Podpora malého a středního podnikání

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ Podpora malého a středního podnikání BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Veronika Irovská Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Zichová Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podpora malého a středního podnikání vypracovala samostatně s použitím literatury a jiných zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 20. 5. 2012 Veronika Irovská

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce paní Ing. Jaroslavě Zichové za ochotu, pomoc a podporu, kterou mi při zpracování této práce poskytla.

ABSTRAKT IROVSKÁ, V. Podpora malého a středního podnikání. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce je zaměřena na podporu malého a středního podnikání. Cílem práce je srovnat počet podaných a schválených žádostí v jednotlivých krajích ČR a objem čerpání finančních prostředků a zhodnotit využívání vybraných programů z Operačního programu Podnikání a inovace v Jihomoravském a Libereckém kraji. Záměrem dotazníkového šetření je zjistit problematiku spojenou s žádostmi o dotaci. Klíčová slova: malý a střední podnik, podpora malého a středního podnikání, strukturální fondy, Operační program Podnikání a inovace, dotace ABSTRACT IROVSKÁ, V. Support of small and medium-sized business. Bachelor thesis. Brno, 2012. The Bachelor thesis is focused on the support of small and medium-sized business. The aim of the thesis is to compare the number of submitted and approved applications in individual regions of the Czech Republic and the capacity of the use of funds and to evaluate the use of selected programs from the Operational Programme Enterprise and Innovations in the South Moravian Region and the Liberec Region. The purpose of the survey is to identify issues related to applications for subsidy. Key words: small and medium-sized enterprise, support of small and medium-sized business, Structural Funds, Operational Programme Enterprise and Innovations, subsidy

Obsah ÚVOD... 7 1 CÍL PRÁCE A METODIKA... 9 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 10 2.1 Historie vývoje podnikání... 10 2.2 Definice malého a středního podnikání (MSP)... 11 2. 3 Výhody a nevýhody MSP... 12 2.4 Regionální politika... 14 2.4.1 Strukturální fondy... 16 2.5 Podpora de minimis... 17 2.6 Operační program Podnikání a inovace... 18 2.6.1 Prioritní osy... 19 2.6.2 Programy v OPPI... 20 3. VLASTNÍ ČÁST... 23 3.1 Srovnání počtu podaných žádostí a udělených dotací krajů ČR... 23 3.2 Čerpání finančních prostředků z OPPI v krajích ČR... 24 3.3 Komparace Jihomoravského a Libereckého kraje... 25 3.3.1 Charakteristika Jihomoravského kraje... 26 3.3.2 Charakteristika Libereckého kraje... 27 3.3.3 Srovnání počtu podaných žádostí a udělených dotací JMK a LK... 29 3.3.4 Srovnání čerpání finančních prostředků JMK a LK... 31 3.4 Úspěšnost v Jihomoravském a Libereckém kraji... 32 3.5 Dotazníkové šetření... 34 3.5.1 Cílová skupina... 34 3.5.2 Cíl dotazníkového šetření... 34 3.5.3 Analýza dotazníkového šetření... 34 4 SHRNUTÍ A ZÁVĚR... 44 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 46 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ... 48 SEZNAM ZKRATEK... 50 PŘÍLOHA... 52

ÚVOD Od roku 1989 Česká republika prošla řadou důležitých proměn, hlavní změnou byl přechod z centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní. V této souvislosti prudce vzrostl počet lidí, kteří vstoupili do podnikatelské činnosti, což vedlo k růstu počtu podnikatelských subjektů. Tyto podnikatelské subjekty, které mají z hlediska velikosti převážně charakter středních, malých podniků a také těch nejmenších mikropodniků, převážně živnostníků, se staly důležitou součástí ekonomiky České republiky. Významné jsou pro vytváření nových pracovních příležitostí a napomáhají tak k regulaci nezaměstnanosti. Důležitý je také vliv malých a středních podniků v oblastech postižených strukturálními změnami. Protože činnost malých a středních podniků je uskutečňována většinou v místě bydliště podnikatele, přispívají svou činností k rozvoji obcí, měst, regionů a obecně k ekonomickému a sociálnímu rozvoji společnosti. Malé a střední podniky také ovlivňují zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují konkurenci a působí proti vzniku monopolů. Výhodou je rovněž lepší přizpůsobivost měnícím se podmínkám trhu. Na druhé straně přirozenou nevýhodou při srovnání s velkými podniky je relativně malá ekonomická síla malých a středních podniků. Mají obvykle obtížnější přístup k potřebnému kapitálu na provoz i rozvoj. Jejich pozice v soutěži o veřejné zakázky také není silná a dále jsou více ohroženy výkyvy v ekonomice, vnějšími vlivy a krizemi. Na tyto přirozené nevýhody MSP musí reagovat stát a musí vytvořit určitý systém, jak malému a střednímu podnikání pomoci. Cílem jejich podpory je zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů, výkonnosti a úrovně informačních technologií. Malé a střední podnikání podporují všechny ekonomicky vyspělé země. Podpora malého a středního podnikání není vystavena kritice na rozdíl od podpory investování a podpory vstupu velkých zahraničních firem do podnikání. Rovněž EU považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu zaměstnanosti. V České republice je podpora malého a středního podnikání upravena zákonem č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Zákon definuje malého a středního podnikatele, oblasti poskytnutí podpory, jmenuje poskytovatele podpory, také obsah programů podpory. Definice malého a středního podnikatele byla sjednocena 7

s definicí Evropské unie. Je vypisováno množství programů, které slouží k pomoci podnikatelů, od zakládání podniku až po jeho vývoj. Jedním z programů upravující podporu malého a středního podnikání je Operační program Podnikání a inovace se zaměřením na podporu průmyslu a zejména na podporu malého a středního podnikání. Tento program má zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků, povzbudit tyto podniky při vstupu na zahraniční trhy a zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky ČR. 8

