Moravskoslezský kraj. Vrací památky do života

Moravskoslezský kraj Vrací památky do života

Obsah Úvod.................................. 3 Důl Alexandr v Ostravě v Ostravě Kunčičkách.............. 4 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě................ 6 Kostel Nejsvětější Trojice v Raduni................... 10 Kostel sv. Benedikta v Krnově Kostelci............... 12 Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech..................... 14 Kostel sv. Petra a Pavla v Jistebníku.................. 16 Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem.... 18 Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé............. 22 Kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích................. 24 Dům U Mouřenína v Opavě...................... 26 Věž Hláska v Opavě.......................... 28 Kostel sv. Michaela Archanděla v Řepištích.............. 30 Dřevěná zvonice v Čakové...................... 32 Dřevěná zvonice v Jakubčovicích nad Odrou............. 34 Sochy sv. Šebestiána a Panny Marie v Klímkovicích.......... 36 Větrní jáma Vrbice.......................... 38 Zámek ve Fulneku.......................... 40 Závěr................................. 44 1

Úvod Předkládaná publikace, připravená zaměstnanci Moravskoslezského kraje zařazenými do krajského úřadu na úseku památkové péče, vznikla se záměrem prezentovat Moravskoslezský kraj jako donátora poskytovatele finanční podpory jednotlivým vlastníkům kulturních nebo národních kulturních památek na jimi realizované projekty obnovy nemovitostí spoluvytvářejících historické dědictví našeho regionu. Kraj 2 podporuje danou aktivitu již od roku 2004, a to prostřednictvím péči. Za to autorkám patří poděkování. Za sebe bych 3 dotačního programu nebo individuální chtěl všem občanům Moravskoslezského kraje i jeho dotace, avšak doposud nebyla tato iniciativa dostatečně návštěvníkům popřát, aby se v našem kraji i nadále da- prezentována. Touto publikací se snažíme o nápravu řilo vracet památky do života a jejich návštěvníci měli a představujeme odborné i laické veřejnosti několik již jenom pozitivní zážitky z poznávání pamětihodností realizovaných projektů, na kterých se Moravskoslezský v našem regionu. kraj finančně spolupodílel a které nejsou v jeho vlastnictví. Konkrétně se jedná o 16 akcí obnovy kulturních památek z různých míst našeho kraje a 1 akci rekonstrukce národní kulturní památky z Opavy. U jednotlivých památek je uvedena krátce historie objektu nebo jeho stavební vývoj a následně popis dotací podpořených zásahů a prací. Na závěr publikace byla zařazena krátká informace o dotačním programu a přehled podpořených objektů, včetně výše poskytnuté dotace. V případě opakovaně dotované akce je uvedena celková částka poskytnutá za všechny vyjmenované roky. Autorky publikace věří, že se jim podařilo představit několik méně známých památkově chráněných nemovitostí a pozitivním způsobem představit památkovou Svatomír Recman náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

