Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o. květen 2013 Hana Bělejová Tento projekt je je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem CR.

Tato absolventská práce s názvem Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o. byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín. ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá řízením zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o. za období 1.5.2012 28.2.2013. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje informace o rozdělení zásob, řízení zásob a metody používané při řízení zásob. Praktická část zahrnuje profil společnosti, řízení zásob zboží v tomto podniku a aplikaci metody ABC na zboží, které tento podnik vlastní. Na závěr jsou zde navrhnuty doporučení a řešení pro podnik. Klíčová slova: zásoby, zboží, řízení zásob, metody řízení zásob, metoda ABC ABSTRAKT This thesis deals with the controlling of goods supplies in company FILMONT, s.r.o., for the period May 1st 2012 to Fubruary 28th 2013. The thesis is divided into two main parts, a theoretical and a practical. The theoretical part contains information about the stock distribution, inventory control and methods used for inventory control. The practical part includes a company profile, the product inventory control in this company and application method of ABC on goods which the company owns. At the end of the thesis, there are possible recommendations and solutions designed for the enterprise. Keywords: supplies, goods, inventory control, method of inventory control, ABC method

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 3 Ráda bych zde poděkovala všem, kteří se podíleli na vzniku této absolventské práce. Především Ing. Bc. Šárce Vránové, za odborné konzultace, rady a připomínky k práci. Zároveň za její ochotu a čas, který mi poskytla. Dále bych chtěla poděkovat Andrei Fůskové, za vytvoření skvělé atmosféry na praxi a také za poskytnutí všech informací, bez kterých by má praktická část vůbec nevznikla.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 4 Prohlášení Já, Hana Bělejová, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma Řízení zásob zboží v podniku FILMONT, s.r.o.., která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použil(a) zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci Creativecommons, jejíž plné znění je dostupné na adresehttp://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen licence ), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla; licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla; licence vylučuje jakékoli komerční využití díla; d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna) ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín. Ve Zlíně, dne 10.5.2013... podpis

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 5 OBSAH ÚVOD... 7 I TEORETICKÁ ČÁST... 8 1 ZÁSOBY... 9 1.1 DEFINICE ZÁSOB... 9 1.2 VYMEZENÍ POJMU ZÁSOB... 9 1.3 DĚLENÍ ZÁSOB... 10 1.3.1 Druhy zásob podle stupně zpracování... 10 1.3.2 Druhy zásob podle funkce v podniku... 11 1.3.2.1 Rozpojovací zásoby... 11 1.3.2.2 Zásoby na logistické trase... 11 1.3.2.3 Technologická zásoba... 12 1.3.2.4 Strategická zásoba... 12 1.3.2.5 Spekulační zásoba... 12 1.3.3 Druhy zásob podle použitelnosti... 12 1.3.4 Druhy zásob podle účetnictví... 12 2 ŘÍZENÍ ZÁSOB... 14 2.1 OBSAH A CÍL ŘÍZENÍ ZÁSOB... 14 2.2 SYSTÉM ŘÍZENÍ ZÁSOB... 15 2.3 ČLENĚNÍ ŘÍZENÍ ZÁSOB... 15 2.4 NÁKLADY NA ZÁSOBY... 16 3 METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB... 19 3.1 ANALÝZA ABC... 19 3.1.1 Klasifikace skladových položek... 20 3.1.2 Diferenciace způsobů řízení zásob... 20 3.2 KANBAN... 21 3.3 JUST IN TIME... 22 3.3.1 Přínosy a problémy spojené se zavedením technologie JIT... 22 3.4 QUICK RESPONSE... 23 3.5 HUB AND SPOKE... 24 3.6 CROSS DOCKING... 25 4 OBRÁTKA, DOBA OBRATU... 26 II PRAKTICKÁ ČÁST... 27 5 PROFIL SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O.... 28 5.1 OBECNÉ ÚDAJE... 28 5.2 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ... 29 5.3 SORTIMENT ZBOŽÍ... 29 6 ŘÍZENÍ ZÁSOB ZBOŽÍ VE SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O.... 31 6.1 ŘÍZENÍ PRODEJE... 31 6.2 ŘÍZENÍ NÁKUPU... 32 6.3 SKLADOVÁNÍ ZÁSOB... 35 6.4 NÁKLADY NA UDRŽENÍ ZÁSOB... 37

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 6 6.5 VLASTNÍ ŘÍZENÍ ZÁSOB... 38 7 METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB... 49 7.1 METODA ABC... 49 8 OBRÁTKA, DOBA OBRATU... 53 9 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PODNIKU FILMONT... 62 ZÁVĚR... 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 64 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK... 65 SEZNAM OBRÁZKŮ... 66 SEZNAM TABULEK... 67 SEZNAM PŘÍLOH... 68

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 7 ÚVOD Každý podnik, ať už obchodní nebo výrobní se nějakým způsobem setkává se zásobami a jejich řízením. S tímto řízením je spojeno mnoho úkolů a povinností a mnohdy se tato problematika může zdát lehčí, než vypadá. Někdy může být problém jen ve zvolení správného a co nejefektivnějšího dílčího rozhodnutí v oblasti zásob. Někdy je ale nutné jít více do hloubky a zvolit potřebnou úroveň zásob z hlediska množství a struktury pro zásobování a jejich alokace dle předpovědí prodeje. Ke správnému zvolení strategie, přispívá fakt, že zásoby v sobě vážou mnoho finančních prostředků, a proto špatně zvolená strategie řízení zásob, může mít nejeden negativní vliv na podnik jako celek. I společnost FILMONT, s.r.o. tuto problematiku řeší. Snaží se o zvolení nejvhodnější strategie, tak aby co nejvíce snížila náklady spojené se zásobami a aby zároveň nedošlo v důsledku špatně zvolené strategie k negativnímu vlivu na výši zásob a ke špatné schopnosti zásobovat zákazníky. Absolventská práce řeší problematiku řízení zásob zboží v podniku. Práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány zásoby a uvedeno jejich rozdělení podle různých hledisek. Dále pak obsah a cíl řízení zásob, systém řízení zásob, členění řízení zásob a náklady spojené s tímto řízením. V poslední části jsou popsány metody používané při řízení zásob, obrátka a doba obratu zásob. V praktické části je představena společnost FILMONT, s.r.o., její předmět podnikání a sortiment zboží. Dále se zde porovnávají dříve uvedené teoretické poznatky a tím jak jsou používány a jak fungují v podniku. Celá praktická část je zaměřena zejména na oblast řízení zásob zboží, protože zlepšení právě této oblasti je hlavním cílem absolventské práce. V průběhu celé praktické části a poté na jejím konci jsou navržena doporučení a rady pro podnik v této oblasti. Cílem práce je důkladně zanalyzovat zásoby zboží v tomto podniku a zároveň odhalit případná problémová místa v oblasti řízení zásob a navrhnout opatření k jejich řešení. K analýze zásob zboží využívá tato práce metodu ABC dle ziskovosti. A zároveň zkoumá, zda je potvrzeno Paterovo pravidlo, které tvrdí, že 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků.