1 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je zhodnotit využívání programů zaměřených na podporu financování podnikatelské činnosti malých a středních podniků. Práce je zaměřena na zhodnocení čerpání finančních prostředků vybraných programů OPPI a je provedena komparace čerpání ve vybraných regionech. Hlavním cílem je porovnat současný stav počtu podaných, přiznaných žádostí a stav čerpání finančních prostředků z Operačního programu Podnikání a inovace. Jsou porovnány jednotlivé kraje a poté Jihomoravský a Liberecký kraj v konkrétních programech. Jedná se o program Eko-energie, ICT v podnicích, ICT a strategické služby, Inovace, Klastry, Marketing, Nemovitosti, Poradenství, Potenciál, Prosperita, Rozvoj, Školicí střediska a Technologické platformy. Jedná se o programy, u nichž je poskytována podpora ve formě dotace. Cílem je zjistit jaký je podíl přiznaných dotací na celkovém počtu podaných žádostí a jaký objem finančních prostředků byl již vyčerpán. Dalším cílem je zhodnotit úspěšnost podnikatelů ve schvalování žádostí vybraných programů v rámci OPPI a prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit největší potíže s žádání o dotace spojené, názory příjemců dotace a případná doporučení. Metodika zpracování bakalářské práce spočívala v nastudování potřebné literatury a dalších podkladů, které se týkají řešené problematiky podpory malého a středního podnikání. Důležitým zdrojem informací byl internet. Potřebné informace zejména pro zpracování vlastní části bakalářské práce byly čerpány z internetových stránek agentury CzechInvest a z dat Českého statistického úřadu. Následně bylo provedeno zpracování získaných údajů do grafů a tabulek. Základním metodickým postupem pro splnění zadaného cíle byla metoda komparace. Pro získání informací z podnikatelské praxe bylo nutné kontaktovat určité množství malých a středních podniků. Ke splnění tohoto cíle byl sestaven dotazník a byl zaslán k vyplnění firmám v Jihomoravském a Libereckém kraji. Navrácené dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny ve formě tabulek a výsledky prezentovány. 9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Historie vývoje podnikání Ekonomický systém Československa v období socialistické republiky byl založen na centrálně plánované ekonomice. Výrobní prostředky byly celospolečenským vlastnictvím, nabídka a poptávka byla deformována. Deformace nastávala také v systému odměňování, což vedlo k potlačení osobní iniciativy a posléze ke stagnaci ekonomiky a zaostávání za státy s tržní ekonomikou. Soukromý podnikatelský sektor téměř neexistoval. V Československu dosáhla centralizace ekonomiky nejvyššího stupně. Po roce 1989, po změně společenských podmínek, byly ustanoveny zastupitelské orgány a orgány výkonné včetně vlády. Roku 1990 začala transformace ekonomiky. Byly přijaty zákony o soukromém podnikání, obchodních společnostech a státním podniku. Došlo k několika zásadním změnám a to k liberalizaci cen, k liberalizaci zahraničního obchodu prostřednictvím odstranění státního monopolu a také k privatizaci. Malá privatizace a restituce vedly ke vzniku, případně obnovení fungování živnostenského podnikání. Na počátku 90. let tedy byly vytvořeny základní legislativní a ekonomické podmínky pro možnost podnikání. Některé odbory se začaly zabývat podporou malého a středního podnikání, vznikly i agentury pro podporu podnikání (pozdější CzechTrade a CzechInvest) a banky. V letech 1997 až 1998 nastal určitý nesoulad mezi ekonomickou politikou vlády a centrální banky. Objevil se také problém v podobě rostoucí míry nezaměstnanosti. Hlavní prioritou byla příprava na vstup do EU, což znamenalo implementaci evropského práva a tudíž nutné legislativní kroky. V následujících letech tedy probíhala tzv. legislativní smršť a postupně se legislativa stávala značně nepřehlednou a zatěžující podnikatelské prostředí. Cílem vlády bylo mimo jiné zlepšení podpory malého a středního podnikání, výzkumu a vývoje a také investičního prostředí. Rokem 1999 došlo ke znovuoživení ekonomického růstu, byl schválen samostatný zákon o investičních pobídkách, což mělo za účinek příliv přímých zahraničních investic. Byla také provedena privatizace polostátních komerčních bank. I v dalších letech pokračoval relativně pozitivní hospodářský vývoj. V roce 2001 začala reforma veřejné a státní správy. Nové vyšší územně správní celky kraje, se stály 10

rozhodující v oblasti samosprávy v regionech, získávají určité kompetence a také finanční zdroje. V květnu roku 2004 ČR vstupuje do Evropské unie. Ve velké míře se začala rozvíjet cílená podpora malého a středního podnikání, byly vytvořeny předpoklady podpory exportu, dále se rozvíjela také politika podpory investování. Hospodářská pozice ČR se zlepšila, toto období můžeme charakterizovat růstem HDP, průmyslu i exportu. Problémem je však rostoucí míra nezaměstnanosti. Za nejvýznamnější pozitiva vstupu ČR do EU lze označit fakt, že Česká republika může čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU a také to, že se významně rozšířily odbytové možnosti českého hospodářství, a to hlavně průmyslu. (Petříček, 2006) Zlomový okamžik vstupu do EU ovlivnil i celý systém podpor, nadále je podpora směřována především k zachování a zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. 2.2 Definice malého a středního podnikání (MSP) V rámci EU začala platit od 1. 1. 2005 nová definice MSP, která nahradila definici z roku 1996. V ČR je definice uvedena v Zákoně o podpoře malého a středního podnikání č.47/2002 Sb., v novelizovaném znění. Pro získání podpory se v EU rozlišují drobní, malí a střední podnikatelé. Drobný, malý a střední podnik je charakterizován počtem zaměstnanců, ekonomickými kritérii a nezávislostí. 1. Za drobného, malého a středního podnikatele (tedy MSP) se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 11

3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. Kromě počtu zaměstnanců a ekonomických ukazatelů musí podnik splnit ještě jedno kritérium, a to nezávislost. U kritéria nezávislosti došlo také od 1. 1. 2005 ke změně, kdy z tohoto hlediska jsou podniky definovány jako samostatné, partnerské a spojené. Spojené neboli propojené podniky jsou takové, kdy jeden podnik vlastní většinu kapitálu nebo hlasovacích práv v druhém podniku. Partnerským podnikem rozumíme vysokou školu, samostatné orgány místní správy, fondy regionálního rozvoje, veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu a jsou to podniky, které jako mateřský podnik vlastní více než 25 % kapitálu nebo hlasovacích práv v podniku dceřiném. Poslední skupinu tvoří podnik samostatný, nezávislý, který nesplňuje dvě výše uvedená kritéria nezávislosti. (Jáč,2005) Malé a střední podniky mají nezastupitelné místo v ekonomice každého demokratického státu. To jakým způsobem bude potenciál MSP využit, je do značné míry závislé na prostředí, kterým jsou tyto podniky obklopeny. Faktory, které ovlivňují působení MSP negativně, můžeme zobecnit jako nevýhody ve srovnání s podniky velkými, na druhé straně lze charakterizovat určité výhody spojené s činností MSP. 2. 3 Výhody a nevýhody MSP Mezi výhody, které jsou v souvislosti s MSP uváděny, patří vznik nových pracovních míst. Malé a střední podniky vytvářejí nová pracovní místa, přispívají k sociální a ekonomické soudržnosti regionů a také k ekonomickému růstu. Zaměstnáváním pracovníků, kteří přišli o práci v důsledku propouštění z velkých firem omezujících svou činnost, pomáhají zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn. MSP také působí v oblastech, které nejsou pro velké podniky lákavé nebo jako subdodavatelé velkých firem. Přispívají i k celkovému rozvoji regionů, menších měst a obcí. (Klímová, 2007) Mezi další přednosti bychom mohli zařadit vysokou pružnost a schopnost rychle se přizpůsobit přáním, změnám na trhu a požadavkům zákazníka. Jednoduchá organizační 12

