Vliv stavby na avifaunu Strana 1 z 40 Vliv stavby na avifaunu OBJEDNATEL: S &M CZ s.r.o. se sídlem: Jevíčko, Třebovská 809, PSČ 569 43 IČ: 26884275 DIČ: CZ26884275 ZHOTOVITEL: se sídlem: Havířov-Prostřední Suchá, Nový Svět 474/82, PSČ 735 64 IČ: 42 98 91 41 Zadáno v září 2006, zpracováno v prosinci 2007. Směrodatné jsou pouze autorizované výtisky. Rozdělovník autorizovaných výtisků: pare č. 1 12: Objednatel pare č. 13: Zhotovitel 1) Podpis zhotovitele: 1) FileName\Path: H:\Taška\00Dnes\VTE\0659VTEOstrýKámD:\Záloha071127\0645VTEČRybnáProseč\02VteČeskáRybnáVstup.docen\VteOstrýKámen01.doc - 1 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 2 z 40 OBSAH 1. ÚVOD... 4 2. FORMÁLNÍ ÚDAJE... 4 2.1. ČINNOST ZHOTOVITELE... 4 2.2. PODKLADY... 5 2.2.1. Dokumentace objednatele... 5 2.2.2. K použité literatuře... 5 2.3. STRUKTURA DÍLA... 6 3. ZÁKLADNÍ POPISNÉ ÚDAJE... 7 3.1. ÚDAJE O STAVBĚ... 7 3.2. ÚDAJE O LOKALITĚ... 7 3.2.1. Poloha lokality... 7 3.2.2. Charakteristika stanovištních podmínek... 8 3.2.3. Ochrana přírody a krajiny... 8 3.2.4. Aktualizované průzkumy dalších souvisejících částí bioty... 9 4. VYHODNOCENÍ PŘEDMĚTU ZÁJMU... 10 4.1. VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁCI A JEJICH BIOTOPY... 10 4.1.1. Vývoj ornitologie v území... 10 4.1.2. Monitorování biotopů... 11 4.2. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY... 12 4.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A CHRÁNĚNÉ DŘEVINY... 12 4.4. SOUSTAVA NATURA 2000... 14 4.5. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY PTÁKŮ... 14 4.6. OSTATNÍ... 14 4.6.1. Zájmové druhy ptáků... 14 4.6.2. Sukcesní stadia, klimax... 15 4.6.3. Netopýři...16 5. PRŮZKUMY... 16 5.1. METODIKA... 16 5.1.1. Práce v terénu... 16 5.1.2. Souhrn prováděných činností... 17 5.2. ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM... 18 5.2.1. Přehled zaznamenaných druhů... 18 5.2.2. Aktuální stav znalostí o avifauně... 22 5.2.3. Vyhodnocení průzkumu... 23 5.2.4. Vyhodnocení rizika ohrožení ZCHD... 24 5.3. CHIROPTEROLOGICKÝ PRŮZKUM... 26 5.3.1. Vyhodnocení průzkumu... 26 5.3.2. Přehled druhů... 26 5.3.3. Rozdělení podle rizika ohrožení... 27 5.3.4. Závěr pro netopýry... 27 5.4. VYHODNOCENÍ VÝSKYTU ZÁJMOVÝCH DRUHŮ (ZD)... 27 5.4.1. ZD pro lokalitu Česká Rybná... 28 5.4.2. Vymezení ZD pro danou lokalitu... 31 6. VLIVY STAVBY NA PŘEDMĚT ZÁJMU... 31 6.1. PŘEHLED NEGATIVNÍCH VLIVŮ... 31 6.1.1. Přímé vlivy... 31 6.1.2. Nepřímé vlivy... 31 6.2. VYHODNOCENÍ DOPADU NA ZD... 32-2 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 3 z 40 6.2.1. Přehled potenciálních přímých vlivů pro jednotlivé ZD... 32 6.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ... 33 6.3.1. Rušení... 33 6.3.2. Bariérový efekt... 33 6.3.3. Kolize... 34 6.3.4. Ztráty a narušení prostředí... 35 7. PŘEHLED OPATŘENÍ K OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ... 35 7.1. OPATŘENÍ A POVINNOSTI PLYNOUCÍ Z LEGISLATIVY... 35 7.1.1. Kompenzační opatření... 36 7.1.2. Termínování stavebních prací... 36 7.2. DALŠÍ DOPORUČENÍ SOUVISEJÍCÍ KONKRÉTNĚ S VÝSTAVBOU VTE... 37 7.2.1. Obecná doporučení... 37 8. SOUHRN... 38 8.1. SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ... 38 9. ZÁVĚR... 40-3 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 4 z 40 1. ÚVOD Na základě zadání objednatele byly na lokalitě u obce Česká Rybná (Pardubický kraj) zahájeny v roce 2006 průzkumné práce, jejichž cílem bylo zjistit výskyt živočichů, potenciálně ovlivněných možností realizace stavby větrných elektráren (dále jen jako VTE) ve vztahu k aktuálnímu výskytu ptáků. Ornitologická sledování 2) byly terénními pracovníky z týmu zhotovitele v území prováděny od září 2006 do zimy 2007 s přihlédnutím k aktuálnímu předpokladu, že zahájení i ukončení posuzované stavby se uskuteční ve druhé polovině roku 2008. Sledování avifauny je od roku 2007 doplněno o orientační chiropterologické průzkumy. 3) Fauna ptáků České republiky je bohatá je nutno si uvědomit, že recentně, tj. po roce 2000, bylo u nás zastiženo průměrně 109 druhů ptáků s hnízdním výskytem v území o ploše 133,2 km 2 (ŠŤASTNÝ et al., 2006). Aby nebyl zadavatel zahlcován málo podstatnými informacemi o všech pozorováních vysokého počtu druhů živočichů na lokalitě s VTE, byl pro lokalitu vypracován takový podklad, jenž umožňuje zaměřit pozornost na takové skupiny a druhy živočichů, u nichž byla prokázána potřeba vyloučit reálné riziko ohrožení populací ve vymezeném území, tj. především na ptáky a nově i netopýry. 2. FORMÁLNÍ ÚDAJE 2.1. ČINNOST ZHOTOVITELE Vypracování předkládaného dokumentu bylo zhotoviteli zadáno v září 2006. Činnost pracovníků z týmu zhotovitele v terénu spočívá v provádění průzkumů v takovém rozsahu, aby bylo možno na základě nejnovějších vědeckých poznatků vyhotovit podklad pro adekvátní odhad možného dotčení předmětu zájmu, tj. populací ptáků (aktuálně je věnována pozornost rovněž netopýrům), v souvislosti s výstavbou a provozem VTE. Těžiště terénní práce spočívalo dosud především v běžném bezkontaktním (tj. vizuálním či sluchovém) sledování avifauny. Na lokalitě s VTE budou od roku 2008 prováděny rovněž kontrolní odchyty do sítí, a to v denní i noční době. Navíc bude nad rámec zadání prováděno v místě záměru vyhledávání uhynulých ptáků a netopýrů s pomocí speciálně cvičeného psa pro získání vstupních dat, jež mohou později sloužit k porovnání s výsledky monitoringu kolizí s VTE v případě výstavby. Pro práci byly zhotovitelem využívány jednak podklady v rozsahu dokumentů vznikajících v souvislosti se záměrem, které byly získány od zástupců objednatele (vesměs tedy byly předány pracovníky fy SM&CZ s.r.o., zejména pak panem PODLEZLEM) případně od jiných zainteresovaných subjektů, jednak podklady pocházející z vlastních zdrojů. 2) Ornitologie nauka o ptácích. 3) Avifauna fauna ptáků, chiropterologie nauka o netopýrech. - 4 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 5 z 40 2.2. PODKLADY 2.2.1. Dokumentace objednatele Zhotovitel pracoval s dokumentací 4) v podobě následujících písemných, mapových a výkresových podkladů (v textu je tato citována jako podklad s uvedením příslušného čísla). 