6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

Transkript

1 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu Přehled světových statistik cestovního ruchu (UNWTO) Světový cestovní ruch se ve statistikách UNWTO 24 tradičně kvantitativně měří především počtem příjezdů a objemem příjmů (případně výdajů) v mezinárodním cestovním ruchu. Základním cílem je přitom vytvoření navazujících časových řad, které by v globálním měřítku a srovnání popisovaly vývoj cestovního ruchu. V roce 2010 bylo celosvětově zaznamenáno 940 mil. příjezdů turistů, což bylo meziročně o 6,6 % více. Jedná se o absolutně největší výkon cestovního ruchu v historii, neboť tato hodnota předčila dokonce výsledek 917 mil. příjezdů z roku Výsledky tak svědčí o trendu, jenž nejen vyrovnal, ale dokonce překonal zakolísání cestovního ruchu způsobené celosvětovým hospodářským útlumem. Vždyť v roce 2009 poprvé došlo k meziročnímu poklesu v příjezdech od roku 2003, kdy byl cestovní ruch zasažen válkou v Iráku a nemocí SARS. Celosvětová krize se přitom hlouběji projevila ve vyspělých ekonomikách (v roce 2009 meziroční pokles v příjezdech o 4,2 %) než v ekonomikách nevyspělých (pokles o 3,1 %). 24 UNWTO je specializovanou agenturou OSN a řadí se mezi nejvýznamnější vládní organizace cestovního ruchu se 161 členskými zeměmi (zastoupenými ministerstvy zodpovědnými za cestovní ruch) a více než 400 přidruženými členy s pozorovatelským statusem. Sídlem UNWTO je Madrid. 25 Za uplynulé půl století došlo k velkému rozmachu cestovního ruchu. Počet příjezdů od roku 1950 vzrostl z 25,3 mil. příjezdů na současných cca 940 mil. příjezdů. Cestovní ruch se stal pro mnoho zemí zdrojem bohatství. 122

2 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ Tabulka P říjezdy v mezinárodním cestovním ruchu v letech podle regionů (v mil.) Svět ,6 Vyspělé ekonomiky ,1 Nevyspělé ekonomiky ,3 v tom regiony: Evropa 385,6 439,4 461,6 482,9 485,2 461,5 476,6 103,3 Severní Evropa 43,7 57, ,6 60,8 57,7 58,1 100,7 Západní Evropa 139,7 141,7 148,6 153,9 153,2 148,6 153,7 103,4 Střední a východní Evropa 69,3 87,5 91,4 96, ,2 95,1 105,4 Jižní Evropa ,5 169,9 171,2 165,1 169,7 102,8 Asie a Pacifik 110,1 153, ,1 180,9 203,8 112,7 SV Asie 58,3 85, , ,6 113,9 JV Asie 36,1 48,5 53,1 59,7 61,8 62,1 69,6 112,1 Oceánie 9, ,2 11,1 10,9 11,6 106,4 Jižní Asie 6,1 8,1 9,8 10,1 10,3 9,9 11,1 112,1 Amerika 128,2 133,3 135,8 143,9 147,8 140,6 149,8 106,5 Severní Amerika 91,5 89,9 90,6 95,3 97,7 92,2 98,2 106,5 Karibská oblast 17,1 18,8 19,5 19,9 20,1 19,5 20,1 103,1 Střední Amerika 4,3 6,3 6,9 7,8 8,2 7,6 7,9 103,9 Jižní Amerika 15,3 18,3 18, ,8 21,3 23,5 110,3 Afrika 26,5 35,4 39,5 43,2 44, ,4 107,4 Severní Afrika 10,2 13,9 15,1 16,3 17,1 17,6 18,7 106,3 Subsaharská Afrika 16,3 21,5 24,4 26,9 27,2 28,4 30,7 108,1 Střední východ 24,1 36,3 39,3 45,6 55,2 52,9 60,3 114,0 Česká republika 4,8 6,3 6,4 6,7 6,6 6,0 6,3 105,0 Zdroj: UNWTO World Tourism Barometer Zotavení z následků globální finanční krize a především rychlost, s jakou ho bylo dosaženo, předčila veškerá očekávání. Proces oživení cestovního ruchu přitom probíhal s různou rychlostí a intenzitou. Většina světových destinací dosáhla v roce 2010 kladného vývoje a z hlediska regionů nejvíce turistů při- 123