struktura umožňuje uskutečnit rychlá rozhodnutí týkající se všech činností firmy bez konfliktů mezi vnitropodnikovými jednotkami. (Kislingerová, 2005) I když malé a střední podnikání přináší celou řadu předností, najdeme zde i slabé stránky. Velkou nevýhodou je nedostatečná finanční síla. MSP si nemůže dovolit velké snížení cen nebo vedení cenové války, protože by případnou ztrátu neměl z čeho pokrýt. Pokud porovnáme situaci s velkými podniky, je zde také větší hrozba druhotné platební neschopnosti, jako následek platební nekázně zákazníků. Nedisponují odborníky a mají ztížený přístup k odbornému vzdělávání a poradenským službám. Další nevýhodou je horší přístup ke kapitálu. Protože malé podniky jsou více rizikové, relativní náklady na sjednání úvěru jsou vyšší než u velkých podniků, a proto nejsou pro banky příliš atraktivními klienty. Mají též ztížený přístup k informacím o situaci na trhu a je i obtížnější proniknout na zahraniční trh. (Kislingerová, 2005) Pokud se malý nebo střední podnik rozhodne k podnikání v zahraničí, potýká se s řadou problémů. Podnik by si nejprve měl ověřit, jestli disponuje určitými příznivými faktory ovlivňujícími obchodní aktivity firmy, ověřit si, zda má konkurenceschopné výrobky nebo služby, s nimiž se chce na zahraničním trhu uplatnit, dále existenci obchodního oddělení. Dalším významným faktorem je účast na výstavách a veletrzích a dotace na účast na výstavách v zahraničí od státních organizací. Cílem těchto proexportních aktivit je nejen export výrobků a služeb do zahraničí, ale také prezentace České republiky. (Vojík, 2010) Na nevýhody, které jsou s činností malých a středních podniků spojovány musí stát reagovat a malému a střednímu podnikání pomoci. Podpora MSP začala v České republice již v 90. letech, ještě před schválením zákona o Státní podpoře malých a středních podniků. Zpočátku se čerpalo ze státního rozpočtu, hlavními formami podpory byly přímé dotace, záruky za úvěry a krytí úroků. Postupem času začaly vznikat programy na podporu při založení podniku, při exportu, dále se rozvíjely informační a poradenské služby. Vstupem do EU bylo České republice umožněno čerpat finanční prostředky prostřednictvím operačních programů a jsou mimo jiné podporovány činnosti jako investování, výzkum a vývoj. (Petříček, 2006) 13

2.4 Regionální politika Regionální politika Evropské unie patří mezi její nejvýznamnější aktivity. Svým podílem na celkovém rozpočtu Unie představuje druhou nejvýznamnější výdajovou kategorii. Motivy pro založení regionální politiky byly především ekonomické, sociální, politické a později i ekologické. Její hlavní cíl představovalo zvýšení ekonomické a sociální soudržnosti a tím snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů. (Marek, Kantor, 2007, s. 19) Finanční rámec 2007 2013 EU v tomto období hospodaří s částkou téměř 862,4 miliardy EUR, což představuje 1,045 % HDP EU. Objem finančních prostředků na regionální politiku a politiku soudržnosti pro období 2007 2013 dosáhne výše 308 miliard EUR, tedy 0,37 % HND. Česká republika má možnost z rozpočtu EU v oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti čerpat 752,7 miliard Kč. Na strukturální fondy připadne zhruba 516 miliard Kč a na Fond soudržnosti 258 miliard Kč. Podíl evropských fondů na financování veřejných projektů vzroste až na 85 %. (Marek, Kantor, 2007) Česká republika využívá v programovacím období 2007 2013 celkem pro čerpání finančních prostředků 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a to cíl Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. 1. Cíl Konvergence Cíl Konvergence se snaží o podporu hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále mohou z tohoto cíle čerpat státy, jejichž hrubý národní produkt (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. V ČR spadají pod tento cíl všechny regiony soudržnosti s výjimkou hlavního města Prahy. Cíl Konvergence je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. (Fondy Evropské unie: Regionální politika EU, [online]) Na cíl Konvergence je v ČR vyčleněno pro celé programovací období 25,89 miliard EUR. 14

Možnost čerpat finanční prostředky v rámci regionální politiky EU je realizována pomocí operačních programů, které jsou ve dvou variantách. Jedná se o tematické operační programy, které řeší problematiku daného sektoru či oblasti a operační programy regionální, jež se vztahují na jeden region NUTS II. Pro cíl Konvergence je možné čerpat finanční prostředky dle následujících tematických operačních programů. Patří sem osm operačních programů s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliard EUR. OP Doprava OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Dále do cíle Konvergence patří sedm regionálních operačních programů (ROP) pro regiony soudržnosti s celkovou částkou 4,66 miliard EUR, a to: ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Střední Morava 2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl je zaměřen na podporu regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Týká se především hlavního města Prahy se dvěma operačními programy. Na tento cíl připadá v ČR 0,42 miliardy EUR. OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita 15

