Možnosti drobných darů veřejným knihovnám. Část I

Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/moznosti-drobnych-daru-verejnym-knihovnam) Možnosti drobných darů veřejným knihovnám. Část I 3. 9. 2011 Dechtěrenková Ilona Autorka se v článku zabývá možnostmi poskytování drobných darů veřejným knihovnám. V době, kdy jim zřizovatelé snižují rozpočty, je dárcovství, z hlediska udržení kvality služeb, obzvlášť aktuální. Prostředky získané tímto způsobem mohou být využity například na nákup materiálního vybavení, k rozšíření knihovních fondů a financování odběru odborných časopisů, případně k investicím do menších projektů. Poznámka redakce: jedná se o první část výtahu z bakalářské diplomové práce: DĚCHTĚRENKOVÁ, Ilona. Možnosti drobných darů veřejným knihovnám. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 76 s, 5 s. příloh. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martin Krčál. Úvod V následujícím textu jsem se pokusila aplikovat některé vhodné typy poskytovaných drobných darů na prostředí veřejných knihoven, které jsou zřízeny územními samosprávnými celky (dále také ÚSC"), v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Snažila jsem se především upozornit na některé legislativní a technické kroky, které musí knihovny učinit před tím, než osloví konkrétní skupiny dárců. Na legislativu v této práci kladu důraz, neboť jsem přesvědčená o tom, že pokud se knihovna rozhodne pro tento typ financování, musí si prioritně ujasnit, v jakém právním rámci se bude pohybovat a zda se nedostane do rozporu s jinými právními předpisy. Uvedenou problematiku prezentuji například ve vztahu k veřejným sbírkám, zřizovacím listinám, zdanění či následným kontrolám. V práci rovněž uvádím i možnost posílání darů prostřednictvím internetového platebního systému. V souvislosti s výše uvedeným jsem se zajímala o to, zda veřejné knihovny v České republice využívají svých webových stránek k oslovení dárců, s jejichž pomocí mohou zajistit financování vybraných projektů. Součástí práce je i zjištění, jaké kroky v tomto směru činí konkrétní knihovny v ČR. Zaměřila jsem se rovněž na formy darů a způsoby jejich poskytování. Vycházela jsem při tom z aktuálního stavu a situace veřejných knihoven v ČR. Mým dalším cílem bylo zjistit, jaké způsoby dárcovství jsou prezentovány na webových stránkách

zahraničních knihoven. V této části jsem se inspirovala diplomovou prací Martina Senfta, pod názvem Využití Internetu v knihovnách ve Spolkové republice Německo: tři případové studie, kterou obhájil v roce 2010. V práci jsem prezentovala některé zajímavé formy dárcovství, které realizují neziskové organizace v ČR. Jsem přesvědčená, že inspiraci mohou knihovny najít i v našem domácím prostředí. Uplatnila jsem zde znalosti, zkušenosti a postřehy ze své vlastní praxe. V poslední části práce jsem uvedla několik příkladů dárcovství, které mohou knihovny realizovat v praxi, včetně legislativních kroků. Veřejné knihovny a dárcovství Knihovny v České republice tvoří určitý systém, který je definován v 3 zákona č. 257/2001 Sb., knihovního zákona. Veřejné knihovny jsou zřizovány Ministerstvem kultury (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech), orgánem kraje a obce (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), případně jinými subjekty. [1] Naprostá většina knihoven je financována z veřejných rozpočtů, kterými jsou zejména rozpočty obcí, škol a vědeckých ústavů. Ze státního rozpočtu je financován omezený počet knihoven, např. Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. [2] V dalších kapitolách jsem se věnovala pouze veřejným knihovnám, jejichž zřizovateli jsou územní samosprávné celky, neboť ty mají v ČR nejvyšší zastoupení. Dalším důvodem bylo zpřehlednění práce a sjednocení legislativního pojmosloví. Knihovny a potřeba financování Problematika financování knihoven je v současné době velmi diskutovaná. O tom svědčí i téma 17. ročníku česko-slovenského semináře s mezinárodní účastí CASLIN, který se uskutečnil ve dnech 6. 10. června 2010, tj. Knihovní služby, uživatelské potřeby a měnící se ekonomická realita. [3] V návaznosti na zpracovávanou problematiku se mi jeví jako velmi zajímavý výzkum, který na semináři prezentoval pod názvem Dopady ekonomické krize na rozpočty veřejných knihoven v roce 2009 a 2010 Vít Richter. Tento průzkum provedl Knihovnický institut Národní knihovny v únoru 2010. Jeho zadavatelem bylo Ministerstvo kultury ČR. Do tohoto průzkumu se zapojilo 287 knihoven (10 krajských, 60 městských regionálních, 144 městských a 73 obecních), které byly zřízeny ÚSC. Cílem bylo zjistit, o kolik snížili zřizovatelé knihovnám rozpočty v roce 2009 a jaký vývoj lze očekávat v tomto směru v roce 2010. Dále se průzkum zabýval negativními dopady na poskytování služeb knihovnami. [4] Z grafů, které byly na semináři prezentovány, vyplývá, že např.: rozpočet roku 2009 oproti roku 2008 byl snížen 19% a zvýšen 29% knihoven, rozpočet roku 2010 oproti roku 2009 již byl snížen 40% a zvýšen pouze 9% knihoven, provozní dobu zkrátí 4 knihovny, 174 knihoven stávající provozní dobu zachová, v roce 2010 omezí výdaje na nákup knih 32% z 287 knihoven, výdaje na nákup periodik omezí 23% z 287 knihoven,

