Teze k návrhu zákona o dlouhodobé péči

Teze k návrhu zákona o dlouhodobé péči Tento dokument popisuje současný stav a návrh změn v oblasti dlouhodobé péče. Je podkladem pro vypracování věcného záměru zákona o dlouhodobé zdravotně sociální péči. Základní terminologie Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, trvale závislé na cizí pomoci. Pro vymezení dlouhodobé péče je klíčový právě významný podíl jak zdravotní tak sociální péče v potřebách klienta. Dlouhodobá péče (v zahraničí long term care) je v jiných dokumentech označována též jako péče zdravotně-sociální. Péče poskytovaná profesionálními poskytovateli je v jiných dokumentech označována též jako péče formální nebo institucionální. Může být poskytována jak v domácím prostředí klienta (označována také jako domácí nebo terénní péče), tak ambulantně (v ambulancích, denních a týdenních stacionářích) nebo v pobytovém zařízení sociálních nebo zdravotních služeb (označována též jako ústavní péče). Péče poskytovaná osobami blízkými a jinými je v jiných dokumentech označována též jako péče neformální. Je obvykle poskytována v domácím prostředí. O smíšené péči mluvíme v případě kombinace péče poskytované profesionálními poskytovateli a osobami blízkými. Obsah Základní terminologie... 1 Obsah... 1 Exekutivní shrnutí... 2 Vymezení dlouhodobé péče... 3 Dnešní a budoucí potřeba dlouhodobé péče... 3 Dnešní a budoucí potřeba financování dlouhodobé péče... 6 Nedostatky dnešní organizace a financování dlouhodobé péče... 8 Cíl návrhu... 8 Posouzení potřeby dlouhodobé péče... 9 Rozsah poskytované péče... 10 Způsob registrace poskytovatelů včetně personálních požadavků a standardů péče... 10 Zdroje financování po přijetí zákona o dlouhodobé péči... 11 Zajištění dlouhodobě udržitelných finančních zdrojů... 12 Očekávaný dopad nové úpravy dlouhodobé péče... 12 1

Exekutivní shrnutí Dlouhodobou péči již dnes potřebuje v ČR přes 300 000 lidí. Jejich počet bude v důsledku stárnutí obyvatelstva narůstat zhruba o 100 000 každých 10 let. Finančně dnes dlouhodobá péče stojí veřejné rozpočty zhruba 1,2 % HDP (bez zahrnutí neplacené neformální péče poskytované v rodinách). Tento objem podle modelací naroste o 20% každých 10 let. Dlouhodobá péče není ve stávajících právních předpisech ČR dostatečně vymezena. Současná organizace včetně finančního zajištění stávajících je nesystémově rozdrobena mezi resorty MZ ČR, MPSV ČR, kraje, obce a klienty péče, resp. jejich rodiny, což vede: k významným nerovnostem mezi srovnatelnými klienty různých poskytovatelů nedostatečnému zajištění kvality a dostupnosti neefektivnímu poskytování a k vysokým transakčním nákladům. Dnešní průběžné financování dlouhodobé péče z daní a ze zdravotního pojištění je z důvodu stárnutí obyvatelstva neudržitelné. Cílem návrhu je: zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou efektivním způsobem v domácím i institucionálním prostředí, tj. více muziky za stejně peněz navrhnout dlouhodobě udržitelný způsob financování a vytvořit podmínky pro to, aby dlouhodobou péči potřebovalo co nejméně lidí, tj. podpořit kvalitní aktivní rehabilitaci a zdravý životní styl zapojit více stávající či potenciální klienty a jejich rodinné příslušníky do systému zajištění dlouhodobé péče. Navrhovaným postupem k dosažení změn je vypracování nového samostatného zákona o dlouhodobé péči, který tuto oblast jasně vymezí a s pomocí prováděcích předpisů stanoví: 1. nárok na dlouhodobou péči a způsob jeho posuzování 2. rozsah dlouhodobé péče 3. způsob registrace poskytovatelů 4. personální, materiální a technické požadavky včetně standardů péče 5. zdroje financování a) ve střednědobém horizontu: kombinace příspěvku na péči, úhrad ze zdravotního pojištění, spoluúčasti klienta, příspěvku klienta na ubytování a stravování (v pobytovém lůžkovém zařízení) a vyrovnávacího příspěvku zaměřeného na jednotlivce bez dostatku vlastních prostředků b) dlouhodobě se navrhuje zavést postupně v koordinaci s důchodovou reformou systém státem podporovaného spoření kombinovaný s pojištěním (pojistím se na to, že mně úspory nebudou stačit na potřebný objem péče), doplněný soukromým připojištěním 6. roli a odpovědnosti státní správy, samosprávy a zdravotních pojišťoven. 2