3. Cíl Evropská územní spolupráce Evropská spolupráce podporuje příhraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Spadají pod něj všechny regiony ČR a připadá na něj 0,39 miliard EUR. V letech 2007 2013 bude realizován na 5 bilaterálních operačních programů. OP Přeshraniční spolupráce Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce Polsko OP Přeshraniční spolupráce Rakousko OP Přeshraniční spolupráce Sasko OP Přeshraniční spolupráce Slovensko OP Meziregionální spolupráce zahrnuje všechny státy EU, Norsko, Švýcarsko OP Nadnárodní spolupráce zahrnuje ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a část Ukrajiny Síťový OP ESPON 2013 patří sem všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko Síťový OP INTERACT II patří sem všechny členské státy (Fondy Evropské unie: Programy 2007 2013, [online]) 2.4.1 Strukturální fondy V období 2007 2013 jsou k financování k dispozici tři nástroje, a to strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond, třetím nástrojem je Kohezní fond. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) byl založen roku 1972, fungovat začal od roku 1975 a od roku 1988 je integrován do regionální politiky EU. Jeho úkolem je podpora veřejných a soukromých investic na pomoc odstranění rozdílů mezi regiony v celé EU, podpora projektů soustředěných na regionální rozvoj, hospodářské změny, větší konkurenceschopnost a územní spolupráci. Mezi priority pro financování patří výzkum, inovace, ochrana životního prostředí a prevence rizik a investice do infrastruktury. Evropský sociální fond (ESF) je nejstarším ze všech strukturálních fondů, vznikl roku 1957 díky Římské smlouvě. V současné době je hlavním nástrojem sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU. V současném programovacím období se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků, lepší přístup 16

k zaměstnání a účast na trhu práce, posílení sociálního začlenění potlačováním diskriminace a usnadněním přístupu znevýhodněných osob na trh práce a podporu partnerství pro reformy v oblastech zaměstnanosti a začlenění. Další finanční nástroj je Kohezní fond (KF) nebo také Fond soudržnosti (FS), který byl ustaven Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Tento fond není strukturálním fondem. Prostředky z něj se vztahují na členské státy s HDP nižším než 90 % průměru Společenství. Soustřeďuje se především na projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a na transevropské dopravní sítě. (Marek, Kantor, 2007) 2.5 Podpora de minimis Normy na ochranu svobodné soutěže tvoří důležitou součást práva ES. S postupnou globalizací a odstraňováním rozličných bariér se ukazuje, že politika ochrany svobodné soutěže je významná. Základní normou vymezující veřejnou podporu je čl. 87 odst. 1 smlouvy ES. Tento článek, který je součástí tzv. primárního práva ES, stanoví, že: Podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují soutěž nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak. (Kincl, 2004, s. 13) Veřejná podpora umožňuje a pomáhá rozvíjet regiony, bojovat proti nezaměstnanosti a také ekonomicky posílit malé a střední podnikání. Veřejná podpora tvoří součást hospodářské strategie států. Vykazuje ale i negativum, kterým je narušení soutěže. Proto v právu ES platí obecný zákaz poskytování veřejné podpory. Tento zákaz však není absolutní. Obecný zákaz poskytování veřejné podpory platí, pokud určité opatření zakládající veřejnou podporu není pokryto některou z výjimek stanovených ve smlouvě ES. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory může být povolena na základě rozhodnutí Evropské komise nebo na základě blokových výjimek. (Kincl, 2004) Podpora malého rozsahu (tedy podpora de minimis) nemá dopad na hospodářskou soutěž, ani neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU, a proto není považována za veřejnou podporu. Podpora de minimis nesmí spolu s ostatními podporami de minimis poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši 17

odpovídající částce 200 000 EUR. (CzechInvest: Veřejná podpora a de minimis, [online]) Veřejná podpora v rámci OPPI spadá do všech odvětví zpracovatelského průmyslu a služeb v působnosti MPO. V roce 2009 bylo České republice schváleno použití Dočasného rámce Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné hospodářské a finanční krize. V průběhu roku 2010 bylo možné čerpat podporu dle dočasného rámce v programech Prosperita, Spolupráce Klastry a Potenciál. Od počátku roku 2010 vznikl v ČR Registr podpor malého rozsahu, jehož cílem je vytvořit systém pro evidenci poskytnutých podpor de minimis. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, [online]) 2.6 Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu. Navazuje na operační program Průmysl a podnikání, který byl vyhlášen pro programovací období 2004 2006. Rozpracovává významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce ČR 2007 2013 Konkurenceschopná česká ekonomika. Tento operační program je významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na současné programovací období schválené usnesením vlády ČR č. 392/2006. (Průvodce podnikatele OPPI, 2007) Globálním cílem tohoto programu je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Program podporuje tyto specifické cíle: - zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků; - zvýšit inovační činnost v průmyslu; - zintenzivnit zavádění inovací, technologií, výrobků a služeb; - zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven); - povzbudit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a s vývojem; 18

- zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu; - zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu; - zintenzivnit rozvoj poradenských služeb pro podnikání; - zintenzivnit rozvoj informačních služeb pro podnikání. (Marek, Kantor, 2007, s. 43) 2.6.1 Prioritní osy Operační program Podnikání a inovace zahrnuje 7 prioritních os. Prioritní osa 1: Vznik firem zahrnuje dvě oblasti podpory. První se zabývá podporou začínajícím podnikatelům program podpory START, druhá je zaměřena na využití nových finančních nástrojů. Prioritní osa 2: Rozvoj firem se také dělí na dvě oblasti podpory, a to bankovní nástroje podpory malých a středních podniků s programy podpory PROGRES A ZÁRUKA a podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb s programy podpory ROZVOJ, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY a ICT V PODNICÍCH. Prioritní osa 3: Efektivní energie oblastí podpory je úspora energie a obnovitelné zdroje energie s programem EKO-ENERGIE Prioritní osa 4: Inovace oblast podpory je zaměřena na zvyšování inovační výkonnosti podniků a zahrnuje programy podpory INOVACE a POTENCIÁL Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace se dělí na 3 oblasti podpory. První se nazývá platformy spolupráce a zahrnuje program SPOLUPRÁCE a PROSPERITA, druhou oblastí je infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů s programem ŠKOLICÍ STŘEDISKA a třetí je infrastruktura pro podnikání program NEMOVITOSTI. Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání obsahuje 2 oblasti podpory. Podpora poradenských služeb s programem PORADENSTVÍ a podpora marketingových služeb zahrnující program MARKETING. Prioritní osa 7: Technická pomoc je zaměřena na oblast technické pomoci při řízení a implementaci operačního programu a druhou oblastí je ostatní technická pomoc. (CzechInvest: co je to Operační program Podnikání a inovace, [online]) 19