5) 1) Mapový podklad SITUAČNÍ PLÁNEK (zákres umístění záměru v lokalitě) - situační mapové podklady byly předány v září 2006 panem PODLEZLEM (9 VTE). Po snížení počtu VTE byl převzat situační zákres od firmy EKOAUDIT, spol. s.r.o. (8 VTE) viz mapové podklady v příloze. 2) Dokumentace záměru Dokumentace záměru zoracované na základě 8 zákona č. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 4, vypracované firmou EKOAUDIT, spol. s.r.o., ke stavbě: KRAJ PARDUBICKÝ 3) Odborné stanovisko NGO Stanovisko ČSO 6) k výstavbě větrných elektráren, jež bylo schváleno výborem ČSO dne 27. ledna 2005, a které obsahuje upozornění a doporučení jak pro investora, tak i následně pro každého zpracovatele posuzování vlivů na ptáky stanovisko je volně přístupné na internetových stránkách ČSO. 4) Podklady z aktuálních terénních průzkumů PROTOKOLY ORNITOLOGŮ vlastní podklady zhotovitele a hlášení z průzkumů a kontrol v řešeném území osobně dodaných následujícími kolegy: Marek HALUZÍK a Mgr. Martin MADÁK, přičemž platí, že: pro zpracování byla použita pouze data kolegů, kteří jsou členy ČSO; pro další sledování na lokalitě včetně následného monitorování vlivů stavby se nabízí možnost spolupráce s místními členy ČSO. 2.2.2. K použité literatuře Ve výčtu použité literatury jsou uváděna pouze díla citovaná v textu anebo mající důležitý vztah k řešené problematice. Některá speciální díla, k nimž bylo rovněž přihlíženo, nejsou jen majetkem zhotovitele, ale také dalších odborníků, s nimiž byla problematika konzultována. Tato díla jsou citována v příloze (kap. Literatura). Ostatní literatura je považována za běžně používanou a její citace v předkládaném dokumentu není proto nutná. 4) Řízení dokumentace veškeré získané a vytvořené podklady jsou zhotovitelem spravovány interní formou řízené dokumentace, která je na smluvním základě dostupná pouze objednateli. 5) Dokumenty nejsou řazeny chronologicky podle data svého vzniku, ale v pořadí, jak byla získány (případně vypořádány). 6) ČSO Česká společnost ornitologická (bližší údaje o ČSO viz http://www.birdlife.cz). - 5 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 6 z 40 2.3. STRUKTURA DÍLA Na základě prací různých autorů (LANGSTON et PULLAN 2003, MÜLLER et al. 2003, PERCIVAL 2003, REICHENBACH 2003, TRAXLER et al. 2004) lze považovat za dostatečné řešit vlivy v okruhu několika set metrů (max. do 3, jen zcela výjimečně až 5 km, od plánovaných VTE v těchto případech je však brán ohled pouze na několik specifických druhů významných z hlediska posuzování VTE). Případné vlivy působící za touto hranicí jsou buďto prakticky nezjistitelné, anebo spadají do kategorie tzv. zbytkového rizika (TRAXLER et al. 2004, KOČVARA in litt.), jež zahrnuje stěží předvídatelné až zcela náhodné zálety ptáků a netopýrů, které je možno ve většině případů zanedbat. Metodika postupu pro vyhodnocení ohrožení avifauny po ukončení ročního sledování na lokalitě VTE je podrobněji rozepsán v příloze (významná je kapitola týkající se používané terminologie, kde je podáno bližší vysvětlení používaných pojmů) cílem je pro lokalitu VTE stanovit míru ohrožení populací druhů na základě hodnoty determinace signifikance zde je pro orientaci v textu předkládané studie podán pouze přehledný seznam jednotlivých prvků, které byly sestaveny v souladu s jejich řazením v zákoně č. 114/1992 Sb. a jsou obecně předmětem ročních hodnocení VTE. Významná je kapitola týkající se používané terminologie. Tato kapitola se nachází rovněž v příloze, aby jí nebyl zatěžován hlavní text ročního hodnocení. Prvky předmětu zájmu: všechny druhy volně žijících ptáků a v předkládané studii rovněž letounů (netopýrů z podčeledi Microchiroptera); biotopy obývané volně žijícími ptáky (+ netopýry); přechodně chráněné plochy, v nichž jsou předmětem ochrany ptačí druhy a netopýři; zvláště chráněné části přírody, které jsou významné pro výskyt alespoň některých druhů volně žijících ptáků a netopýrů tj. zvláště chráněná území a ptačí oblasti (případně navržené evropsky významné lokality /EVL/, a to pouze tehdy, pokud je pro to hodnotitelem shledán důvodný předpoklad předmětem ochrany v EVL je některý ze zástupců netopýrů); ohrožené ptačí druhy, které jsou zvláště chráněny podle 48 zákona č. 114/1992 Sb.; ostatní prvky předmětu zájmu některé z nich byly zhotovitelem zavedeny nad rámec cit. zákona. především tzv. Zájmové druhy (dále jako ZD) 7). ZR zbytkové riziko 8) Z hodnocení samozřejmě nelze zcela vyloučit druhy, jejichž výskyt na lokalitě lze na základě dosavadního stavu znalostí hodnotit jako nahodilý a tudíž stěží předvídatelný míru ohrožení pro takové druhy lze zařadit do kategorie ZR. 7) Zájmové druhy (v dalším textu jsou označovány zkratkou ZD) jejich výskyt je v dané lokalitě významný z hlediska aktuálních poznatků v ochraně přírody, nemusí to tedy být jen druhy zvláště chráněné. K termínu viz také kap. TERMINOLOGIE v příloze. 8) K zavedení termínu Zbytkové riziko v ČR viz v kap. TERMINOLOGIE v příloze. - 6 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 7 z 40 Možnost přinejmenším náhodného záletu do prostoru VTE tedy nelze vyloučit pro druhy, které: jsou či mohou být v řešeném území přítomny, ale jsou silně vázány na jiné biotopy, než takové, jež jsou zastoupeny v bezprostředním okolí VTE pro takové druhy je předpokládáno nulové či zcela výjimečné dotčení; nebyly dosud zaznamenány systematicky prováděným monitoringem, ale přitom mohou být v širším okolí běžně zastoupeny předpokládáno je dotčení nahodilé; byly při průzkumech zaznamenány až ve větších vzdálenostech od lokality (několik km), nelze však u nich vyloučit možnost přinejmenším náhodného záletu do prostoru VTE předpokládáno je dotčení nahodilé; nebyly v řešeném území vůbec zaznamenány, nelze je však dokonce i v krátkodobém horizontu z hodnocení zcela vyloučit vzhledem k vysoké vagilitě 9) (dotčení nahodilé). 3. ZÁKLADNÍ POPISNÉ ÚDAJE 3.1. ÚDAJE O STAVBĚ Záměr zahrnuje výstavbu parku s 8 větrnými elektrárnami VTE DeWind D8, každá s turbínou o výkonu 2.000 kw (t. o celkovém výkonu 16.000 kw) v k.