Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let

Bohemia centralis, Praha, 34: 31 49, 2018 Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Development of land cover in the Brdy Protected Landscape Area during the last 180 years Hana Skokanová a Marek Havlíček Výzkumný ústav Silva Taroucy, Lidická 25/27, 602 00 Brno; e-mail: hanka@skokan.net Abstract. This article describes development of land cover that was assessed for the last 180 years in the newly established Brdy Protected Landscape Area (PLA). The assessment was based on old topographic maps and aerial photographs. The assessment was done separately for former military training area (MTA) in the northern part of the PLA and for the rest of the PLA (area outside of the MTA in the south). Besides simple changes in land cover categories, main processes and transitions between adjacent periods as well as continuity of the land cover were assessed. Key words: Brdy Protected Landscape Area, military training area, land cover development Úvod Krajina Brd v současnosti působí jako jeden velký lesní celek, v němž nalezneme nejen pozůstatky přirozených smíšených lesů, ale také vzácnou a ohroženou faunu a flóru. Tento lesní celek je doplněn bezlesými enklávami, ať již se jedná o horská vřesoviště, či bezkolencové a pcháčové louky, rašeliniště a mokřady. I z tohoto důvodu zde byla v roce 2016 vyhlášená chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy. Geomorfologicky patří CHKO Brdy do celku Brdské vrchoviny s nejvyšší nadmořskou výškou 865 m n. m. (Tok), nejnižší nadmořskou výškou 405 m n. m. (údolí Litavky u Felbabky) a průměrnou nadmořskou výškou 639 m n. m. Typická jsou poměrně mělká rozevřená údolí úvalovitého tvaru, na něž navazují táhlé svahy s plochými hřbety. Často vystupují skalní hřebeny a sruby. Charakteristickým 31

BOHEMIA CENTRALIS 34 prvkem reliéfu jsou rovněž mohutná suťová pole. Geologicky je CHKO tvořená převážně neúživným a kyselým podložím kambrických slepenců a křemenců a proterozoickými buližníky. V oblasti Padrťských rybníků a v jižní části se vyskytují úživnější proterozoické břidlice a droby (Cílek a kol. 2005). Převažují kambizemě, na něž navazují pseudogleje. Relativně velká nadmořská výška má vliv na podnebí oblast je převážně chladná (s průměrnou roční teplotou pohybující se mezi 5 C a 8 C) a vlhká (průměrné roční srážky jsou mezi 600 a 800 mm). Území je odvodňováno mnoha toky jedná se o pramennou oblast Klabavé, Litavky, Skalice a jejich přítoků. Jak již bylo řečeno, pro brdské pohoří je typické chudé podloží, které neumožňuje vznik úrodnějších půd. Ty se soustředí pouze v údolí vodních toků a v pánvi Padrťských rybníků. I proto se v rámci středověké kolonizace, při které byly osídleny velké oblasti Čech a Moravy, sídla v oblasti Brd objevila pouze v těchto lokalitách a zbytek pohoří zůstal zalesněn (Cílek a kol. 2005). Významněji byla krajina Brd ovlivněna až ve dvacátém století díky vojenským aktivitám. Již v roce 1926 zde byla ustanovena dělostřelecká střelnice v Jincích, jako reakce na první světovou válku. Ta byla postupně ve 30. letech 20. století rozšiřována. Za války byl prostor využíván Němci, kteří jej rozšířili vysídlením vesnic v okolí Padrťských rybníků (Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín) a dalších obcí v údolí Skořického potoka. V roce 1950 byl v Brdech zřízen vojenský újezd Brdy o velikosti 260 km 2, čímž došlo k opětovnému vysídlení obcí v tomto prostoru. Vojenský újezd byl zrušen k 1. 1. 2016, kdy bylo na jeho území a v přilehlém okolí vyhlášena CHKO Brdy. Tento článek mapuje vývoj krajinné pokrývky na území současné CHKO Brdy, a to od poloviny 19. století do současnosti. Cílem je zjistit, do jaké míry se lišil vývoj krajinné pokrývky odehrávající se v části CHKO, která byla součástí vojenského újezdu (dále uváděné jako "újezd"), od zbývající části CHKO (dále uváděné jako vně újezdu), které procesy zde převažovaly, které části současné CHKO vykazují vysokou dynamiku a které naopak vysokou stabilitu/kontinuitu krajinného pokryvu. Použité zdroje a metody Studium vývoje krajinné pokrývky/využití krajiny bývá založeno na mnoha typech zdrojů, ať už se jedná o statistická data, psané historické dokumenty a archívní údaje, či letecké a satelitní snímky nebo topografické mapy (Havlíček et al. 2012). Na rozdíl od statistických dat a dat z historických dokumentů letecké/satelitní snímky a topografické mapy ukazují přesnou prostorovou strukturu krajinného pokryvu/využití krajiny a nejsou vázána na jeden bod/plochu v podobě administrativních či jiných jednotek (Skokanová et al. 2008). I z tohoto důvodu byly pro analýzu vývoje krajinného pokryvu CHKO Brdy zvolené kartografické 32

