Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Sociodemografická analýza SO ORP Poděbrady 10.6.2013 Vypracoval Mgr. Tomáš Chovanec České Budějovice Finální verze
Obsah Úvod... 2 Cíl sociodemografické analýzy... 2 Sběr a analýza dat... 2 Obecná charakteristika území... 2 Vymezení a poloha zájmového území... 2 Geografické poměry... 3 Administrativní členění... 6 Mikroregiony a svazky obcí... 7 Historie regionu (do období 1. čsl. republiky)... 10 Demografické ukazatele... 12 Vývoj počtu obyvatel... 12 Věková struktura... 14 Pohlaví a rodinný stav... 21 Pohyb obyvatelstva... 23 Vzdělanostní struktura... 28 Národnostní struktura... 31 Religiozita... 31 Vyjížďka do zaměstnání a škol... 33 Ekonomické prostředí... 34 Ekonomická aktivita obyvatelstva... 34 Zaměstnanost podle odvětví činnosti... 36 Hlavní zaměstnavatelé... 38 Ekonomické subjekty... 39 Nezaměstnanost... 40 Míra registrované nezaměstnanosti... 41 Domovní a bytový fond... 44 Základní charakteristika domovního a bytového fondu... 44 Byty zvláštního určení... 46 Ostatní městské byty... 48 Sociální oblast... 49 Rodiny a domácnosti... 49 Rodiny s dětmi, mládež, kurátor pro děti a mládež... 49 Senioři osoby starší 65-ti let... 51 Osoby se zdravotním postižením, držitelé průkazu TP, ZTP, ZTP/P... 53 Příspěvek na péči... 53 Osoby ohrožené sociálním vyloučením... 54 Sociální dávky... 54 Zdravotnictví... 57 Školství... 59 Vybavenost obcí... 61 Shrnutí... 62 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 64 1
Úvod Cíl sociodemografické analýzy Sociodemografická analýza správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Poděbrady mapuje stávající sociálně demografickou situaci, resp. předkládá a analyzuje jednotlivé demografické ukazatele a poukazuje na možný vývoj v těchto aspektech, dále mapuje společenské jevy a trendy sociálního vývoje z nich vyplývajících, a to na území správního obvodu i města Poděbrady. Tyto informace slouží jako podklad pro potřeby a činnosti související s procesem komunitního plánování sociálních služeb v SO ORP Poděbrady. Sběr a analýza dat Klíčovým těžištěm pro sběr dat a jejich následné zpracovávání byly internetové stránky Českého statistického úřadu a kompetentní orgány ve městě Poděbrady, zejména Městský úřad a ÚP v Poděbradech. Další internetové stránky byly využívány pro dílčí doplňování či k popisu dalších oddílů. 1 Při práci s těmito daty je nutné brát v úvahu, že všechny sociální i demografické jevy se v čase mění, vznikají tak rozličné přehledy a souhrny rozdílné dle způsobu a frekvence sběru a zpracování dat. Nelze také opomenout, že některé jevy nejsou v podstatě vůbec statisticky sledovány. S podivem je rovněž skutečnost, že ačkoliv data pro tuto analýzu byla zjišťována v průběhu března a dubna 2013, na stránkách ČSÚ byly velmi často jako poslední údaje za rok 2010. Proto nelze v některých srovnáních a vývojích konkrétního ukazatele použít opravdu nejaktuálnější výsledky. Obecná charakteristika území Vymezení a poloha zájmového území SO ORP Poděbrady se rozkládá ve východní části Středočeského kraje na hranicích s Královéhradeckým krajem. Na západě sousedí s obvodem Nymburk, na jihu s obvodem Kolín, východními sousedy jsou obvody Hradec Králové a Nový Bydžov, na severu sousedí s jičínským obvodem. 1 Jedná se např. o servery www.atlasskolstvi.cz, https://snzr.uzis.cz, http://portal.mpsv.cz, www.risy.cz aj. 2
Obr. č. 1: Poloha SO ORP Poděbrady ve Středočeském kraji zdroj: http://www.podebradsko-region.cz (upraveno) Geografické poměry Celková výměra dosahuje 34 856 ha, počet obyvatel (k 31. 12. 2011) činí 30 402. Rozlohou poděbradský region zaujímá 17. místo v rámci všech SO ORP Středočeského kraje, počtem obyvatel se řadí na 15. místo. Rozlohou i počtem obyvatel se tak poděbradský region řadí k mírně podprůměrným obvodům. V tabulce č. 1 jsou jednotlivé správní obvody Středočeského kraje seřazeny sestupně podle rozlohy a podle počtu obyvatel. Tab. č. 1: Pořadí jednotlivých SO ORP Středočeského kraje podle rozlohy a počtu obyvatel k 31. 12. 2011 výměra v počet poř. SO ORP poř. SO ORP ha obyvatel 1. Příbram 92 531 1. Kladno 121 936 2. Rakovník 89 623 2. Černošice 120 990 3. Mladá Boleslav 81 033 3. Mladá Boleslav 106 455 4. Benešov 68 996 4. Brandýs nad Labem St. Boleslav 90 107 5. Kutná Hora 64 271 5. Kolín 79 026 6. Kolín 58 417 6. Příbram 69 706 7. Černošice 58 034 7. Benešov 56 629 8. Vlašim 49 591 8. Beroun 56 469 9. Mělník 45 670 9. Říčany 56 296 10. Sedlčany 44 857 10. Rakovník 55 641 11. Beroun 41 584 11. Kutná Hora 49 909 12. Brandýs nad Labem St. Boleslav 37 810 12. Mělník 42 637 13. Říčany 37 725 13. Slaný 38 806 14. Slaný 36 879 14. Nymburk 38 296 15. Nymburk 35 553 15. Poděbrady 30 402 16. Kladno 35 083 16. Neratovice 30 043 3
17. Poděbrady 34 856 17. Kralupy nad Vltavou 29 948 18. Dobříš 31 842 18. Hořovice 28 612 19. Votice 28 877 19. Vlašim 25 811 20. Čáslav 27 436 20. Čáslav 25 095 21. Hořovice 24 618 21. Lysá nad Labem 22 123 22. Mnichovo Hradiště 21 251 22. Sedlčany 22 109 23. Český Brod 18 437 23. Dobříš 20 763 24. Kralupy nad Vltavou 13 120 24. Český Brod 18 728 25. Lysá nad Labem 12 120 25. Mnichovo Hradiště 16 361 26. Neratovice 11 317 26. Votice 12 212 zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz a http://www.risy.cz) Graf č. 1: Srovnání jednotlivých SO ORP Středočeského kraje podle rozlohy a počtu obyvatel (k 31. 12. 2011) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 počet obyvatel výměra v ha zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz a http://www.risy.cz) Nížinatý povrch náleží k celku Středočeské tabule. Jedná se o rovinatou polabskou zemědělskou oblast Polabské nížiny vykazující nejvyšší podíl orné půdy v kraji. Nadmořská výška je na území celého regionu nízká, pohybuje se převážně kolem hodnoty 200 m n.m., nejvyšší nadmořské výšky dosahuje vrch Oškobrh (285 m). Podnebí je teplé, s dostatkem srážek po celý rok a s příznivou průměrnou teplotou vzduchu. Nejvýznamnějšími hydrologickými prvky jsou řeka Labe, která protéká hlavním městem regionu Poděbrady, dále Sánský kanál a dva pravostranné přítoky Cidlina a Mrlina. V obvodě se nachází národní přírodní rezervace Libický luh, Kněžičky a Žehuňská obora, částečně sem zasahuje další národní přírodní rezervace, Žehuňský rybník. Dále je zde několik dalších maloplošně zvláštně chráněných území. 2 2 Jde např. o přírodní památky Písečný přesyp u Osečka, Oškobrh, Vinný vrch, Báň nebo o národní přírodní památku Kopičácký rybník. 4
Obr. č. 2: Geografické poměry Středočeského kraje zdroj: www.czso.cz (upraveno) V uplynulých pěti desetiletích docházelo k postupnému úbytku počtu obyvatel. Po roce 1989 pokračoval úbytek obyvatel vzhledem k jednomu z nejvyšších úbytků přirozenou měnou v kraji a nízkým přírůstkům migrací. V současnosti je průměrná hrubá míra porodnosti jednou z nejnižších v kraji, zatímco hrubá míra úmrtnosti jednou z nejvyšších. Obyvatelstvo obvodu je nejstarší v kraji, nejvyšší podíl starého obyvatelstva a nejnižší podíl dětí způsobují nejvyšší index stáří a nejvyšší průměrný věk. Staré věkové struktuře odpovídá nejvyšší podíl nepracujících důchodců na celkovém počtu ekonomicky neaktivních ve srovnání s ostatními obvody. K nejvyšším patří také podíl domácností jednotlivců. Také hustota zalidnění (87,2 obyv./km 2 ) dosahuje podprůměrné hodnoty. V zájmovém území jsou příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu. Z průmyslových odvětví je nejvýznamnější sklářský průmysl, Sklárny BOHEMIA a.s., Poděbrady představují největšího zaměstnavatele obvodu a jsou známé výrobou olovnatého křišťálu. Dalšími velkými zaměstnavateli jsou KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., Městec Králové a Poděbradka a.s. Velký vliv na trh práce má lázeňství, kdy právě Lázně Poděbrady představují druhého největšího zaměstnavatele; námi sledovaný správní obvod vykazuje nejvyšší podíl zaměstnaných ve zdravotnictví v rámci celého kraje. 5
Tab. č. 2: Základní údaje o obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) počet výměra počet obec částí obec (ha) obyvatel obce výměra (ha) počet částí obce počet obyvatel Běrunice 2 673 5 861 Opočnice 1 092 1 459 Činěves 1 444 1 498 Opolany 1 220 4 878 Dlouhopolsko 209 1 217 Oseček 489 1 138 Dobšice 668 1 213 Pátek 691 1 595 Dymokury 1 465 3 881 Písková Lhota 644 1 438 Hradčany 382 1 246 Poděbrady 3 369 9 13 894 Choťánky 403 1 413 Podmoky 847 1 183 Chotěšice 2 250 5 326 Sány 947 1 472 Chroustov 745 2 209 Senice 447 1 195 Kněžice 1 958 3 508 Sloveč 1 250 3 541 Kněžičky 1 187 1 170 Sokoleč 626 1 928 Kolaje 159 1 86 Úmyslovice 623 2 315 Kouty 559 1 287 Velenice 802 1 214 Křečkov 513 1 361 Vlkov pod Oškobrhem 142 1 100 Libice nad Cidlinou 997 1 1 332 Vrbice 584 1 176 Městec Králové 1 988 3 2 927 Vrbová Lhota 603 1 438 Odřepsy 613 1 331 Záhornice 1 707 1 411 Okřínek 559 2 161 SO ORP Poděbrady celkem 34 856 2 30 402 zdroj: autor (podle údajů http://www.czso.cz a http://www.risy.cz) Intenzita bytové výstavby je podprůměrná. Obvod se vyznačuje vysokým podílem bytů v rodinných domech a jedním z nejvyšších podílů neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu. Mezi stěžejní dopravní komunikace patří dálnice D11 spojující Prahu s Hradcem Králové, dvě silnice I. třídy, konkrétně I/38 vedoucí z Doks do Rakouska přes hraniční přechod Hatě, 3 dále I/32 vedoucí z Libice nad Cidlinou do Jičína; dalšími komunikacemi jsou železniční tratě 020, 062 a 231, 4 a řeka Labe, která je po celém toku na území SO ORP Poděbrady splavná pro říční dopravu. Obvod je známý především svým lázeňským městem Poděbrady. Léčí se zde choroby srdce, zažívacího a pohybového ústrojí. Město má výstavní lázeňskou čtvrť, nachází se zde zámek, který byl původně postaven jako hrad ve 13. století. Přístupná je pamětní síň krále Jiřího z Poděbrad, který se v hradě v roce 1420 narodil. Obec Libice nad Cidlinou je známá jako sídlo mocného rodu Slavníkovců. Nedaleko Poděbrad, v obci Libice nad Cidlinou je možné vidět pozůstatky slavníkovského hradiště. Administrativní členění SO ORP Poděbrady tvoří 35 obcí, z nichž dvě obce, Poděbrady a Městec Králové, mají statut města a sídlí v nich pověřený obecní úřad. Ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (dále jen SO POÚ) Městec Králové k 31. 12. 2011 žilo 9 040 obyvatel, v SO POÚ Poděbrady 21 362 obyvatel. SO POÚ Městec Králové tvoří 17 obcí: Běrunice, Činěves, 3 Silnice vede ze severozápadu regionu na jihozápad, 1 km západně od Poděbrad. 4 Trať 020 spojuje Velký Osek s Chocní, trať 062 spojuje Chlumec nad Cidlinou s Křincem a trať 231 obstarává spojení mezi Prahou a Kolínem. 6
Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Hradčany, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, Kněžičky, Městec Králové, Opočnice, Podmoky, Sloveč, Velenice, Vrbice a Záhornice. SO POÚ Poděbrady tvoří 18 obcí: Choťánky, Kolaje, Kouty, Křečkov, Libice nad Cidlinou, Odřepsy, Okřínek, Opolany, Oseček, Pátek, Poděbrady, Sány, Senice, Sokoleč, Úmyslovice, Vlkov pod Oškobrhem a Vrbová Lhota. Počet částí obcí je 66, počet katastrů činí 60. Obr. č. 3: Administrativní členění SO ORP Poděbrady zdroj: www.czso.cz Mikroregiony a svazky obcí Mikroregiony a svazky obcí jsou samostatné právní subjekty a vznikají za účelem určitého společného cíle. Zpravidla se jedná o koordinaci celkového rozvoje území, vybudování společné čističky odpadních vod, plynofikaci obcí, spolupráci na ochraně životního prostředí, o obnovu krajiny apod. V České republice existuje více než 550 takovýchto mikroregionů a svazků obcí, na území poděbradského obvodu se jich nachází pět. 5 Podrobnější informace o těchto uskupeních podává tabulka č. 3. 5 Nutno podotknout, že členskými obcemi jsou mnohdy i obce z jiných SO ORP; v tabulce jsou však uvedeny pouze ty z poděbradského regionu. 7
8
Tabulka č. 3: Mikroregiony a svazky obcí na území SO ORP Poděbrady Mikroregion Polabský Luh členské obce Opolany datum založení 18. 3. 2003 sídlo Kolín forma dobrovolný svazek obcí účel celkový rozvoj mikroregionu, ochrana životního prostředí, podpora cestovního ruchu DSO Pečecký region členské obce Písková Lhota, Vrbová Lhota datum založení 1. 1. 2000 sídlo Kolín forma dobrovolný svazek obcí účel celkový rozvoj mikroregionu, územní plánování, ochrana životního prostředí, podpora cestovního ruchu členské obce Úmyslovice datum založení 20. 6. 2006 sídlo Loučeň forma dobrovolný svazek obcí účel celkový rozvoj regionu Region Taxis Bohemia Mikroregion Poděbradské Polabí Běrunice, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dymokury, Choťánky, Chotěšice, Chroustov, Kněžice, členské obce Kněžičky, Kouty, Křečkov, Městec Králové, Poděbrady, Sány, Senice, Sloveč, Sokoleč, Vlkov pod Oškobrhem, Záhornice datum založení 2006 sídlo Poděbrady forma dobrovolný svazek účel rozvoj mikroregionu Svazek obcí Ny-Ko členské obce Dlouhopolsko, Choťánky, Kněžice, Libice nad Cidlinou, Městec Králové, Odřepsy, Pátek datum založení 21. 2. 1995 sídlo Kostelec nad Černými Lesy forma dobrovolný svazek obcí účel sběr, svoz a likvidace odpadů zdroj: autor (podle http://www.risy.cz a http://www.podebradsko-region.cz) Obr. č. 4: Mikroregiony a svazky obcí na území SO ORP Poděbrady zdroj: autor (podle http://www.risy.cz a http://www.podebradsko-region.cz) 9
Historie regionu (do období 1. čsl. republiky) Krajina v okolí Poděbrad poskytovala příznivé podmínky pro osídlení již v pravěku. Setkáváme se zde všude se stopami po činnosti člověka, neboť se jedná o klimaticky příhodnou oblast s dávným osídlením. Existuje řada dokladů o poměrně hustém osídlení již z mladší doby kamenné. Od té doby se ve zdejší krajině provozuje zemědělství. Několik důležitých momentů z české historie se stalo právě zde. Tím nejznámějším, který se zde odehrál, byl jeden z rozhodujících okamžiků naší historie, jenž je neodmyslitelně spjatý s Libicí nad Cidlinou. V polovině 10. století se místní hradisko po rozsáhlých úpravách stalo významným správním centrem. Sídlil zde mocný rod Slavníkovců, jehož panství zaujímalo východní třetinu Čech. Soupeření rodu Slavníkovců s vládnoucím rodem Přemyslovců vyvrcholilo v roce 995, kdy bylo libické hradisko přepadeno, vypáleno a přítomní členové rodu vyvražděni. Vzhledem k výše uvedeným událostem se stala novým centrem správy kraje Havraň. Od 13. století byla pak správa kraje přenesena do Poděbrad. Od roku 1350 patřilo poděbradské panství pánům z Kunštátu, z nichž nejvýznamnější osobností byl král Jiří z Poděbrad. Za vlády pánů z Kunštátu se město a kraj značně povznesly. V místě dnešních Poděbrad vedla v raném středověku důležitá obchodní trasa, tzv. Kladská cesta, která měla vliv na zdejší osídlení. V okolí dnešního města pak bylo několik dalších významných sídel, například hrad Oldříš, Sadská či slavníkovská Libice. Kladská cesta, vedoucí od Prahy a Sadské směrem k Hradci Králové a pokračující až do Slezska a dnešního Polska, zdejším brodem překračovala řeku Labe. Od 14. do 16. století byla v oblasti budována rozsáhlá soustava rybníků. Jen na samotném poděbradském panství bylo 48 rybníků. Největší z nich (Blato) byl zároveň i největším rybníkem v Čechách. Z konce 15. století pochází Lánská strouha (od 19. století tzv. Sánský kanál), která sloužila k napájení rybníků a poháněla několik mlýnů. Od druhé poloviny 18. století ale byly rybníky vysoušeny a proměňovány v pastviny, louky a pole. První polovina 16. století byla obdobím soupeření měst a šlechty. V Poděbradech byl roku 1531 založen panský pivovar, Městec Králové dokonce ztratil výsady královského města a stal se městem poddanským. Po bělohorské porážce došlo ke konfiskacím majetku a na oblast také dolehly útrapy způsobené třicetiletou válkou. Nastal proto úpadek zemědělství, byly vypáleny grunty i celé vesnice a postupně ve druhé polovině 17. století dochází ke změně poddanství na nevolnictví. Současně byla prováděna soustavná rekatolizace obyvatelstva. Od roku 1776 se začal zavádět tzv. Raabův systém (podle dvorního rady Raaba) na jezuitských a komorních panstvích, tedy i na panství poděbradském. Docházelo k rozdělení dvorů a byly zakládány nové vsi (např. Kolaje, Oškobrh). V první polovině 19. století byly stavěny silnice. V roce 1815 to byla cesta z Prahy do Hradce Králové. V roce 1845 byl zahájen provoz na první železniční trati z Olomouce do Prahy, vedoucí přes Kolín a Pečky. Ve druhé polovině 19. století vzniklo několik dalších železničních tratí. Významným mezníkem v historii Poděbrad a jeho okolí, se stal rok 1905, kdy byl v hloubce 96,7 metrů navrtán pramen minerální uhličité vody. Objevení minerálních vod změnilo město k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a 10
Charicléa) a v roce 1908 byly založeny poděbradské Knížecí lázně, které měly velký vliv na další rozvoj města. V témže roce byla zahájena první úspěšná lázeňská sezóna. V červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20. let tu bylo dvanáct zřídel a v roce 1930 již šestnáct. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista František Janda, který před 1. světovou válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v tehdejším secesním slohu. V roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost. Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. Václava Libenského, specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. V roce 1924 František Janda vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až k železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil. S městem Poděbrady je spojeno mnoho významných osobností, které se zde buď narodily, nebo zde nějaký čas pobývaly. Mezi ty nejvýznamnější patří: Jiří z Poděbrad český král Viktorín z Poděbrad minsterberský a opavský kníže, syn krále Jiřího z Poděbrad. Kateřina z Poděbrad uherská královna, dcera Jiřího z Poděbrad Hynek z Poděbrad renesanční básník, syn Jiřího z Poděbrad František Turinský obrozenecký básník, spisovatel, úředník a soudce Antonín Engel architekt, urbanista a teoretik architektury Osobnosti známé především ze současnosti, případně z nedávné minulosti, které jsou s Poděbradami spjaty: Ctirad Mašín příslušník československého protikomunistického odboje Milan Paumer příslušník československého protikomunistického odboje Josef Mašín příslušník československého protikomunistického odboje Miloš Forman režisér Václav Havel prezident ČR, dramatik Marta Kubišová zpěvačka Alice Nellis režisérka a scenáristka Bohumil Říha český spisovatel 11
