Rada Evropské unie Brusel 22. června 2016 (OR. en) 10511/16 ATO 42 CADREFIN 37 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 405 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v roce 2015 a v předchozích letech Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 405 final. Příloha: COM(2016) 405 final 10511/16 mb DGE 2B CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.6.2016 COM(2016) 405 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v roce 2015 a v předchozích letech CS CS
1 ÚVOD Tato zpráva shrnuje pokrok dosažený v roce 2015 a v předchozích letech v rámci programu pomoci Evropské unie pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku. Splňuje požadavky na podávání zpráv příslušných nařízení Rady 1,2 a bude základem pro přijetí dalších ročních pracovních programů v rámci programů pomoci. Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu účel, rozpočet a oblast působnosti Po přistoupení k EU se Bulharsko, Litva a Slovensko zavázaly odstavit osm jaderných elektráren sovětské konstrukce před koncem jejich plánované životnosti. EU se na oplátku zavázala poskytnout těmto třem členským státům finanční pomoc pro vyřazení určených elektráren. Konkrétně se jedná o: JE Kozloduj, bloky 1 až 4, v Bulharsku, JE Ignalina v Litvě a JE Bohunice V1 na Slovensku. Od roku 2014 je cílem programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu 1,2 pomoci dotčeným členským státům při provádění stálého procesu vedoucího ke konečnému vyřazení elektráren z provozu a zároveň zajistit uplatnění nejvyšších norem bezpečnosti. Ve všech třech případech je konečný stav definován jako brownfield: budovy jaderných reaktorů i pomocné budovy, které nejsou určeny k opětovnému využití, budou zbourány; budou vybudována nebo modernizována podpovrchová úložiště pro uložení nízko a středně radioaktivního odpadu vzniklého při vyřazování z provozu a budou uvedeny do provozu mezisklady na vyhořelé palivo a radioaktivní odpad, který nelze ukládat do podpovrchových úložišť. Kromě vyřazování z provozu je dále každým členským státem v jeho vnitrostátním programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem rozpracováno zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti, jak to vyžaduje příslušná směrnice 3. 1 2 3 Nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku a na Slovensku z provozu a o zrušení nařízení (Euratom) č. 549/2007 a (Euratom) č. 647/2010 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 1) a oprava (Úř. věst. L 8, 11.1.2014, s. 31). Nařízení Rady (Euratom) č. 1369/2013 ze dne 13. prosince 2013 o podpoře poskytované Unií na program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Litvě z provozu a o zrušení nařízení (ES) č. 1990/2006 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 7) a oprava (Úř. věst. L 8, 11.1.2014, s. 30 a Úř. věst. L 121, 24.4.2014, s. 59). Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48). 2
Stávající program pomoci nestanoví žádnou novou finanční podporu pro zmírňující opatření v odvětví energetiky 4 ; provádění stávajících projektů však bude trvat několik let. Ustanovení článku 2 obou nařízení 1,2 definují hlavní konkrétní cíle programů vyřazování z provozu na finanční období 2014 2020. Tyto cíle byly dále podrobně rozpracovány v prováděcích postupech 5, které Komise přijala v srpnu 2014, a pro každý program vyřazování z provozu až do dosažení jejich konečného stavu byly stanoveny nové výchozí údaje. Tabulka 1 prostředky vyčleněné na programy vyřazování z provozu podle zdrojů k 30. 6. 