Důl Alexandr v Ostravě Kunčičkách Černouhelný hlubinný důl byl postaven v letech. 1896 1913 v Ostravě - Kunčičkách společností Severní dráha Ferdinandova. Samotná těžba byla zahájena už v roce 1898. V roce 1926 došlo ke sloučení dolu Alexandr se sousedním dolem Zárubek a nahrazení parního těžního stroje elektrickým. Těžební činnost byla 4 ukončena v roce 1976. Poté důl sloužil jako pomocný Charita sv. Alexandra, která zde vytvořila chráněné dílny. 5 provoz jiných dolů, až v roce 1993 došlo k zasypá- ní těžní a o rok později výdušné jámy, čímž zde byla definitivně ukončena veškerá činnost spojená s důlním provozem. V současnosti tvoří areál dolu komplex devíti budov s historizujícími fasádami a dvě strojní zařízení. Důl má dvě jámy, těžní a větrní, přičemž jsou obě jámové budovy se stejnými těžními věžemi postaveny podle hlavní osy tvořené kotelnou s komínem. Po stranách pak stojí provozní objekty. V souvislosti se změnami, které proběhly v roce 1926, došlo k nahrazení původní strojovny a těžní jámy novými. Postupem času byla dostavěna část kompresorovny a kovárny, později zbořena strojovna větrní jámy, po roce 1994 budova prádla a v roce 2004 i strojovna těžní jámy. Převážná část areálu byla v podstatě od ukončení těžby bez využití. V roce 2002 převzala kovárnu a postupně i kočárovnu a administrativní budovu nezisková organizace Obnova areálu Stavební obnova areálu byla zahájena v roce 2003 obnovou novější části kovárny a postupovala v roce 2008 obnovou původní budovy. Práce zahrnovaly opravy fasády, oken, výměnu okapů a klempířských prvků. Od roku 2009 probíhaly práce na obnově kočárovny a administrativní budovy. Obě jámové budovy s těžními věžemi byly postupně opravovány od roku 2003 a v témže roce byla provedena oprava střechy lampovny, cechovny. Práce na obnovách byly spolufinancovány jak s přispěním Moravskoslezského kraje, tak prostřednictvím Havarijního programu Ministerstva kultury ČR.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě Vznik kostela Nanebevzetí Panny Marie je spjat s činností Řádu německých rytířů, který se stavbou románského kostela započal pravděpodobně krátce po roce 6 1204. Stavba chrámu z režných cihel byla dokončena 7 v poslední třetině 14. století v podobě vysokého síňového trojlodí s polygonálně uzavřeným presbytářem na východní straně a dvěma věžemi při západním průčelí, přičemž jižní věž je zakončena barokní laternou a nedokončená severní věž cimbuřím. Použití charakteristického stavebního materiálu, jako právě tvrdě pálených cihel v líci zdiva, představuje vliv severské gotiky. Dalším specifickým materiálem použitým při stavbě byl tufit, z něhož byly zhotoveny portály, ostění oken, části říms, klenební žebra nebo kružby. Po roce 1540, kdy Řád německých rytířů postoupil kostel městu, se městská rada soustředila na vybudování reprezentativní střechy nad jižní věží na koruně hranolové části věže byl zhotoven ochoz a nad oktogonální nástavbou vztyčen štíhlý jehlancový krov. Dne 25. srpna 1758 kostel při velkém požáru Opavy vyhořel a většina interiérového vybavení včetně varhan a litinových zvonů byla zničena. Malířskou výzdobu bočních oltářů nově provedl vídeňský malíř Felix Ivo Leicher. Rovněž byl zničen Lehnerův hlavní oltář, který nahradil nový baldachýnový navržený architektem Mauriziem Pedettim a zhotovený v letech 1782 1784 Janem Schubertem. Ten je také autorem většiny sochařské výzdoby kostela. Součástí interiéru je také epitaf pro Karla Lichtenštejnského z roku 1767 od Johanna Georga Lehnerta z Řezna. Barokní úpravy chrámu byly dokončeny v roce 1788 a o rok později, dne 12. června 1789, byl kostel slavnostně vysvěcen.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě Kolem kostela se až do roku 1796 nacházel hřbitov s kaplí sv. Michaela. Koncem 19. století se začaly objevovat záměry regotizace kostela s cílem vrátit kostelu jeho tzv. gotickou podobu. Změna v chápání památkové ochrany a kla- 8 dení důrazu především na konzervaci již neumožnila Marie celkovou rekonstrukcí. V letech 2009 2011 9 provést regotizaci v zamýšleném rozsahu. Z navrženého projektu G. Hauberrissera tak bylo využito jen několika detailů především na západním průčelí, např. v podobě chrličů. V průběhu staletí prošel kostel několika stavebními úpravami a několikrát vyhořel, přesto si zachoval svůj jedinečný architektonický charakter a právě pro své kulturně historické a umělecké hodnoty je od roku 1995 národní kulturní památkou. Obnova kostela Od roku 2004 prochází kostel Nanebevzetí Panny proběhla po etapách sanace krovu a střechy, v následujícím roce byla realizována obnova režného zdiva fasády opěrného pilíře na jihovýchodní straně presbytáře, včetně jeho statického zabezpečení, a v roce 2013 byla obnovena kamenná ostění oken exteriéru sakristie.

