Roman MÁCA ADOPCE NA DÁLKU: NEZIŠTNÁ POMOC NEBO DALŠÍ FORMA ZÁVISLOSTI?

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDÍ Roman MÁCA ADOPCE NA DÁLKU: NEZIŠTNÁ POMOC NEBO DALŠÍ FORMA ZÁVISLOSTI? bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Petr DANĚK, Ph.D. Olomouc 2008

Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedl v seznamu. V Olomouci 13. 5. 2008.

Chtěl bych tímto poděkovat vedoucímu práce RNDr. Petru Daňkovi, Ph.D. za vedení a cenné rady při tvorbě bakalářské práce. Dále pak chci poděkovat představitelům organizacím realizujících projekty adopce na dálku za poskytnuté informace. Mé poděkování patří také všem adoptivním rodičům za jimi podané informace nezbytné pro vznik práce.

Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2005/06 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student Roman MÁCA obor Mezinárodní rozvojová studia Název práce: Adopce na dálku: nezištná pomoc nebo další forma závislosti? Adoption at a distance: Unselfish help or a form of dependency? Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je poskytnout přehled o fungování programů adopce na dálku v ČR a provést kvalitativní analýzu vztahů, které se vytvářejí mezi dětmi a adoptivními rodiči. Struktura práce: 1. Popište, jakým způsobem jsou organizovány programy adopce na dálku v ČR (které organizace v této oblasti působí, výběr dětí, propagace programů). Zjistěte počet adoptovaných dětí a dětí nabízených k adopci a jejich geografickou a demografickou strukturu (podle země bydliště a věku, příp. dalších znaků). V této časti je vhodné vycházet jak z literatury, tak z kontaktů s příslušnými organizacemi. 2. Vysvětlete metody kvalitativního výzkumu, vhodné pro dosažení cíle práce (zvláště interview nestandardizovaný rozhovor) 3. Prostřednictvím rozhovorů s adoptivními rodiči proveďte průzkum utváření a vývoje vztahu mezi dětmi a adoptivními rodiči. 4. Přehledně shrňte výsledky průzkumu. 5. Prostřednictvím získaných výsledků a názorů publikovaných v literatuře proveďte přehled aspektů programů adopce na dálku, které považujete za přínosné pro společnost v cílových i dárcovských zemích, a aspektů, které považujete za

nepřínosné, resp. prohlubující vztahy závislosti. Diskutujte závažnost jednotlivých aspektů. 6. Shrnutí summary, klíčová slova key words (v českém a anglickém jazyce), 7. Přílohy (projekt průzkumu, struktura rozhovoru, místo a čas konání schůzek, mapy, fotografie apod.) Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: (1) do října 2006: přehled literatury o adopci na dálku a jejích pozitivních a negativních projevech; základní charakteristika organizací v ČR (2) do prosince 2006: vypracování projektu průzkumu, vytvoření adresáře kontaktů, provedení prvních interview, zpracování metodické kapitoly (3) do března 2007: provedení interview a zaznamenání a zpracování výsledků (4) do května 2007 (přesné datum bude oznámeno v harmonogramu školního roku): zpracování a editace závěrečné zprávy, včetně příloh. Rozsah grafických prací: text, grafy, mapy bez omezení Rozsah průvodní zprávy: 10 000 12 000 slov základního textu + práce včetně všech příloh v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Cloke, P., Cook, I., Crang, P., Goodwin M., Painter J., Philo, C. (2004) Practising Human Geography. London: Sage. Gray, D. (2004) Doing Research in the Real World. London: Sage Smolíková, D. (2004) Učíme je chytat ryby. Sedmá generace 06/2004. www stránky České katolické charity, Humanistického hnutí aj. organizací Vedoucí bakalářské práce: Petr Daněk Datum zadání bakalářské práce: 15. 6. 2006 Termín odevzdání bakalářské práce: 15. 5. 2007 vedoucí katedry vedoucí diplomové práce

Obsah 1. Úvod... 7 1. 1. Cíl práce... 7 2. Metodika... 9 3. Přehled projektů adopce na dálku v České republice... 10 3. 1. Charita Česká republika... 10 3. 1. 1. Arcidiecézní charita Praha... 10 3. 1. 2. Arcidiecézní charita Olomouc... 13 3. 1. 3. Diecézní charita České Budějovice... 14 3. 1. 4. Diecézní charita Hradec Králové... 15 3. 1. 5. Diecézní charita ostravsko-opavská... 16 3. 1. 6. Diecézní charita Plzeň... 16 3. 2. Humanistické hnutí... 17 3. 2. 1. Humanistické centrum Dialog... 18 3. 2. 2. Humanistické centrum Narovinu... 18 3. 2. 3. Vysokoškolští humanisté... 19 3. 3. Ostatní organizace... 20 3. 3. 1. ADRA... 20 3. 3. 2. Hnutí solidarity s chudými třetího světa Maitri... 21 3. 3. 3. Humanitas Afrika... 22 3. 3. 4. Nadace mezinárodní potřeby... 23 3. 3. 5. Nadační fond Inka... 24 3. 3. 6. Občanské sdružení Pro-Contact... 25 3. 3. 7. Občanské sdružení Surya... 26 3. 3. 8. Občanské sdružení Bwindi Orphans... 26 3. 3. 9. Nadace Terezy Maxové... 27 3. 3. 10. Namasté Nepál... 27 3. 3. 11. Malé občanské sdružení tolerance (M. O. S. T.)... 28 4. Realizace adopce na dálku... 29 4.1. Historie... 29 4. 2. Fungování adopce na dálku... 30 4. 2. 1. Vznik projektu... 30 4. 2. 2. Jak probíhá adopce na dálku, její účastníci... 30 4. 2. 3. Problémy, se kterými se organizace potýkají... 35 5. Vztahy mezi dětmi a sponzory... 37 5. 2. Výsledky výzkumu... 38 5. 2. 1. Problémy s adopcí na dálku podle zkušenosti sponzorů... 42 5. 2. 2. Vytvoření platformy adopce na dálku?... 42 6. Hodnocení adopce na dálku... 44 6. 1. Pozitiva aneb Proč podporovat... 44 6. 2. Negativa aneb Proč nepodporovat... 45 7. Závěr... 47 8. Shrnutí, klíčová slova... 49 8. 1. Summary, key words... 49 9. Použité zdroje... 50 9. 1. Doporučené zdroje věnující se problematice... 51 10. Přílohy... 53 6

