Pomlčková válka Diskriminační označení Davidovou hvězdou se týkalo všech Židů od věku šesti let. Foto ČTK Kolik cípů má Davidova hvězda? Od roku 1939 byli Židé na našem území vystaveni pronásledování podobně jako v nacistickém Německu. Základním nástrojem se stalo uplatnění principů tzv. norimberských zákonů, které od roku 1935 sloužily v Německu ke zdůvodnění rasové diskriminace a později i zahájení genocidy. Cílem okupantů a kolaborujících protektorátních úřadů bylo vyloučit Židy ze společnosti pomocí velkého množství, kterými je postupně legálně oddělovali od ostatního obyvatelstva a zbavovali veškerých práv. Židé byli vyloučeni ze státní správy, řady povolání, byl jim omezen pobyt na veřejných místech, nesměli nakupovat některý typ zboží a potravin. Nejviditelnější diskriminací se stalo povinné nošení žluté židovské hvězdy, zavedené v roce 1941. Vše směřovalo k zastrašení, izolování, ožebračení a vyřazení židovského obyvatelstva ze společenského a hospodářského života. Prostřednictvím této každodenní přísně dodržované šikany vedla přímá cesta do vyhlazovacích táborů.
Vznik České republikytábor rodinný Brána koncentračního tábora Osvětim po osvobození v lednu 1945. Foto ČTK Kdy si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu? V září 1943 přijely z ghetta Terezín do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim -Březinka) dva zvláštní transporty s 5 000 Židy z českých zemí. Ti na rozdíl od ostatních neprocházeli příchozí selekcí, nebyly jim oholeny hlavy a rodiny se nemusely rozdělit. Muži, ženy a děti byli umístěni do sekce BIIb, které se začalo říkat Familienlager nebo terezínský. Panovaly zde sice stejně otřesné podmínky jako ve zbytku tábora, nicméně například děti směly přes den pobývat ve společném baráku, kde probíhala improvizovaná výuka. V noci z 8. na 9. března 1944 však bylo 3792 obyvatel tábora, kteří zůstali naživu, podle předchozího plánu zavražděno v plynových komorách. O několik měsíců později, 12. a 13. července 1944, postihl stejný osud dalších 6-7 000 Židů z dalších transportů a rodinný tábor zanikl. Podle historiků je nejpravděpodobnější, že terezínský vznikl jako cynická kamufláž kvůli možné návštěvě Červeného kříže. Jisté však je, že zde nacisté v březnu a v červenci 1944 spáchali vůbec největší hromadné vraždy občanů z Československa. Ze 17 500 vězňů rodinného tábora jich přežilo pouhých 1294.
Čechy nebo Česko? Kolik Židů bylo deportováno do terezínského ghetta z českých zemí? Kresba třináctileté Marie Fantlové (1930-1944) představující pohled z terezínského ghetta na krajinu s poli a zapadajícím sluncem. Foto Židovské muzeum v Praze Terezín byl vybudován v letech 1780 1790 jako pevnost střežící severní přístupy do vnitrozemí Čech. Německé okupační orgány zřídily nejprve v Malé pevnosti policejní věznici pražského gestapa a poté ve městě samotném uzavřené. Od listopadu roku 1941 zde byla postupně soustředěna naprostá většina protektorátních Židů. Přijížděly také transporty z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska a Slovenska. Celkový počet vězňů v Terezíně dosáhl 155 000, z nichž přímo zde zahynulo na 35 000 osob. Ve městě, kde před válkou žilo 8 000 obyvatel, bylo v dobách ghetta nahuštěno až 60 000 Židů. Terezín se stal tranzitním místem, většinou na cestě do vyhlazovacích táborů. V přeplněném ghettu, za špatných podmínek a v neustálých obavách z příštího dne bylo jednou z mála útěch umění a péče o děti, představující budoucnost. Vyučování, koncerty, improvizované divadlo, kreslení i psaní deníků nebyly zábavou, ale prostředkem k přežití a uchování si lidské důstojnosti.
Prezident s manželkou Adélou a dcerou Jiřinou kolem roku 1935. Foto ČTK Ve kterém městě se odehrává román Bylo nás pět? Jedním z mnoha, kdo prošli hrůzou Osvětimi, byl spisovatel (1892 1945), satirik a humorista, autor populárních knížek Muži v offsidu nebo Bylo nás pět. Za první republiky byl redaktorem, psal reportáže ze soudních případů, povídky a fejetony. Německá okupace a rasová perzekuce mu znemožnily publikovat a jeho román Hostinec u Kamenného stolu tak vyšel pod jménem malíře Vlastimila Rady. se živil jako knihovník v Židovské náboženské obci až do roku 1943, kdy se dobrovolně přihlásil do transportu poté, co do něj byla zařazena jeho životní družka. Na podzim roku 1944 vedla jeho cesta z Terezína do koncentračního tábora v Osvětimi, který opustil při evakuaci vězňů. Zahynul v lednu 1945, kdy se jeho stopa ztrácí na pochodu smrti mezi koncentračními tábory ve Slezsku.