Kostel Nejsvětější Trojice v Raduni Kostel Nejsvětější Trojice v Raduni z přelomu 16. a 17. století se nachází ve střední části obce, v blízkosti zámeckého areálu. Stavba kostela byla započata v roce 1598 z iniciativy Pertolda Tvorkovského, vlastníka raduňského panství, nejvyššího komorníka a zemské- 10 ho hejtmana Opavského knížectví. Stavba trvala až které byly využívány až do roku 1929, kdy zde byl naposledy 11 do roku 1603 kvůli zdržení během morové epidemie. pohřben Lothar hrabě Blücher. Kostel byl slavnostně vysvěcen dne 10. května 1603 a byla při něm zřízena i fara. Farnost však existovala jen 11 let a v době třicetileté války zanikla. Z exteriéru působí strohá architektura kostela s renesančními prvky téměř pevnostním dojmem. Jedná se o rozložitou jednolodní stavbu na půdoryse latinského kříže, s presbytářem orientovaným na východ a vstupním průčelím na západ. To je tvořeno hranolovou věží ukončenou jehlancovou střechou. Interiér kostela oproti tomu působí díky novogotickému vybavení tribunám, kazatelně a oltářům mnohem romantičtěji. O to se zasloužili ve 2. polovině 19. století tehdejší majitelé panství, rodina Blücherů z Wahlstatu. Hlavní loď včetně presbyteria a příčné lodi jsou zaklenuty křížovou klenbou V kostele se nacházejí také dvě krypty, Obnova kostela Od roku 2003 probíhaly práce na obnově kostela spolufinancovány z dotačního programu Moravskoslezského kraje. V roce 2004 bylo obnoveno zastřešení věže kostela a v letech 2005 2009 pokračovaly práce na obnově střechy hlavní lodi, presbyteria a příčné lodi. V rámci jednotlivých fází byla odstraněna stávající dožilá krytina a položena krytina nová, včetně nového oplechování, okapů a svodů.

Kostel sv. Benedikta v Krnově Kostelci Na území dříve samostatné obec Kostelec, dnes součásti jihozápadního předměstí Krnova, se nachází jedna z nejstarších sakrálních památek Českého Slezska, kostel sv. Benedikta. Pozdně románský kostel s obdélnou lodí a presbytářem ukončeným apsidou na východě byl postaven pravděpodobně ve 2. čtvrtině 13. století a krátce po dokončení stavby vyzdoben pozdně románskými nástěnnými malbami. Čtvercové pole presbytáře Restaurátorský průzkum sakristie provedený v letech 2000 2001 potvrdil existenci starší malířské výzdoby, která byla v letech 2001 2007 restaurována a která učinila z kostela sv. Benedikta jednu z nejvýznamnějších sakrálních památek Moravskoslezského kraje. Z románské fáze se na konše apsidy dochoval v mandorle monumentální Kristus Pantokrator obklopený symboly evangelistů, ve spodním pásu pod poloposta- 12 bylo v polovině 14. století zaklenuto křížovou klenbou vami světců výjevy z Kristova dětství. Po stranách mandorly 13 s hruškově profilovanými žebry. Pozdně románská výzdoba se nacházejí fragmenty pozdně gotické výzdoby byla v 1. polovině 15. století přemalována a postupná zobrazující zástupy apoštolů. Nad konchou je vyob- pozdně gotická výmalba naplnila představu razeno Korunování Panny Marie sv. Trojicí, na protěj- o celkové výzdobě interiéru. Výmalba vítězného oblouku ším oblouku Proměnění Páně na hoře Tábor. Na klen- na počátku 16. století završila středověkou malířskou bě jsou zobrazeny postavy církevních otců a symboly výzdobu interiéru. Koncem 3. čtvrtiny 18. století došlo evangelistů. Severní stěnu nad dveřmi pokrývají souvisle k pozdně barokní přestavbě kostela pod vedením hlavního dochované výjevy ze života sv. Benedikta, v horní městského stavitele Michaela Clementa. Z jeho části jižní stěny sedm skutků milosrdenství, ve spodní středověké hmoty se zachovala jen východní část lodi části sedm smrtelných hříchů. a presbytář složený z chóru a půlválcové apsidy, dnes sloužící jako sakristie. K dalším stavebním úpravám kostela docházelo od počátku 60. let 19. století, kdy byla před západní průčelí přistavěna věž, až do poslední velké opravy v 50. letech 20. století. Obnova objektu V letech 2001 2007 probíhaly na středověké malířské výzdobě sakristie kostela sv. Benedikta rozsáhlé restaurátorské práce.