1. Úvod Projekty adopce na dálku jsou jednou z možností podpory potřebným v různých zemích světa. Na rozdíl od jiných forem pomoci jde o velice unikátní způsob, kde hraje významnou roli zpětná vazba a citově založený vztah, který vzniká mezi dárcem a příjemcem. Jedná se o pomoc dětem, které žijí ve velice špatných životních podmínkách a které by bez cizí pomoci těžko získaly potřebnou zdravotní péči nebo mohly dosáhnout vzdělání, které pro ně může být cestou k lepšímu životu v dospělosti. Sponzoři si prostřednictvím zprostředkovatelských organizací vybírají, které dítě následně finančně podporují. Mezi dětmi a adoptivními rodiči může dojít k vytvoření vztahu, který je založen na vzájemném kontaktu pomocí korespondence. V některých případech existuje i možnost osobního setkání. V České republice tyto projekty fungují od roku 1993. První je začala realizovat Charita Česká republika, resp. Arcidiecézní charita Praha, a projekty byly pojmenovány Adopce na dálku. Po velkou část devadesátých let byla Charita Česká republika jediným realizátorem těchto programů a pojem adopce na dálku se rozšiřoval v mediích a mezi lidmi. Později se přidaly další organizace, které využily již zaběhlého pojmu adopce na dálku (Adopce Surya, Dálková adopce PLUS apod.). Je důležité zmínit, že pojem adopce na dálku je pouze českým a slovenským fenoménem, který nemá ve světě obdoby, jelikož se formálně o adopci nejedná. V zahraničí je častěji používán termín sponzorování dětí z rozvojových zemí. 1. 1. Cíl práce Cílem bakalářské práce je poskytnout informace o programech adopce na dálku v České republice. V BP bude popsána historie vývoje programů adopce/sponzorování dětí v ČR, způsob organizace těchto programů, způsob výběru dětí do programů a budou diskutovány vztahy, které se mohou vytvářet mezi dětmi a sponzory. Diskusi doprovází statistická data týkající se adopce. Práce může být zdrojem informací pro osobu, která má zájem o podporu dítěte. V práci je uveden nejen způsob organizace adopce, ale je zde poskytnut i přehled a charakteristika jednotlivých programů zaměřených na tuto problematiku, ze které může zájemce o adopci čerpat při rozhodování jakou konkrétní organizaci a projekt zvolit. 7

Diskutovány jsou rovněž dopady adopce na dálku a je sledováno, které z nich jsou převážně pozitivní a které převážně negativní. Čtenář tak sám může získat názor, zda je pro něj tento způsob podpory přínosný či ne. Dílčí snahou této práce je rovněž nalézt odpovědi na otázky: Podle čeho si sponzoři vybírají děti? Vytváří se mezi dětmi a adoptivními rodiči jiné vztahy než sponzorské? Bude se nadále počet podporovaných dětí zvyšovat? Jaké vztahy mezi sebou mají jednotlivé organizace? Vzájemně si konkurují, nebo se snaží o spolupráci? 8

