Zpráva o realizaci sekundární protidrogové prevence v okrese Česká Lípa Město Ralsko období 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 Autorský tým (věcná část): David Čorba Bc. Pavel Pech Komentáře a prognózy: Lubomír Šlapka Ekonomická část: Jiřina Matějková Martina Vysloužilová Tato zpráva je určena pouze pro orgány města Ralsko! 1
Zpráva o realizaci sekundární protidrogové prevence v okrese Česká Lípa K-centrum Česká Lípa, Hálkova 1794 (Streetwork v období roku 2012) Statistika od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Ralsku SLEDOVANÁ DATA TP MOST K NADĚJI leden-prosinec 2012 Počet kontaktů 171 Počet klientů 10 Počet dalších uživatelů 20 Počet vyměněných stříkaček 157 (vybraných)/ 396 (vydaných) Počet nalezených stříkaček 5 Poměr Muži/Ženy v % 60/40 Základní droga pervitin 6 Základní droga opiáty 0 Základní droga marihuana 5 2
Textové doplnění statistiky Celkem TP vydal za sledované období kromě samotných injekčních setů také 57 prezervativů, 5 ks zdravotnického materiálu (obvazy, mastě atd.) TP poskytl celkem 96 informací ze sociální a zdravotnické oblasti. Věkové složení klientů TP je od 18 do 37 let. Celkový počet osob z místní drogové scény využívajících služby Harm Reduction je na základě sekundárních výměn, informací od klientů a podle kvalifikovaného odhadu trojnásobný vzhledem k uvedenému počtu klientů v tabulce (viz Počet dalších uživatelů). Poslání terénních programů pro uživatele drog (TP) se specializuje na práci s osobami závislými na omamných a psychotropních látkách (OPL). Program usiluje o snižování sociálních a zdravotních rizik při zneužívání nelegálních drog a poskytuje Harm Reduction služby (dále jen HR). Program je také zaměřen na rekreační uživatele drog a na osoby drogou ohrožené. Prioritou terénní práce je vyhledávání, kontaktování a motivace uživatelů nelegálních OPL ke spolupráci s pracovníky programu. Účelem této činnosti je minimalizace rizik, negativních dopadů, patologií a sociálního vyloučení v důsledku užívání OPL. Všechny služby jsou poskytovány bezplatně a anonymně. Cílová skupina programu Terénní pracovníci se zaměřují zejména na lidi zneužívající ilegální drogy, především na nitrožilní drogové uživatele ve věku od 15 let. Pracovníci terénního programu (TP) aktivně vyhledávají a kontaktují zejména tyto rizikové skupiny: Uživatelé drog, zejména tzv. problémoví uživatelé - např. injekční s rizikovým chováním Příležitostní uživatelé drog Osoby experimentující s drogami Osoby ohrožené užíváním drog, pohybující se v prostředí s výskytem drog Rodina a blízcí uživatelů drog Poskytované služby Informační servis - informace o bezpečnějším braní, sexu, pohlavně přenosných nemocech, atd. Individuální poradenství (drogové, sociální, trestně-právní, zdravotní, apod.). Krizová intervence osobní i telefonická aktuální pomoc v tísni. Výměna použitých stříkaček za sterilní + HR materiál: desinfekce, voda, kyseliny, prezervativy, filtry, alobal, želatinové kapsle, mastičky, vitamíny a jiný zdravotnický materiál. První pomoc a základní zdravotní ošetření. Zprostředkování kontaktu na odbornou pomoc, K-centrum, detox, léčebnu, psychiatra, terapeuta apod. Osobní asistence spoluúčast při návštěvě lékaře, doprovod na úřad apod. Testování na HIV, HCV a syfilis, těhotenské testy. 3
Metody práce terénních pracovníků Monitoring pracovníci terénního programu se v rámci náplně své práce pohybují po ulicích měst, sledují běžné dění v ulicích, pohyb osob a všímají si známek přítomnosti uživatelů návykových látek, jako jsou pohozené stříkačky, intoxikované osoby, sdružování lidí v lokalitách, které nejsou příliš na očích. K monitoringu také patří doptávání se občanů města, zda nemají informace o výskytu uživatelů drog a spolupráce se sociálními institucemi. Monitoring pracovníci provádějí v denních i večerních hodinách. Aktivní vyhledávání uživatelů drog (OPL) pracovníci oslovují osoby, které svým chováním nebo vzhledem u pracovníků iniciují domněnku, že mají něco společného s drogami. Tento odhad pracovníků je vždy individuální záležitostí a nevychází z žádných norem, byť existují některé znaky, které pracovníci při odhadu zohledňují (např. viditelná intoxikace, alternativní způsob oblékání, viditelné známky existence na okraji společnosti atd.) Přímá práce s uživateli (OPL) na ulici probíhá v případě, kdy je navázání kontaktu s uživatelem úspěšné a ten