Kostel sv. Jiří v Pelhřimovech Středověký kostel sv. Jiří stojí na území zaniklé vsi Pelhřimovy u Slezských Rudoltic na Bruntálsku na hranici s Polskem. Obec byla vysídlena na konci 40. let minulého století, zdejší domy byly zbourány a zůstal zachován jen kostel, který postupně chátral. Ke stavebním úpravám původně gotického kostela došlo především v období baroka a v 19. století, kdy byla stržena západní zeď a kostel prodloužen. Před 2. světovou válkou byla stržena klenba presbytáře a nahrazena plochým stropem, dále byl odstraněn tri- 14 umfální oblouk a na západě vztyčen, na místě původního 15 Hřbitovní kostel, jehož základy pocházejí pravděpodobně barokního, nový kůr. z 3. čtvrtiny 13. století, byl od okolní zástavby oddělen hradební zdí a příkopem, což zdůrazňovalo Obnova objektu jeho specifické postavení v rámci obce. Jedná se o orientovanou Od roku 2001 se věnuje záchraně kostela včetně jeho jednolodní podélnou stavbu s pravoúhlým okolí současný vlastník, kterým je Ekologické občan- presbytářem a obdélnou sakristií na severní straně. ské sdružení Hnutí DUHA Jeseníky. Doposud se s finanční Loď, včetně presbytáře, je opatřena nízkými opěráky. podporou státu, kraje a sponzorů podařilo Barokní průčelí kostela s lomeným vstupem nese dřevěnou opravit střechu, strop a dřevěnou věž kostela. V roce zvonici. Interiér je plochostropý, pouze sakris- 2013 probíhaly práce na obnově sakristie, jedné z nej- tie má lomenou valenou kamennou klenbu. Interiér starších částí kostela. kostela byl omítnut a vyzdoben nástěnnými malbami, zachovanými dnes už jen torzálně.

Kostel sv. Petra a Pavla v Jistebníku Farní kostel sv. Petra a Pavla z počátku 19. století, současná dominanta obce, nahradil ve své době již nevyhovující nedaleký kostel vystavěný kolem roku 1481. 16 Původní kostel měl charakter z části zděné a z části devším střídmou iluzivní výmalbou, hlavním oltářem 17 dřevěné stavby se zvonicí, kolem níž se rozkládal zasvěceným sv. Petru a Pavlovi v presbytáři, barokním hřbitov zrušený v letech 1812 1815. Stavba kostela oltářem sv. Anny, křtitelnicí a kazatelnou. sv. Petra a Pavla byla zahájena v květnu 1808, trvala čtyři roky a k jeho vysvěcení došlo dne 25. října 1812. Nový hřbitov byl při kostele zřízen až v roce 1823. Zasvěcení kostela sv. Petru a Pavlovi, patronům rybářského cechu, souvisí s místní tradicí rybníkářství. Podélných jednolodní kostel s protáhlým polygonálním presbytářem na východě a s věžovým průčelím na západě se nachází na mírném návrší nad středem obce. Loď kostela kryje sedlová střecha se sanktusníkem nad presbytářem, věž v průčelí je ukončena barokní cibulovou bání. Interiér kostela je zdoben pře- Obnova kostela Od roku 2006 probíhají práce na obnově střechy kostela, které započaly výměnou stávající střešní krytiny za břidlici v rozsahu presbytáře, provedení klempířských prací, tesařských výměn, včetně fungicidní impregnace a pojistné hydroizolace. Postupně byla v roce 2010 obnovena báň na věži kostela a od roku 2011 se pracuje na celkové obnově střechy hlavní lodi kostela.

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem Chybí fotografie. 18 19 Dřevěný kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích který byl rovněž předsedou Okrašlovacího spolku pod Ondřejníkem, místními dodnes označován jako v Kunčicích pod Ondřejníkem. S jeho přispěním zorganizoval ruský kostelík, byl postaven koncem 17. nebo počátkem převoz kostela do Kunčic. Samotnou stavbu, 18. století v obci Hliňanec u Mukačeva na Podkarpatské včetně inventáře, získali iniciátoři zdarma, avšak přelovi Rusi a původně byl zasvěcen sv. Archanděvoz a opětovné sestavení na novém místě stál zhruba Michaelovi. Po stavbě nového zděného kostela dvacet tisíc korun. Rozebráním a sestavením byla pověřena přestal být dřevěný kostelík využíván a před zničením ostravská firma stavitele Ing. Vojáčka. Převoz ho zachránila koupě centrálním ředitelem Vítkovické po železnici proběhl v srpnu 1931. báňské a hutní společnosti, Ing. Eduardem Šebelou,