2.6.2 Programy v OPPI V rámci OPPI je možno čerpat podporu z celkem 15 programů. Program START a PROGRES jsou úvěry a program ZÁRUKA je zvýhodněnou zárukou. Práce se zaměřuje pouze na dotace. Proto bude v následujícím výčtu popsáno zbývajících 12 programů podpory. ROZVOJ Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů ve fázi růstu. Podporovány jsou hlavně projekty, které se podílejí na odstraňování regionálních rozdílů a také projekty s růstovým potenciálem. Typovými projekty jsou rozvojové projekty se zaměřením na nákup technologií s vyššími technickými a užitnými parametry a realizace projektů, které zvyšují efektivnost procesů, například nákup strojů. Příjemce může být FO i PO splňující definici MSP, s místem realizace v obcích s více než 2000 obyvateli. ICT V PODNICÍCH Cílem je podpořit konkurenceschopnost malých a středních podniků prostřednictvím kvalitativně vyššího využití jejich potenciálu v oblasti pořizování a rozšiřování informačních systémů. Program je pro podniky do 250 zaměstnanců, podnikající ve zpracovatelském průmyslu, kteří mají uzavřena alespoň 2 po sobě jdoucí daňová období. ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY Tento program je určen jak pro MSP, tak i pro velké podniky, pokud nejsou nadnárodní společností nebo její součástí. Cílem je podpora konkurenceschopnosti, růstu ICT sektoru, nabídky nových informačních systémů, ICT řešení, nových softwarových produktů a služeb. Program je zaměřen také na rozvoj informační a znalostní společnosti a zvyšování dostupnosti informací o produktech ICT. EKOENERGIE Cílem programu EKOENERGIE je podpořit rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie a úspory energie. U tohoto programu existují dvě formy podpory. A to dotace a zvýhodněné podřízené úvěry s finančním příspěvkem. 20

INOVACE Cílem tohoto programu je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů podniků a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví. POTENCIÁL Program je určen pro malé, střední i velké podniky s cílem podpořit zakládání a rozvoj podnikových výzkumných center, a napomoci tak zvýšení počtu podnikatelských subjektů, které provádějí průmyslový výzkum a vývoj, a zvýšit jeho úroveň. SPOLUPRÁCE Program SPOLUPRÁCE je určen pro právnické osoby a pro sdružení osob založené za účelem provozování uskupení. Cílem je podpora vzniku a rozvoje kooperačních projektů na regionální, nadregionální i mezinárodní úrovni. Tyto projekty mají posloužit jako nástroj rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu prostřednictvím odvětvových seskupení klastrů, pólů excelence a technologických platforem. PROSPERITA Program je určen pro oblast veřejného sektoru a pro právnické osoby, které spolupracují například s výzkumným ústavem nebo institucí terciárního vzdělávání. Hlavním cílem je podpora zakládání a rozvoje infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace, dále podpora rozvoje podnikatelských inkubátorů, inovačních center a sítí Business Angels. ŠKOLICÍ STŘEDISKA Program je určen pro malé a střední podniky, v odůvodněných případech i velké podniky, podnikatelská uskupení, oborové a profesní komory, územní samosprávné celky a jejich svazky, nestátní nezisková organizace (NNO), vzdělávacím institucím mimo systém formálního vzdělávání (střední škola, veřejná vysoká škola a podobně) a další sdružení vytvořená z výše uvedených subjektů. Cílem je zlepšení kvality zázemí pro vzdělávání prostřednictvím budování infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů v sektoru průmyslu a podnikání. 21

NEMOVITOSTI Příjemcem podpory jsou podnikatelské subjekty, územní samosprávné celky a jejich svazky. Cílem programu je přispět ke vzniku funkčního trhu nemovitostí a ke zlepšení investičního a životního prostředí prostřednictvím stimulace vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí včetně související infrastruktury. PORADENSTVÍ Program je určen pro všechny malé a střední podnikatele. Jeho cílem je zlepšit kvalitu a dostupnost poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro MSP a tím zvýšit jejich konkurenceschopnost. MARKETING Příjemcem podpory jsou MSP a jejich seskupení, v případě podpory společných účastí na specializovaných veletrzích a výstavách jsou podporovány podnikatelské asociace. Hlavním cílem je posílit mezinárodní konkurenceschopnost podniků podporou individuálních účastí na zahraničních výstavách a veletrzích, podpora aliančních činností MSP a společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí. (Průvodce podnikatele operačním programem Podnikání a inovace, 2007) 22

3. VLASTNÍ ČÁST Vlastní část je zaměřena na srovnání počtu podaných žádostí a udělených dotací v jednotlivých krajích ČR a srovnání objemu čerpání finančních prostředků v jednotlivých krajích. V další části vlastní práce je provedena komparace dvou krajů, a to Jihomoravského a Libereckého. Poslední část je zaměřena na dotazníkové šetření. 3.1 Srovnání počtu podaných žádostí a udělených dotací krajů ČR Z provedeného srovnání počtu žadatelů o přiznání podpory v jednotlivých krajích ČR z následujícího grafu č. 1 vyplývá, že nejúspěšnějším žadatelem je Jihomoravský kraj, a to co do počtu podaných žádostí, tak i schválených žádostí. V Jihomoravském kraji bylo k 27. 4. 2012 podáno 2 900 žádostí, k témuž datu bylo uděleno celkem 1 108 dotací. Druhým nejúspěšnějším žadatelem je Moravskoslezský kraj s počtem 1 041 udělených dotací. V rozmezí 1 000 až 500 udělených dotací se pohybují kraje Zlínský, Středočeský a Olomoucký. Nejhůře, co se týče čerpání dotací z OPPI, jsou na tom Jihočeský, Liberecký, Plzeňský a na posledním místě Karlovarský kraj. Celkem bylo v OPPI v těchto krajích podáno 17 826 žádostí, z toho jich bylo 6 979 schváleno. Rozdíl mezi počtem podaných žádostí a udělených dotací spočívá hlavně v nesplnění požadovaných kritérií, které následně vede k zamítnutí žádosti. Další příčinou vyřazení žádosti může být odstoupení žadatele. Graf 1: Počet podaných žádostí a udělených dotací podle krajů data k 27. 4. 2012 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2900 1108 848 331 441 156 907 877 402 313 2417 1990 1897 1467 1277 1041 979 1068 555 758 703 806 426 285 398 455 Počet podaných žádostí Počet udělených dotací ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování 23