2015 (v mil. EUR) Pomoc Unie Do konce roku 2014 2020 Celkem 2013 6 Vnitrost átní zdroje Jiné Úroky Celkem zdroje 7 Kozloduj 491 293 784 147 9 17 957 Ignalina 1 043 451 1 494 91 7 22 36 8 1 643 Bohunice 437 225 662 372 8 11 1 053 Celkem 1 971 969 2 940 4 5 6 7 8 V předchozích víceletých finančních rámcích byla stanovena finanční pomoc EU, aby podporovala členské státy při bezpečném vyřazování reaktorů, které mají být předčasně odstaveny z provozu a aby byla zavedena zmírňující opatření v odvětví energetiky, např. náhradní kapacity, zlepšování životního prostředí, modernizace a energetická účinnost. Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7.8.2014 o prováděcích pravidlech pro programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku z provozu na období 2014 2020, C (2014) 5449 final. Včetně finančních prostředků, které nebyly dosud závazně přiděleny na granty z mezinárodních fondů na podporu vyřazování elektráren. Ke dni 30. září 2015. Nová pověřovací dohoda podepsaná v červnu 2015 pro rámec na období 2014 2020 schválila opětovné použití úroků z programu Ignalina; díky tomu se předpokládá, že v blízké budoucnosti bude k dipozici dodatečná částka ve výši 2 milionů EUR. 3
Tabulka 2 hlavní výchozí údaje a rozpočtový schodek Konečné datum Odhadované náklady (mil. EUR) Rozpočtový schodek 9 (mil. EUR) Do roku 2020 Celkem do konce Do roku 2020 Celkem do konce Kozloduj 2030 800 1 107 Žádný 150 Ignalina 2038 1 597 3 377 Žádný 1 734 Bohunice 2025 996 1 246 Žádný 193 2 SPRÁVA PROGRAMU 2.1 Způsob provádění Komise provádí programy pomoci v rámci nepřímého řízení. Od roku 2001 byly úkoly provádění svěřeny Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) s příspěvky do tří mezinárodních fondů na podporu vyřazení z provozu. V Litvě byla od roku 2003 stále větší část úkolů svěřována vnitrostátní centrální agentuře pro řízení projektů (CPMA). Program Ignalina je tudíž spravován prostřednictvím dvou způsobů provádění. V roce 2015 útvary Komise na žádost Slovenské republiky posoudily vnitrostátní Slovenskou inovační a energetickou agenturu (SIEA) s cílem vytvořit nový způsob provádění pro program Bohunice. Podmínky pověřovací dohody se v současné době projednávají. 2.2 Roční plánování a monitorování Komise podporuje posun směrem k plné vlastní odpovědnosti za vyřazení na vnitrostátní úrovni. V souladu s tím každý členský stát jmenuje koordinátora programu (na úrovni ministra nebo státního tajemníka), který nese odpovědnost za plánování, koordinaci a monitorování daného programu vyřazování z provozu na vnitrostátní úrovni. Koordinátoři programů musí Komisi předkládat ke schválení a přijetí roční pracovní programy spolu s rozhodnutími o financování. Kromě toho je v každém členském státě zřízen monitorovací výbor, který plní funkce monitorování a podávání zpráv; Komise je členem těchto výborů a spolupředsedá jejich zasedáním spolu s koordinátory programů. V průběhu roku 2014 byl postupně rozvíjen a zaváděn nový procesní rámec. V roce 2015 byly monitorovací výbory v každém členském státě plně funkční spolu se shromážděními přispěvatelů příslušných mezinárodních fondů na podporu vyřazení z provozu. Útvary Komise podporovaly příjemce při zavádění systému řízení na 9 Rozpočtový schodek je vypočítán jako rozdíl odhadovaných nákladů programu vyřazování z provozu (tabulka 2) a vyčleněných prostředků z Unie, členského státu, jiných zdrojů a úroků (tabulka 1). 4
základě analýzy realizované hodnoty 10 k měření pokroku a výkonnosti. Tato zpráva vychází z výsledků získaných monitorovacími výbory. Útvary Komise se v roce 2015 při monitorování v terénu v souladu s požadavkem zajistit uplatňování nejvyšších bezpečnostních norem zaměřily na systémy radiační ochrany. Dokončení této specificky zaměřené monitorovací akce je naplánováno na rok 2016 a výstupem by měly být další ukazatele výkonnosti týkající se bezpečnosti. 