2. Metodika Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Postupem vypracování teoretické části práce bylo shromažďování informací o adopci na dálku. Zdrojem informací byla literatura a internetové zdroje. Dále také byla s vybranými pracovníky organizací zabývajícími se adopcí na dálku provedena diskuse, z níž byly získávány doplňující informace o jejich činnosti, které např. nejsou uvedené na internetových stránkách organizací nebo nejsou pro prezentaci produktu nezbytné, ale jsou nezbytné pro zodpovězení otázek formulovaných v cíli bakalářské práce. Diskuse probíhala prostřednictvím emailových zpráv v období 12/2007 až 5/2008 a její příklad je uveden v přílohách BP. Obsah kapitoly popisující jednotlivé projekty adopce byl formulován tak, aby zahrnul informace, které jednotlivé organizace nejrelevantněji poskytují při prezentaci svých projektů. Tím je zaručeno, že uvedené informace jsou k jednotlivým projektům nejpodstatnější. Důležitým zdrojem informací byla také moje osobní zkušenost s adopcí na dálku. V roce 2007 jsem působil 4 týdny na praxi v programu Adopce na dálku při Arcidiecézní charitě Olomouc. Zde jsem se osobně setkal s fungováním adopce a získal praktické poznatky. Praktická část vychází z průzkumu mezi adoptivními rodiči. Metodou průzkumu byly zvoleny rozhovory s adoptivními rodiči, které byly aplikovány na oblast vztahů mezi dětmi a adoptivními rodiči. Metodika tohoto výzkumu je blíže popsána v kapitole 5. 1. Pojmy adopce na dálku vs. Adopce na dálku V bakalářské práci se využívá pojmu adopce na dálku jako termínu, který označuje činnost související s podporou dětí v rozvojových zemích a je obvykle používaný v České republice. Pojem Adopce na dálku je název programů podpory dětí v rozvojových zemích (adopce na dálku), které jsou realizovány Charitou Česká republika. 9

3. Přehled projektů adopce na dálku v České republice 3. 1. Charita Česká republika Charita Česká republika je nezisková organizace, která je největším nestátním poskytovatelem zdravotně sociálních služeb v ČR. Provádí také humanitární a rozvojovou pomoc v různých oblastech světa. Charita Česká republika je členem konfederace 162 národních charit sdružených do Caritas Internationalis, která koordinuje humanitární a rozvojovou činnost Charit celého světa v oblastech krizí či katastrof. Jednotlivé (arci)diecézní charity pomocí konkrétních projektů (např. podpora školního vzdělávání i mimoškolních aktivit, Adopce na dálku), pomáhají v mnoha zemích světa. Charita Česká republika sdružuje dohromady dvě arcidiecézní charity (Praha, Olomouc) a šest diecézních charit (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Litoměřice, ostravsko-opavská, Plzeň). V současné době je Charita Česká republika naší největší organizací působící v oblasti adopce na dálku a je také držitelem registrační ochranné známky Adopce na dálku. Tento termín u nás zdomácněl a jeho různě pozměněnou obdobu používají i ostatní organizace, zabývající se sponzorováním dětí z rozvojových zemí. (Charita Česká republika, 2007) 3. 1. 1. Arcidiecézní charita Praha Arcidiecézní charita Praha svojí prací od roku 1993 navazuje na bohatou tradici charitního díla na území pražské arcidiecéze. Je účelovým zařízením římskokatolické církve a jejím posláním je pomoc lidem v nouzi, založená na principech křesťanské lásky, bez ohledu na jejich náboženskou, politickou či rasovou příslušnost. Pražská Charita je vůbec největší organizací zabývající se adopcí na dálku u nás. Vysoce převyšuje ostatní organizace v počtu adoptovaných dětí (16 885) i v počtu cílových zemí (9), kde se adopce uskutečňuje. Článkem přímo se starajícím o veškeré organizační záležitosti programu adopce je Rozvojové středisko Arcidiecézní charity Praha. Samotný projekt Adopce na dálku byl zahájen v roce 1993, kdy bylo adoptováno prvních 200 dětí z Indie. V současnosti je počet indických dětí začleněných do adopce 11 931. Jedná se o děti žijící v indických státech Karnátaka, Tamilnadu, Ándhrapradéš a Západní Bengálsko. 10

Základní podmínkou pro zařazení dítěte do programu je skutečnost, že dítě bez pomoci projektu nemůže z finančních důvodů docházet do školy nebo by z obdobných důvodů muselo školní docházku předčasně ukončit. Současně se posuzuje i zájem dítěte o vzdělání a studijní předpoklady. Pro výběr dětí do projektu je nepřípustná jakákoli diskriminace z hlediska náboženství, kast nebo pohlaví. O výběr dětí k adopci se starají místní partnerské organizace, které se na místě podílejí i o různé zajišťovací práce. Co se týče financování podpory dětí, je příspěvek k adopci stanoven ve dvou různých částkách: 4 900 Kč/rok pro děti navštěvující základní školy a 6 000 Kč/rok pro studenty střední školy. Z těchto peněz je vydáno 70 % na realizaci přímo v cílové zemi, 20 % je uloženo do tzv. rozvojového fondu, který slouží k uskutečnění dalších rozvojových projektů v cílové oblasti adopce na dálku, 8 % je odvedeno na provoz rozvojového střediska pražské charity a 2 % jsou náklady na realizaci projektu v České republice (koordinace projektu českými pracovníky v zahraničí, kontrolní a koncepční činnost). Tento poměr rozdělení příspěvku platí i pro ostatní země, v nichž Arcidiecézní charita Praha působí. V Indii probíhají i další rozvojové projekty zaměřené na podporu všeobecného i odborného vzdělání, odstranění dětské práce, pomoc při prevenci a léčbě HIV/AIDS. Realizovány jsou také programy na podporu celé komunity na daném místě. Další zemí zapojenou do projektu a druhou nejvýznamnější, co se týče počtu adoptovaných dětí, je africká Uganda. Zde je počet podporovaných dětí 4 084 (stav k roku 2008). Samotný projekt adopce je v Ugandě realizován od roku 2000. Jedná se o oblast Luweero, konkrétně o diecézi Kasana Luweero, které se nachází asi 80 km severně od hlavního města Kampala. Dále adopce probíhá v oblasti Buikwe, kde je realizovaná organizací Uganda Czech Development Trust, která má svou vedoucí kancelář v Kampale, ale zaměřuje se na pomoc těžce přístupným a chudým vesnicím ležícím převážně podél Viktoriina jezera v oblasti Buikwe. Tato organizace vedená českými koordinátory se v současné době stará téměř o 3 500 dětí. Okres Mityana je posledním místem působení projektu v Ugandě a jde o území spadající pod 25 farností v diecézi Kiyinda-Mityana 80 km západně od Kampaly. V rámci této diecéze se primárně jedná o děti z oblasti Kiboga, která byla nejvíce zasažena občanskou válkou. Děti jsou do projektu vybírány místní komisí. Jediným kritériem je potřebnost dítěte. Roční dar je stanoven na 7 000 Kč pokud se jedná o dítě na základní škole nebo studenta střední školy. Je možné také podporovat studenta teologie a to částkou 8 500 Kč/rok. V Ugandě běží i další projekty zaměřené na podporu vzdělání, komunity a také je financována činnost nemocnice. 11