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let zdroje v podobě starých topografických map a leteckých snímků. Tyto zdroje zachycují krajinný pokryv v osmi časových obdobích a jejich specifika jsou uvedena v Tab. 1. Tab. 1. Informace o kartografických zdrojích využitých pro analýzu krajinného pokryvu. Tab 1. Information about cartographic sources used for land cover analyses. zdroj měřítko zachycené období vojenský újezd zachycené období vně újezdu 2. rakouské vojenské mapování 1:28 800 1844 1846 1844 3. rakouské vojenské mapování 1:25 000 1879 1879 prozatímní vojenské mapování letecké snímky československé vojenské topografické mapy letecké snímky 1:20 000 1: 5 000 1:25 000 1: 5 000 1928 1929 1938 1953 1953 československé vojenské topografické mapy 1:10 000 1959 1957 československé vojenské topografické mapy 1:25 000 1989 1989 základní mapy Československa 1:10 000 základní mapy České republiky 1:10 000 2002 2006 2002 2006 ortofoto 1: 5 000 2014 2015 2014 2015 Kartografické zdroje byly manuálně zvektorizovány v programu ArcGIS, verze 10.3. Kombinace použití topografických map a leteckých snímků by mohla způsobit určité odchylky v interpretaci krajinného pokryvu. To je způsobeno především různým typem zpracování, různými legendami i různým měřítkem kartografických zdrojů. Zatímco ortofoto poskytuje nejpřesnější dokumentaci současného krajinného pokryvu, neboť ukazuje negeneralizovaný obrázek současné krajiny (Skaloš et al. 2011), topografické mapy ukazují již nějakým způsobem interpretovaný obraz krajiny v daném období. I z tohoto důvodu je nutné na základě pečlivého rozboru jednotlivých legend map vytvořit jednotnou mapovou legendu a stanovit si minimální mapovací jednotku s ohledem na měřítko vstupních zdrojů, abychom riziko nepřesné interpretace co nejvíce eliminovali. V našem případě byla minimální mapovací jednotka stanovena na 0,8 ha. Bylo vylišeno devět kategorií krajinného pokryvu: orná půda, travinobylinná vegetace, sady a zahrady, dřevinná vegetace, vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy, rekreační plochy a ruiny budov. Do kategorie orná půda se řadí velkoplošná a maloplošná pole a mozaiky polí, stromů a drobných vinic. V kategorii travinobylinné vegetace nalezneme louky (včetně zamokřených), pastviny, stepi, vřesoviště, a travinobylinné porosty s roztroušenými dřevinami do 70 % celkového zastoupení. V kategorii sady a zahrady se nacházejí intenzívní i extenzívní sady, velké zahrady navazující na 33

BOHEMIA CENTRALIS 34 intravilán, zelinářské zahrady a okrasné zahrady. Do dřevinné vegetace je zařazena lesní i nelesní dřevinná vegetace, souvislé porosty keřů (včetně kleče), lesní školy a liniové porosty dřevin (např. větrolamy, aleje podél cest, apod.). Ve vodních plochách jsou rybníky, umělé vodní nádrže, tůně, jezera a další přirozené vodní útvary a zaplavené těžební areály. V kategorii zastavěných ploch se jedná o souvislou i rozptýlenou zástavbu, vojenské, průmyslové, zemědělské a komerční areály a technické objekty. Mezi ostatní plochy se řadí především těžební útvary (lomy, výsypky), skládky odpadu a volné rozvojové plochy. Do rekreačních ploch spadají chatové kolonie i rozptýlené rekreační objekty, koupaliště, hřiště, tábory a golfová hřiště. Zvektorizované mapy krajinného pokryvu byly sloučeny do jedné vrstvy. Tím vznikla geodatabáze, která poskytla informace nejen o celkové dynamice krajiny, ale dokázala i identifikovat konkrétní plošky, kde došlo ke změnám krajinného pokryvu. Díky této databázi bylo možné identifikovat např., jak se měnila celková rozloha jednotlivých kategorií krajinného pokryvu v daných časových horizontech, jestli došlo k jejímu nárůstu nebo k poklesu, či se naopak celková rozloha nezměnila. Zároveň umožnila postihnout i prostorovou variabilitu změny mezi dvěma časovými horizonty, tj. kde se která změna mezi kategoriemi krajinného pokryvu odehrála, v co se kategorie změnily mezi dvěma následujícími horizonty (a tedy jaké procesy v takto definovaných obdobích probíhaly) a jaká byla míra této změny. Pro postižení celkové dynamiky krajiny byl využit výpočet indexu změny, tzv. turnover (viz. Swetnam 2007, Skokanová 2009). Tento index bere v potaz všech osm časových horizontů a ukazuje, kolikrát se krajinný pokryv v dané plošce změnil mezi dvěma po sobě následujícími obdobími (maximálně sedmkrát), resp. které plošky zůstaly po všechna sledovaná období neměnné (tj. index změny se rovná nule). Způsobem výpočtu se liší od indexu změny, jak jej počítají např. Kabdra et al. (2006), kteří jej počítají pouze pro změnu mezi dvěma časovými obdobími. Mezi hlavní procesy, které jsou sledovány, patří přeměna na ornou půdu, zkráceně rozorání či zemědělská intenzifikace, přeměna na travinobylinnou vegetaci, zkráceně zatravňování (tento proces v sobě může zahrnovat i důsledky přírodních kalamit, díky nimž došlo k vzniku holin a mýtin, které následně zarostly travinobylinnou vegetací), přeměna na dřevinnou vegetaci, zkráceně zalesňování ať již účelové výsadbou, či samovolné sekundární sukcesí (jsme si vědomi toho, že při sekundární sukcesi je pojem zalesňování nešťastný, bohužel z použitých podkladů nelze jasně vyčíst, které plochy byly zalesněny účelově a které zarostly "samy od sebe"), a přeměna na zastavěné plochy, zkráceně urbanizace. Krajinný pokryv v polovině 19. století Ve druhé polovině 19. století byla pro krajinu uvnitř újezdu typická určitá monotónnost daná vysokým stupněm zalesnění. Dřevinná vegetace tak pokrývá 34