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem Interiér kostela je zařízen původním bohatě zdobeným řeckokatolickým ikonostasem. Na hlavním oltáři se nacházel obraz sv. Prokopa a sv. Barbory malíře Spillera, než byl roku 1994 ukraden. Obnova kostela V letech 1983 1986 prošel kostel zásadními obnovnými pracemi, jež se týkaly výměny šindelové střešní Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory je postaven z dubového dřeva na obdélném půdorysu s úzkým, téměř čtvercovým, kněžištěm. Střechu hlavní lodi kostela kryje, stejně jako všechny obvodové stěny, štípaný šindel. Přímo nad průčelím kostela se nachází nepůvodní mírně se rozšiřující dvoustupňová věž zvonice čtverco- 20 vého půdorysu s kupolovitým zakončením. Hlavní loď krytiny, restaurování ikonostasu, oboustranně malovaného 21 kostela je na svém vrcholu zakončena velkou cibulovitou procesního kříže, samostatně visícího obrazu kopulí. Kolem lodi kostela obíhá vyvýšený ochoz Pantoktora, nahrazení palubovek pokrytých koberci se zábradlím tvořeným ornamentálně vyřezávanými novou červenou dlažbou a rekonstrukce obvodové sloupky. podsíně. V letech 2008 2010 pak proběhla postupná obnova krovu, šindelové střešní krytiny a obkladů stěn kostela.

Kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé Dřevěný římskokatolický kostel sv. Antonína Paduánského stojí na vrcholku Malé Prašivé a je významným poutním místem Těšínska. Kostel nechal roku 1640 Kostel má poměrně jednoduchou konstrukci tvořenou mohutnými jedlovými trámy. Na obdélnou hlavní loď osvětlenou zalomenými okny s okenicemi navazuje 22 postavit hrabě Jiří z Oppendorfu jako poděkování mírně odsazený trojboký presbytář. Nad vstupním průčelími 23 za záchranu před rozzuřeným jelenem a ještě téhož je umístěna malá věž, která je stejně jako stě- roku byl kostel vysvěcen. Původní patrocinium sv. Ignáci ny kostela pobita šindelem. Jednoduše řešený interiér z Loyoly, oblíbenému patronu hraběte, bylo roku s polygonálním triumfálním obloukem zdobí oltářní 1673 změněno, kvůli stejnému zasvěcení kostela obraz sv. Antonína Paduánského od těšínského malíře na území téže farnosti, v nedalekých Malenovicích. Vankeho. Kostel, původně bez kruchty a sakristie, byl během 18. století průběžně dostavován, došlo k výměně stávající Obnova kostela cihelné podlahy za dřevěnou a k pořízení nových K zásadní obnově exteriéru kostela, zahrnující výmě- varhan. Obnova kostela v důsledku pokročilé hniloby nu šindelové střešní krytiny a šindelového obvodového proběhla na začátku 30. let 20. století a k rychlé opravě pláště, výměnu tesaných roubených stěn a opravu bylo nutné přikročit také koncem 2. světové války, krovu nad lodí a věže, došlo v roce 2006. kdy byl zasažen dvěma dělostřeleckými granáty.

Kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích Dřevěný barokní kostel sv. Petra a Pavla stojí na severozápadním okraji obce a na Opavsku se dochoval jako jediný svého typu. Byl postaven v roce 1730 prav- 24 děpodobně na místě kostela staršího, také dřevěného. kazatelna se čtyřbokým řečništěm, zdobená dřevořezbou 25 čtyř evangelistů. Jedná se o orientovanou podélnou jednolodní stavbu s odsazeným trojboce ukončeným presbytářem, k němuž z jihu přiléhá sakristie. Ze západu k hlavní lodi přiléhá předsíň s nízkou zvonicí. Sanktusník nad presbytářem byl osazen v polovině 19. století. Téměř čtvercovou plochostropou loď doplňuje trojkřídlá tribuna na trojbokých pilířích. Zařízení interiéru kostela pochází převážně z 30. let 18. století. Ústředním prvkem prostoru je hlavní oltář s obrazem sv. Trojice se sochami sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 19. století po stranách a původním obrazem Madony s dítětem v nástavci. K původnímu vybavení patří také přízední Obnova kostela Rozsáhlou rekonstrukcí prošel kostel v letech. 2005 2008, která spočívala ve výměně plechové střechy za šindelovou, včetně výměny poškozených částí krovu. Postupnou obnovou prošel také interiér kostela, včetně restaurování oltáře, obrazů a dalšího vybavení interiéru.