Cílovou zemí projektu Adopce na dálku je od roku 2006 také Demokratická republika Kongo. Počet adoptovaných konžských dětí je 191 (v roce 2008) a jedná se o děti z hlavního města Kinshasy. Na místě je fungování zajištěno spoluprací s katolickou komunitou Chemin-Neuf působící v jedné z nejchudších čtvrtí Kinshasy. Chemin-Neuf provozuje základní školu St. Christine. Přes 150 dětí z této školy bylo vybráno do projektu Adopce na dálku, protože jejich rodiny jim nejsou schopny platit školní poplatky a financovat dětem školní potřeby. Příspěvek pro podporu konžských dětí činí 7 000 Kč/rok. Další z projektů Chemin-Neuf je dům pro děti ulice Ndako Ya Biso. Jde o centrum, které je navštěvováno v průměru 40 dětmi denně. V centru se děti učí číst a psát a mohou zde také odpočívat. V Zambii projekt Adopce na dálku probíhá od roku 2006. Aktuálně je podporováno 165 dětí z diecéze Solwezi v Severozápadní provincii Zambie. Finanční pomoc směřuje zejména do školy St. Charles Academy, kterou adoptované děti převážně navštěvují. Zambijské základní školství je oficiálně bezplatné. Problém však je, že se přesto musí platit poplatek na projekty školy (různé sportovní a kulturní akce, rekonstrukce školy apod.), školní pomůcky a uniformu, což je pro mnoho lidí nedostupné. Výše podpory je stanovena na 5 000 Kč/rok u žáka základní školy a na 8 000 Kč/rok u studenta střední školy. Na místě již od dubna 2006 působí i český dobrovolník Aleš Vacek, který pomáhá s realizací adopce a rovněž děti učí. Další zemí, kde probíhá projekt Adopce na dálku realizovaný Arcidiecézní charitou Praha, je Thajsko. Zde adopce probíhá od roku 2005 a to v oblasti hlavního města Bangkoku. Konkrétně jde o slum s názvem Khlong Toey. V Thajsku je v roce 2008 podporováno 186 dětí. Celý projekt je realizován v kooperaci s organizací The Human Development Foundation, která je jednou z nejznámějších rozvojových organizací v Thajském království. Samotná spolupráce začala na popud tehdejšího českého velvyslance v Thajsku Jiřího Šitlera. Adoptované děti pochází z dětských domovů podporovaných The Human Development Foundation a z potřebných rodin ve slumu Khlong Thoey. Pro adopci na dálku jsou výše příspěvku stanoveny na 5 500 Kč/rok u žáka základní školy a na 7 000 Kč u studenta střední školy. Kazachstán byl do projektu adopce na dálku zařazen v roce 2005 na podnět českého velvyslance v Kazachstánu PhDr. Milana Sedláčka. Partnerem projektu v této zemi je diecéze Nejsvatější Trojice se sídlem v Almaty. Na místě se stará o organizaci adopce slovenská sestra Alma, která zde žije již deset let. Stará se o šest adoptovaných dětí z okolí farností v Almaty a Kapčigaji. Jednou z aktivit farnosti v Almaty je denní centrum 12

