Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004

Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích 4 1.3. Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě 4 2. Příjezdový cestovní ruch 5 2.1. Zahraniční turisté v ČR 5 2.1.1. Celkové počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních 5 2.1.2. Celkový počet zahraničních turistů v České republice 7 2.1.3. Zahraniční turisté v krajích 8 2.1.4. Sezonalita 11 2.1.5. Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2003) 13 3. Ubytovací zařízení v ČR 24 3.1. Kapacity ubytovacích zařízení 24 3.2. Využití kapacit ubytovacích zařízení 27 3.2.1. Využití kapacit podle druhů a kategorií UZ 27 3.2.2. Využití kapacit podle regionů 28 2

Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Tato analýza vychází z údajů, které byly dostupné na začátku roku 2004. Z důvodů nového státoprávního uspořádání od roku 2000 je většina tabulek rozdělena na dvě části do roku 1999 a roky 2000-2003. V textu jsou uvedeny pouze základní trendy. 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Význam cestovního ruchu pro ekonomiku každého státu není třeba příliš rozebírat. Obzvláště to platí pro menší země, které nedisponují množstvím nerostných surovin či jiných lehce zpeněžitelných výstupů. České republice přinesl cestovní ruch za rok 2003 do státního rozpočtu 3,55 mld. USD a podílel se tak 4,2 % na tvorbě HDP. 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu Vývoj devizových příjmů můžeme rozdělit do dvou základních etap v první etapě docházelo k jejich růstu, který vyvrcholil v roce 1996, kdy příjmy dosáhly svého dosavadního maxima ve výši 4,1 mld. USD, ve druhé etapě došlo naopak k poklesu, nejprve mírnějšímu, který ještě nevylučoval opětné obnovení růstu, ale v roce 1999 příjmy opět poklesly a stejná situace nastala i v roce 2000. Údaje za rok 2001 ukazují, že došlo k mírnému růstu - devizové příjmy v dolarovém vyjádření za rok 2001 vzrostly proti stejnému období předcházejícího roku o 4,2 %. Avšak v roce 2002 byl zaznamenán pokles. V roce 2003 dosáhly devizové příjmy z cestovního ruchu 3,6 mld. USD. To znamená nárůst o 20,8 % oproti roku 2002. V korunovém vyjádření vzrostly devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2003 o 4,2 % na 100,3 mld. Kč Tab.1 Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch, 1992-2003 Ukazatel (v mld. USD) 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Devizové příjmy 1,1 1,6 2,2 2,9 4,1 3,6 3,9 3,2 3,0 3,1 2,9 3,6 Devizové výdaje 0,5 0,5 1,6 1,6 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 Bilance 0,6 1,1 0,6 1,3 1,1 1,2 2,0 1,7 1,7 1,7 1,4 1,6 Zdroj: Česká národní banka Graf 1 Devizové příjmy z cest. ruchu a výdaje na cestovní ruch (mld. USD) 2,9 4,1 3 3,6 3,9 3,2 3 3,1 2,9 3,6 1,1 1,6 2,2 1,6 1,6 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 0,5 0,5 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Devizové příjmy Devizové výdaje Zdroj: Česká národní banka 3

1.2. Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích Absolutní velikost devizových příjmů z cestovního ruchu umožňuje získat základní představu o jeho přínosech, ale pro hodnocení významu tohoto odvětví v ekonomice jsou podstatnější spíše podílové ukazatele. Podíl devizových příjmů z CR na HDP z tab. 2 je zřejmé, že u tohoto ukazatele docházelo do roku 1996 k pozitivnímu vývoji, kdy dosáhl svého dosavadního maxima. V letech 1997 a 1998 došlo k mírnému poklesu, který pokračoval větším poklesem v roce 1999. V roce 2000 ukazatel jen mírně překročil úroveň předchozího roku. Tento vývoj lze odůvodnit jednak tím, že absolutní výše HDP (v běžných cenách) za sledované období meziročně stále narůstala a dále samozřejmě i tím, že od roku 1997 absolutní výše devizových příjmů klesá. V roce 2001 došlo opět k poklesu tohoto ukazatele a to na úroveň roku 1995. Pokles podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP pokračoval i v roce 2002, kdy dosahoval 4,2 %. Podíl 4,2 % si udržel i v roce 2003. Podíl devizových příjmů z CR na exportu i tento ukazatel dosáhl svého maxima v r. 1996 a od té doby vykazuje klesající tendenci. V roce 2003 se dokonce dostal na nižší úroveň než v roce 1993, kdy k nám ovšem jezdilo podstatně méně turistů. Tento nepříznivý vývoj je opět z části způsoben neustálým růstem celkových exportních příjmů. Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb i zde můžeme sledovat obdobný vývoj jako u předešlých ukazatelů. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 1997 a také v roce následujícím, od roku 1999 však hodnota ukazatele klesá a v roce 2001 došlo jen k mírnému růstu proti roku 2000. V roce 2002 byl zaznamenán opět pokles a to až na 41,7 % následující rok 2003 představoval již obrat k lepšímu a podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb dosáhl 45,8 %. Tab.2 Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu, 1993-2003 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Podíl devizových příjmů z CR na HDP (v %) 5,0 5,6 5,5 7,1 6,9 6,8 5,8 5,9 5,5 4,2 4,2 Podíl devizových příjmů z CR na exportu (v %) 11,0 14,0 13,4 18,6 16,3 15,0 12,0 10,3 9,3 7,7 7,3 Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb 33,0 43,2 42,8 49,8 50,9 50,6 44,8 43,5 43,8 41,7 45,8 celkem (v %) Zdroj: Česká národní banka 1.3. Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě Cestovní ruch je celosvětově označován jako hlavní složka exportu. V roce 2002 dle World Tourism Organization dosáhly příjmy ze světového cestovního ruchu 605 mld. Euro, což představuje 7,5 % mezinárodního obchodu. Cestovní ruch tak zaujímá téměř stejně významné postavení ve světovém vývozu jako telekomunikace, ropný, chemický a automobilový průmysl. Příjmy z cestovního ruchu v České republice se v roce 2003 podílely na celkovém exportu 7,3 %. V českých podmínkách není sice cestovní ruch prvním exportním odvětvím, v pomyslném srovnání s jednotlivými skupinami zboží v komoditní struktuře českého zahraničního obchodu (komoditní struktura SITC) však zaujímá velmi významné postavení v uplynulých deseti letech se pohyboval mezi 3. a 4. místem. V roce 1993 byl v tomto srovnání cestovní ruch na 4. místě, ze kterého se v příštím roce posunul o jednu příčku výše, na 3. místo, kde se udržel až do roku 1998. Vzhledem k postupnému snižování devizových příjmů z cestovního ruchu se toto odvětví posunulo v roce 1999 zpět na pomyslné 4. místo s narůstajícím odstupem od pomyslné třetí skupiny hotových výrobků. Tuto 4. pozici si cestovní ruch udržel až do roku 2003. 4