Vláda Odkdy je udělován titul Spravedlivý mezi národy? Foto ČTK (1896-1944), spisovatelka a překladatelka, celosvětově známá především jako blízká přítelkyně Franze Kafky, se kterým si dopisovala od roku 1919, kdy začala překládat jeho dílo do češtiny. Vzájemná spolupráce a korespondence skončila až v roce 1923, krátce před Kafkovou smrtí. Její vlastní tvorba fejetony, články, svědectví a reportáže o meziválečné střední Evropě se dočkala zaslouženého uznání až po druhé světové válce. Po připojení zbytku Čech a Moravy k Třetí říši se aktivně účastnila protinacistického odboje a pomáhala při emigraci řadě židovských rodin. V listopadu 1939 byla pro svou protinacistickou činnost zatčena a následujícího roku deportována na převýchovu do koncentračního tábora Ravensbrück, kde zemřela na tyfus. V roce 2004 byl Památníkem Jad vašem v Jeruzalémě Mileně Jesenské udělen titul Spravedlivý mezi národy, určený lidem nežidovského původu, kteří za války přispěli k záchraně pronásledovaných Židů.
Parlament Vypálení liberecké synagogy v odpoledních hodinách 10. listopadu 1938. Foto Krajská vědecká knihovna v Liberci Odehrál se říšský i na českém území? V noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu vypukl státem organizovaný protižidovský, který vstoupil do dějin podle střepů ze stovek vymlácených židovských obchodů jako tzv. Křišťálová noc. Jako záminka posloužil atentát na německého diplomata zastřeleného v Paříži židovským mladíkem vypovězeným z Německa. Během u byly zničeny, zpravidla vypáleny, téměř všechny synagogy v Říši, vypleněny židovské obchody a podniky. Bylo hlášeno zhruba 7 500 zdemolovaných židovských obchodů. Přímo při u bylo zabito na 100 Židů a zhruba 30 000 jich pak bylo odvlečeno do koncentračních táborů. Z nich byli propouštěni až po závazku emigrace a zabavení majetku ve prospěch Říše. Nacisté německým Židům navíc uložili zaplatit pokutu ve výši jedné miliardy marek, zhruba 10 % státních příjmů. Listopadový roku 1938 předznamenal úplnou fyzickou likvidaci Židů.
Památník obětí holocaustu v Pinkasově synagoze tvoří seznam českých a moravských Židů, kteří zahynuli za nacismu. Foto Židovské muzeum v Praze Jaký termín používají pro holocaust Židé? Termín holocaust je česká odvozenina z řeckého holokauston (česky celopal), označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí. Ve smyslu systematického hromadného vyvražďování Židů jej poprvé použil nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel ve svém románu Noc (La Nuit, 1958). Na našem území v den vzniku Protektorátu Čechy a Morava žilo kolem 120 000 obyvatel židovského původu. Necelých 30 000 z nich před nebezpečím nacismu emigrovalo, ale téměř všichni zbylí protektorátní Židé (přes 81 000 osob) byli deportováni do koncentračních táborů a ghett. Z nich přežilo necelých 10 000. Okolo 10 000 dalších Židů upřednostnilo před deportací sebevraždu. Během genocidy prováděné nacistickým Německem a jeho spojenci v době druhé světové války bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů.
Židovský V Evropské unii odboj Kde proběhlo největší povstání Židů proti nacistům? Zajatí Židé ve varšavském ghettu v květnu 1943. Foto ČTK Utrpení Židů v letech 1938 1945, jejich systematické pronásledování a tragické osudy stále zastiňují skutečnost, že českoslovenští Židé se nepoddali svému tragickému údělu a zapojili se do odboje v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Z tisíců z nich, mužů i žen, se stali příslušníci československé armády, kteří se zbraní v ruce bojovali proti nacismu a fašismu na všech frontách. Působili na Východě i na Západě a bojovali v nejvýznamnějších bitvách druhé světové války u Tobrúku, Sokolova, Dukly či Dunkerku. Podle přibližných odhadů tvořili Židé v československé zahraniční armádě ve Velké Británii v roce 1943 zhruba 32 % mužstva, v Sovětském svazu v roce 1942 asi 35 % a na Středním východě dokonce 50 %. Na domácí půdě působili Židé v partyzánských skupinách, účastnili se Slovenského národního povstání. Odboj Židů měl však i jiné podoby. V době deportací, v ghettech a v koncentračních táborech hrála velkou roli pomoc ostatním, záchrana životů a zpomalování smrtící nacistické mašinerie. V této situaci se stávalo odbojem a hrdinstvím nepodlehnout a zachovat si vlastní důstojnost.