2.3 Audity a hodnocení Program pomoci podléhá pravidelným auditům a hodnocením. V roce 2015 provedl útvar interního auditu Komise jako součást svého programu interního auditu audit týkající se správy programů pomoci a dohledu nad nimi. V návaznosti na kritické zjištění z hodnocení v roce 2014 ohledně předběžných podmínek vyplývajících z příslušných předpisů 1,2 vyjádřilo Generální ředitelství pro energetiku výhradu z důvodu nesystematického nedostatku v systému vnitřní kontroly a zahájilo akční plán s cílem provést zejména hloubkové posouzení spolehlivosti finančních plánů v každém příslušném členském státě pro bezpečné dokončení vyřazování z provozu. Evropský účetní dvůr rovněž zahájil audit výkonnosti, který následoval po předchozím auditu 11. Nová zpráva o auditu se očekává v roce 2016. Útvary Komise v roce 2016 zahájí činnosti nezbytné pro přípravu střednědobého hodnocení programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu. 2.4 Plnění rozpočtu Komise dne 30. října 2014 a dne 30. července 2015 přijala roční pracovní programy na roky 2014 a 2015 a související rozhodnutí o financování 12,13. Příslušné pověřovací dohody s prováděcími subjekty (EBRD, CPMA) byly podepsány v červnu 2015. Veškeré finanční prostředky vyčleněné na rok 2014 byly závazně přiděleny v rámci těchto dohod dne 5. června 2015 (EBRD) a dne 5. října 2015 (CPMA). Finanční prostředky vyčleněné na rok 2015 pro Bulharsko a Litvu byly závazně přiděleny dne 23. prosince 2015 (EBRD) a dne 23. října 2015 (CPMA); závazné přidělení finančních prostředků na rok 2015 pro Slovensko je v současnosti předmětem jednání a závisí na dokončení pověřovací dohody s agenturou SIEA. 10 11 12 13 Metoda řízení projektu pro měření výkonnosti a dosaženého pokroku. Zvláštní zpráva EÚD č. 16/2011 Finanční pomoc EU na vyřazování jaderných elektráren z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku: dosažené výsledky a budoucí úkoly. Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 30.10.2014 o přijetí rozhodnutí o financování pro provádění programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu pro Bohunice, Ignalinu a Kozloduj v roce 2014 C(2014) 8104. Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 30.7.2014 o přijetí rozhodnutí o financování pro provádění programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu pro Bohunice, Ignalinu a Kozloduj v roce 2015 C(2015) 5211. 5
Komise převedla Evropské bance pro obnovu a rozvoj a Centrální agentuře pro řízení projektu finanční prostředky na základě odhadů potřeby vyplývající ze smluv a pokroku v realizaci projektu. 3 POKROK A VÝKONNOST Všechny reaktory jsou odstaveny, přičemž ze všech aktivních zón kromě jedné 14 bylo odstraněno palivo. Hlavní průběžné cíle byly splněny, byla vydána povolení pro vyřazení z provozu v Bulharsku a na Slovensku, v Litvě byly zahájeny studené zkoušky týkající se uvedení do provozu zařízení infrastruktury pro nakládání s vyhořelým palivem a odpadem. Tyto výsledky jsou významnými kroky směrem k posílení bezpečnosti daných lokalit. U všech tří programů vyřazování zařízení z provozu bylo dosaženo významného pokroku; to je zvláště patrné tam, kde v důsledku demontáže vzniklo značné množství materiálů určených většinou k odvozu a následné recyklaci. K referenčnímu datu pro podání zprávy, tj. ke dni 30. června 2015, byly výsledky obecně vzato v souladu s očekáváním, přičemž v některých oblastech bylo dosaženo výborných výsledků, zatímco v jiných existují zbytková rizika. 