, neboť již ve středověku byly surovinou pro výrobu kamenických článků. Permské usazeniny obsahují četné zkameněliny. 1

Vznik názvu Jméno Drásov vzniklo připojením přivlastňovacího zájmena ov ke jménu Drás, které vychází ze slovesa dráti. V obci se pěstoval len a ten se drásal. Z pověsti vyplývá, že studánka v parku byla zvána močidla, len se v ní močil, dále se obec nazývala Strazzow, Strassau vliv poněmčování. V listině krále Václava I. se objevuje název obce Draszow. Znak obce má obdélníkové provedení, v modrém poli uprostřed se nachází zlatý snop obilních klasů převázaných tzv. povříslem ze slámy. V rozích modrého pole jsou čtyři zlaté liliové kříže. Motiv obecního znaku vychází z pečetě obce z roku 1750. Historie a dokumenty Osídlení udávají nalezené popelnice na pozemcích k parku, ale také kamenné mlaty. Další nálezy na tratích Žďárské a Díly pod Horkou, popelnice a kamenný mlat byly dány do zemského muzea. U těchto nálezů bylo stanoveno stáří 4000 let. Nedaleko Drásova byly nalezeny bronzové náramky, nůž a kroužky, které jsou v uloženy v Zemském muzeu v Brně. Stáří těchto nálezů je odhadnuto asi na 2000 let. Tyto nálezy potvrzují existenci osídlení v dávných dobách, i významné události obce v dalších staletích. Tyto události jsou zaznamenány formou pověstí. Jedna je z období věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří procházeli Drásovem na své pouti Moravou od Olomouce přes Brno a na Třebíč, protože tudy vedla obchodní cesta,která byla střežena v Drásově na Stráži hláskou a v Tišnově vyzbrojenou posádkou. Při zastávce v Drásově založil kostelík na dnešním místě kostel Sv. Cyril. Na památku a znovunabytí života své dcery tehdejší vládnoucí vladyka v Drásově (sídlo na dnešním Vinohradě) postavil jako díkuvzdání dřevěný kostelík na obětním místě. Všechny další události v průběhu staletí až po dnešní dobu se vždy dotýkaly Drásova, který byl odjakživa střediskem všech obcí v tišnovském regionu, hlavně v oblasti zemědělského podnikání. Tato kotlina, chráněna kolem dokola návršími a oživená potokem Lubě, se odedávna hodila k usazení a hlavně bohatstvím půdy k zemědělskému podnikání, a tím i bohatosti rolnických rodů. Tyto rody chránily svůj majetek proti drancování opevněním usedlostí, které se navzájem stýkaly, a tak tvořily souvislé opevnění kolem celé obce. Každopádně první písemný doklad je uvedení obce Drásov v listině krále Václava I. ze dne 4. dubna roku 1238, kdy Drásov dostal klášter Porta Coeli výměnou za Jihlavu a Brtnici. Drásov tedy musel být dobrou protihodnotou vůči Jihlavě a Brtnici. V Kodex diplomaticus et epistolaris je Drásov uveden společně s ostatními jako uilarum. Proto je také rok 1238 odrazovým rokem pro všechna další a současná výročí. Dne 4. dubna 2008 oslavil Drásov výročí 770 let. 2