Demografické ukazatele Z hlediska zaměření této analýzy jsou v tomto oddíle mapovány ty demografické ukazatele, které jsou pro ni relevantní. Konkrétně se jedná o počet obyvatel, věk, pohlaví, rodinný stav, pohyb obyvatelstva, vzdělání, národnost, religiozitu a vyjížďku a dojížďku do zaměstnání a škol. Vývoj počtu obyvatel Na území SO ORP Poděbrady k 31. 12. 2011 žilo 30 402 obyvatel. Z tohoto počtu žila téměř polovina lidí v sídelním městě regionu, v Poděbradech. Počty obyvatel a podíl obyvatelstva podle velikostních skupin uvádí tabulka č. 4. Z ní je patrné, že v zájmovém území dominují spíše malé obce (25 obcí má mé než 500 obyvatel), přičemž podíl obyvatel zde žijících činí pouhých 23,2 %. Tabulka č. 4: Základní charakteristika SO ORP Poděbrady podle velikostních skupin obcí velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel počet obcí obyvatelstvo počet podíl na ORP (%) do 199 8 1 209 4,0 200 499 17 5 848 19,2 500 999 7 5 192 17,1 1 000 1 999 1 1 332 4,4 2 000 4 999 1 2 927 9,6 5 000 9 999 0 0 0 10 000 a více 1 13 894 45,7 SO ORP Poděbrady celkem 35 30 402 100,00 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích poděbradského regionu udává tabulka č. 5. Pro potřeby této analýzy byly záměrně zvoleny roky 1991, 2001 a 2011, tedy roky, kdy byly prováděny pravidelné cenzy. Z údajů v této tabulce vyplývá, že počet obyvatel v jednotlivých obcích, i v celé zájmové oblasti v roce 2001 oproti roku 1991 poklesl (v celém SO ORP o 602 obyvatel), naopak v roce 2011 byl tento počet vyšší o 1 710 obyvatel než v roce 2001. Prakticky ve všech obcích regionu došlo mezi roky 1991 a 2001 k (mírnému) poklesu počtu obyvatel, pouze v obcích Choťánky, Pátek, Úmyslovice, Vlkov pod Oškobrhem a Vrbová Lhota počet obyvatel mírně narostl a v Křečkově zůstal konstantní. V letech 2001 2011 došlo v obcích Běrunice, Dlouhopolsko, Kněžičky a Kolaje k poklesu počtu obyvatel, v obci Vrbice se počet nezměnil, ve všech ostatních obcích se počet obyvatel zvýšil. 12
Tab. č. 5: Počet obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v letech 1991, 2001 a 2011 (stav k 31. 12.) obec 1991 2001 2011 obec 1991 2001 2011 Běrunice 1 119 * 887 861 Opočnice 832 *** 396 459 Činěves 518 481 498 Opolany 850 798 878 Dlouhopolsko 247 219 217 Oseček --- 2 110 138 Dobšice 219 184 213 Pátek 496 512 595 Dymokury 808 771 881 Písková Lhota 401 400 438 Hradčany 245 237 246 Poděbrady 13 235 13 204 13 894 Choťánky 386 407 413 Podmoky --- 3 167 183 Chotěšice 364 319 326 Sány 458 445 472 Chroustov 220 203 209 Senice --- 4 172 195 Kněžice 524 483 508 Sloveč 560 530 541 Kněžičky --- 1 188 170 Sokoleč 806 788 928 Kolaje 103 91 86 Úmyslovice 303 312 315 Kouty 259 237 287 Velenice 245 197 214 Křečkov 344 344 361 Vlkov pod Oškobrhem 80 83 100 Libice nad Cidlinou 1 306 1 299 1 332 Vrbice --- 3 176 176 Městec Králové 3 010 2 909 2 927 Vrbová Lhota 357 372 438 Odřepsy 293 282 331 Záhornice 348 341 411 Okřínek 358 ** 148 161 SO ORP Poděbrady celkem 29 294 28 692 30 402 * Tehdy byla součástí obce dnešní obec Kněžičky. ** Tehdy byla součástí obce dnešní obec Senice. *** Tehdy byly součástí obce dnešní obce Podmoky a Vrbice. 1 součást obce Běrunice 2 součást obce Pňov-Předhradí 3 součást obce Opočnice 4 součást obce Okřínek Z hlediska dlouhodobějšího lze vývoj počtu obyvatel komentovat tvrzením, že v první polovině první dekády současného století nastal zcela nepatrný populační pokles, avšak ve druhé polovině této dekády dochází k nárůstu počtu obyvatel. Tento trend je platný pro většinu regionů v České republice, a to jak na úrovních SO ORP, tak i na úrovních vyšších. 6 Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě Poděbrady a v SO ORP Poděbrady v letech 2001 2011 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 město Poděbrady 13 204 13 072 13 128 13 194 13 250 13 255 13 495 13 788 13 838 14 032 13 894 SO ORP Poděbrady 28 692 28 552 28 609 28 724 28 799 28 928 29 429 29 798 29 921 30 270 30 402 6 Vyššími úrovněmi jsou myšleny okresy, kraje, příp. celá ČR. 13
Tyto změny v počtu obyvatelstva, jak v jednotlivých obcích, tak i v celém zájmovém území, lze vysvětlit demografickým chováním společnosti. Od 90. let minulého století do počátku současného století nastal postupně se zvyšující propad porodnosti, který zapříčinil hlavní úbytek obyvatelstva. Změny nastávají zhruba v polovině dekády, kdy dochází k tzv. babyboomu Husákovo dětí. 7 Tehdy se počet obyvatel začal zvyšovat především díky vyšší natalitě a na konci sledovaného období je počet obyvatel vyšší než na počátku sledovaného období. ČSÚ pravidelně vypracovává prognózy dalšího vývoje počtu obyvatelstva. Tyto prognózy jsou však vztaženy na vyšší administrativní celky než SO ORP nebo okresy. Pro potřeby naší analýzy použijeme tu, která zobrazuje očekávaný vývoj v celé zemi, a to až do roku 2066. Podle výše uvedených závěrů lze konstatovat, že námi zkoumaný region se nijak výrazně neodlišuje od vývoje celorepublikového, tudíž tento odhad je pro nás relevantní. Graf č. 3: Očekávaný vývoj počtu obyvatel v ČR do roku 2066 zdroj: http://www.czso.cz Věková struktura V demografii a statistice je obyvatelstvo je rozděleno do třech věkových skupin. Osoby ve věku 0 14 let (tedy děti) se označují jako lidé v předproduktivním věku, produktivní věk je 15 64 let, od věku 65 let je věk poproduktivní. V České republice, tak jako ve většině evropských zemí, došlo během uplynulých dvaceti let v ohledu věkové struktury obyvatelstva k jistým změnám. V 90. letech a počátkem nového století ubývalo dětí, přičemž podíl osob v poproduktivním věku narůstal (zejména díky silným poválečným ročníkům). Až přibližně od roku 2005 dochází k viditelnějšímu nárůstu v předproduktivním věku, zejména díky vyšší natalitě. Tento trend je 7 Jedná se o generaci osob narozených zhruba v letech 1974 1980 v důsledku propopulačních opatření. 14
však pouze dočasný a tak lze spatřovat pokračující tendenci započatou v 90. letech minulého století. Jednoznačně můžeme tvrdit, že populace v celé České republice stárne. To se projevuje jak neustále se zvyšujícím průměrným věkem, tak především zvyšujícím se podílem osob v poproduktivním věku. Graf č. 4: Věková pyramida SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) 100 98 96 94 ženy muži 92 89 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 300 200 100 0 100 200 300 Nízký podíl dětí a mládeže je jev patrný napříč celou republikou a jak bylo výše konstatováno, je to dáno změnou populačního chování obyvatelstva. Z grafického vyjádření věkového složení populace, tedy věkové pyramidy, je patrný nejvyšší podíl osob ve věku 30 40 let, 8 dále je vysoký podíl osob ve věku 55 65 let. Obdobné věkové složení populace nalezneme v celé České republice, na všech úrovních (počínaje obcemi, konče celostátní úrovní). V tabulce č. 6 jsou počty obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích a průměrný věk obyvatelstva v jednotlivých obcích Poděbradska. 8 Jedná se o již zmíněné tzv. Husákovy děti a generaci jejich rodičů. 15
Tabulka č. 6: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (absolutní počty k 31. 12. 2011) obec celkem z toho ve věku průměrný obyvatel 0 14 15 64 65 a více věk Běrunice 861 105 606 150 43,4 Činěves 498 59 350 89 43,3 Dlouhopolsko 217 21 141 55 46,9 Dobšice 213 34 144 35 40,7 Dymokury 881 146 606 129 39,7 Hradčany 246 33 171 42 43,8 Choťánky 413 49 294 70 42,8 Chotěšice 326 37 217 72 45,9 Chroustov 209 26 148 35 43,2 Kněžice 508 69 334 105 44,4 Kněžičky 170 21 120 29 42,3 Kolaje 86 7 47 32 52,0 Kouty 287 44 199 44 41,0 Křečkov 361 46 266 49 41,2 Libice nad Cidlinou 1 332 175 903 254 43,5 Městec Králové 2 927 424 2 007 496 41,9 Odřepsy 331 42 230 59 41,2 Okřínek 161 19 106 36 45,8 Opočnice 459 64 302 93 43,3 Opolany 878 128 580 170 42,0 Oseček 138 20 87 31 46,0 Pátek 595 86 408 101 41,8 Písková Lhota 438 53 313 72 42,1 Poděbrady 13 894 1 968 9 264 2 662 42,3 Podmoky 183 25 132 26 39,8 Sány 472 54 347 71 42,2 Senice 195 29 133 33 40,4 Sloveč 541 73 353 115 43,5 Sokoleč 928 136 627 165 42,8 Úmyslovice 315 47 225 43 39,3 Velenice 214 29 155 30 41,8 Vlkov pod Oškobrhem 100 11 69 20 46,7 Vrbice 176 24 105 47 46,3 Vrbová Lhota 438 69 321 48 38,6 Záhornice 411 83 271 57 38,4 SO ORP Poděbrady celkem 30 402 4 256 20 581 5 565 42,3 Tabulka č. 7 obsahuje vzestupné pořadí obcí zájmové oblasti podle průměrného věku. 9 Zde je již částečně patrný rozdíl mezi věkovými skupinami v jednotlivých obcích a lze tak vyvozovat první závěry o starých a mladých obcích. 10 Pokud mezi všechny obce Poděbradska zařadíme průměrný věk celého regionu, vidíme, že přesně polovina obcí (resp. 18) dosahuje hodnoty menší či stejné jako celý SO ORP, druhá polovina obcí (zbývajících 17) vykazuje vyšší hodnoty. Zajímavé je srovnání rozdílů mezi obcí s nejvyšším průměrným věkem (Kolaje, 52,0 let) a průměrným věkem zájmového území (42,3 let) a mezi obcí s nejnižším průměrným věkem 9 Tato tabulka de facto vychází z předcházející tabulky, je však použito vzestupné seřazení. 10 Nejedná se o oficiální demografickou terminologii, tyto názvy jsou užity pro naše rozlišení. Starou obcí myslíme tu, jejíž obyvatelstvo v poproduktivní věkové skupině výrazně převyšuje osoby v předproduktivním věku a průměrný věk obyvatel v této obci je výrazně vyšší než průměrný věk v analyzovaném regionu. Naopak mladá obec má výrazně vyšší podíl dětí a mládeže než seniorů a průměrný věk obyvatel obce je výrazně nižší než v celém regionu. 16
(Záhornice, 38,4 let) a opět průměrným věkem zájmového území. Zatímco v prvním případě činí tento rozdíl 9,7 let, ve druhém případě je tento rozdíl pouhých 3,9 let. Samotný rozdíl mezi obcemi Kolaje a Záhornice pak činí 13,6 let. Tabulka č. 7: Průměrný věk v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady pořadí obec průměrný průměrný pořadí obec věk věk 1. Záhornice 38,4 19. 20. Choťánky 42,8 2. Vrbová Lhota 38,6 19. 20. Sokoleč 42,8 3. Úmyslovice 39,3 21. Chroustov 43,2 4. Dymokury 39,7 22. 23. Činěves 43,3 5. Podmoky 39,8 22. 23. Opočnice 43,3 6. Senice 40,4 24. Běrunice 43,4 7. Dobšice 40,7 25. 26. Libice nad Cidlinou 43,5 8. Kouty 41,0 25. 26. Sloveč 43,5 9. 10. Křečkov 41,2 27. Hradčany 43,8 9. 10. Odřepsy 41,2 28. Kněžice 44,4 11. 12. Pátek 41,8 29. Okřínek 45,8 11. 12. Velenice 41,8 30. Chotěšice 45,9 13. Městec Králové 41,9 31. Oseček 46,0 14. Opolany 42,0 32. Vrbice 46,3 15. Písková Lhota 42,1 33. Vlkov pod Oškobrhem 46,7 16. Sány 42,2 34. Dlouhopolsko 46,9 17. 18. Kněžičky 42,3 35. Kolaje 52,0 17. 18. Poděbrady 42,3 SO ORP Poděbrady 42,3 Porovnáme-li průměrný věk v námi sledovaném poděbradském obvodu s ostatními středočeskými obvody, zjistíme, že Poděbradsko má nejvyšší průměrný věk v celém Středočeském kraji. Tabulka č. 8: Průměrný věk v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje, v České republice a ve Středočeském kraji (k 31. 12. 2011) průměrný průměrný pořadí SO ORP pořadí SO ORP věk věk 1. Lysá nad Labem 36,3 14. 15. Nymburk 41,0 2. 3. Černošice 38,2 16. Rakovník 41,2 2. 3. Brandýs n. Labem Stará Boleslav 38,2 17. 19. Sedlčany 41,3 4. Říčany 38,5 17. 19. Hořovice 41,3 5. Český Brod 39,5 17. 19. Kolín 41,3 6. Neratovice 39,9 20. Mnichovo Hradiště 41,4 7. Beroun 40,1 21. 22. Příbram 41,5 8. Mladá Boleslav 40,2 21. 22. Votice 41,5 9. 10. Kralupy nad Vltavou 40,4 23. Čáslav 41,7 9. 10. Dobříš 40,4 24. Kutná Hora 41,8 11. Slaný 40,5 25. Vlašim 42,0 12. 13. Mělník 40,6 26. Poděbrady 42,3 12. 13. Benešov 40,6 Středočeský kraj 40,3 14. 15. Kladno 41,0 Česká republika 41,1 17
