VĚTRNÁ ENERGIE V KOSTCE

VĚTRNÁ ENERGIE V KOSTCE

Vážení čtenáři, obnovitelné zdroje se staly nedílnou součástí energetického mixu v Evropě i po celém světě, a také v České republice si dobývají své místo. Dlouhodobým cílem evropské i světové politiky posledních let je snaha dosáhnout energetické nezávislosti a obecně snižování emisí CO 2, a to právě díky zvyšování využití obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Větrná energetika je významným zdrojem a například v rámci nových instalací v Evropě v roce 2014 drží vedoucí pozici v energetickém mixu. V České republice je větrná energie dlouhodobě jedním z nejlevnějších obnovitelných zdrojů a dnes již může konkurovat svou cenou i energii vyrobené z jádra. Nově zpracovaná Analýza větrné energetiky v ČR poukazuje na potenciál a možnosti využití větrné energie u nás. Česká společnost pro větrnou energii by Vám ráda touto brožurou, navazující na dvě předchozí vydání, opět přiblížila aktuální informace o větrné energetice především v České republice, ale také poukázala na trend využití tohoto zdroje v Evropě a ve světě. Budou-li Vám některé informace v této brožuře chybět, zkuste navštívit také naše webové stránky www.csve.cz. Tým ČSVE červen 2015 ZDROJ INFORMACÍ EWEA, GWEC, ČSVE 2

Jak pracuje větrná elektrárna? Anemometr + směrová růžice vstupní údaje o větru do řídícího systému Hmotnost strojovny ~ 70 tun ~ 250 km/h Hmotnost rotoru ~ 40 tun Hmotnost listu ~ 6,5 tuny Pracovní rychlost větru 4 25 m/s Principem VtE je její schopnost přeměnit kinetickou energii větru na energii elektrickou prostřednictvím rotoru a generátoru. Až na nepatrné výjimky z minulosti jsou všechny VtE instalované v ČR v poslední době nové, moderní stroje, které jsou vyrobeny s využitím nejnovějších poznatků a inovativních technologií. Tím je dána jednak vysoká bezpečnost jejich provozu, ale také jejich hospodárnost vzhledem k vysoké míře využití větrného potenciálu lokalit, kde jsou postaveny. Tloušťka ocelové stěny 15 20 mm Výška 80 125 m Hmotnost 150 225 tun Délka lopatky 45 56 m Průměr rotoru 90 112 m Stožár kvůli přepravě dělen až na 5 segmentů Tloušťka ocelové stěny až 70 mm ø 4,5 m 40 tun armovací výstuže 500 m 3 betonu celková hmotnost ~ 1150 tun ~ 2 m 16 x 16 m nebo ø 15 m Vývoj technologie větrných elektráren 15 m Ø 100 m Ø 1985 < 1 MW dnes průměrný instalovaný výkon 2,5 MW největší instalovaný výkon 7,5 MW (120 m Ø) budoucnost plánovaný instalovaný výkon 15 MW možný výkon 20 MW 3

Jindřichovice pod Smrkem Horní Řasnice Trojmezí A, B Hranice u Aše Horní Paseky Mlýnský vrch Krásná u Aše Boží Dar Neklid II. a III. Boží Dar Neklid Čižebná Nový Kostel I. a II. Horní Částkov Rusová Podmileská výšina Jindřichovice Stará Loučná Karlovy Vary Mníšek Nová Ves Strážný vrch u Nové Vsi v Horách Vrbice Klíny Hora Svatého Šebestiána Kryštofovy Hamry Měděnec Nové Město Vrch Tří pánů Ústí nad Labem Nová Ves v Horách I. a II. Habartice u Krupky Petrovice Pchery Praha Andělka Lysý vrch u Albrechtic Liberec Dětřichov u Frýdlantu Krásn Plzeň Káme Dožice INSTALACE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN PODLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ Kraj Výkon Kraj Výkon Zlínský 0,23 MW Pardubický 19,2 MW Jihomoravský 8,25 MW Středočeský 6,0 MW Karlovarský 51,8 MW Ústecký 86,8 MW Liberecký 24,0 MW Vysočina 11,8 MW Moravskoslezský 21,6 MW Plzeňský 0,8 MW Olomoucký 42,6 MW Královéhradecký 8,0 MW 4