využije některou z nabízených služeb programu ATK, v našem případě se jedná nejčastěji o službu HR, což je snižování zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním návykových látek. Dále poradenství o bezpečné aplikaci OPL, sociální poradenství, testování na HIV, Hepatitida C, Syfilis, zprostředkování návazných služeb (K-Centrum, terapeutické komunity, apod.), lékařské pomoci, asistence na úřadech, atd. Práce na uzavřené drogové scéně jde o způsob práce, kdy se pracovníci dostanou na byt uživatele drog a tam mu poskytují některé ze služeb programu. Výhodou této metody je proniknutí do prostředí, ve kterém se uživatel cítí bezpečně a má tedy větší důvěru k pracovníkům programu. Další výhodou je také možnost potkat na bytě i jiné uživatele drog, protože mají tendenci se sdružovat do menších skupin. Tento způsob práce však může být také pro pracovníky programu nebezpečný a je proto nutné dodržovat pravidla minimálního bezpečí, popsaná v Operačním manuálu TP. Sekundární výměny jde o výměny většího objemu injekčního materiálu (v řádech desítek až stovek kusů) s dlouhodobými klienty, kteří sterilní materiál šíří pro další uživatele (dosud nekontaktované) a vybírají od nich použité stříkačky. Sterilní injekční materiál a příslušenství se tak dostává dovnitř drogové scény, což je pro TP velice přínosná spolupráce. Vývoj drogové scény Na území města je z hlediska vysoké společenské závažnosti zneužíván pervitin (převážná většina našich klientů), následuje poměrně masivní zneužívání marihuany (převážná většina našich klientů), zejména mezi pubescenty a adolescenty. Alkohol a tabák sice nespadá do řešené oblasti, ale u toxikomanů (nebo experimentátorů) je přirozená kombinace zneužívání legálních a nelegálních omamných a psychotropních látek. Pervitin si klienti TP aplikují převážně nitrožilně nebo šňupáním, četnost užívání se odvíjí od finančních prostředků a zdroje drog. Ve městě máme celkem 10 spolupracujících klientů, přičemž na základě tzv. sekundárních výměn je uživatelů OPL využívající služby TP o 10 až 15 více. Dalších uživatelů drog jsou ve městě na základě odborného odhadu a monitoringu zhruba dvě desítky. Ti zatím nechtějí s TP přímo spolupracovat. 4
Věkové složení uživatelů pervitinu je od 17 do 35let, v současnosti se objevují i mladší chlapci. Pervitin si aplikují nitrožilně, nebo šňupáním. O kouření a perorální aplikaci se TP nikdo nezmínil. Většina oslovených uživatelů OPL jsou především kuřáci marihuany, kteří ovšem kombinují tuto látku s alkoholem, což může být z hlediska zdraví velmi nebezpečné. Kombinací těchto látek se totiž násobí jejich účinky, které mohou vyvolat prudké zhoršení motoriky, prostorové a časové orientace, což vede například k úrazům, a dále může dojít k silným úzkostem v extrémních případech k halucinacím a dokonce i ke ztrátě vědomí. Mnozí kuřáci marihuany rovněž experimentují s dalšími OPL a z hlediska závažnosti především s pervitinem. Vzhledem k velikosti města jsou v kontaktu s místní pervitinovou scénou. Drogová scéna se neustále mění. V první polovině uplynulého roku se TP setkal s nárůstem nitrožilních uživatelů a to i dívek ve věku od 18 do 25 let v Ploužnici. Postupem času se jev zneužívání OPL pomalu z Ploužnice začal vytrácet. TP se méněkrát potkával s uživateli a postupně ubyla i výměna injekčního materiálu. Klient ***kód*** často měnil právě pro více uživatelů (cca6-10) injekční materiál. Ale ke konci letních prázdnin se z Ploužnice odstěhoval a dotyční, pro které materiál od TP získával se s TP sami nespojili. TP je pak museli v průběhu dalších měsíců sami vyhledat a kontaktovat, což se z části podařilo. Pro drogy si uživatelé zajíždí do Mimoně či České Lípy a Stráže pod Ralskem, ale také do Liberce, Mimoně a Mladé Boleslavi. TP nemá informace o místním zdroji. U marihuany je to jinak. Velká část uživatelů údajně využívá místních zdrojů. Je to dáno tím, že si ji nejspíš sami pěstují. Většina místních uživatelů drog pobírá sociální dávky, nebo pracuje nelegálně. Finanční prostředky si obstarávají také drobnými krádežemi nebo sběrem šrotu. Místní drogová scéna je velice uzavřená uživatelé se bojí odhalení a stigmatizace. To bývá vzhledem ke srovnání s ostatními obdobně velkými městy obvyklé. Uživatelé pervitinu provádějí aplikaci především na bytech či na odlehlých a skrytých místech. Místní scéna je vůči TP zatím nedůvěřivá a pozvolna si zvyká