Vymezení dlouhodobé péče Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností závislé na cizí pomoci: potřebují pomoc a péči při každodenních aktivitách i v péči o svou domácnost pro zajištění důstojného života (definice OECD). Dlouhodobou péči potřebují lidé v důsledku zhoršené schopnosti postarat se sami o sebe, která může být díky zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života, obvykle díky zhoršení zdravotního stavu. Jedná se obvykle o osoby chronicky nemocné, u kterých neprobíhá akutní lékařská péče, ale péče ošetřovatelská a paliativní. Tyto osoby potřebují převážně ošetřovatelskou péči s vysokým podílem preventivně rehabilitační péče. Pro definici dlouhodobé péče je klíčová právě potřeba zkombinovat významné množství zdravotní a sociální péče. Nepatří do ní péče, která je svým časovým průběhem dlouhodobá, ale zároveň převážně zdravotní s minimální sociální komponentou (např. dlouhodobá intenzívní péče) nebo převážně sociální s minimální zdravotní komponentou. Dlouhodobou péči si můžeme vymezit i pomocí příkladu člověka po mozkové příhodě (mrtvici): 1. V první (akutní) fázi léčby bude pacientovi poskytnuta vysoce specializovaná akutní péče s cílem minimalizovat škody způsobené krvácením nebo ucpáním tepny, s cílem pokud možno obnovit zásobování postižené oblasti mozku krví a stabilizovat jeho stav. 2. Ve druhé (následné) fázi proběhne intenzívní aktivní rehabilitace s cílem obnovit do nejvyšší možné míry funkční schopnosti klienta. V této fázi je nutné zajistit koordinaci se sociálním systémem (např. podpora klienta při přizpůsobení obydlí formou bezbariérových úprav, případné změně práce, atd.) 3. U občanů, u kterých nedojde k plné obnově funkčních schopností, následuje třetí (dlouhodobá) fáze, poskytování zdravotně sociální péče, ideálně v domácím prostředí, za pomoci ambulantních a terénních služeb, nebo v prostředí pobytových zařízení. Dnešní a budoucí potřeba dlouhodobé péče Dlouhodobou péči již dnes potřebuje v ČR zhruba 300 000 lidí. Již samotný fakt, že jejich počet nelze přesně zjistit, svědčí o potřebě jasné definice klienta dlouhodobé péče. Odhady počtu osob, které dlouhodobou péči potřebují, záleží na specifikaci nároku na tuto péči. Je třeba sečíst dohromady klienty čerpající služby nebo peněžní dávky v systému sociálního zabezpečení a ve zdravotnictví. Dále musíme brát do úvahy to, že velká část dlouhodobé péče je poskytována v domácnostech osobami blízkými a jinými. V našem celkovém odhadu osob potřebujících dlouhodobou péči (viz Tabulka 1) jsme proto vyšli z počtu příjemců příspěvku na péči a doplnili jsme ho odhadem počtu pacientů zdravotnických zařízení, u kterých je primárním důvodem hospitalizace poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče. 3