I TEORETICKÁ ČÁST

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 9 1 ZÁSOBY 1.1 Definice zásob Zásoby patří do oběžného majetku, tzn. jedná se o takové složky majetku, u nichž dochází k jednorázové spotřebě nebo se z příslušné činnosti získávají a přeměňují v jiné majetkové složky. (Štohl, 2008, s. 13) Dle Horákové (1997, s. 67) lze chápat zásoby jako přirozený prvek ve výrobních a distribučních organizacích. Zásobami lze rozumět část užitných hodnot, které byly vyrobeny, ale ještě nebyly spotřebovány. Zásoby se mohou projevovat jak pozitivním, tak negativním způsobem. Pozitivní význam spočívá v tom, že přispívají k řešení časového, místního, kapacitního a sortimentního nesouladu mezi výrobou a spotřebou, k tomu aby se přírodní a technologické procesy mohly uskutečňovat ve vhodném rozsahu (v optimálních dávkách), ke krytí nepředvídaných výkyvů a poruch (zajišťují plynulost výrobního procesu, pokrývají výkyvy v poptávce a při doplňování zásoby. aj.) (Horáková, 1997, s. 67) Negativní vliv spočívá v tom, že váží kapitál, spotřebovávají práci a prostředky a nesou s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti a neprodejnosti. Se zvyšující se konkurencí na trhu a vysokou úrokovou mírou pro krátkodobé úvěry může dojít k tomu, že kapitál investovaný do zásob chybí pro financování technického a technologického rozvoje, snižuje likviditu podniku a snižuje podnikovou důvěryhodnost při jednání o úvěrech. (Horáková, 1997, s. 67) 1.2 Vymezení pojmu zásob Součástí zásob je nakoupený a skladový materiál, materiál vlastní výroby, nedokončená výroba a polotovary vlastní výroby, nakoupené a skladované zboží. Do materiálu náleží suroviny, pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly a drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není investičním majetkem. (Vavrla, 1995, s. 70)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 10 Suroviny jsou hmoty, které při výrobě přecházejí zcela nebo částečně do výrobku a tvoří jeho podstatu. Pomocné látky přecházejí přímo do výroby, ale netvoří jeho podstatu. Provozovací látky jsou hmoty, které jsou zapotřebí pro chod podniku. Náhradní díly jsou předměty, které pomáhají uvést hmotný majetek do původního stavu. Obaly slouží k ochraně a přepravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků. Drobný hmotný majetek jsou samostatné movité věci, jejichž ocenění nepřekročí 10 000,- Kč. Nedokončená výroba jsou produkty, které prošly alespoň částečnou výrobou, ale nejsou ještě výrobky, nelze je považovat ani za materiál. Polotovary vlastní výroby jsou oddělené produkty, které neprošly všemi stupni výroby a budou dokončeny nebo zkompletovány do finálního výrobku. Výrobky jsou produkty vlastní výroby. Zvířata jsou to mladá zvířata, ryby, kožešinová zvířata, včelstvo, slepice, krůty, kachny Zboží je všechno, co podnik nebo organizace koupí za účelem dalšího prodeje. Projde podnikem v nezměněném stavu. (Vavrla, 1995, s. 70) 1.3 Dělení zásob Na přiměřenou velikost jednotlivých druhů zásoby mají vliv různé činitele; rozeznávat druhy zásob je nezbytné kvůli správné volbě metod jejich řízení. (Horáková, 1997, s. 72) Zásoby lze rozdělit do několika kategorií. 1.3.1 Druhy zásob podle stupně zpracování Podle stupně zpracování lze zásoby rozdělit do těchto skupin: výrobní zásoby (suroviny, základní, pomocné, režijní materiály, paliva, náhradní díly, nástroje, obaly ), zásoby rozpracovaných výrobků (polotovary vlastní výroby, nedokončené výrobky), zásoby hotových výrobků (též nazývány distribuční zásoby),

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 11 zásoby zboží (výrobky nakoupené za účelem prodeje). U obchodních podniků leží těžiště zásob v zásobách zboží, charakter výrobních zásob mají hlavně obaly a obalové materiály, jakož i náhradní díly a pomocné materiály. (Horáková, 1997, s. 72) 1.3.2 Druhy zásob podle funkce v podniku Jednotlivé druhy zásob mají významný vliv na potřebný způsob jejich řízení. Podle tohoto hlediska můžeme rozeznávat pět skupin, zásoby rozpojovací, na logistické trase, technologické, strategické a spekulační. (Horáková, 1997, s. 73) 1.3.2.1 Rozpojovací zásoby Důvodem vytváření těchto zásob je rozpojování materiálového toku mezi jednotlivými články logistického řetězce nebo dílčími procesy. Rozpojovací zásoby můžeme rozdělit od čtyř základních skupin: obratová zásoba (též běžná zásoba) je důsledkem nákupu, výroby nebo dopravy v dávkách, pojistná zásoba se vytváří u běžně spotřebovávaných nebo prodávaných položek za účelem zachycování náhodných výkyvů na straně vstupu a na straně výstupu, vyrovnávací zásoba slouží k zachycování nepředvídaných okamžitých výkyvů mezi navazujícími procesy ve výrobě, zásoba pro předzásobení má tlumit předvídané větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu. (Horáková, 1997, s. 73-74) 1.3.2.2 Zásoby na logistické trase Tuto zásobu tvoří materiály a výrobky, které mají konkrétní určení. Lze je rozdělit na dopravní zásobu a zásobu rozpracované výroby. dopravní zásoba představuje zboží na cestě z jednoho místa logistického řetězce na místo druhé, zásoba rozpracované výroby (lze nazývat též zásobou nedokončených výrobků) zahrnuje materiály a díly, které již byly zadány do výroby a nacházejí se ve zpracování. (Horáková, 1997, s. 74)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 12 1.3.2.3 Technologická zásoba Do tohoto druhu zásob patří materiály a výrobky, které před dalším zpracováním nebo expedováním, z technologických důvodů potřebují nějakou dobu skladování, aby nabyly požadovaných vlastností. Skladování je většinou součástí technologického procesu, proto by tato zásoba měla být spíše zařazena do rozpracované výroby. (Horáková, 1997, s. 75) 1.3.2.4 Strategická zásoba Tyto zásoby mají zabezpečit přežití podniku při nepředvídaných kalamitách v zásobování, např. v důsledku přírodních pohrom, stávek, válek apod. Příkladem je devadesátidenní zásoba ropy, vytvořená v řadě zemí po ropné krizi v 70. letech. (Horáková, 1997, s. 75) 1.3.2.5 Spekulační zásoba Vytvářejí se ve snaze docílit úspory při nákupu; bývají to základní suroviny pro výrobu. Tyto materiály se nakupují (obvykle ve velkých dávkách a předčasně) kvůli očekávanému zvýšení ceny. (Horáková, 1997, s. 75) 1.3.3 Druhy zásob podle použitelnosti Dle Horákové (1997, s. 73) se zde rozeznávají zásoby použitelné a nepoužitelné. Do použitelné zásoby patří položky, které se běžně spotřebovávají nebo prodávají. Tyto položky jsou předmětem normálního řízení zásob. Tuto zásobu lze rozdělit do dvou složek: přiměřená zásoba je část průměrné zásoby, jejíž spotřebu pro výrobu nebo prodej lze očekávat v rozumné době, nadbytečná zásoba představuje rozdíl celkovou průměrnou zásobou a přiměřenou zásobou dané položky. Nepoužitelná zásoba potom zahrnuje položky s prakticky nulovou spotřebou, u nichž je pravděpodobné, že budou moci být normálně využity pro budoucí výrobu. Tato zásoba se někdy označuje jako zásoba bez funkce. 1.3.4 Druhy zásob podle účetnictví Z tohoto hlediska lze zásoby rozdělit na:

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 13 materiál zde patří suroviny (základní materiál), pomocné látky, provozovací látky, náhradní díly, obaly, další movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku bez ohledu na výši ocenění a drobný hmotný majetek, zásoby vytvořené vlastní činností (včetně zásob patřících do zásob) do této skupiny patří nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky a zvířata, zboží zahrnují se sem movité věci, které účetní jednotka pořizuje za účelem dalšího prodeje. (Štohl, 2008, s. 14)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 14 2 ŘÍZENÍ ZÁSOB Řízení zásob jsou činnosti podniku, jejichž cílem je zabezpečení optimálního množství zásob v odpovídající struktuře, kvalitě, čase a místě při vynaložení minimálních nákladů k zajištění plynulého chodu výroby a prodeje. (Vránová, 2008, s. 12) Řízení zásob je metoda, jak řídit tok výrobků v dodavatelském řetězci a dosáhnout požadované úrovně služeb za přijatelnou cenu. Pohyb a tok výrobků jsou klíčové koncepty v řízení zásob, protože když se tok zastaví, přidá se hodnota. (Emmett, 2008, s. 43) Důvody proč by podnik měl držet na skladě alespoň nějaký stav zásob, jsou: odstranění vazby mezi nabídkou a poptávkou, bezpečnost / ochrana, například proti nejistotě vůči dodavatelům, nebo pokrytí neočekávané poptávky, očekávání poptávky, například při zvyšování poptávky z důvodu sezony nebo reklamy, poskytování služeb odběratelům, například cyklické zásoby hotových výrobků, nebo dostupnost pohotovostní zásoby pro případ neočekávané poptávky. (Emmett, 2008, s. 43) Řízení zásob se zaměřuje zejména na ovlivňování: objemu zásob (závisí na oboru podnikání, objemu výkonů, organizaci zásobování, kvalitě zásob, ), struktury zásob (podle rozvahy, podle prodejnosti, podle potřebnosti, ), míry využívání zásob (zda jsou efektivně využívány, neleží dlouho ve skladech, odpadové hospodářství, ). (Vránová, 2008a, s. 12) 2.1 Obsah a cíl řízení zásob Řízení zásob představuje efektivní zacházení a efektivní hospodaření se zásobami, využívání všech rezerv, které v této oblasti existují, a respektování všech činitelů, které mají vliv na účinnost řízení zásob. (Horáková, 1997, s. 68) Dle Horákové (1997, s. 69) existence zásob v okamžiku, kdy nenacházejí uplatnění nebo po nich není poptávka, znamená zbytečné vynakládání prostředků (nejen hmotných a finančních, ale i lidských). Na druhou stranu neexistence zásob v okamžiku, kdy je potřebné splnit zakázku odběratele, vede ke ztrátě prodejců a následně i ke ztrátám