3.1 Bulharsko jaderná elektrárna Kozloduj Bloky 1 4 jaderné elektrárny Kozloduj jsou reaktory VVER 440/230; bloky 1 a 2 byly odstaveny v roce 2002 a bloky 3 a 4 v roce 2006. Bloky 1 a 2 jsou od roku 2008 pod kontrolou bulharského státního podniku pro radioaktivní odpad (SERAW). Bloky 3 a 4 jsou od července 2012 bez paliva a byly v březnu 2013 převedeny z provozovatele elektrárny na podnik SERAW. Podnik SERAW je pod dohledem ministerstva energetiky držitelem povolení / provozovatelem odpovědným za vyřazení bloků 1 4 jaderné elektrárny Kozloduj a za provoz budoucího vnitrostátního zařízení pro zneškodňování odpadů (NDF). Výchozí údaje programu Komise přijala výchozí údaje programu v příloze 4 prováděcích postupů 6. Výchozí údaje jsou odůvodněny v příslušném plánu vyřazování JE Kozloduj z provozu, který byl schválen bulharskými orgány, jak je potvrzeno v povolení pro vyřazování. Plán je v souladu s vnitrostátně definovanými požadavky a splňuje normy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). V porovnání s předchozími verzemi revidovaný plán přesunuje datum ukončení programu o pět let dříve a nový odhad nákladů (2013) ve výši 1 107 milionů EUR představuje pokles o 11 %. 14 JE Ignalina, blok 2. 6
Pokrok Cíle, kterých mělo být dosaženo do referenčního data pro podání zprávy, byly splněny podle harmonogramu a v souladu s výchozími údaji. Z aktivních zón reaktorů a z vodních nádrží je odstraněno palivo, přičemž povolení pro vyřazování bloků 1 2 JE Kozloduj z provozu bylo vydáno v listopadu 2014. V dubnu 2015 předložil podnik SERAW bulharské jaderné regulační agentuře žádost o povolení pro vyřazování bloků 3 4, povolení však nebude vydáno v lednu 2016, jak bylo plánováno. Demontáž turbínové haly vykazovala stálý pokrok. Výkonnost Celková výkonnost byla uspokojivá. Množství kovového odpadu vyprodukovaného v turbínové hale dosáhlo 83 % plánované hodnoty. Naopak množství betonu z demolic v turbínové hale překročilo cíl o 66 %. Dodržení harmonogramu bylo u mnoha projektů vyřazování z provozu optimální 15 ; nicméně u některých projektů nebylo možno zabránit zpoždění. Zejména velká rizika zpoždění vznikla v důsledku právních problémů v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí souvisejících s realizací zařízení na snižování objemu radioaktivního odpadu a programu vyřazování z provozu. Tato rizika byla odstraněna zamítnutím konečných odvolání bulharským nejvyšším správním soudem. Naopak plnění harmonogramu projektů NDF nebylo ideální, protože bylo nutno opakovat příslušná posouzení vlivů na životní prostředí. Ve vykazovaném období se program obecně potýkal s většími riziky z administrativních, a nikoli z technických příčin. To potvrzuje odklad vydání povolení pro vyřazování bloků 3 4 JE Kozloduj. Tato rizika představují hrozbu pro kritickou cestu programu, a tento problém je třeba řešit v rámci ročního pracovního programu na rok 2016. V letech 2014 a 2015 odpovídala realizovaná hodnota projektů skutečným nákladům, to znamená, že čerpání nákladů bylo uspokojivé. Spolufinancování Ke dni 31. prosince 2014 činily vnitrostátní zdroje financování Bulharska 147 milionů EUR, což odpovídá zhruba 13 % odhadovaných nákladů na program vyřazování z provozu. Na základě informací, které jsou aktuálně k dispozici, se do roku 2020 neočekává rozpočtový schodek. V červnu 2015 představoval rozpočtový schodek na období 2021 2030 cca 150 milionů EUR (viz tabulka 2), tj. 14 % celkových odhadovaných nákladů na dokončení programu vyřazování z provozu v roce 2030. 15 Program Kozloduj se dělí na dvě skupiny; projekty na vyřazování z provozu a projekty na zařízení pro zneškodňování odpadů (NDF). 7