ú. Česká Rybná (viz situační mapový podklad se zákresem lokalizace jednotlivých VTE v příloze). Součástí záměru je výstavba obslužných ploch, zpevněných příjezdových komunikací a připojení k nadzemnímu vedení. Jednotlivé ocelové tubusy VTE mají výšku 100 m (v případě VTE značených jako V3, V4, V5 a V6) a 80 m (V2, V7, V8 a V9). Na každém z nich bude umístěna větrná elektrárna s třílistou vrtulí o délce listu 40 m a budou zakotveny do základů ve formě železobetonových desek o rozměrech cca 14 x 14 m a 16 x 16 m, které se překryjí cca jednometrovou vrstvou zeminy pro zarovnání s okolním terénem. Vyrobená elektrická energie bude dodávána zemními kabelovými přípojkami do trafostanic TS 22/0,69 kv. Stožáry elektráren budou osazeny pozičním a varovným osvětlením, které bude řešeno bodovými světly červené barvy pro noční provoz a sníženou viditelnost a bílým přerušovaným světlem pro denní provoz. Detailní popis stavby je podán v podkladu č. 2. 3.2. ÚDAJE O LOKALITĚ 3.2.1. Poloha lokality Záměr je situován do dvou prostor se zemědělskými pozemky J od obce Česká Rybná, které jsou protnuty zalesněným údolím Rybenského potoka: V6 až V9 jsou rozmístěny podél silnice z Č. Rybné do Rychnova východně od Rybenského potoka; V 2 až V5 se nacházejí na otevřené ploše západně od zalesněného údolí Rybenského potoka. 9 ) Vagilita schopnost přemisťovat se. - 7 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 8 z 40 Administrativní obcí pro Českou Rybnou je obec Proseč. Územní celky Chrudim (okres CR), kraj Pardubický. Zájmová oblast z hlediska výskytu ptáků, jež se celá nachází v okrese Chrudim, je ze Z ohraničena obcí Otradov, místní částí Miřetín (obec Proseč), z V pak místními částmi Záboří u Proseče, Martinice u Skutče (obec Proseč) a Františky (obec Krouna). Kvadrát mezinárodního mapování organismů Rozhodující plocha řešeného území, v němž byla upravena trasa pravidelného monitoringu, se nachází v kvadrátu 6262 mezinárodního kvadrátového mapování organismů, pouze S část spadá i do sousedního kvadrátu 6162 (cf. PRUNER et MÍKA 1996). Další přilehlé kvadráty Pro účely monitorování jsou vyčleněny Zájmové druhy živočichů dále již jen ZD, u nichž je v případě potřeby přihlédnuto rovněž k výskytům ve vzdálenějším území, a to v některém z následujících kvadrátů: 6261 přiléhá k části řešeného území ze západní strany; 6161 (leží severozápadně); 6163 (přiléhá ze severovýchodu); 6263 (leží východně). 3.2.2. Charakteristika stanovištních podmínek Je řešena samostatně v dokumentaci objednatele viz podklad č. 2. 3.2.3. Ochrana přírody a krajiny 3.2.3.1. Obecná ochrana přírody a krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES), významné krajinné prvky (VKP) Prvky ÚSES, VKP stanovené dle 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., VKP registrované dle ust. 6 písm. b) cit. zákona a rovněž problematika krajinného rázu jsou řešeny samostatně v dokumentaci objednatele viz podklad č. 2. Obecná ochrana rostlin a živočichů Volně žijící ptáci Obecnou ochranou volně žijících ptáků řeší ustanovení 5, 5a, 5b zákona č. 114/1992 Sb. Ve vztahu k záměru je relevantním způsobem řešena ochrana avifauny ustanoveními 5 cit. zákona 10), z nichž vyplývá následující: všechny druhy ptáků jsou chráněny před ničením a poškozováním, jež by mohlo vést k ohrožení těchto druhů na bytí až k zániku jejich populace, anebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí ( 5, odst. 1); 11) 10) Ustanovením 5 a zákona č. 114/1992 Sb. se není v tomto případě nutno zabývat, není zde totiž předpoklad, že úmyslem investora, stavebníka či provozovatele je učinit záměr, který by ohrožoval populace volně žijících ptáků. 11) Populací je zde ve smyslu naplnění požadavků evropské legislativy (Směrnice o ptácích viz rejstřík) myšlena rovněž populace lokální např. HORA J. [ed.], 2000. - 8 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 9 z 40 subjekty jsou povinny při provádění stavebních prací,... v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky ( 5, odst. 3); v zájmu ochrany volně žijících ptáků bere investor na vědomí, že stanovení potenciální míry ohrožení není možné bez znalosti aktuálního stavu místních populací, které je možné získat až po ukončení ročního sledování lokality. Dřeviny ( 7 odst. 1) Rozptýlená zeleň má v polních biotopech velký význam pro ornitofaunu. Podle dostupných informací nejsou zásahy do žádného z takových porostů očekávány, ani zde není předpokládáno kácení cenných dřevin (včetně doupných stromů) v širším okolí. Potřeba aplikace 8 zákona č. 114/1992 Sb. nemá tudíž přinejmenším z pohledu výskytu avifauny opodstatnění. Přechodně chráněné plochy ( 13 odst. 1) Je zapotřebí respektovat taková omezení využití území s přechodně chráněnou plochou, jež by znamenala zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany omezení jsou stanovena rozhodnutím o vyhlášení přechodně chráněné plochy. 3.2.3.2. Zvláště chráněné části přírody ve smyslu 3 odst. 1 písm. f Je zapotřebí respektovat ochranu takových zvláště chráněných částí přírody, jejichž potenciální ohrožení nelze předem jednoznačně vyloučit. 3.2.4. Aktualizované průzkumy dalších souvisejících částí bioty 3.2.4.1. Savci (Mammalia) Metodika Při průzkumech jsou kromě ptáků zaznamenávány náhodným způsobem rovněž další druhy z jiných živočišných skupin. S přihlédnutím k zadání je však provedeno pouze stručné vyhodnocení fauny savců. Ta byla zjišťována jak přímým pozorováním, tak na základě pobytových značek a stop (jen při při průzkumu netopýrů, jež jsou jako předmět zájmu hodnoceni v dalších kapitolách, byl použit speciální přístroj). Z hlediska zadání je dále provedeno vyhodnocení možnosti výskytu zástupců ze skupiny netopýrů (podčeleď Microchiroptera) všechny na území ČR zjištěné druhy jsou po novelizaci vyhlášky č. 395/1992 Sb. 12) zařazeny mezi zvláště chráněné. Netopýři byli na lokalitě zjišťováni přímým pozorováním (zrakově a sluchově) a za pomocí detektoru. Vyhodnocení Speciální vyhledávání vzácnějších terestrických druhů savců s možným výskytem v okolí VTE není orgány ochrany přírody v obdobných pracech vyžadováno. 