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let 93 % celkové rozlohy újezdu (Tab. 2). Souvislé lesní porosty jsou jen zřídka narušeny nelesními plochami, které se soustředí do okolí sídel na severu to jsou Hrachoviště, Felbabka a Velcí, na jihu pak Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín, Padrť a Teslíny. Menší nelesní enklávy jsou také typické pro Skelnou Huť a myslivnu Bor na jihovýchodě. Nelesní pozemky jsou reprezentovány ornou půdou nebo travinobylinnou vegetací, která nad ornou půdou mírně převažuje. Zatímco orná půda se soustředí do těsné blízkosti zastavěných ploch, travinobylinná vegetace může být od sídel vzdálenější a nemusí na ně vůbec navazovat, jako tomu je v jižní části újezdu. V újezdu se také nacházejí tři největší vodní plochy Horní a Dolní Padrťský rybník a Lázský rybník, a další menší rybníčky na Obecnickém, Ohrazenickém, Červeném a Skořickém potoce. Tab. 2. Vývoj procentuálního podílu rozlohy jednotlivých kategorií krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období 1844 2015, zvlášť pro část, která bývala součástí vojenského újezdu Brdy (uvnitř újezdu), a pro zbývající část CHKO (vně újezdu). Tab. 2. Development of proportion of individual land cover classes in the Brdy PLA between 1844 and 2015, separately for former military training area (MTA) Brdy (inside of the MTA) and for the rest of PLA (outside of the MTA). kategorie krajinného pokryvu 1844 1846 1879 1928 1938 1953 1957 1959 1989 2002 2006 2014 2015 uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu vně újezdu uvnitř újezdu orná půda 2,3 6,2 2,4 7,5 2,0 6,9 1,8 6,4 0,1 5,2 0,3 5,1 0,2 4,6 0,0 0,6 sady a zahrady 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 bylinná vegetace 3,5 15,0 3,5 13,3 3,0 11,9 9,7 11,5 10,2 12,3 8,8 9,9 6,8 10,1 5,6 13,1 dřevinná vegetace 92,9 78,1 92,8 78,4 93,8 80,5 87,3 81,3 88,6 81,7 89,8 83,8 91,8 84,1 93,1 84,9 vodní plochy 0,8 0,4 0,8 0,4 0,6 0,2 0,6 0,2 0,5 0,2 0,6 0,2 0,6 0,2 0,6 0,2 zastavěné plochy 0,2 0,3 0,2 0,5 0,2 0,4 0,2 0,5 0,2 0,5 0,2 0,6 0,2 0,7 0,2 0,8 ostatní plochy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 rekreační plochy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,3 0,0 0,4 ruiny 0,1 0,1 0,0 0,0 Také krajina vně újezdu vykazuje v tomto období vysoký podíl dřevinné vegetace, i když stupeň zalesnění není tak velký jako v újezdu (pouze 78 %). Travinobylinná vegetace (15 % celkové rozlohy) výrazně převyšuje ornou půdu (6 %) a koncentruje se u Hutí pod Třemšínem, v pásu mezi Železným Újezdem, Novými Mitrovicemi, Planinami a Borovnem a v okolí Míšova. Orná půda se ve větší míře vyskytuje v okolí Chynína, Mítova a Bělehradu. Vtroušená je pak mezi Železným Újezdem a Novými Mitrovicemi. Z větších vodních ploch lze v tomto vně újezdu 35

