Rada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) 10747/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 28. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 414 final Předmět: FSTR 38 FC 32 REGIO 47 SOC 439 EMPL 291 BUDGET 22 AGRISTR 39 PECHE 251 CADREFIN 41 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1303/2013 Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 414 final. Příloha: COM(2016) 414 final 10747/16 hm DGG 2B CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1303/2013 CS CS

3 ÚVOD Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/ ze dne 17. prosince 2013 (dále jen nařízení o společných ustanoveních ) požaduje, aby Komise před 30. červnem 2016 přezkoumala dvě finanční ustanovení, konkrétně zvýšení plateb pro členské státy s dočasnými rozpočtovými problémy podle článku 24 (dále jen navýšení ) a maximální míru spolufinancování ze strany EU ve výši 85 % platnou pro všechny operační programy na Kypru podle čl. 120 odst. 3. PRODLOUŽENÍ NAVÝŠENÍ (ČLÁNEK 24 NAŘÍZENÍ O SPOLEČNÝCH USTANOVENÍCH) Navýšení bylo v roce 2010 zavedeno pro členské státy s největšími rozpočtovými problémy 2. Jednalo se o země, na něž se vztahují ozdravné programy, nebo země, na něž se ozdravné programy vztahovaly kdykoli od roku Způsobilé země získaly na žádost další platby ve výši 10 % všech svých vykázaných výdajů a dále dostávaly platby navýšené o 10 procentních bodů nad maximální míru spolufinancování, dokud se na ně program vztahoval. O navýšení bylo třeba žádat za každý program a ve všech případech bylo uděleno, a to i se zpětnou účinností. Ustanovení umožnilo uspíšit platby EU oproti původnímu finančnímu plánu, což vedlo k okamžitému zmírnění tlaku na rozpočet, přineslo likviditu a snížilo úroveň potřebného vnitrostátního spolufinancování v rámci politiky soudržnosti. Následné zvýšení absorpce rovněž v případě řady zemí přispělo ke snížení rizika ztráty finančních prostředků. Uplatnění dotčeného opatření však mělo za následek snížení celkového finančního objemu programu, což mohlo být důvodem, proč některé země ustanovení nevyužily, nebo jej využily pouze částečně. Země způsobilé pro navýšení využily finančního ustanovení v různém rozsahu, pokud jde o finanční částky, a to v závislosti na úrovni certifikovaných výdajů za období, kdy se na ně vztahoval ozdravný program. Od roku 2011 až do konce roku 2015 vyplatila Komise v případě Kypru, Řecka, Maďarska, Irska, Portugalska a Rumunska před plánovaným termínem v důsledku navýšení více než 3 miliardy EUR (příspěvky z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti celkem). Z finančního hlediska bylo největším příjemcem Řecko (platby EU přesahující 1,3 miliardy EUR). Některé země (např. Lotyšsko) nevyužily ustanovení vůbec a jiné požádaly, aby bylo použito pouze pro určité programy (např. Kypr, Irsko a Portugalsko). Programy na období Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, Úř. věst. L 347, , s Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1311/2011 ze dne 13. prosince 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, Úř. věst. L 337, , s. 5. 2

4 V období je mechanismus zachován podle čl. 24 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních a vztahuje se i na EZFRV a ENRF. Ve zmíněném ustanovení se uvádí, že do 30. června 2016 se v případě členských států s dočasnými rozpočtovými problémy navýší průběžné platby Komise o 10 procentních bodů ( 10% navýšení ) nad maximální míru spolufinancování. Řecko, Kypr, Irsko, Rumunsko a Portugalsko jsou v současnosti způsobilé pro 10% navýšení průběžných plateb v rámci programů na období , pokud jde o žádosti o platby podané před 30. červnem , jelikož tyto země po 21. prosinci 2013 splňovaly podmínky stanovené v čl. 24 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních týkající se obdržení finanční pomoci. Platnost programů finanční pomoci pro Kypr, Irsko, Portugalsko a Rumunsko od té doby skončila. To znamená, že k 30. červnu 2016 bude jedinou zemí s programem finanční pomoci Řecko. Aktuální otázky a další postup Při úpravě článku 24 nařízení o společných ustanoveních je třeba zohlednit dvě otázky, konkrétně i) okruh způsobilých zemí a ii) dobu, po kterou se ustanovení uplatní. Pokud jde o okruh způsobilých zemí, ze zahrnutého přezkumu v polovině období v roce 2016 vyplývá, že země, které finanční pomoc dále nedostávají, by již neměly být způsobilé pro navýšení. To také podpořil normotvůrce, který v článku 24 nařízení o společných ustanoveních stanovil přímou vazbu mezi ozdravnými programy a ESI fondy. Tato přímá vazba by měla být zachována. Umožnila by Řecku a jakékoli jiné zemi, na niž se v budoucnu bude vztahovat ozdravný program, podporu prostřednictvím mechanismu navýšení. Legislativní návrh je koncipován takovým způsobem, aby se uplatnil i na jakoukoli jinou zemi, na niž se bude vztahovat ozdravný program. Zdá se, že další přezkum způsobilosti pro navýšení v období není zapotřebí. Země, na které se vztahují ozdravné programy, potřebují mít jistotu ohledně časového rozsahu a výše plateb EU, jež mají rovněž dopad na velikost jejich programů a potřebné vnitrostátní spolufinancování. Pokud jde o časový rozsah ustanovení, způsobilost pro navýšení za období skončila dnem, kdy země přestala přijímat finanční pomoc. V případě období však byla způsobilost pro navýšení spojena s koncem účetního období, které v současnosti běží od 1. července do 30. června, tj. do 30. června Tento systém platí i pro členský stát, který přestal přijímat finanční pomoc počátkem roku Komise navrhuje, aby se způsobilost zachovala do 30. černa roku následujícího po kalendářním roce, v němž členský stát přestane přijímat finanční pomoc v rámci ozdravného programu. Tento přístup odpovídá účetnímu období ESI fondů a období způsobilosti by se tak prodloužilo maximálně o 18 měsíců. To dotčenému členskému státu poskytne finanční jistotu při plánování vnitrostátního spolufinancování potřebného k čerpání ESI fondů. Rovněž se tím sníží riziko ztráty finančních prostředků, poté co skončí způsobilost pro navýšení. 3 4 Navýšení spojené s programy na období zatím nebylo využito. Důvodem je úsilí státní správy členských států o úspěšné dokončení programů na období a nízká úroveň plateb týkajících programového období Čl. 2 bod 29 nařízení o společných ustanoveních. 3