12) Vyhláška č. 395/1992 Sb. vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v aktuálním znění. - 9 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 10 z 40 Ve vztahu k VTE je u nás v současné době zájmem řešit z hlediska ochrany přírody pouze vlivy VTE na netopýry a dále na druhy významné z hlediska myslivosti. Zvláště chráněné druhy jsou v okolí zastoupeny takto: výskyt netopýrů byl při průzkumech zatím zjišťován v místech se zastoupením rozptýlené zeleně a vodního prostředí, tedy mimo lokalitu VTE. Savci významní z hlediska myslivosti Ze savců, kteří jsou podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, označováni termínem zvěř, se běžně v místě stavby vyskytuje např. srnec (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), z šelem se objevuje např. liška obecná (Vulpes vulpes). U většiny z nich je nutno počítat s noční aktivitou v zájmovém prostoru. 4. VYHODNOCENÍ PŘEDMĚTU ZÁJMU 4.1. VOLNĚ ŽIJÍCÍ PTÁCI A JEJICH BIOTOPY 4.1.1. Vývoj ornitologie v území Vývoj ornitologie v území je podán pouze stručnou informativní formou vztaženou k potřebám zadané studie. Souhrnné poznatky o naší avifauně lze nalézt v základním ornitologickém díle ČR, a to v jednotlivých svazcích monografie o ptácích (HUDEC [ed.] 1983/1, HUDEC [ed.] 1983/2, HUDEC [ed.] 1994, HUDEC K., ŠŤASTNÝ K. et al. [eds.] /2005/1 a HUDEC K., ŠŤASTNÝ K. et al. [eds.] /2005/2). Řešená lokalita se nachází v území, které z hlediska ornitologie náleží mezi místa spíše méně prozkoumaná, proto bylo nutno pro základní vstupní zpracování využít publikovaná data z širšího okolí lokality tak, aby bylo možno sestavit seznam druhů, jejichž výskyt by neměl být v žádném případě opominut. Zdrojem dat pro srovnávání významu lokality s širším územím byly publikované poznatky z činnosti při vyhledávání území IBAs (Important Bird areas významná ptačí území), která byla připravována pro vymezení jako ptačí oblasti v soustavě NATURA 2000 v daném případě se v dotčeném okolí lokality nenachází žádné monitorované území IBA. Z recentní doby jsou do studie zpracovány nadstandardně vyčerpávajícím způsobem údaje, jež byly publikovány ve formě souhrnných údajů pro mapování ptáků v ČR naposledy pro mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice, které bylo provedeno v letech 2001 2003 (ŠŤASTNÝ et al., 2006). Údaje o výskytu a početnosti jsou dávány do souvislosti s celoevropskými trendy vývoje pro jednotlivé druhy (BIRDLIFE INTERNATIONAL, 2004). Důležitou část tvoří údaje publikované v další dostupné ornitologické literatuře především se jedná o nejaktuálnější poznatky ornitologů, jež jsou z širšího území publikovány především v regionálních ornitologických sbornících (Panurus, jenž je vydávaný východočeskou pobočkou). Významnou publikací je práce o ptácích Českomoravské vrchoviny (KUNSTMÜLLER et KODET, 2005). V případě zájmu nabízí zhotovitel možnost navázat spolupráci s místními znalci, nejlépe s členy příslušné pobočky ČSO, kteří by se mohli podílet na dalším doporučeném terénním monitoringu. - 10 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 11 z 40 4.1.2. Monitorování biotopů V území a v širším okolí se nacházejí stanoviště obývaná řadou druhů volně žijících ptáků, a to včetně druhů zvláště chráněných. Proto bylo přikročeno k provádění ročního ornitologického průzkumu ve vymezeném území, což je v souladu s následujícími doporučeními a stanovisky: stanovisko ČSO k výstavbě větrných elektráren (podklad č. 3); doporučení k metodice posuzování (KOČVARA et POLÁŠEK, in litt. viz příloha). Biotopy Lokalita se nachází v zemědělské krajině, jejíž jihoseverní osu představuje zalesněné údolí Rybenského potoka. Větší lesní celky se v širším okolí zájmového území nacházejí teprve u obce Zderaz, Z od Martinic a především J od silnice I. třídy Hlinsko Svitavy, která je S hranicí CHKO Žďárské vrchy. Krajina je zde přehledná a skýtá poměrně daleké rozhledy, a to vzhledem k odlesnění a využití pro zemědělství. Zemědělské pozemky jsou uspořádány do rozsáhlých honů (v okolí VTE se v menší míře nacházejí i louky). Rozptýlené zeleně je zde menší množství např. keře (bezy) u sloupů el. vedení nebo mezernaté aleje ovocných dřevin (jabloně) podél silnice IV. třídy. Nezanedbatelný význam pro avifaunu představují meze na starých polních cestách mezi Českou Rybnou a silnicí IV. třídy, dále pak hustá liniová zeleň (listnaté stromy) podél periodického přítoku Rybenského potoka. Z lokality je vzhledem ke zvlněnému terénu dobře viditelná pouze Česká Rybná a Františky, přesto lze předpokládat, že vysoké tubusy VTE budou z okolních obcí dobře viditelné. Při normální viditelnosti však bude větrný park z hlediska migrací ptáků představovat dominantní prvek v krajině. Při ročním průzkumu jsou prováděny návštěvy území tak, aby bylo možno v dotčeném území prohlédnout aktuálně významná stanoviště s výskytem ptáků v danou sezónu. Při stěžejních kontrolách jsou pozorováni ptáci a jejich chování a pohyby ve všech rozhodujících biotopech zastoupených v blízkém okolí záměru do 500 m od jednotlivých VTE. v místě stavby a v blízkém okolí do vzdálenosti 500 m jsou zastoupeny především biotopy, které CHYTRÝ et al. (2001) charakterizuje jako biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Reprezentanti přirozenějších stanovišť, kde se nacházejí další stanoviště s lokalitami obývanými ptáky, jsou zastoupeni až ve větších vzdálenostech nad 500 m. Ve velkých vzdálenostech nad 1,5 či 3 km byly příležitostně nad rámec monitoringu kontrolovány jen některé lokality, které by mohly vzhledem ke své případné atraktivnosti alespoň teoreticky ovlivnit pohyb ptáků a jejich výskyt u lokality VTE. Monitorované lokality Monitorování zahrnuje především rozhodující biotopy, které byly při návštěvách lokality procházeny pokaždé. Takto je zajištěn monitoring všech základních zastoupených biotopů v okruhu blízkého okolí záměru. - 11 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 12 z 40 Závěr pro volně žijící ptáky a jejich biotopy V širším území bylo získáno značné množství údajů o výskytu avifauny. Není však možné ani žádoucí v rozsahu předloženého dokumentu zahlcovat pracovníky orgánů ochrany přírody málo podstatnými informacemi o výskytu všech druhů ptáků v rozsáhlém okolí řešené lokality. Pro zjednodušení procesu dalšího posuzování proto byly již v úvodu zavedeny specifické kategorie a pojmy, především se jedná o zájmový druh, čili ZD, a zbytkové riziko, ZR, s nimiž je v následujícím textu pracováno tak, aby bylo možné věnovat pozornost pouze těm druhům, u nichž by mohlo dojít k reálnému riziku ohrožení vymezených populací. 