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 15 zákazníků a dobré pověsti firmy. Vznikají i další náklady s tím spojené, především dopravní a manipulační. Řízení zásob představuje komplex činností, které spočívají především v prognózování, analýzách, plánování, operativních činnostech a kontrolních operacích v rámci jednotlivých skupin zásob a v rámci zásob jako celku, které vytvářejí podmínky pro plnění stanovených podnikových cílů s optimálním vynaložením nákladů a s optimální vázaností finančních prostředků v zásobách (Horáková, 1997, s. 97) 2.2 Systém řízení zásob V rámci tržního hospodářství vzrůstá úloha zásob a jejich řízení, které by mělo vést k optimální výši zásob. V podstatě je to hledání a nalezení optimálního vztahu mezi tím, jak zásoba plní své funkce, a tím, jak vysoké náklady je třeba vynaložit na její pořizování a držení. To znamená nalézt optimální vztah mezi jednotlivými druhy nákladů, které jsou ve spojitosti se zásobami vynakládány. Některé náklady s velikostí zásoby stoupají a jiné naopak klesají. (Horáková, 1997, s. 70) Systém řízení souvisí: s konkrétními podmínkami ve sledovaném podniku (tzn. se skladbou a délkou výrobního procesu a s výší a strukturou zásob v tomto podniku), se systematickou evidencí zásob a s její nepřetržitou aktualizací (na základě existujících, reálných podmínek), s objektivními prvky (jako jsou ekonomické podmínky země a platné legislativní normy), se subjektivními prvky (lidský faktor dle počtu a kvality, způsob myšlení pracovníků jako tvůrčí myšlení a schopnost ekonomického uvažování, schopnost citlivě reagovat na reálné podmínky v podniku i jeho okolí a schopnost přijímat nové a progresivní myšlenky i když nevznikly ve vlastním podniku). (Horáková, 1997, s. 71) 2.3 Členění řízení zásob Řízení zásob obsahuje řízení výrobních zásob, řízení nedokončené výroby a řízení hotových výrobků.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 16 Řízení výrobních zásob Výrobní zásoby jsou zásoby od vstupu materiálu do podniku až po jeho předání do výroby. Příjem zásob probíhá v předem dohodnutých dodávkových cyklech. Výdej do spotřeby je postupný. Pro řízení zásob se stanoví normativ (finanční limit, regulativ). Tzn. množství financí, které zabezpečí optimální úroveň výrobních zásob. Pro potřeby řízení výrobních zásob se používá pojem průměrná zásoba, která závisí na denní spotřebě zásob nebo průměrné době jejich vázanosti. (Vránová, 2008a, s. 13) Řízení nedokončené výroby V nedokončené výrobě je majetek vázán od předání materiálu do výroby, během celého výrobního procesu až do předání na sklad hotových výrobků. Z hlediska likvidnosti je tato skupina nejhorší. Protože jsou v nedokončené výrobě vázány značné finanční prostředky, musí být stanovena jejich nezbytná výše, ta se zabezpečuje normováním. Zde rozlišujeme operativní a globální řízení výroby. Pomocí operativního řízení výroby se určuje výše zásob ve výrobě v hmotných jednotkách. Při globálním řízení výroby je rozhodující normativ, tj. norma zásob nedokončené výroby vyjádřená v peněžních jednotkách. (Vránová, 2008a, s. 15) Řízení hotových výrobků Hotové výrobky jsou majetek, který je v podniku vázán od okamžiku převzetí z výroby na sklad hotových výrobků až po jeho expedici z podniku. (Vránová, 2008a, s. 16) 2.4 Náklady na zásoby Problém existujících i neexistujících zásob jsou náklady. V případě, že zásoby máme, kryjeme riziko jejich nedostatku, které by mohlo narušit bezporuchovost podnikových procesů. Náklady z nedostatku zásob jsou náklady vyvolané tím, že je nedostatek zásob pro účel, pro který mohou být určeny. Tento druh nákladů je z metodického hlediska nejhůře zjistitelný a rozhodnutelný. (Lukoszová, 2004, s. 69)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 17 Náklady na zásoby můžeme rozdělit do dvou základních skupin, náklady na skladování a udržování zásob (pojistné a poplatky, skladovací náklady, skladovací ztráty, ztráty způsobené vázáním kapitálových prostředků) a náklady na vyřízení dodávky. (Lukoszová, 2004, s. 67-70) Pojistné je dáno druhem skladového zboží, kryje riziko vyplývající ze skladování a jeho konkrétní výši stanovuje pojišťovna. Poplatky jsou dány předpisy v dané lokalitě a vypočítávají se obvykle jako procentní sazba z hodnoty daného skladového zboží. Skladovací náklady nejsou závislé na hodnotě zásob. Výše těchto nákladů závisí na tom, zda se jedná o vlastní nebo pronajatý sklad. Jde-li o vlastní sklad, skladovací náklady zahrnují roční odpisy, náklady na údržbu, mzdové náklady a náklady na energii. Skladovací náklady se pak obvykle přepočítávají na m 2, m 3, t, skladovací kapacity skladu v m 2, m 3, t, za časovou jednotku (např. den), a to při použití vzorce: (1) (1) n s = náklady na skladování jednotky zásob za časovou jednotku u vlastního skladu n = náklady vlastního skladu (náklady na energii, údržbu, ) f = plocha, příp. prostor, který zabírá jednotka zásob (m 2, m 3, t, ) T = časová jednotka (den, rok, ) Q = množství skladovaných jednotek, které projde skladem v daném období K = kapacita skladu (m 2, m 3, t, ) Pro každý výrobek (jednotku zásob) je potřeba určit plochu nebo prostor, který na skaldu obsadí. Při použití cizího skladu udává náklady pronajímatel. V tomto případě bývají obvykle náklady vyšší, než je tomu u vlastního skladu. Skladovací ztráty určují se na základě zkušeností z minulého období (zpravidla metodou prognózování), ale jen v případě, pokud nejsou kryty pojištěním zásob (jinak by mohlo docházet ke zdvojení nákladů). Někdy jsou zde započítány i ztráty způsobené neprodejností výrobku. Skladovací ztráty se stanovují přímo v hodnotovém vyjádření nebo procentní sazbou.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 18 Ztráty způsobené vázáním kapitálových prostředků jsou nejsložitější záležitostí odhadu nákladů na udržení zásob. Bývá zde používána úroková sazba, která se pohybuje od běžně užívané hodnoty až po hodnotu okolo 25 %. Jednou z možností, jak odlišně a prakticky stanovit úrokové sazby, je klasifikovat zásoby, a to na: zásoby nezbytně nutné, kterým je přiřazena nejnižší úroková sazba, zásoby pojistné, zásoby udržované ze spekulativních důvodů, kterým se přiřazuje vysoká sazba z důvodů jejich vysoké rizikovosti. Náklady na vyřízení dodávky a její realizaci zahrnují náklady spojené s převzetím zásilky, popř. s její kvalitativní kontrolou, náklady na výpravu objednávky, kterou je potřeba vyhotovit a poslat dodavatelovi, náklady na zpracování dokumentace, apod. Východiskem pro tyto náklady bývají náklady minulého období a počet objednávek nebo dodávek. (Lukoszová, 2004, s. 70-71)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 19 3 METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB V logistických systémech se snažíme pomocí vhodných metod přístupů a řídících procedur vybrat a uspořádat jednotlivé operace tak, aby optimálně fungovaly. Jde o to, aby zákazníky požadovaná úroveň služeb byla zajištěna s co nejnižšími náklady, nebo aby byla při stanovené výši nákladů dosažena maximální úroveň poskytovaných služeb. (Sixta, 2005, s. 241) Existuje mnoho metod pro řízení zásob. Některé z nich budou v této části rozebrány. Jde o metody ABC, Kanban, Just in Time, Quick Response, Hub and Spoke a Cross-docking. 3.1 Analýza ABC Řízení zásob velkého počtu skladových položek pomocí objednacích systémů nebo plánů potřeby dodávek s individuálně určovanými parametry by vyžadovalo pro každou položku stanovit a periodicky aktualizovat velikost dávky a pojistnou zásobu. Zásoby by pak byly optimální, avšak pouze za cenu jejich pracného a nákladného řízení. To je jeden extrém. (Horáková, 1997, s. 192) Druhý extrém je používání jednotlivých časových norem velikosti dávky a pojistné zásoby pro všechny položky spolu s hrubými metodami k předpovídání poptávky po hotových výrobcích a k odhadu budoucí potřeby položek. Takový systém řízení by byl sice velmi jednoduchý a provozně levný, avšak výše zásob ani úroveň služeb zákazníkům by nebyly optimální. (Horáková, 1997, s. 192) Z tohoto důvodu je zapotřebí najít střední cestu mezi těmito extrémy, která by snížila náklady jak na držení zásob, tak na jejich řízení, a která by přitom zabezpečila požadovanou úroveň služeb zákazníkům. Efektivní cesta se nabízí rozdělit skladové položky do několika kategorií a zásobu jednotlivých kategorií řídit diferencovaným způsobem. Vhodným podkladem pro diferenciaci je analýza ABC. (Horáková, 1997, s. 192) Paretova zákonitost Analýza ABC je založena na Paretově zákonitosti, tzv. na pravidlu 80 / 20, která říká, že často zhruba 80 % důsledků vyplývá z přibližně 20 % počtu všech možných příčin (čísla 80 % a 20 % neplatí absolutně, ale vyjadřují pojmy hodně a málo ). (Horáková, 1997, s. 192)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 20 3.1.1 Klasifikace skladových položek Pro účely řízení zásob se obvykle položky označují písmeny ze začátku abecedy v pořadí klesající důležitosti položek. Nemusí být vytvořeny jen 3 kategorie, ale v závislosti na konkrétní struktuře skladovaného sortimentu může být zvolen počet o něco větší. (Horáková, 1997, s. 196) Klasifikace položek začíná volbou hranic kumulovaného procentního podílu hodnoty spotřeby pro jednotlivé kategorie (např. 50 %, 80 %, 90 % nebo 95 %). Pro každou ze tří dílčích sestav ABC mohou být hranice jiné. (Horáková, 1997, s. 196) Bývá účelné některé položky přeřadit do vyšší kategorie podle dalších hledisek, jakými může být například vysoká cena položky, důležitost položky, vysoké riziko neprodejnosti nebo nepoužitelnosti, omezená doba skladování a další. Tyto hlediska a jejich váhy musí podnik volit podle konkrétních podmínek. (Horáková, 1997, s. 196) 3.1.2 Diferenciace způsobů řízení zásob Důvodem diferenciace způsobů řízení zásob pro kategorie položek je snaha snížit hodnotu celkové průměrné zásoby a také pokud možno zmenšit, nebo alespoň příliš nezvětšit, celkový roční počet objednávek. (Horáková, 1997, s. 196) Při stanovení potřeby a při řízení zásob se věnuje největší, téměř každodenní, pozornost položkám kategorie A ( velmi důležitým ). Ty se sledují průběžně, předpověď potřeby a řídící veličiny se stanovují individuálně pomocí co nejpřesnějších metod a poměrně často se aktualizují. Pro položky řízené objednacími systémy se doporučuje systém, který ihned signalizuje pokles zásoby pod objednací úroveň. U položek řízených plánem potřeby dodávek se pracuje s měsíčním nebo s týdenním plánovacím obdobím. Stav zásob a plnění dodávek se pečlivě kontroluje, při hrozícím skluzu se včas iniciují opatření k nápravě. (Horáková, 1997, s. 197) Položky kategorie B ( středně důležité ) se sledují podobně jako kategorie A, ale méně často a méně intenzivně. Řídící veličiny jsou stanoveny obvykle taky individuálně, někdy pomocí jednodušších metod. Pro položky řízené objednacím systémem bývá vhodný systém s kratším, týdenním, nejvýše dvoutýdenním, kontrolním intervalem. (Horáková, 1997, s. 197) Položkám kategorie C ( málo důležitým ) se věnuje nejmenší pozornost. Jako předpověď potřeby slouží obvykle aritmetický průměr spotřeby, vypočtený z časové řady. Zásoby

