Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín

Transkript

1 Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. Ing. Helena Justová doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie 2012 Mapy vznikly v souvislosti s řešením Projekt MV VG2VS/181 Minimalizace dopadů radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně JE Temelín Anotace Voda plní v kulturní krajině celou řadu produkčních a mimoprodukčních funkcí. Vhledem k tomu, že vodní plochy a toky vždy patřily mezi nejvýznamnější krajinotvorné prvky, byly člověkem významným způsobem v průběhu historie ovlivňovány. Pochopení hlavních hybných sil a tlaků majících vliv na historické změny ve vývoji vodních prvků v krajině může napomoci k porozumění a lepší ochraně krajiny a životního prostředí. V roce 2012 byla provedena základní analýza vývoje hydrologické sítě v lokalitě bezpečnostní zóny JE Temelín. Byl zpracován stav vodních toků a vodních ploch na základě map středního měřítka, tj. vojenského topografického mapování z let v měřítku 1: a digitální bází vodohospodářských dat (DIBAVOD). Bylo zjištěno, že zatímco celková rozloha vodních ploch nedoznala v tomto časovém horizontu významnějších změn, lokálně dochází ke vzniku i zániku nádrží i ke změně jejich velikosti. Posouzení změn na vodních tocích je komplikované vzhledem k rozdílům v kvalitě a charakteru použitých mapových podkladů. Provedenou analýzu bude rovněž nutné rozšířit o zpracování dalších podkladů z jiných časových horizontů, např. map 1. Vojenského mapování a map stabilního katastru a získat tak úplnější a detailnější data o dynamice vývoje vodních prvků v krajině zájmového území bezpečnostní zóny JETE. Výsledky studie mají velký aplikační potenciál v oblasti ochrany krajiny a životního prostředí. 1

2 Metodika a výsledky Zatímco vývojem krajiny a využití území obecně se zabývá celá řada prací (Lipský, 2000, Cousins 2001, Skaloš, 2006), prací zaměřených na sledování vývoje vodních prvků v krajině je méně. Obecné zákonitosti vývoje českých rybníků popisují Janeček (1995), a Míka (1963). V zahraničí se podobným tématem zabýval Evenden (2010) a Forest (2012). Zájmové území je totožné s bezpečnostní zónou jaderné elektrárny Temelín. Toto území je vhodné pro studium říčních i rybničních systémů zejména s ohledem na přítomnost různých krajinných typů, celé řady vodních toků i ploch s různým stupněm antropogenního ovlivnění. Bezpečnostní zóna je vymezena okruhem 13 km od stávající jaderné elektrárny. Jako podklady byly použity kromě současných vodohospodářských dat mapy topografického mapování V rozsahu celého zájmového území byly sledovány pouze vodní prvky v krajině, tj. vodní plochy a vodní toky. U případové lokality byly sledovány i vlhké louky. U těchto prvků byly sledovány základní kvantitativní charakteristiky, tj. rozloha vodních ploch v hektarech a délka vodních toků v kilometrech Bylo zjištěno, že zatímco celková rozloha vodních ploch nedoznala v tomto časovém horizontu významnějších změn, lokálně dochází ke vzniku i zániku nádrží i ke změně jejich velikosti. Posouzení změn na vodních tocích je komplikované vzhledem k rozdílům ve způsobu zobrazení v obou mapových dílech (podrobnější síť toků v DIBAVOD) a bude vyžadovat další šetření s využitím doplňkových datových zdrojů. Provedenou analýzu bude rovněž nutné rozšířit o zpracování dalších podkladů z jiných časových horizontů, např. map 1. vojenského mapování a map stabilního katastru s podrobnějším mapovým obsahem a zejména zachycujících stav vodních prvků v krajině před hlavní vlnou masivního rušení rybníků v 19. Století z důvodu intenzifikace zemědělské půdy. Na základě těchto tří časových rovin bude provedeno statistické vyhodnocení změn jak souhrnně pro celé území, tak lokálně ve vybraných porovnatelných lokalitách definovaných hydrologicky jako povodí IV řádu. Výsledky mají význam jak v teoretické rovině pro poznání historického vývoje vody v krajině, tak je lze využít v celé řadě aplikovaných studií, např. při identifikaci historických retenčních ploch pro účely minimalizace dopadů radiační kontaminace na krajinu. Seznam literatury Cousins, S.A.O.(2001), Analysis of land-cover transitions based on 17th and 18th century cadastral maps and aerial photographs. Landscape Ecology 16, s Evenden, M. (2010): Rivers in History: Perspectives on Waterways in Europe and North America, Journal of Historical Geography, roč, 36, č. 3, červenec 2010, s. 353 Forest, B. (2012): Engineering the North American waterscape: The high modernist mapping of continental water transfer projects, Political Geography, roč. 31, č. 3, březen 2012, s Janeček, M. (1995): Z historie českých rybníků, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha- Zbraslav péčí nakladatelství Carpio, 45 s. Lipský, Z.(2000), Sledování změn v kulturní krajině. Ústav aplikované ekologie. Česká zemědělská univerzita v Praze, Kostelec nad Černými Lesy, 71 s. Míka, A.(1963): Naše rybníky a přehradní jezera, Praha: Orbis, s

3 Skaloš, J. (2006): Patterns and changes of intensively utilised agricultural landscape in the Czech Republic between 1937 and 2002, aerial photography analysis. Ekológia (Bratislava)21(Suppl.3),

4

5

6