Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu práce v podmínkách Karlovarského kraje 30.září.2010 Kulatý stůl je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR
Projekt: Aftercare v sociálním podnikání Cíl projektu: vytvoření/zdokonalení originálního know-how pro sociální podniky/podnikatele a družstva, které by jim pomohlo překonat nekritičtější momenty a křižovatky, které je čekají a kterým musí čelit po zahájení a při rozvoji svého (sociálního) podnikání OP Lidské zdroje a zaměstnanost Oblast podpory 5.1 - Mezinárodní spolupráce
Jaký je obraz, jaké principy a znaky má sociální podnik Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech. Sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního.
Jaké principy a znaky má sociální podnik Sociální prospěch Provozuje aktivity prospívajících společnosti či specifické skupině v obecném zájmu Založen ve prospěch občanů nebo z jejich iniciativy (přímo nebo nepřímo) Demokratické rozhodování (o osudu a rozvoji podniku, nikoli v provozně manažerské rovině)
Jaké principy a znaky má sociální podnik Ekonomický prospěch Není závislý na veřejných a soukromých institucích Vykonává soustavné a udržitelné ekonomické aktivity (= podniká), se kterými je spojen alespoň minimální podíl placené práce Nese vlastní (často zvýšená) ekonomická rizika Případný zisk je použit přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplňování veřejně prospěšných cílů (sociální mise) Může využívat vícezdrojového financování
Jaké principy a znaky má sociální podnik Enviro a místní prospěch Spolupracuje se zainteresovanými partnery (stakeholdery) a respektuje jejich postoje Podílí se na přednostním uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů Podporuje smysl pro sociální zodpovědnost na místní úrovni Využívá inovativní přístupy Zohledňuje ekologické aspekty
Často diskutované otázky Rovnováha balance podnikatelského chování (konkurenceschopnost, soutěž, profesionalita, růst) a plnění sociální mise (nejen intenzita, ale i časování) Potřeba vymezení se oproti jiným, čemu a jak? Legislativní pravidla analogie trávníku na sídlišti budoucí legislativa musí podporovat iniciativu a nezávislost ne svazovat ruce Sociální podnik a dotace, resp. granty
Často diskutované otázky Právní forma (není lhostejná, ale není klíčová pro kvalitu SP, ukvapené rozhodnutí se projeví teprve s odstupem): vliv má charakter podnikatelského záměru, potřeba spoluzodpovědnosti, struktura stakeholderů, předpokládaný další rozvoj, způsob financování a finanční a investiční náročnost podnikání, výše základního vkladu, další faktory individuálně, včetně historie podnikatelského záměru. Jednotlivec fyzická osoba Společnost s ručením omezeným Družstvo Jiné typy obchodních společností Obecně prospěšná společnost
Specifický typ sociálního podniku Sociální družstvo Družstvo zajímavé svojí variabilitou Neuzavřené společenství fyzických nebo právnických osob i kombinace Umožňuje nejtěsnější vztah stakeholderů k soc. podnikání Členové s pracovněprávním vztahem i bez něj (družstvo přivýdělku, inkubátor, dobrovolníci apod.) Vztah na místo a region družstvo obcí nebo obcemi iniciované Družstvo právnických osob: podnikatelské subjekty i např. NNO
Sociální firma Specifický typ sociálního podniku Zaměstnává těžce znevýhodněné cílové skupiny a poskytuje jim vyšší míru podpory Jedná se o podnikatelský subjekt, který usiluje o ekonomickou soběstačnost a konkurenceschopnost Není legislativně ukotvená Lidé pracující v sociální firmě jsou zaměstnanci (již ne klienti chráněné dílny) Vyšší pracovní tempo a náročnější pracovní podmínky než v chráněné dílně