Tabulka 1: Předpokládané počty osob s potřebou dlouhodobé péče Odhad podílu Odhad počtu Počet příjemců /hospitalizovaných příjemců dlouhodobé péče příjemců dlouhodobé péče Stupeň závislosti 1 112000 50% 56000 Stupeň závislosti 2 87000 75% 65250 Stupeň závislosti 3 59000 100% 59000 Stupeň závislosti 4 36000 100% 36000 Ošetřovatelská pracoviště v nemocnicích akutní péče 37000 100% 37000 Ošetřovatelská pracoviště v nemocnicích následné péče 14000 100% 14000 Léčebny dlouhodobě nemocných 36000 33% 12000 OLÚ, hospice a další lůžková zařízení 4000 33% 1000 Sociální lůžka ve zdr. zařízeních ( 52) 3000 100% 3000 Další skupiny osob (odhad) 16000 100% 16000 Celkem 300000 Zdroj: ÚZIS (Výkaz L(MZ)1-02) data za celý rok 2009, MPSV vyplácené Příspěvky na péči k 1.7.2010 Poznámka: některé osoby mohou být započítány v obou segmentech; 52 zákona 108/2006 Sb., o soc. službách K dokreslení celkové situace je třeba podívat se také na rozložení příjemců příspěvku na péči podle toho, zda čerpají péči poskytovanou profesionálními poskytovateli nebo osobami blízkými, viz Tabulka 2. Tabulka 2: Počty příjemců příspěvku na péči k 1.7. 2010, jejich rozdělení podle stupně závislosti a druhu registrovaných sociálních služeb Podíl příjemců Příspěvku na péči k 1.7.2010 dle stupně 1 2 3 4 Poskytovatelem je pouze osoba blízká nebo jiná (neformální péče) 78% 74% 71% 56% Poskytovatelem je pouze registrovaná pobytová služba 9% 15% 18% 31% Poskytovatelem je pouze registrovaná ambulantní a 1% 1% 1% 1% terénní služba Sdílená péče (kombinuje více poskytovatelů) 12% 10% 10% 12% Celkový počet příjemců 112000 87000 59000 36000 Zdroj: ÚZIS, vyplácené Příspěvky na péči k 1.7.2010 4

Kritéria pro statut klienta dlouhodobé péče v duchu tohoto návrhu nesplní všichni dnešní příjemci příspěvku na péči prvního stupně (viz odhady v tabulce č. 1). Naopak na něj mohou dosáhnout osoby v pobytových sociálních zařízeních, které nejsou příjemcem příspěvku na péči. Proto jsme naše odhady doplnili ještě strukturou klientů zařízení sociálních služeb. Zařízení sociálních služeb poskytují péči ročně více než 300 000 klientů. Toto číslo obsahuje více než 58 000 klientů v pobytových zařízeních k 31.12.2009, a dále 3 300 propuštěných a 11 000 zemřelých klientů těchto zařízení během roku 2009 1. Dále obsahuje více než 180 000 klientů péče ambulantních a terénních služeb. Tabulka 3: Počty klientů pobytových zařízení sociálních služeb v roce 2009 Registrovaná pobytová zařízení Počet uživatelů (klientů) k 31. 12. 2009 Průměrný sociálních služeb celkem trvale upoutaní na lůžko mobilní za pomoci druhé osoby počet uživatelů v roce 2009 Týdenní stacionáře 816 33 193 810 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 14085 1653 3212 14074 Domovy pro seniory 35719 7651 16018 35425 Domovy se zvláštním režimem 7911 1664 2455 7875 Zdroj: MPSV (Výkaz V1-01) Počet obyvatel ČR, kteří potřebují dlouhodobou péči, bude v důsledku stárnutí obyvatelstva narůstat zhruba o 100 000 každých 10 let. Tento odhad je založen na lineární projekci počtu příjemců na péči dle věku a pohlaví. V odhadu nebereme v potaz případné změny ve zdravotním stavu a soběstačnosti občanů ČR, ale používáme podíl příjemců příspěvku na péči v současných demografických poměrech a tyto aplikujeme na demografickou projekci ČSÚ do roku 2065. Tabulka 4: Lineární projekce počtu příjemců Příspěvku na péči do roku 2066 2010 2020 2030 2040 2050 2060 2066 počet příjemců 295440 374376 499993 661639 743455 892837 997464 příspěvku na péči Zdroj: MPSV (počty příjemců na péči k 1. 7. 2010) a ČSÚ (Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065) 1 MPSV. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2009 5