3

4

5

V kronice je uvedeno: Drasowiensis Incolae Drasowienses unaminiter effantur catitiose olim Drasovii ecclesiam,sedemque parochialem, assertionem autem hanc ipsi quidem nullo, reperta vero documenta sufficientibus corroborant argumentis, nempe: a) Schwoy referát in sua Moravice topographia Théko 2-do, pag.417 regem Georgiím confirmiose anno 1459 monasterium Tischnowitzense, dua possessorem opidi Drásov ecceleia catriuli una cum patronatus,.. V překladu: Drásovské Obyvatelé Drásovští svorně zasvětili obratně někdy drásovský kostel a farní stolec, žádnému však toto nebylo přivlastněno, což nalezené pravé dokumenty dostatečně potvrzují, ovšem a) Schwoy zpravuje ve své Topografii Moravy, svazku 2., strana 417 o potvrzení krále Jiřího z roku 1459 pro tišnovský klášter, který držitelem městečka Drásova kostela s právem patronátním,.. Velmi závažné údaje což celou problematiku uvádí do souvislostí, jsou uvedeny v Církevní Topografii Moravy, brněnská diecéze z roku 1856 str. 333 a v topografii diecéze brněnské z roku 1908 str. 119. Fara v Drásově byla již ve 13. století. Fary byly budovány ve významných sídlech což potvrzují pověsti že byl Drásov městem. Fara dobách náboženských nepokojů (16.stol.) zanikla a později byla obnovena. Brněnské biskupství bylo založeno až v roku 1777. Z pověstí a údajů vyplývá, že Drásov byl městem, protože nebyl v poddanství klášterům, a tedy byl svobodný. Částečně byl obehnán hradbami, a to nebývaly vsi, ale tzv. města. Až r. 1238 byl Drásov dán do poddanství králem Václavem I. klášteru pannenského řádu cisterciáckého v Předklášteří (tehdy zván tišnovský). Město Drásov upadalo vlivem tehdejších hospodářských a politických událostí a stalo se v době po Zikmundovi městysem, protože král Jiří r. 1459 (dle údajů ve farní kronice drásovské) potvrzuje tišnovskému klášteru jako majetek městys Drásov. Památky Nejvýznamnější památkou je kostel Povýšení sv. Kříže. Státem chráněná kulturní památka je jednolodní stavbou s hranolovou věží na západní straně, který vyl vystavěn mezi léty 1240-1255. K pozdně ro- 6

mánskému jádru bylo před polovinou 14. století přistavěno kněžiště se sakristií a současně vymalováno. Až někdy v 15. století byla přistavěna věž. V kněžišti byly v roce 1932 objeveny gotické nástěnné malby s christologickými a mariánskými náměty z druhé poloviny 14. století, restaurované v roce 1981. Na věži je zavěšen zvon z roku 1512 (původní zvon byl z roku 1484). Současnou podobu kostel získal po stavebních i interiérových úpravách v 1. polovině 19. století. Generální rekonstrukce kostela byla provedena v roce 1955 a poslední oprava ukončena v roce 1983. V zařízení kostela je cenná sochařská výzdoba hlavního oltáře z konce 18. století od Ondřeje Schweigla. Volně umístěné dřevořezby sv. Václava a sv. Cyrila a Metoděje z let 1940-1941 jsou dílem Heřmana Kotrby. Roku 1830 bylo při bourání staré kostnice u kostela Povýšení sv. Kříže nalezena monstrance zazděná ve skrýši (zápis kaplana J. Fettera v knize kostelních účtů). Ukryta byla pravděpodobně při válečném ohrožení Drásova Švédy za třicetileté války. Monstrance je věžového typu, výšky 43 cm, podle nápisu vyrytého zespodu na noze byla přepracována roku 1601 pro drásovský kostel, patrně z relikviáře pocházejícího z poloviny 15. století. Jádro je tvořeno hranolovou schránkou s kruhovým otvorem lemovaným v čelní i zadní stěně vyřezávaným rámem, který zachycuje jedno nažloutlé bublinaté sklo a jedno sklo novodobé. Schránka je završena jehlancovou stříškou, kterou u paty člení lomené oblouky. Na stříšce jsou vyryty akarty, rozety, postava sv. Jana Evangelisty. Kolem kostela se uchovaly zbytky ohradní zdi původního hřbitova, dnes upraveného na park s mohutnými lípami. Dodnes se zde před vchodem nacházejí dva staré kamenné náhrobky s reliéfním latinským křížem bez nápisu a přímo u vstupu do kostela dva novější náhrobky místních kněží K. Dědka (z r. 1890) a F. Malíka (z r. 1957). Na kostelní zdi je umístěn dřevěný kříž jako památka na sv. misie v roce 1935 a 1945. Kromě již uvedených památek je v obci 8 pamětních křížů, boží muka. Tyto památky byly převážně rekonstruovány a poslední 3 kříže budou zrekonstruovány v tomto roce. V obci je hřbitov i pro obce Všechovice a Skalička, který byl založen v roce 1893 a uveden do užívání v roce 1895 na místě dřívější cihelny. Dále památné kameny do dnešní doby se zachovaly jen 3 kusy, 2 u kostela a 1 zazděn ve věži kostela. Jde o kříže hlavně označení hromadných hrobů z období třicetileté války. Mlýny Mlýny byly tři. Zachován byl pouze jeden původní Šildrův Mlýn. Bývalý Bučkův mlýn byl zrušen a přestavěn na obydlí, třetí stával v Mezihoří a byl zničen povodněmi. 7