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 21 s nezávislou poptávkou se řídí objednacím systémem s delším kontrolním intervalem, systémem dvou zásobníků nebo plánem potřeby dodávek s měsíčním plánovacím obdobím. Položek v této kategorii bývá značný počet. Obvykle bývá účelné tuto kategorii rozdělit do několika podkategorií. Pro každou z nich se používají jednotné skupinové časové normy zásoby. Dávky a pojistné zásoby je účelné volit větší s cílem, aby tyto položky byly stále na skladě a aby se nemuseli objednávat příliš často. (Horáková, 1997, s. 197) 3.2 Kanban Je to bezzásobová technologie, vyvinuta japonskou firmou Toyota Motors (v 50. a 60. letech min. století), rychle se rozšířila do výrobních podniků po celém světě. Známá také pod názvem Toyota Production Systems (TPS). Nejvíce je tato metoda používána ve strojírenské výrobě, zvláště pak v automobilovém průmyslu. Tento systém se velmi dobře osvědčuje pro ty díly, které se používají opakovaně. (Sixta, 2005, s. 241 242) Principem jsou tzv. samořídící regulační okruhy, které tvoří dvojice článků (dodávající a odbírající) vzájemně propojené na základě tažného principu. Objednacím množstvím je zde obsah jednoho přepravního prostředku, nebo jeho násobků, plně naplněného vždy konstantním množstvím materiálu. Dodavatel ručí za kvalitu a odběratel má povinnost objednávku vždy převzít. Kapacity dodavatele a odběratel jsou vyvážené a jejich činnost je synchronní. Také spotřeba materiálu je rovnoměrná bez velkých výkyvů a sortimentních změn. Dodavatel ani odběratel nevytváří žádné zásoby. (Sixta, 2005, s. 242) Materiálové a informační toky v Kanban systému probíhají následně: - odběratel odešle dodavateli prázdný dopravní prostředek s jedním štítkem, s jednou výrobní průvodkou, která plní funkci objednávky, - dodání prázdného přepravního prostředku s výrobní kartou k dodavateli je podmětem k zahájení výroby příslušné dávky, - touto dávkou je přepravní prostředek naplněn (nesmí být naplněn menším ani větším počtem dílů), opět označen štítkem a odeslán odběrateli, - odběratel je povinen došlou dávku převzít a zkontrolovat. (Sixta, 2005, s. 243)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 22 3.3 Just in Time Nejznámější logistická technologie, která vznikla počátkem 80. let v Japonsku a USA, později se rozšířila do Evropy. Jde o způsob uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě, nebo hotového výrobku v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodávaní podle potřeb odebírajících článků. Dalo by se říct, že tato technologie je rozšířená technologie Kanban, protože propojuje nákup, výrobu a logistiku. (Sixta, 2005, s. 245) Dodávají se malá množství velmi často, v co možná nejpozdějším okamžiku a díky tomu na sebe mohou v logistickém řetězci navazovat jen s minimální pojistnou zásobou. Zásoby se udržují jen na dobu i několika hodin. (Sixta, 2005, s. 245) Technologii Just in Time (JIT) lze chápat spíš jako určitou filozofii řízení výroby než jako konkrétní techniku. JIT se zaměřuje na identifikování a odstraňování ztrát, a to ve všech místech a fázích výrobního procesu. Ústředním prvkem řízení je dle JIT koncepce neustálého zlepšování. Jinými slovy jde o řízení toku materiálu založeného na principu dostat správné materiály (výrobky) na správné místo ve správnou dobu. (Sixta, 2005, s. 245) Pro úspěšnost technologie JIT musí být splněny tyto předpoklady: - odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobit, - přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci více než rychlost přepravy je ceněna spolehlivost a přesnost, - dalšími podmiňujícími prvky jsou: o vhodně rozložená místa výroby a spotřeby, o náklady na dopravu musí být nižší než úspory z omezení nebo likvidace skladů, o dopravní prostředky a infrastruktura musí zabezpečovat spolehlivost intervalů dodání zásilky. (Sixta, 2005, s. 246) 3.3.1 Přínosy a problémy spojené se zavedením technologie JIT Přínosy systému JIT: - výrazné snížení zásob surovin, zásob ve výrobě i zásob hotových výrobků, - značné zkrácení doby toku materiálů,