Ještě lépe rozvrstvení do jednotlivých věkových kategorií znázorňuje graf č. 5. Zde je patrný rozdíl v jednotlivých obcích ve zmíněných třech věkových skupinách. Obcemi, které mají velmi nízký podíl osob (méně než 10 %) v předproduktivním věku, tudíž dětí a mládeže, jsou pouze Dlouhopolsko (9,7 %) a Kolaje (8,1 %). Naopak relativně velmi vysoký podíl těchto osob (nad 20 %) má pouze obec Záhornice (20,2 %). Na druhé straně vysoký podíl osob v poproduktivním věku, tedy seniorů (20 % a více) je v obcích Dlouhopolsko (25,3 %), Chotěšice (22,1 %), Kněžice (20,7 %), Kolaje (37,2 %), Okřínek (22,4 %), Opočnice (20,3 %), Oseček (22,5 %), Sloveč (21,3 %), Vlkov pod Oškobrhem (20,0 %) a Vrbice (26,7 %). 15 % seniorů a méně pak žije v obcích Dymokury (14,6 %), Křečkov (13,6 %), Podmoky (14,2 %), Sány (15,0 %), Úmyslovice (13,7 %), Velenice (14,0 %), Vrbová Lhota (11,0 %) a Záhornice (13,9 %). Graf č. 5: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (podíly v % k 31. 12. 2011) Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Vrbice Vrbová Lhota Záhornice SO ORP celkem 0-14 15-64 65 a více 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Pokud budeme sledovat změny v podílech jednotlivých věkových skupin na Poděbradsku mezi roky 2001 a 2011, uvidíme, že výše konstatované tvrzení o zvýšení natality ve druhé polovině dekády se potvrdilo poklesem setrvalého propadu podílu osob v předproduktivní skupině a podíl osob v poproduktivním věku neustále stoupal. 18
Tabulka č. 9: Podíly jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel a průměrný věk v SO ORP Poděbrady v letech 2001 2011 věková skupina 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 0 14 14,3 14,2 14,1 13,9 13,6 13,2 13,3 13,3 13,5 13,6 14,0 15 64 69,2 69,1 69,3 69,4 69,7 69,9 69,8 69,7 69,1 68,7 67,7 65 a více 16,5 16,7 16,6 16,7 16,7 16,9 16,9 17,0 17,4 17,7 18,3 průměrný věk 41,0 41,2 41,3 41,5 41,6 41,9 41,9 41,9 42,1 42,1 42,3 muži 39,1 39,3 39,5 39,7 39,9 40,2 40,2 40,2 40,4 40,5 40,7 z toho ženy 42,9 43,0 43,1 43,2 43,3 43,5 43,5 43,6 43,7 43,7 43,9 Pro srovnání věkové struktury poděbradského SO ORP nám poslouží graf č. 6, kde jsou komparovány jednotlivé správní obvody Středočeského kraje a dva vyšší administrativní celky. 11 Z grafu je tak patrné, že podíly jednotlivých věkových skupin se nijak dramaticky neodlišují od většiny ostatních regionů; samostatnou kapitolu tvoří správní obvody obcí na území okresů Praha-východ a Praha-západ, 12 jejichž věková struktura je mnohem odlišnější. Graf č. 6: Věková struktura obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje, v České republice a ve Středočeském kraji (podíly v % k 31. 12. 2011) Česká republika Středočeský kraj Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady 0-14 Příbram Rakovník 15-64 Říčany Sedlčany 65 a více Slaný Vlašim Votice 14,0 67,7 18,3 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, struktura obyvatelstva v České republice (a tedy i v námi sledovaném území) dozná v dalších letech rapidní změny. Očekávaný a předpokládaný vývoj dvou, v této kapitole analyzovaných, demografických veličin (rozdělení do věkových kategorií a průměrný věk) vcelku výstižně vystihují následující dva grafy Českého statistického úřadu. Z nich je patrné, že námi popisovaný trend, tedy stárnutí populace, bude nadále pokračovat. 11 Jak je vidno z grafu, jedná se o Českou republiku a Středočeský kraj. 12 Jedná se o SO ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Lysá nad Labem a Říčany. 19
Graf č. 7: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle hlavních věkových skupin do roku 2066 zdroj: http://www.czso.cz Graf č. 8: Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel do roku 2066 zdroj: http://www.czso.cz 20
Pohlaví a rodinný stav Porovnání základních údajů o pohlaví a rodinném stavu na území celého správního obvodu v letech 2001 a 2011 podává tabulka č. 10. Z této tabulky je patrný rozdíl mezi počtem mužů a žen. Nepatrně vyšší podíl žen je dán zejména tím faktem, že ačkoliv se rodí méně dívek než chlapců, dožívají se ženy v průměru vyššího věku. 13 Tabulka č. 10: Obyvatelstvo SO ORP Poděbrady podle pohlaví a rodinného stavu v letech 2001 a 2011 2001 2011 kategorie celkem muži ženy celkem muži ženy obyvatelstvo celkem 28 702 13 988 14 714 30 372 14 790 15 582 svobodní, svobodné 10 101 5 675 4 426 11 474 6 346 5 128 ženatí, z toho vdané 13 778 6 910 6 868 13 365 6 689 6 676 rodinný rozvedení, stav rozvedené 2 015 933 1 082 2 954 1 341 1 613 vdovci, vdovy 2 639 387 2 252 2 540 390 2 150 nezjištěno 169 83 86 0 0 0 Pozn.: Údaje pro rok 2001 jsou k rozhodnému dni SLDB 2001, tj. 1. 3., údaje pro rok jsou k rozhodnému dni SLDB 2011, tj. 26. 3. Taktéž je patrný rozdíl mezi svobodnými. Svobodných mužů bylo v obou sledovaných letech vždy více; v roce 2001 to bylo o 1 249 mužů více než žen, o deset let později byl tento rozdíl takřka stejný (1 218). Stejný jev lze vypozorovat i v jednotlivých obcích zájmového území. To, spolu s dalším, ukazuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Obyvatelstvo v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady podle pohlaví a rodinného stavu (k 26. 3. 2011) z toho rodinný stav z toho svobodní, ženatí, rozvedení, vdovci, celkem obec svobodné vdané rozvedené vdovy obyv. muž muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy ženy i Běrunice 819 400 419 154 128 192 194 42 27 12 70 Činěves 519 270 249 117 74 116 110 29 29 8 36 Dlouhopolsko 200 99 101 39 20 46 49 11 10 3 22 Dobšice 210 107 103 43 34 48 44 10 8 6 17 Dymokury 860 421 439 196 158 178 170 32 47 12 62 Hradčany 249 124 125 43 39 58 57 18 6 5 23 Choťánky 413 204 209 82 71 99 97 17 14 6 26 Chotěšice 322 162 160 66 54 59 59 29 14 7 33 Chroustov 215 96 119 33 40 57 53 5 8 1 18 Kněžice 496 238 258 106 75 104 109 25 18 3 56 Kněžičky 188 97 91 42 25 43 44 10 9 2 13 Kolaje 87 40 47 14 13 19 19 5 5 2 10 Kouty 286 143 143 60 45 64 67 14 10 5 21 Křečkov 347 174 173 74 54 85 86 11 15 4 18 13 Tuto skutečnost lze prokazatelně odůvodnit vyšším počtem žen v poproduktivní věkové kategorii, kde počet mužů činí 2 157, zatímco počet žen je zhruba o tisícovku vyšší, konkrétně 3 192. Druhým takovým důkazem je mnohem vyšší počet vdov (2 150) než vdovců (390), kde rozdíl činí 1 760 osob. 21
Libice nad Cidlinou 1 310 634 676 273 219 303 300 42 49 15 108 Městec Králové 2 829 1 384 1 445 590 457 653 635 106 141 34 210 Odřepsy 327 166 161 65 55 81 82 16 6 4 18 Okřínek 152 78 74 33 19 32 32 9 8 4 15 Opočnice 443 223 220 91 62 108 102 18 19 6 37 Opolany 872 407 465 161 159 206 206 30 29 10 71 Oseček 143 74 69 26 18 38 36 8 5 2 10 Pátek 616 327 289 138 90 148 135 31 21 9 43 Písková Lhota 423 203 220 82 76 101 102 20 17 0 25 Poděbrady 14 133 6 744 7 389 2 998 2 537 2 926 2 973 634 933 169 938 Podmoky 183 88 95 42 34 38 40 6 7 2 14 Sány 75 233 242 95 85 108 111 23 17 7 29 Senice 175 79 96 33 32 41 41 4 12 1 11 Sloveč 510 257 253 96 94 127 126 23 20 11 32 Sokoleč 908 456 452 191 120 224 226 23 38 18 68 Úmyslovice 297 150 147 63 52 57 56 28 22 2 17 Velenice 214 109 105 49 33 54 51 6 6 0 14 Vlkov pod Oškobrhem 104 55 49 15 12 31 25 9 4 0 8 Vrbice 171 84 87 27 25 47 45 6 6 4 11 Vrbová Lhota 455 237 218 114 79 94 92 19 22 10 25 Záhornice 421 227 194 95 60 104 102 22 11 6 21 SO ORP Poděbrady 30 372 14 790 15 582 6 346 5 128 6 689 6 676 1 341 1 613 390 2 150 celkem Stejně jako v předcházejících analyzovaných demografických aspektech, i tyto dva rozlišovací znaky, tedy pohlaví a rodinný stav, jsou svým rozložením identické s rozložením v jiných regionech v České republice. Co se týče prognózy do budoucna, žádný výstup očekávaného složení populace podle pohlaví a podle rodinného stavu ze strany ČSÚ dostupný není. Je tedy nutné učinit jakýsi laický odhad, avšak založený na znalostech dosavadního demografického chování. Zastoupení mužů a žen bude s maximální pravděpodobností nadále obdobné, 14 s postupem času se však bude podíl žen nepatrně navyšovat v důsledku nárůstu podílu seniorů na celkové populaci, a tím pádem vyšším počtem žen seniorek než mužů seniorů. Jakási stratifikace obyvatelstva podle rodinného stavu by neměla doznat výraznějších změn. Nastíněný odhad však nezohledňuje eventuální sociální, kulturní či politické změny, které by toto rozvrstvení mohlo pozměnit. 15 14 Změny v celkovém počtu obyvatel zde nehrají vůbec žádnou roli. 15 Takovouto změnou může být např. zavedení propopulačních opatření a stimulů podporujících zakládání rodin, tak jako tomu bylo v 70. a 80. letech minulého století. Změny ovšem nastaly i po roce 1989, kdy výrazně rostl počet svobodných mužů i žen (taktéž i rozvedených manželství, ta ale nejsou předmětem této části analýzy). 22
Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva je demografický ukazatel, který vyjadřuje změny v počtu obyvatelstva v daném regionu za určité období. Skládá se z přirozeného a mechanické pohybu (migrace). Přirozený pohyb tvoří počet živě narozených a počet zemřelých, výsledkem je přirozený přírůstek či úbytek. 16 Mechanický pohyb pak sestává z počtu přistěhovalých a vystěhovalých, výsledkem je saldo migrace, kladné či záporné. 17 Tabulka č. 12 a graf č. 9 podávají přehled o tomto demografickém ukazateli v letech 2001 2011. Tabulka č. 12: Pohyb obyvatelstva v SO ORP Poděbrady v letech 2001 2011 kategorie 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 živě narození 220 214 241 233 254 249 317 314 289 323 289 zemřelí 338 352 359 341 361 326 338 336 376 346 355 přirozený přírůstek -118-138 -118-108 -107-77 -21-22 -87-23 -66 přistěhovalí 440 581 768 794 907 1 132 1 555 1 098 845 980 787 vystěhovalí 501 583 593 571 725 926 1 033 707 635 608 646 saldo migrace -61-2 175 223 182 206 522 391 210 372 141 celkový přírůstek -179-140 57 115 75 129 501 369 123 349 75 Graf č. 9: Pohyb obyvatelstva v SO ORP Poděbrady v letech 2001 2011 600 500 400 300 200 100 0-100 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011-200 přirozený přírůstek saldo migrace celkový přírůstek Z uvedených údajů vyplývá, že v poděbradském regionu jasně převažuje mechanický pohyb nad přirozeným. Zatímco saldo migrace je ve sledovaném období v naprosté většině kladné, tedy převažuje imigrace nad emigrací, přirozený přírůstek je po celou dobu záporný. Avšak díky nízkému přirozenému úbytku a vysokému kladnému migračnímu saldu je celkový přírůstek v SO ORP Poděbrady od roku 2003 vždy kladný. 16 V demografii a statistice se běžně pro úbytek používá termín záporný přírůstek. 17 Někdy se též namísto termínu saldo migrace používá termín přírůstek stěhováním. 23
Přirozený přírůstek v našem případě nekopíruje krajský či celorepublikový trend, neboť na těchto úrovních má poněkud odlišný průběh. Do roku 2005 převyšuje počet zemřelých živě narozené, poté dochází díky inverzi těchto hodnot k nízkému přírůstku. Avšak i tento nárůst není trvalý a v současné době opět hodnota přirozeného přírůstku klesá k nule. 18 Saldo migrace vykazuje v první polovině dekády pozvolný nárůst, v roce 2007 je zaznamenána jeho nejvyšší hodnota. V následujících letech je již opět kolísavý průběh, avšak stále kladný. Tabulka č. 13 udává přehled pohybu obyvatelstva v jednotlivých obcích v zájmovém území. Tabulka č. 13: Pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v roce 2011 obec živě přistěhovalhovalí přírůstek migrace přírůstek vystě- přirozený saldo celkový zemřelí narození Běrunice 5 13 11 16-8 -5-13 Činěves 5 9 25 13-4 12 8 Dlouhopolsko 3 6 13 3-3 10 7 Dobšice 6 4 3 2 2 1 3 Dymokury 7 10 38 16-3 22 19 Hradčany 3 4 8 5-1 3 2 Choťánky 3 3 17 12 0 5 5 Chotěšice 3 5 11 14-2 -3-5 Chroustov 3 3 6 7 0-1 -1 Kněžice 2 1 16 5 1 11 12 Kněžičky 1 3 4 6-2 -2-4 Kolaje 0 3 1 0-3 1-2 Kouty 4 2 9 7 2 2 4 Křečkov 3 3 14 10 0 4 4 Libice nad Cidlinou 2 17 37 23-15 14-1 Městec Králové 23 20 80 64 3 16 19 Odřepsy 5 6 12 3-1 9 8 Okřínek 0 1 10 1-1 9 8 Opočnice 5 5 20 10 0 10 10 Opolany 7 10 22 14-3 8 5 Oseček 1 4 6 3-3 3 0 Pátek 0 4 22 11-4 11 7 Písková Lhota 3 2 16 4 1 12 13 Poděbrady 137 166 423 487-29 -64-93 Podmoky 4 2 0 5 2-5 -3 Sány 8 3 14 14 5 0 5 Senice 7 6 14 10 1 4 5 Sloveč 7 8 17 18-1 -1-2 Sokoleč 10 13 42 9-3 23 20 Úmyslovice 6 1 11 4 5 7 12 Velenice 2 3 2 8-1 -6-7 Vlkov pod Oškobrhem 1 2 0 3-1 -3-4 Vrbice 1 1 5 6 0-1 -1 Vrbová Lhota 3 5 20 5-2 15 13 Záhornice 9 7 29 9 2 20 22 SO ORP Poděbrady celkem 289 355 787 646-66 141 75 Při komparaci námi sledovaného území s ostatními správními obvody Středočeského kraje dojdeme k závěru, že pohyb obyvatelstva poděbradského obvodu dosahuje obdobných 18 Obdobný průběh lze sledovat i v některých SO ORP, co se týká středočeských obvodů, srovnání těchto obvodů je součástí této kapitoly dále. 24
hodnot jako většina středočeských obvodů. Výjimku tvoří obvody v těsném zázemí Prahy, 19 kde je přirozeně díky právě hlavnímu městu vyšší migrační saldo a díky vyššímu počtu obyvatel i vyšší přirozený přírůstek. Tabulka č. 14: Pohyb obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v roce 2011 živě přistěhovalhovalí přírůstek vystě- přirozený saldo SO ORP zemřelí narození migrace celkový přírůstek Benešov 629 610 1 230 738 19 492 511 Beroun 639 529 1 576 774 110 802 912 Brandýs n. Labem Stará Boleslav 1 335 784 4 264 2 265 551 1 999 2 550 Čáslav 260 282 554 289-22 1665 143 Černošice 1 751 1 012 5 800 2 694 739 3 106 3 845 Český Brod 240 198 608 394 42 214 256 Dobříš 235 209 630 293 26 337 363 Hořovice 307 316 602 353-9 249 240 Kladno 1 267 1 266 2 415 1 678 1 737 738 Kolín 879 832 1 620 1 229 47 391 438 Kralupy n. Vltavou 362 303 809 915 59-106 -47 Kutná Hora 499 534 886 839-35 47 12 Lysá nad Labem 353 177 955 574 176 381 557 Mělník 454 443 903 864 11 39 50 Mladá Boleslav 1 171 975 2 107 1 470 196 637 833 Mnichovo Hradiště 184 171 371 239 13 132 145 Neratovice 328 310 835 676 18 159 177 Nymburk 400 405 912 660-5 252 247 Poděbrady 289 355 787 646-66 141 75 Příbram 651 721 838 742-70 96 26 Rakovník 532 588 1 032 971-56 61 5 Říčany 756 469 2 799 1 114 287 1 685 1 972 Sedlčany 211 294 330 230-83 100 17 Slaný 447 425 878 687 22 191 169 Vlašim 213 276 338 305-63 33-30 Votice 139 137 283 174 2 109 111 Graf č. 10: Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v roce 2011 Benešov Beroun Brandýs n. Labem Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n. Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice 19 Jedná se o obvody na území okresů Praha-východ a Praha-západ, konkrétně SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Černošice a Říčany. 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 75 25
Jistě zajímavější bude srovnání těchto regionů za delší časové období. Díky provedení komparace za úsek let 2001 2011 je na první pohled patrné, že Poděbradsko má obdobný vývoj celkového přírůstku obyvatelstva jako většina ostatních SO ORP ve Středočeském kraji. Opět platí, že obvody v zázemí Prahy vykazují nepoměrně vyšší hodnotu celkového přírůstku než ostatní obvody kraje. Tabulka č. 15: Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v letech 2001 2011 SO ORP 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Benešov 86 266 198 36 300 600 777 689 515 532 511 Beroun 160 269 499 595 764 959 1 187 1 119 722 1 041 912 Brandýs n. Labem Stará Boleslav 329 916 903 2 129 2 348 2 486 3 763 5 204 3 620 3 101 2 550 Čáslav -52 90 101-26 95 167 66 15 157 98 143 Černošice 1 986 2 194 2 102 3 158 4 232 4 742 5 726 6 163 4 519 4 260 3 845 Český Brod 32 30 97 142 219 262 472 363 281 306 256 Dobříš 118 126 80 20 138 124 396 530 264 370 363 Hořovice 20-23 173 166 160 169 534 515 158 219 240 Kladno -181 47 346-248 599 831 1 552 1 568 1 078 1 697 738 Kolín -194-86 156-18 887 411 1 489 991 609 292 438 Kralupy n. Vltavou -73 77 7 54 57-59 643 929 829 643-47 Kutná Hora -213-127 14-131 212 620 130 25-98 -33 12 Lysá nad Labem 414 487 442 683 637 823 922 580 639 641 557 Mělník -121-92 270-27 209 10 561 882 258 461 50 Mladá Boleslav -231-49 543 255 1 186 2 380 2 669 2 359-289 -393 833 Mnichovo Hradiště 46-38 14 265 171 124 227 225 67 668 145 Neratovice 238 130 226 102 132 190 549 542 194 194 177 Nymburk -54 112 128 14-5 148 515 364 305 333 247 Poděbrady -179-140 57 115 75 129 501 369 123 349 75 Příbram -290-282 -272 43-37 -2 322 274-10 161 26 Rakovník 32 23 107 44 47 179 753 1 058 266 682 5 Říčany 715 817 940 1 094 1 668 1 492 2 193 3 239 2 112 2 086 1 972 Sedlčany -129-91 -42-29 -31 49-10 17 101-22 17 Slaný 4 185 47-27 45 301 467 493 262 330 169 Vlašim -67-72 -34-99 -56-35 99 64 9-24 -30 Votice -56-26 19-34 -14 46 70 62 121 53 111 26
Graf č. 11: Celkový přírůstek obyvatelstva v jednotlivých SO ORP Středočeského kraje v letech 2001 2011 6500 Benešov 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0-500 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Beroun Brandýs n. Labem Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n. Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Pozn.: Barevně odlišeny jsou obvody v zázemí Prahy a obvody s nejlidnatějšími městy kraje, tedy Kladno a Mladá Boleslav (zejména pro svůj specifický průběh celkového přírůstku). Samozřejmě poděbradský obvod je taktéž graficky odlišen. Odhad budoucího vývoje počtu, resp. pohybu obyvatelstva je nutno stanovovat na základě dosavadního vývoje. Počet obyvatel bude v celé republice nejspíše klesat. Tento pokles na krajské úrovni by neměl být tak dramatický v porovnání s jinými regiony (např. v severních Čechách nebo pohraničních oblastech západních Čech), a to především díky velmi příznivé geografické poloze v rámci celé země. Zásadní vliv na snižování celkového úbytku obyvatel tak bude mít zřejmě imigrace do Středočeského kraje. Avšak jen stěží lze odhadovat trendy, k jakým bude docházet na lokálních úrovních. Obecně můžeme konstatovat, že by se obyvatelstvo mělo čím dál více koncentrovat spíše v těch městech, které mohou nabídnout dostatek pracovních příležitostí a cenově dostupné bydlení, popř. v menších obcích v blízkosti velkých měst nebo alespoň dobře dopravně dostupné. Rozdíly v zalidněnosti jednotlivých území by se měly v čase spíše prohlubovat. 27