pro děti a mládež, které navštěvují chudé děti podporované z projektu Adopce na dálku. Finanční prostředky jsou využity na oblečení, školní pomůcky, zdravotní péči, léky a v případě potřeby i na zaplacení školného. Roční příspěvek na podporu dítěte v Kazachstánu činí 6 500 Kč. Projekt Adopce na dálku realizuje Arcidiecézní charita Praha rovněž v evropských zemích, a to konkrétně v Bělorusku, Litvě a Lotyšsku. Na rozdíl od ostatních zemí je zde částka od českého dárce použita ne přímo na zaplacení školného, jelikož základní i střední školství je zde zdarma. Z příspěvku jsou dítěti hrazeny mimoškolní aktivity, školní pomůcky, oblečení, léky a část může být použita pod dohledem sociálního pracovníka na chod domácnosti rodiny. Adoptivní rodič má možnost pozvat dítě na letní pobyt k sobě domů. Rovněž byl uspořádán i zájezd adoptivních rodičů do Litvy v roce 2002. V současnosti (2008) je v Bělorusku podporováno 96 dětí, v Litvě 221 a v Lotyšsku pět. V Bělorusku adopce začala v roce 2003 a je realizována ve spolupráci s charitami v městech Vitebsk a Grodno. V Litvě byly první děti adoptovány již v roce 1993 v Kaunasu. V roce 2001 se spolupráce rozšířila i na arcidiecézi Vilnius. Projekt probíhá od roku 2001 pod patronací manželky českého velvyslance v Litvě, paní Voznicové, která se velmi angažuje, oslovuje sponzory a pořádá pro děti kulturní i poznávací akce. V Lotyšsku byl projekt v roce 2002 ukončen, respektive nejsou nabírány nové děti. V roce 2008 projekt dá se říct dobíhá. Podporované děti v Lotyšsku pochází z příměstských částí a okolí hlavního města Rigy Roční příspěvek pro podporu dítěte z Běloruska, Litvy a Lotyšska je stanoven ve výši 6900 Kč. (Arcidiecézní charita Praha, 2008) 3. 1. 2. Arcidiecézní charita Olomouc Fungování Arcidiecézní charity Olomouc bylo obnoveno v roce 1990. Svoji činnost zahájila již po roce 1920, ale byla přerušena válkou a později totalitním režimem. V devadesátých letech tak musela být celá struktura vybudována znovu. K typickým charitním službám později (2005) přibývá i projekt adopce na dálku, realizovaný humanitárním oddělením Arcidiecézní charity Olomouc. Organizace zvolila jako cílovou zemi Haiti, která je nejchudší zemí západní polokoule a potýká se s mnoha problémy. Nejvýznamnějšími problémy v této zemi jsou politická nestabilita a problémy týkající se životního prostředí. 13

Olomoucká charita uvádí jako cíl programu dosažení takového vzdělání sponzorovaných dětí, aby nebyly v budoucnu závislé na příjmu rozvojové pomoci a byly schopny pracovat a uživit tak sebe i rodinu. Nyní je projekt realizován v oblasti střediska Baie de Henne a v několika přilehlých obcích, které spadají do farnosti Baie de Henne. Zde působí český misionář P. Roman Musil, který je garantem celého projektu. O fungování projektu se rovněž starají místní řádové sestry. Jedním z jejich úkolů je výběr dětí. Do projektu jsou vybírány děti ve věku 3 15 let, které patří k nejchudším v dané komunitě. Zvláštností je, že olomoucká charita nedovoluje výběr konkrétního dítěte, ale umožňuje pouze výběr na základě pohlaví. Tato zvláštnost je obhájena tím, že lidé jsou si rovni a mají tak stejná práva bez ohledu na to, jak vypadají. Eliminuje se tím tak situace, že by některé dítě mohlo čekat příliš dlouho na podporu vůči ostatním a mohlo by tak docházet k napětí uvnitř komunity. Počet adoptovaných dětí z Haiti je 336 (2008). Tyto děti jsou podporovány dárci z České republiky, kteří přispívají částkou ve výši 6 500 Kč/rok.Peníze jsou rozděleny tak, že 82 % je přímo využito na podporu dítěte a místní komunity, 10 % pohltí režijní náklady na Haiti a 8 % náklady za organizaci v České republice. Z příspěvku je dítěti hrazeno školné, školní pomůcky, uniforma, základní zdravotní péče a jedno jídlo denně. Podporována je také místní komunita. Např. bylo financováno zakoupení a montáž fotovoltaických článků, které slouží jako zdroj pohonu pro čerpání vody. Olomoucký program adopce je realizován s podílem Agentury rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, o.p.s. (Arcidiecézní charita Olomouc, 2008) 3. 1. 3. Diecézní charita České Budějovice Diecézní charita České Budějovice byla založena v roce 1992. Mimo jiné služby také zprostředkovává projekt Adopce na dálku od roku 2005. Cílovou zemí bylo vybráno Bělorusko, konkrétně oblast spadající pod diecézi Pinsk. Partnerem na místě je Diecézní charita Pinsk. Sociální pracovníci této organizace se rovněž starají o výběr dětí, které budou začleněny do programu. Děti jsou vybírány z těch nejchudších rodin a jediným kritériem je sociální a ekonomická potřebnost dítěte. Zájemci o adopci mají možnost si sami vybrat konkrétní dítě, které budou v budoucnu podporovat ve vzdělání na základě žádosti přímo z Běloruska. 14