3 STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU bylo na Středním východě (+14,0 %), v Asii a Pacifiku (+12,7 %) a v Africe (+7,4 %). Pod světovým průměrem zůstala Amerika (+6,5 %) s Evropou (+3,3 %), přestože na obou jmenovaných kontinentech byly patrné poměrně značné subregionální rozdíly v míře oživení poptávky cestovního ruchu. Rozdělíme-li svět opět makroekonomicky na rozvíjející se a rozvinuté ekonomiky, pak rychleji a lépe se se světovou krizí vyrovnaly země patřící do prvně jmenované skupiny (meziročně sem přijelo o 8,3 % více turistů). Počet příjezdů v hospodářsky vyspělejších zemích, kam spadá i Evropa, byl oproti tomu jen o 5,1 % vyšší. Podobnou polaritu lze očekávat i v blízké budoucnosti. Celkové příjmy z cestovního ruchu byly za rok 2010 odhadovány na 919 mld. USD (693 mld. EUR) proti 851 mld. USD (610 mld. EUR) v roce 2009, což představovalo meziročně o 8,0, resp. 13,6 % více. 26 Nárůst příjmů z mezinárodního cestovního ruchu přitom zaostával za počtem mezinárodních příjezdů, což je typický trend během období zotavování. Hospodářská soutěž je v té době tvrdší a dodavatelé vynakládají velké úsilí, aby snížili ceny, zatímco turisté inklinují k cestám blíže domovu a na kratší dobu. Svou roli v tomto procesu hrají i změny měnových kurzů. Tím se vysvětluje rozdílný meziroční index počtu příjezdů 106,6 % a výše příjmů 104,7 % v reálném vyjádření (tj. při použití místních měn ve stálých cenách). Tabulka P říjmy z mezinárodního cestovního ruchu v letech podle regionů 2008/ /2007 Meziroční změna v příjmech 2009/ / / /2009 Podíl (v %) USD) EUR) Svět 1,7 5,6 4,7 100,0 851,0 919,0 610,0 693,0 Vyspělé ekonomiky 1,8 6,5 4,4 63,1 547,0 580,0 392,0 437,0 Nevyspělé ekonomiky 1,5 3,8 5,1 36,9 304,0 339,0 218,0 256,0 v tom regiony: Evropa 0,9 6,7 0,4 44,2 410,9 406,2 294,6 306,4 Severní Evropa 2,5 4,0 1,3 6,4 58,6 59,2 42,0 44,6 Západní Evropa 2,2 7,1 1,5 15,5 143,8 142,0 103,1 107,1 26 V roce 2011 se podle odhadů a dosavadních výsledků UNWTO očekává růst mezinárodního cestovního ruchu o 4 až 5 %. Z hlediska regionů je ale Evropě prognózován nejnižší meziroční přírůstek (+2 až 4 %), oproti tomu nejoptimističtěji by se situace měla vyvíjet na Středním východě (+7 až 10 %). 124

