Graf 23: Rozvody v ČR a podíl rozvodů cizinců v letech 1995-2007 (Pramen: ČSÚ) Rozvody - ČR celkem podíl rozvodů cizinců (v %)



Podobné dokumenty
1. Cizinci v České republice

10, ,0 4, Sňatky - ČR celkem podíl sňatků cizinců (v %)

2. Věková a vzdělanostní homogamie párů žijících v manželství a v nesezdaných soužitích

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

Graf 21: Rozvody v ČR a podíl rozvodů cizinců v letech (Pramen: ČSÚ) , ,0

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

1. Celkový pohled na cizince

Šestiletá maxima přistěhovalých i vystěhovalých

Důchody v Pardubickém kraji v roce 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

Podpora investorů v Ústeckém kraji z pohledu zaměstnanosti. JUDr. Jiří Vaňásek

Statistiky cyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

1. Demografický vývoj

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve II. čtvrtletí 2013

8 Populační vývoj v krajích

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

Vlak dětství a naděje opět nalezl své diváky

Železniční přejezdy. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

4 Porodnost a plodnost

Rodinné právo. Výživné 10. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová LS 2013/2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

1 Rozbor vývoje smrtelných následků dopravních nehod v ČR

Virové hepatitidy B a C v Libereckém kraji v letech

Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE

V. Pozice České republiky v mezinárodním srovnání

5. dílčí část analýzy

Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

Vláda rozpočtové odpovědnosti Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až únor 2011

Život cizinců v ČR SOUBORNÉ INFORMACE. Ročník Analýzy V Praze dne Kód publikace: Č. j.: 1081/

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

2.4. Věková struktura ekonomicky aktivních cizinců a obyvatelstva ČR zaměstnaného v NH

Energetický regulační

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍCH A EKONOMICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE V ROCE 2009

227/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009,

Teorie práva. Subjekty práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Příloha č. 1 Vzor smlouvy o založení svěřenského fondu a statutu svěřenského fondu

Čtyři v tom 3 ČT

Období projektu: 05/ /2014 Projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Mezinárodníspolupráce: - l Institut d É

ZÁKON ze dne ČÁST PRVNÍ Změna zákona o hlavním městě Praze. Čl. I

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Žádost o zápis uzavření manželství

Dopravní nehody v roce 2015 ve statistických číslech

JAK BY SJEDNOCENÍ DPH NA 17.5% DOPADLO

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

Analýza municipální sféry

S T A T I S T I K A. nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR. za období roku 2015.

Zadávací dokumentace SLUŽBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ PROSTŘEDNICTVÍM MOBILNÍ SÍTĚ

2. Počet a struktura narozených

Důchodováreforma Mýty a fakta

10. funkční období OPRAVENÉ ZNĚNÍ

ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Informace o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY I. Q O 070 Odbor kabinet ministra O 072 Oddělení tiskové

2010 Dostupný z

6. Soudnictví, kriminalita

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden červen 2015

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

3 Doplňkové charakteristiky porodnosti

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA DRUHÉ

Středočeský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Mnichovo Hradiště

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP)

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle rodinného stavu snoubenců,

Uzavření Dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem s panem R. D.

Veřejnoprávní smlouva č. 2012/XX/XXX

Kapitola 6. Důchodci a důchody

VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB

Výsledky testování školy. Druhá celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základní školy. Školní rok 2012/2013

1. DEMOGRAFICKÉ ASPEKTY ŽIVOTA CIZINCŮ

1.6. Cizinci v ČR podle účelu pobytu

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

C v celé výkonnostní třídě.

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 426 final. Příloha: COM(2016) 426 final /16 bl DGB 2B

1. Demografický vývoj

Výsledky testování školy. Druhá celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základní školy. Školní rok 2012/2013

PŘÍLOHA 6 ÚČTOVÁNÍ A PLACENÍ

Zemřelí Muži Ženy

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

Monitoring alergických onemocnění 2011/2012

Základní informace. Kolín, Leden/Únor

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Sňatečnost a rozvodovost

Přehledy a sazebníky administrativních poplatků a limitů pro životní pojištění

USNESENÍ výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 22. schůze ze dne 21. ledna 2016

Ceny nemovitostí v Pardubickém kraji v letech

Vybrané demografické rysy vývoje české rodiny

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

Obyvatelstvo. 1) S pomocí odkazu porovnejte vybrané státy podle následujících kritérií:

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K BURZOVNÍM PRAVIDLŮM

Tab.1. Koeficienty použité pro přepočet dochovaných údajů na hodnoty odpovídající celkovým ukazatelům. Čechy Zemřelí Narození rok muži ženy živě mrtvě