výdaje na nákup speciálních dokumentů omezí 5% knihoven z 287, výdaje na nákup elektronických zdrojů omezí 7% knihoven z 287, počet kulturně vzdělávacích akcí omezí 12% knihoven z 287, mzdový fond omezí 11% knihoven z 287, provozní výdaje (např. energie, služby, materiál) sníží 28% knihoven z 287, investice budou v roce 2010 sníženy nebo zrušeny v průměru o 49,40 %, financování regionálních služeb roku 2010 oproti roku 2009 zaznamenalo 13% snížení, tj. 18 mil. Kč [5] V. Richter vyjádřil obavu, že v roce 2011 se situace ještě zhorší, proto se nabízí otázka, co dělat. Sám navrhuje zvýšení efektivity, soustředění se na priority, získání nových zdrojů a aktivní marketing a PR služby knihoven. České knihovny zažívají krizi, ale podle V. Richtera není tak dramatická jako před přibližně 20 lety. Vyjádřil naději, že knihovny jsou dostatečně adaptibilní, aby přežily."[6] Zdroje financování Veřejné knihovny jsou příspěvkovými organizacemi. Hospodaří s finančními prostředky, které jim plynou z více zdrojů. Blažena Petrlíková říká, že příspěvkové organizace zřizované dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností, hospodářskou činností, peněžními prostředky přijatými z rozpočtu územního samosprávného celku (zřizovatele) a přijatými ze státního rozpočtu buď přímo, nebo prostřednictvím rozpočtu zřizovatele."[7] Do hospodaření jsou dále zapojovány prostředky fondů, peněžní dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.[8] Knihovny mají možnost využívat i státní dotační programy nebo podpůrné programy Evropské unie, nadační fondy a jiné zdroje.[9] Z výčtu jednotlivých zdrojů financování příspěvkových organizací je patrné, že zákonodárce preferuje následující pořadí: prostředky získané vlastní činností peněžité prostředky přijaté z rozpočtu zřizovatele prostředky ze svých fondů peněžité dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí dotace z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv [10] Vícezdrojové financování se stalo jednou z nezbytných podmínek kvalitativního i kvantitativního rozvoje knihoven zejména v oblastech, které jsou závislé na výši finanční podpory. [11] V této souvislosti bych chtěla zmínit dva známé státní dotační programy, které jsou realizovány

prostřednictvím Ministerstva kultury ČR, tj. Program Veřejné informační služby knihoven, známý také pod zkratkou VISK a Knihovna 21. století. Mnohé knihovny právě díky těmto dotačním programům mohou úspěšně rozvíjet svoji činnost. Management knihoven a strategické plánování Prosperita knihovny je do značné míry závislá na lidech, kteří ji řídí, tedy na jejich manažerech. Právě oni činí rozhodnutí, která mají vliv na vlastní chod knihovny, na zaměstnance i na obraz knihovny, který veřejnost vnímá. Proto by měli rozhodovat vždy promyšleně, s ohledem na prospěch knihovny. Uplatňovat své tvůrčí schopnosti a motivaci, mít určitou vizi o směřování knihovny k vytyčeným cílům. Pokud knihovny chtějí udržet krok s dobou, musí sledovat aktuální trendy v oboru a reagovat na ně, vyhledávat schopné a kvalifikované zaměstnance, kteří budou mít předpoklad stanovené cíle naplňovat. S manažerskou činností úzce souvisí i plánování a organizování různých projektů a zajištění financí na jejich realizaci. Manažeři knihoven musí být schopnější než manažeři komerční sféry, protože si peníze nemohou vydělat, mohou je jen získat (rozpočet, granty, fundraising), a to vyžaduje kus umění."[12] Manažerské schopnosti vedoucích zaměstnanců mohou sehrát významnou roli i při získávání darů. V tomto případě by měl existovat plán toho, co chce knihovna prostřednictvím darů financovat a jaké kroky musí učinit. Je velmi důležité přesvědčit dárce o kvalitě knihovny. Jedním z prvních úkolů knihoven tedy bude, aby se podívaly samy na sebe a provedly kritickou analýzu vlastních služeb. Mohou při tom uplatnit celosvětově rozšířenou techniku, známou pod názvem SWOT analýza nebo tzv. marketingový audit, který je východiskem pro strategické plánování. [13] Strategické plánování je vysoce efektivní proces k zajištění dlouhodobé udržitelnosti neziskové organizace, jehož smyslem je definovat, kde se organizace nachází a kde by se v budoucnu chtěla nacházet.[14] Může se opírat o množství různých analýz, například: STEEP nebo SWOT analýza, Analýza konkurence, Analýza rizik, Analýza portfolia. Knihovna by měla provést i průzkum svých uživatelů a zjistit, s čím jsou spokojeni, ale i to, co se jim na knihovně nelíbí a kde je možné nalézt rezervy. V publikaci Sponzorství v knihovnách se doslova píše: Je to pro vás příležitost, jak být k sobě krutě upřímní."[15] Důležité je, aby knihovna dala jasně najevo, že bude své služby dále rozšiřovat a zkvalitňovat. Každý sponzor nebo dárce totiž rád věnuje své prostředky do projektů, které jsou věrohodné a mají smysl. Fundraising S drobným dárcovstvím je přímo spojený fundraising. Význam tohoto slova, které v překladu do češtiny znamená vypěstování fondů"[16], vysvětluje například definice z publikace Terminologie