Aktuálně je podporováno 92 dětí. Zájemce si může vybrat, zda bude podporovat žáka základní nebo studenta střední školy. Podle toho se liší i výše příspěvku, která je v prvním případě stanovena na 5 000 Kč/rok a v druhém na 6 000 Kč/rok. Rozložení příspěvku je, že 90 % je určeno přímo na podporu dítěte a je z něj hrazen poplatek v zájmovém kroužku dle výběru dítěte včetně materiálu a pomůcek, nákup školních potřeb, oblečení a další potřeby. Přispíváno je také na stravu a zdravotní péči. Ze zbývající částky do 90 % celkové částky za adopci je podporován rozpočet rodiny na výdaje související s chodem domácnosti. Náklady na realizaci projektu jsou stanoveny na 10 % (2 % Diecézní charita České Budějovice, 8 % Diecézní charita Pinsk). Pro děti jsou pořádány letní ozdravné pobyty v České republice, kde se také podporované děti setkávají s adoptivními rodiči. (Diecézní charita České Budějovice, 2008) 3. 1. 4. Diecézní charita Hradec Králové Diecézní charita Hradec Králové zahájila své působení v roce 1992 a je přímým pokračovatelem diecézní charity, která působila v královéhradecké diecézi již před II. světovou válkou a po ní až do násilného přesušení její činnosti v 50. letech. Program Adopce na dálku byl zahájen v roce 2000 v Indii ve spolupráci s diecézí Belgaum ve státě Karnátaka, kde je partnerem projektu biskup Peter Machado. V roce 2005 byla působnost programu rozšířena do arcidiecéze Béngalúru v témže státě, partnerem projektu je zde arcibiskup Bernard Moras. Cílem projektu je umožnit chudým indickým dětem dosáhnout vzdělání aniž by byly vytrženy ze svého rodinného a kulturního prostředí. Vzdělané děti pak mají šanci na lepší budoucnost. Mohou lépe najít práci a zajistit tak sebe i rodinu. Do projektu jsou vybírány děti indickými partnery a spolupracovníky, kteří žijí na venkově společně s chudými obyvateli vesnic. Rozhodujícím kritériem pro výběr je potřebnost dítěte. Pro výběr a zařazení je také důležitý příslib rodičů, že své dítě budou ve studiu podporovat. V současnosti (2008) je do programu zařazeno a podporováno 3 171 indických dětí z venkovských oblastí ve státě Karnátaka. Dětem je z příspěvku od českých dárců (5 000 Kč/rok) hrazeno školné, školní pomůcky, školní brašna a uniforma. Dále je také hrazeno cestovné, pokud dítě musí do školy dojíždět. Přispívá se rovněž na stravu a základní zdravotní péči. Na tyto položky je vyhrazeno přímo 84 % z celkové roční částky za adopci. Zbývající peníze jsou rozděleny rovnoměrně v poměru 8 % na administrativní náklady 15

v České republice a 8 % je použito na administrativní náklady v Indii. Diecézní charita Hradec Králové uskutečňuje ve stejné lokalitě ještě další projekty. Jedná se o projekt Podpora bydlení chudých rodin s dětmi, který je zaměřen na výstavbu a opravu domků chudých rodin. Dalším projektem je Pedagogická škola. Jde o výstavbu pedagogické školy na okraji města Belgaum. (Diecézní charita Hradec Králové, 2008) 3. 1. 5. Diecézní charita ostravsko-opavská Projekt Adopce na dálku zde probíhá od roku 2002 a je realizován Střediskem humanitární pomoci Ukrajina v rámci ostravsko-opavské charity. Cílovou oblastí projektu je Zakarpatská Ukrajina a jsou zde sponzorovány děti z 36 tamních vesnic v Tjačivském a Mižhirském rajónu. O zabezpečení projektu na místě se stará síť místních koordinátorů v čele s hlavní koordinátorkou Annou Janíčkovou v Tjačivě. Projekt je zaměřen na podporu dětí, které pocházejí z ekonomicky slabých rodin. V programu jsou rovněž zapojeni sirotci, děti z dětských domovů a děti se zdravotním postižením. Aktuálně je v programu adopce podporováno 843 dětí. Dětem jsou hrazeny náklady na vzdělání (školní pomůcky, oblečení, strava, jízdné do školy, ubytování apod.). V tomto případě se nehradí školné, protože základní vzdělání je na Ukrajině bezplatné. Dítěti je rovněž hrazena zdravotní péče. Pokud adoptované dítě nemá rodinu, je mu také zajištěno ubytování a strava v dětském domově nebo v náhradní rodině. Roční příspěvek adopce je stanoven na 6 000 Kč, který je rozdělen, že 60 % je určeno přímo na potřeby dítěte, 30 % je uloženo do společného fondu dětí, ze kterého jsou hrazeny např. společné akce. Zbývajících 10 % jsou režijní náklady projektu. (Diecézní charita ostravsko-opavská Středisko humanitární pomoci Ukrajina, 2008) 3. 1. 6. Diecézní charita Plzeň Diecézní charita Plzeň byla založena v roce 1993. Od roku 2003 pomáhá v rámci projektu adopce na dálku v Bolívii a od roku 2004 je do projektu zapojena Paraguay. V obou zemích nese program místní označení Padrinazqo sin fronteras (v překladu Kmotrovství bez hranic ). Toto označení vyjadřuje pro tamější obyvatele ducha a smysl celého projektu mnohem přesněji. Role kmotra má ve všech zemích Jižní Ameriky stále 16