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 23 - snížení velikosti potřebných prostorů pro výrobní proces, - zlepšení produktivity a větší úroveň řízení mezi různými úseky výroby, - výrazné zlepšení obrátky zásob. (Sixta, 2005, s. 248) Problémy systému JIT Mezi negativní důsledky a problémy při uplatnění technologie JIT patří: - skutečnost, že zvláště v našich podmínkách výrazně přispívá k většímu zaplnění našich silnic menšími nákladními a dodávkovými vozidly a rychlejšímu vyčerpání jejich kapacity, - negativní vliv exhalací z výfukových plynů, hluku a nehod způsobený větším počtem silničních vozidel na životy a zdraví občanů i životního prostředí a - problémy vznikající s dodržováním časových plánů při překonávání některých hranic i v silně dopravně zatížených městských aglomeracích. (Sixta, 2005, s. 248 249) Nákupní činnost Tradiční přístup Přístup v prostředí JIT Výběr dodavatele Podání objednávek Změny objednávek Následná kontrola objednávek Kontrola dodávaného zboží Minimem jsou dva dodavatelé; ústředním kritériem výběru je cena Objednávka specifikuje dodací dobu a kvalitu Dodací doba a kvalita se často na poslední chvíli mění Mnoho telefonů - nutno řešit problémy s dodávkami Kontrola kvality i množství prakticky u všech dodávek Často pouze jeden místní dodavatel; časté dodávky Roční rámcová objednávka; dodávky se realizují podle potřeby Dodací doba a kvalita je pevně dána; množství se podle potřeby upravuje v rámci předem daných rozmezí Málo problému s dodávkami díky jasně stanoveným smlouvám, nedodržení kvality nebo dodacích lhůt se nepřipouští Počáteční namátkové kontroly; později nejsou kontroly nutné Hodnocení dodavatelů Fakturace Kvalitativní hodnocení; dodací odchylky do 10 % se tolerují Platba po každé dodávce Odchylky se nepřipouštějí; cena je pevně dána a vychází z jasné kalkulace Faktury se shromažďují a uhrazují se jednou za měsíc Zdroj: Sixta, 2005, s. 253 Tab. 1 Rozdíly mezi tradičním přístupem k nákupu a nákupem v prostředí JIT 3.4 Quick Response Tato technologie je zaměřena na řetězce spotřebního zboží z výroby přes velkoobchod do maloobchodní sítě. Začala se používat v USA v osmdesátých letech min. století

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 24 u textilního a oděvního zboží a postupně se rozšířila i na další zboží do Evropy. Jde o zdokonalené řízení zásob a zvýšení efektivity prostřednictvím urychlení toku zásob. (Sixta, 2005, s. 256) Metoda Quick Response je zaměřena mnohem šiřeji než metoda JIT. Při aplikaci metody QR jde prakticky o uplatněni metody JIT v celém zásobovacím řetězci od dodavatele surovin až ke konečnému spotřebiteli. Každý článek řetězce sdílí informace o prodeji, objednávkách a zásobách s ostatními články, přičemž partnerské vztahy v řetězci musí být vícestranné. Tato metoda předpokládá zavedení automatické identifikace (čárové kódy) a elektronickou výměnu dat (EDI). (Sixta, 2005, s. 256) 3.5 Hub and Spoke Technologie, která spočívá ve sdružování (konsolidaci) menších zásilek do větších celků, které jsou po přepravě kapacitními dopravními prostředky a systémy opět rozdruženy (dekonsolidovány). (Sixta, 2005, s. 258) Zdroj: Sixta, 2005, s. 258 Obr. 1 Princip logistické technologie Hub and Spoke Přeprava mezi centry bývá železniční, kamionová, vodní i letecká. Často se využívají také kontejnery, protože jejich oddělení od dopravních prostředků (železničních vozů, automobilů, návěsů, letadel) umožňuje lepší využití zvolených dopravních prostředků. Kontejnery pak mohou sloužit jako dočasné skladovací prostory. (Sixta, 2005, s. 259)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 25 Hub and Spoke si ve srovnání s metodou JIT poradí s častějšími a menšími dodávkami zboží, které jsou ekologičtější a také levnější. Náklady na dálkovou přepravu velkokapacitními prostředky nebo soupravami jsou mnohem nižší a dražší rozvoz menších zásilek na krátkou vzdálenost cenu příliš nezvýší. (Sixta, 2005, s. 259) Tato metoda má své výhody i nevýhody. Mezi výhody lze zařadit nižší náklady na dopravu, odlehčení dopravních komunikací a ekologická šetrnost (ve srovnání s metodou JIT). Mezi nevýhody lze pak zařadit investiční náročnost a použitelnost pouze na delší přepravní vzdálenost. (Sixta, 2005, s. 259) 3.6 Cross Docking Metoda využívající výhody začlenění distribučního centra jako celku do dodavatelského řetězce mezi větší počet dodavatelů na jedné straně a maloobchodní sítě na druhé straně. (Sixta, 2005, s. 259) Distribuční centrum třídí, kompletuje a expanduje zásilky přímo do jednotlivých prodejen. Zboží se v distribučním centru neskladuje. (Sixta, 2005, s. 259) Zdoj: Sixta, 2005, s. 260 Obr. 2 Schéma materiálového toku v systému s distribučním centrem

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 26 4 OBRÁTKA, DOBA OBRATU Ukazatel obratu zásob nám říká, kolikrát za rok se zásoba v podniku otočí, respektive kolikrát za rok jsme schopni přeměnit naše zásoby na tržby. Obrátka zásoby se vypočítá jako podíl tržeb a zásob. Vzorec pro měsíční obrátku zásob vypadá následovně: Obrátka zásob = á (2) Ukazatel doby obratu zásob měří rychlost, nebo dobu s jakou společnost průměrně prodá své zásoby. Obrazně řečeno, pokud je doba obratu zásob např. 50 dnů, znamená to u obchodní společnosti, že od okamžiku nákupu zboží do okamžiku prodeje zboží leží toto zboží průměrně 50 dnů na skladě. U výrobního prodeje s dobou obratu např. 70 dnů zahrnuje tato doba celý výrobní cyklus, tedy os okamžiku nákupu materiálu, přes výrobu, do okamžiku prodeje výrobku. Doba obratu zásoby se vypočítá jako podíl průměrné zásoby a průměrné tržby na 1 den. Vzorec pro výpočet doby obratu (s využitím měsíčních dat) vypadá takto: (3) Doba obratu zásob á Ve většině případů platí, že čím vyšší je obrátka zásob a kratší doba obratu zásob, tím lépe. Podnik ale musí udržovat takovou výši zásob, aby byla schopen zabezpečit plynulou výrobu nebo uspokojení zákazníků. (Vránová, 2008b, s. 42)