3.2 Čerpání finančních prostředků z OPPI v krajích ČR Podle Výroční zprávy OPPI za rok 2010 je z Evropského fondu regionálního rozvoje na období 2007 2013 vyčleněno 3 041 312 546 EUR. Zbývajících 15 %, tedy 536 702 214 EUR má být financováno z českých veřejných zdrojů. Finanční alokace pro OPPI je celkem 3 578 014 760 EUR. Po převedení na českou korunu se jedná o 88 985 227 081,2 Kč (kurz měny je stanoven ke dni 27. 4. 2012: 1 EUR = 24,87 Kč) Ke dni 27. 4. 2012 byla v Operačním programu Podnikání a inovace přiznána dotace 6 979 projektům v celkové hodnotě 57 809 856 264 Kč. K témuž datu byla proplacena částka 17 937 175 228 Kč. Přesto, že nejúspěšnějším žadatelem co se týká počtu podaných i schválených žádostí je Jihomoravský kraj, v objemu proplacených finančních prostředků je na prvním místě kraj Moravskoslezský. K 27. 4. 2012 bylo v Moravskoslezském kraji proplaceno 3 554 839 699 Kč. Malým a středním podnikům v Jihomoravském kraji byla proplacena částka 2 543 435 761 Kč, ve Zlínském kraji 2 050 478 942 Kč. 1 až 2 miliardy Kč čerpají kraje Pardubický, Olomoucký a Středočeský. Nejméně finančních prostředků získal Karlovarský kraj, a to 417 418 651 Kč. Tab. 1: Čerpání finančních prostředků z OPPI podle krajů data k 27. 4. 2012 Kraj Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM Proplaceno (v Kč) 763 111 464 Kč 2 543 435 761 Kč 417 418 651 Kč 922 836 407 Kč 802 530 078 Kč 3 554 839 699 Kč 1 163 865 004 Kč 1 157 135 686 Kč 835 194 795 Kč 1 971 509 568 Kč 860 742 709 Kč 894 076 464 Kč 2 050 478 942 Kč 17 937 175 228 Kč ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování 24

3.3 Komparace Jihomoravského a Libereckého kraje Ze zjištěných údajů o počtu podaných žádostí a počtu udělených dotací je práce zaměřena na komparaci kraje s nejvyšším počtem udělených dotací, tedy Jihomoravského, s jedním vybraným krajem ČR, který v čerpání dotací zaostává. Pro výběr druhého kraje bylo zvoleno kromě hlediska počtu podaných a kladně vyřízených žádostí také kritérium podílu HDP kraje na HDP celé České republiky a dále míra nezaměstnanosti. Graf 2: Podíl HDP jednotlivých krajů na HDP ČR (v %) data k 23. 11. 2011 12 10 8 6 4 2 0 5,2 10,5 2 4,5 2,9 9,7 4,6 4,1 4,7 10,8 6,4 3,8 4,7 Podíl na HDP, ČR = 100 ZDROJ: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-2900, vlastní zpracování Graf 3: Míra registrované nezaměstnanosti jednotlivých krajů ČR (v %) data k 23. 11. 2011 16 14 12 10 8 6 4 2 0 8,5 10,87 11,39 8,37 10,54 12,36 12,48 9,87 8,25 7,73 13,9 10,73 10,74 Míra registrované nezaměstnanosti ZDROJ: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-2900, vlastní zpracování 25

Z grafu č. 2 je patrné, že nejméně se na tvorbě HDP podílí Karlovarský kraj, a to pouze 2 %, míra nezaměstnanosti se naopak řadí mezi nejvyšší 11,39 %. Dále je v úvahu brána skutečnost, že operační program Podnikání a inovace je zaměřen na zpracovatelský průmysl a v Karlovarském kraji je nejvýznamnějším odvětvím cestovní ruch. Z tohoto hlediska nebyl Karlovarský kraj pro účely srovnání vhodný. Za nejvhodnější pro srovnání čerpání finančních prostředků z OPPI podle stanovených kritérií byl vybrán Liberecký kraj. V čerpání dotací je na 11. místě, na tvorbě HDP se podílí pouze 2,9 % a míra nezaměstnanosti je poměrně vysoká 10,54 %. 3.3.1 Charakteristika Jihomoravského kraje Do Jihomoravského kraje spadá sedm okresů: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, které tvoří 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. (ČSÚ: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, [online]) Obr. 1: Mapa okresů Jihomoravského kraje ZDROJ: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj/okresy/ Ekonomický potenciál Jihomoravského kraje je poměrně vysoký. Vytvořený HDP představuje 10,5 % celkového HDP ČR. Nejvíce se na ekonomice kraje podílí zpracovatelský průmysl, který je zastoupen na celkové hrubé přidané hodnotě 21,2 %. Komerční služby se podílejí 16,2 %, obchod a opravy spotřebního zboží zaujímají 14,9 % a 8,7 % stavebnictví. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se pohybuje kolem 11 %. Poklesla i nabídka volných pracovních míst, o jedno pracovní místo se uchází v průměru 21,7 uchazečů. V podnicích s 20 a více zaměstnanci počet zaměstnanců mírně poklesl. (ČSÚ: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010, [online]) 26

Podnikatelské prostředí kraje lze charakterizovat i počtem a strukturou registru ekonomických subjektů. V tabulce č. 2 a č. 3 je přehled počtu ekonomických subjektů rozdělených podle právní formy a podle počtu zaměstnanců. Tab. 2: Počet ekonomických subjektů podle právní formy v JMK data k 31. 12. 2010 Ekonomické subjekty: Fyzické osoby 211 952 Právnické osoby 71 250 Ekonomické subjekty celkem 283 202 ZDROJ:http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu_jihomoravskeho_kraje_k_31 _12_2010, vlastní zpracování Tab. 3: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v JMK data k 31. 12. 2010 Počet zaměstnanců: Neuvedeno 156 946 Bez zaměstnanců 93 209 1-9 zaměstnanců 25 871 10-49 zaměstnanců 5 693 50-249 zaměstnanců 1 245 nad 250 zaměstnanců 238 Ekonomické subjekty celkem 283 202 ZDROJ:http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu_jihomoravskeho_kraje_k_31 _12_2010, vlastní zpracování 3.3.2 Charakteristika Libereckého kraje Liberecký kraj je tvořen čtyřmi okresy, a to Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily s 10 správními obvody obcí s rozšířenou působností. (ČSÚ: Charakteristika kraje, [online]) 27