ý les Přehled větrných elektráren instalovaných v ČR stav ke konci roku 2014 Zlatá Olešnice II Zlatá Olešnice I Vítězná u Dvora Králové Velká Kraš Hradec Králové Ostružná Oldřišov u Opavy Mravenečník n Jihlava Pardubice Věžnice Anenská Studánka Mladoňov I. a II. Gruna Žipotín I Maletín Janov u Litomyšle Ostrý Kámen Pohledy u Svitav Gruna Žipotín II. Protivanov II Rozstání Kopřivná Hraničné Petrovice I a II Brodek u Konice Protivanov I Drahany Horní Loděnice Lipina Červený kopec Rejchartice Stará Libavá Norberčany Olomouc Opava Lipná Potštát Hostýn Ostrava Veselí u Oder Hať Pavlov I. a II. Zlín Tulešice Brno Bantice Břežany u Znojma 5

Souhrn statistiky za rok 2014 v ČR V ČR bylo v roce 2014 nainstalováno 14,05 MW ve větrné energetice. Celkem přibylo v ČR 6 větrných elektráren, z toho 5 nových projektů v Moravskoslezském, Královéhradeckém a Libereckém kraji. 283 MW Celkové instalace ve větrné energetice na konci roku 2014 v ČR tedy činí 283 MW výkonu. Výroba z VtE z celé ČR v GWh 500 400 300 [GWh] 200 100 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 GWh 21,3 49,4 125,1 243,9 289,9 335,6 397,1 415,6 479 468,6 0 Souhrn instalací VtE v MW Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Souhrn [MW] 28 54 116 148 192 215 217 260 269 283 Roční čistý přírůstek [MW] 26 62 32 44 23 2 43 9 14 6

Energetický mix v ČR 2010 2014 20 000 Fotovoltaické Větrné Přečerpávací 15 000 Vodní Plynové a spalovací [MW] Paroplynové 10 000 Parní Jaderné 5 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 Energetický mix ČR v % pro rok 2014 Fotovoltaické 9 % Větrné 1 % Přečerpávací 5 % Vodní 5 % Jaderné 20 % Plynové a spalovací 4 % Paroplynové 6 % Parní 50 % 7

5 českých nej NEJVĚTŠÍ VĚTRNÝ PARK Kryštofovy Hamry instalovaný výkon 42 MW NEJVÝŠE POLOŽENÝ PROJEKT Boží dar Neklid II ve výšce 1160 m. n. m. NEJVYŠŠÍ VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA Vítězná celková výška 175 m NEJSTARŠÍ PROVOZOVANÁ VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA Hostýn od roku 1993 NEJNÍŽE POLOŽENÝ PROJEKT Břežany ve výšce 230 m. n. m. Bližší informace o 5-ti českých nej najdete na mapě instalací na stránkách www.csve.cz 8

