27.1 Výklad, výtah, výpisky, citáty Caligula, římský císař v letech 37-41. Narozen jako mladší Germanicův syn r. 12 po Kr. v Antiu, kde ve vojenském táboře svého otce dostal od vojáků přezdívku Botička. ( ) Caligula byl vysoké postavy, píše o něm Suetonius, velmi bledé pleti, značně tlustého těla, ale šíji a nohy měl nápadně hubené, oči a spánky vpadlé, čelo široké a vrásčité, vlas řídký, ale na temeni žádný, jinak po těle byl zarostlý. Různá spiknutí a tvrdá protiopatření císaře, který zřejmě více trpěl psychickými poruchami a zrůdnými sklony, vyvolaly neblahé napětí mezi panovníkem a opozicí, kterou tvořili senátoři, jezdci a nakonec i panovníkova osobní garda. V důsledku toho byl Caligula 24. ledna 41 zavražděn ( ). výklad pramen Veh, O., Lexikon římských císařů od Augusta po Justiniána I. (27 př. Kr. až 565 po Kr.), České Budějovice, Tiskárna Johanus, 2002, s. 20-21. Autor: Mgr. Zuzana Kadlecová
27.2 Co již víme? Ve škole se každý den setkáváme s velkým množstvím informací. Protože lidský mozek není schopen si všechny tyto informace uchovat, je vybaven vlastností zapomínání. Pokud si něco vědomě chceme zapamatovat, musíme si danou látku opakovat (učit se) k tomu nám slouží jednak učebnice, jednak sešity, ve kterých většinou máme tzv. výpisky. poč. písmeno křest. jména VÝPISKY doslovný nebo heslovitý záznam hlavních myšlenek textu nutné uvést pramen, tj. ze které knihy výpisky pocházejí: příjmení autora Veh, O., Lexikon římských císařů od Augusta po Justiniána I. (27 př. Kr. až 565 po Kr.), České Budějovice, Tiskárna Johanus, 2002, s. 20-21. nakladatelství rok vydání strana název knihy místo vydání
27.3 Jaké si řekneme nové termíny a názvy? Hliník se odstěhoval do Humpolce: citát doslovně uvedený cizí výrok označujeme: uvozovkami (v písemném projevu) slovy cituji, konec citátu (v mluveném projevu) vypuštěné části nahrazujeme třemi tečkami v závorce ( ) výtah spojení výpisků a osnovy zachycuje nejdůležitější a nejzajímavější myšlenky (jako výpisky), ale zároveň vystihuje přehledně stavbu celého textu (jako osnova) Víš, odkud pocházejí následující citáty? Vzpomeneš si na další? Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. výtah neznamená pouhé zestručnění vypisujeme hlavní myšlenky v pořadí, jak jdou za sebou stručnosti dosáhneme: vypuštěním určitých sloves, užitím zkratek, závorek, pomlček apod. přehlednosti dosáhneme: jednotlivé informace píšeme na nový řádek, značíme nadřazenost a podřazenost pomocí číslic (odrážek) součástí výtahu musí být i pramen = bibliografické údaje
27.4 Co si řekneme nového? = odborné pojednání o určitém problému nebo jevu - podává OBJEKTIVNÍ informaci, nezkreslenou osobními názory mluvčího VÝKLAD Výklad přísně odborný - v učebnicích, odborných knihách, na vědeckých přednáškách - sloh strohý, bez citově zabarvených slov a básnických prostředků - pro laika může být nesrozumitelný - typické užívání TERMÍNŮ = odborných názvů - musí být jasný a přesný, srozumitelný pro adresáty Výklad popularizační - v mluvené podobě má formu PŘEDNÁŠKY - užití prostředků zvukových (melodie, tempo, pauzy, důrazy) a vizuálních (gesta, mimika) - v časopisech určených nejširší veřejnosti - informace podávány běžným spisovným jazykem, mnohdy humornou formou
27.5 Procvičení a příklady Na základě popisu o psím plemeni z níže uvedeného odkazu udělej stručný výtah. Nezapomeň uvést i pramen. Bígl Pokud nevíš, s pomocí Slovníku cizích slov najdi definici následujících termínů a správně je rozřaď do příslušných oborů. cedr cimbál citera triangl cypřiš topol palma harmonium cello
27.6 Něco navíc pro šikovné Sestav osnovu, vypiš nejdůležitější informace a alespoň 10 termínů. Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je masožravá rostlina patřící do botanického rodu mucholapka (Dionaea), jehož je jediným druhem. Jako jediná suchozemská masožravá rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Mucholapku popsal ve svém dopisu Linnéovi botanik John Ellis roku 1769. Rostlině dal jméno "Dionaea" (Dione - česky Diana - je jméno řecké bohyně lovu). Dionaea roste pouze v malé oblasti severoamerického státu Jižní Karolina - v asi 120 km okolí města Charlestonu. Rostlina byla ve Spojených státech už v minulém století tak známá, že ji byl sbírat coby dárek dokonce i tehdejší prezident Spojených států Thomas Jefferson. Bohužel, popularita a výjimečnost mucholapkám moc neprospěly a rostliny lze dnes v přírodě nalézt jen velmi vzácně. Víc než zájem sběratelů však mucholapku potlačuje ničení jejich přirozených stanovišť - slatinišť, kde roste v porostech ostřic a vlhkomilných trav společně se špirlicemi, rosnatkami a tučnicemi. Tato masožravá rostlina se podobá malé otevřené tlamičce na jejichž okrajích jsou malé,,zoubky". Celá rostlina je hráškově až tmavě zelená. Má také krátké listy většinou téměř rovnoběžně s půdou. Z jedné rostliny může vyrůst až 6 tlamiček oválného tvaru, které loví neopatrný hmyz. Velikost a šířka řapíku se v průběhu roku mění. Zatímco v létě jsou pasti velké a řapík úzký, v zimě jsou pasti díky nedostatku potravy malé a méně funkční a řapík je široký, aby byla jeho asimilační