neziskového sektoru, a ta zní: Fundraising - profesionální, cílená, organizačně i časově promyšlená aktivita, zaměřená na vyhledávání sponzorů a získávání finančních prostředků na podporu veřejně prospěšné či dobročinné činnosti. Získávání finančních prostředků je složitý proces zapojování veřejnosti do projektu, který reaguje na lidské potřeby a je hoden finanční podpory"[17] Fundraisingové aktivity vyvíjí zpravidla větší nevládní neziskové organizace (NNO), rozpočtové a příspěvkové organizace (vzdělávací instituce, nemocnice, zařízení sociální péče atd.), obce, mikroregiony, kraje, církve, v některých státech i politické strany a v neposlední řadě i podnikatelské subjekty poskytující veřejně prospěšnou službu."[18] Uvedená aktivita je uplatňována takovými organizacemi, které jsou na ní přímo závislé. Může být však účinně využita i příspěvkovými organizacemi, u nichž lze zdroje financování rovněž rozdělit do tří kategorií, tj. vlastní příjmy, veřejné zdroje, soukromé zdroje. Významnou část jejich rozpočtu pokryjí granty, z nichž je hrazeno např. personální zajištění a programová činnost. Nedostatek zdrojů se u nich projevuje až ve chvílích, kdy potřebují vylepšit svoji činnost nebo stojí před problémy související se snížením rozpočtu. [19] Fundraising příspěvkovým organizacím: pomáhá získat prostředky navíc" na rozšíření či zkvalitnění činnosti; umožňuje i částečnou nezávislost na jednom zdroji a možnost financovat činnosti či věci, které nejsou pro zřizovatele prioritou, anebo na ně prostě nemá; pomáhá propagovat činnost organizace a zapojovat i další parametry (individuální osoby, podniky, NNO apod.); rozvíjí manažerské schopnosti personálu a tím, že umožňuje realizovat vlastní sny a plány, významně zvyšuje jeho motivaci k práci."[20] Důležitým cílem fundraisingu je vytvoření stálého okruhu příznivců organizace, kteří budou opakovaně a pravidelně přispívat svými dary. Tím se zajistí její celková stabilita. Úspěšnost fundraisingových aktivit do značné míry závisí i na tom, jakým způsobem budou dárci osloveni. Je možné zvolit formu osobního rozhovoru, písemnou formu, telefonický kontakt, veřejnou sbírku, benefiční akce, tombolu, raut, dobrovolné vstupné, mediální kampaň, prodej vlastních výrobků a služeb nebo nabídku klubového členství. [21] Jana Ledvinová říká, že fundraising může výborně posloužit pro rozšíření knihovního fondu, úpravu a vybavení prostor nebo pro organizaci nejrůznějších kulturních akcí a soutěží. Nápadů a námětů, jak zlepšit vlastní činnost, je vždycky dost. Když budete dobře vědět proč, na co a kolik prostředků potřebujete získat, kdo vám může něco dát, a vhodným způsobem ho oslovíte, věřím, že se úspěch dostaví."[22] Formy a možnosti získávání dalších zdrojů financování Problematiku dárcovství jsem popsala v následující části. Úvodem jsem se snažila poukázat na rozdíly mezi sponzoringem a dárcovstvím, včetně daňového hlediska a náležitostí darovací

smlouvy. Dále jsem se věnovala veřejným sbírkám a krokům, které jsou spojené s jejich zahájením. Prostor jsem dala sbírkám, které se uskutečňují formou DMS, pokladniček a shromažďování příspěvků na předem vyhlášeném bankovním účtu. Získávání darů (např. veřejné sbírky) má přímou vazbu na webové stránky knihoven, které mohou být účinným nástrojem propagace této aktivity a v případě mikroplateb i nástrojem pro zaslání platby obdarovanému. V neposlední řadě má dárcovství vazbu na zřizovatele a zřizovací listiny. Sponzoring Finanční prostředky nebo jiná plnění v rámci běžného dodavatelsko-odběratelského vztahu (NNO poskytne plochu - podnikatel za to zaplatí) nejsou darem, ale sponzorským příspěvkem.[23] Pojmy sponzorování, sponzoring vymezuje 1 odst. 4 zák. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že: Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora."[24] Sponzoring má vazbu na daň z příjmů a na DPH. Pro právnickou osobu je příjem z reklamy dle 18 odst. 3 ZDP vždy předmětem daně z příjmů.[25] Jde o tzv. doplňkovou činnost, o níž podle zákona o účetnictví vedou účetní jednotky oddělenou evidenci tak, aby bylo možné zjistit jak náklady, tak i výnosy z činností podléhajících dani z příjmů právnických osob."[26] Nevztahuje se na něj zák. č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti, tedy není předmětem daně darovací.[27] Dary Dar jsem definovala jako souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá. Proces daru upravuje darovací smlouva, přičemž dárce nevyžaduje od obdarovaného žádné protiplnění, může však požádat například o zachování anonymity, nebo použití daru v souladu s jeho přáním."[28] Dary je možné rozdělit podle různých kritérií. Nejběžnější dělení je podle předmětu: peněžitý dar - účelový x neúčelový nepeněžitý (věcný) dar - účelový x neúčelový [29] Peněžní dary Darované peněžní prostředky jsou přijaty na pokladnu nebo na účet v bance (podle způsobu placení). Peněžní dar je určený na krytí provozních výdajů příspěvkové organizace a je zdrojem prostředků rezervního fondu.[30] Pokud je dar určený na úhradu investičních nákladů, je přijímán do investičního fondu.

Věcné dary Přijetí věcných darů nepodléhá zákonu o veřejných sbírkách a není ani speciálně veřejnoprávně regulováno. V těchto případech se postupuje podle občanského práva (darovací smlouva), nebo podle daňových předpisů."[31] Nabytý věcný dar (zásoby, dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek) je v příspěvkové organizaci považován za navýšení zdrojů vlastního jmění.[32] Zdanění daru Ve své práci jsem se podívala na dárcovství i z daňového hlediska. V této kapitole popisuji, jakým způsobem ovlivňují daňové přiznání dary, které věnují fyzické a právnické osoby. Současně jsem poukázala i na to, jak vykazuje dar obdarovaná příspěvková organizace a jestli i ona sama může obdarovat jiný subjekt. Dary poskytnuté fyzickými osobami Poskytnutí daru je pro fyzickou osobu spojeno s příjemným pocitem, který vychází z toho, že pomohla dobré věci. Akt obdarování má však ještě jednu výhodu. Ta spočívá v možnosti odečíst si hodnotu darů od základu daně z příjmů fyzických osob. Finanční dary je možné z pozice fyzické osoby věnovat dvěma způsoby: jako běžný občan, zaměstnanec firmy nebo organizace, jako podnikatel (např. živnostník), který má přidělené IČ[33] Nárok na odečtení hodnoty daru od základu daně má fyzická osoba v případě, že je jeho účel v souladu s 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, a fyzická osoba ho poskytne např.: obcím, krajům, organizačním složkám států, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na podporu a ochranu mládeže, na ochran zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární a charitativní.[34] Ze svého základu může fyzická osoba odečíst hodnotu darů, jestliže jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhla 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Nejvýše je však možné odečíst 10 % ze základu daně.[35] Dary poskytnuté právnickými osobami Poskytovatelem finančních prostředků mohou být například i organizace, firmy a společnosti. V tomto případě je třeba důsledně rozlišit, zda se jedná o dar, nebo sponzorský příspěvek. Sponzorování je založeno na