Kolik stojí větrná energie v porovnání s ostatními zdroji? Srovnání výkupních cen elektrické energie z obnovitelných zdrojů v ČR ZDROJ CENA V LETECH (v Kč/kWh) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 *2013 *2014 *2015 Fotovoltaika** 13,46 13,46 12,79 12,15 5,5 6,16 2,83 VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY 2,46 2,46 2,34 2,23 2,23 2,23 2,12 2,014 1,98 Malé vodní elektrárny 2,39 2,6 2,7 3 3 3,19 3,23 3,23 3,23 Biomasa 3,37 4,21 4,49 4,58 4,58 4,58 3,73 3,33 3,26 Bioplyn z BPS 3,04 3,9 4,12 4,12 4,12 4,12 3,55 16 14 12 Kč/kWh 10 8 6 4 2 16 14 12 10 8 6 4 2 Pozn: V tabulce jsou uvedené výkupní ceny platné pro zdroje uváděné v daném roce do provozu. * Od roku 2013 došlo ke změně systému podpory, jejíž součástí je omezení možnosti volit podporu formou výkupních cen: větší množství nových zdrojů nově muselo začít volit roční zelené bonusy nebo hodinové zelené bonusy. Výše obou zelených bonusů se však vždy odvozuje od stanovené výkupní ceny, proto jsou i pro porovnání od roku 2013 uvedeny výkupní ceny. ** Od roku 2011 fotovoltaické elektrárny s výkonem do 30 kw. 0 0 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2015 2015 2016 2016 VĚTRNÉ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Malé Malé vodní vodní elektrárny elektrárny Fotovoltaika** Biomasa Biomasa Bioplyn Bioplyn z BPSz BPS Skutečné náklady výroby elektřiny dle primárního zdroje (v Kč/kWh) 2,03 1,90 3,90 4,10 (min.) větrná energie vodní energie elektřina z uhlí elektřina z jádra Pozn.: Výsledky studie Green Budget Germany (2012) o skutečných celkových nákladech na výrobu elektřiny v Německu 2,65 Kč/kWh přibližně tolik by platili zákazníci v Německu v ceně spotřebované elektřiny jako příspěvek na uhelné a jaderné zdroje energie při započtení nepřímé podpory a dotací (na OZE platí cca 0,93 Kč/kWh) 9

Kalkulace úspory uhlí a emisí látek znečišťujících ovzduší ušetřených provozem VtE v roce 2014 Roční úspora uhlí v uhelných elektrárnách v ČR výrobou elektřiny z VtE v ČR v 2014 činí 458 784 tun Váha 65 540 slonů Celková úspora činí 8 996 vagónů uhlí 1 vagón na obrázku odpovídá 100 vagónům ve skutečnosti Zdroj: ČSVE, EWEA, ERU, IEA 10

CO 2 oxid uhličitý 565 988 tun 80 855 VOC těkavé organické látky 74 tun 11 NO X oxidy dusíku 966 tun oxid siřičitý 1 046 tun 138 149 SO2 Můžeš si to představit třeba na sloní míře, kdy dospělý slon africký váží 7 tun (7 000 kg) A kolik je vlastně ta tuna? 11

Kolik lze vyrobit elektřiny z větru? 18 000 000 000 kwh počet VTE: 1933 ks celkový instalovaný výkon: 5800 MW To je více, než spotřebují všechny české domácnosti, a přibližně tolik, kolik by vyrobily dva nové jaderné bloky. Nebo také jedna třetina současné spotřeby elektřiny v celém Česku. Elektřina z větrných elektráren vyjde 6x levněji než jaderná Porovnání podpory větrné energetiky a jaderné energetiky 1,46 Kč/kWh 83 759 867 829 Kč/rok 35 let 2 932 miliard Kč 0,24 Kč/kWh 13 929 601 570 Kč/rok 20 let 279 miliard Kč Teoretické promítnutí do ceny pro koncového spotřebitele Průměrné roční náklady podpory Doba podpory Celkové náklady podpory za dobu podpory 12

14 miliard 84 miliard Cena elektřiny z větru stále klesá, ale její výrobu bude potřeba ještě asi šest až devět let dotovat. Elektřina z jaderných elektráren je naopak stále dražší a obrat trendu je v nedohlednu. Pro nejbližší dekády se bez dotací neobejde. Vítr vyrobí třetinu elektřiny potřebné v ČR za šestkrát nižší dotace, než potřebují nové jaderné bloky. Větrná energetika dokáže výhledově vyrábět třetinu elektřiny potřebné v České republice. Tedy stejně jako dva nové jaderné bloky, ale za šestkrát nižší dotace. A vznikne až 23 000 pracovních míst. 17 23 tisíc pracovních míst Pokud vláda přikročí k využití větrné energie, vznikne v České republice 17 až 23 tisíc pracovních míst. Pokud se ale vláda rozhodne, že z ČR vybuduje průmyslovou velmoc větrných elektráren, a přidá se tak k Francii, Itálii, Německu či Dánsku, může to být až dvakrát tolik. 13