Tab. 3 Cestovní ruch a komoditní struktura zahraničního obchodu ČR export (mil. Kč), 1993-1998 Skupiny zboží SITC 1993 1994 1995 1996 1997 1998 7 Stroje a dopravní prostředky 106 236 106 263 174 727 194 582 272 501 350 820 6 Průmyslové zboží tříděné podle druhu materiálu 115 123 125 065 185 213 171 278 193 380 225 033 8 - Různé hotové výrobky 48 953 58 424 73 413 87 458 99 176 112 320 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované 36 496 41 132 53 428 53 671 63 593 65 515 Cestovní ruch 45 437 64 170 76 301 110 620 115 700 124 902, Česká národní banka Tab. 4 Cestovní ruch a komoditní struktura zahraničního obchodu ČR - export (mil. Kč), 1999-2002 Skupiny zboží SITC 1999 2000 2001 2002 7 Stroje a přepravní zařízení 385 390 498 402 601 362 619 968 6 - Tržní výrobky tříděné hl. dle druhu materiálu 236 697 285 140 309 107 293 288 8 - Různé průmyslové výrobky 122 982 140 486 154 882 149 149 5 Chemikálie 66 917 79 597 81 679 74 637 Cestovní ruch 109 142 115 071 118 133 96 289 Pozn. V roce 1999 došlo ke změně metodiky, Česká národní banka 2. Příjezdový cestovní ruch 2.1. Zahraniční turisté v ČR 1 Pro zhodnocení vývoje cestovního ruchu je podstatnější kategorie zahraničních turistů. Ta je Českým statistickým úřadem sledována ve formě jejích příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení a pokud se turista ubytuje u příbuzných nebo známých, není tento počet ve statistikách zachycen. Agentura CzechTourism vypracovala na základě výsledků studie o příjezdovém cestovním ruchu České republiky, kterou pro ni v roce 2003 prováděla společnost General Marketing, odhady celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky. V těchto odhadech jsou zahrnuti jednak zahraniční turisté, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, a také zahraniční turisté, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných či známých, v pronajatých bytech ap. 2.1.1. Celkové počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení, od roku 1992 každoročně narůstal až do roku 1999, v roce 2000 došlo podle údajů ČSÚ k významnému poklesu 2 - v meziročním srovnání o 16,8 %, a to navzdory tomu, že se konalo několik významných akcí, o nichž se předpokládalo, že přispějí ke zvýšení návštěvnosti (např. Praha - evropské město kultury či výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky apod.) Obdobný vývoj vykazovaly i jiné zdroje, např. European Travel Monitor společnosti IPK, který nám ovšem přisoudil 1 Vysvětlivky: zahraniční turista = osoba, která alespoň 1x nocovala na území České republiky jednodenní návštěvník = osoba, která se na území České republiky zdržela 1 den bez přenocování v ubytovacím zařízení zahraniční návštěvníci = zahraniční turisté a zahraniční jednodenní návštěvníci zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních = turisté 2 Výsledky roku 2000-2001 však mohly být ovlivněny i následujícími skutečnostmi. V roce 2000 a 2001 provedl ČSÚ některé metodické změny v šetření Návštěvnosti v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu a výsledná data v členění příjezdů a přenocování podle země původu turistů jsou meziročně ovlivněna mimo jiné i změnou dotazovaných ubytovacích zařízení. Dosavadní výsledky šetření byly též negativně ovlivňovány stavem Registru ubytovacích zařízení, jenž nebyl napojen na žádný administrativní zdroj informací, který by zajišťoval jeho automatickou aktualizaci (uváděné údaje o počtech turistů v ubytovacích zařízeních tedy byly souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a dopočtená data za ta ubytovací zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán, či která nebyla zahrnuta do výběru). Tato situace byla jedním z důvodů pro ČSÚ v roce 2001 uskutečnit plošné šetření ubytovacích zařízení a současně se připravuje systém, který bude zajišťovat aktualizaci Registru. 5

podstatně menší pokles, a to 8,1 %, navíc jím vykazovaný počet zahraničních turistů v ČR je vyšší než podle údajů ČSÚ. Podle údajů zjištěných v roce 2001 se celkový počet turistů opět zvýšil (5 193 973, tj. meziroční nárůst o 11,3%). Začátek roku 2002 byl výrazně ovlivněn teroristickými útoky na New York z 11. září 2001. V mezinárodním cestovním ruchu panovala v prvních měsících roku 2002 stále obava z cestování. Toto napětí se postupně uvolňovalo a lidé začali opět více cestovat. Ve druhé polovině měsíce srpna byla Česká republika ochromena povodněmi, které zasáhly především Čechy. Konec roku 2002 byl zasažen přípravou na válečný konflikt v Iráku a lidé omezovali cesty do vzdálenějších destinací. V roce 2002 přicestovalo do České republiky o 8,7 % méně zahraničních turistů než v roce 2001. V roce 2003 se mezinárodní cestovní ruch potýkal s dalšími těžkostmi. Třemi hlavními negativními faktory byly válečný konflikt v Iráku, nemoc SARS a přetrvávající slabá ekonomika. Všechny se projevily paralelně ve stejnou dobu. Irácký konflikt a vysoký stupeň nejistoty utlumil cestovní ruch v prvním čtvrtletí roku 2003 na celém světě. Růst cestovního ruchu v Asii a oblasti Pacifiku byl narušen výskytem nemoci SARS, která způsobila v dubnu a květnu mnoha destinacím pokles příjezdů o více než polovinu. Předběžné odhady výsledků za celý rok 2003 ukazují, že objem celosvětového cestovního ruchu měřeného na počet mezinárodních příjezdů se snížil o více než 1 %. Evropa setrvala na stejné úrovni jako v roce 2002 (0 %). Česká republika zaznamenala růst v roce 2003 oproti roku 2002 v počtu zahraničních turistů a to o 7 %. V roce 2003 přijelo do České republiky 5 075 756 zahraničních turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. Celkem však zavítalo do České republiky 6 723 513 zahraničních turistů, když k těm, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních připočteme turisty, kteří přijeli individuálně a ubytovali se v soukromí, u příbuzných a známých, pronajali si byt ap. Další sledovaná kategorie, počet přenocování, zaznamenala obdobný vývoj, avšak maxima dosáhla již o rok dříve, tj. v roce 1998. V následujících dvou letech pak došlo k poklesu, ale v roce 2001 se počet přenocování opět zvýšil na 16 853 859, což znamená nárůst o 2,3 %. Jak již bylo výše zmíněno, v roce 2002 přijelo do ČR méně zahraničních turistů. Také počet přenocování se oproti roku 2001 snížil o 7,6 %. V roce 2003 vzrostl počet přenocování na 16 510 618, tj. o 6 %. Dalším významným údajem je průměrná délka pobytu zahraničního turisty. Zde dochází k pozitivnímu vývoji, kdy délka pobytu vzrostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce 2000. Údaj za rok 2001 ukazuje na mírné snížení, a to na 4,2 dne. V letech 2002 a 2003 se průměrná délka pobytu zahraničního turisty pohybovalo kolem 4,3 dní. Navíc je nutné upozornit, že se jedná o průměrnou délku pobytu turisty v jednom ubytovacím zařízení, takže pokud turista cestuje a využije služeb většího počtu ubytovacích zařízení, jeho skutečná délka pobytu je vyšší. Tab. 5 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, 1992-1999 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Zahr. hosté celkem 2 609 208 2 671 736 3 036 473 3 381 186 4 558 322 4 975 658 5 482 080 5 609 700 Počet přenocování celkem 6 608 914 7 376 753 8 610 792 10326744 14186177 15669609 16932657 16857147 Tab.6 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, 2000-2003 2000 2001 2002 2003 Zahr. hosté celkem 4 666 305 5 193 973 4 742 773 5 075 756 Počet přenocování. celkem 16 470 602 16 853 859 15 569 156 16 510 618 6