4 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ 2008/ /2007 Meziroční změna v příjmech 2009/ / / /2009 Podíl (v %) USD) EUR) Střední a východní Evropa 4,3 8,0 2,8 5,2 47,4 47,7 34,0 36,0 Jižní Evropa 0,6 6,9 1,1 17,1 161,3 157,4 115,6 118,7 Asie a Pacifik 4,6 0,7 12,8 27,1 203,1 248,7 145,6 187,6 SV Asie 8,2 1,9 15,9 13,3 101,2 122,4 72,5 92,3 JV Asie 0,8 7,4 14,4 7,4 53,5 68,0 38,4 51,3 Oceánie 3,2 5,3 0,6 4,3 33,5 39,4 24,0 29,7 Jižní Asie 7,7 4,9 16,5 2,1 14,9 18,9 10,7 14,2 Amerika 4,9 9,9 5,0 19,8 166,2 182,2 119,1 137,4 Severní Amerika 6,9 12,4 6,2 14,3 119,2 131,2 85,4 98,9 Karibská oblast -3,2 5,3 2,1 2,6 22,6 23,6 16,2 17,8 Střední Amerika 0,3 3,4 4,1 0,7 6,1 6,8 4,4 5,1 Jižní Amerika 3,1 0,3 1,2 2,2 18,3 20,6 13,1 15,5 Afrika 2,5 4,1 4,0 3,4 28,8 31,6 20,6 23,9 Severní Afrika 3,9 4,7 3,6 1,1 9,9 10,0 7,1 7,5 Subsaharská Afrika 1,8 3,8 4,2 2,4 18,9 21,6 13,5 16,3 Střední východ 5,5 0,8 14,4 5,5 42,0 50,3 30,1 37,9 Česká republika 5,0 0,4 3,2 0,7 6,5 6,7 4,6 5,0 Pozn. Meziroční změny vyjadřují rozdíl v %. K výpočtu použity místní měny ve stálých cenách. Zdroj: UNWTO Tourism Highlights, 2011 Edition Jak již bylo naznačeno, většina zemí vykompenzovala ztráty z nedávné ekonomické a finanční krize, a proto rok 2010 přinesl také několik změn v TOP 10 ve světových žebříčcích. Ve výdajích na cestovní ruch dlouhodobě dominují Německo a USA, přestože výdaje Němců poklesly již druhý rok za sebou a od roku 2008 se snížily o 15 %. Čína se prosadila do první světové trojky a předstihla na čtvrtém místě Velkou Británii (podobně jako v loňském roce překonala pátou Francii). Není bez zajímavosti, že výdaje čínských turistů rostly v posledních deseti letech nejrychleji ze všech ještě v roce 2005 zaujímali čínští cestovatelé svými výdaji sedmé místo. Dokonce i v problematickém roce 2009 se zvýšily výdaje Číny na cestovní ruch meziročně o 21 % (od roku 2000 se výdaje Číňanů dokonce více než zčtyřnásobily). K přeskupení došlo i v případě Kanady, která se posunula na šestou pozici, naopak Nizozemsko opustilo TOP 10 na úkor Austrálie. 125

5 STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU Tabulka Top 10 zemí dle výdajů na mezinárodní cestovní ruch (v mld. USD, bez dopravy) Svět 477,0 679,0 743,0 856,0 939,0 851,0 919,0 108,0 1. Německo 53,0 74,4 73,9 83,1 91,0 81,2 77,7 95,7 2. USA 64,7 69,0 72,1 76,3 79,7 73,2 74,6 101,9 3. Čína 13,1 21,8 24,3 29,8 36,2 43,7 54,9 125,6 4. Velká Británie 38,4 59,6 63,1 71,4 68,5 50,1 48,6 97,0 5. Francie 22,6 31,8 32,6 38,2 41,4 38,5 39,4 102,3 6. Kanada 12,4 18,0 20,5 24,7 27,2 24,2 29,5 121,9 7. Japonsko 31,9 27,3 26,9 26,5 27,9 25,1 27,9 111,2 8. Itálie 15,7 22,4 23,1 27,3 30,8 27,9 27,1 97,1 9. Rusko 8,8 17,3 18,1 21,2 23,8 20,9 26,5 126,8 10. Austrálie 6,4 11,3 11,7 14,7 18,4 17,6 22,5 127,8 38. Česká republika 1,3 2,4 2,8 3,6 4,6 4,1 4,1 100,0 Zdroj: UNWTO World Tourism Barometer Také v počtu příjezdů a v příjmech se udržely v první desítce stejné země (vyjma Hongkongu). První čtyři místa stále patřila Francii, Spojeným státům, Španělsku a Číně, ačkoli jejich pořadí se ve finančním a nefinančním vyjádření lišilo. Francie si udržela celosvětově první místo v počtu příjezdů a třetí v příjmech. Na druhém místě v počtu příjezdů byly Spojené státy, které zaujímaly také první pozici v žebříčku příjmů z cestovního ruchu. V roce 2010 poprvé v historii přijelo do Číny více turistů než do Španělska (téměř 56 mil.) a ta se tak stala třetí nejnavštěvovanější destinací na světě. Významně k tomuto posunu přispělo i organizování světové výstavy Expo 2010 (Šanghaj). 27 Podobně příjmy této země z mezinárodního cestovního ruchu rok od roku rostou (téměř 46 mld. USD v roce 2010) a vykazují i značnou dynamiku v relativním vyjádření. Od roku 2000 se zvýšily téměř třikrát. 27 V období od května do října 2010 přilákala výstava přes 73 mil. domácích i zahraničních návštěvníků. Účastnilo se jí 192 zemí a dalších cca 50 vystavovatelů. Čínské investice do Expa se údajně vyšplhaly k částce 58 mld. USD. Byl překonán i rekord, kdy za jediný den branami výstaviště prošlo rekordních 1,03 mil. návštěvníků. 126