Transkript:

3. Rozvody cizinců Během let 1995 až 27 uzavřelo v sňatek téměř 7 tisíc dvojic, mírně přes 4 tisíc dvojic se naopak rozvedlo. Na jeden rok tak připadalo minimálně (zpravidla) 5 tisíc sňatků a okolo 3 tisíc rozvodů. Značný propad počtu rozvodů v byl zaznamenán v roce 1999 1, kdy bylo rozvedeno o 8,7 tisíc dvojic méně než v roce předcházejícím, v ostatních letech lze již mluvit o relativně stabilním vývoji. V období do roku 2 byl podíl rozvodů cizinců nejvyšší z pochopitelných důvodů právě v roce 1999, kdy radikálně poklesl celkový počet rozvodů v. Od roku 21 pak lze sledovat postupný nárůst podílu rozvodů cizinců až na 6,9 % všech rozvodů v v roce 27. Rozvody - celkem 4 35 3 25 Graf 23: Rozvody v a podíl rozvodů cizinců v letech 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Podíl rozvodů cizinců (%) 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 2 31 135 33 113 32 465 32 363 23 657 29 74 31 586 31 758 32 824 33 6 31 288 31 415 31 129 1,, 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 Rozvody - celkem podíl rozvodů cizinců (v %) U počtu rozvodů cizinců je každoročně již od počátku sledovaného období, totiž roku 1995 patrný postupný vzestup, a to na 2 151 rozvodů cizinců v roce 27. Naopak počty rozvodů občanů po kolísavém vývoji v průběhu období v posledních čtyřech letech postupně, i když jen mírně klesají z 31,5 tisíc v roce 24 na necelých 3 tisíc v roce 27. Skladba státních občanství smíšených sňatků do značné míry ovlivňuje strukturu státních občanství rozvádějících se partnerů. Ženy s českým občanstvím sezdané s cizincem se ponejvíce rozváděly s občany Slovenska, Vietnamu, Ukrajiny, Německa či Ruska. Vzhledem ke skutečnosti, že občanství západních zemí nejsou u žen zastoupena tak četně jako v případě sňatků, lze u ů s českým občanstvím, resp. jejich partnerek, s nimiž se rozvádějí, vysledovat obdobná státní občanství jako v případě rozvádějících se žen, totiž Ukrajinu, Slovensko, Rusko, Polsko či Vietnam. 1 Pokles počtu rozvodů v roce 1999 je přičítán změně legislativních podmínek v podobě novely zákona o rodině č. 91/1998 Sb., která nabyla účinnost k 1. srpnu 1998. Lze předpokládat, že změny nejvíce zasáhly manželství krátce po sňatku a rozpadající se rodiny s dětmi. Např. dle nové úpravy soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, pokud jsou předloženy potřebné náležitosti za předpokladu, že manželství trvalo alespoň jeden rok a manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí - podmínkou je, že k návrhu na rozvod se partner připojí (viz 24a). Novela přinesla i zvýraznění snahy po zohlednění zájmů dětí. Např. mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí ( 24, odst. 2) či manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu ( 25 cit. zákona). 26

Cizinci 2 5 Graf 24: Rozvody - občanů a cizinců v letech 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Občané 4 2 35 1 5 1 3 25 2 5 716 788 86 963 965 1 4 1 33 1 24 1 365 1 523 1 645 1 872 2 151 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 15 1 Rozvody - cizinci Rozvody - občané Graf 25: Rozvody -cizinec - žena 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Graf 26: Rozvody žena-cizinec - 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Ostatní 4% Slovensko 21% Ostatní 2% Ukrajina 27% Vietnam 15% Vietnam 9% Polsko 4% Rusko 6% Německo 7% Ukrajina 7% Polsko 11% Rusko 11% Slovensko 22% Roční počty rozvodů dvou cizinců jsou stejně jako počty sňatků dvou cizinců velmi nízké, nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 27, kdy bylo rozvedeno 113 dvojic cizinců. Za celé období let 1995 až 27 pak bylo rozvedeno 673 dvojic cizinců, přičemž třetinu z nich (229 dvojic) představovali občané Slovenska, následovaly dvojice se státním občanstvím Vietnamu a Ukrajiny (65 a 64 dvojic). Míra rozvodovosti manželství cizinců, ať již ů či žen je opět, tj. stejně jako míra sňatečnosti, nižší než míra rozvodovosti manželství občanů (počty rozvedených jsou vztaženy k počtu ženatých, resp. v daných v téže věkové skupině). Nejvyšší intenzita rozvodovosti manželství je patrná ve věkové skupině 2-24 let, kdy počty ženatých ů ještě nejsou natolik vysoké, a to jak u ů cizinců, tak občanů. V dalších věkových skupinách ů již intenzita rozvodovosti manželství postupně mírně klesala. 27