Obr. 2: Mapa okresů Libereckého kraje ZDROJ: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/okresy/ Liberecký kraj se podílí na tvorbě HDP ČR pouze 2,9 %. Je to průmyslově rozvinutý region s převažující výrobou skla a bižuterie, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu související s výrobou automobilů. Důležitou součástí ekonomiky kraje je také cestovní ruch. Míra registrované nezaměstnanosti se pohybuje kolem 10,5 %. V rámci ČR se řadí na 7. místo. (ČSÚ: Charakteristika kraje, [online]) Rovněž Liberecký kraj je charakterizován počtem ekonomických subjektů. Tab. 4: Počet ekonomických subjektů podle právní formy v LK data k 31. 12. 2009 Ekonomické subjekty: Fyzické osoby 92 539 Právnické osoby 22 451 Ekonomické subjekty celkem 114 990 ZDROJ: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/100309_res, vlastní zpracování Tab. 5: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v LK data k 31. 12. 2009 Počet zaměstnanců: Neuvedeno 69 292 Bez zaměstnanců 35 091 1-9 zaměstnanců 8 323 10-49 zaměstnanců 1 788 50-249 zaměstnanců 430 nad 250 zaměstnanců 66 Ekonomické subjekty celkem 114 990 ZDROJ: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/100309_res, vlastní zpracování 28

3.3.3 Srovnání počtu podaných žádostí a udělených dotací JMK a LK Tabulka č. 6 zobrazuje přehled počtu podaných žádostí v Jihomoravském i v Libereckém kraji a tyto údaje srovnává. Tab. 6: Počet podaných žádostí v JMK a LK data k 27. 4. 2012 Program Počet podaných žádostí v JMK Počet podaných žádostí v LK Eko-energie 295 117 ICT v podnicích 388 87 ICT a strategické služby 254 32 Inovace 421 194 Marketing 310 77 Nemovitosti 168 60 Poradenství 176 34 Potenciál 183 38 Prosperita 64 9 Rozvoj 408 185 Spolupráce 26 6 Školicí střediska 207 38 CELKEM 2 900 877 ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování V Jihomoravském kraji je nejvíce žádostí podáno do programu Inovace, do 27. 4. 2012 to bylo 421 žádostí. Dalším v pořadí je program Rozvoj s počtem 408 žádostí, ICT v podnicích s 388 žádostmi. V rozmezí 310 až 207 podaných žádostí se pohybují programy Marketing, Eko-energie, ICT a strategické služby, Školicí střediska, Potenciál, Poradenství a Nemovitosti. Z hlediska počtu podaných žádostí jsou nejméně žádané programy Prosperita a Spolupráce. I v Libereckém kraji je na prvním místě nejčastěji žádaným programem program Inovace se 194 podanými žádostmi do 27. 4. 2012. Dalším v pořadí je program Rozvoj, Eko-energie, ICT v podnicích a Marketing. Dále se do rozmezí 60 až 32 podaných žádostí řadí programy Nemovitosti, Školicí střediska a Potenciál, Poradenství, ICT a strategické služby s 32 žádostmi. Počet žádostí u ostatních programů je stejně jako u Jihomoravského kraje velmi nízký. Jedná se o programy Prosperita a Spolupráce. Lze konstatovat, že pořadí v počtu podaných žádostí je v obou krajích velmi podobné. Výjimku tvoří pouze programy ICT a strategické služby, kdy v Jihomoravském kraji je 29

tento program na 6. místě a v Libereckém kraji až na 10. místě. Také u programu Nemovitosti je mezi kraji odlišnost v pořadí podaných žádostí. V Libereckém kraji se řadí s počtem 60 podaných žádostí na 6. místo, zato v Jihomoravském kraji je až na 10. pozici. Následující tabulka srovnává počet přiznaných dotací v Jihomoravském a v Libereckém kraji. Tab. 7: Počet přiznaných dotací v JMK a LK data k 27. 4. 2012 Program Počet přiznaných dotací v JMK Počet přiznaných dotací v LK Eko-energie 73 36 ICT v podnicích 167 38 ICT a strategické služby 84 9 Inovace 156 63 Marketing 186 39 Nemovitosti 84 29 Poradenství 85 16 Potenciál 51 15 Prosperita 11 1 Rozvoj 142 54 Spolupráce 7 4 Školicí střediska 62 9 CELKEM 1 108 313 ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování Nejvíce přiznaných dotací v JMK je v programu Marketing, a to 186. Do 142 přiznaných dotací se pohybují programy ICT v podnicích, Inovace a Rozvoj. Ve zbývajících programech je počet dotací pod 85. V programu Prosperita a Spolupráce bylo přiznáno pouze 11 a 7 dotací. Malým a středním podnikům v Libereckém kraji bylo přiznáno nejvíce dotací v programech Inovace, Rozvoj, Marketing, ICT v podnicích, a Eko-energie. 30

3.3.4 Srovnání čerpání finančních prostředků JMK a LK Tab. 8: Čerpání finančních prostředků z OPPI podle programů v JMK data k 27. 4. 2012 Program Eko-energie ICT v podnicích ICT a strategické služby Inovace Marketing Nemovitosti Poradenství Potenciál Prosperita Rozvoj Spolupráce Školicí střediska CELKEM Proplaceno 125 931 732 Kč 134 536 298 Kč 233 191 372 Kč 406 407 373 Kč 51 930 381 Kč 437 673 515 Kč 5 155 720 Kč 256 770 243 Kč 113 909 028 Kč 483 653 081 Kč 101 042 442 Kč 193 234 576 Kč 2 543 435 761 Kč ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování Tabulka č. 8 zobrazuje čerpání finančních prostředků podle programů v Jihomoravském kraji. Pořadí v počtu přiznaných dotací a výši proplacených finančních prostředků se liší. Zatímco v počtu přiznaných dotací je na 1. místě program Marketing, v pořadí proplaceného množství finančních prostředků je s 51 930 381 Kč až na 11. pozici. Nejvíce bylo v JMK proplaceno v programu Rozvoj, Nemovitosti a Inovace. Všechny tři částky přesahují 400 milionů Kč. Nad 100 milionů Kč bylo proplaceno v programech Potenciál, ICT a strategické služby, Školicí střediska, ICT v podnicích, Eko-energie a Prosperita. Zbývajícím programům bylo proplaceno 5 až 100 milionů. 31