Graf č. 12: Očekávaná struktura přírůstku obyvatel do roku 2065 zdroj: http://www.czso.cz Vzdělanostní struktura Během uplynulých dvaceti let, zejména v posledním desetiletí, došlo v naší zemi k zásadní změně ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva. Zatímco v 90. letech minulého století byl stále dominantní podíl lidí s nižším vzděláním (základní a střední odborné) a naopak počet osob s vysokoškolským vzděláním byl marginální, v první dekádě nového století se skladba poněkud změnila. Nejen že narostl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, ale došlo i k rozšíření o novou kategorii vyšší odborné vzdělání. Tento fakt je dán celospolečenskou poptávkou po vzdělání a také lepšími možnostmi studia v terciárním vzdělávání. 20 Ani námi zkoumané území se od tohoto trendu nijak výrazně neodlišuje, což ostatně dokládají data v tabulce č. 16 a graficky znázorňuje graf č. 13. Tabulka č. 16: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 2001 2011 vzdělání Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady obyvatelé ve věku 15 let a více 83,8 83,9 84,4 85,7 84,5 86,3 bez vzdělání 0,4 0,5 0,4 0,5 0,5 0,3 základní včetně neukončeného 23,0 23,1 22,8 17,6 16,9 17,0 střední včetně vyučení (bez maturity) 38,0 40,4 41,3 33,0 33,6 35,0 úplné střední (s maturitou) 24,9 24,4 24,0 27,1 28,2 27,6 nástavbové a vyšší odborné 3,5 3,4 3,3 4,1 4,3 4,7 vysokoškolské 8,9 7,0 6,5 12,5 11,5 11,1 nezjištěno 1,3 1,2 1,7 5,2 5,0 4,3 20 Myšlena je skutečnost mnohem vyššího počtu přijímaných uchazečů na VŠ a VOŠ než před dvaceti lety. 28
2011 2001 Graf č. 13: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady 0% 20% 40% 60% 80% 100% bez vzdělání základní včetně neukončeného střední včetně vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové a vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno Vyčleníme-li osoby s vysokoškolským, vyšším odborným a nástavbovým vzděláním, vznikne nám specifická skupina lidí s vyšším vzděláním, než má většina populace. 21 V tabulce č. 17 je podíl osob této skupiny uveden pro každou obec správního obvodu, a to za roky 2001 a 2011. Porovnáním dat z obou let je patrné, že téměř ve všech obcích na Poděbradsku došlo mezi oběma cenzy k nárůstu počtu těchto lidí. Toto je dáno jak výše zmíněným nárůstem vzdělaných v populaci celkově, tak i díky migraci, kdy mnoho vysokoškolsky vzdělaných lidí (taktéž lidí s vyšším odborným nebo nástavbovým vzdělání) odchází z měst bydlet na venkov (proces deurbanizace). Tabulka č. 17: Podíl osob s vysokoškolským, vyšším odborným a nástavbovým vzděláním v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady v letech 2001 a 2011 (v %) obec 2001 2011 obec 2001 2011 Běrunice 2,9 7,6 Opočnice 6,4 9,5 Činěves 5,0 4,8 Opolany 6,4 7,1 Dlouhopolsko 7,5 11,5 Oseček 12,0 13,9 Dobšice 9,0 10,6 Pátek 4,2 10,4 Dymokury 7,3 10,8 Písková Lhota 8,1 9,7 Hradčany 4,4 6,4 Poděbrady 17,9 23,0 Choťánky 6,8 12,4 Podmoky 3,6 8,2 Chotěšice 5,8 6,3 Sány 5,9 8,6 Chroustov 5,2 10,3 Senice 8,7 7,4 Kněžice 5,8 8,1 Sloveč 5,4 4,9 Kněžičky 6,2 7,3 Sokoleč 4,5 7,7 Kolaje 3,8 11,3 Úmyslovice 5,9 6,2 Kouty 3,0 12,9 Velenice 2,3 13,9 Křečkov 3,4 6,9 Vlkov pod Oškobrhem 3,8 7,5 Libice nad Cidlinou 9,7 13,4 Vrbice 4,3 8,2 Městec Králové 10,1 11,4 Vrbová Lhota 8,2 11,9 Odřepsy 4,6 4,7 Záhornice 3,2 8,5 Okřínek 4,6 6,0 SO ORP Poděbrady celkem 9,8 15,8 21 Nejedná se o žádnou oficiální vzdělanostní skupinu, která by byla demografy nebo statistiky vyčleňována. Tato skupina byla vytvořena pro potřeby této analýzy, resp. pro analýzu vzdělanostní struktury. 29
Z tabulky vyplývá, že v roce 2001 nadprůměrné hodnoty dosahuje, zcela přirozeně, pouze město Poděbrady (17,9 %). Všechny ostatní obce mají velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským, vyšším odborným či nástavbovým vzděláním. Hranici 10 % překročily pouze obce Městec Králové (10,1 %) a Oseček (12,0 %). O deset let později již desetiprocentní hranici překročila téměř polovina obcí, přičemž opět nejvyšší podíl lidí s jedním z těchto vzdělání je v Poděbradech (23,0 %). Komparace údajů za roky 2001 a 2011 nám poukazuje, že k rapidnímu nárůstu podílu v této vzdělanostní skupině došlo v obcích Běrunice, Choťánky, Chroustov, Kolaje, Kouty, Křečkov, Pátek, Poděbrady, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice a Záhornice. Naopak v obcích Činěves, Senice a Sloveč došlo k poklesu tohoto podílu a v obcích Chotěšice, Odřepsy a Úmyslovice zůstal tento podíl takřka konstantní. Jak se bude vyvíjet vzdělanostní struktura v budoucnosti, lze jen odhadovat. Nadále jistě bude přibývat lidí s nejvyšším vzděláním, naopak snižovat by se měl podíl osob se základním nebo neukončeným vzděláním. Zda bude nadále narůstat převaha maturantů nad vyučenými, závisí především na trhu práce a na možnostech uplatnění osob s maturitou. Stále častěji se totiž ukazuje, že je vyšší nabídka (lidí s maturitou) než poptávka (pracovní místa) a naopak vyučených osob v určitých oborech není dostatek. 30
Národnostní struktura Česká republika je z hlediska národnostního složení homogenním státem. Znamená to, že více než 90 % jejích obyvatel se hlásí k jedné národnosti. V našem případě je to národnost česká, moravská a slezská; všechny tyto tři národnosti však lze sloučit do jedné (většinou označované jako česká), a to z důvodu společného jazyka, kultury, zvyků a historie. Vyjádření příslušnosti k určité národnosti má pouze deklaratorní povahu, neboť se jedná o vyslovení vlastního přesvědčení. Výsledky pak nemusí zcela korespondovat s obecným míněním a znalostmi místního regionu či sídla. Zde je myšlen především nesoulad s počtem a podílem romského obyvatelstva, kdy se v České republice podle SLDB 2011 hlásí 5 135 osob k romské národnosti, zatímco podle kvalifikovaných odhadů se počet příslušníků romské komunity v ČR pohybuje v rozmezí 150 000 300 000 osob. Tabulka č. 18: Národnostní struktura obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 2001 2011 národnost Česká republika Středo-český kraj SO ORP Poděbrady Česká republika Středo-český kraj SO ORP Poděbrady česká 90,42 95,73 95,82 64,31 69,90 70,82 moravská 3,72 0,14 0,12 5,00 0,14 0,11 slezská 0,11 0,01 0,02 0,12 0,01 0,02 slovenská 1,89 1,36 0,86 1,41 1,36 0,87 romská 0,11 0,13 0,11 0,05 0,03 0,02 polská 0,51 0,19 0,07 0,37 0,15 0,06 německá 0,38 0,10 0,05 0,18 0,06 0,06 ukrajinská 0,22 0,26 0,24 0,51 0,58 0,42 vietnamská 0,17 0,12 0,09 0,28 0,21 0,11 ostatní (2001) / 0,67 0,31 0,34 25,33 26,24 26,36 neuvedeno (2011) * nezjištěno 1,68 1,65 2,28 2,27 1,32 1,15 Pozn.: Z důvodu odlišné metodiky ve výsledcích SLDB 2001 a SLDB 2011, kdy v posledním cenzu není uvedena kategorie ostatní, naopak se zde vyskytuje kategorie neuvedeno a v SLDB 2001 je tomu obráceně, byly tyto kategorie takto sloučeny do jednoho řádku. Vzhledem k dobrovolnosti vyplnění národnosti ve sčítacím archu SLDB, došlo podle výsledků cenzu z celostátní úrovně k zajímavému úkazu zatímco v roce 2001 neuvedl svou národnost jen zanedbatelný počet obyvatel země, o deset let později využilo možnost neodpovědět již 25,33 % osob. Tento trend se prokázal i v námi sledovaném území (26,36 % osob neuvedlo národnost). SO ORP Poděbrady se svým národnostním složením nijak zvláště nevymyká celorepublikovému ani krajskému průměru a má téměř identickou strukturu jako tyto vyšší administrativní jednotky. Religiozita Při SLDB 2011 se projevil stejný fenomén jako u výše zmíněné národnosti, kdy lidé na dobrovolné otázky neodpovídali tak často jako v předchozích sčítáních. V tomto cenzu využilo možnost neodpovědět skoro pět milionů lidí z celé země, zatímco před deseti lety to byl jen necelý milion obyvatel. Nejvíce příznivců má stále římskokatolická církev (74,0 % 31
z celkového počtu věřících hlásících se k církvi či náboženským společnostem). Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Tuto možnost využilo 6,8 % z celkového počtu osob. Jak konkrétně tato situace vypadá, a jak je na tom v tomto ohledu námi sledované území, ukazuje tabulka č. 19. Tabulka č. 19: Zastoupení věřících v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji v letech 2001 a 2011 (podíly v %) 2001 2011 kategorie Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady věřící, nehlásící se k církvi --- --- --- 6,8 5,7 5,8 věřící, hlásící se k církvi 32,1 23,4 25,4 14,0 8,7 10,9 z toho římskokatolická církev 83,4 81,1 73,7 74,0 64,7 57,2 bez náboženské víry 59,1 68,6 67,6 34,5 40,1 37,2 Uvedená data, aby byla schopná srovnání, je třeba ještě trochu poupravit. Vzhledem k odlišné metodiky obou cenzů, je nutno obě kategorie věřících sečíst a poté lze vyvozovat závěry. Dostaneme tak následující údaje o míře přiznané religiozity v roce 2011 ČR: 20,8 %, Středočeský kraj: 14,4 %, SO ORP Poděbrady: 16,7 %. Z těchto přepočtených dat však stále nelze vyvodit žádný plnohodnotný závěr, jelikož na jedné straně došlo k úbytku podílu věřících, 22 avšak na straně druhé došlo, k nelogicky markantnímu (!), úbytku ateistů. 23 Jelikož tento dobrovolně vyplňovaný údaj při SLDB 2011 zůstal řadou občanů nezodpovězen, je nasnadě, že tyto výsledky zcela neodpovídají skutečné realitě. Jediným jasně viditelným a jasně prokazatelným faktem tak nakonec zůstává, že zastoupení nejpočetnější křesťanské konfese, římskokatolické, značně pokleslo. Obr. č. 5: Podíl věřících na celkovém počtu obyvatel podle SO ORP v roce 2011 22 Na celostátní úrovni tento úbytek činí 11,3 %, ve Středočeském kraji 9,0 % a v poděbradském obvodu 8,7 %. 23 V ČR tento úbytek činí 24,6 %, ve Středočeském kraji 28,5 % a v SO ORP Poděbrady 30,4 %. 32