BOHEMIA CENTRALIS 34 období zmínit rybník u Železného Újezdu, rybníky u Nových Mitrovic a soustavu rybníků na Skalici a Bradavě. Krajinný pokryv na konci 19. století Na konci 19. století rozloha dřevinné vegetace uvnitř újezdu zůstává víceméně stejná. Stromy jsou káceny především v okolí Přední a Zadní Záběhlé a Padrtě, v menší míře pak při západních hranicích újezdu. Druhou nejrozšířenější kategorií zůstává travinobylinná vegetace, jejíž rozloha se také nemění. Dochází k mírnému nárůstu rozlohy orné půdy, opět hlavně v okolí obcí na jihozápadě. Vznikají malé plochy sadů a zahrad. Rozšiřují se vodní plochy o nově založený Pilský rybník na Pilském potoce, naopak zanikají rybníčky na Červeném potoce. Poprvé se objevují ostatní plochy v podobě lomů, které do újezdu přesahují z jeho okolí. Rozloha dřevinné vegetace vně újezdu se nepatrně zvyšuje. Významněji narůstá rozloha orné půdy na úkor travinobylinné vegetace, a to především mezi Novými Mitrovicemi a Planinami a v oblasti severně od Hutí pod Třemšínem (obr. 1). Dochází k růstu zastavěné plochy zvětšují se Chynín, Míšov, Bělehrad a vznikají nové zastavěné plochy východně od Planin (hájenka v lokalitě Dvůr a Na Pile). Krajinný pokryv ve 20. a 30. letech 20. století Kartografické podklady pro oblast uvnitř újezdu zachycují krajinu v letech 1928 1929, tedy těsně po rozhodnutí zřídit zde vojenskou střelnici. I proto je vojenský újezd stále téměř celý pokrytý dřevinnou vegetací. Dřevinná vegetace má v tomto období maximální rozšíření ze všech sledovaných časových horizontů. Přesto se zde oproti konci 19. století vyskytuje více drobných nelesních enkláv, což může být mimo jiné i důsledek rozsáhlé kalamity způsobené bekyní mniškou, která území zasáhla v letech 1919 1928. Dochází k mírnému úbytku travinobylinné vegetace. To se projevuje jak při jižních tak severních hranicích újezdu. Část travinobylinné vegetace je zalesněna či rozorána, jinde se však tato kategorie rozšiřuje (nejvíce v okolí Padrťských rybníků). Také celková rozloha orné půdy mírně klesá. Stále mírně narůstá rozloha zastavěných ploch v okolí Padrtě a jižně od Jinců zde se již projevují důsledky výstavby vojenské střelnice. Klesá rozloha vodních ploch díky částečnému vysušení Padrťských rybníků. Vně újezdu je stav krajiny zachycen pro rok 1938, tedy o deset let později, než je v případě vojenského újezdu. Nicméně také mimo újezd dochází k nárůstu rozlohy dřevinné vegetace, která se rozšiřuje např. jižně od Hutí pod Třemšíněm či v údolí Bradavy. Travinobylinná vegetace je rozorávaná, čímž dochází k poklesu její rozlohy a nárůstu rozlohy orné půdy. Ta se rozrůstá především v oblasti jižně od Nových Mitrovic a také v okolí Chynína. Zastavěná plocha všech obcí narůstá. Naopak klesá rozloha vodních ploch zanikají rybníky na Bradavě a v pramenné části Mítovského potoka. 36

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Obr. 1. Ukázka struktury krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období 1879. A, B oblasti uvnitř újezdu, C, D oblasti vně újezdu. Fig. 1. Example of landscape structure in the Brdy PLA in 1879. A, B areas inside of the MTA, C, D areas outside of the MTA. 37

BOHEMIA CENTRALIS 34 Krajinný pokryv na počátku 50. let 20. století V tomto období se naplno projevují důsledky vzniku vojenského újezdu, kdy bylo vytvořeno šest výcvikových ploch pro dělostřelectvo a tankisty Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna (Přední a Zadní) a Kolvín. Zároveň území postihly v letech 1939 1941 sněhové a větrné kalamity. Tyto události zcela ovlivnily charakter krajiny vojenského újezdu. Plochy s dřevinnou vegetací mají minimální rozlohu a jsou protkány ostrůvky bezlesí/travinobylinné vegetace. Jsou vysídleny všechny obce a velká část zastavěných ploch je zdemolována. Úplně zanikají Přední a Zadní Záběhlá a z větší části i Kolvín, zatímco domy v Padrti, Hrachovišti a Velkých jsou zatím stále zachovány. Celková rozloha orné půdy mírně klesá; orná půda je dochována v okolí Kolvína, obou Záběhlých, Hrachoviště i Velkých. Zůstává i plocha sadů a zahrad u Kolvína, které začínají pomalu zarůstat náletovou vegetací. Rovněž se nemění rozloha vodních ploch. Krajina vně újezdu se téměř nemění. Pokračuje nárůst rozlohy dřevinné vegetace (oproti polovině 19. století dosahuje již 81 %), která se rozšiřuje mimo jiné mezi Novými Mitrovicemi a Planinami a severně od Hutí pod Třemšínem. Mírně klesá rozloha orné půdy i travinobylinné vegetace, které jsou zalesňovány. Rozloha zastavěných ploch ani vodních ploch se nemění. Krajinný pokryv na konci 50. let 20. století Na konci 50. let 20. století se nadále konsoliduje přítomnost vojska uvnitř újezdu a zároveň dochází k odstraňování škod po přírodních kalamitách z přelomu 30. a 40. let 20. století a z roku 1955. To se projevuje v zalesňování holin, mimo jiné v oblasti severně od Kolvína, v okolí dopadové plochy Tok či v okolí Tří Trubek. Rozloha dřevinné vegetace se tak zvětšuje. Zcela zanikají Kolvín a Padrť (obr. 2), zatímco rozloha Hrachovišť a Velkých se nemění. U Velkých je postaven nový zemědělský areál. Vojenský areál je vybudován u Kolvína a Valdeku. Pomalu mizí z krajiny ruiny po bývalých sídlech, které jsou v rámci vojenského výcviku využívány jako střelecké terče. Stále narůstá rozloha travinobylinné vegetace, a to zatravněním pozůstatků orné půdy. Orná půda tak téměř mizí. Mírně klesá rozloha vodních ploch snižuje se zatopená část Padrťských rybníků, zanikají rybníky na Červeném a Ohrazenickém potoce. Krajina vně újezdu je opět téměř neměnná. Pokračuje nárůst dřevinné a travinobylinné vegetace. V případě dřevinné vegetace se nové zalesněné plochy objevují severně od Hutí pod Třemšínem, v údolí Mítovského potoka a jižně od Chynína. Travinobylinná vegetace se rozšiřuje na úkor orné půdy, jejíž rozloha celkově klesá. Přesto vznikají nová větší pole v okolí Planin. Rozloha zastavěných ploch a vodních ploch se nemění. 38