Graf 2 Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních, 1992-2003 15 669 609 14 186 177 16 932 657 16 857 147 16 853 859 16 510 618 16 470 602 15 569 156 10 326 744 7 376 753 8 610 792 6 608 914 2 609 208 2 671 736 3 036 473 3 381 186 4 975 658 4 558 322 5 482 080 5 609 700 4 666 305 5 193 973 4 742 773 5 075 756 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zahr. hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních 2.1.2 Celkový počet zahraničních turistů v České republice Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %, v dalších letech byl pak zaznamenán mírný pokles a stagnace. Tab.7 Zahraniční turisté - celkem, 1992-1999 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Zahr. hosté celkem 3 284 048 3 574 318 4 056 977 4 479 650 6 047 965 6 634 141 7 322 893 7 413 705 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Tab.8 Zahraniční turisté - celkem, 2000-2003 2000 2001 2002 2003 Zahr. hosté celkem 6 019 379 6 804 885 6 295 874 6 723 513 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 7

Graf 3 Zahraniční hosté celkem, 1992-2003 6 047 965 7 322 893 7 413 705 6 634 141 6 019 379 6 804 885 6 295 874 6 723 513 3 284 048 4 056 977 4 479 650 3 574 318 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Roky Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 2.1.3. Zahraniční turisté v krajích Vývoj počtu turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit na dvě různá období, a to z důvodu nového státoprávního uspořádání, kdy původních osm krajů bylo v roce 2000 rozděleno do čtrnácti, a proto i uvedené tabulky a grafy jsou rozděleny na dvě období (1992-1999 a 2000-2001). V roce 2001 navíc ještě dochází ke změnám názvů některých krajů: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj. 1992 1999 Nikoho asi nepřekvapí, že velká většina turistů strávila svůj pobyt v Praze. Po počátečním nárůstu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospěch ostatních krajů, přičemž počet turistů v Praze klesal i v absolutních hodnotách. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl na počátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v průběhu let po počátečním nárůstu od roku 1995 snižoval a ustálil se na hodnotě 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce 1999 4. místo. Západočeský kraj byl na počátku i na konci sledovaného období na třetím místě a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupně předstiženy Východočeským krajem, jehož podíl se v daném období téměř zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v pořadí byl na konci sledovaného období Severočeský kraj (8,5 %), dále Jihočeský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a posledním byl Středočeský kraj (6,4 %). 8

Tab. 9 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích, 1992-1999 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Zahr. hosté 2609 208 2671 736 3036 473 3 81 186 4558 322 4975 658 5482 080 5609 700 celkem Praha 1183 929 1119 585 1327 288 1538 063 2168 264 2251 995 2075 195 2083 203 Středočeský kraj 149 741 153 385 158 055 162 578 219 616 275 092 330 518 359 345 Jihočeský kraj 142 196 136 906 157 296 173 566 221 856 271 137 337 718 423 678 Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj 281 726 294 953 295 078 355 223 445 505 508 000 536 746 570 450 210 533 225 739 219 631 242 389 347 933 416 195 481 509 475 737 181 269 224 355 280 744 304 774 493 055 533 109 694 547 711 710 307 820 348 776 406 209 381 489 405 727 435 962 551 428 565 747 Severomoravský 151 994 168 037 192 172 223 104 256 366 284 168 474 419 419 830 kraj Graf 4 Podíl zahraničních hostů v jednotlivých krajích, 1992-1999 1999 37,1% 6,4% 7,6% 10,2% 8,5% 12,7% 10,1% 7,5% 1998 37,9% 6,0% 6,2% 9,8% 8,8% 12,7% 10,1% 8,7% 1997 45,3% 5,5% 5,4% 10,2% 8,4% 10,7% 8,8% 5,7% 1996 47,6% 4,8% 4,9% 9,8% 7,6% 10,8% 8,9% 5,6% 1995 45,5% 4,8% 5,1% 10,5% 7,2% 9,0% 11,3% 6,6% 1994 43,7% 5,2% 5,2% 9,7% 7,2% 9,2% 13,4% 6,3% 1993 41,9% 5,7% 5,1% 11,0% 8,4% 8,4% 13,1% 6,3% 1992 45,4% 5,7% 5,4% 10,8% 8,1% 6,9% 11,8% 5,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Praha Středočeský kraj Kraj jihočeský Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj Severomoravský kraj 9

2000-2002 I v novém uspořádání krajů si svoji neotřesitelnou první pozici zachovala Praha (v roce 2000 39,4 %, v roce 2001 dokonce 47,6 %). Ostatní nové kraje už mají podstatně menší podíly, žádný z nich nepřekročil v roce 2001 hranici 7 %. V roce 2002 do Prahy zavítalo 47,1 % zahraničních turistů. Oproti předchozím letům si polepšil Karlovarský kraj na druhé straně Moravskoslezský kraj v roce 2002 navštívilo 2,9 % ze všech zahraničních turistů, kteří přijeli do ČR (pro srovnání v roce 2000 sem zavítalo 4,3 % zahraničních turistů). Tab. 10 Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích, 2000-2002 Hosté v jednotlivých krajích 2000 2001 2002 celkem podíl celkem podíl celkem podíl Zahr. hosté celkem 4 666 305 100,0% 5 193 100,0% 4 742 773 100,0% Praha 1 839 345 39,4% 2 973 472 47,6% 2 231 760 47,1% Středočeský kraj 272 734 5,8% 283 507 075 5,5% 217 810 4,6% Jihočeský kraj 323 339 6,9% 270 469 5,2% 245 605 5,2% Plzeňský kraj 156 193 3,3% 165 744 3,2% 155 312 3,3% Karlovarský kraj 328 016 7,0% 361 310 7,0% 398 435 8,4% Ústecký kraj 187 861 4,0% 184 233 3,5% 173 441 3,7% Liberecký kraj 268 798 5,8% 278 342 5,4% 281 290 5,9% Královéhradecký 301 649 6,5% 298 916 5,8% 265 738 5,6% kraj Pardubický kraj 94 322 2,0% 77 171 1,5% 61 308 1,3% Vysočina 101 795 2,2% 87 845 1,7% 67 826 1,4% Jihomoravský kraj 343 729 7,4% 327 657 6,3% 314 208 6,6% Olomoucký kraj 106 295 2,3% 106 269 2,0% 106 364 2,2% Zlínský kraj 141 283 3,0% 110 428 2,1% 84 427 1,8% Moravskoslezský kraj 200 946 4,3% 170 007 3,3% 139 249 2,9% 10