Větrná energie v Evropě V EU je aktuálně nainstalováno 128,8 GW ve VtE: Přibližně 120,6 GW v onshore a přes 8 GW v offshore instalacích. 11 791,4 MW kapacity ve větru bylo instalováno v EU-28 během roku 2014, což je nárůst o 3,8 % v porovnání s instalacemi v roce 2013. Energetický sektor v EU tak pokračuje v odklonu od fosilních paliv a pokračuje v odstavování těchto zdrojů. Kapacita větrných elektráren instalovaných do konce roku 2014 by při běžně větrném roce vyprodukovala 284 TWh elektřiny, což pokryje poptávku 10,2 % spotřeby elektřiny v zemích EU. Nové instalace v EU (MW) Oceán 1,3 0,005 % Geotermální 45 0,2 % Odpad 68 0,3 % Vodní 436 1,6 % Biomasa 990 3,7 % 128,8 GW Plyn 2339 8,7 % Uhlí 3305 12,3 % Vítr 11791 43,7 % Solární 8000 29,7 % Energetický mix EU 2000 (MW) Energetický mix EU 2014 (MW) Rašelina 1 667 0,3 % Odpad 2 123 0,4 % Biomasa 4 578 0,8 % Vítr 12 887 2,4 % Topný olej 61 705 11,3 % Geotermály 592 0,1 % Solární energie 125 0,02 % CSP 2 314 0,3 % Odpad 4 254 0,5 % Biomasa 12 282 1,3 % Topný olej 43 765 4,8 % Solární energie 88 000 9,7 % Rašelina 1 808 0,2 % Geotermály 810 0,1 % Oceán 263 0,03 % Plyn 92 941 17,1 % Voda 112 918 20,7 % Uhlí 132 584 24,3 % Jádro 122 966 22,6 % Jádro 122 328 13,4 % Vítr 128 751 14,1 % Plyn 200 442 22,0 % Uhlí 164 390 18,1 % Voda 140 686 15,5 % 14

Větrná energie ve světě V roce 2014 byl meziroční nárůst trhu 44 % oproti předchozímu roku, poprvé dosáhl 50 GW. Po zpomalení v roce 2013 vytvořil větrný průmysl v roce 2014 nový rekord v ročních instalacích. Celosvětově byly nainstalovány nové větrné elektrárny o celkovém výkonu 51 477 MW, jak zveřejnila Světová rada pro větrnou energetiku (GWEC). 370 GW Celkový kumulativní instalovaný výkon ve větrné energii je tedy 369 553 MW ke konci roku 2014. Žebříčku s nejvyšším počtem nových instalací v roce 2014 v rámci kontinentů vévodí tyto státy: Čína, Německo, USA, Brazílie, Indie, Kanada a Anglie. TOP 10 celkového instalovaného výkonu na konci roku 2014 Zbytek světa Brazílie Itálie Francie Kanada Velká Británie Indie Španělsko Německo Čína USA Země Výkon v MW Podíl v % Čína 114609 31,0 USA 65879 17,8 Německo 39165 10,6 Španělsko 22987 6,2 Indie 22465 6,1 Velká Británie 12440 3,4 Kanada 9694 2,6 Francie 9285 2,5 Itálie 8663 2,3 Brazílie 5939 1,6 Zbytek světa 58473 15,8 Celkem TOP 10 311124 84,2 Svět celkem 369597 100 15

Česká společnost pro větrnou energii je dobrovolná organizace fyzických a právnických osob, které pracují v oboru využívání větrné energie nebo mají k tomuto oboru zájmový vztah. Cílem společnosti je podpora využívání energie větru, zejména na území ČR, na základě nejnovějších vědeckých, technických a ekonomických poznatků v souladu se zájmy občanské společnosti. www.csve.cz PARTNEŘI