Školství Obec Drásov byla v průběhu staletí od první písemné zprávy dominantní v oblasti zemědělského podnikání. Ať již šlo o Lánský rejstřík roku 1674 (popis všech pozemků za účelem všech zdanění), dále Tereziánský katastr z roku 1754, který obsahuje soupis všech usedlých z doby Marie Terezie nebo Josefínský katastr z roku 1789 za účelem vyměření daně, vždy v tomto regionu dominovala obec Drásov, která měla vyspělé zemědělství a byla na svoji dobu bohatá (dokumentováno o zemských archivech). Jako první v tomto regionu ustanovil Drásov tzv. obecní zřízení, a to již v roce 1876. Školství v letošním roce oslaví 130. výročí od zahájení základní školní docházky a 80 let od otevření nové školy T.G.M. První zmínky o školství jsou z roku 1681, kdy se zde již učilo, více údajů je až z 18. století. A vždy to byl Drásov jako centrum pro vyučování a školu navštěvovaly děti z okolních obcí Všechovic a Skaličky. Šlo před 130 lety o první dvoutřídní školu. Také nově postavená škola z r. 1928 až do současnosti soustřeďuje žáky z okolních obcí, a to z Malhostovic, Všechovic, Skaličky a Čebína. Součástí školy je i mateřská školka, která je řešena tak, aby bezproblémově zabezpečila požadavky na docházku dětí nejen z Drásova, ale mohla pomoci i sousedním obcím.. Řemesla, průmysl, podnikání Na obec Drásov byla soustřeďována veškerá pozornost ze sousedních obcí, a proto se zde rozvíjely služby a řemesla. Od obchodu s potravinami, smíšené obchody pro všechna základní řemesla, truhláři, koláři, kováři, ševci, krejčí a další. Velkým významem pro rozvoj obce bylo postavení železnice z Tišnova na Kuřim a Brno, která byla uvedena do provozu r. 1885. Vzhledem k postavení dráhy a spádovosti, a tím snadnému získání dělníků a řemeslníků postavil v létech 1913 1914 Ing. Beran továrnu na výrobu strojů pro cihelny pod Čebínkou. Dále to byla továrna Brown-Boweri (Švýcarsko), později MEZ a v současné době firma SIEMENS, moderní závod, největší v celém tišnovském regionu, který má nyní cca 600 zaměstnanců.v obci jsou v současné době dvě prodejny potravin, cukrárna, dvě restaurace, prodejna drogerie a smíšeného zboží, služby, stolařství, kovovýroba a řada jiných provozoven. Kultura a spolky Vzhledem k pokrokovosti obce byly pochopitelně ustanovovány různé spolky, a to TJ Sokol Drásov, hasičský spolek, okrašlovací apod. V nich se soustřeďoval společenský a kulturní život obce a jejích občanů. Hrávala se divadla, pořádaly se sportovní a kulturní akademie (veřejná vystoupení ve sportu a účasti na sletech a spartakiádách). Obec Drásov měla po dlouhá minulá léta do 2. sv. války pěvecké a hudební sbory, běžně se hrávala divadla několikrát do roka. Ve 20. letech minulého století byly pořádány různé akce i v nádherném parku, kde se konaly výlety, společenské zábavy, plesy, obzvláště krojované hody, posvícení. Tato tradice zůstává dodnes. Na těchto akcích se podílely výše uvedené spolky včetně učitelů a žáků místní školy. V současné době Drásov navazuje na minulost různými kulturními akcemi, které se uskutečňují převážně v zimních měsících. Jedná se o výstavy obrazů, maleb, samorostů, výšivek aj., pěkné výstavy jsou Kouzlo Vánoc. Na programu se podílejí veškeré složky v obci ZŠ TGM i mateřská škola, jezdecký oddíl Lucky Drásov, jsou organizovány i koncerty v kostele, které byly přenášeny přímým 8