Graf 5 Podíl zahraničních turistů v jednotlivýcj krajích, 2000-2002 2003 2002 2001 39,4% 47,6% 47,1% 5,8% 5,5% 4,6% 6,9% 5,2% 3,3% 5,2% 3,3% 3,2% 7,0% 7,0% 8,4% 4,0% 3,5% 3,7% 5,8% 5,4% 5,9% 6,5% 2,0% 5,8% 2,2% 5,6% 1,5% 1,7% 1,3% 7,4% 1,4% 6,3% 6,6% 2,3% 3,0% 2,0% 2,2% 2,1% 1,8% 4,3% 3,3% 2,9% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj 2.1.4. Sezonalita Moravskoslezský kraj Údaje o příjezdech jsou v jednotlivých měsících sledovány až od roku 1994. Je možné říci, že příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Naopak největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Rok 2002 měl specifický průběh. Povodně, které zasáhly Českou republiku v polovině srpna, se promítly i v počtu turistů. Do ČR zavítalo pouze 9,7 % turistů (12,4 v roce 2001). Jak bylo již výše zmíněno, na začátku roku 2003 byl cestovní ruch ovlivněn válečným konfliktem. V prvních měsících roku 2003 byl v porovnání s předchozími roky zaznamenán pokles turistů. Také nemoc SARS se projevila na sezonalitě v květnu a červnu. Konec roku 2003 pak vykazoval nadprůměrné počty turistů, v listopadu a prosinci jsme zaznamenali více než 6 % turistů. 11

Tab.11 Sezonalita zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních, 1994 1999 1994 1995 1996 1997 1998 1999 celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% leden 4,3% 3,8% 4,6% 4,4% 5,0% 5,6% únor 4,5% 4,3% 5,2% 5,1% 5,3% 5,3% březen 6,2% 5,6% 6,6% 7,1% 6,3% 6,3% duben 8,4% 9,2% 7,7% 7,6% 8,5% 7,3% květen 10,7% 9,8% 9,7% 10,7% 9,5% 10,2% červen 9,7% 9,9% 9,1% 9,7% 9,5% 9,2% červenec 13,0% 12,7% 13,1% 11,8% 12,7% 13,3% srpen 14,5% 13,6% 13,2% 12,5% 13,9% 14,1% září 11,4% 11,0% 10,5% 9,7% 9,8% 9,7% říjen 8,0% 9,2% 8,2% 8,8% 7,8% 8,1% listopad 4,4% 5,0% 5,5% 5,7% 5,4% 5,0% prosinec 4,8% 5,8% 6,5% 6,9% 6,4% 5,9% Tab. 12 Sezonalita zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních, 2000-2003 2000 2001 2002 2003 celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% leden 5,0% 4,8% 5,2% 4,7% únor 5,6% 6,4% 6,1% 5,3% březen 6,4% 7,4% 8,7% 6,4% duben 8,4% 9,4% 8,7% 8,1% květen 9,2% 9,6% 11,7% 9,4% červen 10,2% 8,9% 10,1% 9,0% červenec 12,7% 12,6% 11,7% 12,0% srpen 13,3% 12,4% 9,7% 12,6% září 9,6% 9,4% 8,9% 10,5% říjen 9,0% 8,2% 7,9% 9,1% listopad 5,0% 5,1% 5,3% 6,4% prosinec 5,7% 5,7% 6,0% 6,7% 12

Graf 6 Sezonalita zahraničních turistů, 1994-2003 2003 4,7% 5,3% 6,4% 8,1% 9,4% 9,0% 12,0% 12,6% 10,5% 9,1% 6,4% 6,7% 2002 5,2% 6,1% 8,7% 8,7% 11,7% 10,1% 11,7% 9,7% 8,9% 7,9% 5,3% 6,0% 2001 4,8% 6,4% 7,4% 9,4% 9,6% 8,9% 12,6% 12,4% 9,4% 8,2% 5,1% 5,7% 2000 5,0% 5,6% 6,4% 8,4% 9,2% 10,2% 12,7% 13,3% 9,6% 9,0% 5,0% 5,7% 1999 5,6% 5,3% 6,3% 7,3% 10,2% 9,2% 13,3% 14,1% 9,7% 8,1% 5,0% 5,9% 1998 5,0% 5,3% 6,3% 8,5% 9,5% 9,5% 12,7% 13,9% 9,8% 7,8% 5,4% 6,4% 1997 4,4% 5,1% 7,1% 7,6% 10,7% 9,7% 11,8% 12,5% 9,7% 8,8% 5,7% 6,9% 1996 4,6% 5,2% 6,6% 7,7% 9,7% 9,1% 13,1% 13,2% 10,5% 8,2% 5,5% 6,5% 1995 3,8% 4,3% 5,6% 9,2% 9,8% 9,9% 12,7% 13,6% 11,0% 9,2% 5,0% 5,8% 1994 4,3% 4,5% 6,2% 8,4% 10,7% 9,7% 13,0% 14,5% 11,4% 8,0% 4,4% 4,8% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2.1.5. Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2003) Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijelo ze sousedního Německa (podíl 27,1 % v roce 2003), na druhém místě figuruje Slovensko (11,1 %). Pořadí na ostatních místech se v jednotlivých letech měnilo, v první desítce ale většinou figurovaly stejné země Velká Británie, Polsko, Itálie, Nizozemsko, USA, Rakousko, Francie, Rusko, občas se objevilo např. také Dánsko a Izrael. V následujícím textu je naznačen základní vývoj u deseti hlavních zdrojových zemí (top 10 podle stavu v roce 2003, jedná se o všechny turisty, kteří navštívili Českou republiku). 13