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ Tabulka Top 10 zemí dle příjezdů turistů (v mil.) Svět 675,0 798,0 842,0 898,0 917,0 882,0 940,0 106,6 1. Francie 77,2 75,0 77,9 80,9 79,2 76,8 76,8 100,0 2. USA 51,2 49,2 51,0 56,0 57,9 55,0 59,7 108,5 3. Čína 31,2 46,8 49,9 54,7 53,0 50,9 55,7 109,4 4. Španělsko 46,4 55,9 58,0 58,7 57,2 52,2 52,7 101,0 5. Itálie 41,2 36,5 41,1 43,7 42,7 43,2 43,6 100,9 6. Velká Británie 23,2 28,0 30,7 30,9 30,1 28,2 28,1 99,6 7. Turecko 9,6 20,3 18,9 22,2 25,0 25,5 27,0 105,9 8. Německo 19,0 21,5 23,6 24,4 24,9 24,2 26,9 111,2 9. Malajsie 10,2 16,4 17,5 21,0 22,1 23,6 24,6 104,2 10. Mexiko 20,6 21,9 21,4 21,4 22,6 21,5 22,4 104,2 38. Česká republika 4,8 6,3 6,4 6,7 6,6 6,0 6,3 105,0 Pozn. Hodnoty uvádějí počet příjezdů turistů do HUZ, nezahrnují jednodenní návštěvníky. Zdroj: UNWTO World Tourism Barometer Cestovní ruch v Evropě v globálním pohledu Postavení Evropy v celosvětových statistikách zůstává poměrně dominantní. V roce 2010 Evropa získala přes 44,2 % celosvětových příjmů, Asie a Pacifik získaly podíl 27,1 %, Amerika 19,8 %, Střední východ dosáhl podílu 5,5 % a Afrika 3,4 %. Mezi první desítkou zemí z hlediska příjmů byla hned polovina států evropských, přičemž se neuvažuje Turecko, které ale rovněž značně těží ze svého sousedství s Evropou. Zajímavé je sledovat postavení evropského cestovního ruchu v dlouhodobém horizontu. Současné podíly na celosvětových příjmech jsou totiž velmi podobné výsledkům z poloviny 20. století. Evropa tehdy získávala asi 43 % všech finančních prostředků utracených za cestovní ruch, brzy se však její tržní podíl začal zvyšovat. Kulminace dosáhl zhruba v polovině sedmdesátých let (v roce 1975 činil tento 64 %) a od té doby relativní podíl na globálních ziscích klesal (samozřejmě při růstu absolutních hodnot). Podobný vývoj se odehrál rovněž v postavení Evropy při hodnocení mezinárodních příjezdů. V tomto případě nicméně došlo ke kulminaci o desetiletí dříve a procentní podíly byly vždy o cca 10 p. b. vyšší než u příjmů. Od roku 1965 klesl podíl Evropy na celosvětových příjezdech ze 74 % na současných 51 %. 127

7 STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU Graf Podíl Evropy na příjmech z mezinárodního cestovního ruchu % 20% 40% 60% 80% 100% Evropa Ostatní kontinenty Graf Podíl Evropy na příjezdech v mezinárodním cestovním ruchu % 20% 40% 60% 80% 100% Evropa Ostatní kontinenty Zdroj: Oba grafy dle UNWTO World Tourism Barometer Z hlediska počtu příjezdů se v TOP 10 umístilo rovněž 5 evropských zemí. Evropa však není pouze významnou cílovou destinací. Sama v posledních několika letech produkovala 40 až 45 % všech celosvětových výdajů na cestovní ruch. Nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch si přitom dlouhodobě drží Německo (78 mld. USD v roce 2010, meziročně o 4,3 % méně) a v první desítce byly další tři velké evropské země (Velká Británie, Francie, Itálie). Tabulka Top 10 zemí dle příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (v mld. USD, bez dopravy) Svět 477,0 679,0 743,0 856,0 939,0 851,0 919,0 108,0 1. USA 82,4 81,8 85,8 96,9 110,0 93,9 103,1 109,8 2. Španělsko 30,0 48,0 51,1 57,6 61,6 53,2 52,5 98,7 128