Tab. 9: Čerpání finančních prostředků z OPPI podle programů v LK data k 27. 4. 2012 Program Eko-energie ICT v podnicích ICT a strategické služby Inovace Marketing Nemovitosti Poradenství Potenciál Prosperita Rozvoj Spolupráce Školicí střediska CELKEM Proplaceno 100 613 874 Kč 36 705 417 Kč 6 940 348 Kč 132 258 287 Kč 12 424 973 Kč 207 184 456 Kč 1 201 500 Kč 118 499 869 Kč 0 Kč 159 276 594 Kč 23 980 760 Kč 3 444 000 Kč 802 530 078 Kč ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování V Libereckém kraji bylo do 27. 4. 2012 v OPPI vyčerpáno 802 530 078, což je o 1 740 905 683 Kč méně v Jihomoravském kraji. Nejvíce finančních prostředků bylo čerpáno z programu Nemovitosti, a to 207 184 456 Kč. V rozmezí 200 až 100 milionů Kč bylo čerpáno z programů Rozvoj, Inovace, Potenciál a Eko-energie. Podle dat agentury CzechInvest byla v Libereckém kraji z celkového počtu 9 podaných žádostí do programu Prosperita 1 žádost přiznána. K 27. 4. 2012 však ještě nebyla proplacena. 3.4 Úspěšnost v Jihomoravském a Libereckém kraji Z hlediska úspěšnosti malých a středních podnikatelů v uznání žádosti se na první místo řadí program Marketing. V Jihomoravském kraji je jeho úspěšnost 60 % a v Libereckém 51 %. Polovina přiznaných dotací je u programu Nemovitosti, ale pouze v JMK, v Libereckém kraji je to 48 %. Úspěšnost v rozmezí 40 až 50 % mají programy Nemovitosti, Poradenství a ICT v podnicích. Následující graf zobrazuje ostatní programy, kde je úspěšnost nižší než 40 %. Výjimku tvoří program Spolupráce v Libereckém kraji, kde bylo podáno pouze 6 žádostí a z nich 4 byly schváleny, proto je úspěšnost tak vysoká. Bez zahrnutí programu Spolupráce do výpočtu aritmetického průměru, je průměrná úspěšnost v Jihomoravském kraji 41 % a v Libereckém 35 %. 32

Graf 4: Úspěšnost programů s nižší hodnotou než 40 % 80 70 60 50 40 30 20 10 0 31 33 25 28 37 32 39 28 17 11 35 29 30 24 27 67 Jihomoravský kraj Liberecký kraj ZDROJ: http://eaccount.czechinvest.org/statistiky/statistikacerpanidotaci.aspx, vlastní zpracování 33

3.5 Dotazníkové šetření Dalším cílem bakalářské práce je zjištění, co se příjemcům dotací jeví jako nejvíce problematické. Proto je další část práce zaměřena na praktické šetření této problematiky formou dotazníku. 3.5.1 Cílová skupina Za cílovou skupinu byli zvoleni podnikatelé, kteří podávali žádosti o dotaci z programů OPPI. Základním kritériem pro výběr cílové skupiny bylo hledisko úspěšnosti podaných žádostí o dotaci. Byly osloveny firmy, které podávaly žádosti do programů s největším počtem žádostí, ale úspěšnost jejich získání nebyla až tak vysoká. Tomuto hledisku vyhovuje zejména program Eko-energie. V Jihomoravském kraji z 295 podaných žádostí bylo 207 zamítnuto a přijato 73. Úspěšnost je pouze 25 %. Taktéž v Libereckém kraji byla úspěšnost malá. Ze 117 podaných žádostí bylo 77 odmítnuto a uznáno pouze 36 žádostí o dotaci. Úspěšnost programu Eko-energie v Libereckém kraji byla 31 %. Nízká úspěšnost je i u programů ICT a strategické služby, Inovace, Potenciál, Prosperita, Rozvoj, Spolupráce a Školicí střediska. Program Prosperita nebyl do dotazníkového šetření zahrnut, jelikož je v počtu podaných žádostí v Libereckém kraji na posledním místě a schválena byla pouze 1 dotace. Do dotazníkového šetření byly zahrnuty podniky čerpající dotace z programů: Eko-energie, ICT a strategické služby, Inovace, Potenciál, Rozvoj, Spolupráce a Školicí střediska. Samozřejmě mohli čerpat i z jiných programů, proto je v tabulce č. 13 uveden výčet všech programů. 3.5.2 Cíl dotazníkového šetření Hlavním cílem bylo zjistit, zda se při podání žádosti žadatelé potýkali s problémy, popřípadě s jakými, z jakých zdrojů získali informace o možnostech dotace a zda ke zpracování žádosti použili externí organizaci. 3.5.3 Analýza dotazníkového šetření Osloveno bylo celkem 240 firem z Jihomoravského a Libereckého kraje, které byly vybrány pomocí Statistiky čerpání dotací z programů OPPI na internetových stránkách CzechInvestu. Poté byl vytvořen elektronický dotazník v aplikaci GoogleDocs a následně rozeslán do e-mailových schránek. Šetření probíhalo v měsíci březnu 2012. Z celkového počtu oslovených firem odpovědělo 44 firem, návratnost dotazníků tedy 34

byla pouze 18%. Vyplněné dotazníky byly následně zpracovány pomocí programu Microsoft Excel do přehledných tabulek. Dotazník včetně úvodního dopisu je umístěn v příloze. Obsahuje celkem 16 otázek rozdělených do částí. První část otázek má informativní charakter, zjišťuje základní identifikační informace o velikosti podniku, jeho právní formě, místě podnikání a programu, o který žádali. Zahrnuje otázku č. 1, 2, 3 a 4. Druhý okruh otázek se týká problematiky při podávání žádostí o dotaci a čerpání dotace a obsahuje otázky č. 5, 6 a 7. Do třetí skupiny byly zařazeny otázky č. 8 a 9, které zjišťují počet podaných a schválených žádostí. Navazuje okruh dvou otázek, zjišťujících důvody zamítnutí žádostí. Otázky č. 12,13 a 14 se zabývají informovaností o podpoře. Závěrečné dvě otázky zkoumají, zda podnik použil pro získání podpory služeb poradenské instituce. Otázka č. 1: Jaký je počet zaměstnanců ve Vašem podniku? První otázka slouží pro orientaci o velikosti podniku, zda se jedná o drobný, malý, střední či velký podnik. Nejvíce odpovědí bylo doručeno od podniků malých, a to 45 %. Od drobných a středních podniků přišlo v obou případech 12 odpovědí. Tab. 10: Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců Absolutní četnost Relativní četnost 0 až 10 12 27 % 11 až 50 20 45 % 51 až 250 12 27 % 250 a více 0 0 % CELKEM 44 100 % ZDROJ: Vlastní zpracování Otázka č. 2: Vyberte prosím právní formu podnikání Vaší firmy. Druhá otázka dělí respondenty podle právní formy podnikání. Z vyhodnocených údajů vyplývá, že nejvíce jsou zastoupeny PO, konkrétně 60 % tvoří společnosti s ručením omezeným, 19 % akciové společnosti. Podnikatelé FO živnostníci jsou zastoupeni 21%. Dva respondenti na otázku neodpověděli. 35