Tab. 13 Skutečný počet zahraničních turistů podle země původu v roce 2003 Pořadí Země HUZ % podíl HUZ Individuální % podíl Celkem 1. Německo 1 439 124 79% 382 552 21% 1 821 676 2. Slovensko 252 763 34% 490 658 66% 743 421 Spoj. král. V. Británie a Sever. 3. Irska 412 402 83% 84 468 17% 496 870 4. Polsko 291 344 68% 137 103 32% 428 447 5. Itálie 281 420 97% 8 704 3% 290 124 6. Nizozemsko 238 564 84% 45 441 16% 284 005 7. USA 221 311 82% 48 580 18% 269 891 8. Rakousko 165 283 62% 101 302 38% 266 585 9. Francie 193 215 91% 19 109 9% 212 324 10. Rusko 124 655 70% 53 424 30% 178 079 11. Španělsko 153 331 99% 1 549 1% 154 880 12. Dánsko 105 273 90% 11 697 10% 116 970 13. Japonsko 93 110 90% 10 346 10% 103 456 14. Izrael 71 602 84% 13 638 16% 85 240 15. Belgie 66 071 80% 16 518 20% 82 589 16. Švýcarsko 57 799 71% 23 608 29% 81 407 17. Kanada 24 759 83% 5 071 17% 29 830 Ostatní země 883 730 82% 193 990 18% 1 077 720 Hosté celkem 5 075 756 1 647 757 6 723 513 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Německo Počet německých turistů narůstal až do roku 1997, kdy dosáhl svého dosavadního maxima 2 220 073 turistů (v hromadných ubytovacích zařízeních - 1 753 858 turistů), od tohoto roku začal klesat. V roce 2001 však došlo oproti předchozímu roku opět k mírnému nárůstu - 1 963 738 turistů (1 551 353 turistů v hromadných ubytovacích zařízeních). V dalších letech se projevila slabší ekonomika Německa a počet německých turistů opět klesal. V roce 2003 přijelo 1 821 676 německých turistů (1 439 124 německých turistů v hromadných ubytovacích zařízeních). Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 79 % německých turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 21 % německých turistů se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Poněkud odlišný vývoj zaznamenala přenocování německých turistů. Zde v podstatě až na rok 1999, kdy došlo k mírnému poklesu, počet přenocování neustále narůstal až do roku 2000 (6 791 274). Od roku 2001 však docházelo k poklesu počtu přenocování německých turistů v hromadných ubytovacích zařízeních a to až na 5 662 032 v roce 2003. V důsledku odlišného vývoje počtu příjezdů a přenocování docházelo ke zvyšování průměrné doby pobytu německých turistů, z 3,5 dne v roce 1992 na 5,5 dne v roce 2000. V dalších letech se průměrná doba pobytu pohybovala okolo 5 dní. Většina německých turistů přijíždí do Prahy, přičemž za sledované období se podíl Prahy snížil z 35 % v roce 1992 na 25,4 % v roce 1999. Na počátku sledovaného období jezdili dále Němci převážně do Západočeského a Severočeského kraje, avšak oba tyto regiony byly v roce 1999 předstiženy Východočeským krajem. V roce 2000 zamířila opět většina německých turistů do Prahy (25,8 %) a v roce 2001 se podíl německých turistů v Praze ještě zvýšil (31 %), ale v roce 2003 opět klesl na 28,5 %. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl v roce 2002 Karlovarský kraj (15,2 %), dále pak Královéhradecký kraj (14,3 %) a Liberecký kraj (10,9 %). Jednotlivé podíly ostatních krajů byly nižší než 5,5 %. 14

Graf 7 Vývoj počtu německých turistů v ČR, 1992-2003 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 1 407 295 1 278 233 1 451 406 2 112 463 2 191 270 1 891 086 1 573 905 2 220 073 2 094 177 1 963 738 1 837 120 1 821 676 500 000 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Slovensko Počet příjezdů slovenských turistů je sledován od roku 1993. Postupně stoupal až do roku 1998, kdy dosáhl maxima sledovaného období - 783 603 slovenských turistů (266 425 osob v hromadných ubytovacích zařízeních). V dalších letech dochází k poklesu (v roce 2000 dokonce jen na 394 397 osob), ale od roku 2001 ukazuje opět stoupající tendenci. V roce 2003 přijelo do ČR 748 421 slovenských turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 34 % slovenských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 66 % individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. V počtech přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních probíhal nárůst rovněž do roku 1998 (794 460 přenocování). V dalších letech počet přenocování klesal (s větším propadem v roce 2000), od roku 2001 zaznamenáváme opět růst počtu přenocování slovenských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních a to až na 765 878 v roce 2003. Průměrná délka pobytu se ve sledovaném období pohybovala mezi 3,7 dne v roce 2000 a 4,6 dne v roce 1994, což bylo dosavadní maximum. V roce 2003 byla délka pobytu slovenského turisty v ČR 4 dny. V roce 1993 většina slovenských turistů navštívila Jihomoravský kraj (34,1 %), Severomoravský kraj (19 %) a Prahu (16,1 %). Do roku 1999 se podíly jednotlivých krajů staly vyrovnanější a zároveň se změnilo pořadí nejvíce navštěvovanou slovenskými turisty se v roce 1999 stala Praha (20,2 %), dále Východočeský kraj (15,7 %) a Jihomoravský kraj (15,4 %). V roce 2000 se v rámci nových krajů podíl Prahy snížil na 17,9 %. Na druhé místo se zařadil Brněnský kraj s 10,9 % a jako třetí se shodně umístily kraje Středočeský a Královéhradecký s 8,4 %. V roce 2002 se Praha opět umístila na prvním místě s 20,9 %, druhé místo zaujímal Moravskoslezský kraj se 13,4 % a třetí místo patřilo Středočeskému kraji se 13,3 %. 15

Graf 8 Vývoj počtu slovenských turistů v ČR, 1993-2003 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 397 606 440 885 461 765 610 924 783 603 743 421 712 929 664 115 715 612 615 729 394 397 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Velká Británie Velká Británie dosahuje v posledních letech stále většího podílu na příjezdech do ČR a v roce 2003 zaujala 3. místo. Celkový počet turistů z této země narůstal poměrně rovnoměrně až do roku 1999, kdy dosáhl počtu 345 719. V roce 2000 tento počet poklesl, ale v roce 2001 dochází opět k růstu. Tento nárůst pokračuje až do roku 2003, kdy do ČR zavítalo 496 870 britských turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 83 % britských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 17 % britských turistů se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních byl obdobný a vrcholu dosáhl také v roce 2003-1 167 396. Průměrná doba pobytu se pohybovala v rozmezí 3,5-3,9 dne a od roku 1999 se stále prodlužuje, až v roce 2003 činila 3,8 dne. Naprostá většina britských turistů si v celém sledovaném období vybírala jako hlavní cíl svého pobytu v ČR Prahu, jejíž podíl se z původních 65 % v roce 1992 pouze mírně snížil a v roce 1999 činil 58 %. Kromě Prahy jezdili na začátku sledovaného období také do Jihomoravského kraje (13,2 %), do Středočeského kraje (5,7 %) a Západočeského kraje (5,3 %), podíl ostatních krajů byl téměř zanedbatelný a dosahoval méně než 4 %. V roce 1999 byl podíl ostatních regionů dokonce ještě nižší, na druhé místo se dostal Východočeský kraj s podílem 7,4 %, podíl třetího Jihomoravského kraje - byl pouze 7,1 %. V roce 2001 se podíl Prahy ještě více zvýšil (76,9 %) a podíly ostatních krajů byly mimo Jihomoravský kraj (3,4 %) menší než 3 %. V roce 2002 až 82,6 % britských turistů navštívilo Prahu, do Jihomoravského kraje zavítalo 2,8 %, do ostatních krajů přijelo méně než 2 %. 16