4.2. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY Na lokalitě a v bezprostředně dotčeném okolí neleží žádné území PCHP (vysvětlení zkratek pro území v různých kategoriích ochrany viz rejstřík), v nichž jsou předmětem ochrany ohrožené ptačí druhy. Závěr pro PCHP Pro tuto kategorii nebyly vybrány žádné ZD. 4.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A CHRÁNĚNÉ DŘEVINY Lokalita neleží v žádném ze zvláště chráněných území, které je významné pro výskyt některého z druhů volně žijících ptáků, ani do něj nezasahuje. Žádné takové území, které by mohlo být stavbou zásadněji dotčeno z hlediska ohrožení zde chráněných zástupců avifauny, se nenachází ani v bezprostředním okolí. V okolí záměru jsou lokalizovány zvláště chráněné dřeviny, jež obecně představují potenciálně vhodná hnízdiště pro ptáky a úkryty pro netopýry. ZCHÚ jsou řešena samostatně v podkladu č. 2, v širším okolí zájmové oblasti (cca v 5 km okruhu od stavby) se nacházejí dvě MZCHÚ, a to PP Pivnice a PR Maštale, a jedno VZCHÚ, a to CHKO Žďárské vrchy 13. PP Pivnice PP s rozlohou 34,37 ha byla vyhlášena v roce 1998. Nachází se na k. ú. Střítež u Skutče (obec Hluboká) a Zderaz v okrese Chrudim. Předmětem ochrany je kaňon v opukách s pestrou geomorfologií, výskytem mechů, kapraďorostů a mloka skvrnitého. PR Maštale PR s rozlohou 1040,56 ha (!) byla vyhlášena v roce 1989. Nachází se na více k. ú. v okrese Chrudim a Svitavy. Předmětem ochrany je rozlehlé skalní město budované kvádrovými pískovci. CHKO Žďárské vrchy Nejbližší, cca 2,5 km J směrem vzdálenou chráněnou krajinnou oblastí je CHKO Žďárské vrchy. Tato CHKO o celkové výměře 715 km 2 byla vyhlášena v roce 1970. ZCHÚ vyhodnocení Je vhodné připomenout, že hodnocení ZCHÚ je prováděno pouze z hlediska specifického předmětu zájmu. 13 PCHP přechodně chráněná plocha, MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území, VZCHÚ velkoplošné zvláště chráněné území, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka, CHKO chráněná krajinná oblast. - 12 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 13 z 40 Jelikož stavba není umístěna do žádného ze ZCHÚ, které je významné pro výskyt některého z druhů volně žijících ptáků, není dále uvažováno o vlivu na ptáky (případně netopýry) vyskytující se v ZCHÚ. Ovlivnění ornitocenóz okolních ZCHÚ stavbou je stěží předvídatelné a je zde možné pouze hypoteticky uvažovat o přeletech ptáků z takových území, v nichž jsou zastoupeny různé typy biotopů osídlených ptáky. Vzhledem k tomu, že se v potenciálně dotčeném okolí (do vzdálenosti cca 3 km) nenacházejí žádná MZCHÚ, v nichž jsou předmětem ochrany ptačí společenstva či některé druhy ptáků anebo předmět ochrany se liší od řešeného předmětu zájmu, nebyly na základě současného stavu znalostí specifikovány žádné Zájmové druhy, u nichž by bylo třeba zabývat se potenciálním vlivem VTE. Zřejmě nejvýznamnější lokalitou v širším okolí bude PR Maštale, kde je předmětem ochrany skalní město takovýto typ prostředí mohou vyhledávat nejvíce zranitelné skupiny ptáků brodiví (čáp černý), dravci a sovy (výr velký). VZCHÚ jsou v okolí zastoupeny CHKO Žďárské vrchy, která leží v takové vzdálenosti (okrajové části CHKO probíhají 2,5 km daleko), že je na principu předběžné opatrnosti přihlédnuto k možným vlivům na zdejší populace ptáků a netopýrů. CHKO Žďárské vrchy představuje lokalitu s výskytem řady ohrožených druhů ptáků, z nichž některé z nich výrazně ovlivňují další výběr Zájmových druhů pro lokalitu VTE (tato skutečnost je pak zmíněna v komentářích pro jednotlivé druhy). Vzhledem k významu CHKO Žďárské vrchy pro čápa černého byl tento druh pro kategorii VZCHÚ vybrán jako Zájmový. S přihlédnutím k významu území CHKO pro populace netopýrů je však rovněž této málo známé a potenciálně dotčené skupině věnována při průzkumech lokality VTE bližší pozornost. Chráněné stromy a stromořadí. Pro tuto kategorii nebyly dosud vybrány žádné ZD. Závěr pro ZCHÚ Vyčlenění ZD probíhá při hodnocení avifauny tak, aby jimi byla vyčerpávajícím způsobem prezentována jednak sekundární společenstva aktuálně zastoupená v bližším okolí lokality, jednak společenstva v primárních biotopech, jimž se v území např. blíží fragmenty lesních ekosystémů. Ty jsou v dotčeném okolí chráněny formou ZCHÚ. V rámci zvláště chráněných částí přírody v kategoriích ZCHÚ a chráněné dřeviny byl vybrán jediný Zájmový druh čáp černý (Ciconia nigra), a to pro kategorii VZCHÚ. Vyčlenění Zájmových dále probíhá tak, aby jimi byla vyčerpávajícím způsobem prezentována jednak sekundární společenstva aktuálně zastoupená v blízkém okolí lokality, jednak společenstva v primárních biotopech, jimž se blíží ekosystémy s lesními a mokřadními biotopy zastoupené v nedalekém CHKO Žďárské vrchy. Další výběr Zájmových druhů pro lokalitu Česká Rybná je tedy existencí nepříliš vzdáleného CHKO velmi výrazně ovlivněn, zároveň je na lokalitě věnována zvýšená pozornost výskytu netopýrů (je nutno přihlédnout k možnosti migrací ptáků a netopýrů v okolí CHKO). - 13 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 14 z 40 4.4. SOUSTAVA NATURA 2000 PTAČÍ OBLASTI Stavba je situována do prostoru, který se nenachází v sousedství žádné z legislativně vymezených ptačích oblastí. Nejbližší ptačí oblasti se nacházejí v takových vzdálenostech, že jakýkoliv vliv na druhy ptáků v nich zastoupené je vhodné zařadit do kategorie zbytkového rizika. EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY Ptáci netvoří předmět ochrany v EVL. Mezi předměty ochrany EVL ležících v širším okolí patří některé druhy netopýrů. Závěr pro soustavu NATURA 2000 Problematika hodnocení vlivu záměru na území soustavy NATURA 2000 je řešena ust. 45h-i cit. zák. a závěry tedy nemohou být součástí předkládané zprávy. 4.5. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY PTÁKŮ Z ornitologických průzkumů vyplývá, že se na lokalitě a v okolí nacházejí stanoviště obývaná ZCHD 14) podrobný rozbor a vyhodnocení stavu pro ZCHD jsou dále provedeny v textu týkajícím se průzkumu avifauny. Umísťování staveb VTE do biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů je zakázáno (PETŘÍČEK et MACHÁČKOVÁ 2000). Výjimky ze zákazu uděluje místně příslušný orgán státní správy (dnes krajské úřady a místně příslušné správy CHKO, které jsou začleněny pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR) s tím, že vyhodnotí přijatelnost míry negativních dopadů na tyto druhy a rozsah navržených záchranných a kompenzačních opatření. Závěr pro ZCHD Na základě současného stavu znalostí je provedeno sestavení všech zjištěných ZCHD, které tvoří přehled pro případné udělení výjimek z ochrany ZCHD dle zákona č. 114/1992 Sb. Výskyt a ohrožení ZCHD jsou v dalším textu posouzeny z hlediska uvažovaného záměru a jsou z nich vyčleněny druhy, které již nebudou dále posuzovány jako ZD. 4.6. OSTATNÍ 4.6.1. Zájmové druhy ptáků Výběr ZD je řešen průběžně a představuje základní nástroj pro hodnocení jednotlivých prvků předmětu zájmu a posuzování vlivů stavby. Vysvětlení termínu, který je účelově zaveden nad rámec zákona č. 114/1992 Sb., je podáno v kap. TERMINOLOGIE (viz příloha). Přednostní řešení ochrany ZD je možno považovat za nejvíce přínosné, jelikož je prakticky proveditelné, a to ve spolupráci investora se zainteresovanými správními orgány. 14) ZCHD - zvláště chráněné druhy živočichů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. - 14 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 15 z 40 Monitorování vybraných druhů je rovněž možné, a to ať již ve spolupráci se zhotovitelem, či s jinými ornitology, nejlépe pak z místní pobočky ČSO. Teprve naplněním dvou základních požadavků na účinnost ochrany, a to proveditelností opatření a jeho měřitelností, je dosaženo jeho smysluplnosti a efektivnosti. Závěr pro ZD Seznam ZD pro řešenou lokalitu je podán s komentářem ve vyhodnocení výskytu Zájmových ptačích druhů. Seznam musí zahrnout žádoucí druhy ve struktuře avifauny, která na lokalitě a v okolí nejen hnízdí, ale i protahuje, a to na základě aktuálního stavu znalostí. 4.6.2. Sukcesní stadia, klimax Jak bylo dříve uvedeno, záměr je situován do území z velké části odlesněného a řešená lokalita se nachází na zemědělských pozemcích. Z hlediska sukcesního zařazení je tedy možno na aktuální stav lokality pohlížet jako na rané sukcesní stadium, které je antropogenně neustále obnovováno a dlouhodobě udržováno. Vzhledem k přímé závislosti území na ekonomické činnosti člověka tedy dnes lokalita nepředstavuje předmět zájmu ochrany přírody v konzervativním smyslu (senzu CHYTRÝ et al., 2001). Při posuzování avifauny ovšem mohou být dále hodnoceny jako cenné druhy i ty, které jsou asociovány na polní, a tedy sekundární biotopy. Z nich jsou jako druhy Zájmové vyspecifikovány jen ty, jež reprezentují biologicky kvalitní kulturní krajinu, jejíž existence a zdárný rozvoj jsou v podmínkách daného území přinejmenším potenciálně možné. Území by však bylo bez zásahu člověka pokryto z větší části lesem (např. NEUHÄUSLOVÁ et al., 1998). Proto je také věnována zvýšená pozornost lesním druhům ptáků, jež se vyskytují v okolních komplexech lesů. Ve vztahu k řešenému záměru pak byly ze zástupců lesní avifauny metodicky vybrány ty Zájmové druhy, které by zde obývaly primární biotopy a jež nyní představují bioindikátory stavu zachovalosti přírodního prostředí v dané oblasti. Biologický potenciál krajiny vytvořit stadium blízké klimaxu není v území narušen drastickým způsobem, jako je tomu v některých jiných urbanizovaných oblastech kraje (např. v okolí velkých měst). Ve srovnání s výstavbou plošných staveb v okolí (komunikace, budovy a jejich komplexy) lze jednoznačně považovat vliv záměru na tento potenciál za nepatrný a navíc dočasný (životnost VTE je předpokládána na min. 20 let). To je dáno jednak nízkým nárokem stavby VTE na půdní zábor, jednak skutečností, že v případě potřeby (pokud by došlo k převážení jiných zájmů) je možné stavbu relativně snadno demontovat. Jinak tomu však je v případě Zájmových druhů ptáků, které charakterizují primární stav okolí lokality. U nich by mohlo dojít v souvislosti se záměrem k dotčení, jež by mohlo být rozpoznáno jako likvidační a z hlediska kraje by tak mělo být označeno za nepřípustné. Tento negativní vliv by mohl být navíc umocněn kumulativním dopadem staveb VTE, pokud by byly do oblasti v budoucnu dále umisťovány bez dostatečného posouzení. Významný negativní vliv může být také předpokládán u ZD, které charakterizují sice sekundární, avšak dosud stále žádoucí stav lokality. Z uvedeného vyplývá, jak vysoce potřebné je nadále sledovat zastoupení těchto ZD v místních ornitocenózách. Z hlediska správních orgánů by měla být jejich ochrana přednostně řešena. Snahou investora je prakticky se na této ochraně podílet (viz navržená opatření a kompenzace), případně dokonce aktivně přispět ke zlepšení stavu. - 15 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 16 z 40 Závěr pro sukcesní stadia Ze zaznamenaných druhů je zapotřebí stanovit ZD reprezentující primární, ale také kvalitní sekundární biotopy. Výběr odráží především nejvíce žádoucí druhy ve struktuře avifauny, která na lokalitě a v okolí hnízdí. V případě řešené lokality se jedná o vybrané druhy ptáků obývající zachovalou kulturní krajinu s poli a loukami a rozptýlenou zelení. Ostatní druhy reprezentují lesy s druhovou skladbou alespoň částečně odpovídající přirozenému složení lesů v regionu. V případě lokality Česká Rybná se jedná přednostně o vybrané druhy ptáků obývající bukojedlové a bukové lesy 4.6.3. Netopýři V území se vyskytují netopýři. Druhy vyskytující se na našem území náleží mezi letouny z podřádu Microchiroptera a patří mezi ohrožené a zvláště chráněné druhy živočichů. Navíc všechny patří mezi druhy z Přílohy IV 15) a Radou ES je pro ně vyžadována přísná ochrana jedinců. Metodika Přímo v místě stavby VTE byla prováděna orientační pozorování, která sestávala z vizuálního a sluchového zjišťování netopýrů při všech večerních návštěvách. Vyhodnocení Žádný zástupce Microchiroptera nebyl při večerních a nočních návštěvách zaznamenán přímo při průletu lokalitou VTE. V okolí byl výskyt netopýrů nahodile zaznamenán ve vzdálenosti od několika set metrů. Závěr pro netopýry Vzhledem ke zjištěnému výskytu netopýrů v okolí nelze vyloučit zálety do prostoru VTE. ZD proto budou vybrány z druhů, které budou zjištěny v rámci dalších průzkumů. 