4 Graf 27: Míry rozvodovosti manželství podle věku e (Pramen: ČSÚ) Míry rozvodovosti ( ) 3 2 1 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5+ Muž-cizinec 27 Muž 27 4 Graf 28: Míry rozvodovosti manželství podle věku ženy (Pramen: ČSÚ) Míry rozvodovosti ( ) 3 2 1 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5+ Žena-cizinka 27 Žena 27 Míra rozvodovosti manželství u žen (cizinek i občanek ) oproti ům postrádá vrchol ve věkové skupině 2-24 let. Křivka míry rozvodovosti manželství v případě žen zaznamenává mírný vrchol ve věkovém rozmezí 35-39 let s přesahem do další pětileté skupiny. U cizinek bylo zřejmé výrazně rovnoměrnější rozložení. 4 Graf 29: Rozložení rozvodů podle věku e (Pramen: ČSÚ) 3 % 2 1 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5+ Muž-cizinec 27 Muž-občan 27 Muž-cizinec 1995 Muž-občan 1995 28

Graf 3: Rozložení rozvodů podle věku ženy (Pramen: ČSÚ) 4 3 % 2 1 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5+ Cizinka 27 Žena-občanka 27 Cizinka 1995 Žena-občanka 1995 Rovněž u rozvádějících se žen byl patrný nárůst podílů po 24. roku věku. U žen-občanek je zřejmý posun do vyšších věkových skupin sahající až do věkového rozmezí 4-44 let. U cizinek bylo po dvou mírných vrcholech (3-34 a 4-44 let) v roce 1995, v roce 27 již zaznamenáno rozložení s absencí jasného vrcholu. DEU UKR VNM SVK žena VNM žena POL žena RUS žena SVK žena UKR Graf 31: Délka trvání manželství v době rozvodu podle státního občanství (Pramen: ČSÚ) žena žena žena žena žena Rozvedená manželství za období let 1995-27 % 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 1% Délka trvání manželství -2 let 3-4 let 5-6 let 7-8 let 9+ let Výše uvedený graf 31 ukazuje procentuální rozložení délky trvání manželství v okamžiku rozvodu s ohledem na státní občanství obou manželů. Vybrána byla rozvedená manželství podle nejčetnějších kombinací státních občanství smíšených dvojic, jakož i jedna dvojice nesmíšená, manželství dvou občanů. Výsledných deset variant je možno rozložit do následujících třech skupin. V první skupině nejvyšší podíl zaujímala manželství, která se rozpadla po více jak 9 letech soužití. Po 9 letech se rozpadlo 6 % rozvedených manželství občanů, přibližně 4 % manželství občana, jehož partnerem či partnerkou byl(a) občan(ka) Slovenska a dokonce tři čtvrtiny rozvedených manželství s em a ženou s polským státním občanstvím. Na okraj této skupiny je možno zařadit smíšené 29