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Obr. 2. Ukázka struktury krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období 1957 1959. A, B oblasti uvnitř újezdu, C, D oblasti vně újezdu. Fig. 2. Example of landscape structure in the Brdy PLA in 1957-1959. A, B areas inside of the MTA, C, D areas outside of the MTA. 39

BOHEMIA CENTRALIS 34 Krajinný pokryv na konci 80. let 20. století V tomto období je vojenský újezd plně využíván k účelům, pro které byl zřízen. Dochází k rozšiřování dřevinné vegetace, což je způsobeno především sekundární sukcesí probíhající na některých dopadových plochách, jako jsou Jordán (severní a jižní část) a Tok (východní část), v menší míře i Brda (severní a jižní část) a dále plochy severně od Kolvína. I z tohoto důvodu klesá rozloha travinobylinné vegetace, a to i přes mírné rozšíření výcvikových ploch Přední Bahna a Kolvín. V okolí Kolvína je zaznamenána orná půda. Jsou zachovány zastavěné plochy Hrachovišť a Velkých a vojenské ubytovací objekty u Kolvína a Valdeku. Nové vojenské objekty jsou vybudovány u hranic s Jincemi, kde se nacházejí i ostatní plochy. Narůstá rozloha vodních ploch rozšiřuje se plocha Horního Padrťského rybníka a vodní nádrže na Obecnickém potoce. Také vně újezdu se výrazněji rozšiřuje dřevinná vegetace, a to hlavně severně od Hutí pod Třemšínem, méně pak mezi Železným Újezdem a Chynínem. Rozloha orné půdy zůstává stejná, naopak významně klesá rozloha travinobylinné vegetace, a to přesto, že se mnohé plochy zatravňují rozdrobené travinobylinné porosty se tak zcelují, což je patrné v okolí Míšova a dále mezi Borovnem a Planinami a mezi Mítovem, Novými Mitrovicemi a Železným Újezdem. Orná půda se rozšiřuje v okolí Planin, Bělehradů a v údolí Skalice. Ve větší míře se poprvé objevují rekreační plochy v údolí Skalice, Bradavy, Mítovského potoka a v okolí Teslín. Mírně narůstá rozloha zastavěných ploch, zatímco rozloha vodních ploch se nemění. Krajinný pokryv na počátku 21. století Uvnitř újezdu nadále dochází k rozšiřování dřevinné vegetace, hlavně sekundární sukcesí v podobě náletů břízy. Nejvýrazněji to je patrné v prostoru dopadových ploch Brda a Jordán a ve výcvikovém prostoru Bahna, méně pak na Toku a Kolvíně. Dřevinná vegetace se rozšiřuje i v okolí Velkých a u Zadní Záběhlé. Dochází k poklesu travinobylinné vegetace, která je zarůstána dřevinami. Rozloha orné půdy zůstává víceméně stejná. Jsou zachovány vojenské objekty u Kolvína a Valdeku a rozrůstá se zastavěná plocha u Velkých. Zvyšuje se i rozloha ostatních ploch vznikají nové plochy u Felbabky, Velkých a Bahen. Rozloha vodních ploch se nemění. V krajině vně újezdu se největší změny týkají orné půdy, která je převáděna na travinobylinnou vegetaci severně od Hutí pod Třemšínem a v okolí Teslínů. Na druhou stranu travinobylinné porosty jsou rozorávány u Nových Mitrovic a Borovna. Plocha dřevinné vegetace mírně stoupá. Stoupá i rozloha zastavěných ploch rozrůstají se Míšov a Teslíny. Zvyšuje se rovněž rozloha rekreačních ploch v údolí Skalice a Mítovského potoka. Stejně jako v případě vojenského újezdu, i mimo újezd se rozloha vodních ploch nemění. 40