Graf 9 Vývoj počtu turistů v Velké Británie, 1992-2003 600 000 500 000 496 870 400 000 300 000 200 000 100 000 0 91 820 105 517 150 105 155 107 282 183 226 882 309 100 345 719 297 559 335 925 368 284 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Polsko U polských turistů byl vývoj složitější. Příjezdy narůstaly zpočátku poměrně pomalu, k většímu růstu došlo až v roce 1996 a v letech následujících. Nejvíce Poláků přijelo v roce 1999 557 966 (v hromadných ubytovacích zařízeních - 379 417), přičemž už v roce 2000 došlo opět k poklesu. V roce 2001 se však počet polských turistů opět zvýšil a to na 543 946 (369 883 v hromadných ubytovacích zařízeních). V následujících letech klesal počet polských turistů, a to až na 428 447 v roce 2003, což představuje 291 344 polských turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 68 % polských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 32 % polských turistů se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. U vývoje počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních bylo dosaženo poměrně vysokého počtu již v roce 1993 (503 460), v následujícím roce došlo k výraznému poklesu, obdobného počtu bylo dosaženo i v dalším roce, od roku 1996 pak opět počet přenocování rostl až do roku 1999. V roce 2000 došlo sice k poklesu, ale v roce 2001 bylo dosaženo prozatím maxima za celé sledované období (949 372 přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních). Od roku 2001 počet přenocování klesal a to až na 655 365 v roce 2003. Průměrná doba pobytu Poláků se ve sledovaném období pohybovala mezi 5,5 dne (v roce 1993) a 3,2 dne (v roce 2003). Na počátku sledovaného období zamířilo nejvíce polských turistů do Severomoravského a Jihomoravského kraje (32,4 % a 27,1 %) a dále do Východočeského kraje (12,7 %). Praha se umístila až jako čtvrtá v pořadí (11 %), s výrazným odstupem především od prvních dvou oblastí. Podíl Prahy však postupně narůstal a v roce 1997 se již dostala na první místo s podílem 20,5 %. V roce 1999 se staly jednotlivé podíly krajů mnohem vyrovnanějšími než na počátku sledovaného období. Na prvním místě byla Praha s podílem 19,3 %, ale zvyšoval se i počet Poláků v Jihomoravském kraji (16,8 %), který se tak dostal na druhé místo. S malým odstupem za ním pak byl Východočeský kraj (15,9 %) a Severomoravský kraj (13,5 %) se tak postupně dostal až na čtvrté místo. V souvislosti s novým státoprávním uspořádáním se pořadí regionů v roce 2000 trochu změnilo a na první místo se dostal Brněnský kraj (14,7 %) následovaný Prahou (14,2 %). V roce 2001 se však opět dostává do popředí Praha (21,1 %). V roce 2002 se na první pozici umístil Jihomoravský kraj s 23,6 %, následuje Praha s 19,7 %, dále pak Moravskoslezský kraj s 11,8 % a Královéhradecký kraj s 11,2 %. U ostatních krajů byly podíly polských turistů na celkovém počtu příjezdů nižší než 7 %. 17

Graf 10 Vývoj počtu polských turistů v ČR, 1992-2003 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 197 359 165 728 171 626 314 034 190 726 510 063 363 279 557 966 435 965 543 946 513 785 428 447 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Itálie Vývoj počtu italských příjezdů byl obdobný jako u předchozích zemí. Pozvolna narůstal až do roku 1999, kdy dosáhl počtu 330 418 (320 505 v hromadných ubytovacích zařízeních), v roce 2000 došlo k výraznému poklesu (index 73,3). V roce 2001 se počet italských turistů opět zvýšil (319 090 osob), ale v roce 2002 došlo opět k poklesu na 258 336. V roce 2003 vzrostl počet italských turistů na 290 124. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 97 % italských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 3 % individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních rostl do roku 1997, v roce 1998 přechodně poklesl, aby v následujícím roce výrazně vzrostl až na 888 666. V roce 2000 došlo opět k poklesu a to poměrně výrazně dostal se tak na hodnotu nižší než v roce 1996. V roce 2001 dochází v počtu přenocování italských turistů opět k výraznému nárůstu, který se stává maximem za celé sledované období (922 367). V roce 2002 poklesl počet přenocování na 737 245 a v roce 2003 opět vzrostl na 815 552. Průměrná doba pobytu Italů rostla do roku 1995, kdy dosáhla délky 4 dnů (z 3,6 dnů v roce 1992), pak mírně poklesla a v roce 2001 činila opět 4 dny. V letech 2002 a 2003 průměrná doba pobytu italských turistů mírně klesla na 3,8 dní. Stejně jako u Britů, tak i u Italů dominuje v návštěvnosti Praha, jejíž podíl činil v roce 1992 69,6 %. Na druhém místě byl ve stejném roce s výrazným odstupem Jihomoravský kraj (13,6 %), třetí Severomoravský kraj už dosáhl podílu pouhých čtyř procent. Do roku 1999 se situace příliš výrazně nezměnila, podíl Prahy se snížil na 54,7 % a rozložení návštěvnosti v ostatních regionech bylo rovnoměrnější druhý Jihomoravský kraj dosáhl podílu 9,4 %, třetí Východočeský kraj pak 7,6 % a čtvrtý Západočeský kraj 6,5 %. V roce 2000 opět dosáhla nejvyššího podílu Praha 56,6 %, druhý v pořadí byl Brněnský kraj s 8,3 % a jako třetí se umístil Středočeský kraj s 5,2 %. Stejně tak v roce 2002 navštívilo nejvíce italských turistů Prahu (72,8 %) a Jihomoravský kraj (7,1 %), podíly ostatních krajů byly nižší než 4 %. 18