poskytnutí propagační a reklamní služby neziskovou organizací sponzorovi. Sponzorský příspěvek je chápán jako platba za poskytnutí takovéto služby. Smlouva v tomto případě není smlouvou darovací, ale smlouvou o reklamě."[36] Oproti tomu dárce neočekává od obdarovaného žádné další výhody nebo protiplnění. Právnická osoba (dárce), si může od základu daně odečíst hodnotu darů, které poskytla v souladu s 20 odst. 8 zákona o daních z příjmu, za předpokladu, že hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání."[37] Dary přijaté organizací V případě darů přijatých neziskovými organizacemi (příspěvkovými organizacemi) se postupuje v souladu se zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Podle 20 citovaného zákona je od daně osvobozeno bezúplatné nabytí majetku např. územním samosprávným celkem a jím zřízenou příspěvkovou organizací nebo právnickou osobou se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, založenou nebo zřízenou k zabezpečování činnosti v oblasti kultury, školství, výchovy a ochrany dětí a mládeže, vědy, vzdělávání, ale i bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek, v souladu se zákonem o veřejných sbírkách. Daňové přiznání k dani dědické nebo dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo darovací osvobozeno podle 19 odst. 1 až 4 a 6, podle 20 odst. 1 nebo podle 20 odst. 14."[38] V ostatních případech, pokud organizace získá pouze dary osvobozené od daně darovací, musí podat daňové přiznání, ale daň platit nebude.[39] Poskytování darů příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžních nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou 27 odst. 6"[40], kde je stanoven postup v případě, že se stane majetek nabytý do jejího vlastnictví trvale nepotřebný. Darovací smlouva Prostřednictvím svých webových stránek může knihovna zveřejnit záměr zakoupit např. skener, tiskárnu nebo objednat nový časopis. Dárce na tuto informaci může zareagovat tak, že projeví zájem věnovat na jejich nákup peněžní prostředky, nebo poskytnout přímo věcný dar. V takovém případě je vhodné mezi dárcem a knihovnou uzavřít darovací smlouvu. Darování je právní akt, který se řídí ustanovením 628 až 630 občanského zákoníku.[41] Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá."[42] K obdarování může dojít pouze tehdy, když obdarovaný dar přijme. Dárce v takovém případě neočekává od obdarovaného žádné protiplnění. Výjimkou může být například

slib, že dar bude použit k účelu, který dárce stanovil, nebo že dárci budou zpřístupněny účetní záznamy dokladující způsob použití daru."[43] Písemná darovací smlouva je vyžadována v případě darování nemovitosti a u movité věci tehdy, nedojde-li k jejímu odevzdání a převzetí při darování.[44] Vzhledem k tomu, že darovací smlouvou příspěvková organizace prokazuje povahu účetního případu nebo nabytí vlastnických práv k věci, lze písemnou formu darovací smlouvy vždy doporučit."[45] Zákon rovněž pamatuje na možnost vrácení daru v případě, že by jeho přijetí bylo pro obdarovaného nevýhodné. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že darovací smlouva, podle které má dojít k plnění až po dárcově smrti, je neplatná.[46] Veřejné sbírky Za veřejnou sbírku se považuje získávání a shromažďování dobrovolných peněžních prostředků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělávání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochranu kulturních památek, tradic nebo životního prostředí."[47] Veřejnou sbírku je oprávněna dle podmínek stanovených zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách pořádat pouze právnická osoba, nikoliv jednotliví občané.[48] Veřejné sbírky se mohou konat několika způsoby, které vyjmenovává 9 odst. 1 písm. a) až f) zákona o veřejných sbírkách a mohou se konat jedním nebo více z uvedených způsobů: a) shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu ( 23) zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky, b) sběracími listinami, c) pokladničkami v místech určených k přijímání příspěvků, d) prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně, e) prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek, f) pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky."[49] Veřejné sbírky - DMS Zasláním dárcovské SMS je možné věnovat drobné finanční dary i knihovnám. Je to způsob jednoduchý a účinný. Z tohoto důvodu jsem mu věnovala prostor v následujících kapitolách. Co je DMS Forma dárcovství prostřednictvím DMS je pro dárce velmi jednoduchá a lze ji realizovat okamžitě, aniž bychom museli navštívit obdarovaného, sepsat darovací smlouvu nebo vyplnit platební příkaz pro banku. Tento názor mi potvrzuje ve svém článku i Jiří Ježek, který uvádí: K nárůstu individuálního dárcovství samozřejmě velmi přispívají různé nástroje, které dárcovství co nejvíce zjednodušují a usnadňují. Takovým nástrojem jsou například oblíbené DMS (tedy dárcovské SMS), jejichž nástup v předchozích dvou letech byl