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Krajinný pokryv v současnosti V současnosti (myšleno roky 2014 2015, tj. před vyhlášením CHKO) patří krajina uvnitř újezdu k nejstabilnějším. Vliv na to má útlum činností armády a její opuštění větší části újezdu. Probíhá sekundární sukcese, především bříz, která přispívá k rozšiřování dřevinné vegetace v okolí Bahen, Jordánu, Toku (obr. 3 A) a Kolvína, méně pak u Padrtě, Hrachoviště a Velkých. Díky tomu dochází k úbytku travinobylinné vegetace. I přes celkový úbytek travinobylinné vegetace se vyskytují plochy, kde se tato kategorie znovu objevila jedná se o bývalé plochy s ornou půdou, která tak téměř mizí. Jsou zachovány zastavěné plochy vojenských objektů u Kolvína, Valdeku a Velkých. Rozšiřuje se zastavěná plocha u Jinců. Naopak se výrazně snižuje rozloha ostatních ploch. Rozloha vodních ploch se nemění. Krajina vně újezdu prochází většími změnami. Asi nejvýznamnější je rozšíření travinobylinné vegetace na úkor orné půdy (obr. 3 D). To může být vnímáno jako důsledek evropských dotačních titulů na podporu agri-environmentálních opatření a zavádění ekologického zemědělství. Orná půda tak téměř mizí a je zachována v malých ostrůvcích v okolí Bělehradu, Planin a jižně od Nových Mitrovic. Zvyšuje se rozloha dřevinné vegetace (na 85 % celkové rozlohy), která dosahuje maxima ze všech zkoumaných časových horizontů. Mírně se rozrůstají Míšov a Mítov, které tak přispívají k celkovému nárůstu zastavěné plochy. Dynamika krajiny Pokud bychom chtěli vyjádřit dynamiku krajiny uvnitř a vně újezdu jako celkový počet změn, které se v průběhu sledovaného období odehrály, zjistili bychom, že krajina uvnitř újezdu i přes veškeré vojenské aktivity byla méně dynamická než krajina vně újezdu. Plochy s neměnným krajinným pokryvem pokrývají uvnitř újezdu 85 % celkové rozlohy, zatímco vně újezdu to je 82 % celkové rozlohy. Hlavní příčinu můžeme vidět ve vyšším zastoupení dřevinné vegetace, jejíž rozloha (i přes dílčí odstraňování pro vojenské účely) se příliš neměnila. Zde je potřeba zdůraznit, že se jedná o dřevinnou vegetaci jako obecnou kategorii krajinného pokryvu, ne o vnitřní strukturu a druhovou skladbu, která se v průběhu staletí měnila z původních smíšených lesů se staly převážně smrkové monokultury. Pozitivním jevem je, že pomalu začíná docházet k částečné obnově lesů smíšených. Mezi nejdynamičtěji měnící se oblasti patřilo uvnitř újezdu okolí bývalých obcí (obě Záběhlé, Kolvín, Padrť, Hrachoviště), okolí Velkých, a pak oblasti zvýšených vojenských aktivit Bahna, Stříbrný kámen, Kobyla, Tři Trubky, Tok, Jordán a Brda. Vně újezdu se vysoká dynamika soustředila na otevřenou krajinu severně od Hutí pod Třemšínem, okolí Míšova Bělehradu Borovna, a pásu od Chynína přes Železný Újezd a Nové Mitrovice po Mítov a Planiny. 41

BOHEMIA CENTRALIS 34 42 Obr. 3. Ukázka struktury krajinného pokryvu v CHKO Brdy v období 2014 2015. A, B oblasti uvnitř újezdu, C, D oblasti vně újezdu. Fig. 3. Example of landscape structure in the Brdy PLA in 2014 2015. A, B areas inside of the MTA, C, D areas outside of the MTA.

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Podíváme-li se na podrobnější dynamiku krajiny mezi dvěma po sobě následujícími časovými horizonty, dokážeme rozklíčovat nejen, které procesy v daném srovnávaném období převládaly a jak velká byla celková dynamika v tomto období, ale také jak se jednotlivé kategorie krajinného pokryvu měnily (obr. 4, obr. 5). Je nutno upozornit na to, že srovnávací období jsou různě dlouhá (od šesti do 53 let), tudíž intenzita změn může být tímto ovlivněna. Nicméně obecné trendy jsou zachovány. Obrázky 4 a 5 přehledně ukazují rozdíly ve vývoji krajinného pokryvu uvnitř a vně újezdu. Uvnitř újezdu byla největší dynamika krajiny zaznamenána v období 1928 1953, tj. v době, kdy byly započaty vojenské aktivity. Na této dynamice se podílely především změny mezi třemi kategoriemi krajinného pokryvu dřevinnou a travinobylinnou vegetací a ornou půdou; velice malé změny zaznamenala přeměna zastavěných ploch na ruiny. Vně újezdu se největší dynamika krajiny odehrála v období na přelomu 19. a 20. století a s výjimkou rekreačních a ostatních ploch se na ní podílely všechny kategorie krajinného pokryvu, přičemž hlavní roli zde opět sehrály změny mezi ornou půdou, travinobylinnou a dřevinou vegetací (obr. 4). Obr. 4. Podíl stabilních ploch krajinného pokryvu uvnitř a vně vojenského újezdu Brdy. Fig. 4. Proportion of stable land cover plots inside and outside of the Brdy MTA. 43

BOHEMIA CENTRALIS 34 Obr. 5. Přeměny kategorií krajinného pokryvu mezi dvěma po sobě jdoucími časovými horizonty uvnitř a vně vojenského újezdu Brdy. Kategorie krajinného pokryvu: OrP orná půda, TBV travinobylinná vegetace, SaZ sady a zahrady, VoP vodní plochy, DřV dřevinná vegetace, ZaP zastavěné plochy, OsP ostatní plochy, Rui ruiny, ReP rekreační plochy. Fig. 5. Transitions of land cover classes between two adjacent periods inside and outside of the Brdy MTA. Land cover classes: OrP arable land, TBV grassland, SaZ orchards and gardens, VoP water areas, DřV woody vegetation, ZaP bulit-up areas, OsP other areas, Rui ruins, ReP recreational areas. 44