plocha co nejvíce využita. Loví drobný lezoucí a létavý hmyz, například mravence, pavouky, mouchy, ale třeba i vosy. Kořist láká na sladký nektar, který produkuje na okrajích pastí. Samotné pasti jsou otevřené přibližně v úhlu 45 a vypadají jako malá železa na medvědy, nebo jako zelená zubatá tlamička se spoustou tenkých dlouhých zubů. Na vnitřní straně obou čelistí se nacházejí obvykle tři na pohyb citlivé chloupky vytvářející jakousi klec zabraňující úniku hmyzu. K tomu, aby past zaklapla, je třeba v rozmezí několika sekund opakovaně podráždit alespoň dva z nich. Rostlina tak pozná, že se pravděpodobně jedná o hmyz a zbytečně se nevysiluje klapáním naprázdno při náhodném podráždění. Vlastní pohyb pasti je na rostlinu velmi rychlý, sevře se plynulým pohybem asi za půl sekundy (za vhodných podmínek i rychleji). Hmyz ho ale vnímá naopak jako pomalý a neškodný a když se nad ním sevřou zuby pasti, už neunikne. Po prudkém sevření obou polovin "pastí" jejich svíravý pohyb pomalu pokračuje dál a rostlina nejprve chemickými receptory zjišťuje, zda ulovila kořist. Pokud ano, okraje pasti hermeticky přilnou k sobě a dovnitř je napuštěna trávící šťáva. Pokud ne, zbytečně sklaplý list "pozná" svůj omyl (př. kapka vody, aj.) do dvou dnů a znovu se rozevře. Snaha hmyzu vyprostit se v kombinaci se stálým tlakem čelistí pasti zajistí, aby se kořist dostala do optimální polohy. Z vnitřní strany čelistí se začnou uvolňovat trávicí enzymy, které kořist za několik dní (cca 7-10) rozloží, takže z ní zbude jen tvrdý skelet (chitinová schránka hmyzu). Pak se past opět rozevře a čeká na další hmyz. Sklapnout s kořistí past může asi dvakrát nebo třikrát. Naprázdno asi šestkrát (max. desetkrát). Pak list i s pastí odumře.
Elektronická učebnice - II. stupeň Základní škola Děčín VI, Na Stráni 879/2 příspěvková organizace Czech language and literature 27.7 CLIL Parchment is a thin material made from calfskin, sheepskin or goatskin, often split. Its most common use was as a material for writing on, for documents, notes, or the pages of a book, codex or manuscript. It is distinct from leather in that parchment is limed but not tanned; therefore, it is very reactive to changes in relative humidity and is not waterproof. Finer-quality parchment is called vellum. Parchment was developed in Pergamon, from which name it is believed the word "parchment" evolved, under the patronage of either Eumenes I, who ruled 263 241 BC; or Eumenes II, who ruled 197 158, as a substitute for papyrus, which was temporarily not being exported from Alexandria, its only source. http://en.wikipedia.org/wiki/parchment explanation - výklad source - pramen summary - výtah excerpts - výpisky citation - citát
27.8 Test znalostí 1. Ve zdroji citované publikace nemusí být: a/ příjmení autora b/ celý název knihy c/ ilustrátor d/ místo vydání 2. Co neplatí pro výklad? a/ Podává objektivní informace. b/ Informace jsou zkreslené osobním názorem mluvčího. c/ Typické je užívání termínů. d/ Mluvenou formou je přednáška. 3. Mezi termíny z jedné oblasti se vloudila chyba. Najdi chybnou řadu. a/ centurie, legie, balista, katapult, triéra b/ tis, javor, kaštan, buk, modřín c/ vodík, hliník, kyselina sírová, metan, kyslík d/ anafora, epiteton, metafora, aritmetika 4. Co neplatí? Přísně odborný výklad: a/ podává informace často zábavnou formou. b/ může být pro laika nesrozumitelný. c/ se vyznačuje strohým stylem bez citově zabarvených slov. d/ je typický pro učebnice, vědecké přednášky. Správné odpovědi: 1. c 2. b 3. d 4. a Test na známku
27.9 Použité zdroje, citace 1. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 6.ročník (učebnice), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2005. 2. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 6.ročník (pracovní sešit), Tobiáš, Havlíčkův Brod 1999. 3. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 7. ročník (učebnice), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2005. 4. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 7. ročník (pracovní sešit), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2001. 5. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 8. ročník (učebnice), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2002. 6. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 8. ročník (pracovní sešit), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2002. 7. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 9. ročník (učebnice), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2005. 8. V. Bičíková, Z. Topil, F. Šafránek: Český jazyk pro 9. ročník (pracovní sešit), Tobiáš, Havlíčkův Brod 2003. 9. O. Veh: Lexikon římských císařů od Augusta po Justiniána I., České Budějovice 2002. 10.obrázky z databáze klipart 11.http://cs.wikipedia.org/wiki/Mucholapka (slide 6) 12.http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Parchment_from_goatskin.jpg (slide 7)
27.10 Anotace Autor Mgr. Zuzana Kadlecová Období 01 06/2012 Ročník Klíčová slova Anotace 6. 9. ročník Výklad, přednáška, výtah, výpisky, citáty, termíny. Prezentace popisující pojmy výklad, výtah, výpisky a citát.