Dům U Mouřenína v Opavě Dům čp. 290, zvaný U Mouřenína, stojí na ulici Mezi trhy v Opavě. Dům sloužil původně jako lékárna, jíž získal do vlastnictví lékárník a přísedící městského ních arkád jsou umístěny hlavy mouřenínů. Průčelí je v patrech členěno průběžnými pilastry s korintskými hlavicemi, jejichž sokly jsou zdobeny maskami a roze- 26 soudu Thomas Cipps. V souvislosti s funkcí přísedícího tami. Prostor mezi okny a nadokenními římsami zdobí 27 užíval Cipps znak, kde je na polceném štítě zobrazena bohatý rostlinný štukový ornament, přičemž je ještě hlava mouřenína s pohanskou korunou na modré v prvním patře doplněn o medailóny s portréty impe- okřídlené kouli a dva zelení hadi ovinutí kolem zlaté rátorů a reliéfy orlů. Fasáda je ukončena atikou s volskými tyče. Poté, co získal lékárnu, se do jejího pojmenování okny a bustami dvou mouřenínů a antických promítly symboly jeho znaku a z tehdy označované lékárny bohů Pallas Athény a Árese. U Zlatého anděla vznikla lékárna U Mouřenína. Dům s barokním jádrem a bohatě členěnou fasádou z 1. poloviny 18. století je v přízemí prolomen novodobými arkádami a zdoben bosáží. Nad klenáky boč- Obnova objektu V roce 2011 proběhla kompletní rekonstrukce fasády, včetně úpravy parteru objektu dle dobových materiálů.

Věž Hláska v Opavě Pozdně renesanční městská věž, nebo také Hláska, je součástí budovy radnice a je dominantou nejen Horního náměstí, ale celé Opavy. Hláska stojí na místě původního tzv. Kaufhausu, který spojením se sídlem vzhled v podstatě nezměnila. Představuje tak čtyřbokou věž, přecházející v třípatrový oktogon s ochozem, zakončený třípatrovou bání s otevřenou lucernou. Po stavebních úpravách počátkem 20. století, kdy do- 28 městské správy získal ve 14. století charakter radního šlo k odstranění někdejších kupeckých domů a jejich 29 domu. Kromě skladu převáženého zboží se zde nahrazení secesní novostavbou, zde bylo umístěno také prodávalo sukno a v patře pak sídlila městská Městské muzeum a archiv. K další stavební úpravě došlo rada a soud. S tím je spojeno také dobové označení po 2. světové válce, kdy byla budova poškozena Schmetterhaus (dům sukna). Později sem byly přemístěny dělostřeleckými útoky. V současné době slouží Hlás- i tzv. pekařské lávky. Doposud dřevěná věž byla ka opět jako sídlo městské správy, Magistrátu města v 2. polovině 16. století smetena vichřicí a nahrazena Opavy. v letech 1614 1618 zděnou renesanční věží po- dle návrhu opavského stavitele Kryštofa Prochhubera. Od konce 16. století prošla budova radnice několika přestavbami, přičemž hodinová věž zvaná Hláska svůj Obnova objektu Generální oprava objektu spočívající mimo jiné v obnově fasád, střechy a báně věže proběhla v roce 2006.