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Nejméně změn, a tedy nejvíce stabilních ploch, bylo v újezdu zaznamenáno v období 2006 2015 (a také 1844 1879), vně újezdu to bylo v období 1938 1953 a na ně navazujícím období 1953 1957. Mezi nejvýraznější procesy patřila přeměna na travinobylinnou vegetaci/ /zatravňování na straně jedné a přeměna na dřevinnou vegetaci/zalesňování na straně druhé. Míra těchto procesů se lišila v různých obdobích. Rovněž záleželo na tom, jestli se odehrávaly uvnitř nebo vně újezdu. Obr. 6. Přeměna na travinobylinnou vegetaci/zatravňování mezi jednotlivými obdobími v CHKO Brdy. Fig. 6. Transition to grassland/grassing between adjacent periods in the Brdy PLA. Zatravňování převládalo v újezdu v období 1844 1879 a pak 1928 1959, tj. po ustanovení vojenské střelnice a vojenského újezdu (obr. 6). Zatímco na konci 19. století byla převaha zatravňování nad zalesňováním téměř nepatrná, v polovině 20. 45

BOHEMIA CENTRALIS 34 století zatravňování výrazně dominovalo (mezi lety 1928 a 1953 to bylo o více než 6 %). Jak již bylo řečeno, tento fakt byl způsoben jak vykácením stromů pro vojenský výcvik, tak také přírodními kalamitami z této doby. Mimo vojenský újezd bylo zatravňování výraznější rovněž na konci 19. století, a poté od roku 1953 do současnosti. Největší míru zatravňování vykazuje období 2006 2015 (téměř 4 % ploch byla zatravněna a rozdíl oproti zalesňování byl více než 3 %), což bylo způsobeno již zmiňovanou podporou agri-environmentálních opatření a zavádění ekologického zemědělství. Jednou z příčin výraznějšího rozšíření travinobylinné vegetace na konci 19. století jak uvnitř tak vně újezdu mohly být přírodní kalamity větrem a následně kůrovcem smrkovým či bekyní mniškou, díky nimž v souvislých dřevinných porostech vznikly holiny a mýtiny, které zarostly na určitou dobu travinobylinnou vegetací, než byly opětovně zalesněny. Obr. 7. Přeměna na dřevinnou vegetaci/zalesňování mezi jednotlivými obdobími v CHKO Brdy. Fig. 7. Transition to woody vegetation/afforestation between adjacent periods in the Brdy PLA. 46

Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Proces přeměny na dřevinnou vegetaci/zalesňování byl v újezdu nejsilnější v období 1953 1959, kdy bylo zalesněno více než 2 % újezdu. Tento proces byl podobně intenzívní i v následujících obdobích až do roku 2006. Jak již bylo několikrát zmiňováno a jak je patrné z obr. 5, zalesňovány byly především plochy s travinobylinnou vegetací. V oblasti vně vojenského újezdu se zalesňování nejvíce uplatnilo v období 1879 1938, kdy bylo zalesněno více než 2,5 % celkové plochy. Druhým obdobím s největší mírou zalesňování se stalo období 1957 1989 (obr. 7). Paradoxně v tomto období byly i relativně silné procesy zatravňování a rozorávání pozemků. Tento fakt můžeme přičítat socialistickému myšlení maximální exploatace krajiny. V území vně vojenského újezdu se kromě zatravňování a zalesňování významněji uplatňovalo i rozorávání pozemků, které můžeme do jisté míry označit jako intenzifikaci zemědělství. Tento proces byl nejsilnější mezi lety 1844 a 1879. Jednalo se o nejvýznamnější proces ze všech, neboť se dotkl více než 3 % celkové rozlohy této části. Mezi hlavní příčiny můžeme zařadit nárůst počtu obyvatelstva, změnu typu obhospodařování, či pozemkové reformy zaváděné Františkem Josefem I. a jeho předchůdci (Skokanová et al. 2016). Relativně významný, i když ne tak rozšířený, byl proces zemědělské intenzifikace také v období 1879 1938 (důsledek meziválečné československé pozemkové reformy) a v již zmiňovaném období 1957 1989 (socialistické zemědělství). Uvnitř újezdu se intenzifikace zemědělství projevila v menší míře pouze v prvních dvou srovnávacích obdobích, tj. 1844 1879 a 1879 1928. Logicky po vzniku vojenského újezdu se tento proces vytratil, a pokud se dochoval, objevoval se jen při hranicích s újezdem. Shrnutí Jak je vidět z předchozího textu, přestože se oblast CHKO Brdy na první pohled zdá neměnná, prodělala v průběhu minulých skoro dvou století mnoho změn. Tyto změny se týkaly nejen změn dřevinné skladby rozsáhlých brdských lesů, ale především nelesních částí v okolí sídel, ať již současných/stále existujících, či bývalých/zaniklých. Nejvíce se na změnách podílel vznik vojenské dělostřelecké střelnice ve 20. letech 20. století a posléze ustanovení vojenského újezdu v 50. letech 20. století, díky nimž byla nejen narušena souvislá dřevinná pokrývka brdského masívu, ale také zanikly obce v oblasti Padrťských rybníků a na ně navázané zemědělské aktivity. Oproti tomu část CHKO, která se nachází mimo bývalý vojenský újezd, vykazuje prvky změn krajiny podobné jiným oblastem v České republice, jak byly popsány v literatuře (např. Skokanová et al. 2009, Štych 2010). V tuto chvíli, kdy oblast z větší části vojsko opustilo, a vznikla CHKO, se může zdát, že krajina zůstane zakonzervovaná. Dřevinná vegetace sice může postupně samovolně ukrajovat z otevřených ploch, které zbyly po armádě, nicméně díky plánu péče o tyto lokality bude vyvíjena maximální snaha o jejich zachování. 47