II PRAKTICKÁ ČÁST

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 28 5 PROFIL SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O. 5.1 Obecné údaje Obchodní jméno FILMONT, s.r.o. Sídlo Cyrilometodějská 578, Valašské Klobouky 766 01 Právní forma společnost s ručením omezeným Datum vzniku společnosti 22. 11. 2005 Statutární orgán jednatel Lubomír Fichta Prokura Andrea Fůsková Michal Bližňák Základní kapitál Jednání za společnost 200 000,- Kč jménem společnosti jedná jednatel (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2012) Údaje o zaměstnancích Firma má asi 25 zaměstnanců, z toho asi 6 zaměstnanců je přímo ve firmě. Jedná se o účetní a techniky. Jeden zaměstnanec se nachází ve stavebninách v Bylnici, v letním období jsou zde dva zaměstnanci. Jeden na prodejně a druhý venku v prostorách stavebnin. Ostatní stálý zaměstnanci se nacházejí na stavbách, které podnik právě provádí. Dále si firma najímá dle sezónních zakázek jiné stavební firmy subdodavatele. Úložné prostory sklady Podnik vlastní celkem 3 sklady. Prvním a taky největším z nich jsou stavebniny, které se nacházejí v Brumově Bylnici. Zde má podnik hlavní sklad materiálu, přímo v prostorech se nachází i prodejna. Další sklad se nachází nedaleko sídla firmy ve Valašských Kloboukách. Zde má firma uložené především lešení. V sídle firmy, ve

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 29 sklepových prostorech, se nachází třetí a nejmenší sklad, ve kterém je uloženo drobné nářadí, ochranné a pracovní pomůcky (vrtačky, pracovní monterky, boty apod.). 5.2 Předmět podnikání Do předmětu podnikání lze zařadit především dvě hlavní živnosti. První z nich je provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Tento předmět podnikání byl zapsán 22. listopadu 2005. Druhá z nich byla zapsána 14. října 2010 a jde o výrobu, obchod a služby neuvedené v příloze 1 a 3 živnostenského zákona. Do 14. října 2010 měla firma v obchodním rejstříku zapsánu živnost na specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, která byla tedy později změněna na výše uvedenou činnost. (Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2012) Stavebniny Prodej veškerého stavebního materiálu pro stavbu. Stavebniny dodávají sádrokartony vč. příslušenství, minerální podhledy, izolace, zateplovaní systémy, zdící materiály, malty, omítky, sanační omítky, lepidla, betonové a samonivelační hmoty, izolace proti vodě, betonové výrobky, silikonové a akrylátové tmely, PUR pěny, spárovací hmoty, nářadí. Stavebniny najdete v Bylnici naproti vlakového nádraží. (FILMONT, 2011) Stavební výroba Společnost FILMONT zajišťuje kompletní dodávku staveb a rekonstrukcí budov průmyslové, občanské, bytové výstavby a rodinných domů včetně projekce. Provádí zateplování staveb a fasády, zámečnické práce, obkladačské práce, podlahářské práce, dodávky střech včetně tesařských a klempířských konstrukcí, malířské a natěračské práce, protipožární ucpávky HILTI. (FILMONT, 2011) 5.3 Sortiment zboží Podnik má dle aktiv v rozvaze zásoby materiálu, zásoby nedokončené výroby a polotovarů a zásoby zboží. Zásoby nedokončené výroby a polotovarů v podniku představují spíše rozestavěné domy, které se nedají ve své podstatě chápat jako součást výrobního procesu. Jde spíše o rekonstrukce domů, dostavění budov apod. V této práci budu řešena pouze problematika zásob zboží. Tento sortiment je v podniku velice rozsáhlý, podnik ho využívá jak pro prodej (zboží), tak pro účely firmy (materiál). Ve stavebninách v Brumově Bylnici se nachází tento sortiment zboží:

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 30 1. Betonové výrobky zatravňovací dlažba, více druhů zámkové dlažby, obrubníky (chodníkový, nájezdový, palisádový, parkový, silniční, zahradní), plotová tvarovka, bednící tvárnice, betonové překlady, palisády, odvodňovací betonové žlaby. 2. Cementové a stavební směsi cement, unimalt, betonová směs, jádrová omítka, štuková omítka, lepidla (standartní a flexibilní), zdící malty, štuky (vnitřní a vnější), nivelace, sanační omítky, tepelněizolační malty, strukturové omítky, křemičitý písek. 3. Zateplovací systémy, izolace fasádní polystyrény, vaty, perlinka, polystyrén perimetr a styrodur (tvrzený). 4. Sypké materiály makadam, štěrk, potěr, písek, vyosévky, drť pod dlažbu. 5. Zdící materiály pálený cihelný blok, itonk porobeton, porfix, H+H, vápenopískové cihly, pálené cihly, šamotové cihly, překlady. 6. Nářadí štětce, držáky válečků, ocelové kartáče, nůžky na plech, sádrovací špachtle, špachtle, nivelační válečky, brusné ucho, pily na itong, nože, rašple na SDK, vrtáky, metry, vodováhy, válečky, žufany, sponkovačky, řezné a brusné kotouče, akrylové pistole, pistole na pěnu, lžíce, polystyrénový brus, zubové hladítko, rádlovací kleště, spárovačky, pákové nůžky, kladiva, úhelníky, gumové palice, škrabáky, stahovací lať, vykružováky. 7. Spojovací materiál hmoždinky, vruty. 8. Stavební chemie a lepidla univerzální a sanitární silikony, tmely (akrylový, etylenový, kamnářský, sklenářský), stavební lepidla, tekuté hřebíky, pěny (montážní, nízkoexpanzní, na polystyrén, kanalizační, studnařské, protipožární a zimní), penetrace, tekuté kotvy, čistící roztoky, likvidátory plísní, šlehaný brousitelný tmel, asfaltový penetrační lak, tekuté lepenky. 9. Stavební ocel roxory, kari sítě. 10. Střešní krytiny pálené betonové tašky, plechové střechy. 11. Suchá výstavba sádrokartonové desky, minerální podhledy. 12. Drobný materiál zakládací lišty, vymezovací podložky, hmoždinky, zárubně.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 31 6 ŘÍZENÍ ZÁSOB ZBOŽÍ VE SPOLEČNOSTI FILMONT, S.R.O. Řízení zásob je velice rozsáhlým tématem. Do této oblasti lze zařadit několik kategorií řízení. Jde o řízení prodeje, řízení nákupu, řízení skladování, řízení nákladu spojených se zásobami a vlastní řízení zásob. Postupně zde budou rozebírány jednotlivé kategorie. Nejprve řízení prodeje, kde bude především řešeno, jakým způsobem probíhá prodej zákazníkům a jakým způsobem lze platit faktury. V oblasti řízení nákupu je věnována pozornost dodavatelům a poté objednávkám a placení faktur. V řízení skladování je řešena problematika, kde a jakým způsobem je co skladováno a nedílnou součástí je i příjem a výdej ze skladu. Náklady spojené se zásobami jsou velice obsáhlým bodem, jelikož podnik může mít různé náklady (několik druhů pojištění, poplatků, nájemné apod.). Vlastní řízení zásob je v kompetenci podniku samotného. Zde bude především řešeno, jakým způsobem jsou zásoby evidovány a jak jsou zásoby regulovány. 6.1 Řízení prodeje Objednávky pro zákazníky Jelikož podnik nemá prostory pro všechno zboží, které nabízí, je možnost objednávky pro zákazníky, dle požadavků. V prodejně je několik katalogů, z kterých si mohou zákazníci osobně vybrat. Jde o speciální druhy zámkových dlažeb, vzory střešních krytin a další speciální druhy zboží, které se běžně neprodávají. Ve venkovních prostorech stavebnin se nachází i několik vzorků s ukázkami jak objednané zboží bude vypadat. Druhým způsobem je, že zákazník ví přesný název a další informace spojené se zbožím a pošle si naceněnou objednávku na e-mail nebo provede objednávku telefonicky. Placení faktur Tak jako asi v každém podniku, tak i zde funguje způsob placení v hotovosti a bezhotovostně. Hotovost přijímá pracovník, na základě daňového dokladu do pokladny. Bezhotovostně probíhá platba tak, že je vystavena faktura, na které je uveden dodavatel (adresa, číslo, e-mail, fax), odběratel (adresa, číslo, e-mail,fax), zboží a jeho množství, částka bez DPH a s DPH za kus, celková cena a číslo účtu, na který má odběratel zaplatit. V případě, že faktura není do doby splatnosti zaplacena, posílá společnost jednu upomínku, poté druhou a když odběratel stále nezaplatí, vymáhají se faktury soudně. Obvyklá doba