V prvním pololetí roku 2015 byl zaznamenán pokles rozpočtového schodku z důvodu přesměrování zdrojů z odvětví energetiky 16 do mezinárodního fondu na podporu vyřazení JE Kozloduj z provozu. Bulharsko má v úmyslu po roce 2020 zvýšit vnitrostátní příspěvek prostřednictvím finančních prostředků pocházejících z prodeje elektřiny vyrobené v blocích 5 a 6 JE Kozloduj, které jsou v dlouhodobém provozu. 3.2 Litva jaderná elektrárna Ignalina JE Ignalina má dva reaktory RBMK 1500; blok 1 byl odstaven v roce 2004 a blok 2 v roce 2009. Litevský státní podnik jaderná elektrárna Ignalina (INPP) je držitelem povolení / provozovatelem odpovědným za zařízení, které se vyřazuje, a za zařízení pro zneškodňování odpadů. Působí pod dohledem ministerstva energetiky. Výchozí údaje programu Komise přijala výchozí údaje programu v příloze 2 prováděcích postupů 6. Výchozí údaje programu jsou odůvodněny v konečném plánu vyřazování z provozu, který byl schválen ministrem energetiky Litevské republiky dne 25. srpna 2014. Plán je v souladu s vnitrostátně definovanými požadavky a splňuje normy MAAE. Plán ze srpna 2014 vychází z rozsáhlé revize předchozí verze (červenec 2005), včetně reorganizace struktury rozdělení prací a struktury nákladů a začlenění několika činností, které byly původně vynechány. To vedlo ke zdvojnásobení odhadu nákladů a prodloužení konečného termínu programu o devět let. Pokrok Cílů stanovených do září 2015 16 bylo dosaženo podle harmonogramu a v souladu s výchozími údaji. U hlavních projektů pro odstranění paliva z reaktoru bylo dosaženo významných průběžných cílů: v říjnu 2015 byly dokončeny instalační práce v halách vodních nádrží s vyhořelým palivem a byly zahájeny studené zkoušky pro uvedení do provozu. Kromě toho byly v srpnu 2015 zahájeny studené zkoušky pro uvedení zařízení pro zpracování radioaktivního odpadu a meziskladů do provozu. Dekontaminace a demontážní práce v turbínové hale značně pokročily, fyzický pokrok je 97 % u bloku 1 a 15 % u bloku 2. 16 Zejména byl zrušen projekt na výstavbu teplárny, jejíž rozpočet činil 39 milionů EUR. 8
Výkonnost Do září 2015 byla celková výkonnost uspokojivá. Objem demontovaného zařízení přesáhl přibližně o 40 % plánované množství, celkové množství zpracovaného a uskladněného radioaktivního odpadu bylo v souladu s plánem (cíl pro zpracování byl překročen o 5 %, skladování bylo o 6 % nižší než cílová hodnota), i když výsledky pro jednotlivé kategorie odpadu se lišily některé byly vyšší, jiné nižší než odhady. Dodržování harmonogramu v některých oblastech je třeba zlepšit; nicméně zpoždění, k nimž došlo až do referenčního data pro podání zprávy, neměla vliv na kritickou cestu harmonogramu programu. Významného úspěchu při snižování manažerského rizika bylo s nulovými náklady dosaženo vyřešením dlouhodobých smluvních sporů, které potenciálně mohly ovlivnit kritický projekt (mezisklad pro přechodné uskladnění vyhořelého paliva), což je klíčovým předpokladem pro dosažení hlavního cíle EU pro finanční pomoc v tomto finančním rámci, kterým je odstranění vyhořelého paliva z budovy reaktoru. Realizovaná hodnota projektů odpovídala skutečným nákladům, to znamená, že čerpání nákladů bylo uspokojivé. Spolufinancování Ke dni 30. září 2015 byly z litevských vnitrostátních zdrojů financovány projekty vyřazování z provozu ve výši 91 milionů EUR a projekty v odvětví energetiky ve výši 90 milionů EUR. Na základě aktuálních informací se do roku 2020 neočekává rozpočtový schodek. Od počátku tohoto víceletého finančního rámce se rozpočtový schodek programu vyřazování z provozu na období 2021 2038 v podstatě nezměnil a představuje 1,73 miliardy EUR (viz tabulka 2), tedy polovinu celkových odhadovaných nákladů na dokončení programu vyřazování z provozu v roce 2038. Výše uvedené důkladné posouzení (viz oddíl 2.3) se bude zabývat spolehlivostí finančních plánů. Podle platných příslušných vnitrostátních právních předpisů 17 bude litevská vláda jednat o poskytování přiměřené dodatečné pomoci EU po roce 2020. Avšak stejné právní předpisy zavazují k financování všech nákladů, pro které nejsou nalezeny žádné jiné zdroje financování, ze státního rozpočtu. 3.3 Slovensko jaderná elektrárna Bohunice V1 JE Bohunice V1 má dva reaktory VVER 440/230; blok 1 byl trvale odstaven v roce 2006 a blok 2 v roce 2008. Slovenská Jadrová a vyraďovacia spoločnosť (JAVYS) je společnost, kterou prostřednictvím ministerstva hospodářství kontroluje stát. JAVYS je držitelem povolení / provozovatelem odpovědným za vyřazování JE Bohunice z provozu a za zařízení pro zneškodňování odpadů. 17 TAR, 16. 6. 2014, č. 7639, pozměňující právní předpis XII-914, 5.6. 2014. 9