5 PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI MAXIMÁLNÍ MÍRY SPOLUFINANCOVÁNÍ ZE STRANY EU VE VÝŠI 85 % TÝKAJÍCÍ SE KYPRU V čl. 120 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních je pro období od 1. ledna 2014 do 30. června 2017 stanovena výjimečná míra spolufinancování ze strany EU pro všechny programy na Kypru v maximální výši 85 %. Toto ustanovení se vztahuje pouze na EFRR, ESF a Fond soudržnosti, nikoli na EZFRV a ENRF. Z hlediska podpory ze strukturálních fondů je Kypr pro období klasifikován jako rozvinutější region. Na rozvinutější regiony se obvykle vztahuje maximální míra spolufinancování ze strany EU ve výši 50 %. Jelikož v březnu 2013 podepsal Kypr s EU ekonomický ozdravný program, stanovilo nařízení o společných ustanoveních, že do 30. června 2017 se na Kypr bude vztahovat výjimečná míra spolufinancování ze strany EU ve výši 85 %. Vzhledem k tomu, že platnost ekonomického ozdravného programu Kypru vypršela na konci března 2016, vyvstává otázka, má-li uvedená země této míry nadále využívat i po 30. červnu Možnost č. 1: Pokud by preferenční míra spolufinancování ze strany EU pro Kypr měla skončit dne 30. června 2017, činilo by minimální vnitrostátní spolufinancování, které by bylo požadováno pro zbytek programového období, zhruba 144 milionů EUR. Možnost č. 2: Pokud by se 85% míra spolufinancování ze strany EU uplatnila na celé programové období, činilo by požadované vnitrostátní spolufinancování od 1. července 2017 přibližně 45 milionů EUR, tj. asi o 99 milionů EUR méně než u možnosti č. 1. Rozdíl ve vnitrostátním spolufinancování ze strany Kypru v druhé polovině programového období by byl značný a odpovídal by každoročně přibližně 0,16 % kyperského HDP. Při bližším pohledu na hlavní makroekonomické ukazatele je zřejmé, že hospodářská situace Kypru zůstává velmi nestabilní. Z tabulky 1 je patrné, že jedinými dvěma státy s negativním hospodářským růstem a klesajícími investicemi jsou Kypr a Řecko. Obě země rovněž vykazují vysokou míru nezaměstnanosti a jejich finanční sektory jsou vystaveny největšímu tlaku, jelikož úvěry v selhání se pohybují kolem 30 % úvěrů celkem nebo tuto míru přesahují. S ohledem na zhoršení hospodářské situace Kypru se v souvislosti s přezkumem v polovině období v roce 2016 podle čl. 90 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních tato země rovněž stane plně způsobilou pro podporu z Fondu soudržnosti. Vzhledem k těmto okolnostem Komise navrhuje prodloužit maximální míru spolufinancování ze strany EU ve výši 85 % stanovenou pro Kypr až do uzavření programu. Tím, že toto opatření zvětší nezbytný fiskální prostor pro investice, pomůže Kypru překlenout období vysokých potřeb v oblasti veřejných investic a současně podpoří trvalé úsilí o fiskální konsolidaci. Aktivuje též investice soukromého sektoru, který se stále potýká s obtížemi při získávání úvěrů kvůli nestabilitě bankovního systému a finančního sektoru. Komise obecně očekává, že prodloužení platnosti 85% míry spolufinancování ze strany EU bude mít pozitivní dopad na kyperské hospodářství tím, že zvýší jeho dlouhodobý růstový potenciál a zlepší jeho schopnost pokračovat v obsluze dluhu a splácet veřejný dluh. 4

6 Tabulka 1: Hlavní makroekonomické ukazatele v členských státech způsobilých pro navýšení v rámci operačních programů na období do 30. června 2016 Průměr Růst HDP Růst HDP na obyvatele Růst investic Růst veřejného dluhu Míra nezaměstnanosti Úvěry v selhání (% úvěrů celkem) Kypr -0,7-0,3-7,9 0,1 15,9 36,3 Řecko -0,4-0,2-6,5 2,9 26,1 29,1 Portugalsko 1,3 1,9 4,2 2,2 13,4 10,3 Rumunsko 3,3 3,5 4,4 6,7 6,8 16,9 Irsko 5,6 5,2 15,6-2,6 10,4 17,3 EU 1,7 1,3 2,8 4,1 9,9 5,3 Zdroj: AMECO, údaje pro rok 2015 pocházejí ze zimní předpovědi a budou aktualizovány, až bude k dispozici nová předpověď nebo historické údaje. Údaje o úvěrech v selhání pocházejí od Evropské centrální banky a odkazují na průměr v období