Kostel sv. Michaela Archanděla v Řepištích Římskokatolický kostel sv. Michaela Archanděla z poloviny 80. let 15. století se nachází v severní části obce Řepiště a řadí se k cennému souboru slezských dřevě- 30 ných kostelů. Původně se jednalo o farní kostel, v roce boké kněžiště. Vstupní průčelí s krytou předsíní a neukončeným 31 1654 byl však přiřazen k Šenovské farnosti a v roce trojúhelníkovým štítem nese čtyřhrannou 1785 přeřazen k farnosti vratimovské. Ještě na konci věž zakončenou nízkou plechovou cibulí. 17. století byl kostel zasvěcen sv. Mikuláši. Dnešní podoba kostela se od té původní již poměrně liší - z vnější strany kostela byla galerie a krytá podsíň nazývaná sobota. Značnými stavebními úpravami prošel kostel v 2. polovině 19. století, kdy byla mimo jiné, z důvodu špatného stavu, rozebraná a znovu postavena hlavní loď. Dnešní střídmou podobu kostela ovlivnily stavební zásahy nejen v exteriéru, ale také v interiéru. Dřevěná obdélná konstrukce stojí na podezdívce ze smíšeného zdiva. Plášť stavby, včetně střechy, věže a sanktusníku, je pokryt šindelem. Na východě uzavírá hlavní loď troj- Obnova kostela Větší úpravou interiéru prošel kostel v polovině 90. let 20. století, během níž byly obnoveny vnitřní omítky a pořízeny nové lavice. V roce 2007 byla provedena částečná výměna poškozeného šindele a nátěr obvodových stěn. Jednou z posledních oprav byla v roce 2010 generální obnova varhan varhanářem Martinem Tvarůžkem.

Dřevěné zvonice Čaková Obnova zvonice 32 33 Dřevěná zvonice, příklad lidové architektury pravděpodobně Udržovací práce na zvonici proběhly v roce 2010, z poloviny 18. století, stojí ve střední části obce v rámci kterých bylo především vyměněno a ošetřeno Čaková, ležící mezi Krnovem a Bruntálem. Prostá dřevěná šindelové krytí. zvonice čtvercového půdorysu je krytá šindelo- vou střechou s drobným latinským křížem na vrcholu.

Dřevěné zvonice Jakubčovice nad Odrou Obnova zvonice 34 35 Vysoká dřevěná zvonice na návsi obce Jakubčovice Zvonice byla v letech 1992 1993 obnovena s přispění nad Odrou, v blízkosti bývalého fojtství, pochází z poloviny bývalých německých a současných českých občanů. 17. století. Věžová zvonice na čtyřbokém půdo- Kompletní renovací pak prošla v roce 2013, kdy byl rysu, jejíž plášť kryje štípaný šindel, je ukončena osmihrannou opraven a ošetřen šindelový plášť, střecha a kříž. plechovou stříškou s pozlaceným patriarším křížem ve vrcholu.

Sochy sv. Šebestiána a Panny Marie v Klimkovicích Kamenná plastika sv. Šebestiána z roku 1760 stojí městu věnoval zdejší rodák F. Juřina. Postava Panny 36 v centrální části náměstí v Klímkovicích. Sochu sv. Šebestiána, Marie, umístěná na vysokém kamenném podstavci, 37 jakožto jednoho z ochránců proti moru, ne- stojí na zemském glóbu a levou patou drtí hlavu hada, chali vytvořit z vlastních prostředků místní obyvatelé. symbol hříchu. V náručí drží zlacenou lilii a nad hlavou Původně plastika stála před hlavním vstupem do radnice, má svatozář. v té době zvané buduněk. Světec v mírně nadži- votní velikosti se představuje ve své typické póze, přivázaný ke kmeni stromu a probodaný zlacenými šípy. Na stejném místě dříve stávala také pískovcová plastika Panny Marie Immaculaty z roku 1823, kterou Obnova soch V roce 2009 proběhly na obou sochách restaurátorské práce. Následně byla socha sv. Šebestiána přemístěna do centrálního prostoru náměstí a socha Panny Marie ke vstupu do kostela sv. Kateřiny.