Graf 11 Vývoj počtu italských turistů v ČR, 1992-2003 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 190 360 171 603 184 158 257 976 213 409 290 948 296 065 330 418 319 090 290 124 242 170 258 336 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Nizozemí Nizozemí patří rovněž k jedné z našich hlavních zdrojových zemí. Počet příjezdů téměř po celé sledované období pozvolna narůstal, maxima dosáhl už v roce 1996 371 480 turistů (312 043 v hromadných ubytovacích zařízeních) a od té doby naopak zvolna klesal, až na 226 630 v roce 2002. V roce 2003 počet holandských turistů vzrostl na 284 005. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 84 % holandských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 16 % individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních zaznamenal poměrně kolísavý vývoj, přičemž nejvíce Nizozemců zde přenocovalo také v roce 1996 (1 145 289 přenocování), v r. 1997-1999 došlo střídavě k poklesu a nárůstu a od roku 2000 byla zaznamenána opět stoupající tendence (965 543 přenocování v roce 2001). V roce 2002 byl zaznamenán výrazný pokles v počtu přenocování (650 594), v roce 2003 počet přenocování opět mírně vzrostl na 865 654. O něco méně proměnlivý byl vývoj u průměrné doby pobytu, která rostla až do roku 1996, kdy dosáhla výše 4,7 dne. Do roku 1999 pak postupně klesala na 4 dny a v roce 2000 se vrátila k rostoucímu trendu. V roce 2003 činila délka pobytu nizozemských turistů v ČR 4,6 dne. U Nizozemců v roce 1992 vítězila v návštěvnosti jednoznačně Praha (37,7 %), s velkým odstupem následoval Západočeský (11,8 %) a Středočeský kraj (11,2 %). Do roku 1999 výrazně vzrostl podíl Východočeského kraje, který se tak dostal na druhé místo (16,4 %) a podíl Jihočeského kraje (13 %). Počet nizozemských turistů směřujících do Prahy se příliš nezměnil a tak se podíl Prahy snížil na necelých 22 %, přesto si Praha udržela první místo. Praha si zachovala své výsadní postavení i v rámci nových krajů, její podíl v roce 2000 činil 20 %. Poměrně značný počet Nizozemců směřoval i do Budějovického kraje (15,3 %) a do kraje Středočeského (10 %). Vyšší podíl vykazoval také Brněnský kraj (9,6 %), podíly ostatních krajů opět nepřesáhly 8 %. V roce 2002 se nejnavštěvovanějším místem Nizozemců stala opět Praha (32,4 %) dalším v pořadí byl Královehradecký kraj (13,6 %), Středočeský kraj (10,5 %), a na čtvrtém místě kraj Liberecký (10,2 %). Ostatní kraje byly podílově pod hranicí 5 %. 19

Graf 12 Vývoj počtu holandských turistů v ČR, 1992-2003 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 199 845 233 299 227 882 272 225 371 480 352 500 339 481 318 143 316 779 322 536 284 005 226 630 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 USA Příjezdy Američanů narůstaly až do roku 1998, kdy dosáhly maxima - 300 478 turistů (246 392 osob v hromadných ubytovacích zařízeních) a od té doby mírně klesají až na 232 143 osob v roce 2002. V roce 2003 byl po čtyřletém poklesu zaznamenán růst a to na 269 891 amerických turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 82 % amerických turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 18 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. V podstatě totožný je i vývoj přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, ale pokles je zde výraznější (v roce 1998 maximum 736 930 přenocování; 691 111 přenocování v roce 2003). Průměrná délka pobytu vzrostla z 3,3 dne v roce 1992 na maximum 4,1 dne v roce 2003. Američané směřovali také především do Prahy, v roce 1992 činil její podíl dokonce 72,9 %. Druhý Jihomoravský kraj dosáhl pouze 7,5 %, třetí Západočeský kraj 6,7 %. Do roku 1999 se podíl Prahy značně snížil ve prospěch ostatních regionů a dosáhl výše 57 %. Podíl druhého Východočeského kraje byl 8,1 %, třetí Západočeský kraj navštívilo 7 % amerických turistů a jen o málo menší počet jich zavítal do Jihomoravského kraje (6,8 %). Podíl ostatních regionů byl téměř vyrovnaný. V roce 2000 se podíl Prahy naopak zvýšil na 63 % a podíl ostatních krajů byl poměrně malý druhý Budějovický kraj měl podíl pouze 5,7 %, třetí v pořadí, Karlovarský kraj, pak pouze 4,9 %. Stejně tak v roce 2002 byl nejvyšší podíl v návštěvnosti Prahy (67,4 %), na druhém místě byl Jihočeský kraj (6,8 %) a na třetím Středočeský kraj (4 %). U ostatních krajů byl podíl menší než 4 %. 20

Graf 13 Vývoj počtu turistů z USA v ČR, 1992-2003 350 000 300 000 250 000 200 000 157 320 226 452 300 478 246 130 293 695 273 680 266 023 232 143 269 891 150 000 100 000 127 629 118 673 146 751 50 000 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Rakousko Vývoj příjezdů z Rakouska je poněkud odlišný. Určitý propad nastal již v roce 1993, v následujícím roce pak došlo k mírnému nárůstu, poté opět k malému poklesu a od roku 1996 počet turistů vzrůstal až do roku 1998, kdy dosáhl svého maxima 328 585 (203 723 v hromadných ubytovacích zařízeních). V roce 1999 došlo opět k mírnému poklesu, který se v roce 2000 proměnil v podstatně prudší pokles a celkový počet turistů v roce 2000 tak byl nejnižší za celé sledované období (222 237 turistů), tj. od roku 1992. V letech 2001 a 2002 sice dochází k výraznějšímu nárůstu, ale v roce 2003 nastal opět pokles a to na 266 585. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 62 % rakouských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 38 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Stejně tak se vyvíjel i počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, zde však bylo maxima dosaženo už v roce 1997 447 540 přenocování, následoval opět mírný pokles a pak propad na 328 198 přenocování v roce 2000, tj. opět nejnižší hodnota za celé sledované období. V letech 2001 a 2002 dochází stejně jako u počtu příjezdů k mírnému nárůstu. Rok 2003 představoval pokles počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních na 352 047. Průměrná doba pobytu Rakušanů se pohybovala kolem 3,1 dne, v roce 2000 pak dosáhla maxima sledovaného období 3,4 dne, ale v dalších letech se opět vrátila na hodnotu 3,1 dne. Rozložení návštěvnosti rakouských turistů je vyrovnanější než u ostatních národností. Většina jich sice na začátku sledovaného období směřovala do Prahy (43,6 %), poměrně vysoký byl však i podíl Jihomoravského (20,1 %) a Jihočeského kraje (13,4 %). Tato situace se v průběhu období ještě zvýraznila, podíl Prahy v roce 1999 činil již pouze 35,1 %, podíl Jihomoravského kraje poklesl na 15,6 % a poklesl i podíl Jihočeského kraje (10,6 %). Více se však vyrovnala návštěvnost ostatních regionů. V rámci nových krajů byla situace obdobná i v roce 2000, kdy podíl Prahy činil 34,3 %, druhý Brněnský kraj dosáhl podílu 12,1 % a třetí Budějovický kraj 9,7 %, podíly ostatních krajů se pohybovaly od 5,8 % (Středočeský kraj) do 1,8 % (Pardubický kraj). V roce 2002 došlo oproti předchozímu období ke snížení podílu Prahy (33,6 %), Jihomoravský kraj svůj podíl zvýšil (15 %) a stejně tak Jihočeský kraj (18,9 %). Podíly ostatních krajů činily méně než 5 %. 21