přenosem do kabelové sítě místní televize. V sokolovně jsou pravidelně pořádány koncerty, divadelní představení známých souborů jako jsou Vlčnovjanka, Viktorky, Javory, z divadelních představení uvádíme Uličnice, Slaměný klobouk a spousta dalších. Každoročně probíhá řada plesů Sokola, školy, mysliveckého sdružení. 1. dne nového roku se stalo již tradicí pořádání ohňostrojů, které jsou bezesporu nejkrásnějšími z celého okolí. Zahradní železnice v Drásově (ZŽD) Zahradní železnice je provozní muzejní expozice úzkorozchodných železnic o rozchodu 600 mm, vybudovaná členy spolku KLUB 600. Kromě prohlídky lokomotiv a vagónků je možno se svézt replikami osobních vagónků z počátku minulého století na předváděcí trati (cca 400 m) s 15 výhybkami. Provozní personál v prvorepublikových uniformách, kartónové jízdenky a celé prostředí areálu vyvolávají iluzi dávno uplynulých dob, kdy vrcholem techniky byla lokomotiva. Sport v obci V odvětví sportu byl zájem mládeže i dospělých soustředěn do různých spolků, převážně TJ Sokol, DPJ, SDH. Hrával se hlavně fotbal, volejbal, dříve hokej a vznikl oddíl silniční cyklistiky. V současnosti se zachovala sportovní jednota Sokol, kde se provozují sporty kopaná, taneční klub a volejbal, který v současnosti hraje 2. ligu mužů a 1. ligu juniorů. V roce 2005 byla postavena nová tělocvična u ZŠ, která je otevřena všem sportům i v okolí a je po celý týden plně využívána. Jedná se o nádherné architektonické řešení, které nemá v širokém okolí konkurenci. Tato sportovní hala byla prověřena i jako koncertní sál koncertem Moravské besedy a chrámového sboru sv. Petra a Pavla a má vynikající akustiku. Pozornosti si zaslouží v poslední době také TJJ LUCKY Drásov, zvláště v oblasti voltyže a parkuru. Je na předních místech v ČR a zúčastňuje se soutěží mistrovství Evropy i mistrovství světa. V letošním roce oslaví 15 let trvání. Velmi dobře je hodnocena jednotka sboru dobrovolných hasičů, která má velmi dobré technické zázemí. Jsou spolupořadateli MS v roce 2008, které se uskuteční v Brně. Zdravotnictví Vzhledem k významnosti a velké spádovosti ostatních obcí v regionu, byla do obce soustředěna zdravotní péče. V současné době je v obci pediatr, dvě zubní lékařky, dva obvodní lékaři, rehabilitace a lékárna. Zdravotnicví je zabezpečováno pro obce Čebín, Malhostovice, Všechovice a Skaličku. Rozvoj obce Územním plánem a projednávaným novým územním plánem je nastavena výstavba cca 300 rodinných domů a bytů. Lokality jsou vyprodány a o bydlení v Drásově je mimořádný zájem, který způsobuje nejen lokalita, ale i zázemí včetně školy. Obec má kabelovou televizi, ve které je šířeno v současné době 22 stanic včetně informačního kanálu STUDIO Drásov. V současné době má obec Drásov 1180 obyvatel, a po ukončení výstavby přesáhne počet obyvatel 2000. Sousední obce Čebín i Malhostovice byly s Drásovem propojeny chodníky. 9

Příroda V okolí obce je několik významných krajinných prvků s druhově bohatými travobylinnými lady s teplomilnými společenstvy, ve kterých se vyskytují a hnízdí desítky druhů ptáků, plazů, obojživelníků a ostatních živočichů. Významné a chráněné druhy rostlin jsou zastoupeny například hvězdnicí chlumní (Aster amellus), chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), pupavou bezlodyžnou (Carlina vulgaris), diviznou rakouskou (Verbascum austriacum) nebo modřencem chocholatým (Leopoldia comosa), kruštíkem růžkatým (Epipactis muelleri), koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis), kruštíkem tmavočerveným (Epipactis atrorubens), okroticí bílou (Cephalanthera damasonium), vemeníkem zelenavým (Platanthera chlorantha), hvězdnicí chlumní (Aster amellus), lnem tenkolistým (Linum tenuifolium), chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), dubem šípákem (Quercus pubescens), dřínem obecným (Cornus mas), hořcem křížatým (Tretorhiza cruciata), lilií zlatohlávkem (Lilium martagon), třešní křovitou (Cerasus fruticosa), česnekem kulovitým (Allium rotundum), kavylem vláskovitým (Stipa capillata), žluťuchou menší (Thalictrum minus), lnicí kručinkolistou (Linaria genistifolia), černohlávkem velkokvětým (Prunella grandiflora), tařinkou horskou (Alyssum montanum), prvosenkou jarní šedavou (Primula veris subsp. canescens), zárazou vyšší (Orobanche elatior), strdivkou brvitou (Melica ciliata), mahalebkou obecnou (Padellus mahaleb) nebo zvonkem klubkatým plstnatým (Campanula glomerata subsp. rafinosa) a řadou dalších. 10