Graf 1 Projekce příjemců příspěvku na péči do roku 2066 podle jejich věku 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2042 2044 2046 2048 2050 2052 2054 2056 2058 2060 2062 2064 2066 pl100 95_99 90_94 85_89 80_84 75_79 70_74 65_69 60_64 55_59 50_54 45_49 40_44 35_39 30_34 25_29 20_24 15_19 10_14 05_09 00_04 Zdroj: MPSV (počty příjemců na péči k 1.7.2010) a ČSÚ (Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065) Dnešní a budoucí potřeba financování dlouhodobé péče Odhad celkových veřejných nákladů, které lze spojovat s dlouhodobou péčí, se pohybuje okolo 40 mld. Kč (1,2% HDP). Do tohoto odhadu nejsou započítány náklady na péči poskytovanou v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými (kvalifikovaný odhad uvádí až 200 000 přepočtených úvazků blízkých osob ročně 2 ). Dlouhodobá péče se skrývá ve výdajích zdravotních pojišťoven, státu, krajů, obcí a dalších zřizovatelů zdravotnických zařízení následné péče, je ale také ve velké míře hrazena ze sociálních dávek, ať již pojistných nebo nepojistných systémů (ty navíc mohou být mezi sebou kombinovány). Podrobnější odhady nákladů jsou uvedeny v Tabulce 5. V tabulce jsou uvedeny pouze takové náklady, které jsou vyúčtovány. Z praxe je známo, že existuje mnoho zdravotnických výkonů, které jsou poskytovány v sociálních zařízeních, jež nejsou vykázány, zdravotními pojišťovnami uznány a uhrazeny a naopak v mnoha zdravotnických zařízeních jsou poskytovány sociální služby, které nejsou vykazovány a mnohdy jsou označeny jako výkony zdravotní, hrazené zdravotními pojišťovnami. Odhad celkových nákladů je tedy velmi obtížný. 2 Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, Praha, 2008, s. 48 6

Tabulka 5: Odhad veřejných výdajů na dlouhodobou péči v ČR v roce 2009 Název části veřejných výdajů Celkový Sektor objem v mil. Kč Sociální Zdravotní Odhad podílu dlouh. Péče Odhad části dlouhodobé péči v mil. Kč Dávky osobám se zdravotním postižením 2 452 75% 1 839 Příspěvek na péči 18 897 80% 15 118 Výdaje územních rozpočtů (krajů a obcí) 6 487 80% 5 190 Dotační řízení MPSV 6 253 80% 5 002 Zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních poskytnutá osobám umístěným v nich z jiných než zdravotních důvodů 45 100% 45 Zdravotní péči poskytnutá klientům v zařízeních sociálních 12 100% 12 služeb Na ošetřovatelskou a rehabilitační péči poskytnutou v 928 100% 928 zařízeních sociálních služeb Odborné léčebné ústavy 6426 33% 2120 Léčebny dlouhodobě nemocných 3 943 33% 1 301 Samostatná zdravotnická zařízení vykazující kód 1072 100% 1072 ošetřovacího dne 00005 Dotace krajů, obcí a MZČR na Odborné léčebné ústavy 500 100% 500 Dotace krajů, obcí a MZČR na ostatní ústavní péči 840 50% 420 Nemocnice 96493 5-10% 5000 10000 Zdroj: Státní závěrečný účet MPSV 2009, MZČR, data podle vyhlášky 274/2005, tabulka č. 12 Výdaje na dlouhodobou péči se navíc regionálně velmi liší, což vyplývá ze způsobu poskytování péče (někde je poskytována spíše ve zdravotnických zařízeních, někde více neformálně v domácnostech), z rozhodnutí krajů a obcí ohledně investic a dotací do zařízení, které tuto péči poskytují a ze samotné geografické struktury jejich rozmístění v rámci ČR (např. koncentrace v krajských městech a v Praze). Modelace očekávaného nárůstu objemu veřejných prostředků věnovaných na dlouhodobou péči v důsledku stárnutí obyvatelstva je zobrazena v Grafu 2. 7

Graf 2 Projekce nárůstu výdajů veřejného zdravotního pojištění na akutní a dlouhodobou péči Zdroj: Kulatý stůl, České zdravotnictví v roce 2050 Poznámka: do nákladů dlouhodobé péče jsou zahrnuty pouze výdaje zdravotních pojišťoven Nedostatky dnešní organizace a financování dlouhodobé péče Odhad celkových veřejných nákladů, které lze spojovat s dlouhodobou péčí, se pohybuje okolo 40 mld. Kč (1,2% HDP). Do tohoto odhadu nejsou započítány náklady na péči poskytovanou v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými (kvalifikovaný odhad uvádí až 200 000 přepočtených úvazků blízkých osob ročně 3 ). Dlouhodobá péče se skrývá ve výdajích zdravotních pojišťoven, státu, krajů, obcí a dalších zřizovatelů zdravotnických zařízení následné péče, je ale také ve velké míře hrazena ze sociálních dávek, ať již pojistných nebo nepojistných systémů (ty navíc mohou být mezi sebou kombinovány). Podrobnější odhady nákladů jsou uvedeny v Tabulce 5. V tabulce jsou uvedeny pouze takové náklady, které jsou vyúčtovány. Z praxe je známo, že existuje mnoho zdravotnických výkonů, které jsou poskytovány v sociálních zařízeních, jež nejsou vykázány, zdravotními pojišťovnami uznány a uhrazeny a naopak v mnoha zdravotnických zařízeních jsou poskytovány sociální služby, které nejsou vykazovány a mnohdy jsou označeny jako výkony zdravotní, hrazené zdravotními pojišťovnami. Odhad celkových nákladů je tedy velmi obtížný. 3 Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, Praha, 2008, s. 48 8