BOHEMIA CENTRALIS 34 Z hlediska zemědělství byla téměř veškerá orná půda převedena na travinobylinné porosty, které sice mohou být opětovně rozorány, ale vzhledem k jejich menší kvalitě je tato možnost méně pravděpodobná. Víc pravděpodobné je jejich postupné převádění do ekologického režimu, obzvláště dokud budou existovat dotace na podporu ekologického zemědělství. Jednou z potenciálních hrozeb by mohlo být rozšíření rekreačních oblastí v jižní části území a tlak na zřízení rekreačních areálů uvnitř vojenského újezdu. Tuto hrozbu lze částečně eliminovat domluvou mezi Správou CHKO a dotčenými obcemi o vymezení oblastí výstavby případných rekreačních objektů (např. vně CHKO, ve III. a IV. zóně) a preferováním tzv. měkké turistiky, což mimo jiné upravuje Plán péče o CHKO Brdy na období 2016 2025. Poděkování Článek je jedním z výstupů projektu TAČR č. TD03000261 "Vojenské újezdy jako transformační území scénáře dopadů jejich optimalizace na společnost a krajinu" a vznikl s pomocí institucionální podpory (VUKOZ-IP-00027073). Summary Article describes development of land cover that was assessed for the last 180 years in the newly established landscape protected area (PLA) Brdy. The Brdy PLA has always been predominantly forested landscape woody vegetation nowadays covers more than 90 % of the region and during the 19th century it approached 90 %. Woody vegetation cover was at its lowest during the 1950s when the military training area (MTA) was established in the northern part of the PLA which lead to cutting down trees for impact areas from artillery shooting. Open landscape can be found namely in the southern and central part of the region where the settlements are. Settlements in the central part were abandoned after the MTA establishment resulting in decrease of arable land. Despite this fact the former MTA shows slightly higher proportion of areas with continuous land cover, namely woody vegetation, than the part outside of MTA. The main processes in the MTA were transition to grassland or woody vegetation. Outside the MTA, also transition to arable land played significant part. Extent of these processes differed during different periods. For instance, transition to grassland in the MTA was highest between 1929 and 1953, corresponding to establishing impact areas for artillery, while outside of the MTA it was highest between 2006 and 2015 caused by massive support by EU subsidies for organic farming and other agri-environmental schemes. The highest rate of transition to woody vegetation in the MTA occurred during 1950s, i.e. directly after its establishment. Outside of the MTA it was between 1879 and 1938, i.e. after the WWI. 48

Literatura Hana Skokanová a Marek Havlíček: Vývoj krajinného pokryvu v chráněné krajinné oblasti Brdy za posledních 180 let Cílek V. et al. (2005): Střední Brdy. MZE, MŽP, ČSOP Příbram, Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny Příbram, Příbram. Havlíček M., Krejčíková B., Chrudina Z. et al. (2012): Long-term land use development and changes in streams of the Kyjovka, Svratka and Velička river basins (Czech Republic). Moravian Geographical Reports, 20: 28 42. Kabrda J., Bičík I. & Šefrna L. (2006): Půdy a dlouhodobé změny využití ploch Česka. Geografický časopis 58: 279 301. Skaloš J., Webre M., Lipský Z., Trpáková I., Šantrůčková M., Uhlířová L., Kukla P. (2011): Using old military survey maps and ortophotograph maps to analyses long-term land cover changes Case study (Czech Republic). Applied Geography, 31: 426 438. Skokanová H. (2009): Application of methodological principles for assessment of land use changes trajectories and processes in South-eastern Moravia for the period 1836 2006. Acta Pruhoniciana, 91: 15 21. Skokanová H., Falťan V. & Havlíček M. (2016): Driving forces of main landscape change processes from past 200 years in Central Europe differences between old democratic and post-socialist countries. Ekológia (Bratislava), 35: 50 65. Štych P. (2010): Hodnocení dlouhodobých změn využití krajiny ve vybraných modelových územích středních Čech. Bohemia centralis, Praha, 30: 121 137 Swetnam R. D. (2007): Rural land use in England and Wales between 1930 and 1998: Mapping trajectories of change with a high resolution spatio-temporal dataset. Landscape and Urban Planning, 81: 91 103. Recenzoval: RNDr. Přemysl Štych 49