raketový a během krátké doby se staly dominantní formou drobného individuálního dárcovství. Poslat finanční dar prostřednictvím DMS je jednoduché, rychlé, průhledné a cílené. Do filantropie jsou navíc takto vtaženi i mladí lidé, což je na celé věci vpravdě revoluční a z hlediska dlouhodobého rozvoje individuálního filantropického chování klíčové."[50] Možnost zaslání drobných finančních darů formou DMS by mohla být zajímavá nejen pro veřejné knihovny, ale i samotné dárce, které by nezatížila časově ani finančně. Zuzana Poláčková říká, že: Při získávání dárců a sponzorů je důležité si uvědomit, že lidé jsou v podstatě ochotni veřejně prospěšné cíle podporovat i finančně, často to však nedělají spíše proto, že je o to nikdo nepožádal, ne že by nechtěli."[51] Negativní roli zde může sehrát i komplikovanost a časová náročnost celého procesu zaslání nebo předání daru, které je spojené s tím, že dárce musí jít např. do banky a dát příkaz k úhradě, nebo přijít do organizace, uzavřít darovací smlouvu a předat hotovostní platbu. Oproti tomu jsou DMS a Premium SMS jednoduché, mobilní telefon, tj. nástroj pro zaslání finančních prostředků, máme neustále u sebe. To pak dárci dovoluje zaslat dar na základě jeho okamžitého rozhodnutí. Někdy jsou tyto akce spojené s nedůvěrou občanů, a to především díky těm případům, kdy došlo k zneužití vybraných finančních prostředků. Kontrolní režim veřejných sbírek je zakotven v zákoně č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. DMS jsou rovněž kontrolovány Fórem dárců (občanské sdružení). Tím se možnost neúčelného použití daru zásadně minimalizuje. Forma drobných darů prostřednictvím dárcovských SMS tak, jak ji realizuje např. Zoologická zahrada v Jihlavě a propaguje prostřednictvím svých webových stránek (více další kapitoly), je reálně aplikovatelná i v prostředí veřejných knihoven. Tyto organizace mají mnohé společné. V obou případech jde o příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je buď stát (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech), nebo územní samosprávný celek (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Hospodaření těchto organizací se řídí obdobnými pravidly. Fórum dárců Dárcovství prostřednictvím DMS v České republice zajišťuje Fórum dárců (dále také FD), které bylo založeno dne 3.7.1997 jako občanské sdružení.[52] Jde o jediné celorepublikové sdružení, jež zastřešuje dárce v České republice.[53] Zaměřuje se na poradenské a konzultační služby, pomáhá řešit legislativní otázky, to vše v oblasti filantropie.[54] K významným projektům patří právě DMS Dárcovská SMS, díky kterému přispěli dárci víc jak 300 milionů korun.[55] Posílání finančních darů - DMS FD na svých webových stránkách uvádí, že cílem služby DMS bylo nabídnout nestátním neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od jednotlivců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. A vytvořit tak dlouhodobý mechanismus, který bude transparentní a srozumitelný. Mechanismus, který bude přispívat k rozvoji individuálního dárcovství přes SMS a minimalizovat náklady na jeho provoz."[56]

Jak dochází k vlastnímu přeposílání finančních darů (DMS) od dárce až ke konečnému příjemci daru? 1. Dárce odešle DMS ve tvaru hesla projektu na číslo 87 777. 2. Odeslání DMS je dárci potvrzeno zpětnou SMS zprávou mobilního operátora. 3. Cena jedné DMS stojí dárce 30 Kč, které mu jsou odečteny z kreditu nebo připsány k paušální platbě. 4. FD získává od mobilních operátorů a od ATS Praha závazné statistiky přijatých DMS k jednotlivým projektům. 5. FD má zřízen transparentní účet č. 500400/5500 u Raiffeisenbank, na který zasílají operátoři finanční prostředky ve výši 27 Kč za každou správně odeslanou DMS. Operátor si za své služby účtuje z každé zaslané DMS 3 Kč. 6. Z transparentního účtu FD jsou pak finanční prostředky rozesílány jednotlivým příjemcům darů (DMS). Tomuto rozeslání předchází přehled došlých DMS. 7. Celý proces přeposílání daru (DMS) trvá přibližně jeden a půl až dva měsíce. 8. Pohyb finančních prostředků je možné nepřetržitě sledovat prostřednictvím příslušného odkazu uvedeného na www.darcovskasms.cz pod názvem DMS bankovní účet". Dále je možné přes záložku Přehled projektů" vyhledat v seznamu konkrétní organizaci a zjistit kolik DMS a jakou celkovou finanční částku obdržela od počátku projektu až k aktuálně vyúčtovanému měsíci. Transparentnost této služby spočívá i v tom, že zde může nejen organizace, ale i dárce zjistit aktuální neoficiální stav zaslaných DMS za poslední dva měsíce. [57] Vyúčtování veřejné sbírky Každá veřejná sbírka podléhá kontrole. Kontrolu darů poskytnutých prostřednictvím DMS provádí jednak příslušný krajský úřad, v souladu se zákonem o veřejných sbírkách, ale také Fórum dárců, na základě smlouvy uzavřené s příspěvkovou organizací. Tím se minimalizují možná rizika spojená se zasíláním darů, což je pro dárce jistě pozitivní informace. Veřejnost má ještě další možnost, jak si ověřit, zda se sbírka konala oficiálně. Z důvodu veřejnosti" a transparentnosti sbírek bylo Ministerstvo vnitra zákonem zmocněno vést centrální evidenci sbírek. Povinností příslušných krajských úřadů je oznámit ministerstvu ty právnické osoby, které sbírku konají a zároveň i číslo bankovního účtu, na kterém jsou příspěvky shromažďovány. To vše ve lhůtě do jednoho měsíce od zahájení konání sbírky. Veřejnost si může na webových stránkách ministerstva ověřit název, sídlo a IČ pořadatele sbírky, označení sbírky a její územní rozsah, délku konání veřejné sbírky, způsob získávání finančních prostředků, účel veřejné sbírky."[58] Mikroplatby V předchozí kapitole byly popsány především možnosti zasílání darů prostřednictvím DMS. Zajímavý způsob poskytnutí darů nabízí i internetový platební systém, prostřednictvím kterého je možné realizovat platby, bez platebních karet nebo zadávání čísla účtu.[59]