Cíl návrhu Cílem návrhu je zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků lepší alokační efektivitu, tedy dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou efektivním způsobem v domácím i institucionálním prostředí. Chceme tedy více muziky za stejně peněz. K tomu je třeba navrhnout dlouhodobě udržitelný způsob financování a vytvořit podmínky pro to, aby dlouhodobou péči potřebovalo co nejméně lidí, tj. podpořit kvalitní dostupnou aktivní rehabilitaci a zdravý životní styl. Do systému zajištění dlouhodobé péče musí být více zainteresováni stávající či potenciální klienti a jejich rodinní příslušníci. Navrhovaným postupem k dosažení změn je vypracování nového samostatného zákona o dlouhodobé péči, který tuto oblast jasně vymezí, zasadí do ostatní zdravotnické a sociální problematiky a s pomocí prováděcích předpisů stanoví: Nárok na dlouhodobou péči a způsob jeho posuzování Rozsah dlouhodobé péče Způsob registrace poskytovatelů, personální, materiální a technické požadavky a standardy péče Zdroje financování Institucionální role a zodpovědnosti Navrhujeme jasné oddělení dlouhodobé péče od ostatní zdravotnické a ostatní sociální problematiky. Dlouhodobá péče se tak stane samostatnou jednotkou ve smyslu definice, nároku, způsobu poskytování, kvalifikace a registrace poskytovatelů a financování. Vymezení dlouhodobé péče bude navazovat na zákon o zdravotních službách. Dlouhodobá péče navazuje na akutní a následné (specializované rehabilitační a doléčovací) zdravotní služby. Akutní služby slouží k odvrácení nebezpečí úmrtí nebo rychlého poškození organismu a ke stabilizaci stavu. Následné (rehabilitační) služby potom mají za cíl vrátit klientovi v co nejvyšší možné míře pracovní a funkční způsobilost. Pokud se nepovede dosáhnout plné obnovy funkčních schopností a klient potřebuje trvalou pomoc, následují dlouhodobé pobytové, terénní (domácí) a ambulantní služby. Obdobně bude oblast dlouhodobé péče navázána na stávající zákon o sociálních službách. Posouzení potřeby dlouhodobé péče Dnes existuje řada nesouvisejících postupů, jejichž prostřednictvím je posuzována potřeba dlouhodobé péče: a) v případě poskytování dlouhodobé péče ve zdravotnických zařízeních je zpravidla podkladem písemné doporučení praktického nebo odborného lékaře, který projedná doporučení k poskytnutí služby včetně místa poskytnutí služby b) v případě poskytování domácí zdravotní péče je potřeba služby posouzena a vyhodnocena, resp. i následně poskytnuta poskytovatelem služby na základě doporučení praktického lékaře 9