zdroj: http://www.czso.cz Vyjížďka do zaměstnání a škol Vyjížďka do zaměstnání se stala od počátku 90. let minulého století zcela jistě častější než v předcházejícím období. Jde totiž o důsledek hlubokých celospolečenských a hospodářských změn v rámci celého státu. Jednotlivé výrobní podniky se vinou transformace, privatizace či případně restituce mnohdy ocitly nad existenční propastí. V některých z těchto podniků byl zcela ukončen provoz, případně provoz byl silně redukován. Tento jev je patrný i v zemědělské oblasti, kde mnohá bývalá jednotná zemědělská družstva a státní statky buď zanikly, nebo se jejich produkce snížila. Toto mělo samozřejmě značný vliv na zaměstnanost v jednotlivých lokalitách a tudíž i vliv na hledání práce mimo svůj domov. Díky těmto strukturálním změnám se tak v ČR značně zvýšila mobilita pracujících a vyjížďka do zaměstnání je tak nejvýznamnějším druhem prostorového pohybu obyvatel. Tabulka č. 20: Vyjížďka do zaměstnání a škol v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 26. 3. 2011) v tom počet vyjíždějící do vyjíž- v tom v tom vyjíždějící do jiné do do obyobec vatel do v rámci jiného dějící v rámci mimo celkem obce jiného zahraničí celkem zaměstnání kraje obce okresu do škol obce obec okresu kraje Běrunice 819 219 162 16 68 25 50 3 57 10 47 Činěves 519 113 78 11 47 4 16-35 - 35 Dlouhopolsko 200 42 28-13 6 9-14 - 14 Dobšice 210 80 62 2 25 24 11-18 - 18 Dymokury 860 190 126 24 58 23 19 2 64 21 43 Hradčany 249 87 65 2 34 20 9-22 - 22 Choťánky 413 114 71 1 48 10 12-43 - 43 Chotěšice 322 55 36 4 18 4 10-19 - 19 Chroustov 215 55 39-14 3 22-16 - 16 Kněžice 496 111 85 7 40 19 18 1 26 3 23 Kněžičky 188 45 28 4 13 3 8-17 - 17 Kolaje 87 17 9-4 1 3 1 8-8 Kouty 286 101 71 3 52 4 8 4 30-30 Křečkov 347 101 71 3 57 8 7-28 2 26 Libice nad Cidlinou 1 310 307 236 21 122 49 44-71 8 63 Městec Králové 2 829 665 484 187 155 62 80-181 62 119 Odřepsy 327 98 62-42 18 2-36 - 36 Okřínek 152 41 33 4 24 1 4-8 - 8 Opočnice 443 117 88 5 51 17 14 1 29 2 27 Opolany 872 343 253 19 116 79 38 1 90-90 Oseček 143 41 25 2 7 12 4-16 - 16 Pátek 616 189 134 5 89 21 17 2 55-55 Písková Lhota 423 133 88 9 557 11 11-45 - 45 Poděbrady 14 133 4 185 2 984 1 089 700 371 784 40 1 201 673 528 Podmoky 183 56 40 2 26 4 7 1 16-16 Sány 75 188 141 9 58 56 18-47 - 47 Senice 175 49 31 6 19 2 4-18 - 18 Sloveč 510 127 85 10 48 15 12-42 1 41 Sokoleč 908 211 154 14 64 40 36-57 11 46 Úmyslovice 297 84 63 6 36 10 11-21 - 21 Velenice 214 51 31 6 20 2 2 1 20-20 Vlkov pod Oškobrhem 104 18 12-8 - 4-6 - 6 Vrbice 171 51 33 1 26-6 - 18-18 Vrbová Lhota 455 118 89 4 26 24 34 1 29 9 20 Záhornice 421 85 65 9 39 8 9-20 6 14 SO ORP Poděbrady celkem 30 372 8 487 6 064 1 483 2 224 956 1 343 58 2 423 808 1 615 33
Z údajů v tabulce je patrné, že zhruba třetina populace zájmového území vyjíždí do zaměstnání nebo do školy. Co se týká vyjížďky do zaměstnání, převažuje vyjížďka do jiné obce okresu, následuje dojížďka v rámci obce, poté vyjížďka do jiného kraje. 24 Zcela zanedbatelných hodnot vždy dosahuje vyjížďka do zahraničí. Vyjíždějící do škol v naprosté většině vyjíždějí mimo svoji obec. 25 Obdobné výsledky bychom mohli pozorovat u většiny takovýchto regionů, pročež lze konstatovat, že vyjížďka do zaměstnání a do škol je v SO ORP Poděbrady velmi podobná mnohým správním obvodům na území České republiky. Ekonomické prostředí Ekonomická aktivita obyvatelstva Přesné vymezení ekonomicky aktivního obyvatelstva je sporné. V demografické praxi se za ekonomicky aktivní považují všechny osoby, které mají určitý věk bez ohledu na to, zda jsou opravdu zaměstnaní či nezaměstnaní. Demografové tak definují pojem ekonomicky aktivní obyvatelstvo jako skupinu osob ve věkové skupině 20 64 let. V minulosti byla skupina ekonomicky aktivních vymezena jinými věkovými hranicemi, a sice 15 a 59 let. Toto vymezení však v průběhu posledních deseti let ustoupilo vymezení novému. Tento posun byl pochopitelný, protože ve věkové skupině 15 19 let je jen velmi málo ekonomicky aktivních osob, a naopak je vhodné, vzhledem ke zvyšujícímu se věku odchodu do důchodu, do ekonomicky aktivních osob počítat také osoby ve věku 60 64 let. Jiné vymezení používá Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které za ekonomicky aktivní považuje osobu, která je starší 15-ti let a během posledního referenčního období byla buď zaměstnaná, nebo nezaměstnaná. Toto vymezení je proti demografické teorii výrazně přesnější a odpovídá spíše realitě. Všeobecně lze však říci, že ekonomická aktivita obyvatelstva je podílem ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných i nezaměstnaných) na celkovém počtu obyvatel a tak jak dochází k postupnému vývoji a změnám v podílu jednotlivých věkových skupin obyvatelstva, mění se i míra ekonomické aktivity. V tabulkách č. 21 a 22 jsou údaje vztažené k rozhodnému dni SLDB 2011 a jedná se o dělení demografické. 26 24 Vzhledem ke geografické poloze Poděbradska lze konstatovat, že těmito kraji jsou převážně kraj Královéhradecký a Hlavní město Praha. 25 Tuto absolutní většinu poněkud narušuje vyjížďka do škol v Poděbradech, kde je podíl vyjíždějících v rámci obce výrazně vysoký, dokonce vyšší než počet vyjíždějících mimo obec. 26 Tudíž věková skupina 20 64 let patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. 34
Tabulka č. 21: Ekonomická aktivita obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji (k 26. 3. 2011) kategorie Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady počet % počet % počet % obyvatelstvo celkem 10 436 560 100,0 1 289 211 100,0 30 372 100,0 ekonomicky aktivní 5 080 573 48,7 639 851 49,5 14 659 48,3 zaměstnaní 4 580 714 43,9 587 539 45,6 13 221 43,5 z toho zaměstnanci 3 568 223 34,2 449 640 34,9 9 794 32,2 podle zaměstnavatelé 164 921 1,6 21 787 1,7 535 1,8 postavení v osoby pracující v zaměstnání tom na vlastní účet 589 168 5,6 83 111 6,5 2 155 7,1 ze zaměstnaných pracující důchodci 227 956 2,2 29 888 2,3 775 2,6 ženy na MD 95 709 0,9 13 663 1,1 281 0,9 nezaměstnaní 499 859 4,8 52 312 4,1 1 438 4,7 ekonomicky neaktivní 4 784 923 45,8 582 765 45,3 14 387 47,4 z toho nepracující důchodci 2 308 294 22,1 266 140 20,6 7 395 24,3 žáci, studenti, učni 1 446 138 13,9 174 154 13,5 4 157 13,7 osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 571 064 5,5 66 595 5,2 1 326 4,3 Pozn.: Podíly jsou vztaženy k celkovému počtu obyvatel území. Z uvedených dat vyplývá, že v SO ORP Poděbrady je takřka totožná ekonomická struktura obyvatelstva jako v obou komparovaných územích. V zásadě nepatrné rozdíly lze spatřit mezi jednotlivými podíly na Poděbradsku a ve Středočeském kraji. Konkrétně se jedná o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (na Poděbradsku o 1,6 % méně), podíl zaměstnanců (na Poděbradsku 2,7 % méně), podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva (na Poděbradsku o 2,1 % více) a podíl nepracujících důchodců (na Poděbradsku o 3,7 % více). V porovnání s Českou republikou jsou patrné, opět minimální, rozdíly mezi podílem zaměstnanců (na Poděbradsku o 2 % méně), podílem osob pracujících na vlastních účet (na Poděbradsku o 1,5 % více), podílem ekonomicky neaktivního obyvatelstva (na Poděbradsku o 1,6 % více) a podílem nepracujících důchodců (na Poděbradsku o 2,2 % více). Tabulka č. 22: Ekonomická aktivita obyv. ve městech Poděbrady a Městec Králové (k 26. 3. 2011) kategorie Poděbrady Městec Králové počet % počet % obyvatelstvo celkem 14 133 100,0 2 829 100,0 ekonomicky aktivní 6 838 48,4 1 400 49,5 zaměstnaní 6 246 44,2 1 266 44,8 z toho zaměstnanci 4 500 31,8 927 32,8 podle zaměstnavatelé 335 2,4 37 1,3 postavení v osoby pracující v zaměstnání tom na vlastní účet 1 064 7,5 227 8,0 ze zaměstnaných pracující důchodci 487 3,4 48 1,7 ženy na MD 139 1,0 22 0,8 nezaměstnaní 592 4,2 134 4,7 ekonomicky neaktivní 6 607 46,7 1 316 46,5 z toho nepracující důchodci 3 218 22,8 683 24,1 žáci, studenti, učni 2 020 14,3 381 13,5 osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 688 4,9 113 4,0 Pozn.: Podíly jsou vztaženy k celkovému počtu obyvatel města. 35
Taktéž v obou městech zájmového území jsou podíly jednotlivých kategorií ekonomické aktivity takřka totožné, a to jak v porovnání mezi sebou, tak i s vyššími územně správními jednotkami. Jediný zásadní rozdíl mezi oběma městy je v podílu pracujících důchodců (v Poděbradech o polovinu více) a nepracujících důchodců (v Poděbradech o 1,3 % méně). Z dlouhodobého hlediska se počet ekonomicky aktivních osob neustále snižuje, což je způsobeno především demografickým vývojem (jak již bylo uvedeno výše), větším podílem osob studujících na středních a vysokých školách, většími možnostmi získávání zkušeností v zahraničí před nástupem do zaměstnání a v neposlední řadě také snížením podílu pracujících důchodců. Zaměstnanost podle odvětví činnosti V demografii se vyčleňují tři základní odvětví národního hospodářství. Primární sektor tvoří zemědělství, lesnictví, rybolov a těžba dřeva, sekundární sektor zahrnuje průmysl, stavebnictví a nákladní dopravu a terciérní sektor je tvořen službami a cestovním ruchem. Někdy se vyčleňuje ještě kvartérní sektor, do kterého spadají věda a výzkum; většinou jsou však tyto součástí terciéru. Ve statistice se však setkáváme s poněkud podrobnějším dělením, a to podle odvětví ekonomické činnosti. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Klasifikace OKEČ byla zavedena do statistické praxe v roce 1994. S účinností od 1. ledna 2008 však byla OKEČ nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE). NACE je standardní klasifikací ekonomických činností Evropské unie a CZ-NACE je její národní verzí. V tabulce č. 23 tak jsou srovnávány jednotlivé územní celky v letech, kdy se konaly poslední dva cenzy, ale pokaždé byla požita jiná metodika. Proto byly vybrány pouze ty kategorie, které jsou v obou rocích stejné, případně je lze srovnávat. Tabulka č. 23: Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji podle odvětví činnosti v letech 2001 a 2011 (v %) odvětví činnosti Česká republika 2001 2011 Středočeský kraj SO ORP Poděbrady Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady celkem * 51,35 52,08 51,70 43,89 45,57 43,53 zemědělství, lesnictví, rybolov 4,39 4,86 6,58 2,71 2,81 1,92 průmysl 29,04 28,09 26,34 25,35 23,16 9,77 z stavebnictví 8,66 8,55 7,81 6,85 6,69 3,03 toho obchod a opravy 10,58 10,90 9,89 10,18 11,19 4,93 pohostinství a ubytování 3,76 3,49 3,47 3,15 3,05 1,71 doprava 6,68 7,94 9,75 5,62 7,13 2,74 školství ** 10,86 9,55 10,11 6,03 5,17 2,81 * v roce 2001 se jedná o ekonomicky aktivní celkem, v roce 2011 jsou to zaměstnaní celkem ** v roce 2001 je zahrnuto školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, v roce 2011 pouze vzdělávání Graf č. 14: Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v SO ORP Poděbrady, v České republice a ve Středočeském kraji podle odvětví činnosti v letech 2001 a 2011 (v %) 36