manželství e s německým občanstvím a ženy, kdy se po devíti letech soužití rozvedla přibližně třetina rozvedených v této kombinaci. Druhou skupinu představují rozvedená manželství žen s em se státním občanstvím Vietnamu, příp. Ukrajiny, která se rozváděla zejména v prvních letech po uzavření manželství; do dvou let od okamžiku vstupu do manželství se rozvedla vždy více jak třetina všech rozvedených manželství, do čtyř let (včetně) pak 6 % všech rozvedených manželství těchto osob. Poslední skupinu tvoří rozpadlá manželství e s ženami s ukrajinským, ruským či vietnamským občanstvím. Zde je patrné rovnoměrnější rozložení, blízké podíly zaujímají manželství rozvedená do 2 let od vzniku, mezi 3-4 lety a 5-6 lety od vzniku manželství. Manželství rozpadlá po 9 a více letech představovala již podíly výrazně nižší. (Byly použity údaje za rozvedená manželství v období let 1995-27.) Následující graf 32 zobrazuje, že značná část rozvedených manželství (opět údaje za období let 1995-27) byla bezdětná. Procentuální rozložení počtu nezletilých dětí v rozvedených manželství pochopitelně do značné míry souvisí s délkou trvání manželství. Pro rozvedené páry výše vymezené první skupiny, tedy v kombinaci státních občanství, Slovenska a Polska je typický nižší podíl bezdětných než v ostatních kombinacích a vyšší podíly jednoho či dvou nezletilých dětí. Pokud se jednalo o manželství se ženou (a tedy em či občanem Slovenska), bezdětných bylo mírně přes třetinu všech těchto rozvedených manželství, mírně přes 35 % těchto rozvedených manželství mělo jedno a 2 % (-občan Slovenska), či 25 % ( ) mělo dvě nezletilé děti. Pokud se jednalo o rozvedená manželství ženy a e s vietnamským či ukrajinským občanstvím (druhá skupina), podíl bezdětných již přesáhl 7 % všech rozvedených manželství těchto kombinací, podíl rozvedených dvojic s jedním dítětem pak dosáhl přibližně 2 % všech rozvedených manželství žen a jejich vietnamských či ukrajinských manželů. Jak již bylo řečeno, třetina těchto rozvedených manželství (druhé skupiny) se rozvedla do dvou let od svého vzniku, 6 % pak do čtyř let od vzniku. Ve třetí skupině rozvedených manželství, tj. manželství ů s ženami s ukrajinským, ruským či vietnamským občanstvím, bylo u délky trvání manželství zjištěno rovnoměrnější rozložení; manželství, která se rozpadla po 9 a více letech představovala již podíly nízké. Bezdětná manželství zde tvořila více jak 7 % (u žen s občanstvím Vietnamu) a dokonce více jak 8 % v obou dalších případech. Graf 32: Počet nezletilých dětí v rozvedených manželstvích (Pramen: ČSÚ) DEU UKR VNM SVK žena VNM žena POL žena RUS žena SVK žena UKR žena žena žena žena žena Rozvedená manželství za období let 1995-27 % 2% 4% 6% 8% 1% Počet dětí 1 2 3+ 3

Shrnutí: - Od roku 21 podíl rozvodů cizinců na všech rozvodech v postupně narůstal, a to na hodnotu 6,9.% v roce 27. V tomto roce bylo zjištěno 2 151 rozvodů cizinců. - Skladba státních občanství smíšených rozvodů je do značné míry odrazem struktury státních občanství partnerů při sňatku. Občanství západních zemí nejsou však u žen-občanek zastoupena tak četně jako u sňatků, u rozvedených ů i žen - občanů tedy dominovalo Slovensko a Ukrajina, u žen mezi nejčetnější náleželo rovněž vietnamské občanství. - Míra rozvodovosti manželství cizinců (ů i žen) byla stejně jako míra sňatečnosti cizinců nižší než míra rozvodovosti (či sňatečnosti) obyvatelstva. U ů byla nejvyšší intenzita rozvodovosti manželství patrná ve věku 2-24 let, kdy počty ženatých ještě nejsou natolik vysoké, a to u ů cizinců i ů. U žen bylo zjištěno rovnoměrnější rozložení, u cizinek pak bez přítomnosti jakéhokoli vrcholu (rok 27). - Procentuální rozložení rozvodů podle věku e bylo u cizinců i občanů velmi podobné s nejvyššími hodnotami v rozmezí let 3-44. Podobnost byla patrná i v případě žen, a to opět s maximy ve stejném rozmezí jako u ů, pouze u žen-cizinek byla věková skupina 4-44 let zastoupena již méně často. - Zaznamenaná délka trvání manželství rozdělila sledovaná státní občanství do následujících třech skupin: 1. manželství, která se rozpadala nejčastěji po více jak 9 letech soužití - do této skupiny patřila rozvedená manželství občanů, občana s partnerem se slovenským občanstvím a eobčana se ženou s polským státním občanstvím. 2. manželství občanek s em se státním občanstvím Vietnamu, příp. Ukrajiny, která se rozváděla zejména v prvních letech po uzavření manželství. 3. manželství e-občana s ženami s občanstvím ukrajinským, ruským či vietnamským, u nichž se po 9 a více letech rozpadalo minimum manželství, žádná z vymezených skupin délky trvání manželství však výrazně nedominovala. - Procentuální rozložení počtu nezletilých dětí v rozvedených manželstvích do značné míry souvisí s délkou trvání manželství. Pro rozvedené páry výše vymezené první skupiny (kombinace, Slovensko, Polsko) byl typický nižší podíl bezdětných manželství. U rozvedených manželství druhé skupiny (žena, Vietnam, příp. Ukrajina) podíl bezdětných již v obou případech přesahoval 7.% rozvedených manželství těchto kombinací. Třetí, méně vyhraněná skupina (, žena Ukrajina, Rusko či Vietnam), zaznamenala rovněž podíl bezdětných přesahující 7 % všech rozvedených manželství této kombinace. 31