5. PRŮZKUMY 5.1. METODIKA 5.1.1. Práce v terénu V území jsou prováděny od roku 2006 zoologické průzkumy spojené s monitoringem avifauny, jehož cílem je vyhodnotit aktuální stav výskytu ptáků na dané lokalitě v časovém úseku pokrývajícím všechna roční období. Monitorování lokality provádějí pouze zkušení terénní ornitologové. Ptáci jsou sledováni vizuálně i akusticky, zapisováni jsou všichni jedinci (hejna) zjištěni na trase, tedy i ti, kteří byli zaznamenáni ve větších vzdálenostech nad 1.500 m od jednotlivých VTE. 15) K termínu Příloha IV viz kap. TERMINOLOGIE v příloze. - 16 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 17 z 40 Monitorován je rovněž výskyt obtížněji zjistitelných druhů ptáků na lokalitě VTE budou např. prováděny noční odchyty sov do sítí a chiropterologické průzkumy. Kromě prvotní vizuální a sluchové registrace netopýrů bude pro detekci netopýrů na lokalitě aplikován ultrazvukový detektor typu D 1000X. Při stěžejních návštěvách jsou vždy navštěvovány základní biotopy zastoupené v nejbližším okolí záměru, kterým je zvýšená pozornost věnována až do vzdálenosti 1.500 m od VTE. Průzkum je ale směřován do všech biotopů s předpokládanými asociovanými ptačími společenstvy, které se na lokalitě a v jejím okolí nacházejí byly navštíveny především otevřené biotopy s poli a loukami, okraje (obě strany Rybenského potoka, levá strana Martinického potoka) či interiéry (u potoka Krounka) lesních porostů a okraje intravilánů Rychnova, České Rybné a Františků (prakticky vše v kv. 6262). I přes změněnou druhovou skladbu představují zdejší lesy biotop, který významně určuje zastoupení ptáků v okolí lokality. Z mokřadních lokalit byly pouze fragmentárně prohlédnuty pravostranný přítok Krounky a samotná Krounka a dále krvavcové vlhké louky u Františků, které představují jeden z nejkvalitnějších biotopů v blízkém okolí stavby VTE. 5.1.2. Souhrn prováděných činností v místě záměru, tj. do vzdálenosti 500 m Na lokalitě se stavbou a v okolí do vzdálenosti 500 m (tj. v místě záměru) jsou podrobněji sledovány všechny základní biotopy, kde je možno předpokládat výskyt ptáků a netopýrů. Probíhají zde metodické pochůzky zahrnující kontrolu výskytu ptáků a netopýrů v bezprostředním okolí záměru. Jsou zde vyhledávány uhynulé exempláře ptáků a netopýrů v polním prostředí za pomocí speciálně cvičeného psa. V místě záměru bude prováděn odchyt dravců a sov. Průzkum netopýrů sestává z vizuálního a sluchového zjišťování ve večerních a nočních hodinách anebo při použití detektoru. od 500 do 1.500 m Ve vzdálenosti od 500 do 1.500 m jsou při každé kontrole prováděny rovněž návštěvy základních, ale také dalších cennějších biotopů, v nichž se nacházejí další stanoviště s lokalitami obývanými ptáky (příp. netopýry). Rovněž v této vzdálenosti jsou vyhledávány uhynulé exempláře ptáků a netopýrů v polním prostředí. Při dostatku času anebo při dalších nárazových návštěvách, které nejsou zmíněny v předloženém rozpise termínů monitoringu, jsou rovněž kontrolovány některé vzdálenější lokality (nad 3 km), jež by mohly vzhledem ke své případné atraktivnosti alespoň teoreticky ovlivnit pohyb migrujících ptáků a netopýrů a jejich výskyt u lokality VTE. K návštěvám ve vzdálenějších lokalitách je přihlíženo jen ve výjimečných případech a jen u výskytu specifických druhů. Druhy jsou uspořádány do přehledu, který zahrnuje všechny zástupce zjištěné jak v rámci monitoringu, tak na základě literárních dat. Názvosloví uváděných taxonů vychází z aktuálně používané systematiky. Ve vyhodnocení je provedeno základní rozlišení v zónách akčního rádia od VTE pro zjištěné druhy ( 500, tj. v místě záměru, 1.500, nad 1.500 m), přičemž u zjištění ohrožených a vzácných druhů či významnějších pozorování je podána v dalším textu hodnotící informace o charakteristice výskytu. - 17 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 18 z 40 Nepravidelně je prováděna fotodokumentace lokalit se stanovišti obývaných ptáky a netopýry, která je uložena v archivu zhotovitele ve formátu RAW. 5.2. ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM 5.2.1. Přehled zaznamenaných druhů V následující tabulce je uveden přehled druhů ptáků zjištěných v zájmovém území nebo v jeho okolí vymezeném nejdále hranicemi kvadrátu mezinárodního kvadrátového mapování organismů č. 6262, ale v odůvodněných případech také kvadrátů sousedních. Druhy jsou řazeny abecedně dle českého názvu. U každého druhu jsou uvedeny tyto zhuštěné informace: - stupeň ohrožení podle přílohy č. III Vyhlášky u druhů s vyšším než obecným statutem ochrany (tedy pouze ZCHD) 16) (I); - stupeň ohrožení vyjádřený aktuální hodnotou vypočítaného rizikového faktoru (všechny druhy) (II); - charakter výskytu, který může být podle mezinárodně používané metodiky vyhodnocen jako hnízdní (ŠŤASTNÝ et al., 2006) a tahový, anebo pouze tahový (III); - mezinárodní kód pro stupeň průkaznosti hnízdění (IV); - zóna akčního radia se zastižením druhu (V); - místo pro poznámky (VI). Vysvětlivky jsou podány pod tabulkou. 5.2.1.1. Tabulka: Seznam hodnocených druhů No Druh I. II. III. IV. V. RF V Kód km 1 potápka malá Tachybaptus ruficollis O S. HT. C >1,5 2 potápka roháč Podiceps cristatus O S. HT. D >1,5 3 potápka černokrká Podiceps nigricollis O S. T.. >1,5 4 volavka bílá Egretta alba SO S. T.. >1,5 5 volavka popelavá Ardea cinerea N. HT.. 0,5 6 čáp černý Ciconia nigra SO V. HT. D 1,5 7 čáp bílý Ciconia ciconia O S. HT. D16 1,5 8 labuť velká Cygnus olor N. HT. D >1,5 9 kachna divoká Anas platyrhynchos N. HT. D 1,5 10 polák velký Aythya ferina N. HT. D >1,5 11 polák chocholačka Aythya fuligula N. HT. D >1,5 12 včelojed lesní Pernis apivorus SO V. HT.. >1,5 13 moták pochop Circus aeruginosus O S. HT. B 0,5 14 moták pilich Circus cyaneus SO VV. HT. C >1,5 15 moták lužní Circus pygargus SO V. T.. >1,5 16 jestřáb lesní Accipiter gentilis O S. HT. D 1,5 17 krahujec obecný Accipiter nisus SO S. HT. D 1,5 18 káně lesní Buteo buteo N. HT. D13 0,5 19 káně rousná Buteo lagopus N. TZ.. >1,5 20 orlovec říční Pandion haliaetus KO V. T.. >1,5 21 poštolka obecná Falco tinnunculus N. HT. D 0,5 22 dřemlík