2011 2001 0 5 10 15 20 25 30 35 Česká republika Středočeský kraj zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl SO ORP Poděbrady Česká republika Středočeský kraj SO ORP Poděbrady stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování doprava školství Na základě porovnání jednotlivých podílů mezi jednotlivými územními celky v letech 2001 a 2011 vidíme, že v námi sledovaném regionu, na rozdíl od České republiky či Středočeského kraje, došlo ke zcela zásadnímu úbytku podílu zaměstnaných ve všech zkoumaných odvětvích činnosti. 27 Při členění národního hospodářství do primárního, sekundárního, terciérního a kvartérního sektoru můžeme vycházet z dlouhodobého vývoje platného pro celou zemi, respektive pro většinu zemí euroatlantické civilizace. Během 20. století došlo k výrazným změnám v zaměstnanosti v jednotlivých sektorech, což bylo ovlivněno zejména změnami ve společnosti a ve výrobě a díky pokrokům ve vědě a technice. Jak je vidno v grafu č. 15, na počátku 20. století byla nejvyšší zaměstnanost v primárním sektoru, zejména v zemědělství. Naopak zaměstnanost v sekundéru a terciéru byla velice nízká; podíl kvartéru byl zcela okrajový. V první polovině minulého století pak dochází k razantnímu poklesu zaměstnanosti v primárním sektoru, a to na úkor sekundéru a terciéru. Přibližně v polovině 50. let pak dochází ke kulminaci podílu zaměstnaných v sekundárním sektoru, podíl zaměstnaných v priméru již tak výrazně neklesá, naopak terciérní sféra zaznamenává mohutný nárůst zaměstnaných. Na konci století a v současnosti je potom situace taková, že nejvíce zaměstnaných je ve sféře služeb a cestovního ruchu a podíly priméru, sekundéru a kvartéru jsou velmi nízké. 28 27 Kromě zemědělství, lesnictví a rybolovu se jedná o téměř poloviční snížení podílu. 28 Zhruba se jedná o následující podíly: primér: 5 %, sekundér: 33 %, terciér: 60 %, kvartér: 2 %. 37
Graf č. 15: Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v letech 1900 2000 (všeobecně platné) zdroj: autor (podle údajů http://www.demografie.info/) Hlavní zaměstnavatelé Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v zájmovém území patří: Sklárny BOHEMIA a.s., Poděbrady (výroba olovnatého křišťálu) Lázně Poděbrady a.s. (lázeňské služby) Blažek Glass s.r.o., Poděbrady Meyra, s. r. o., Poděbrady PolyComp, a.s., Poděbrady Poděbradka, s. r. o., Poděbrady (výroba přírodní a ochucené minerální vody) POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s., Poděbrady (zpracování mléka a výroba mléčných výrobků a sýrů) PEMAX PRINT, spol. s r.o, Poděbrady (výroba etiket, shrink sleevů a plastových etiket) KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s., Městec Králové Zemědělská společnost Sloveč, a.s. (zemědělství) Městská nemocnice Městec Králové a.s. (poskytování ústavní zdravotní péče) Významné stavební firmy: PMS, spol. s. r. o., Poděbrady Pama Poděbrady s.r.o. STAFIKO PODĚBRADY spol. s.r.o. Polabská stavební s. r. o., Oseček DeltaStav s. r. o., Písková Lhota M & K, stavební servis spol. s r.o., Městec Králové 38
Ekonomické subjekty Od roku 1989 došlo v ohledu velikosti a struktury ekonomických subjektů v celé zemi k zcela razantním změnám. Díky strukturálním změnám muselo mnoho podniků svou činnost silně omezit, některé zcela zanikly. Nové hospodářské prostředí znamenalo pro stávající i nově vznikající ekonomické subjekty nutnost adaptovat se na nové podmínky tržního hospodářství. Mezi tyto klíčové podmínky lze zařadit např. počet zaměstnanců a odvětví činnosti. Na venkově zanikla nebo se rapidně změnila zemědělská družstva a další zemědělské subjekty, ve městech došlo k radikální změně průmyslových podniků. Na druhou stranu vzniklo mnoho nových subjektů, převážně bez zaměstnanců a mikropodniků. Předmětem činnosti těchto subjektů jsou nejčastěji činnosti spadající do terciárního sektoru. Počty jednotlivých ekonomických subjektů v jednotlivých obcích námi sledovaného území jsou uvedeny v tabulce č. 24. Tabulka č. 24: Počet ekonomických subjektů v jednotlivých obcích SO ORP Poděbrady (k 31. 12. 2011) obec počet obec počet 2001 2011 Běrunice 186 Kouty 61 Podmoky 36 Činěves 141 Křečkov 74 Sány 91 Dlouhopolsko 69 Libice nad Cidlinou 295 Senice 48 Dobšice 47 Městec Králové 800 Sloveč 88 Dymokury 209 Odřepsy 68 Sokoleč 217 Hradčany 61 Okřínek 45 Úmyslovice 81 Choťánky 139 Opočnice 117 Velenice 58 Chotěšice 58 Opolany 211 Vlkov pod Oškobrhem 30 Chroustov 38 Oseček 36 Vrbice 32 Kněžice 99 Pátek 153 Vrbová Lhota 93 Kněžičky 55 Písková Lhota 110 Záhornice 80 Kolaje 28 Poděbrady 3 899 SO ORP Poděbrady celkem 7 853 zdroj: autor (podle údajů http://www.mfcr.cz) Tabulka č. 25 obsahuje údaje o vývoji počtu ekonomických subjektů na Poděbradsku během let 2001 2010. 29 Je patrné, že absolutně převažují fyzické osoby nad právnickými a subjekty bez zaměstnanců nad ostatními velikostními kategoriemi ekonomických subjektů. Taktéž je patrná dominance ekonomických subjektů vy vybraných oborech terciérního sektoru. Tabulka č. 25: Ekonomické subjekty v SO ORP Poděbrady v letech 2001 2010 ekonomické subjekty 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 ekonomické subjekty celkem 6 504 6 591 6 883 6 915 6 976 7 098 7 279 7 507 7 531 7 689 fyzické osoby 5 702 5 751 5 938 5 949 5 967 6 040 6 169 6 322 6 279 6 370 z toho zeměděl. podnikatelé * 464 462 466 462 466 454 454 452 152 155 právnické osoby 802 540 945 966 1 009 1 058 1 110 1 185 1 252 1 319 z toho obchodní společnosti 383 389 417 434 447 487 515 552 580 598 podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (v %) ** zemědělství, lesnictví, rybářství 8,3 7,5 7,4 7,4 7,6 7,5 7,3 7,2 4,1 4,4 29 Bohužel vzhledem k absenci údajů na serveru ČSÚ, příp. MPSV ČR za rok 2011, příp. za rok 2012, nelze tyto zařadit do tabulky. 39
průmysl celkem 14,0 14,4 14,2 14,4 14,4 14,0 13,6 13,4 13,5 13,5 stavebnictví 13,5 13,4 13,6 13,9 14,2 14,5 14,9 14,6 15,2 15,0 obchod, ubytování, stravování a pohostinství 35,4 35,3 34,5 33,8 32,9 32,7 32,3 31,8 31,7 31,1 počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 3 654-3 623 3 337 2 699 2 684 2 488 2 851 2 935 3 024 mikropodniky (1 9 zaměstnanců) 1 688-1 616 1 514 582 618 607 620 606 609 malé podniky (10 49 zaměstnanců) 125-140 138 138 135 146 135 127 124 střední podniky (50 249 zaměstnanců) 33-34 34 38 40 36 38 31 28 velké podniky (250 zaměstnanců a více) 2-2 2 2 2 3 3 1 4 nezjištěno 1 002-1 468 1 890 3 517 3 619 3 999 3 860 3 831 3 900 * do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním ** do roku 2008 podle OKEČ, od roku 2009 podle CZ-NACE zdroj: http://www.czso.cz Nezaměstnanost V tabulce č. 26 je zobrazen vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 2010. 30 Z této časové řady je patrný především nárůst nezaměstnaných a míry registrované nezaměstnanosti zejména od roku 2009. Toto je dáno faktory makroekonomického charakteru, kdy celou Českou republiku, tak jako většinu zemí euroatlantické civilizace, zasáhla ekonomická krize se všemi svými průvodními příznaky. Mezi ně lze jistě na jedno z prvních míst zařadit právě vzestup nezaměstnanosti a nárůst počtu (evidovaných) uchazečů o zaměstnání. Tabulka č. 26: Vývoj nezaměstnanosti v SO ORP Poděbrady v letech 2001 2010 (stav k 31. 12.) kategorie 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 evidovaní uchazeči o zaměstnání 1 118 1 193 1 310 1 307 1 296 1 235 1 043 1 317 1 553 1 773 dosažitelní (%) - - - - 95,3 94,8 84,2 97,0 97,8 99,1 OZP (%) 12,7 13,0 13,3 15,3 16,4 15,5 17,3 13,4 12,2 10,8 z toho absolventi (%) 13,6 16,5 11,7 8,0 5,9 7,2 5,1 5,6 5,9 6,5 osoby s délkou evidence nad 28,4 30,1 27,9 33,7 34,3 35,2 32,0 19,6 25,2 29,4 12 měsíců (%) volná pracovní místa 162 57 74 90 71 107 196 95 52 34 počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 6,9 20,9 17,7 14,5 18,3 11,5 5,3 13,9 29,9 52,1 míra registrované nezaměstnanosti (%) 7,57 8,08 8,87 8,85 8,36 7,93 6,66 8,65 10,29 11,90 Pozn.: Dosažitelní jsou ti uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa (tj. evidovaní nezaměstnaní) a ti, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 30 Tak jako v předcházejícím oddíle Ekonomické subjekty, i zde bohužel údaje za rok 2011 na serveru ČSÚ absentují, pročež není možné tyto data vyjádřit. Pouze data pro míru registrované nezaměstnanosti lze použít i za rok 2011, což je popsáno dále v tomto oddíle. 40
Míra registrované nezaměstnanosti Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, SO ORP a SO POÚ se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva. Obr. č. 6: Míra nezaměstnanosti v okresech a krajích České republiky k 31. 12. 2012 zdroj: http://portal.mpsv.cz Pro srovnání vývoje registrované nezaměstnanosti v letech 2002 2012 na území SO ORP Poděbrady použijeme vyšší administrativní celky Středočeský kraj a Českou republiku. Z tabulky č. 27 a především z grafu č. 16 je na první pohled zřetelně vidět, že výše zmíněný dopad ekonomické krize na míru registrované nezaměstnanosti lze spatřit u všech tří komparovaných území. 41