Větrní jáma Vrbice Komplex budov z režného zdiva s mansardovou střechou, jenž projektoval architekt František Fiala, autor mnoha technických staveb, zahrnoval ve své době jámovou budovu, malou příhradovou těžní věž a dvě ventilátorovny s difusory. Za jámovou budovou se nachází strojovna, ve které se zachoval těžní stroj z roku 1916 s asynchronním motorem německé firmy AEG a převodovkou. Z téhož roku pochází i 16,5 m vysoká těžní věž, kterou dodala firma Elberzhagen a Glassner z Moravské Ostravy. Z původního technického zařízení se dochoval rovněž elektrický pístový kompresor Siemens Schuckert z roku 1913. Na přelomu 50. a 60. let 20. století byl areál větní jámy přeměněn na pomocný důl blízkého mateřského dolu Hubert (po 2. světové válce přejmenován na Stachanov) v Hrušově, důl byl prohlouben a areál stavebně i technicky přizpůsoben Areál větrné jámy se nachází na pomezí Ostravy Hrušova a obce Vrbice, v těsné blízkosti hlavní železniční tratě bývalé Severní dráhy Ferdinandovy (oficiálně zvané Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda) z Vídně do Krakova. Jáma byla založena v roce 1911 společností Kamenouhelné doly C. k. privilego- 38 vané Severní dráhy císaře Ferdinanda a sloužila jako běžnému provozu. V roce 1974 se stal pomocný důl 39 výdušné dílo pro tzv. Vrbické důlní pole. Vrbice součástí těžního pole dolu Eduard Urx. V době útlumu byla v roce 1992 jáma Vrbice zasypána, nadále však zůstala v provozu degazační stanice, která trvale slouží pro odsávání důlních plynů. Obnova areálu Obnova budov areálu, která probíhala v několika etapách, zahrnovala vyčistění zčernalého zdiva exteriéru strojovny těžního stroje, výměnu dveřních a okenních dřevěných výplní, opravu mansardové střechy, vnitřní opravy strojovny nebo obnovu nízké příhradové věže.

Zámek ve Fulneku Zámecký areál se rozkládá na trojúhelném ostrohu protáhlého návrší severovýchodně od historického jádra města a jeho dnešní podoba je výsledkem složitého stavebního vývoje. Zámecký komplex tvoří Horní zámek, stojící na místě původního hradu ze 13. stole- 40 tí, značně přebudovaný v 70. letech 16. století do podoby mi šambránami, byla upravena na počátku 19. století. 41 čtyřkřídlového zámku, a historicky mladší tzv. Dolní zámek, vznikající od poloviny 17. století z obydlí pro služebnictvo a ze stájí. Zámek samotný si ještě v 18. století zachoval svůj renesanční charakter čtyřkřídlového kastelu s nízkými nárožními věžicemi, atikou a raně barokní věží. V roce 1801 Horní i Dolní zámek vyhořely a svou dnešní podobu získaly díky stavebním úpravám provedených podle projektu krnovského stavitele Jana Mihatsche. Horní zámek představuje volně stojící budovu o čtyřech nadzemních podlažích na půdoryse nepravidelného obdélníku se sloupovou lodžií na jedné z kratších stran a hranolovou věží nad vstupním průčelím. Objekt je krytý mansardovou střechou s vikýři. Fasáda, jednoduše členěna lizénovými rámci a okny s hladký- V uspořádání interiéru se projevuje složitá stavební historie objektu - v suterénu se dochovaly prostory s renesančními klenbami, zlomek gotické klenby a ostění gotického portálu, v přízemí se pak nacházejí lunetové klenby se štukovým dekorem. Patra jsou plochostropá. Tzv. Dolní zámek byl po požáru v roce 1803 obnoven a upraven na byty a kanceláře vrchnostenských úředníků a hospodářské prostory. Jedná se o rozsáhlou podélnou, mírně zalomenou budovu s mansardovou střechou. Průčelí, otočené k městu, rytmicky člení válcové baštové rondely s helmicemi.

Zámek ve Fulneku Od poloviny 19. století byl zámek ve vlastnictví belgického krále. V rámci pozemkové reformy získal ve 20. letech 20. století fulnecký velkostatek a fulnecký zámek poslanec a velký vlastenec Jaromír Špaček. Majetek mu však v roce 1938 zabavili nacisté, po válce Obnova zámku V 80. letech minulého století došlo na zámku ke značným stavebním úpravám, především byly od 2. patra výše odstraněny dřevěné stropy, které byly nahrazeny hurdiskovými. Po navrácení majetku po roce 1989 se 42 byl znárodněn a z části využíván jako sklad zdravotnického snažil Rostislav Špaček zámek udržovat a provedl pře- 43 materiálu. Po roce 1989 byl po vleklých sporech devším rozsáhlé parkové úpravy. Se změnou vlastníka zámek navrácen jeho synovi, Čechoameričanovi Rostislavu pak probíhá od roku 2009 postupná celková obnova Špačkovi, který po několika letech nabídl zámek zámeckého areálu. k prodeji. Od r. 2008 je vlastníkem ostravský podnikatel Teodor Reinhold.