Jak si tento systém představit? Jedná se o jakousi internetovou peněženku, do které je možné poslat peníze ze svého účtu nebo prostřednictvím platební karty. Tímto způsobem je pak možné platit v internetových obchodech. Ne všechny ji v současné době využívají.[60] Existuje mnoho různých platebních systémů, např. Moneybookers, PayPal, PaySec, PayU, GoPay, mpeníze, PayMyway, SuperCASH, Paysafecart, MobilniPlatby.cz - PremiumSMS, e-golg.com, inpay.com, daopay.com, trialpay.com, alertpay.com, wellsfargo.com. Prostřednictvím tzv. mikroplateb by bylo možné zasílat dary i knihovnám. Veřejná sbírka formou pokladniček Veřejná sbírka realizovaná prostřednictvím pokladniček je další ze šesti metod, jak lze provádět veřejné sbírky. Domnívám se, že i tento způsob získávání finančních prostředků by mohl být využitelný v prostředí veřejných knihoven. Pokladničku či pokladničky by bylo možné umístit přímo v knihovně nebo na jiném veřejně přístupném místě, s uvedením účelu využití sbírky. Jestliže pořadatel zvolí tuto možnost provedení veřejné sbírky, musí předem oznámit počet pokladniček a jejich umístění obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu budou rozmístěny, nebo oznámit, že pokladničky budou přenosné a zabezpečit je proti odcizení."[61] Dále musí být zabezpečeny proti neoprávněnému otevření, a to tak, že je obecní úřad zapečetí. V souvislosti s otevřením pokladniček se vyhotoví zápis, s uvedením míst, kde byly umístěny. [62] Veřejná sbírka - shromažďování příspěvků na zvláštním bankovním účtu Jednou z často využívaných metod realizace veřejné sbírky je shromažďování příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky."[63] Pro každou veřejnou sbírku musí být zřízen zvláštní bankovní účet, na který bude poukazován hrubý výtěžek sbírky. Tento účet musí být veden v účetnictví odděleně od ostatního majetku a závazků. [64] Další podmínky realizace dárcovství Pokud knihovny chtějí realizovat některou z výše popsaných forem získávání darů, musí splňovat ještě další podmínky, kterými jsou: vlastní webové stránky souhlas zřizovatele a úprava zřizovacích listin Webové stránky knihoven Pokud se knihovna rozhodně pro jakoukoliv formu dárcovství, měla by ji prezentovat na webových stránkách tak, aby na první pohled návštěvníka upoutala. Vhodné je, jak již bylo uvedeno, věnovat dárcovství záložku, která bude umístěna na úvodní stránce. Důležité je vysvětlit, proč knihovna dar potřebuje a podle jakých pravidel se při přijímání darů postupuje. Dárci by měli být transparentně informováni o tom, jak bylo s vybranými prostředky naloženo. Tato informace by

měla být i součástí výroční zprávy. Považuji za slušné oficiálně dárcům poděkovat a zveřejnit jejich jména. Pochopitelně je nutné respektovat přání dárce, který chce zůstat v anonymitě. Dá se říct, že nic nebrání tomu, aby i veřejné knihovny využily webové stránky nejen k propagaci svých služeb a akcí, ale třeba i získání peněžních prostředků k financování např. nákupů knih, časopisů, nebo drobného zařízení, potřebného ke své činnosti. Přehled toho, co by pro knihovny bylo reálné financovat z drobných finančních darů DMS, by byl zveřejněn na webové stránce spolu s heslem projektu a číslem telefonní linky, prostřednictvím které je možné dary posílat. Obdobně by tomu bylo i v případě předem vyhlášeného zveřejněného účtu. Zřizovací listina a souhlas zřizovatele Příspěvková organizace - veřejná knihovna, která chce pořádat veřejnou sbírku, musí svůj první krok učinit směrem ke svému zřizovateli, tj. k příslušnému územně samosprávnému celku ( 23 odst. 1 písm. b) zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu."[65] Příspěvkové organizaci může být darován jakýkoliv majetek (budovy, pozemky, kulturní památky, peníze, ceniny, zásoby)".[66] Před přijetím daru si musí příspěvková organizace zřízená ÚSC vyžádat v souladu s ustanovením 27 odst. 5 písm. b) zák. č. 250/2000 Sb., předchozí písemný souhlas zřizovatele. Toto ustanovení umožňuje zřizovateli získat předem představu o rozsahu věcných a finančních darů a současně lépe posoudit požadavky příspěvkových organizací na podporu jejich činnosti. V případě drobných darů, kterými jsou např. DMS, může být tato podmínka spíše komplikací. V souvislosti s přijímáním darů příspěvkovými organizacemi je vhodné zmínit se o skutečnostech, které vznikly s novelou výše citovaného zákona, a to konkrétně se zněním 27 odst. 5 písm. b) a 39b, které upravují proces přijetí každého jednotlivého daru a proces předchozího souhlasu zřizovatele. Mechanizmus přijímání darů příspěvkovými organizacemi nebyl do roku 2009 včetně, zákonnými normami výhradně ošetřen a organizace nabývaly majetek do vlastnictví zřizovatele. Roky 2009 a 2010 však znamenaly předěl a příspěvkové organizace mohly nabývat majetek i do svého vlastnictví. Toto právo však bylo dle 27 odst. 5 cit. zákona omezeno a dle písm. b) uvedeného ustanovení bylo podmíněno předchozím písemným souhlasem zřizovatele, a to vždy pouze pro jeden právní úkon, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. V praxi to znamená mnoho komplikací. Existují např. účelové dary od neznámého dárce - anonymně předané hotové peníze do pokladny organizace určené např. na výkrm levharta sněžného. Jde o případ, kdy dárce navštíví příspěvkovou organizaci a při té příležitosti daruje bez darovací smlouvy a bez identifikace určitý finanční obnos na určitý účel a odejde. V takových případech je organizace nucena jednat v rozporu s příslušnými ustanoveními citovaného zákona. Zřizovatelé se rozhodli tyto situace řešit různými způsoby. Většina jich však přistoupila na základě konzultací s externími auditory či odbornými lektory na variantu, která spočívá buď v úpravě zřizovací listiny, kde jsou stanoveny