c) v případě ambulantních (denní, týdenní stacionáře), terénních (pečovatelská služba) a pobytových sociálních služeb (domovy pro seniory, aj.) je potřeba dlouhodobé péče posouzena poskytovatelem služby na základě vyjádřením lékaře d) zcela zvlášť je potom lékařem posudkové služby na základě vyjádření praktického lékaře a sociálního pracovníka rozhodnuto o přiznání příspěvku na péči Žádoucí je, aby v budoucnu existovalo jedno vstupní místo do systému a jednotný způsob přiznání statutu klienta dlouhodobé péče. Zároveň je nutné, aby se na posuzování nároku podíleli zástupci institucí, jejichž účelem je občanovi v situaci vyžadující dlouhodobou péči pomoci a které na tuto péči finančně přispívají, tedy zdravotních pojišťoven (zastoupené smluvním poskytovatelem s případnou kontrolou ze strany revizního lékaře), státu (zastoupeného lékařem posudkové služby) a obce (zastoupené sociálním pracovníkem). Navrhujeme, aby takové posouzení stavu a potřeb pacienta probíhalo ve zjednodušeném správním řízení a sloužilo jako univerzální základ pro přiznání příspěvku na péči a určení potřeby všech typů dlouhodobé péče v závislosti na stavu pacienta. Zákon upraví lhůty tohoto rozhodnutí, možnosti jeho přehodnocení a také možnost zrychleného předběžného rozhodnutí. Z hlediska klienta bude jako instituce, která mu pomůže se vstupem do systému a s koordinací služeb sloužit jednak zdravotní pojišťovna (zejména v případě klientů, kteří budou přicházet do systému dlouhodobé péče ze zdravotnických zařízení) a sociální pracovník a komunitní sestra obce. Rozsah poskytované péče Rozsah poskytované zdravotně-sociální péče je třeba definovat na úrovni vyhlášky. Metodickým příkladem může být Seznam zdravotních výkonů, který vymezí jednotlivé výkony (včetně možné agregace do platby za ošetřovací den ), jejich relativní náročnost a podmínky poskytování. Ubytovací a stravovací služby budou poskytovány (podle potřeb pacienta) obdobným způsobem jako v dnešních pobytových zařízeních poskytujících sociální služby, za stejných podmínek platby ze strany klienta. Způsob registrace poskytovatelů včetně personálních požadavků a standardů péče Navrhujeme zavedení samostatné registrace poskytovatelů dlouhodobé péče, nárokové po splnění podmínek pro poskytování dlouhodobé péče. Součástí sítě poskytovatelů dlouhodobé péče budou všechny formy poskytování služeb, tj. pobytové, ambulantní i terénní. Pro pobytovou formu poskytování služeb navrhujeme zvážit stanovení dvou až tří různých úrovní personálního a technického vybavení podle intenzity nutné péče a poskytovaných služeb o klienta. Je nutno revidovat dnes vyžadované kvalifikace zdravotnických pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách včetně jejich faktické dostupnosti na trhu práce. Stanoveny budou prakticky zaměřené standardy dlouhodobé péče, včetně standardů ubytovacích. 10

Zdroje financování po přijetí zákona o dlouhodobé péči Ve střednědobém horizontu (od doby účinnosti nového zákona) navrhujeme financovat dlouhodobou péči pomocí kombinace následujících zdrojů: Příspěvek na péči, který bude nadále představovat univerzální systém zajištění poskytnutý na základě snížené schopnosti člověka postarat se sám o sebe, bez ohledu na jeho finanční situaci a na to, zda čerpá nebo nečerpá profesionální služby. Může být tedy i nadále použit na úhradu péče poskytované rodinnými příslušníky. V případě pobytu občana v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči bude příspěvek plně používán na úhradu poskytovaných služeb. V souladu se záměry MPSV je ale potřeba zajistit, aby příspěvek na péči byl používán k účelu, pro který byl poskytnut. Data jasně ukazují, že v mnoha případech je de facto využíván rodinnými příslušníky, kteří fyzicky nemohou pečovat o příjemce příspěvku (například z důvodu významně vzdáleného místa bydliště). Navrhuje se proto nahradit výplatu v hotovosti systémem voucherů, které budou propláceny profesionálním poskytovatelům péče nebo rodinným příslušníkům na základě jednoduchého ověření, zda je péče skutečně poskytována. Platby za stravu a ubytování: v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči. Spoluúčasti klienta na službách dlouhodobé péče: včetně spoluúčasti osob povinných výživou. Vyrovnávacích plateb: budou směřovány nikoliv primárně na poskytovatele, ale na konkrétního klienta, který čerpá služby dlouhodobé péče (ve smyslu toku hotovosti bude platba směřována na poskytovatele, ten ji ale dostane z důvodu péče o konkrétního klienta). Tyto příspěvky budou zaměřeny hlavně na jednotlivce bez dostatku vlastních prostředků, budou tedy means-tested (testování příjmů a majetku bude uplatněno jen v případě, že klient bude deklarovat, že jeho finanční situace není dostačující na úhradu služeb, stravy či ubytování). Zdrojem financí pro vyrovnávací platby budou dnešní dotace a příspěvky poskytovatelům pobytových sociálních služeb z veřejných rozpočtů. Platby za nadstandard v poskytování dlouhodobé péče hrazené z vlastních prostředků klienta nebo z dobrovolného doplňkového pojištění. Tuto oblast bude možno otevřít v okamžiku, kdy bude definován standard, bude ale vyžadovat regulaci směřující k dostupnosti standardní varianty péče. Platby ze zdravotního pojištění: na základě seznamu výkonů dlouhodobé péče, které budou propláceny profesionálním poskytovatelům dlouhodobé péče. Oproti dnešku se předpokládá rozšíření tohoto seznamu a tedy zvýšení přímých výdajů zdravotních pojišťoven na dlouhodobou péči. Toto navýšení bude možno zajistit díky úsporám, které mohou zdravotní pojišťovny realizovat v dnešních platbách zdravotnickým zařízením za de facto dlouhodobou péči. Jako zdroj úspor poslouží zejména: o Platba za stravu a ubytování, která se týká těch klientů dnešních léčeben dlouhodobě nemocných, odborných léčebných ústavů a dalších zdravotnických zařízení, kterým je de facto poskytována dlouhodobá péče. Tato platba bude probíhat za stejných podmínek, jaké jsou dnes nastaveny v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby 11