onen původní význam. Kmotr je pro dítě tím, kdo se o něj má postarat, když to není v možnostech vlastních rodičů. V Bolívii je působení projektu situováno do amazonské části, do asi dvousetkilometrového okruhu kolem Trinidadu, hlavního města departamentu Beni. Partnerskou organizací na místě je Pastoral Social Caritas Beni, což je obdoba naší diecézní charity. V sousední Paraguayi jsou do projektu vybírány děti žijící v chudinských čtvrtích hlavního města Asunción. Organizací, která zajišťuje fungování adopce v Paraguayi, je Pastoral Social Arquidiocesana de Asunción. Do pracovní náplně zaměstnanců obou tamních charit patří i výběr dětí pro program adopce. Děti jsou vybírány podle hlediska sociálně ekonomické potřebnosti. Volba dítěte je také konzultována s vyučujícími ve škole, kam dítě dochází. V roce 2008 je plzeňskou charitou podporováno 267 dětí. Z toho 217 v Bolívii a 50 v Paraguayi. Roční příspěvek podpory dítěte je stanoven pro obě země ve výši 6 600 Kč. Diecézní charita Plzeň uvádí, že maximálně 8 % je využito na zajištění provozních nákladů. Ze zbývající částky za adopci je dětem přispíváno na výdaje spojené se školní docházkou (pomůcky, uniforma apod.). V obou zemích odpadají poplatky za školné, jelikož základní vzdělání je bezplatné. Dále je dětem přispíváno na výživu a základní zdravotní péči. Peníze jsou na místě distribuovány pracovníky partnerských organizací, kteří garantují jejich účelové využití a vedou přehledné účetnictví, aby vše mohlo být dokladováno sponzorům. (Diecézní charita Plzeň, 2008) 3. 2. Humanistické hnutí Humanistické hnutí je celosvětové společenství různorodých osob, které mají společné cíle v oblasti rovnoprávnosti všech lidí, harmonického soužití s přírodou, nenásilí apod. Základní postoj tohoto hnutí lze shrnout do pravidla: Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se i oni chovali k tobě. Humanistické hnutí vzniklo na konci šedesátých let v Argentině. V současné době se jej aktivně účastní přes 1,5 milionů lidí ve více než v 100 zemích světa. V České republice působí Humanistické hnutí od roku 1994 a je zastoupeno třemi občanskými sdruženími: Humanistickým centrem Dialog, Humanistickým centrem Narovinu a Vysokoškolskými humanisty. Tyto organizace jsou aktivně zapojeny do mezinárodního projektu Kampaň lidské podpory. Jedná se o vytvoření jakéhosi pouta mezi 17

lidmi z rozvinutých a rozvojových zemí. Součástí tohoto projektu jsou i programy adopce na dálku. (Vysokoškolští humanisté, 2008) 3. 2. 1. Humanistické centrum Dialog Humanistické centrum Dialog je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1998. Cílem činnosti je podpora a šíření humanistických myšlenek. V rámci mezinárodní Kampaně lidské podpory zahájilo v roce 1999 projekty v Guineji. V roce 2000 se přidala Keňa a později Benin. Samotný projekt s názvem Adopce afrických dětí v těchto zemích funguje od roku 2002. O organizaci projektu se starají dobrovolníci v ČR i v Africe. Veškerá práce afrických i českých koordinátorů funguje na bázi dobrovolnictví, tudíž bez nároku na odměnu. Děti jsou do projektu vybírány místními lidmi, kteří dobře znají zdejší poměry. Pro podporu jsou vybírány ty nejchudší mezi chudými. Často mají děti jen jednoho z rodičů nebo jsou úplní sirotci. Většinou rodiče nemají práci a velmi často jsou negramotní. V roce 2008 je do projektu Adopce afrických dětí zapojeno 1 729 dětí. Z toho 95 v Beninu, 1 216 v Guineji a 418 v Keni. Podle jednotlivých zemí je i odstupňována výše finanční podpory (Guinea 5 520 Kč/rok, Benin 6 000 Kč/rok, Keňa 7 200 Kč/rok). Tyto částky jsou určeny podle finanční náročnosti realizace adopce v jednotlivých zemích, např. výše školného, ceny uniformy apod. 75 % z této částky obdrží dítě v Africe na výdaje spojené se školní docházkou a základními potřebami. Zbývajících 25 % je určeno na náklady zajištění organizace adopce. Kromě programu adopce na dálku jsou v těchto zemích organizovány i další projekty v rámci Kampaně lidské podpory jako např. řemeslnické kurzy, hygienická osvěta, prevence nemocí apod. (Humanistické centrum Dialog, 2008) 3. 2. 2. Humanistické centrum Narovinu Humanistické centrum Narovinu vzniklo v roce 1995 z iniciativy členů mezinárodního humanistického hnutí. Sdružení se v roce 2000 připojilo k mezinárodní Kampani lidské podpory a zahájilo projekty pro africkou Keňu, do kterých je v současné době zapojeno 16 000 dobrovolníků v Keni a 1 600 v ČR. V roce 2003 se podařilo rozšířit činnost na Slovensko, kde je do projektů zapojeno okolo 100 členů sdružení. Program 18