postupy u konkrétních druhů darovaného majetku nebo v usnesení zřizovatele respektive rady obce popř. zastupitelstva. Seznam použitých zdrojů Monografie 1. BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2009. 304 s. Vysoká škola ekonomická. ISBN 978-80-245-1650-9. 2. KIZÁKOVÁ, Hana. Terminologie neziskového sektoru: glosář anglicko-český. 1. vydání. Praha: ICN, 1997. 112 s. Rejstříky výrazů, literatury, seznam zkratek a značek. 3. PETRLÍKOVÁ, Blažena. Financování z mimorozpočtových zdrojů. Lexikon pro vedení účetnictví příspěvkových organizací: základní dílo včetně 4. aktualizace únor 2011. Praha: Verlag Dashöfer. 4. POLÁČKOVÁ, Zuzana. Fundraisingové aktivity: jak získat finanční prostředky od místní komunity. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 120 s. ISBN 80-7178-694-2. 5. SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Majetek krajů, měst, obcí, DSO a příspěvkových organizací. 1. vydání. Praha: Archa, 2010. 258 s. ISBN 978-80-254-5609-5. 6. Sponzorství v knihovnách. Podle angl. originálu zpracovala Kateřina Čadilová. 1. vydání. Praha: Národní knihovna v Praze - odbor knihovnictví, 1995. ISBN 80-7050-191-X. 7. ŠEDIVÝ, Marek, MEDÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3. Články 8. FOBEROVÁ, Libuše. Knihovna jako nekonečný příběh, který se lidé učí číst (Marketing pro veřejné knihovny). Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2010, roč. 10, č. 2 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: <http://kzv.kkvysociny.cz/default.aspx?id=1136>. ISSN 1213-8231. 9. Jak darovat. Neziskovky [online]. 2011, poslední revize 05.04.2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: <http://www.neziskovky.cz/clanek/1455/512/darcovstvi/jak-darovat/>. 10. JEŽEK, Jiří. Nesnesitelná lehkost daru. Neziskovky.cz. [online]. 2008, poslední revize 26.02.2011 [cit. 2011-02-26]. Dostupný z WWW: <http://neziskovky.cz/cz/fakta/darcovstvi/procdarovat/ >. 11. JOHNOVÁ, Radka.... plánování a strategie. Čtenář: měsíčník pro knihovny. [online]. 2007, roč. 59, č. 12 [cit. 20.03.2011]. Dostupný z WWW: < http://ctenar.svkkl.cz/files/pdf_2007/ctenar012_2007.pdf>. ISSN 0011-2321.

12. KOVÁŘOVÁ, Pavla. Zpráva z konference CASLIN 2010. Ikaros [online]. 2010, roč. 14, č. 7 [cit. 13.03.2011]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/6289>. URN-NBN:cz-ik6289. ISSN 1212-5075. 13. KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Vícezdrojové financování v knihovnách - vyhodnocení a trendy. Duha [online]. 25.10.2010 [cit. 02.04.2011]. Dostupný z WWW: < http://duha.mzk.cz/clanky/vicezdrojove-financovani-v-knihovnach-vyhodnoceni-trendy>. ISSN 1804-4255. 14. LEDVINOVÁ, Jana. Fundraising - proč a jak?. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2010, roč. 62, č. 6 [cit. 23.02.2011]. Dostupný z WWW: < http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2010-roc-62/062010/tema-fundraising-proc-... ISSN 0011-2321. 15. STEJSKAL, Jan. Nejen dotace, jako zdroj financování NNO. ÚNES - účetnictví neziskového sektoru: účetnictví a daně pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a nevýdělečné organizace, 2011, roč. IX, č. 4, s. 8-10. ISSN 1214-181X. Elektronické dokumenty 16. Richter, Vít. Dopady ekonomické krize na rozpočty veřejných knihoven v roce 2009 a 2010 [online]. 2011, poslední revize 02.04.2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: < http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=4&sqi=2&ved=0cdmqfjad&url=ht... 17. Slovníček pojmů. Kontakt - standard LBG (London Benchmarking Group) [online]. 2011, poslední revize 02.04.2011 [cit. 11-04-02]. Dostupný z WWW: <http://www.standardlbg.org/slovnicek-pojmu-c61/>. Webové stránky 18. ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. 2011, poslední revize 01.03.2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.darcovskasms.cz/forum-darcu/forumdarcu.html>. 19. CASLIN 2010 (06-10 June 2010) [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW: <http://indico.ulib.sk/makac/conferencedisplay.py?confid=9>. 20. Dárcovská SMS - Fórum dárců [online]. 2011, poslední revize 01.03.2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: <http://www.darcovskasms.cz/>. 21. Dary. Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury [online]. 2011, poslední revize 01.01.2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupný z WWW: < http://www.sagit.cz/pages/delfinheslatxt.asp?cd=150&typ=r&levelid=dary.h... 22. Financování. Knihovny.cz: portál o českých knihovnách knihovny [online]. 2011, poslední revize 10.03.2011 [cit. 11-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.knihovny.cz/co-to-jeknihovna/financovani>. 23. Fórum dárců - Czech Donors Forum [online]. 2011, poslední revize 01.03.2011 [cit. 2011-0301]. Dostupný z WWW: <http://www.donorsforum.cz/ >.

24. Platby přes internet, elektronické peněženky, platební systémy, mikroplatby [online]. 2011, poslední revize 01.03.2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: <http://platebnisystemy.webnode.cz/>. 25. Příspěvkové organizace. Ministerstvo kultury ČR. [online]. 2011, poslední revize 02.04.2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/prispevkove-organizace/default.htm>. Právní předpisy 26. Československá socialistická republika. Zákon č. 40 ze dne 5. března 1964 občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Československá socialistická republika. 1964, částka 19. ISSN 1211-1244. 27. Česko. Zákon č. 40 ze dne 14. března 1995 o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1995, částka 8, s. 467-469. ISSN 1211-1244. 28. Česko. Zákon č. 117 ze dne 28. února 2001 o veřejných sbírkách a změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, částka 47, s. 3014-3022. ISSN 1211-1244. 29. Česko. Zákon č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2005, částka 73, s. 3557-3567. Dostupný také z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2000/sb073-00.pdf >. ISSN 1211-1244. 30. Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 357 ze dne 5. května 1992 o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká a Slovenská federativní republika. 1992, částka 73, s. 1994-1999. ISSN 1211-1244. 31. Česko. Zákon č. 257 ze dne 25. července 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, částka 98, s. 5614-5688. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2001/sb098-01.pdf>. ISSN 1211-1244. 32. Česká a Slovenská federativní republika. Zákon č. 586 ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů In Sbírka zákonů, Česká a Slovenská federativní republika. 1992, částka 117, s. 3473-3520. ISSN 1211-1244. [1] Zákon č. 257/2001 Sb., 3. [2] Příspěvkové organizace. Ministerstvo kultury ČR. [3] KOVÁŘOVÁ, Pavla. Zpráva z konference CASLIN 2010. Ikaros. [4] Richter, Vít. Abstrakt. Dopady ekonomické krize na rozpočty veřejných knihoven v roce 2009 a