Pojmy nebo dojmy? aneb: uvědomujeme si, co je právní forma, co jsou nástroje podpory a co je firemní hodnotový žebříček? Sociálně terapeut. chráněná dílna NNO 67 zák. 108/2006 Chráněná pracovní dílna 60% OZP 75 77 Zák. 435/ 2004 Zaměstnavatel více než 50% OZP 81 zák. 435/2004 Sociální firma Nelegisl. Sociální podnik nespecifikovaný Nelegisl. Sociálně odpovědný podnik Nelegisl. Běžný podnik Nelegisl. XXXX XXXXX XXX XXXX
Chráněná dílna nebo sociální podnik, firma, družstvo? Je nutno si uvědomit, co je označením právní formy = občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, družstvo, obchodní společnost. Co je označením legislativní formy pomoci a podpory včetně finanční = druh sociální služby hrazené z veřejných financí (např. soc.terapeut.chd), chráněná pracovní dílna (nástroj podpory nikoli typ subjektu), zaměstnavatel převážně osob se ZP (specificky podporovaný jakýkoliv zaměstnavatel), projekt (podporovaný z národních nebo evropských zdrojů) apod. Co je označení typu podniku z hlediska jeho vztahu k hodnotám a udržitelnému rozvoji, vnitřních a vnějších vztahů k zaměstnancům a k jeho zákazníkům a prostředí (SF, SP, CSR)
Co je základem sociálního podnikání Nikoli dotace a podpora, nikoli označení na vstupních dveřích Základem je rovnovážná kombinace konkurenceschopné podnikavosti a podnikání na profesionální úrovni a současně jeho (sociální) funkce ve vztahu k okolí i účastníkům (nejen zaměstnancům), daná firemní kulturou Je srozumitelně deklarován obecně prospěšný účel, pozitivní externalita, mluví se o byznysu NOT-FOR-PROFIT (zisk je žádoucí, ale využitý pro společné cíle), demokratické principy řízení a účasti zaměstnanců (nikoli v operativním řízení), většinou lokální a regionální rozměr podnikání Využívá sociálního kapitálu (vztahy, image, dlouhodobý přínos)
Zpět k projektu Aftercare v sociálním podnikání - co projektu předcházelo Úspěchy a neúspěchy projektu Equal: Sociální družstva a podniky - zástupci cílových skupin osloveni - zájemci o založení sociálního podniku podpořeni - založeno 17 sociálních podniků Mezi nimi družstva: SENZA, Prostějov AKSTA, Brno Podané ruce, Zubří
Už víme, že sociální podnikatelé v ČR: Nezpracovávají podnikatelský plán Neprovádí marketingový průzkum Nedefinují sociální cíle a parametry výkonnosti firmy Neprovádí marketing neumí se prodat Nekomunikují a nevyužívají stakeholdery pro vlastní podnikání Neměří vlastní sociální přidanou hodnotu Chceme to změnit
Výstupy projektu Manuál pro přežití sociálního podnikatele I. Proč jsou sociální podniky zakládány II. III. IV. Podnikatelský plán sociálního podniku Praktická provozní témata Finanční otázky vícezdrojové financování V. Nejčastější chyby při založení a provozu sociálního podniku Příručka Základy sociálního auditingu Měření sociální přidané hodnoty podnikání ve vztahu k jednotlivým stakeholderům
Již proběhlo: 27.10.2010 na závěrečný workshop projektu Aftercare s mezinárodní účastí. Praha, SČMVD Exkurze u sociálních podnikatelů v Irsku, školení k sociálnímu auditingu, kulaté stoly a workshopy po celé ČR, návštěva českých sociálních podnikatelů v Irsku Unikátní dotazníkový průzkum u 16 sociálních podnikatelů Zveme vás:
Děkuji vám za pozornost Ing. Lucie Brančíková expert projektu Svaz českých a moravských výrobních družstev Kancelář projektu v Brně, Kozí 4, 4. patro Václavské nám. 21, Praha 1, 4. patro Tel. 724966817 E-mail: brancikova@scmvd.cz