Adopce afrických dětí je tedy formulován tak, aby byl lépe zpřístupněn i pro zájemce o adopci ze Slovenské republiky. Adopce je realizována s cílem pomoci dětem obývající slumy v Nairobi, Mombase a Kisumu. Do projektu jsou vybírány děti nacházející se v podmínkách úplné chudoby. Počet adoptovaných dětí je 2 902 (2008). Roční poplatek za adopci je 7 200 Kč (8 760 Sk), který je možno zaplatit jednorázově nebo ve splátkách. Náklady na zajištění fungování projektu jsou maximálně 25 % z celkové částky. Zbývající peníze jsou odeslány do Afriky, kde jsou v celkové výši využity pro potřeby dítěte. Zvláštností v keňském školství je reforma z roku 2003, která zavedla bezplatné školství. Realita je ale taková, že státních škol je nedostatek a i v nich jsou na rodičích požadovány náklady spojené se školní docházkou jako uniforma, učebnice apod. Problém je nejen malý počet státních škol, ale také velký počet žáků ve třídě. Děti zapojené do projektu navštěvují cenově přijatelné, ale pokud možno co nejlepší školy v dané oblasti. Probíhá spolupráce s různými soukromými, církevními, komunitními a někde, kde lépe fungují, i se státními školami. Součástí škol zapojených do projektu jsou i přípravné školy pro malé děti, kde se děti učí alespoň základům angličtiny, protože základní škola je už celá v angličtině. Tudíž se v databázi adoptovaných dětí objevují děti už ve věku od čtyř let. (Humanistické centrum Narovinu, 2008) 3. 2. 3. Vysokoškolští humanisté Občanské sdružení Vysokoškolští humanisté vzniklo v roce 1999. Ve stejném roce se připojilo ke Kampani lidské podpory a zahájilo své projekty v západoafrickém státě Guinea. Od března 2002, kdy bylo vytvořeno spolehlivé zázemí místních dobrovolníků, byl přidán i projekt Adopce afrických dětí, který probíhá ve městech Conakry, Kankan a Kindia. Na místě je průběh zajištěn sítí tamních dobrovolníků pod sdružením AGUIPAH v rámci Humanistického hnutí. Tito lidé vybírají děti ve věku 3 18 let, které je možno zařadit do školní docházky a pocházejí z chudých rodin nemajících dostatek financí, aby dítě mohlo navštěvovat školu. Aktuálně je počet podporovaných dětí 640 (2008). Školský systém země určuje různou výši nákladů na studium dítěte během let. Tudíž je i příspěvek podpory různý. Pro 1. 6. třídu základní školy je 6 000 Kč/rok. Pro tzv. College (7. 10. třída) je příspěvek 7 19

500 Kč/rok. Pro podporu studenta střední školy je příspěvek stanoven ve výš 9 000 Kč/rok. Tyto peníze jsou rozděleny tak, že z částky 6 000 Kč je převáděno 4 800 Kč do Guineje, kde 4 500 Kč (75 %) z celkové sumy jde na podporu dítěte a na vydání spojená se školou, zdravotní péčí apod. Zbylých 300 Kč slouží na chod programu adopce v Guineji (fotografie, cestovné koordinátorů, pošta atd.). Ze 1200 Kč, co zůstávají v ČR, je 800 Kč použito jako příspěvek Humanistickému hnutí a 400 Kč na přímou organizaci projektu adopce v ČR. U dvou vyšších částek za adopci se počítá se stejnou cenou u zajištění nákladů (1 500 Kč), což je 20 % při platbě 7 500 Kč a 16 % při 9 000 Kč. Z příspěvku Humanistickému hnutí je zajišťováno financování organizace a chodu dalších programů v rámci Kampaně lidské podpory. (Vysokoškolští humanisté, 2008) 3. 3. Ostatní organizace 3. 3. 1. ADRA Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj, v originále Adventist development and Relief Agency (ADRA) je mezinárodní organizace založená v USA. Jedná se o organizaci při Církvi adventistů sedmého dne. V dnešní době má ADRA pobočky ve 140 zemích světa. Česká ADRA vznikla v roce 1992 a její pobočka ve Zlíně, která realizuje projekt adopce na dálku, vznikla o rok později. Jedna z aktivit zlínské pobočky je projekt s názvem Bangbaby. Jedná se o dlouhodobou spolupráci v oblasti vzdělávání a potravinové pomoci chudým bangladéšským dětem. Tento projekt vznikl ve zlínském pracovišti v roce 1999 z iniciativy MUDr. Milana Moskaly, který je lékařem a misionářem v hlavním městě Dháka, kde se svou rodinou žije. Samotný projekt je realizován společně organizacemi ADRA, Bangladesh Children s Sponsorship Services a Adventist Dental Clinic v Dháce. V současné době (2008) projekt podporuje vzdělání zhruba 1 700 dětí na různých místech země. Děti se učí v adventistických školách, kterých je 45 a jsou rozesety po celé zemi. Jedná se o běžné venkovské školy, kde mají děti přístup k dennímu studiu, ale v programu jsou zahrnuty také internátní školy. Podle typu školy se liší i výše příspěvku. Podpora žáka navštěvujícího denní studium je 500 Kč na měsíc. Žák dochází do školy z domova. Z příspěvku je hrazeno školné, uniforma, pomůcky a jedno hlavní jídlo. Podpora žáka na internátní škole vyjde na 700 Kč/měsíc. Dítě opouští školu jen o prázdninách. Za tuto 20