Graf 14 Vývoj počtu rakouských turistů v ČR, 1992-2003 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 328 585 304 618 321 540 317 240 320 511 280 268 274 853 295 906 318 319 222 237 264 110 266 585 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Francie Počet turistů z Francie pozvolna stoupal až do roku 1998 na 196 453 (178 772 v hromadných ubytovacích zařízeních). V roce 1999-2000 došlo k mírnému poklesu a v roce 2001 došlo opět k nárůstu, který pokračoval i v roce 2002, kdy dosáhl maxima 213 864 turistů. V roce 2003 byl zaznamenán mírný pokles na 212 324 (193 215 v hromadných ubytovacích zařízeních). Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 91 % francouzských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 9 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. V podstatě totožně se vyvíjí i počet přenocování. I zde se do roku 1998 počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních zvyšoval až na 447 179. V následujících dvou letech došlo k poklesu a v roce 2002 bylo dosaženo prozatím maxima přenocování u francouzských turistů v ČR (523 251). Průměrná délka pobytu činila na počátku sledovaného období 3,4 dne, pak mírně narůstala a od roku 1994 do roku 1997 činila 3,7 dne. V letech 1998-1999 nepatrně poklesla na 3,5 dne, v roce 2000 činila opět 3,7 dne a v roce 2001 3,8 dne. V letech 2002 a 2003 byla průměrná délka pobytu 3,7 dny. Většina francouzských turistů směřovala v roce 1992 do Prahy (68,2 %), z ostatních krajů měl výraznější podíl pouze Jihomoravský kraj (10,6 %), třetí v pořadí Západočeský kraj dosáhl podílu pouze 5,6 %. Do roku 1999 se postupně situace zlepšila ve prospěch ostatních krajů. Podíl Prahy se snížil na 48,7 %, podíl druhého Jihomoravského kraje se také mírně snížil na 9,2 %, na třetí místo se vyšplhal Východočeský kraj (9,2 %), podíl ostatních krajů byl téměř vyrovnaný. V roce 2000 se v rámci nových krajů opět zvýšil podíl Prahy (51,4 %), na druhé místo se dostal Budějovický kraj (6,7 %), následovaný Středočeským a Brněnským krajem (5,9 % a 5,7 %). V roce 2002 se stav příliš nezměnil na prvním místě byla opět Praha (56,9 %) následovaná Jihočeským krajem s 14,9 % a krajem Středočeským s podílem 6,6 %. Podíly ostatních krajů činily méně než 5 %. 22

Graf 15 Vývoj počtu francouzských turistů v ČR, 1992-2002 250 000 200 000 150 000 100 000 106 196 133 195135 357 115 837 196 453 188 647 177 392 164 060 167 021 205 624 212 324 213 864 50 000 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Rusko Počet ruských turistů stoupal od začátku sledovaného období do roku 1998, kdy dosáhl svého maxima - 390 940 turistů. V následujících dvou letech byl zaznamenán výrazný propad počtu ruských turistů a to až na 147 051 v roce 2000. V následujících letech počet ruských turistů stagnoval a v roce 2003 dosáhl 178 079 turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 70 % ruských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 30 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních kopíroval vývoj počtu ruských turistů. Maxima bylo dosaženo v roce 1998 a to 1 166 552. V následujících letech klesal počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Rok 2003 znamenal obrat k lepšímu a počet dosáhl 720 617. Průměrná doba pobytu se v roce 1992 pohybovala okolo 4,6 dnů, následoval růst průměrné doby pobytu a to až na 6,5 dnů v roce 1995. V dalších letech se průměrná doba zkracovala na 4,6 dne v roce 1999, pak následoval růst až na 7,2 v roce 2000. V dalších letech se průměrná doba pobytu ustálila na 6,8 dnech. Nejvíce ruských turistů navštívilo v roce 1992 Prahu (37,3 %), s velkým odstupem se umístily Jihomoravský kraj (18,1) a Severomoravský kraj (17,6). V roce 2000 se Karlovarský kraj umístil na prvním místě s 35,9 % podílem a druhé místo zaujímala Praha s 24,5 %. V roce 2002 se situace nezměnila a první místo opět zaujal Karlovarský kraj se 45,8 %, druhé místo patřilo Praze (33,6 %) a podíly ostatních krajů činily méně než 4,5 %. 23

Graf 16 Vývoj počtu ruských turistů v ČR, 1992-2003 450 000 400 000 350 000 300 000 302 341 390 940 336 867 250 000 200 000 213 517 171 524 178 079 150 000 100 000 50 000 0 111 077 72 740 47 543 26 933 147 051 161 214 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 3. Ubytovací zařízení v České republice 3.1. Kapacity ubytovacích zařízení Dostatečný počet ubytovacích zařízení v odpovídající kvalitě a geografickém rozmístění je jednou ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu. V České republice bylo v roce 2001 celkem 12 307 ubytovacích zařízení, přičemž z tohoto počtu bylo 1 916 hotelů a 1 660 penzionů. V tabulce č. 14 je uveden podrobný počet ubytovacích zařízení (dále jen UZ) až od roku 1995, neboť předtím byly kapacity sledovány v odlišné struktuře. Vývoj kapacit UZ prošel za sledované období poměrně bouřlivým vývojem. Z původního počtu 1 132 UZ v roce 1992 došlo po postupném růstu v letech 1993 a 1994 ke skoku a v roce 1995 už celkový počet UZ činil 3 030. V roce 1996 došlo k dalšímu, a to ještě výraznějšímu skoku na 10 018 UZ. Po určitém poklesu v roce 1997 došlo v dalším roce opět k nárůstu na 13 268, v letech 1999 až 2001 pak počet UZ mírně poklesl. Počet hotelů vzrostl ve sledovaném období, z 983 (v roce 1995) na 1 916 hotelů (v roce 2001), tj. o 95 %. V roce 2002 změnil Český statistický úřad metodiku zjišťování počtu UZ a proti předchozím rokům přestal evidovat individuální UZ. Pokud porovnáme pouze hromadná UZ 3, tak v roce 2002 bylo zaznamenáno nejvíce hromadných UZ 9 098, to znamená o 30 % více než v roce 2001. Výrazně se zvýšil počet 5* hotelů z 10 v roce 2001 na 17 v roce 2002 a počet 4* hotelů vzrostl o 22 %. Poněkud odlišně se vyvíjela lůžková kapacita hromadných UZ. U celkového počtu lůžek hromadných UZ docházelo k růstu až do roku 1999, kdy bylo dosaženo počtu 462 126 lůžek. V roce 2000 pak nastal mírný pokles a v roce 2003 bylo dosaženo maxima a to počtu 524 814. Počet lůžek v hotelích vzrostl během sledovaného období z 114 072 lůžek v roce 1995 na 181 174 lůžek v roce 2000. V roce 2001 dochází k mírnému poklesu na 174 726 lůžek. Nárůst lůžkové kapacity v hotelích ČR za období 1995-2001 představuje 53 %. K největšímu nárůstu přitom došlo u hotelů kategorie ***, a to o 88 %. V roce 2002 bylo registrováno 5 087 hotelů a podobných ubytovacích zařízeních. Tab.14 Přehled kapacit ubytovacích zařízení v ČR, 1992-1994 1992 * 1993 * 1994 * Ubytovací zařízení 1 132 1 476 1 939 Lůžka 130 466 132 857 163 994 Zdroj: ČSÚ * pouze podniky zapsané do obchodního rejstříku 3 Za hromadné ubytovací zařízení se považuje ubytovací zařízení s deseti lůžky resp. s pěti pokoji. 24