Výchozí údaje programu Komise přijala výchozí údaje programu v příloze 3 prováděcích postupů 6. Výchozí údaje programu jsou odůvodněny v podrobném plánu vyřazování JE Bohunice V1 z provozu ze dne 22. října 2014. Podrobný plán vyřazování z provozu je v souladu s dokumentací povolující vyřazování z provozu a splňuje vnitrostátně definované požadavky a normy MAAE. Podrobný plán vyřazování z provozu vychází z předchozích dokumentů, a sice koncepčního plánu vyřazování (2006) a plánu vyřazování první fáze (2010), a zahrnuje plán vyřazování druhé fáze (2014). V podrobném plánu vyřazování z provozu je zachována původní struktura rozdělení prací a datum ukončení z původního programu (2025), ale byl přehodnocen odhad celkových nákladů s nárůstem o 9 %. Pokrok Cílů stanovených do září 2015 16 bylo dosaženo podle harmonogramu a v souladu s výchozími údaji. Z aktivních zón reaktorů a z vodních nádrží je odstraněno palivo a slovenský dozorný orgán pro jadernou bezpečnost v prosinci 2014 vydal povolení 18 pro druhou fázi vyřazování JE Bohunice V1 z provozu. Podle plánu byly kromě jednoho demontovány všechny systémy v turbínové hale a v pomocných budovách reaktoru V1. Pokud jde o nakládání s radioaktivním odpadem, je třeba zdůraznit úspěšné dokončení projektu C7-B pro úpravu kalu a sorbentů; bylo vyprodukováno více než 5 000 sudů zpevněného radioaktivního odpadu a předáno k úpravě a zneškodnění. Výkonnost Do září 2015 byla celková výkonnost uspokojivá, v některých oblastech výborná (např. projekt C7-B). Množství vyprodukovaného konvenčního odpadu překročilo plánované hodnoty o 27 % a nebezpečného (neradioaktivního) odpadu o 5 %. Produkce upraveného radioaktivního odpadu za účelem konečného zneškodnění dosáhla 75 % plánované kumulativní hodnoty od roku 2014, což je přesto v souladu s výstupními hodnotami projektů demontáže/čištění a zavedením odpovídajících technologických možností optimalizace objemu odpadu. Dodržení harmonogramu bylo u většiny projektů optimální, nicméně u některých projektů nebylo možno zabránit zpoždění. Až do referenčního data pro podání zprávy 18 Podle vnitrostátních předpisů jsou povolení pro vyřazování z provozu vydávána v členění na fáze; povolení k první fázi vyřazení z provozu, které povoluje demontáž mimo kontrolovaná pásma, bylo vydáno podle plánu v roce 2011; povolení k druhé fázi vyřazení z provozu bylo vydáno v roce 2014 dříve, než předpokládal harmonogram a povoluje demontáž reaktoru. 10
tato zpoždění neměla vliv na kritickou cestu harmonogramu programu. Koncem roku 2015 byl kvůli smluvním problémům pozastaven významný projekt (projekt D2 Dekontaminace primárního okruhu). V důsledku toho by mohla být kritická cesta harmonogramu programu ohrožena. Toto riziko je třeba řešit v rámci ročního pracovního programu Slovenska na rok 2016. Realizovaná hodnota projektů odpovídala skutečným nákladům, to znamená, že čerpání nákladů bylo uspokojivé. Spolufinancování Ke dni 31. prosince 2014 činily vnitrostátní zdroje financování Slovenské republiky 372 milionů EUR, což odpovídá zhruba 30 % odhadovaných nákladů na program vyřazování z provozu. Na základě aktuálních informací se do roku 2020 neočekává rozpočtový schodek. V červnu 2015 představoval rozpočtový schodek na období 2021 2025 cca 193 milionů EUR (viz tabulka 2), tj. 15 % odhadovaných nákladů na dokončení vyřazování z provozu 19. 