na jejich činnost. Navození hlubší důvěry a průnik do drogové scény obvykle trvá v řádu několika měsíců až let. Ralsko nijak nevybočuje z tohoto průměru. Realizace služby terénní práce v Ralsku (TP) působí v Ralsku od ledna 2012, a to 1krát týdně aktuálně každý čtvrtek. Především v Ploužnici a také v Kuřívodech. Práce v Ralsku je velmi specifická. Důvodem je rozloha města a vzdálenosti mezi jednotlivými částmi, které jsou infrastrukturně izolované. Pracovníci tak stráví značnou část terénní služby cestováním. Mezi prvními kroky TP bylo oslovování potenciálních uživatelů, monitorovací činnost a distribuce kontaktních letáků. V průběhu roku se tak podařilo získat důvěru celkem 10 uživatelů OPL, kteří se tak stali našimi klienty využívající výměnného programu a dalších nástrojů Harm Reduction. Velká většina z nich osm, je z Ploužnice. TP koncem roku 2012 rovněž začali průběžně monitorovat také část Náhlov. Zde se zacílili především na Romskou komunitu, která na základě pozorování a odborného odhadu jeví známky užívání marihuany. Užívání pervitinu zatím nikdo nepřiznal, ale je 5
pravděpodobné, že i zde se uživatelé pervitinu vyskytují. Komplikací v mapování této lokality je poměrně značná migrace osob v této části. V rámci výměnného programu dochází k rozdílům mezi přijatým (IN) a vydaným (OUT) materiálem. Důvodem je, že uživatelé neodevzdávají veškerý použitý injekční materiál a vymlouvají se na různé důvody např., že vrátí stříkačky příští týden. Zatím se tedy TP snaží motivovat klienty k návratu použitého materiálu a vysvětlují jim základní princip a pravidlo výměnného programu a bezpečné likvidace použitých stříkaček. Z tohoto důvodů TP nemůže vydávat klientům větší množství stříkaček, jaké často požadují (v řádech desítek až stovek kusů). Místo toho usiluje o to, aby každý týden měl každý klient pravidelnou zásobu v řádu jednotek tak, aby mohl vydržet celý týden s čistým materiálem. TP tak sice nedává do oběhu velké množství stříkaček pro ostatní uživatele, kteří s TP osobně nespolupracují, ale na druhou stranu tím předchází vyhazování použitého materiálu na veřejných místech, obchodu se stříkačkami mezi klienty a dalšími uživateli a zároveň tím motivuje ostatní uživatele k navázání osobního a pravidelného kontaktu s TP. V průběhu celého roku tak bylo nalezeno pět kusů stříkaček všechny v místní rozbořené škole v Ploužnici. Prognóza na rok 2013 TP v první řadě hodlá udržet nastavenou pravidelnost terénní práce tedy každý týden. Rovněž bude usilovat o prohloubení důvěry ze strany klientů a především dalších uživatelů za účelem průniku do drogové komunity i té, která je uzavřená na bytech. Cílem této činnosti je navázání spolupráce s širší skupinou uživatelů OPL za účelem vyšších výměn injekčního materiálu a zefektivnění služeb HR. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a narůstajícímu sociálnímu vyloučení lze očekávat nárůst i mezi rizikovými uživateli OPL zejména pak u mladých lidí, kteří nejsou atraktivní pro trh práce a pocházejí z nestabilního rodinného a sociálního zázemí (viz dále). Právě je se snaží TP kontaktovat a navázat s nimi komunikaci za účelem prevence jejich inklinaci k pravidelnému užívání pervitinu Při úspěšném vykonání výše popsaného je nanejvýš pravděpodobné, že počet klientů, vyměněných stříkaček a dalších poskytovaných služeb TP bude v roce 2013 razantně narůstat. Vzhledem k nestabilitě a dokonce zastavení mnohých sociálních služeb v Libereckém kraji zejména terénních, po ukončení dotačního programu IP1, vzhledem k neustále se prohlubující chudobě, nezaměstnanosti, nerovnosti příležitostí, růstu cen, DPH, apod. je pravděpodobné, že dojde k prohlubování nežádoucích sociálních jevů, extremismu, kriminální činnosti a patologií včetně té drogové, a tedy to že počet uživatelů OPL bude narůstat se všemi riziky, jež drogová problematika přináší. Pro TP tedy bude vzhledem k omezeným personálním a finančním možnostem velkou výzvou a zároveň velkým břemenem efektivně zmírňovat všechny nežádoucí dopady spojené s užíváním OPL. Činnost TP je totiž přímo závislá na výši finančních příspěvků od měst, obcí, Libereckého kraje, MPSV a RVKPP, která je (navzdory adekvátnímu příspěvku Města Ralska) v celkovém součtu dlouhodobě poddimenzovaná. TP je tak ohrožen omezením provozu a služeb z důvodu nedostatečného financování. Za správnost: Lubomír Šlapka výkonný ředitel MONA 6