tundrový Falco columbarius SO S. T.. >1,5 23 ostříž lesní Falco subbuteo SO V. HT. C >1,5 24 jeřábek lesní Bonasa bonasia SO V. HT. C >1,5 25 koroptev polní Perdix perdix O S. HT. D >1,5 26 křepelka polní Coturnix coturnix SO S. HT. D 1,5 Poznámky 16) Vyhláška, ZCHD: Jde o vyhlášku č. 395/1992 Sb., která obsahuje v příloze č. III seznam ZCHD, tj. zvláště chráněných druhů živočichů. - 18 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 19 z 40 No Druh I. II. III. IV. V. RF V Kód km 27 bažant obecný Phasianus colchicus N. HT. D 0,5 28 chřástal polní Crex crex SO V. HT. C >1,5 29 slípka zelenonohá Gallinula chloropus N. T.. >1,5 30 lyska černá Fulica atra N. HT. D >1,5 31 kulík říční Charadrius dubius N. HT. D >1,5 32 čejka chocholatá Vanellus vanellus N. HT. D 0,5 33 bekasina otavní Gallinago gallinago SO V. HT. D >1,5 34 sluka lesní Scolopax rusticola O S. HT. C >1,5 35 pisík obecný Actitis hypoleucos SO V. T.. >1,5 36 racek chechtavý Larus ridibundus N. T.. >1,5 37 holub domácí Columba livia f. domestica N. HT. B1 0,5 38 holub doupňák Columba oenas SO S. HT. D >1,5 39 holub hřivnáč Columba palumbus N. HT. D13 0,5 40 hrdlička zahradní Streptopelia decaocto N. HT. D13 >1,5 41 hrdlička divoká Streptopelia turtur N. HT. D 1,5 42 kukačka obecná Cuculus canorus N. HT. D 1,5 43 sova pálená Tyto alba SO V. HT. D >1,5 44 výr velký Bubo bubo O V. HT. D >1,5 45 kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum SO V. HT. C >1,5 46 sýček obecný Athene noctua SO V. HT. D >1,5 47 puštík obecný Strix aluco N. HT. D >1,5 48 kalous ušatý Asio otus N. HT. D >1,5 49 sýc rousný Aegolius funereus SO V. HT. D >1,5 50 lelek lesní Caprimulgus europaeus SO V. T.. >1,5 51 rorýs obecný Apus apus O N. HT. D >1,5 52 ledňáček říční Alcedo atthis SO V. HT. D >1,5 53 dudek chocholatý Upupa epops SO V. T.. >1,5 54 krutihlav obecný Jynx torquilla SO S. HT. C >1,5 55 žluna šedá Picus canus S. HT. D >1,5 56 žluna zelená Picus viridis N. HT. D 1,5 57 datel černý Dryocopus martius N. HT. D >1,5 58 strakapoud velký Dendrocopos major N. HT. D16 0,5 59 strakapoud malý Dendrocopos minor N. HT. D >1,5 60 skřivan lesní Lullula arborea SO V. HT. C >1,5 61 skřivan polní Alauda arvensis N. HT. D11 0,5 62 vlaštovka obecná Hirundo rustica O N. HT. D16 1,5 63 jiřička obecná Delichon urbica N. HT. D16 1,5 64 linduška lesní Anthus trivialis N. HT. D 1,5 65 linduška luční Anthus pratensis N. HT. D >1,5 66 konipas luční Motacilla flava SO S. HT. C >1,5 67 konipas horský Motacilla cinerea N. HT. D >1,5 68 konipas bílý Motacilla alba N. HT. D 0,5 69 skorec vodní Cinclus cinclus N. HT. D >1,5 70 střízlík obecný Troglodytes troglodytes N. HT. D 1,5 71 pěvuška modrá Prunella modularis N. HT. D 0,5 72 červenka obecná Erithacus rubecula N. HT. D 0,5 73 slavík obecný Luscinia megarhynchos O N. T.. >1,5 74 rehek domácí Phoenicurus ochruros N. HT. D12 1,5 75 rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus N. HT. D >1,5 76 bramborníček hnědý Saxicola rubetra O N. HT. D >1,5 77 bělořit šedý Oenanthe oenanthe SO V. HT. B >1,5 78 kos černý Turdus merula N. HT. D16 0,5 79 drozd kvíčala Turdus pilaris N. HT. D 0,5 80 drozd zpěvný Turdus philomelos N. HT. D15 0,5 81 drozd cvrčala Turdus iliacus SO S. T.. >1,5 82 drozd brávník Turdus viscivorus N. HT. D 0,5 Poznámky - 19 -
Vliv stavby na avifaunu Strana 20 z 40 No Druh I. II. III. IV. V. RF V Kód km 83 cvrčilka zelená Locustella naevia N. HT. C >1,5 84 cvrčilka říční Locustella fluviatilis N. HT. C 1,5 85 rákosník zpěvný Acrocephalus palustris N. HT. D 1,5 86 rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus N. T.. 87 sedmihlásek hajní Hippolais icterina N. HT. D >1,5 88 pěnice pokřovní Sylvia curruca N. HT. D >1,5 89 pěnice hnědokřídlá Sylvia communis N. HT. D14 0,5 90 pěnice slavíková Sylvia borin N. HT. D >1,5 91 pěnice černohlavá Sylvia atricapilla N. HT. D14 0,5 92 budníček lesní Phylloscopus sibilatrix N. HT. D >1,5 93 budníček menší Phylloscopus collybita N. HT. D 0,5 94 budníček větší Phylloscopus trochilus N. HT. D >1,5 95 králíček obecný Regulus regulus N. HT. D 0,5 96 králíček ohnivý Regulus ignicapillus N. HT. D >1,5 97 lejsek šedý Muscicapa striata O N. HT. D >1,5 98 lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca N. HT. C >1,5 99 mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus N. HT. B 0,5 100 sýkora babka Parus palustris N. HT. D 1,5 101 sýkora lužní Parus montanus N. HT. D >1,5 102 sýkora parukářka Parus cristatus N. HT. D >1,5 103 sýkora uhelníček Parus ater N. HT. D 0,5 104 sýkora modřinka Parus caeruleus N. HT. D 0,5 105 sýkora koňadra Parus major N. HT. D 0,5 106 brhlík lesní Sitta europaea N. HT. D 0,5 107 šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris N. HT. D 1,5 108 šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla N. HT. D >1,5 109 žluva hajní Oriolus oriolus SO S. T.. >1,5 110 ťuhýk obecný Lanius collurio O S. HT. D16 >1,5 111 ťuhýk šedý Lanius excubitor O S. HT. D 1,5 112 sojka obecná Garrulus glandarius N. HT. D 0,5 113 straka obecná Pica pica N. HT. D >1,5 114 ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes O S. HT. D >1,5 115 kavka obecná Corvus monedula SO S. T.. >1,5 116 havran polní Corvus frugilegus N. T.. >1,5 117 vrána šedá Corvus cornix N. HT. D 0,5 118 krkavec velký Corvus corax O S. HT. D 1,5 119 špaček obecný Sturnus vulgaris N. HT. D 0,5 120 vrabec domácí Passer domesticus N. HT. D13 0,5 121 vrabec polní Passer montanus N. HT. D >1,5 122 pěnkava obecná Fringilla coelebs N. HT. D 0,5 123 zvonohlík zahradní Serinus serinus N. HT. D 1,5 124 zvonek zelený Carduelis chloris N. HT. D 0,5 125 stehlík obecný Carduelis carduelis N. HT. D 1,5 126 čížek lesní Carduelis spinus N. HT. D 0,5 127 konopka obecná Carduelis cannabina N. HT. D >1,5 128 čečetka zimní Carduelis flammea N. HT. D >1,5 129 křivka obecná Loxia curvirostra N. HT. D 0,5 130 hýl rudý Carpodacus erythrinus O S. HT. D >1,5 131 hýl obecný Pyrrhula pyrrhula N. HT. D 0,5 132 dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes N. HT. D 0,5 133 strnad obecný Emberiza citrinella N. HT. D 0,5 134 strnad rákosní Emberiza schoeniclus N. HT. D >1,5 135 strnad luční Miliaria calandra KO V. HT. C >1,5 Poznámky - 20 -