3.4 Projekty v odvětví energetiky Na konci roku 2013 přispěly programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu na projekty v odvětví energetiky v souladu s příslušnými vnitrostátními politikami v oblasti energetiky. Část prostředků, které byly závazně přiděleny před rokem 2014, zbývá ještě využít na probíhající projekty. Bulharsko Pomoc byla poskytnuta na projekty v oblasti energetické účinnosti (například ve veřejných budovách, systémech veřejného osvětlení, u těžebních zařízení), přenosu a distribuce elektrické energie a výroby elektřiny. Byly dokončeny dvě třetiny projektů a uskutečněny platby ve výši 59 % závazků. Litva Mezinárodní fond na podporu vyřazení JE Ignalina z provozu efektivně a úspěšně přispíval na projekty podporující rozvoj litevské části propojení energetických soustav mezi Litvou a Polskem. Prostřednictvím CPMA byla poskytnuta pomoc pro projekty v oblasti energetické účinnosti (například ve veřejných budovách a systémech veřejného osvětlení); byly uskutečněny platby ve výši přibližně 50 % závazků. Slovensko Program pomoci přispěl na opatření v oblasti přenosu/přepravy energií a rovněž na opatření týkající se energetické účinnosti ve veřejných budovách. Projekty týkající se 19 Při přípravě ročního pracovního programu Slovenska na rok 2016 Slovenská republika informovala, že vnitrostátní zdroje financování byly ke dni 31. prosince 2015 zvýšeny na cca 476 milionů EUR, což snižuje rozpočtový schodek na 89 milionů EUR. 11
energetické účinnosti byly dokončeny. Rovněž v oblasti přenosu/přepravy energií byly dokončeny významné projekty. Celkem bylo dokončeno 70 % projektů a uskutečněny platby ve výši 55 % závazků. 4 ZÁVĚR Vymezení a schválení příslušných plánů vyřazování z provozu ukázalo, že Bulharsko, Litva a Slovensko jsou rozhodnuty převzít konečnou odpovědnost za vyřazení dotčených jaderných elektráren z provozu. Byly stanoveny finanční potřeby pro dokončení programů vyřazování z provozu a zjištěny mezery mezi potřebnými a již zajištěnými finančními prostředky, jejichž hlavním zdrojem je program pomoci EU. Na základě současných informací se do roku 2020 neočekává rozpočtový schodek v žádné ze tří dotčených zemí. Dosažení cílů víceletého finančního rámce pro období 2014 2020 přinese významné zlepšení bezpečnostních podmínek na všech třech pracovních místech. Avšak stejně jako na konci roku 2014 20 vyžaduje vytvoření potřebných dodatečných finančních prostředků v dlouhodobém horizontu (po roce 2020) další pozorné sledování, zejména v Litvě. Bylo dosaženo značného pokroku, nejen v přípravných pracích a organizačních změnách, ale také ve skutečném odstraňování budov a zařízení a zpracování radioaktivního odpadu. Podrobné cíle a ukazatele (navržené všemi třemi členskými státy a schválené Komisí s přijetím postupů 6 ) umožnily přesné monitorování dosaženého pokroku na základě kvantitativních informací. Útvary Komise kromě toho ve spolupráci s příjemci zavedly u všech tří programů metodiku systému řízení na základě analýzy realizované hodnoty (viz tabulka B.2 v příloze), takže se zlepšila porovnatelnost pokroku při provádění a účinnost monitorování prováděného Komisí. Výhled Vydání povolení v Bulharsku a na Slovensku otevřelo cestu k zahájení demontáží hlavních systémů. V Litvě vstupuje do závěrečné fáze uvádění meziskladu pro přechodné uskladnění vyhořelého paliva s přesunem vyhořelého paliva do zařízení pro suché skladování počínaje rokem 2017. V nadcházejících letech budou činnosti související s čištěním vytvářet zvýšený tok materiálů odstraňovaných z jaderných zařízení. 20 Zpráva komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v období 2010 2014 COM(2015) 78 final. 12
Hodnocení v polovině období, které má být předloženo do konce roku 2017, bude obsahovat odůvodněné posouzení celkového pokroku, krátkodobého výhledu a plánu až po dokončení. 13