2010. [5] Richter, Vít. Dopady ekonomické krize na rozpočty veřejných knihoven v roce 2009 a 2010. [PDF] [6] KOVÁŘOVÁ, Pavla. Zpráva z konference CASLIN 2010. Ikaros. [7] PETRLÍKOVÁ, Blažena. Financování z mimorozpočtových zdrojů. Lexikon pro vedení účetnictví příspěvkových organizací: základní dílo včetně 4. aktualizace únor 2011. Str. 2. [8] Zákon č. 250/2000 Sb., 28 odst. 1. [9] Financování. Knihovny.cz: portál o českých knihovnách knihovny. [10] Zákon č. 250/2000 Sb., 28 odst. 1 a 2. [11] KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Vícezdrojové financování v knihovnách - vyhodnocení a trendy. Duha. [12] FOBEROVÁ, Libuše. Knihovna jako nekonečný příběh, který se lidé učí číst (Marketing pro veřejné knihovny). Knihovnický zpravodaj Vysočina. [13] JOHNOVÁ, Radka.... plánování a strategie. Čtenář: měsíčník pro knihovny. Str. 347. [14] ŠEDIVÝ, Marek, MEDÍKOVÁ, Olga. Úspěšná nezisková organizace. Str. 28. [15] Sponzorství v knihovnách. Podle angl. originálu zpracovala Kateřina Čadilová. Str. 13. [16] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 102. [17] KIZÁKOVÁ, Hana. Terminologie neziskového sektoru: glosář anglicko-český. [18] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 102. [19] LEDVINOVÁ, Jana. Fundraising - proč a jak?. Čtenář: měsíčník pro knihovny. [20] Tamtéž. [21] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 108. [22] Tamtéž. [23] STEJSKAL, Jan. Nejen dotace, jako zdroj financování NNO. ÚNES - účetnictví neziskového sektoru: účetnictví a daně pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a nevýdělečné organizace. Str. 10. [24] Zákon č. 40/1995 Sb., 1 odst. 4. [25] Zákon č. 586/1992 Sb., 18 odst. 3. [26] STEJSKAL, Jan. Nejen dotace, jako zdroj financování NNO. ÚNES - účetnictví neziskového sektoru: účetnictví a daně pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a nevýdělečné organizace. Str. 10.

[27]Tamtéž. [28] Slovníček pojmů. Kontakt - standard LBG (London Benchmarking Group). [29] Dary. Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury. [30] PETRLÍKOVÁ, Blažena. Financování z mimorozpočtových zdrojů. Lexikon pro vedení účetnictví příspěvkových organizací: základní dílo včetně 4. aktualizace únor 2011. Str. 19. [31] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 82. [32] PETRLÍKOVÁ, Blažena. Financování z mimorozpočtových zdrojů. Lexikon pro vedení účetnictví příspěvkových organizací: základní dílo včetně 4. aktualizace únor 2011. Str. 5. [33] Jak darovat. Neziskovky. [34] Zákon č. 586/1992 Sb., 15 odst. 1. [35] Zákon č. 586/1992 Sb., 15 odst. 1. [36] Jak darovat. Neziskovky. [37] Zákon č. 586/1992 Sb., 20 odst. 8. [38] Zákon č. 357/1992 Sb., 21 odst. 5. [39] Jak darovat. Neziskovky. [40] Zákon č. 250/2000 Sb., 37. [41] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 628-630. [42] Zákon č. 40/1964 Sb., 628 odst. 1. [43] PETRLÍKOVÁ, Blažena. Financování z mimorozpočtových zdrojů. Lexikon pro vedení účetnictví příspěvkových organizací: základní dílo včetně 4. aktualizace únor 2011. Str. 6. [44] Zákon č. 40/1964 Sb., 628 odst. 2. [45] PETRLÍKOVÁ, Blažena. Financování z mimorozpočtových zdrojů. Lexikon pro vedení účetnictví příspěvkových organizací: základní dílo včetně 4. aktualizace únor 2011. Str. 24. [46] Zákon č. 40/1964 Sb., 628 odst. 3. [47] Zákon č. 117/2001 Sb., 1 odst. 1 [48] Tamtéž. [49] Tamtéž. [50] JEŽEK, Jiří. Nesnesitelná lehkost daru. Neziskovky.cz. [51] POLÁČKOVÁ, Zuzana. Fundraisingové aktivity: jak získat finanční prostředky od místní komunity. Str. 13.

[52] ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů. [53] Dárcovská SMS - Fórum dárců. Dostupný z WWW: <http://www.darcovskasms.cz/forumdarcu/forum-darcu.html>. [54] Fórum dárců - Czech Donors Forum. Dostupný z WWW: <http://www.donorsforum.cz/o-nas>. [55] Dárcovská SMS - Fórum dárců. Dostupný z WWW: <http://www.darcovskasms.cz/forumdarcu/forum-darcu.html>. [56] Dárcovská SMS - Fórum dárců. Dostupný z WWW: <http://www.darcovskasms.cz/darcovskasms/co-je-dms.html>. [57] Dárcovská SMS - Fórum dárců. Dostupný z WWW: <http://www.darcovskasms.cz/aktivacesluzby-nno/jak-to-funguje.html>. [58] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 88. [59] Platby přes internet, elektronické peněženky, platební systémy, mikroplatby. [60] Tamtéž. [61] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 84. [62] Zákon č. 117/2001 Sb., 11. [63] Zákon č. 117/2001 Sb., 9 odst. 1 písm. a). [64] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 84. [65] Zákon č. 250/2000 Sb., 27 odst. 1. [66] SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Majetek krajů, měst, obcí, DSO a příspěvkových organizací. Str. 178. Štítky: knihovny, fundraising, dárcovství, drobné dary, financování knihoven, získávání darů, veřejné sbírky, mikroplatby