o Úhrada části péče z příspěvku na péči týká se stejných klientů jako v předchozím bodě o Snížení požadavků na kvalifikaci zdravotnického personálu v dnešních zdravotnických zařízeních, která se rozhodnou stát registrovanými poskytovateli dlouhodobé péče o Očekávaný přesun části dnešních pacientů do domácího prostředí. Další část plateb ze zdravotního pojištění půjde stejně jako dnes na poskytování dlouhodobé péče se zvýšenou potřebou zdravotní péče (např. dlouhodobá ústavní psychiatrická péče nebo paliativní péče). Zajištění dlouhodobě udržitelných finančních zdrojů Z důvodu udržitelnosti financování dlouhodobé péče a ochrany veřejných rozpočtů v době významného stárnutí obyvatelstva navrhujeme doplnění dnešního čistě průběžného způsobu financování částí založenou na úsporách. Navrhujeme univerzální systém státem podporovaného spoření občanů kombinovaný s pojištěním (pojistím se na to, že mně úspory nebudou stačit). Nový systém je možné zavést pouze postupně v koordinaci s důchodovou reformou. Nebude se tedy týkat dnešních důchodců, a také ne lidí blížících se důchodovému věku. Takový systém může sloužit jako zdroj zabezpečení občanů, který částečně nahrazuje příspěvek na péči, vyrovnávací platby (jejich část by byla přenesena na podporu úspor občanů, kteří si nedokáží naspořit vlastní prostředky) a plateb od zdravotních pojišťoven. Zároveň by bylo možno odpovídajícím způsobem (tj. asi o půl procentního bodu) snížit odvody na veřejné zdravotní pojištění. Uspořené prostředky budou účelově vázaným majetkem občana. Evidenci příspěvků a jejich využívání, tedy vedení osobního účtu občana, je vhodné uložit zdravotním pojišťovnám z důvodu jejich role při výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění a role v nákupu a kontrole poskytování dlouhodobé péče. Samotné ušetřené prostředky budou investovány stejným typem investora, a za stejných pravidel, jako plánovaná spořící část důchodového systému. Takové uspořádání zajistí minimální administrativní náklady na zavedení systému. Očekávaný dopad nové úpravy dlouhodobé péče Zvýšení dostupnosti, kvality a efektivity bez navýšení celkových výdajů z veřejných rozpočtů Sjednocení dnes různých podmínek u poskytovatelů zdravotnických a sociálních služeb, které přinese odbourání dosavadní izolace těchto systémů a umožní klientům a jejich blízkým více alternativ k zajištění péče Nastavení jasných pravidel nároku nejen na státní podporu, vedoucích k většímu uvědomění si vlastní zodpovědnosti občanů, ale k rozvoji soukromých investic do systému poskytování dlouhodobé péče a připojištění na vyšší standard poskytování této péče Dojde k prohloubení principu sdílení péče mezi profesionálními poskytovateli a osobami blízkými, což umožní udržení přirozených vazeb mezi klientem a jeho blízkými, nabídne 12

odlehčení neformálně pečujícím a rozšíří možnosti vzniku nových pracovních míst u poskytovatelů služeb. 13