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 32 splatnosti u těchto faktur je 14 28 dnů, u některých odběratelů, s kterými je sepsána smlouva, je doba splatnosti i delší, například 2 měsíce. 6.2 Řízení nákupu Dodavatelé Podnik má několik dodavatelů z různých míst s různým sortimentem zboží. Jeden z hlavních dodavatelů je společnost MPL TRADING, s.r.o., která společnosti FILMONT dodává jakýkoliv druh zboží. Mezi další dodavatele patří například KM Beta, AZ BETON, EURO NÁŘADÍ, PRO-DOMA, Krkonošské vápenky Kunčice a další. V následující tabulce je znázorněno 12 nejvýznamnějších dodavatelů této společnosti. Je zde uvedena částka bez DPH a procentní podíl na celkové částce za odběr zboží. Částka bez DPH je hodnota, za kterou podnik v roce 2012 odebral zboží od dané společnosti. Dodavatel Částka bez DPH % MPL TRADING, spol. s r.o. 3 873 015,18 70,562 PRO-DOMA, spol. s r.o. 702 839,29 12,805 HESCO, s.r.o. 196 886,60 3,587 CEMEX Sand, s.r.o. 195 889,00 3,569 STAVOSPOL, s.r.o. 112 831,70 2,056 VARS-TRANS, s.r.o. 102 417,15 1,866 Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. 87 503,40 1,594 AZ BETON, s.r.o. 83 616,60 1,523 KM Beta, a.s. 50 503,24 0,920 EURO NÁŘADÍ, s.r.o. 34 537,47 0,629 PEMADEX, s.r.o. 39 128,97 0,713 VARS-TRANS, s.r.o. 9 614,50 0,175 CELKEM 5 488 783,10 100,000 Zdroj: Vlastní zpracování interních dat firmy r. 2012 Tab. 2 Dodavatelé společnosti FILMONT, s.r.o. Výše uvedená tabulka je dále zpracována do grafu. Jde o 10 nejvýznamnějších dodavatelů firmy.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 33 10 nejvýznamnějších dodavatelů MPL TRADING, spol. s r.o. 2% 2% 2% PRO-DOMA, spol. s r.o. 3% 4% HESCO, s.r.o. CEMEX Sand, s.r.o. 13% STAVOSPOL, s.r.o. VARS-TRANS, s.r.o. 71% Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. AZ BETON, s.r.o. KM Beta, a.s. EURO NÁŘADÍ, s.r.o. Zdroj: Vlastní zpracování interních dat firmy Obr. 3 Graf 10 nejvýznamnějších dodavatelů Pro lepší rozbor dodavatelů byla použita hodnotící tabulka, v které byly přiřazovány známky k různým dodavatelům dle 5 kritérií s váhou problému 3, tedy největší. Kritéria, které byly vybrány, jsou pro podnik jedny z nejhlavnějších, jde o blízkost místa, sortiment zboží, dobu reakce v případě potřeby, všeobecný image dodavatele a jakost. Známky, které byly poté ke kritériím přiřazovány, měly hodnotu 0 10, 0 znamená nevyhovující a 10 nejvíce vyhovující. Na konci se známka vynásobila s váhou problému a dostal se určitý počet bodů. Nejvyšší počet bodů, které mohl jednotlivý dodavatel dosáhnout, byl 150. Počet dosažených bodů je možno podrobněji vidět v níže uvedené tabulce.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 34 Kritérium Dodavatel Blízkost místa Sortiment zboží Doba reakce v případě potřeby Všeobecný image dodavatele Jakost Součet MPL TRADING 30 30 30 30 30 150 PRO-DOMA 18 21 12 18 30 99 HESCO 18 27 15 24 30 114 CEMEX Sand 15 18 21 21 24 99 STAVOSPOL 18 24 21 18 27 108 VARS-TRANS 24 24 24 18 18 108 Krkonošské vápenky 12 21 12 21 15 81 AZ BETON 21 27 12 24 21 105 KM BETA 15 21 27 24 27 114 EURO NÁŘADÍ 27 27 30 24 27 135 Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 3 Hodnocení dodavatelů Dle výše uvedených tabulek, se potvrdilo, že společnost MPL TRADING, s.r.o. je nejlepším a nejvíce vyhovujícím dodavatelem pro podnik. Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., i přes to, že dostali jen 81 bodů ze 150, jsou 7. nejlepším dodavatelem za rok 2012. EURO NÁŘADÍ, s.r.o. jsou sice v nejlepších dodavatelích na 10. místě, za to hodnocení má jako druhý nejlepší. Podnik STAVOSPOL a VARS-TRANS si udrželo střední příčku v obou tabulkách. Objednávky nákupu Objednávky v podniku FILMONT, jsou prováděny na základě minimálního odběru. Skladník má celkový přehled o zboží ve skladu, ale i přesto si při prodeji většího množství daného sortimentu zaznamenává, co je potřeba dokoupit. V době kdy je zaplněn kamion alespoň z poloviny může skladník provést objednávku. Další možností kdy objednat je, že přijde zákazník, který něco nutně potřebuje a zároveň je ochoten zaplatit si o něco vyšší cenu za zboží, jelikož se musí platit i doprava. V tomto případě se kamion objedná i dřív, s tím, že se skladník pokouší ho co nejvíce doplnit. Výsledná cena za dopravu se poté rozpočítává. Pro lepší představivost minimálního množství bylo zjištěno, kolik je čeho zhruba zapotřebí objednat, aby byl kamion dostatečně zaplněn. Minimální odběr jsou 4 palety, množství se ale mění s druhem zboží. Například při sypkém materiálu jako je písek, makadam, štěrk